iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Kaddáfí: Idioti zničili zeď proti uprchlíkům

A nyní poslouchejte, Vy lidé z NATO. Bombardujete zeď, která nepropouští migranty z celé Afriky do Evropy. Bombardujete zeď, která nepropustně zadržuje teroristy z Al-Kajdy. Tou zdí bývala Libye. Zničili jste ji. Jste idioti. Pro tisíce migrantů z Afriky, pro podporu Al-Kajdy budete hořet v pekle. Tak to je. Já nikdy nelhal. Nelžu ani teď. Plukovník Muammar Kaddáfí

Slova plukovníka Kaddáfího se potvrzují. A šéfové NATO mlčí a nechrání hranice EU, i když už několik měsíců je stěhování národ, jak předpověděl už zavražděný libyjský vůdce Muammar Kaddáfí, když v roce 2008 prohlásil: “Proč umírat za islám? Nepotřebujeme už teroristy ani sebevražedné atentátníky. Přes 50 milionů muslimů v Evropě ji samo změní za pár desítek roků na islámský kontinent…” Muslimy zavražděný nizozemský režisér Theo van Gogh k tomu dodal další nadčasový výrok: “Multikulturalismus je zdvořilé ustupování roztahovačnému hostu, který vás postupně vytěsňuje z vašeho příbytku…” V Lybii byl na návštěvě u Kaddáfiho také prezident Francie Sarkozy a italský premiér Berlusconi a mnozí další světoví politici. V Itálii podporoval Kaddáfí i fotbalový klub, jak informovala mnohá média.

Kaddáfí trhá Chartu OSN...

A naplňují se i jiná prorocká slova: „Zalidníme Evropu našimi dětmi. Porazíme bezvěrce dělohami našich žen!” Tuto větu neřekl žádný středověký islámský sexuální maniak, ale v roce 1974 prezident Alžírska Houari Boumedienne… Tož, a teď, babo Šabatová hidžábová, raď… V Salcburku už objevili u jednoho běžence lepru; co na, vy všichni blahoslavení malomocní v EU? Nucenou kvótu EU přes tisíc běženců vydržíme, ale co nesneseme, je ebola, HIV, malárie a cholera…

UPRCHLÍCI PŘES LIBYI

“Většina uprchlíků z Afriky dnes přechází přes Libyi, kde je chaos, hranice jsou prakticky otevřené. To za Muammara Kaddáfího nebylo. Libye byla stabilním státem. Tím, že velmoci včetně EU podpořily povstání proti Kaddáfímu, nesou i svůj díl odpovědnosti za to, že dnes tato země slouží k transferu uprchlíků, kteří se pak pokoušení překonat Středozemní moře. To je velký problém…” tvrdí Patty Bebe. Přerod sponzora terorismu Kaddáfího zpečetila tehdejší americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová svoji návštěvou Libye. Prostě takové obrácení Ferdyše Pištory po muslimsku. Riceová tak potvrdila, že Kaddáfí se napravil, navzdory stovkám mrtvých v letadle nad Lockerbie, a byl Washingtonem vydáván za příklad pro ostatní - jmenovitě Írán a Severní Koreu. Libyjci a USA spolu nemluvili přes padesát let, poslední americký šéf diplomacie byl v Tripolisu v roce 1953.

Za vše zde uvedené může i dlouhodobý úbytek evropského obyvatelstva a projekt EUROMED. Známe to, bohužel, tedy spíš Alláhužel, i z Česka, kde vzrůstající populační křivku drží děti imigrantů. Cizinců nyní v ČR žije přes 410 000 a legálně jich u nás pracuje necelých tři sta tisíc. Počet obyvatel České republiky stoupl meziročně o 65 tisíc na nynějších více než 10,446 miliónu, což výrazně ovlivnila přistěhovalci ze zahraničí. Porodnice zkrátka praskaly ve švech a za předloňských prvních devět měsíců se u nás narodilo 91 300 dětí, tedy o 4900 více než za stejné loňské období. Tenkrát se u nás ještě víc dětí rodilo, než kolik umřelo lidí... EU se oddala islámu; chová se jako zrádce křesťanské Evropy…?

Inu, když nájemní vrahové zlynčovali Kaddáfího dýkou do konečníku, jako by napodobili své vzory z irácké věznice Abu Ghraib, kde odborníci z CIA mučili a ponižovali své vězně stejně, jak to činí v dalších dvaceti věznicích po celém světě, aby se vyhnuli americké jurisdikci a nemohli být obviněni z porušování lidských práv na půdě USA...

SLOVA CHURCHILLA

PS: Winston Churchill o Islámu: Jak strašné prokletí, jež mohamedánství vložilo na své uctívače! Kromě fanatického šílenství, které je stejně nebezpečné u člověka jako vzteklina u psa, ještě ustrašená fatalistická apatie. Důsledky jsou v mnoha zemích zjevné. Nepromyšlené chování, zaostalé zemědělství, nepružné obchodní metody a absence ochrany majetku, existují všude tam, kde vládnou nebo žijí Prorokovi následovníci. Degradovaný sex připravuje život o jeho krásu a kouzlo, stejně tak jako o jeho důstojnost a posvátnost. Skutečnost, že podle mohamedánských zákonů musí každá žena patřit nějakému muži jako jeho výlučný majetek, ať již jako jeho dítě, manželka nebo konkubína, musí vést nutně ke zpoždění vymizení otroctví až do doby, kdy Islám přestane mít nad lidmi takovou velkou moc. Jednotliví muslimové mohou vykazovat vynikající vlastnosti, ale vliv tohoto náboženství paralyzuje společenský vývoj těch, kdo ho následují. Na světě neexistuje úpadkovější síla. Zdaleka ne na vymření, mohamedánství je militantním, stále se šířícím náboženstvím. Již se rozšířilo střední Afrikou, na každém kroku vychovává bojovníky neznající strach, a kdyby nebylo křesťanství zaštítěného silnými pažemi vědy, proti které marně bojovalo, civilizace moderní Evropy by mohla zaniknout, stejně jako civilizace starého Říma. Sir Winston Spencer Churchill

BOHATÁ LIBYE

Muammar Kaddáfí, vůdce Libye, nejbohatšího státu Afriky, nechtěl dát Západu ze své ropy ani galon a z libyjského zlata ani karát, proto musel být odstraněn podvodníky s "bezletovou zónou", aby mohl být zahájen veletrh zbraní... Před lety byl najatými vrahy zlynčován Muammar Kaddáfí. A co předcházelo druhému největšímu stěhování národů po skončení 2. sv. války? Miliony běženců z Afriky a Blízkého východu nyní svírají Evropu ve smrtelných kleštích, zrušen byl halasně otevíraný Schengenský prostor, znovu se staví nejen již proklamativně zbořené zdi a ploty z žiletkových drátů. Znovu jsou hlavním artiklem propagandy snímky mrtvých dětí. To vše dávno předpověděl Muammar Kaddáfí, a proto musel být potupně umučen...

Mnohá média uvádějí, že kdy Kaddáfí přebíral v roce 1969 vládu, patřila Libye k nejchudším zemím světa, ale v roce 2011 už měla jako nejbohatší africká země nejnižší podíl obyvatel žijících v chudobě z celé Afriky. Během jeho vlády stoupla gramotnost z 10 na 88 procent. Vytvořil zdravotnickou síť na dobré úrovni.

Průměrný věk dožití byl v Libyi nejvyšší na kontinentě - muži 75 let, ženy 80 let; tedy vyšší než v České republice. Veřejný dluh byl druhý nejnižší na světě. V roce 2002 stál u zrodu Africké unie, jejíž snahou je postupná integrace afrických zemí. Na summitu v Addis Abebě v únoru 2009, kde byl zvolen jejím předsedou, se vyjádřil pro projekt Spojených států afrických, což se samozřejmě zemím těžícím z africké chudoby moc nelíbilo. Navíc měla Libyjská centrální banka pod přímou Kaddáfího kontrolou téměř 144 tun zlata. Libye tak byla mezi 25 zeměmi světa s největší zásobou drahého kovu za 6,5 miliardy USD. A to lákalo západní jestřáby, jimž se z Kaddáfího snahy po zestátňovaní dělaly mžitky před očima...

Nelze se pak divit, že libyjské obyvatelstvo mělo nejvyšší životní úroveň v Africe. Produkovalo nejvíc ropy na černém kontinentu. HDP na obyvatele činilo přes 16 600 USD. A pokud jde o oficiální „Index lidského rozvoje“, který je průměrem tří indexů: indexu očekávané délky života, indexu vzdělání a indexu HDP (statistiku zpracovává každoročně OSN), a který nejlépe charakterizuje kvalitu života obyvatelstva, byla Libye v roce 2010, jako vedoucí africká země na 53. místě na světě, další africký stát byl Tunis až osmdesátý první. Taková byla Libye, dnes země chaosu a násilí… USA k tomu stačilo jen pár let; prostě, co jiného lze očekávat od země amerického snu a neomezených možností.Hlavně, že bylo co brát a jak ožebračovat africké země…

Libye byla do bombardování byla nejúspěšnějším africkým státem. Vzpomínky na minulost; měsíční podpora v nezaměstnanosti $ 730, měsíční plat zdravotní sestry $ 1.000, příspěvek při narození dítěte $ 7.000, nevratná dotace státu na získání bytu pro novomanžele $ 64.000, cena benzínu $ 0,14/ liter. Bezplatné je zdravotní péče, školní vzdělání, nájemné neexistovalo, platby za energie v domácnosti se neúčtovaly, až polovinu ceny automobilu dotoval stát, alkohol se neprodával… Dnes je vše zničeno.

DNES SE SVĚT DĚSÍ UPRCHLÍKŮ

Rozvrátili Libyi, uvrhli sever Afriky do chaosu a teď se děsí přílivu běženců a nezvládají ochranu hranic EU. Návrhy na povinné kvóty na přijímání migrantů v EU jsou důsledkem zpackané „Barevné revoluce“ v jedné arabské zemi! Je to určitý čas od chvíle, kdy Francie v čele „diplomacie“ EU zahájila nálety na Libyi, kvůli podpoře tehdejší proti-kaddáfiovské opozice v zemi. Spolu s Itálií a Velkou Británií, jenž poskytly své základny pro vzlety bombardovacích skupin NATO a také námořní síly, se Francie pustila do hry, kterou nedokázala zvládnout a nakonec dílo zkázy dokončily americké střely s plochou dráhou letu Tomahawk. Namísto umírněných Libyjců dnes překvapivě zachvátila zemi občanská válka a kmenové spory, země je rozdělena na kmenová území, pro-západní vláda uprchla z Tripolisu a vládne z Benghází za pomoci ochrany americké soukromé žoldácké firmy Academi (bývalý Blackwater). Situace v Libyi po zavraždění plukovníka Kaddáfího, který byl zastřelen operativcem francouzské tajné služby na příkaz Elisejského paláce a prezidenta Sarkozyho, rozkazem přijatým přes satelitní telefon, jak uvedl deník Daily Mail [1], se dramaticky začala horšit ihned poté.

NOVÁ LYBIE?

V roce 2014 ztratila pro-západní libyjská vláda kontrolu nad Tripolisem a uprchla právě do Benghází. Spolu s tím došlo k dramatické a náhlé evakuaci americké ambasády v Tripolisu, kterou následovala evakuace všech diplomatických sborů EU a západních zemí, včetně české ambasády. Evakuace připomínala útěk Američanů ze Sajgonu, protože letecky byl z americké ambasády přemístěn helikoptérami jen omezený počet zaměstnanců, zbytek pracovníků byl evakuován mnohem nebezpečněji po zemi ve vozech SUV a za doprovodu a ochrany už výše zmíněných žoldáků z Academi.

V Libyi nastaly po svržení vlády Kaddáfího dvě věci. Jednak rozpad sociálního státu garantovaného džamahírijí a přerozdělováním zisků z prodejů ropy mezi obyvatelstvo, tedy propad obyvatel Libye do bídy a na mnoha místech dokonce hladomoru a za druhé, katastrofální zhoršení bezpečnostní situace v zemi. Vláda nemá kontrolu nad zemí, policie přestala existovat ihned po pádu Kaddáfího režimu, armáda zanikla, resp. rozložila se do žoldáckých jednotek, které za úplatu slouží jednotlivým kmenovým vůdcům. Zničená civilní letadla po dobytí letiště v Tripolisu kmenovými milicemi.

O LYBII SE MLČÍ

Od roku 2014 prakticky evropská masmédia mlčí o Libyi jako zařezaná. Ale opakování je matka moudrosti. Je dobré si připomenout, co říkal o bombardování Libye pan kníže Schwarzenberg. Ano, tento pán také pomáhal rozvrátit Libyi do dnešního stavu, a proto by měl nést za ní zodpovědnost i on. Ale vraťme se k Libyi a počátkům dnešních masivních úprků běženců ze země přes Středozemní moře do Itálie. Nelegální migrace do Itálie po moři probíhala desítky let, ovšem do roku 2011 šlo jen o jednotlivé, mnohdy bizarní, případy několika desítek dobrodruhů ročně. Po pádu Kaddáfího a poté, co se Libye propadla do občanské války, se zvýšil počet běženců na několik tisíc měsíčně a poté, co EU a USA vloni evakuovaly své ambasády ze země a de facto tak nad Libyí zlomily hůl, nastalo hotové peklo, které si pojďme nyní rozebrat.

Evakuace ambasád západních zemí zafungovala jako signál pro teroristické skupiny na celém světě. Tento krok si totiž každý vysvětluje jako útěk od odpovědnosti za osud země. A přesně tak to je. Západ nechal Libyi napospas svému osudu, protože ani EU a ani USA nemají moc k tomu, aby Libyi stabilizovali. Američané to nedokázali za 10 let ani v Afghánistánu, ani v Iráku a už jim zřejmě také došlo, že v Libyi to nemá ani smysl zkoušet. Díky této situaci tak z Libye vzniklo druhé Somálsko.

ČÍNA NADÁLE V LYBII

Islámský stát si tam buduje své území, Al Kajda tam má nové výcvikové tábory a Libye je zemí zaslíbenou pro všechny dobrodruhy, kteří se nebojí. Z cizích zemí dosud neutekla z Libye pouze Čína. Ta má v pronájmu několik ropných nalezišť na východě země a za bezpečnost platí několika místním kmenům, nikoliv vládě v Benghází. Ta dostává od Číny všimné jen za transport ropy do přístavu na pobřeží, což je takové malé nic, ale pouze to vykresluje situaci vlády a stav v celé zemi.

Barevná revoluce tak v Libyi jaksi zčernala, podle barvy vlajky Islámského státu, tak i podle barvy ropy, která teď je v rukách místních kmenů, Číny a v neposlední řadě teroristů. Itálie volá o pomoc, nápor uprchlíků z Libye už překračuje všechny meze. Francie proto přišla s nápadem, který nepostrádá třeskutou logiku Bruselu: Evropská komise (nejvyšší Sovět EU) navrhuje přijmout nařízení povinných kvót pro všech 28 zemí EU, které budou určovat, kolik běženců ročně má ta která země EU přijmout. No řekněte sami, není to gól? Co takhle jít za panem Sarkozym a zeptat se ho, jestli by ty běžence nechtěl ubytovat u sebe, když tu válku v Libyi rozpoutal? A co takhle zajít za panem knížetem Schwarzenbergem, ten má přece mnoho pozemků, i nějaké ty zámečky a panství, kde by si je mohl ubytovat, ne?

O BĚŽENCÍCH SE V NĚMECKU I JINDE NESMĚLO MLUVIT

Mnohá média v Německu, ale i jinde nesměla psát a hovořit. Mluví o běžencích z Afriky. To je sice pravda, ale je to eufemismus, protože kdybychom chtěli a měli chuť být geograficky přesní, jde o běžence z Libye, nikoliv z celé Afriky. Samozřejmě, že se mezi nimi najdou i občané jiných afrických zemích, ale to je pouze malá část běženců, mnohdy s cizími doklady, protože jak Italové už několikrát upozornili, Libyjci kupují pasy od občanů jiných afrických států, aby prošli imigračním procesem v EU snadněji. Paradoxně totiž Libyjci jsou ostře lustrováni více než ostatní běženci, a to kvůli obavám Itálie, že jde o teroristy z některých libyjských kmenových území. No řekněte sami, není to tragikomedie? A pozor, nekončí to Libyí. Stejný příliv migrantů, pro změnu ze Sýrie (kterou rozvrátili Američané poté, co rozvrátili Irák), zažívá teď Řecko. /Šéfredaktor AE News /