iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Stíhat Sobotku, miliony běžencům místo ČR

Každý rozumný politik pamatuje především na občany, jimž vládne. S velkou smrští uprchlíků z mnoha zemí světa, která zaplavila EU a další země Evropy, na to poukázal i premiér Anglie David Cameron. Anglie se především zaměří na podporování občanů Anglie, protože v Evropě je už téměř milion uprchlíků, s nimiž už jsou velké problémy. Nejsou pro ně byty, práce, zaměstnání, neumějí jazyk zemí EU, nevědí co tady budou dělat atd.

Velké stížnosti už přicházejí i z Německa, které si láme hlavu nad tím, kde je ubytují a co bude s nimi dál. Na rozdíl od premiéra Camerona jedná úplně jinak nezkušený politik, šéf ČSSD a vlády Bohuslav Sobotka a spol. Rozhazují ze státní pokladny miliony korun uprchlíkům a dalším cizincům. Kdo dá příkaz ke stíhání Sobotky a spol. za rozhazování milionů ČR? Pustí se do toho žalobci v čele s Nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem a policie? Nebo někdo jiný, EU, Evropští žalobci?

V říjnu dorazilo přes Středozemní moře do Evropy rekordních více než 218.000 migrantů. Uvedl to úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Ten zároveň upozornil, že za jediný měsíc tak připlulo k evropským břehům zhruba stejné množství uprchlíků jako za celý loňský rok. Nejvíce lidí, na 190.000, zamířilo do Řecka. Tamní pobřežní stráž oznámila další nehodu jednoho z člunů s uprchlíky, při které zahynuli nejméně čtyři lidé.

UPRCHLI ZE STŘEDISKA

Ze zařízení pro migranty ve Vyšních Lhotách na Frýdecko-Místecku v neděli utekli tři cizinci. Všichni tři se snažili o propuštění ze střediska, aby mohli požádat o mezinárodní ochranu v jiném státě Evropské unie, je tedy pravděpodobné, že se pokusí dostat z Česka. Ani jeden z nich není napojen na organizovaný zločin, ani není jinak nebezpečný. Policie po nich pátrá. Sdělila to mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová.

Cizinci utekli ze střediska někdy po sobotních 23:00, kdy se v zařízení uskutečnilo poslední sčítání ubytovaných. Dnes dopoledne zaměstnanci bezpečnostní agentury, která objekt hlídá, informovala policii o poškození vnitřního oplocení mezi jednotlivými bloky. Následné sčítání ukázalo, že chybí tři lidé z Afghánistánu, Libye a Alžíru. Policie ihned začala po trojici pátrat a v souvislosti s tím přijala i potřebná opatření na českých hranicích. Současně začala vyšetřovat okolnosti a způsob útěku. Z předběžných zjištění nelze vyloučit selhání lidského faktoru, doplnila mluvčí.

V ČR PŘES 7700 NELEGÁLNÍCH CIZINCŮ

Policie ČR za prvních deset měsíců zadržela 7697 nelegálních migrantů, což je meziročně o 3773 více. Nejčastěji policisté zadrželi občany Sýrie, které následovali Ukrajinci, Afghánci, Kuvajťané a Iráčané. Od ledna do konce října tuzemská policie zadržela také 162 lidí, kteří migrantům nelegálně pomáhali. Proti loňsku se jejich počet zvýšil o 48, informovala mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová. Policisté na území Česka letos zatím chytili 1985 občanů Sýrie. Většinou jde o uprchlíky, kteří při migrační krizi prchají do Evropy zejména přes Maďarsko, Itálii či Řecko. Ukrajinců bylo za deset měsíců zadrženo 973. Podle Rendlové většinou na české území vstupují legálně a překračují poté povolenou dobu pobytu. Kuvajťanů pak bylo zadrženo 482. Podle Rendlové jde většinou o lázeňské hosty, kteří v Česku zůstanou i poté, co jim vyprší víza.

Podle Rendlové se v letošním roce změnil trend u kriminality, která s nelegální migrací souvisí. Loni policie odhalovala zejména osoby, které migrantům obstarávaly například falešné doklady. Letos mezi zadrženými převládají hlavně převaděči, kterých policie odhalila 117. Proti loňsku to je nárůst o 108 převaděčů. „Většinou se jednalo o řidiče vozidel, kteří při tranzitní nelegální migraci převáželi především občany Sýrie, Afghánistánu, Pákistánu, Iráku a Kosova," uvedla Rendlová. Letošní počet zadržených uprchlíků už překonal číslo za celý loňský rok, kdy bylo v Česku chyceno 4822 nelegálně pobývajících cizinců. V ČR platí od poloviny června zvýšené policejní kontroly, které se týkají zejména krajů sousedících s Rakouskem. Policie od začátku zvýšených kontrol podle aktuálních údajů ministerstva vnitra chytila 3258 běženců, kteří byli v Česku nelegálně. V tuzemských zajišťovacích zařízeních je nyní umístěno 154 cizinců. Objekty ve Vyšních Lhotách, Drahonicích a Bělé pod Bezdězem mají kapacitu 1392 míst.

STÍŽNOST STAROSTKY KLESLOVÉ MINISTROVI CHOVANCOVI

Na území městské části Praha 10 není žádný uprchlický tábor, ale starostka Kleslová poukazuje na jiné potíže. Především chce manuál pro konkrétní situace: „Jak mají občané komunikovat, na co si dát pozor, jak se k běžencům chovat, jak jim případně pomoci či kam se mají obrátit, pokud mají pocit ohrožení, " apeluje Kleslová v dopise a žádá i návod pro výjimečné a konfliktní situace. „Měl by obsahovat popis a způsoby řešení možných konfliktů od potyček až po případný teroristický útok a stanovení konkrétních odpovědností kompetentních osob," píše Kleslová.

Kde se dnes žhavě debatuje o uprchlické vlně? Zapomeňte na nudná bruselská jednání, stavění žiletkových plotů na hranicích nebo bombardování Sýrie. Řešení krize berou do svých rukou i občané Vršovic, Malešic či Záběhlic, respektive jejich starostka, šéfka Prahy 10 Radmila Kleslová (ANO). Do médií rozeslala otevřený dopis, ve kterém spílá ministru vnitra Milanu Chovancovi (ČSSD). Kleslové (až do února 2014 člence ČSSD) podle jejích slov chybí „potřebné informace", a nemá tak čím odpovídat na dotazy lidí. „Zejména ji k sepsání tohoto dopisu vedly znepokojivé ohlasy občanů, se kterými se setkala během adventních kulturních akcí. Řada občanů je natolik znepokojena, že se někteří z nich dokonce obávají kulturních akcí účastnit – například slavnostního rozsvěcení stromu na Kubánském náměstí," popisuje mluvčí městské části Vít Novák. Starostka se rovněž odvolává na poslední jednání Bezpečnostní rady státu a chce, aby starostové byli do výroby uprchlických manuálů zapojeni. „Minimálně požaduji, abychom byli o obsahu těchto materiálů vhodnou formou informováni, samozřejmě se vším respektem k režimu utajovaných skutečností," píše Kleslová.

MILIONY UPRCHLÍKŮM

Vláda pošle ještě letos 105 milionů korun na pomoc zemím, které jsou nejvíce postižené migrační krizí. Informoval o tom premiér Bohuslav Sobotka. Dalších 68 milionů vláda uvolní příští rok. Peníze půjdou zejména do dvou unijních fondů pro Sýrii a pro Afriku. Další část dá Česko na Světový potravinový program (WFP) a Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNCHR). Pomáháme řešit uprchlickou krizi tam, kde vzniká: 105 mil. navíc letos zamíří na Blízký východ a do Afriky, pro potravinový program OSN a UNHCR, řekl Sobotka

Většinu peněz pošle Česko do fondu Madad (arabsky pomoc), který založila loni v prosinci Evropská komise s Itálií. Počátečních 40 milionů eur do fondu vložily EU ze svého rozpočtu a Itálie. Později oznámilo příspěvek pět milionů eur například Německo. Peníze by měly pomoci dětem v Libanonu, Turecku nebo Jordánsku, kde žijí celkem více než čtyři miliony lidí prchajících před válkou v Sýrii. Fond je určen i pro uprchlíky v Sýrii, Iráku, Egyptě či zemích západního Balkánu. Druhý evropský fond je určený na pomoc Africe. Česko do něj pošle 0,6 milionu korun. Do WFP, který distribuuje potraviny uprchlíkům, ČR letos přispěje částkou 400.000 eur. Dalších 200.000 eur chce Česko poskytnout UNHCR, který je hlavním koordinátorem pomoci pro uprchlíky ze Sýrie na Blízkém východě.

V ČR CHYBĚJÍ MILIONY LIDEM NA LÉČENÍ

Na uprchlíky a další cizince vyhazuje Sobotkova vláda stamiliony korun, které pak chybějí lidem ČR. Každou chvíli TV Nova, TV Prima, TV Barrandov a další média žádají občany, aby zasílali peníze pro nemocné děti a dospělé, kteří potřebují léčení nebo léky. Ministr zdravotnictví Němeček oznámil, že zdravotní pojišťovny, v nichž se také vyhazují zbytečně miliony na odměny členům Dozorčích rad, také nechce zrušit, a tak pacienti nemají peníze ani na nové zuby, které stojí sto i více tisíc korun.

ŠPITÁLY A ORDINACE SE ZAVÍRAJÍ

Na kritickou situaci ve zdravotnictví upozornili odboráři z nemocnic celé ČR. Varují, že problém je celorepublikový a bude v příštích letech eskalovat. Nedostatek zdravotnického personálu v ČR je způsoben jeho stále častějším odchodem do ciziny i tím, že za lékaře odcházející do důchodu není možné sehnat náhradu. Odbory si stěžují na pracovní podmínky v nemocnicích a přetěžování personálu. Na noční směně připadá na sestru 40 pacientů, v nemocnici je jeden sanitář. Podle předpisů může žena zvedat maximálně 15 kilogramů, sestry přitom běžně zvedají stokilogramové pacienty. Odboráři požadují po vládě víc peněz pro resort, změny v odměňování a žádají srovnání výdělků ve státních a soukromých nemocnicích, kde lidé dostávají méně. Podle ministra financí Andreje Babiše je ve zdravotnictví peněz dost, ale plýtvá se jimi, využívají se neefektivně a sektor je nutné restrukturalizovat. Podle Babiše má vláda na resort zdravotnictví omezený vliv a veškerou zodpovědnost shazuje na ministra zdravotnictví.

„Výdělek zdravotníků by měl růst rychleji, aby české zdravotnictví bylo schopno konkurovat a sestry a lékaři neodcházeli do ciziny. Kvůli tomu bude nutné zvýšit odvody státu do zdravotního pojištění. Máme za sousedy Rakousko a Německo, to je velká mzdová konkurence," říká premiér Sobotka s tím, že je třeba přesvědčit partnery ve vládě, že růst platů má své důvody a měl by být rychlejší. Ale spíš podporuje uprchlíky než zdravotníky, pacienty, důchodce.

LÉKAŘI ODCHÁZEJÍ PRO PENÍZE DO CIZINY

„Již v průběhu vysoké školy řada z mladých lékařů uzavře kontrakt se zahraničními nemocnicemi. Personál je poddimenzovaný ve všech nemocnicích, někde se zavírají oddělení. Nejhorší je situace v krajských a soukromých zařízeních, která mají nižší úhrady," říká šéfka zdravotnických odborů Dagmar Žitníková. „Nejkritičtější je věková struktura lékařů. Nyní máme 21 procent lékařů ve věkové kategorii nad 60 let, v kategorii 50 až 59 let je to 24 procent lékařů," řekla krajská radní pro oblast zdravotnictví hradeckého kraje Jana Třešňáková.

Situace je kritická na Broumovsku a v částech Rychnovska, kde po odchodu do důchodu není lékař, který by ordinaci převzal. Praktických lékařů pro děti a dorost je například nedostatek na Plzeňsku nebo na jižní Moravě. K dočasnému uzavírání nemocničních oddělení z důvodu nedostatku lékařů a zdravotních sester dochází napříč republikou. S dlouhodobými problémy se potýká například Nemocnice v Semilech, kde byl načas omezen provoz lůžkové chirurgie, lékaři tam chybí i na interně a nemocnice od ledna přestane poskytovat akutní lůžkovou péči. Z 31 akutních lůžek interny se 20 přemění na lůžka následné péče, ostatní budou zrušena. Interní oddělení bylo dočasně uzavřeno i v Sušici, kde má být pod novým majitelem opět otevřeno. Otázkou zůstává, jak si ten s nedostatkem personálu poradí. Málo lékařů je i v Krajské nemocnici Liberec či Frýdlant.
Kromě nízkého finančního ohodnocení za to může i špatný vzdělávací systém, kvůli němuž se lékaři nemohou do malých nemocnic dostat bez atestace a atestaci nemohou získat, když v nemocnicích nejsou zkušení lékaři. V Praze, ale i v jiných městech ČR čekají lidé na vyšetření a operace 3 i více měsíců.

ŽEBRAČENKY MÍSTO SLUŠNÉHO DŮCHODU V NĚMECKU

Řada důchodců v ČR je nespokojena s výší důchodu. Politikům se přidávají tisíce, kdežto důchodci dostanou jen pár korun. Jednání politiků o mimořádném zvýšení penzí vypadalo v posledních týdnech spíše jako dražba, kde se přihazují částky. Nejdříve 600, pak 900, pak 1000 a nakonec 1200 korun je „vítězná" částka, kterou senioři dostanou ke své penzi v únoru 2016. Návrh mimořádné valorizace sněmovna schválila 163 hlasy ze 164 přítomných. Jde o jednorázový příspěvek, který bohužel nezvýší základ pro budoucí řádné valorizace. Kvůli nízké inflaci a nízkému růstu mezd si penzisté od ledna přilepší v rámci pravidelné valorizace v průměru jen o 40 korun měsíčně, tedy zhruba pětistovka ročně navíc a k tomu zmiňovaných 1200 korun mimořádné dávky.

V rámci jednání sněmovny byl ve hře i ještě ambicióznější návrh na zvýšení penzí. Poslanec ODS Vladislav Vilímec žádal, aby se důchody od dubna trvale zvýšily o 1,2 procenta. I se započtením jednorázového příspěvku by pak penze měsíčně byly vyšší asi o 200 korun oproti dnešku. To ale nakonec neprošlo. „Považuji to za další příklad špatného hospodaření vlády, která vydává miliardy, aby přijala nové úředníky, aby vytvořila trafiky pro svoje kamarády, ale na ty, kteří pomoc skutečně potřebují, se nedostává," stěžoval si Vilímec. Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek pak upozornil, že jednorázové zvýšení bude pro všechny stejné a nepokrývá nerovnosti.

O DŮCHODY STARAT STÁT

O finanční zajištění lidí v důchodu by se měl starat především stát, myslí si 56 procent Čechů. Naopak jen deset procent se kloní k názoru, že se o své zabezpečení v důchodu mají starat sami občané. Střední cestu mezi státem a jednotlivcem zvolila zhruba třetina lidí. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro průzkum veřejného mínění (CVVM), který je k dispozici. Víc než třetina (35 procent) dotázaných uvedla, že důchodový systém má být založen na solidaritě. Tedy, že se výše důchodů těch, co do systému přispěli méně nebo více, příliš neliší. Dalších 31 procent zastává názor, že má být důchodový systém založen na výkonu každého jednotlivce a výše jeho důchodu by se měla určovat zcela podle jeho příspěvku do systému. Třicet procent respondentů je pro „střední cestu" mezi oběma druhy důchodových systémů.

Podle průzkumu jen 11 procent populace pokládá současný důchodový systém za spravedlivý, zatímco opačného názoru je 44 procent oslovených. Sedmatřicet procent Čechů soudí, že současný systém je spravedlivý „tak napůl". Oproti listopadu 2013 o šest procentních bodů klesl podíl těch, který považují systém za spravedlivý. Důchodový systém založený na výkonu jednotlivce podporují hlavně občané s vyšším vzděláním, lepší životní úrovní, vyšším příjmem, pravicového smýšlení, podnikatelé či vedoucí pracovníci. Naopak solidární systém preferují spíš lidé nad 60 let, důchodci a nezaměstnaní. /r/