iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Cizinci opustili média ČR, klesl byznys

Po převratu v roce 1989 mnohá média v ČR volala po strategických partnerech ze zahraničí, kteří prý zajistí českým médiím do budoucna dostatek finančních prostředků. Lidovci s Lidovou demokracií vsadili na italské vydavatele, ale brzy pohořeli, protože měli špatnou smlouvu, jak se několikrát vyjádřil známý advokát, lidovec, JUDr, Oldřich Choděra. Kdyby přišli za mnou, abych jim napsal smlouvu s italskou společností, dodnes mohla Lidová demokracie vycházet, poznamenal Olda Choděra. Šéf lidovců Bělobrádek nemusel dnes závidět Andreji Babišovi i jiným, že mají noviny a lidovci o ně přišli.

POLITICKÉ STRANY PŘIŠLY O MÉDIA

Podobně dopadla také Čs. strana socialistická se Svobodným slovem, které po převratu mělo denně náklad půl milionu výtisků. A nebyl to jen deník, ale i týdeníky a vydavatelství Melantrich a prodejny knih, budovy v krajských městech, tiskárny v Praze, Brně. Jenže se měnilo vedení strany neschopnými politiky, kteří stranu i vydávání tiskovin a celý majetek strany přivedli k likvidaci. S vydáváním novin neuspěla ani ČSSD. Právo lidu a jejich Demokrat neměly šanci na úspěch. Zřejmě i špatným vedením strany a vydavatelství.

Zemědělské noviny, které po Rudém právu měly za komunistů největší náklad, po převratu v roce 1989 si vyhlédli Francouzi, které získala jistá parta redaktorů ZN. Mysleli si, že zahraniční vydavatelé budou jen dodávat miliony na vydávání novin, aniž by toužili po výdělku. Ale opak byl pravdou. Jakmile zjistili, že vydávání ZN je prodělečné, s vydáváním tisku skončili.

Nejrozšířenější Vydavatelství ÚV KSČ, které vydávalo Rudé právo v celé ČSSR a mělo náklad na dva miliony výtisků denně a ve všech krajích krajské deníky, likvidoval po převratu známý byznysmen Vlastimil Košťal, o němž tajemník ÚV KSČ Miroslav Štěpán tvrdil, že z vydavatelství zmizelo mnoho milionů korun a mnohé cenné věci, jako obrazy atd. Z komunistických peněz prý Koštal založil pro Němce Deníky Bohemia. Zachovalo se jen Rudé právo, které získal Zdeněk Porybný a vychází dodnes. Ale pouze s názvem Právo, o což se přičinil Pavel Dostál, který prohlašoval že do Rudého práva psát nebude… Velký novinový formát se změnil na menší a poté se upravil na formát, který vychází dodnes. Nové Rudé právo už nechtělo mít nic společného s komunisty, a tak komunisté si museli založit nový deník Haló noviny, které stále slouží KSČM. Z dřívějších politických stran je to jediná strana, která má svůj tisk.

KOŠŤAL HOTELIÉREM V RAKOUSKU

Z byznysu médií zřejmě natrvalo odešel Vlastimil Košťal, který ještě v ČR se zaměřil byznys sportovní, na fotbal. Určitou dobu vlastnil i Spartu a byl v čele Fotbalového svazu, a točil se ještě kolem dalšího byznysu v Praze i jinde. Před svým hotelem St. Florian v rakouském sportovním ráji Kaprunu pózuje nápadně zdravě pohublý chlápek s copánkem. Z odulého bosse je velmi spokojeně vyhlížející hoteliér. Je to český byznysmen Košťal. „Tady to musí šlapat. Kaprun byl vyhlášen nejlepším sportovním regionem Evropy. Naše klientela je sportovní. Lyžaři, snowboardisté, golfisté, tenisté, cyklisté, fotbalisté. Mám pětapadesát lůžek, kombinovaný česko – rakouský personál a kuchaře, který umí českou, rakouskou i třeba italskou kuchyni. To je základ, protože sportovcům chutná. Jo, daří se mi tady. Začátek byl těžký, ale daří se.“ Těžké to bylo proto, že jsem tu byl cizinec, a to je vždycky trochu problém. Pomohlo mi, že jsem byl u fotbalového nároďáku. Byl jsem tady s ním, zdejší lidé to věděli a dali na to. Letošní zima bude už moje čtvrtá v Kaprunu. Ale jezdí sem i z ČR… Mám tu Mladou Boleslav, v sobotu přijede Liberec a po nich ještě Chomutov. Při vedení podniku se střídáme s manželkou, ale když jsou tu fotbalisti, tak jsem tady pochopitelně já. Baví mě to…, svěřuje se médiím Košťal.

BAKALOVA ECONOMIA

Vydavatelství Economia, které vydávalo několik časopisů a Hospodářské noviny, obhospodařovali několik let také Němci. Ale i ti, když zjistili, že byznys je čím dále horší, vydavatelství přenechali Zdeňku Bakalovi. Podobně to bylo i s Mladou frontou Dnes, kterou dnes vlastní Andrej Babiš. Za velkým byznysem přišel do ČR i Švýcar Ringier, který začal vydávat bulvární Blesk a později i Aha a časopisy. Jakmile ale rok od roku získával z vydávání novin a časopisů stále méně milionů, vydavatelství novin a časopisů přenechal majiteli Sparty Křetinskému, který přišel ze Slovenska.

VADAVATELSTVÍ MLADÁ FRONTA

Podnikatel František Savov vlastní vydavatelství Mladá fronta, které vydává deník E15, na 30 časopisů, knihy a má i vlastní televizi. Je to privatizace bývalého vydavatelství ÚV SSM v hodnotě asi 120 milionů korun, o které několikrát hovořil i ministr kultury Pavel Dostál. Z tohoto vydavatelství se oddělil dříve deník Mladá fronta, kterou získali Němci. Později, když neprospíval na trhu, vydavatelství Mafra koupil Agrofert Andreje Babiše. Dnes vydává deníky Mladá fronta Dnes, Metro, Lidové noviny, vlastní televizi Očko a rádio Impuls.To se mu však zdá být málo, a tak ing. Babiš často napadal podnikatele Františka Savova, který je dnes v Anglii a orgány činné v trestním řízení ČR žádají o jeho vydání.

Savovův mediální zástupce Jan Hrubeš vyloučil, že by se někdo z okruhu lidí kolem podnikatele pokusil znalce podplatit. Savov pobývá v Londýně a v Česku je stíhán kvůli krácení daní a legalizaci výnosů z trestné činnosti. Podle vyšetřovatelů Savov spolu s dalšími podezřelými prý vytvářel fiktivní daňová přiznání, aby získal nárok na odpočet daně z přidané hodnoty. Proti zahájení stíhání podal Savov ústavní stížnost, kterou soud odmítl. V dubnu zamítl i Savovovu stížnost proti zajištění 648 milionů korun z podnikatelova účtu. Právě tuto škodu podle názoru vyšetřovatelů podnikatel způsobil. Savov obvinění odmítá, podle něj jde o snahu zmařit jeho obchodní aktivity. Na začátku července soud v Londýně nepravomocně rozhodl, že má být podnikatel vydán do ČR.

ŽELEZNÝ OPUSTIL TV BARRANDOV

V tisku v minulém režimu působil také Vladimír Železný, který se po převratu zasloužil o vznik TV Nova, která je dnes, podle dostupných informací prý nejsledovanější televizí. Vladimír Železný se snažil prospět i TV Barrandov, kde zaváděl zpravodajství. Sliboval, že bude mít sledovanost kolem 10 procent. Jenže než se mu to podařilo, z této televize odešel, nebo-li dostal výpověď. Škoda. V. Železný je velice schopný novinář. Andreji Babišovi také doporučoval koupit TV Barrandov. Babiš se ale k tomu stále nemohl rozhodnout. Nemá zřejmě schopné poradce, na což ho ispigl.eu a ispigl.blogspot.com už dříve upozorňoval.

V médiích se objevila zpráva, že bývalý ředitel TV Nova a TV Barrandov Vladimír Železný neuspěl s žalobou, v níž tvrdil, že jeho vyhazov z TV Barrandov je neplatný. Odvolací senát pražského městského soudu potvrdil původní rozhodnutí, které žalobu zamítlo. Uvedla to dnes mluvčí soudu Markéta Puci. Verdikt je pravomocný. Železný žaloval společnost Barrandov Televizní Studio a domáhal se určení neplatnosti jednak výpovědi, jednak okamžitého zrušení pracovního poměru. Podle soudů byl však postup Barrandova v souladu se zákoníkem práce.

Výpověď z televize dostal Železný loni 8. dubna z důvodu nadbytečnosti. O týden později následovalo okamžité zrušení pracovního poměru s odůvodněním, že zvlášť hrubým způsobem porušil své povinnosti zaměstnance. Přestal prý chodit do práce a neodpovídal na telefony ani e-maily. Do čela TV Barrandov nastoupil Železný v listopadu 2013, kdy oznámil cíl zvýšit divácký podíl stanice nad deset procent. Majitel stanice Jaromír Soukup z Empresa Média však údajně nebyl spokojen s výsledky jeho práce a po několika měsících jej nahradil Marcelou Hrdou. Po odvolání z pozice šéfa stanice se měl Železný stát ředitelem rozvoje televize, se Soukupem se ale nakonec nedohodli. Podle dřívějšího vyjádření Železného z dohody sešlo, protože Soukup nesplnil podmínky, které mu původně navrhl. Pozici šéfa rozvoje Železný označil za "prázdnou funkci".

PENTA VLASTNÍ DENÍKY BOHEMIA

Poslední noviny v ČR, které měli zahraniční vydavatelé, a o něž stál, jak psala média, Andrej Babiš, získali majitelé ze Slovenska. Žel, Němci mu noviny nechtěli prodat. Nebo Andrej Babiš nechtěl dát tolik milionů nebo miliard, jako nynější majitelé, kteří jsou také ze Slovenska. Investiční skupina Penta, která podniká v mnoha oblastech včetně mediální, získala stoprocentní podíl německého vydavatelství Vltava-Labe-Press. Jeho nejvýznamnějším titulem je regionální Deník, který má 71 mutací a se 140 tisíci výtisky, jež si denně přečte 664 tisíc lidí, je nejčtenějším a druhým nejprodávanějším seriózním listem na českém trhu. A právě tyto noviny zakládal Vlastimil Košťal, který je dnes hoteliérem v Rakousku.

Spoluvlastník Penty Marek Dospiva, který pochází z Kutné Hory, se svěřil, že rozhodně chtějí zachovat a rozvíjet lokální charakter Deníku v regionech, protože v tom je unikátní. Na druhé straně musíme nepochybně přidat v Praze, kde Deník prakticky není vidět, a musíme přijít také s novou digitální strategií. A to je úkol nejen pro Deník, ale i pro časopisy. Deník klíčová celonárodní témata obsahovat musí. Změny v centrální redakci prospějí regionům a budou důležité pro posílení pozice Deníku v Praze. Ve výsledku tak čtenář dostane přehled o tom nejdůležitějším, co se děje v ČR, a zároveň unikátní a podrobné informace o dění v jeho obci, městě a kraji. Úspěšný koncept Deníku nemá v České republice obdobu. Regionální média budou mít čím dál tím větší význam, jen je nutné počítat s jejich proměnou. Na Slovensku už několik titulů vlastníme, proto vidíme pozvolný pokles nákladu tištěných médií jako v přímém přenosu. U regionálních novin je to pomalejší, z dlouhodobého pohledu je však stejně zapotřebí počítat s tím, že se trend neotočí. Proto musíme být připraveni na postupný přechod na digitální média, jako je tomu všude ve světě.

VLASTNÍCI PENTY NECHTĚJÍ DO POLITIKY

Marek Dospiva dále prozrazuje: Hlavním důvodem, proč jsme přišli do ČR, je, že se s partnery nechystáme odstěhovat ani do Mnichova ani do Ženevy. Chceme tady žít, takže nám záleží na tom, jak se bude společnost vyvíjet. Věříme, že kvalitní médium se zkušeným managementem a dobrými novináři přispěje ke kultivaci prostředí. Druhý důvod je přirozeně obchodní. Máme silné portfolio firem zaměřených na konečného spotřebitele – Fortunu, Dr. Maxe, banku, čím dál víc budeme aktivní ve zdravotnických službách. Nepochybně tak vznikne celá řada zajímavých projektů pro oboustranně výhodnou obchodní spolupráci. Nemáme a nebudeme mít žádné politické ambice, jsme finanční investoři. Naše role spočívá v tom, že vybereme pokud možno ten nejlepší management, který povede zakoupené tituly k prosperitě. To vylučuje obavy z možného ovlivňování médií, o kterém se často mluví. Kdybychom to dělali, snižovali bychom jejich důvěryhodnost, a tím mařili vlastní investici.

NEJSOU POLITICI, ŽADNÝ BULVAR

Marek Dospiva: Politika nás zajímá do té míry, že se podílí na vytváření prostředí nejen pro podnikání, ale i pro náš život a život našich rodin. Neangažujeme se ve stranické politice, sami nejsme politici ani nemáme svoje hnutí. Nemáme problém se žádnou slušnou a standardní politickou stranou, která je předvídatelná, omezuje korupci a přebujelou byrokracii. Že tady chceme žít, vychovávat naše děti, a proto také zlepšovat zdejší prostředí, neberte jako frázi. Můžete to vidět třeba ve stavebnictví, kde jasně ukazujeme, že jsme odpovědný developer. Při otevření komplexu Aviatika na Waltrovce v Praze 5 jsem řekl, že mě naplňuje hrdostí, že na rozdíl od jiných projektů, které jsou krásné především na vizualizacích a méně v reálu, jsou ty naše ve skutečnosti hezčí a kvalitnější než na obrázcích. Investujeme do kvalitní architektury, klademe důraz na zeleň a životní prostředí. Jako mnozí jiní bychom mohli na pozemcích nasekat co nejvíc hmoty a vydělat víc peněz, jenže my ani nevyužíváme stavební limity. To je neoddiskutovatelný důkaz toho, že nám opravdu záleží na prostředí, ve kterém žijeme. Rád čtu třeba časopis Forbes, který jde právě touto cestou. Lidé jsou v dnešní době záplavou negativních zpráv unaveni a určitě vítají jinou alternativu. Samozřejmě ale není možné neupozorňovat na nekalosti. Naše filozofie směrem k Deníku bude, že informace musí být objektivní, ověřené a vyvážené. Je třeba psát i o negativních jevech, aby se odhalily – a příště neopakovaly. Rozhodně ale nechceme Deník bulvarizovat a dělat z něj investigativně skandalizující médium.

KVALITNÍ ZAKÁZKY

Marek Dospiva: Jsem zodpovědný za všechny projekty Penty na českém a německém trhu a zároveň za realitní projekty v Čechách. Florentinum i Aviatika na Waltrovce jsou úžasné stavby – a hlavně jsou vidět. Ono se hůře prezentuje získání dlouhodobé kvalitní zakázky od světoznámého výrobce letadel v Brazílii pro Aero Vodochody než nová krásná budova, která mluví sama za sebe. Situace se podle mě zlepšila, i když bych nerad politiky přechválil. Když si vybudujete kredit, který Penta v Praze už má, chovají se k vám podle toho i úředníci či památkáři. My pracujeme s nejlepšími architekty, ať už českými nebo světovými. Zodpovědní úředníci vidí, že nám nejde jenom o maximalizaci výnosu z metru čtverečního. Často tak řešíme úplně jiné problémy než ostatní developeři. Jsem hrdý na naše předky, kteří vybudovali Prahu jako úžasné město, od Karla IV. až po stavební boom v 19. století. Chceme na dlouhodobou historii navázat, ukázat, že Praha umí silami českých investorů postavit kvalitní a výjimečné budovy, které, doufám, přetrvají věky.

Penta dnes působí na čtyřech klíčových trzích, v Čechách, na Slovensku, v Polsku a Německu. Drobné aktivity máme v Maďarsku, v Rumunsku a na Ukrajině. Má pět dlouhodobých pilířů podnikání: tři ve zdravotnictví, které reprezentují hlavně lékárny Dr. Max, zdravotní pojišťovna Důvěra, nemocniční portfolio v Polsku, na Slovensku a nyní bude i v Čechách. Dále bankovní služby, kde vlastníme Prima banku a Privatbanku. Třetím pilířem je maloobchod a služby, kde je nejvýznamnější Fortuna. Kromě toho máme výrobní podniky v čele s Aerem Vodochody, 
u kterého ještě zvažujeme, jestli se dlouhodobou investicí stane. Samostatnou divizi pak tvoří developerské projekty. A jak vznikla Penta? Potkali jsme se v roce 1987 na vysoké škole, Moskevském státním institutu mezinárodních vztahů MGIMO, při studiu čínštiny a jihovýchodní Asie. Já jako nominant České republiky a Slavo Haščák za Slovensko. Přijeli jsme jako klučinové a totální zelenáči, Slavo ze Staré Lubovně na východním Slovensku, já z Kutné Hory. V Pentě jsme všichni velcí sportovci a pak máme každý jednu dvě záliby. Určitě je dobré mít v sobě touhu jít pořád dopředu. Konečně – i tomu štěstí musíte umět jít naproti, končí Marek Dospiva, který se narodil 18. července 1969 v Kutné Hoře. Vystudoval Moskevský státní institut mezinárodních vztahů MGIMO, obor čínština a jihovýchodní Asie, poté absolvoval dva roky na Pekingské univerzitě. V roce 1994 založil společně s Jaroslavem Haščákem skupinu Penta Brokers. Je ženatý, má dvě dcery. Mluví rusky, čínsky, anglicky a německy. Marek Dospiva patří mezi deset nejbohatších Čechů.

V ČEM PENTA PODNIKÁ

Skupina PENTA je středoevropská investiční skupina, založená v roce 1994. Působí zejména ve zdravotnictví, finančních službách, výrobě, maloobchodu a v realitách ve více než deseti zemích Evropy. Penta spravuje jediný fond svých partnerů, akcionářů společnosti, jimiž jsou Marek Dospiva, Jaroslav Haščák, Jozef Oravkin, Ian Child a Eduard Maták. Skupina vlastní aktiva 
v hodnotě 6,7 miliardy eur (přes 180 miliard korun), loni měla čistý zisk 70 milionů eur (1,89 miliardy korun). Klíčovými investicemi Penty v Česku, kde působí od roku 2001, jsou síť lékáren Dr. Max, sázková společnost Fortuna 
a Aero Vodochody. Nyní Penta koupila stoprocentní podíl ve vydavatelství Vltava-Labe-Press. Získala tak největší tuzemské regionální noviny Deník a tiskárny Novotisk. Součástí akvizice je také 51procentní podíl v Astrosat Media, která vydává časopisy Květy, Vlasta, Story, TV magazín a National Geographic Česko. /r/