iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Fr. Lázně čekají na prezidenta Zemana

Začátek měsíce března je letos významný tím, že na Pražský hrad byl uveden prezident, jehož si zvolili občané ČR přímou volbou, ing. Miloš Zeman. Pan Zeman je u nás velice známou osobností a několikrát jsme měli také možnost ho ve Františkových Lázních přivítat s manželkou i dcerou, píše se v časopise Františkolázeňské listy akciové společnosti Františkovy Lázně. Miloš Zeman bydlel v hotelu Savoy, do něhož jezdí na pobyt i hráči Sparty Praha. Miloše Zemana by ve Františkových Lázních rádi uvítali i dnes, kdy je prezidentem, protože Františkovy Lázně, ale i všechny ostatní v ČR potřebují pomoc.

Zdravotní pojišťovny i ministerstvo zdravotnictví v čele s exlidovcem Hegerem lázním v ČR nepřejí, neposkytují lidem na zdravotní péči prostředky. Udivuje mě to jen proto, že TOP 09 má podporu lázeňství výslovně uvedenou ve svém programu. Já to vnímám tak, že řada ministrů v Nečasově vládě rozpočtové odpovědnosti nachází svou roli ve škrtání nákladů, a tak mě ani nepřekvapuje, že mezi ně patří i ten úžasně pracovitý a odpovědný drobný pán, jakým doktor Heger jistě je. Obecně bych rozpočtovou odpovědnost viděl v hledání maximálně efektivních opatření, která zahrnou výdajovou i výnosovou stránku. Tak jsme argumentovali a svá tvrzení i dokládali, ale nebyli jsme vyslyšeni, říká prezident Svazu léčebných lázní ČR MUDr. Eduard Bláha. Dále poznamenává: Pojištěnců jezdí do lázní stále méně a méně. Od roku 1996 to číslo kleslo z nějakých 150 tisíc těsně nad sto tisíc loni. Výdaje pojišťoven na lázně se dříve pohybovaly kolem tří procent z jejich rozpočtu, nyní to jsou dvě procenta. V současnosti jezdí do lázní zhruba stejný počet osob na křížek a za vlastní peníze. Zásadně se ale liší délka jejich pobytu. Pacienti léčeni na pojišťovnu v lázních stráví něco mezi třemi a čtyřmi týdny, čeští samoplátci v nich pobývají průměrně šest dnů, často jde o prodloužené víkendy. Nahradit jednoho pojištěnce znamená najít tři až čtyři platící klienty. České lázně se o to dlouhodobě snaží, ale trh je výrazně přebrán, další růstový potenciál tam již téměř není i s ohledem na očekávané utahování opasků. Zbývají nám ještě cizinci, kteří u nás zůstávají zhruba dva týdny, neboť se přijíždějí opravdu léčit. Přitom Němci, kteří jezdí nejvíc, dostávají na léčbu příspěvek od své zdravotní pojišťovny. Není to tak, že by pacienti lázně nepotřebovali, možná právě naopak. Spousta lázeňské péče je v režimu civilizačních chorob, záda nás bolí, neboť sedíme dlouhé hodiny u počítače. Je to o našem životním tempu, prioritách i o přízni či nepřízni lékařů a pojišťoven k lázeňské péči. V roce 89 venkovský lékař naprosto logicky předepsal na nemocné klouby lázně. Po dvaceti letech je řádně zpracovaný farmaceutickými firmami a když mu pacient řekne, že nemá čas tři týdny podstupovat procedury, tak mu předepíše raději prášky. To je zásadní změna. Žijeme ve velkém tempu, řada z nás zařadila zdraví na zadní příčky svých hodnot a řeší ho narychlo až ve chvíli, kdy je opravdu zle. A to lázně nikdy nebudou umět, tradiční lázeňská medicína vyžaduje k dosažení efektů čas. Uspěchanou generaci musíme vychovat a naučit ji vážit si svého zdraví, pečovat o ně. Slouží k tomu třeba víkendové pobyty. Když člověk v 35 letech přijede na pár dní do lázní, zjistí, jak to funguje, vrátí se na týden a v pokročilejším věku už rád zaplatí ze své kapsy i delší pobyt. Chvíli to ale bude trvat než tito poučení hosté a pacienti v lázních zaplní mezeru po pojištěncích. Ministerská překotná změna by tento tradiční obor zničila, poznamenává prezident MUDr. Bláha.

Věřím, že zvítězí zdravý rozum. Statistiky říkají, že 65 procent pobytových dnů v českých lázních pořád připadá na pojištěnce. Na Karlovarsku to číslo pochopitelně vypadá jinak, protože je tam hodně cizinců a samoplátců. V Bohdanči ale šplhá k 85 procentům. Když se smrskne na polovinu, bude to pro Bohdaneč katastrofa. V Luhačovicích a Jáchymově tvoří pojištěnecké pobyty zhruba 50 procent, tudíž i výpadek by byl podobný. Přišli bychom o polovinu pojištěnců, a to znamená o čtvrtinu tržeb. Pokud si uvědomíte, že lázně tvoří zhruba pěti- až sedmiprocentní zisk a velká část nákladů je přitom fixních, tak Vám vyjde, že tato změna i přes snahu šetřit přinese lázním na několik let propad do ztrát, které jako výpadek daní stát jistě pocítí. Jedinou skutečně významnou úsporu můžete dosáhnou jen v personální oblasti. Pro řadu provozů nebude práce a to povede to tedy k výraznému snižování stavu zaměstnanců. Ve městě a celém regionu tak vzroste počet nezaměstnaných, tedy i objem sociálních dávek. Nechci malovat černé scénáře typu Varnsdorf, ale lázeňská města jsou v pohraničních regionech, kde je míra nezaměstnanosti už dnes vysoká. Proto by vláda měla přemýšlet i o přesahu svých rozhodnutí. Když se dívá do celkového měšce zdravotního pojištění, měla by vidět, že do něj zaměstnavatelé v lázních přispívají nemalou částkou. Když se člověk stane nezaměstnaným a pojištění za něj bude hradit stát, nejen nedostane dva tisíce za každého, ale naopak bude muset 700 korun vydat. Nemluvě o podpoře, kterou bude vyplácet dlouho, protože v lázeňských regionech moc pracovních příležitostí není. Nejvýš stojí onemocnění pohybového aparátu, na ně připadá víc než 55 procent všech léčebných pobytů v lázních, významná jsou neurologická a oběhová onemocnění. U dětí to jsou pak nemoci dýchacího aparátu. Astmatiků přibývá, ale dětských pacientů v léčebnách nikoliv. S koncem socialistického zdravotnictví totiž přestal fungovat režim hlídané péče. Odpovědnost se přesunula na pacienta a nikdo už téměř nezve na očkování, pravidelné prohlídky. Hodně tedy záleží na rodičích a jejich času, dodává prezident Svazu léčebných lázní ČR MUDr. Eduard Bláha.

Ve Františkových Lázních je už pomalu deset i více let řada lázeňských domů zavřených, protože nejsou pacienti. Před převratem v roce 1989 byly plně obsazeny. Léčily se v nich i dívky a děti, které měly zdravotní potíže. Dnes přijíždějí na léčení jen ojediněle, neboť zdravotní pojišťovny léčení těmto lidem nehradí. Prezident Václav Havel i s manželkou Dášou jezdili na léčení do hotelu Imperiál. Impozantní vilu zvanou Imperial si nechali vybudovat františkolázeňští hoteliéři Thomas a Rosina Wolfovi. Vypracováním stavební dokumentace byl pověřen v roce 1867 architekt Gustav Wiedermann, který navrhl elegantní stavbu v neorenesančním stylu. Vila byla dokončena v roce 1878. Její současná podoba však pochází až z dvacatých let dvacátého století, kdy proběhla její zásadní přestavba.

Na některé procedury docházeli Havlovi také do sousedních Císařských lázní, které jsou největší ze všech lázeňských budov Františkových Lázní. Byly postaveny mezi léty 1878 a 1880 na jihovýchodním kraji města jako reprezentativní stavba odpovídající nejvyšším nárokům světové klientely. Pompézní budova v neorenesančním stylu byla postavena podle projektu, na kterém spolupracovali architekti Gustav Wiedermann a Karl Haberzettl. Jednopatrový objekt je koncipován z několika křídel na poměrně složitém půdorysu, který směrem do parku vytváří čestný dvůr.

Hned vedle hotelu Imperiál je lázeňský dům Belvedere. Pod tímto názvem je i jeden z nejznámějších rakouských paláců, Horní Belvedér. Princ Evžen Savojský (1663-1736), slavný vojevůdce a milovník umění si nechal zahradní palác Belvedere vystavět Johannem Lukasem von Hildebrandt jako letní rezidenci před branami tehdejšího města. Toto mistrovské dílo baroka sestává ze dvou zámeckých objektů (Horní a Dolní Belvedere) a dnes je v něm vystaveno rakouské umění od středověku až po současnost. Ve Františkových Lázních hotel Belvedere je vyhledáván mnoha pacienty mimo jiné z toho důvodu, že stojí na okraji parku. O pár kroků dál je další vyhledávaný hotel Goethe. Ve Františkových Lázních totiž pobývali významní hosté - J. W. Goethe, František I., rakouský císař, Kníže Metternich, Ludwig van Beethoven, Johann Strauss, Božena Němcová, Vítězslav Nezval, Franz Kafka, Václav Havel, Václav Klaus. Na obrazovkách lázeňské televize se denně objevuje i premiér Jiří Paroubek, který do Františkových Lázní zavítal. Většina hostů se pravidelně zastavuje také u pověstného Františka, který přináší štěstí zejména ženám, které chtějí mít rodinu.

Coby kamenem dohodil jsou od Františka Luisiny lázně, do nichž přicházejí na procedury pacienti z několika lázeňských domů. Těší se zejména na rašelinové zábaly, které k léčení chorob pohybového ústrojí. U Františkových Lázní je velké rašeliniště, z něhož se těží rašelina, která se dopravuje na zábaly do Luisiných a Císařských lázní. Výstavbu dnešních Luisiných lázní I inicioval a zároveň realizoval budoucí první františkolázeňský starosta Kryštof Loimann, který již měl s výstavbou tohoto zařízení zkušenosti (postavil původní Lázně I z roku 1828). Loimann druhé lázně vybudoval na svém pozemku v blízkosti Luisina pramene. Lázeňská budova sloužila pro poskytování slatinných a minerálních koupelí. Lázně byly postaveny v roce 1840 v duchu pozdního klasicismu. Objekt ale prošel několika přestavbami a rozšířením souvisejícím s narůstajícím počtem lázeňských hostů. Dnešní rozsah a podoba lázní tak pochází až roku 1872. Autorem této přestavby byl stavitel Karl Wiedermann.
Přízemní budova byla ze začátku koncipována jako dvoukřídlá stavba vystavěná na půdorysu písmena L. Po dostavbě dalšího křídla došlo ke změně půdorysného řešení do podoby U.

Akciová společnost Františkovy Lázně dnes léčí pacienty v hotelech Imperiál, Tři lilie, Pawlik, Savoy, Metropol, Belvedere, Dr. Adler a Goethe. Mnohé mají i další objekty, v nichž bydlí pacienti. Na léčení do akciové společnosti Františkových Lázní dojíždějí kromě pacientů z ČR také hosté ze SRN, jimž německé pojišťovny léčení v ČR hradí. Kdyby nebylo těchto pacientů, některé lázeňské domy by byly prázdné. Pacienti z ČR i zahraničí jsou nadšeni také Aquafora, do něhož mají při léčení vstup zdarma. Pravidelné plavání a vodní masáže přispívají všem k úspěšnému léčení. Generální ředitel akciové společnosti ing. Josef Ciglanský s dalšími spolupracovníky pravidelně odměňují na společenských setkáních v hotelu Pawlik pacienty, kteří pravidelně přijíždějí na léčení do Františkových Lázní. Neopomenou členům Aquafora poblahopřát i k životnímu jubileu, které mají zrovna v době léčení. Generální ředitel ing. Josef Ciglanský, ředitelka hotelu Tři lilie Eva Douchová a její manžel, majitel akciové společnosti JUDr. Doucha, by dnes rádi přivítali ve Františkových Lázních znovu Miloše Zemana, který je od 8. března novým prezidentem ČR. A může vyzkoušet i některou z procedur při svém pobytu v lázních. Fotografie z Františkových Lázní v galerii ispigl.eu /r/ / Článek, foto i zpravodajství Google také na ispigl.blogspot /