iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Policie nad politiky, justicí? Řešení Zeman?

Policie ČR se v posledním období zaměřila na stíhání politiků, ale i pracovníků justice. Je to případ soudce Ondřeje Havlína z Obvodního soudu Praha 2, žalobce obvodního státního zastupitelství Praha 2 Františka Fialu, advokáta Karla Matějku a kromě Borise Štefla figurují ještě další dva lidé. Jejich jména zatím do médií nepronikla. Policisté říkají, že skupina fungovala velmi promyšleně. Šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robert Šlachta řekl, že to byl důmyslný klientelistický systém.

Podle informací MF DNES uměla skupina "vyřešit" některé dopravní přestupky. "Před restaurací už stála tři auta: hnědý favorit a dva modré vozy Opel Astra, z nichž jeden měl německou poznávací značku. Ti veledůležití lidé se ale teprve očekávali. Ve 13 hodin 36 minut přijel před vinárnu šedomodrý peugeot s poznávací značkou ADY 50-52. Majitelem vozu byl Boris Štefl, někdejší ředitel Inspekce ministra vnitra. S Borisem Šteflem z vozu vystoupil i Mikuláš Tomin, další ministerský exponent”. Přes Mrázka poznal Štefl i jeho spolupracovníka Miroslava Provoda. Právě do jeho realitní kanceláře v roce 1992, krátce po odchodu z vnitra, odešel a stal se i jednatelem firmy. Společně s Provodem a Mrázkem se Štefl sešel i v Nadaci Interpo, která oficiálně měla pomáhat rodinám policistů, kteří přišli během výkonu služby o život. Spíš byla ale pokusem, jakým si kmotr českého podsvětí Mrázek snažil policii podmanit. Pro nadaci se jim podařilo získat i Karla Gotta. Provodovy firmy Pentgos a Centrum (další firma v níž Štefl působil) figurovaly také jako společníci ve firmě Pozemní montované stavby Praha, kde je Štefl od prosince 1993 jednatelem. Kromě podnikání Štefl působí i v advokacii. Je koncipientem advokátní kanceláře Radka Vachtla. iDNES.cz se v kanceláři snažil zjistit, co přesně měl Štefl na starost, asistentka ale ukončila rozhovor okamžitě, jak zjistila, že se redakce zajímá právě o Štefla.

Boris Štefl, na jehož stíhání v nové korupční kauze upozornil týdeník Respekt, byl vůbec prvním polistopadovým ředitelem inspekce ministra vnitra. Skončit ale musel už v roce 1992. "Byl to ředitel mé inspekce. Já jsem ho propustil na podzim roku 1992 a od té doby jsem ho neviděl a nevím, co s ním je. Vyhodil jsem ho za Velkou pardubickou, protože tam došlo k nějakému incidentu s policií a on to špatně vyšetřoval. Pomalu, liknavě," řekl iDNES.cz bývalý ministr vnitra Jan Ruml.

Policie má zmapované poslední čtyři měsíce, kdy mělo dojít ke čtyřem podobným případům, kdy se v soudní síni sešel Fiala coby „žalující“, Matějka nebo Štefl jako obhájce a mezi nimi Havlín jako „nestranný“ soudce. Za neplnění svých povinností si soudce se žalobcem prý přišli celkem na sedm set tisíc. Policie nyní prošetřuje dalších sedmnáct případů, které soudil Ondřej Havlín, a objevily se v nich podezřele nízké tresty. Navíc vzniká podezření, že kauza sahá i na jiné soudy, kde Havlín nepřímo ovlivňoval své kolegy. Jedná se o městský a vrchní soud v Praze. Navíc prý policisté zkoumají i roli Havlínovy manželky, která působí na pražském městském státním zastupitelství na vlivné pozici náměstkyně.

Policie rozjela stíhání politiků, ale i členů justice ve velkém. Začalo to tím, že přišel nový nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, nebo nová vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, která uvěznila poslance MUDr. Davida Ratha? Kdo dává k tomu pokyny policistům? Je to ministr vnitra Kubice, nebo šéf ÚOOZ Robert Šlachta? Nebo je to tím, že přišel nový policejní prezident plk. Mgr. Martin Červíček?

Jsou ale i případy, kdy jsou stížnosti na ministra vnitra Kubiceho. A to dokonce od pracovníků ministerstva vnitra. Ministra Kubiceho kritizoval v parlamentu i expředseda soc. dem. a dnes předseda LEV 21 poslanec Jiří Paroubek. A co se stalo? Nic… Nikdo z policistů nic neřeší, nikoho nestíhá. Mlčí k tomu i státní zástupci – vrchní i nejvyšší. Mohou tedy dnes policisté rozhodovat o všem sami a být svojí mocí i nad politiky a členy justice? Nebo řešení nastane až vládou nového prezidenta Miloše Zemana, který je vrchním velitelem ozbrojených sil?

Poslanec dr. Rath už napsal řadu stížností na jeho věznění a vyšetřování. Avšak bez odezvy. Teď napsal další dopis: Rozkaz zněl jasně: „Zničte Ratha.“ Píše: Nemohu se ubránit dojmu, že existuje politické zadání na moji totální likvidaci. Jak jinak si vysvětlit slova a skutky zástupce státu pana P. Jiráta.

Jasný případ najednou složitý

Nikomu jsem neublížil, nikomu nevyhrožuji, zakázky nebyly předražené, ale přesto jsem vězněn bezmála deset měsíců. Pan státní zástupce pro Lidové noviny přitom uvedl, že sedmiměsíční vazba není zas tak dlouhá, ale připustil, že v jeho praxi neobvyklá. Vysvětlil to důkazní složitostí případu. Před deseti měsíci hovořili zcela opačně. Tehdy případ označovali za zcela jasný a k podání obžaloby mělo dojít na podzim loňského roku. Tak je to stejné, jako s těmi měsíci ve vazbě. Podle pana žalobce jsem uvězněn už měsíců sedm, ve skutečnosti takřka deset.

Strach z vystoupení

Oficiálně je má dlouhá vazba vysvětlována tím, že jako poslanec bych mohl páchat trestnou činnost, případně uprchnout. Vím, že ani jedno není možné a mám pocit, že to ví i ti, co takto rozhodli. Spíš mi připadá, že skutečným důvodem je obava z mého vystupování ve Sněmovně. Jak jinak si vysvětlit nesouhlas pana P. Jiráta s mojí přítomností ve Sněmovně v souvislosti s návrhy zákonů, které jsem předložil. Přitom dvakrát mě do Sněmovny pustil, když se to týkalo trestního stíhání. Je to čistě a jen jeho pravomoc rozhodnout, zda do Sněmovny mohu, či ne. Takto zástupce státní represivní moci cenzuruje vůli voličů, co mě zvolili.

Co je lidský život proti vůli státu

Ještě lidsky horší je fakt, že státní zástupce ani nesouhlasí s tím, abych se mohl postarat o mého starého otce, který se bohužel vážně zranil a neobejde se bez pomoci druhých. Přes jednoznačnou lékařskou zprávu o vážnosti stavu je rozhodnutí jasné. Rath musí v kriminálu zůstat. Každý si to pak může srovnat s mnoha jinými případy, uvádí poslanec MUDr. David Rath.

Na jednání policie si stěžoval i bývalý policejní prezident plk. Mgr. Petr Lessy, jehož ministr Kubice rázem vyhodil ze služebního poměru. Státní zástupci připomínky plk. Lessyho neřešili. Případ je teď u soudu.

Soudce z Prahy 2 Ondřej Havlín obviněný v nejnovější justiční kauze z korupce má další problém. Deník Právo zjistil, že mu hrozí kárná žaloba kvůli možným pochybením při rozhodování více než dvaceti případů trestných činů v dopravě nebo majetkových deliktů. Havlín údajně vzal poškozeným právo připojit se k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody způsobené pachatelem. Nedal jim totiž vůbec vědět o tom, že už nařídil hlavní líčení a dokonce vynesl rozsudek. Mnohdy jde přitom o statisícové částky. Jeho nadřízení na to přišli počátkem letošního roku na základě stížnosti příbuzných jedné z obětí tragické dopravní nehody. Protože o hlavním líčení nevěděli, nemohli žádat o peníze za smrt blízké osoby. "Na základě stížnosti jednoho poškozeného byla provedena prověrka spisů doktora Havlína a bylo zjištěno, že zhruba v pětadvaceti věcech došlo k obdobnému pochybení. Je to jednoznačně zkrácení práv poškozených,“ řekl Právu místopředseda pražského městského soudu Bohuslav Horký, který tuto věc spolu s vedením Obvodního soudu pro Prahu 2 nyní řeší. Předseda obvodního soudu Aleš Sabol připravuje kárnou žalobu. Má prý totiž podezření, že ze strany Havlína šlo o úmysl nebo vědomou nedbalost. Ve všech případech totiž obviněný soudce přesně věděl, kdo jsou konkrétní oběti. Šlo o fyzické osoby i třeba pojišťovny. "Je to hrubá nedbalost soudce, pokud zapomene vyrozumět poškozené," dodal Horký. Poškození mají nyní právo na žalobu v občansko-právním řízení na náhradu škody, kde už ale musí platit soudní poplatky, což ztěžuje jejich pozici. Kromě toho mohou zažalovat přímo stát a žádat peníze za pochybení Havlína.

"Je to jednoznačně nesprávný úřední postup soudu. Poškozeným byla odňata možnost uplatnit v trestním řízení nárok na náhradu škody a za této situace mohou uplatnit požadavek na odškodnění a náhrada škody by jim za takovéto situace měla být přiznána," domnívá se Horký. Kromě toho měl Havlín také údajně vynášet informace ze spisů svých kolegů u soudu, do kterých prý opakovaně bezdůvodně nahlížel. A za kauzu Jana Harangozzy, známého z případu kolem ústeckého konkurzního soudce Jiřího Berky, už i byl kárně potrestán. Nejvyšší správní soud mu na půl roku snížil plat o deset procent kvůli tomu, že se snažil ovlivnit kolegyni, která řešila Harangozzovu nehodu v opilosti. Podle zdroje Práva Havlín nahlížel do spisu této soudkyně, dokonce jej prý upravoval, ačkoli k tomu neměl žádné oprávnění. Nahlížel prý ale do spisů i dalších soudců, uvádějí ParlamentnListy.cz

Podle známého advokáta Kolji Kubíčka selhávají kontrolní mechanismy v justici, když se dohodne soudce se státním zástupcem. Dále říká: Nikdy se nestalo, že by po mně nějaký soudce chtěl, abych ho ovlivňoval. To v žádném případě. Ale kdyby nějaký soudce po mně chtěl zaplatit za klienta, tak by to bylo poslední rozhodnutí v jeho funkci. Já si myslím, že soudci v mém případě tuší, že i jen náznak by v mém případě měl katastrofální důsledky. Protože chorobně nesnáším úplatné soudce a vůbec úplatné úředníky. Ono se o mně ví, že nikoho neuplácím, ale musím říci, že za dvacet let mé kariéry advokáta po mně nikdo žádný úplatek nechtěl, ani žádný soudce, ani žádný úředník, ani žádný policista. Ani nikdo neudělal sebemenší náznak v tomto směru. A jestli se objevuje korupce v justici až nyní, nebo fungovala i za minulého režimu? Za totáče to nikomu nestálo za to. Pro soudce nebo policisty by byla katastrofa, kdyby se někdo dozvěděl, že brali peníze. Před ruskou okupací jste nenašla úplatného policajta a myslím, že u soudců to bylo podobné. Nešlo jen o strach z vysokého trestu, ale o strach z ostudy, protože tehdejší společnost zlodějiny i korupci odsuzovala. Zkorumpovaného policistu nebo soudce by zavrhla. Ale dneska je to úplně jiné. Když někdo vydělává peníze, všichni hodnotí, že má peníze, a není důležité, jak je vydělal. Přispívá k tomu, když politici, ministři i úředníci okrádají společnost a nic se jim nestane. Jak pak můžeme chtít, aby si obyčejní lidé mysleli, že krást se nemá? Jestliže politici kradou a ještě jim to projde, tak to není tak zavrženíhodné jednání, ale je to vlastně přijatelné jednání. Morálka společnosti je v hajzlu, to je ten problém. Odrazem toho je, že bere i soudce nebo policajt. Tedy osoby, které by vůbec neměly nic brát kromě svého platu, řekl ParlamentnímListům.cz advokát Kubíček. /r/ / Článek, foto i zpravodajství Google také na ispigl.blogspot /