iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Titova Černá Hora láká turisty z ČR

Stovky turistů z ČR každý týden ostravská CK Kovotour Plus majitele Jiřího Hájka dopravuje letecky i autobusy z celé ČR do Černé Hory a do dalších zemí u moře. “Jsme čistým touroperátorem s více než 1900 prodejními místy po celé ČR. Pořádáme letecké i autobusové zájezdy včetně vlastní dopravy do destinací Bulharsko, Černá Hora, Chorvatsko, Turecko, Řecko. Široká nabídka last minute zájezdů, říká Jiří Hájek. V Černé Hoře obchodní náměstek Petr Kostka s manželkou a dalšími spolupracovníky se starají o turisty z ČR, aby byli na dovolené spokojeni.

Když má někdo nějaké připomínky, okamžitě je řeší. Žel, všechny CK to nedělají. V ČR už letos zkrachovalo pět či více CK. A když nespokojení turisté žádají o pomoc Asociaci cestovních kanceláří a agentur v čele s ing. Romanem Škrabánkem, Tomio Okamurou a spol., nikdo jim nepomůže. V pražské kanceláři dvě holčičky, které v ní drží službu, odkazují nespokojené klienty pouze na soud… Na představitele Asociace nechtějí nikomu dát ani telefon, nebo jejich adresu. Další Asociaci CK vede Jan Papež. Ale zřejmě nebude o nic lepší. Tyto Asociace prý pomáhají jen CK… Kdyby nebyly, asi by se nic nestalo. Protože jak je vidět, CK stále krachují, i když jim “podávají pomocnou ruku” Asociace. Takže jsou pravděpodobně zbytečné a jen utrácejí peníze za platy pracovnic, holčiček v kanceláři.

V Černé Hoře, ale i v dalších zemích bývalé Jugoslávie stále vzpomínají na maršála Tita, který byl značně oblíbený u všech občanů všech společných zemí. Dnes většina tlumočníků zájezdů z ČR, ale i dalších zemí EU neopomene vzpomenout na Josipa Broz Tita. Kdyby dnes žil, určitě by lépe řídil i EU než Portugalec Barroso a spol. Tito byl Chorvat. Za jeho vlády SFRJ prospívala; došlo k rozvoji průmyslu i vzestupu životní úrovně, zároveň však vzhledem k subsidiarizaci chudých členů federace, jakými byla Bosna a Hercegovina a Makedonie, došlo k zasetí nenávisti trvající dodnes. Jugoslávský komunistický režim Tita velice vysoko vyzdvihoval a na rozdíl od politiků, kteří jej ve funkci hlavy státu vystřídali, měl Josip Broz skutečně vysokou autoritu mezi obyvateli Jugoslávie. Ještě dnes mnozí ze starší generace stále vzpomínají v nástupnických státech Jugoslávie na Tita v dobrém. Jugoslávská média i tisk uveřejňovaly v den významných výročí existence státu, bojů v druhé světové válce, či během významných dnů komunistického hnutí články oslavující a vyzdvihující akty Tita jako partzyánského vůdce; nešetřilo se však ale ani s chválou poválečné obnovy země, stejně jako účasti Jugoslávie v Hnutí nezúčastněných zemí. Během let 1987-1988 docházelo ve společnosti k rapidním změnám, které se projevovaly také poklesem zájmu o osobnost jugoslávského vůdce. V novinách se objevovaly často kritcké články. Během roku 1989 pak začaly otevřené útoky na osobnost Tita, hlavně ze strany nacionalistů. Ty pak pokračovaly i v první polovině let devadesátých, v době nacionalistických vášní i válek.

Manželkou Tita se stala Jovanka Budisavljevićová, kterou poznal na kongresu komunistických stran v Moskvě. V lednu 1980 byl Tito odvezen do nemocnice v Lublani, ve Slovinsku, s problémem cirkulace krve v obou nohách. Jeho levá noha byla amputována krátce poté. Zemřel v této nemocnici dne 4. května 1980, tři dny před svými 88. narozeninami. Na jeho pohřeb přijelo obrovské množství politiků a zúčastnilo se mnoho státních delegací. S ohledem na počet zúčastněných je tento pohřeb označován za doposud největší událost v historii. Politici, kteří se dostali k moci po Titově smrti, přísahali, že z jeho cesty nikdy nesejdou. Problémy ve fungování státu se ale objevily do několika let. Po Titovi bylo pojmenováno i několik měst – mezi lety 1946 a 1992 nesla Podgorica v Černé Hoře název Titograd, Užice v Srbsku název Titovo Užice, Veles v Makedonii přejmenován na Titov Veles (zrušeno po rozpadu Jugoslávie) a až dodnes najdeme v Chorvatsku poblíž Plitvických jezer obec Titova Korenica. Hlavní třída v Sarajevu dodnes nese název Maršala Tita. Téměř každé město, či obec v Jugoslávii pojmenovalo nějakou z ulic po jugoslávském prezidentovi.

LÉČIVÝ PÍSEK V ULCINJU

Do Četné Hory, nebo-li Titogradu, dopravovali na dovolenou před převratem v roce 1989 také odboráři. Ještě dnes jsou rekreační objekty z té doby patrné a připravují se na rekonstrukci. Např. v Ulcinju. Jen několik minut od albánských hranic leží bývalé pirátské městečko Ulcinj. Je lidnaté, má atmosféru orientálního tržiště a více než 80% jeho obyvatel tvoří Albánci, z velké části muslimové. Zvláštní albánštinu slyšíte ze všech stran a nápisy a cedule jsou buď dvojjazyčné, nebo jen v albánštině. Ale co se týče obav z vlivu islámských extrémistických skupin, tady se není čeho bát. Lidé jsou tu velmi milí, na turisty zvyklí, a pokud někoho požádáte o radu, bude se Vám snažit vyhovět i přes jazykovou bariéru.

Do Ulcinje se dostanete autobusem ze všech větších černohorských měst, například z Baru sem trvá cesta kolem půl hodiny, z Budvy pak kolem dvou hodin. Ulcinj je také poslední zastávkou trasy letištního autobusu z Dubrovníku. Hotel Albatros je starší, ale turisty a léty prověřený hotel s příjemnými cenami. Noc s polopenzí stojí 30 Euro. K dispozici má soukromou pláž, nudistickou pláž, kulečník a stolní tenis. Příjemná je i jeho poloha v borovém lesíku, od centra města vzdáleném pouhý kilometr. Hotel Galeb se nachází na jižním mysu, pár minut od městské pláže. Využít můžete zdejší bowling, saunu, tenisový kurt nebo stolní tenis. Noc s polopenzí vyjde na 27 Euro. Jeho součástí je levnější hotel Mediteran s dalšími 200 lůžky. Hosté Mediteranu mohou též užívat služeb Galebu. Pro méně movité a po zábavě toužící je 6 km od města vzdálený kemp Valdanos s 200 chatičkami. V areálu je diskotéka, minigolf, hřiště na basketbal a fotbal a venkovní bazén.

CK Kovotour Plus dopravuje turisty z ČR v Ulcinju do hotelu Oplympic, který leží v rozsáhlém přírodním areálu u Velké pláže, která se táhne 10 km daleko. Kromě hotelu Olympic jsou v areálu další hotelové objekty, velká restaurace, v níž bývaly dříve i zábavné programy. Celý areál, v němž jsou i tenisové kurty, fotbalové hřiště a další sportoviště, střežen. V okolí se budují další hotely. Pláž je písečná a písek léči revma a další nemoci pohybového ústrojí. Kromě turistů z ČR a SR se v areálu rekreují také turisté z Ruska, Ukrajiny, Polska, SRN a z dalších zemí světa.

POLOVINA BUDVY CIZINCŮ

Město Budva je starobylé město a zároveň také největší i nejlépe vybavené letovisko na černohorském přímoří. Leží v široké Budvanské zátoce, při Jadranské magistrále. Budva proslula svými rozsáhlými krásnými plážemi (hrubý i jemný písek, drobné oblázky). Je chráněna horskými masívy Lovćen a Paštrovići před nepříznivými vnitrozemskými vlivy, takže její podnebí je mírné a příjemné. Obzvlášť bohaté je zdejší rostlinstvo - středomořské i subtropické, jehož růst podporují bohaté srážky. Budva je známa mimořádně vysokou insolací, délkou slunečního svitu. V Budvě se soustřeďuje živý sportovní, zábavní, společenský a kulturní život, a je hlavní středisko Budvanské riviéry. Hotelové komplexy, většinou téměř samostatná hotelová městečka jako je např. Slovenska plaža se nacházejí mimo staré město, za jeho hradbami, v těsné blízkosti moře. Stará část Budvy se rozkládá na malém poloostrově. Původně to byl ostrov, který nánosy spojily pevninou. Nové město se postupně rozrůstalo za hradbami, mimo poloostrov. Jihovýchodně od Budvy je nevelký ostrov sv. Mikuláše (Sveti Nikola), vzdálený 0,7 nám. mil. V Budvě je přístav pro jachty (Marina Budva).

V letovisku Budva se nachází řada hotelů, apartmánů a jsou zde také možnosti ubytování v soukromí. Nejznámější komplexem je Slovenska Plaža. Slovenska Plaža je malým městečkem s vlastními uličkami, náměstími, nacházejí se zde obchody, restaurace, kavárny, bary. Slovenska Plaža nabízí hotelové i apartmánovým ubytování. Rozprostírá se v bezprostřední blízkosti moře. V létě se zde konají různé kulturní a zábavní akce, diskotéky i živá hudba. Dnes však řadu hotelů, ale i dalších domů vlastní Rusové a další cizinci. Hovoří se o tom, že polovina Budvy je v rukou cizinců.

Chloubou Budvy je pláž Slovanská pláž. Táhne se v širokém oblouku v délce 1600 m od městského budvanského přístavu východním směrem. Její povrch tvoří příjemné oblázky. Je to v současnosti nejreprezentativnější černohorská pláž s celým komplexem hotelů různých typů a s celou škálou zařízení pro sport a zábavu. Vyniká bohatým rostlinstvem v okolí. Ze staré Budvy vede ke Slovenské pláži čtyřkilometrová promenádní cesta, pokračující dále k jihovýchodnímu letovisku Bečići (jezdí tu i ekologický vláček). Do komplexu Sllovenské pláže posílali dříve rekreanty i odboráři ČR a SR. "Fajnšmekři" dávají přednost velmi malebné pláži Mogren, rozkládající se asi 150 m jižně od hotelového komplexu Avala. Vede k ní cesta vytesaná ve skále. Skládá se ze dvou částí, jež jsou spojeny tunelem ve skále. Je dlouhá asi 350 m, povrch má z hrubého písku. Skály jí tvoří malebný a romantický rámec. Na jejím okraji jsou zříceniny letohrádku šlechtické rodiny Zanovićů. Pláž, která je také nositelkou Modré vlajky kvality, odvozuje své jméno od italského mořeplavce Mogriniho, který se tu zachránil při ztroskotání.
Pláž Jaz na Mogren navazuje ze západní strany pláž Jaz, oblázková, zčásti písečná, dlouhá 1200 m. Je jednou ze tří největších černohorských pláží. Je využívána hlavně hosty ze zdejšího velkého kempu. Je rovněž složena ze dvou částí, jedna je naturistická. Pláž má bohatou vegetaci. Ještě na západ od Jazu se rozkládá 200 m dlouhá písečná pláž Trsteno, mnohými pokládaná z jednu z nejkrásnějších černohorských pláží.
Mezi Budvou a následujícím letoviskem Bečići je pláž Guvance, známější pod názvem Mala plaža. Je dlouhá jen 80 m a nachází se pod cestou spojující Budvu s Bečići. Tvoří ji jemný písek, na pláži i v moři. Pláž je obrácena k západu, takže nejpěknější koupání je na ní odpoledne, až do pozdních hodin. Na pláži je, jako téměř na všech budvanských plážích, možnost občerstvení.
Z budvanských pláží byly oceněny prestižní Modrou vlajkou kvality tyto pláže: "Blue Beach", "S&I Beach Life", "Escallera", "Mogren I" a "Tanga Beach". První tři jmenované se nacházejí v zátoce Jaz, jsou písečné a dá se k nim dostat odbočkou 500 m z Jadranské magistrály, západně od Budvy. O pláži Mogren jsme se již zmínili výše. Pláž "Tanga Beach" leží na mysu Zavala mezi Budvou a letoviskem Bečići.

Kdysi rybářská vesnice černohorského rodu Paštrovićů je nyní nejluxusnějším a nejzajímavějším hotelovým městečkem na východním pobřeží Jadranu (viz zajímavost: Sveti Stefan - perla Černé Hory). Leží 10 km jihovýchodně od Budvy, pod jadranskou magistrálou, na malém skalnatém poloostrůvku, spojeném s pevninou úzkou písečnou šíjí. Hotelová osada se rozrostla i na přilehlém pobřeží. Z magistrály vede ke Sv. Stefanu silniční spojka. Do hotelového městečka mají přístup pouze hosté, kteří jsou tu ubytováni, nebo ti, kteří si udělají rezervaci v hotelové restauraci. Tlumočníci hovoří o tom, že na sv. Stefanu pobývali i V. Havel a D. Veškrnová.

HORSKÉ STŘEDISKO ŽABLJAK

Obyvatelé Budvy, ale i další měst a obcí v okolí mohou v zimě využívat k rekreaci horské středisko Žabljak, v němž se dnes budují nové hotely a rekreační objekty. Žabljak je městečko s nejvyšší nadmořskou výškou na celém Balkáně. Žabljak se nalezá ve výšce 1456 m.n.m., sitovaný v centru kolosálního pohoří Durmitor, které je přírodní památkou UNESCO a národním parkem. Černá Hora - Žabljak má okolo 2000 stálých obyvatel. Při příjezdu do osady Žabljak, ktérá se rozkládá na okraji NP, vás přívítá překnásná scenéri majestátných vrcholů Durmitoru připomínající národní tanec Černé Hory Kolo-oro, při kterém již tak mohutní černohorci tančí v kruhu držíc se okolo ramen, a druhý kruh tvoří můži stojící na jejich ramenech. Stejně jako oni působí majestátně i vrcholky hor. Ještě před sto lety byl Žabljak maličkou osadou známou, která se začala rozvíjet na začátku 20. století. Původní ubytovací kapacity sloužily horolezcům, kteří přícházeli ve třicátých letech zdolávat místní vrcholky. V 2.sv. válce osadu zničil mohutný požár, proto stáří většiny domků nepřesahuje 50 let. Za zajímavými stavbami je třeba se vydat trochu výše, kde mezi černými borovicemi stojí kamené domečky s doškovými střechami až k zemi, které bohužel pro nás návštěvníky a pro dobro místích pomalinku nahrazují klasické tašky. Dále zde uvidíme výsoké dřevěné boudy, které se nalézají na vysoko položených pastvinách a převážně složí jako obydlí místích pastýřů a jejich rodin. Žabljak představuje nejlepší destinaci pro letní a zimní turistiku a sporty, např. snowboarding, lyžování a běžkaření.V jeho okolí se nalézá nejhlubší kaňon v Evropě, okouzlujíčí kaňon řeky Tara. Pro přírodní krásy objevující se na každém kroku Žabljak přitahuje každým rokem více turistů. Létní teploty bývají velmi příjemné, prší zde jen zřídka nebo vůbec. Sluníčko doprovází příjemný vánek, naopak v zimním období se můžete spolehnout na sněhovou nadílku. Žabljak - v blízkosti se nachází Crno jezero, které patří k nejkrásnějším motivům Durmitoru.

DO ALBÁNIE BEZ VÍZA, MĚSTO SHKODER

Mnozí turisté z ČR, ale i dalších zemí, kteří jsou na dovolené v Černé Hoře, neopomenou navštívit Albánii, město Shkoder. Albánci přijímají turisty bez problémů, bez víz. Město se dnes zvelebuje, budují se pěší zóny, upravují nové hotely. Shkoder je jedno z nejstarších měst Albánie, důležitým hospodářským a kulturním centrem s asi 81.000 obyvateli. Leží na jižní straně pláně Mbishkodra, vedle Shkodra Lake (Liqeni i Shkodr let), mezi řekami drin a buchty ", hora Tarabosh a Rozafa hrad. Bylo založeno kolem 4. století před naším letopočtem na kopcích kolem hradu. Shkodra byla hlavním centrem demokratického hnutí z roku 1990 a 1991. K mnoha demonstracím a střetům s policií došlo tady, když lidé požadovali ukončení brutálního komunistického režimu v Albánii. Shkodra je dnes jedním z hlavních průmyslových center Albánie. Město si zachovává svůj charakteristický vzhled, s úzkými uličkami s vysokými kamennými zdmi na obou stranách a vysokých vrat, ale velká část z nich byla transformována po druhé světové válce, s rovnými širokými ulicemi a vysokých obytných a veřejných budov. Město se rozrůstá o několik nových čtvrtí a průmyslová zóna byla postavena severně od města. Některou z kulturních památek Shkodra je hrad Shkodra odst. Rozafa), turecké lázně (hamam), mešita Plumbi, a mnoho starých domů se vzhledem k charakteristice Shkodra. Město leží u jezera a obyvatelé používají pláž k rekreaci. Fotografie z Albánie a Černé Hory najdete ve Fotogalerii ispigl.eu /r/ /Článek i zpravodajství Google také na ispigl.blogspot /