iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Koalice si už rozděluje koryta, potíže? Znovu Faltýnek

Objevují se už i jména adeptů na ministry. Sestavením vlády by měl být podle Spolu a PirSTAN pověřen šéf ODS Petr Fiala. Zájem o ministerstvo vnitra už dříve oznámil předseda STAN Vít Rakušan. Šéf Pirátů Ivan Bartoš, který má jen 4 poslance, zase v dnešním Právu potvrdil zájem o ministerstvo pro místní rozvoj.

Podle zdrojů LN obeznámených s průběhem dosavadních rozhovorů je jasné, že u koalice PirSTAN obsadí čtyři posty Starostové a dva získají Piráti. U koalice Spolu byla původní dohoda stran podle deníku, že ODS získá čtyři posty, tři lidovci a dva TOP 09. Část ODS se ale ozvala, že chce ministra navíc, píšou LN. V pondělí se pak podle deníku objevila varianta, podle které by lidovci přenechali jeden ze svých tří postů ODS. Kompenzací za to by mohla být funkce předsedy Sněmovny. O ten podle dřívějších informací stojí i šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, o které se rovněž spekuluje jako o kandidátce na ministryni práce a sociálních věcí. Podle LN se Pekarová Adamová může objevit i na ministerstvu zahraničí.

LN také zmiňují, že se hovoří o vytvoření postu vicepremiéra pro digitalizaci, který by připadl předsedovi Pirátů Bartošovi. To by ale narušilo původní rozdělení resortů v poměru devíti ku šesti a vychýlila se rovnováha při vládním hlasování oproti původní dohodě. Deníku Právo sám Bartoš řekl, že by se mohl ujmout ministerstva pro místní rozvoj, které by mělo agendu rozšířenou o digitalizaci. První místopředsedkyně pirátů Olga Richterová zase v médiích uvádí zájem o post ministryně práce.

Hospodářské noviny (HN) dnes k personáliím v možné budoucí vládě koalic zmiňují, že nejasné je vedení ministerstva dopravy. ODS tam chce vyslat starostu Líbeznic Martina Kupku, v úvahu připadá i stranický ekonomický expert Jan Skopeček. Sám Skopeček ale v dnešním Právu uvádí, že má zájem o post ministra financí. "Jsem připravený, pokud bude premiér mít zájem," řekl Skopeček. Média uvádějí, že favoritem na ministra financí je nynější šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura.

Starostové by v čele ministerstva dopravy rádi viděli libereckého hejtmana Martina Půtu, který podle HN sám o křeslo projevil zájem. Na ministerstvo obrany by podle HN kromě dříve zmiňované Jany Černochové z ODS mohl zamířit i lidovecký místopředseda Jan Bartošek, deník uvádí i Jana Farského ze STAN. Ministerstvo spravedlnosti by podle HN mohl kromě uváděného Marka Bendy z ODS řídit i jeho spolustraník a exministr Pavel Blažek.

O vedení ministerstva školství má kromě již dříve médii uváděného Petra Gazdíka (STAN) a Marka Výborného (KDU-ČSL) podle tisku zájem i Martin Baxa z ODS. Na ministerstvo zahraničí by TOP 09 ráda dosadila starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře, média už zmiňovala i místopředsedu lidovců Ondřeje Benešíka. Mladá fronta DNES kromě už rozšířených jmen zmiňuje například, že by ministerstvo životního prostředí mohl vést člen předsednictva TOP 09 Tomáš Tesař.
Předsedové ODS, KDU-ČSL a TOP 09, tedy stran sdružených do vítězné koalice Spolu, podepsali s lídry koalice Pirátů a Starostů už v sobotu po volbách memorandum o vůli vytvořit společně většinovou vládu. Ve 200členné Sněmovně budou mít tyto strany a hnutí 108 hlasů.

X X X

FALTÝNEK VSTAL Z MRTVÝCH, ZNOVU PRAVÁ RUKA BABIŠE, ŘÍDÍ POLITIKY

ANO nehodlá blokovat předání moci, míří do opozice. SPOLU chce vést Sněmovnu
Hnutí ANO nebude blokovat předání moci a počítá s přechodem do opozice. „Umíme počítat do 108 a počítáme s tím, že budeme v opozici,“ řekl Jaroslav Faltýnek, který skončil v čele poslaneckého klubu, kde ho nahradila Alena Schillerová. „Jako vítěz voleb si nárokujeme post předsedy Sněmovny pro koalici SPOLU,“ řekl šéf klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Pokud ANO uzná porážku a předání moci půjde hladce, bude mít nárok na zastoupení ve vedení Sněmovny, na pozici místopředsedy dolní komory parlamentu i na proporcionání zastoupení ve vedení výborů. „Nemá platit, že vítěz bere vše,“ řekl Stanjura.

Opačná situace ale může nastat, když výsledek voleb ANO respektovat nebude a bude usilovat o to, aby premiérem byl jmenován zástupce ANO.

Schillerovou zvolili do čela klubu jednomyslně
„Předání moci blokovat nebudeme,“ reagoval Faltýnek. „Nemáme zájem o žádné obstrukce, nechceme nic protahovat,“ řekl dosavadní předseda Sněmovny Radek Vondráček.
Schillerovou klub ANO zvolil jednomyslně, Faltýnek je už jen místopředsedou klubu. „Do Vánoc nová vláda vznikne,“ odhadla.

„Po volbách jsem se v sobotu potkal s předsedou Babišem a oznámil jsem mu, že už nechci vést poslanecký klub,“ řekl Faltýnek. „Nemám a nechci mít politickou perspektivu,“ prohlásil.
Poslanecké kluby se sešly poprvé po volbách, které převrátily poměr sil v dolní komoře parlamentu.

SPOLU chce šéfa Sněmovny, řekl Stanjura | (2:06) | video: PSP ČR
Předseda ODS a kandidát na budoucího premiéra za koalici SPOLU Petr Fiala oznámil, že místopředsedy poslanecké klubu občanských demokratů budou Jana Černochová, Jan Skopeček, Jan Bauer, Marek Benda a Ivan Adamec. Jednat bude i vedení občanských demokratů.

Celkový počet sněmovních klubů klesne kvůli výsledkům voleb z devíti na sedm, protože ze Sněmovny vypadly ČSSD a KSČM.
Poslanci Pirátů se poprvé sešli už v neděli. Piráti uhájili v dolní komoře čtyři mandáty, když voliči dávali na společných kandidátkách se STAN přednostní hlasy adeptům tohoto hnutí. Starostové, kteří budou mít se 33 poslanci třetí nejsilnější klub, se poprvé sejdou v pátek.

Strany koalice SPOLU a koalice STAN s Piráty mají dohromady ve Sněmovně 108 křesel a mají tak sílu samy zvolit nové vedení Sněmovny. Pozice šéfa Sněmovny je klíčová. Jak při případném třetím pokusu o vládu, tak kdyby země prezidenta neměla - v obou případech předseda Sněmovny vybírá nového premiéra.

Šéf klubu ODS Zbyněk Stanjura oznámill, že koalice Spolu bude usilovat o post šéfa Sněmovny.
Senát už příští týden začne řešit o možnost dočasného odebrání pravomocí prezidentovi Miloši Zemanovi. Ten leží v nemocnici ve vážném zdravotním stavu. Odebrání pravomocí hlavě státu a jejich převedení na šéfa Sněmovny podle článku 66 Ústavy by musely nadpoloviční většinou schválit obě komory parlamentu.

Uspořádání nové Sněmovny by se mělo odehrát v režii dosud opozičních stran volebních koalic Spolu a Pirátů se Starosty, které již také deklarovaly vůli sestavit vládu. Ve 200členné dolní komoře budou mít 108 hlasů. Na ustavující schůzi se Sněmovna sejde nejpozději 8. listopadu.

Kdo může zasednou v nové vládě
Sejde se i vedení celé ODS, jejíž lídr Petr Fiala má šanci stát se novým premiérem. Podle Lidových novin by v nové vládě mohla mít 9 zástupců koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a 6 koalice Pirátů a Starostů (PirSTAN).

Rakušan vnitro, Jurečka zemědělství, Stanjura finance. Rýsuje se nová vláda
SPOLU má dohromady 71 poslanců, PirSTAN celkem 37 poslanců. Poměr rozdělení křesel ve vládě by tomu měl odpovídat. Poměr zhruba 7:3 by měl tedy být zachován. Jde o to, na jakém počtu míst ve vládě se budou schopny strany ve skutečnosti domluvit, aby všech pět bylo spokojeno.

„Klíčové je domluvit programové prohlášení vlád. Až budeme mít program, dojde na strukturu vlády. Jednání se rozbíhají zítra,“ řekl Stanjura.

Jak již informoval portál iDNES.cz, rýsují se již i některá možná jména ve vládě. Například šéf STAN Vít Rakušan by mohl být vicepremiér a ministr vnitra, a právě Stanjura ministrem financí. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová by mohla být ministryní práce a sociálních věcí, nebo kdyby tento post připadl Pirátům pro Olgu Richterovou, byla by Pekarová Adamová kandidátkou na šéfku Sněmovny. Podle LN se Pekarová Adamová může objevit i na ministerstvu zahraničí. To ale nikdy nebyla její specializace.

Předsedové ODS, KDU-ČSL a TOP 09 podepsali už v sobotu s lídry koalice Pirátů a Starostů umemorandum o vůli vytvořit společně většinovou vládu s kandidátem na premiéra Petrem Fialou. Zavázali se také nejednat o vládě s nikým jiným, tedy ani s dosud vládním ANO, ani s SPD.

X X X

Ústavní právník: To, že je prezident na ARO, dostatečně vypovídá o jeho stavu

Jak právo ošetřuje situaci kolem hospitalizovaného prezidenta Miloše Zemana, vysvětluje host úterního Rozstřelu ústavní právník Aleš Gerloch. S moderátorem Vladimírem Vokálem řeší zejména výklad článku 66 Ústavy České republiky, který řeší odvolání prezidenta i dočasné odebrání pravomocí, pokud prezident není způsobilý úřad vykonávat a vysloví se pro to Sněmovna a Senát.
Podle Gerlocha se při informování o zdravotním stavu prezidenta střetává právo na ochranu osobnosti, které má každý člověk, a na druhé straně veřejný zájem. „Což může řešit jen ustanovení v zákoně, které jednoznačně stanoví v tomto případě, že se prolamuje to právo na ochranu osoby a to my nemáme,“ řekl v Rozstřelu právník Aleš Gerloch.

„Už samotná hospitalizace v nemocnici ukazuje, že zdravotní stav není dobrý, tím spíše pokud je někdo na jednotce intenzivní péče (prezident podle dostupných informací neleží na JIP ale anesteziologicko-resuscitačním oddělení, pozn. red.). Více informací nyní asi není třeba sdělovat. Otázka je samozřejmě výhledu,“ míní právník.

Podle Gerlocha není potřeba v následujících hodinách nebo dnech rozhodovat o tom, jestli je Zeman způsobilý k vykonávání úřadu prezidenta nebo ne, protože nemá žádné pravomoci, které by byly třeba nutně řešit. Do 9. listopadu může podle ústavního právníka Zeman marodit.

Právník Aleš Gerloch je profesor na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 2006-2014 byl děkanem Právnické fakulty a od roku 2014 je prorektorem pro akademické kvalifikace. Provozuje advokátní praxi a od roku 2006 je místopředsedou Legislativní rady vlády. Aleš Gerloch ve volbách do Senátu 2018 kandidoval jako nestraník v obvodu Praha 12, nepostoupil do druhého kola.

Prezident Zeman leží na ARO. Schůzka s Babišem ve středu nebude

Prezident je v současné době hospitalizovaný v Ústřední vojenské nemocnici. Ze sanitky byl do nemocnice přemístěn v neděli kolem jedné odpoledne v bezvládném stavu.

„Důvodem hospitalizace jsou komplikace, které provázejí jeho chronické onemocnění, pro které je u nás léčen. To znamená, že my přesně známe diagnózu. Tím způsobem jsme schopni zacílit léčbu tak, jak má vypadat. V tuto chvíli je pacient hospitalizován na pracovišti intenzivní medicíny,“ řekl jeho ošetřující lékař Miroslav Zavoral v neděli.

X XX

Babišovy politické vyhlídky ohrožuje hospitalizace Zemana, píše evropský tisk

Prezident je hospitalizován na pracovišti intenzivní medicíny, kde se léčí s komplikace provázející jeho chronické onemocnění. Zemanův zdravotní stav uvrhnul sestavení nové vlády do "limba", které potrvá, než se situace vyjasní, napsalo Politico.
Francouzský deník Le Monde uvedl, že Zemanova hospitalizace přerušila vytvoření nové vlády. Situaci podle listu navíc komplikuje fakt, že prezident už před volbami slíbil, že jmenováním vlády pověří lídra strany, která získala nejvíce hlasů, nikoli koalici. Tou je Babišovou hnutí ANO.

"Česká republika čelí politickým otřesům a možnému mocenskému vakuu poté, co její premiér a miliardář Andrej Babiš utrpěl překvapivou porážku ve volbách do sněmovny a jeho nejmocnější stoupenec a jediný potenciální zachránce Miloš Zeman byl převezen do nemocnice, zřejmě kvůli vážné nemoci," napsal list The Guardian. Podle listu má prezidentův stav přímý vliv na Babišovo přežití v politice.

Deník The Times ke zdravotnímu stavu prezidenta poznamenal, že Zeman, je "silný kuřák a pijan, který má cukrovku a je upoután na invalidní vozík. Jeho zdraví je předmětem spekulací od té doby, co strávil osm dnů v nemocnici."
Zářijovou hospitalizaci ve své analýze zmínil i pražský zpravodaj BBC, podle kterého ji prezidentova kancelář prezentovala jako plánovanou návštěvu nemocnice kvůli dehydrataci a vyčerpání. Podle zjištění Radiožurnálu ale strávil osm dní v nemocnici kvůli tekutině v dutině břišní. "Pan (mluvčí Hradu Jiří) Ovčáček zveřejnil prohlášení, v němž odmítl tato tvrzení jako lži a dezinformace, motivované politickým aktivismem a nenávistí vůči Zemanovi. Ale děsivé záběry prezidenta převezeného do nemocnice - zjevně v bezvědomí, s hlavou, kterou mu drží ochranka, a doprovází ho manželka s dcerou - nezmírní v době politického vakua obavy veřejnosti," uvedla BBC.

Podle listu The Times Babišovi brzy vyprší čas, protože 21. října se v novém složení setká sněmovna, která zvolí svého předsedu. Ten by mohl v případě uvolnění prezidentského úřadu kvůli zdravotním důvodům převzít jeho pravomoce a jmenovat nového premiéra. Guardian ale podotýká, že Babiš se pokusí využít mezičasu k rozdělení koalice Spolu tvořenou ODS, lidovci a TOP 09 a vytvoření vlády s jednou ze stran.

X X X

Zeman v nemocnici, Česko v limbu, všímají si zahraniční média

„Zeman byl převezen do nemocnice krátce po rozhovoru s Babišem - den po parlamentních volbách v nichž premiérova strana přišla o moc,“ konstatovala stanice. To, jestli Babiš se Zemanem před jeho převozem do ÚVN mluvil, ale dosud není jasné. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček v neděli uvedl, že Zeman Babiše sestavením kabinetu zatím nepověřil.
CNN připomíná, že Zeman by mohl pověřit sestavením vlády předsedu ANO, protože vede nejsilnější politickou stranu, která není koalicí. „Zeman už dříve avizoval, že právě takto bude po volbách postupovat,“ uvedla.

Silný kuřák a někdejší alkoholik, píše BBC

Zemanova hospitalizace zaujala také další světová média. Britská stanice BBC čtenářům připomněla, že Zeman je „silný kuřák a někdejší alkoholik, jenž používá invalidní vozík a trpí cukrovkou“. Také ona si všímá toho, že lékaři prezidentovu diagnózu znají, ale nesmí ji veřejnosti prozradit.

„Zeman pobýval v nemocnici už v září, a to osm dní,“ uvedla BBC, jejíž korespondent Rob Cameron poukázal na skutečnost, že Ovčáček na dotazy novinářů kolem prezidentova zdraví opakovaně reagoval například citacemi z Bible či obviňováním ze šíření dezinformací.

„V souvislosti se Zemanovou hospitalizaci, se objevilo děsivé video, na kterém je hlava státu zjevně v bezvědomí. Osobní strážce Zemanovi musel při převozu do nemocnice držet hlavu,“ napsal Cameron. „Tento záznam obavy veřejnosti rozhodně nerozptýlí,“ doplnil.
Dodal, že česká média v minulém týdnu informovala, že za Zemanovým stavem může být metabolický rozvrat v rámci alkoholické jaterní cirhózy. „Zeman je celý život pijákem alkoholu,“ uzavřel Cameron.

„Česko čelí politickým otřesům a možnému mocenskému vakuu poté, co  premiér Andrej Babiš utrpěl překvapivou porážku ve volbách do sněmovny a jeho nejmocnější stoupenec a jediný potenciální zachránce Miloš Zeman byl převezen do nemocnice,“ napsal list The Guardian. Podle něj má prezidentův stav přímý vliv na Babišovo přežití v politice. 
„Zemanův zdravotní stav uvrhnul sestavení nové vlády do „limba“, které potrvá, než se situace vyjasní,“ okomentoval výsledek voleb server Politico.
Také německá stanice Deutsche Welle konstatuje, že Zemanova hospitalizace přišla v tu nejméně vhodnou dobu. „Ačkoliv je jeho role z velké části reprezentativní, nyní má naléhavou povinnost pověřit sestavením kabinetu příštího premiéra,“ uvedla stanice. V podobném duchu o hospitalizaci informoval také britský list The Independent.

Slovenský deník Sme napsal, že prezidentova hospitalizace může zásadně ovlivnit vývoj v Česku. „V mocenské konfiguraci, kdy obě komory parlamentu ovládají demokratické strany, prezident muže proces zdržovat, ale ne ho vykolejit či překazit,“ napsalo Sme.

Podle listu The Times Babišovi brzy vyprší čas, protože se brzy sejde nová Sněmovna, která zvolí svého předsedu. Ten by mohl v případě uvolnění prezidentského úřadu kvůli zdravotním důvodům převzít jeho pravomoci a jmenovat nového premiéra. Guardian ale podotýká, že Babiš se pokusí využít mezičasu k rozdělení koalice SPOLU tvořenou ODS, lidovci a TOP 09 a vytvoření vlády s jednou ze stran.

X X X

Brusel věří, že se jednota Visegrádu drolí. Zájem spolupracovat však převažuje

Po pár posledních dnech, kdy zbytek Evropy sledoval české volby i politické zemětřesení v Rakousku, to téměř vypadá, že Bruselu ubyl jeden nepříjemný problém. Skupina středoevropských zemí, vedle visegrádské čtyřky také Rakousko či Slovinsko, už není tak sevřeným blokem jako dříve.

Šance na více proevropský kabinet v Praze, o kterém píše třeba francouzský list Le Monde, stejně jako výměna na kancléřském postu ve Vídni rýsují nový poměr sil. Česko se může zařadit po bok Slovenska a vyvažovat tak výrazně euroskeptickou pozici Polska a Maďarska.
Západní deníky už píší, že střední Evropa se odklání od populismu.

X X X

České zdravotnictví je v kritickém stavu, varuje ředitel nemocnice

Sněmovní volby vyhrála koalice Spolu složená z ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Tesařík je ředitelem Nemocnice Hodonín, která zažila krušné časy nejen kvůli koronaviru, ale také při červnovém tornádu. "Jako ředitel moc dobře vím, že jde o každodenní krizové řízení. Proto je můj předpoklad, že se do konce roku funkce (ředitele nemocnice) vzdám," řekl Tesařík. V minulosti byl náměstkem na ministerstvu dopravy a také na ministerstvu kultury, byl i radním kraje, který měl na starost vypracování zásad územního rozvoje.

Věnovat se chce ale zdravotnictví. "Musím říct, že mně v této oblasti nejvíce děsí, že chybí jakákoliv strategie a koncepce pro budoucnost, která by vycházela z dřívějších zkušeností. Státní správa se zabývá přítomností a 'hašením požáru', aniž myslí na to, že samotné zdravotnictví prochází kritickým stavem," řekl Tesařík.

Podle něj chybějí lékaři. "Je zapotřebí se podívat, proč vymizela z veřejného zdravotnictví skupina lékařů specialistů ve středním věku. Kořeny jsou někde v minulosti 10, 20 let. Teď máme mladé nadějné lékaře, kteří nastupují a čeká je řada zkoušek, nebo lékaře, kteří už přesluhují důchod," uvedl Tesařík.

V kombinaci se současným stavem pandemie koronaviru je podle něj situace vážná a je potřeba se na ni podívat, protože je "za minutu dvanáct". "Vytyčil jsem si také prosazovat moderní trendy medicíny nejen ve zdravotnictví, ale i v terénních službách," dodal Tesařík.

X X X

Pád mocného muže ANO Faltýnka, který dirigoval dění ve Sněmovně

Jaroslav Faltýnek, jedna z dosud nejvlivnějších osob v hnutí ANO, přišel o pozici v čele poslaneckého klubu dosud vládního hnutí, kde ho vystřídala současná ministryně financí Alena Schillerová. Faltýnek byl klíčovým mužem Andreje Babiše. Dirigoval dění ve Sněmovně a zákulisní vyjednávání i mimo menšinovou vládu, s komunisty a SPD.

Faltýnkův mocenský pád začal už loni v říjnu. Rezignoval na post prvního místopředsedy ANO poté, co ho novináři Blesku nachytali spolu s tehdejším ministrem zdravotnictví Romanem Prymulou, jak jsou v blízkosti dalších osob bez roušek a jednají v restauraci na Vyšehradě, která měla být podle nařízení vlády zavřená.

Prymulu to stálo místě ve vládě, Faltýnek tehdy ještě v čele poslaneckého klubu přežil.
Před letošními volbami do Sněmovny odmítla krajská organizace ANO na Vysočině, aby právě v tomto kraji vedl Faltýnek kandidátku, nakonec ho Babišovo hnutí „upíchlo“ jako dvojku na kandidátku v Olomouckém kraji, kde byl také poslancem zvolen. Preferenčními hlasy ho přitom ještě dokázal přeskočit poslanec a lékař záchranné služby Milan Brázdil.

Letos na jaře policie kvůli informacím z Faltýnkova diáře a svědectví o předávaných penězích začala znovu vyšetřovat některá korupční podezření, která se v minulosti kolem Faltýnka objevila. Informoval o tom server Seznam Zprávy na základě informací od zdroje obeznámeného s vyšetřováním. Podle dřívějších informací se informace v diáři, který server získal, týkají třeba rozdělování sportovních dotací či postupu při možném vzniku firmy ve Faltýnkově skrytém vlastnictví. Faltýnek nerozporoval, že zveřejněné zápisky jsou jeho.

X X X

Zemětřesení na hygienách. Končí Jágrová v Praze, volná je Ostrava i Liberec

Hned o dvě krajské hygienické stanice přijde v nejbližší době ministerstvo zdravotnictví, z jehož čela odchází konce měsíce také jeho šéf Adam Vojtěch. Končí ředitelka pražské hygienické stanice Zdeňka Jágrová a liberecký krajský hygienik Vladimír Valenta. Nového šéfa hledá i hygiena v Ostravě.

Ředitelka pražské hygienické stanice Zdeňka Jágrová odejde z funkce ke konci roku. Podle ministerstva zdravotnictví je důvodem to, že služební zákon omezuje věk pro vedoucí úřadu. Jágrové je 70 let. Ministerstvo zdravotnictví vypsalo výběrové řízení na tento post. Zájemci se mohou hlásit do 10. listopadu. Vítěz výběrového řízení by se funkce měl ujmout v lednu příštího roku.

Ukončení pracovního poměru nastane v poslední kalendářní den v roce, Jágrová tedy skončí k 31. prosinci. „Pod vedením paní Jágrové udělala hygienická stanice hlavního města Prahy velký posun dopředu a cílem ministerstva zdravotnictví je poskytnout této instituci dostatečný prostor pro změnu ve svém vedení,“ napsala Martina Čovbanová z tiskového oddělení ministerstva.
Lékařka a epidemioložka Jágrová se ředitelkou pražské hygieny stala v roce 2019. Ve funkci nahradila Jana Jarolímka, kterému letos v září odvolací soud potvrdil dvouletou podmínku a peněžitý trest půl milionu korun za vydírání podřízeného. Jágrová předtím vedla na pražském pracovišti hygieny protiepidemiologický odbor. V minulosti působila také na středočeské hygienické stanici v Kolíně.

Pražská hygienická stanice letos musela prošetřovat například okolnosti letu olympijského týmu na hry do Tokia, po kterém bylo pozitivně testováno na covid-19 několik sportovců. Někteří pak přišli o start na hrách.

Kontrol by mohlo být víc, například v MHD, říká šéfka hygieniků Svrčinová
Ministerstvo stále také hledá ředitele moravskoslezské hygienické stanice. Post se uvolnil poté, co se dřívější šéfka Pavla Svrčinová stala hlavní hygieničkou. Do výběrového řízení se přihlásili dva uchazeči. Vítěz by měl být znám v listopadu.

Liberecký krajský hygienik Vladimír Valenta skončí letos na vlastní žádost ve funkci. Ministerstvo zdravotnictví už vypsalo výběrové řízení. Vítěz by měl nastoupit v lednu příštího roku. Valenta hodlá odejít do předčasného důchodu.

„Na jaře letošního roku jsem oznámil hlavní hygieničce a panu ministrovi, že chci z osobních a zdravotních důvodů v listopadu skončit,“ řekl Valenta, který ve čtvrtek dovrší 63 let.

Respirátory minimálně do podzimu, infekci se nelze účinně bránit, říká Jágrová
„Jsem ve funkci přes 30 let, což není zrovna krátká doba. Od roku 1990 jsem byl okresní hygienik, krajský hygienik, hlavní hygienik,“ dodal. Přiznal, že by zřejmě odešel dřív nebýt koronavirové pandemie. „Rozhodně to nebylo pod nátlakem, je to moje rozhodnutí,“ zdůraznil.

Hygienik a epidemiolog Valenta byl v letech 2012 až 2016 i hlavním hygienikem ČR.
Adam Vojtěch končí jako ministr a bude velvyslancem ve Finsku.

X X X

Vláda pětikoalice nepřijde se silně nesociálním programem, říká Rakušan, PIRÁT BARTOŠ NECHCE ODEJÍT

Ambici na ministra vnitra v nové vládě má předseda hnutí STAN Vít Rakušan. Řekl to v úterním Rozstřelu Vladimíra Vokál. V úřadu předsedy Poslanecké sněmovny si dokáže představit šéfku TOP 09 Markétu Pekarovou Adamovou. Vláda pětikoalice podle něj nebude snadná, nepřijde ale se silně nesociálním programem, řekl šéf STAN.

„V naší strategii jsme měli personální obsazení postů. Byl jsem veden jako kandidát na ministra vnitra, tu ambici mám stále. Vyjednávání se ale rozjede až zítra,“ zahájil rozhovor Rakušan a poukázal na povolební jednání s vítěznou koalicí Spolu.
Ve vládě nynějších opozičních stran by měla mít koalice Spolu devět zástupců, šest delegátů pak koalice Pirátů a Starostů. Dohoda o tomto rozdělení křesel byla základem pro sobotní podpis memoranda koalic o vůli vytvořit společně většinovou vládu. „Poměr ale zatím jistý není,“ řekl Rakušan.

Objevují se už i jména adeptů na ministry. Sestavením vlády by měl být podle Spolu a PirSTAN pověřen šéf ODS Petr Fiala. Zájem o ministerstvo vnitra už dříve oznámil právě předseda STAN Vít Rakušan. Šéf Pirátů Ivan Bartoš zase v úterním Právu potvrdil zájem o ministerstvo pro místní rozvoj.

Piráti by pak mohli obsadit dvě ministerstva, což podle čtenářů nekoresponduje s výsledkem voleb. „Poměr ve vládě vyjadřuje přání voličů. Mysleme na to, že v rámci koalice máme připravené kandidáty podle kvalifikace,“ vysvětlil však Rakušan.
Sotva byly jasné výsledky voleb, už si koalice SPOLU domluvila schůzku s lídry Pirátů a STAN. Lídr SPOLU Petr Fiala na ní oznámil memorandum s Piráty a STAN o tom, že vytvoří společnou vládu a nevstoupí do jednání s žádnou jinou stranou.
„Memorandum nemluví o uspořádání Sněmovny,“ upřesnil Rakušan. Sdělil, že nikdo z koalic nebude o vládě jednat s hnutím ANO a hnutím SPD. „Společně do vlády, společně do opozice,“ dodal Rakušan.

Se změnou vlády by mělo dojít také k výměně předsedy Poslanecké sněmovny. „Bude to součástí komplexnějšího vyjednávání,“ sdělil pouze předseda hnutí STAN. „Je jasné, že by to mělo přináležet některé z vládních koalic,“ dodal.
V kuloárech se spekuluje o předsedkyni TOP 09 Markétě Pekarové Adamové. „Od koalice Spolu jsem to nikdy neslyšel. Pokud je to alternativa, bylo by to k diskuzi. Je to vyspělá politička, která by to zvládla,“ vyjádřil se k možnému obsazení postu předsedy Sněmovny Rakušan.

Šéf hnutí STAN se vyjádřil také k propadu Pirátů ve volbách, po kterém se objevila žádost na předsedu Pirátů Ivana Bartoše, aby opustil vedení strany. „Ivan Bartoš stranu vydupal ze země. V celém tažení se strana stala štítem a obětí. To by Ivan Bartoš neměl odnášet osobně. Byl to srdcař s velkým nasazením,“ zastal se svého koaličního partnera Rakušan.

X X X

Ve Sněmovně zasedne 22 právníků

V nové Poslanecké sněmovně bude 22 právníků. Mezi jinými i dva docenti a jedna profesorka. A také několik advokátů.
V Praze patří mezi „skokany“ na kandidátce Pirátů a Starostů doc. Vladimír Balaš. Ten působil jako děkan PF ZČU v Plzni a také jako ředitel Ústavu státu a práva Akademie věd České republiky.

Uspěl již tradičně Marek Benda za ODS a jedním ze čtyř pirátských poslanců bude i právník Jakub Michálek. Dalším z docentů právnické fakulty mezi poslanci bude Michael Kohajda z Olomouce. Odborník na finanční právo advokát působí na katedře finančního práva PF UK.

Ve Středočeském kraji nakonec kandidovala někdejší „pražská“ poslankyně ANO, profesorka Helena Válková. A uspěla. Je ovšem otázkou, zda nebude mezi kandidáty na novou ústavní soudkyni.

Mezi matadory lze zařadit exministra Pavla Blažka z ODS, Marka Výborného z KDU-ČSL, Jana Farského že STAN či Tomáše Kohoutka, Radka Vondráčka a Taťánu Malou z ANO. Ti všichni mandát poslance obhájili.

Návrat do Sněmovny vyšel také Pavlovi Staňkovi z ODS či Markovi Ženíškovi z TOP09. Posledně jmenovaný sice není vzděláním právník, ale působil jako politické alter ego Jiřího Pospíšila a nějaký čas také jako náměstek ministra spravedlnosti.

Zajímavým jménem, které je spojeno s advokátním stavem je jihlavská advokátka a nyní i poslankyně Eva Decroix z ODS. Advokátní praxi nalezneme i v životopisech komunálních politiků: náměstka primátora Zlína Aleše Dufka z KDU-ČSL či starosty Nové Paky Josefa Cogana ze STAN.

Právnické vzdělání pak mají olomoucký primátor Martin Major z ODS a starostka Mladých Buků za STAN Lucie Potůčková. Poslancem ODS se stal i právník ČSOB Karel Haas z Pardubického kraje. Právnické vzdělání pak uvádějí poslanec ODS z Jihomoravského kraje Pavel Kašík, Milan Feranec, Lenka Dražilová a Alena Schillerová z ANO. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

Guterres vyčetl Tálibánu neplnění slibů. Afghánistánu hrozí humanitární krize
 
Guterres na tiskové konferenci v newyorském sídle OSN obvinil Tálibán z nedodržení slibů, které po srpnovém převzetí moci dal ohledně respektování práv žen, včetně umožnění dívkám chodit do školy. "Nesplněné sliby znamenají nesplněné sny afghánských žen a dívek," prohlásil šéf OSN. Zároveň upozornil, že "neexistuje způsob", jak uzdravit ekonomiku, pokud Tálibán bude nadále bránit ženám v práci.

Generální tajemník OSN zdůraznil naléhavou potřebu kroků ke zmírnění hospodářské a humanitární krize, které se v Afghánistánu stupňují od ukončení dvě desítky let trvající vojenské intervence Spojených států a jejich spojenců a převzetí moci Tálibánem. Od té doby jsou v zahraničí zablokované miliardy dolarů z rezerv afghánské centrální banky a mezinárodní finanční instituce neumožňují Tálibánu přístup k finančním prostředkům.

Bankám v Afghánistánu tak docházejí peníze, státní zaměstnanci nedostávají zaplaceno a ceny potravin prudce stoupají. "Krize postihuje přinejmenším 18 milionů lidí, polovinu obyvatelstva země," upozornil Guterres. Poznamenal přitom, že probíhá rozsáhlá humanitární operace OSN v závodu s časem před blížící se zimou.

Poukázal také na to, že afghánskou ekonomiku, kterou po dvě desetiletí držela nad vodou zahraniční pomoc, už před ovládnutím země Tálibánem sužovala sucha a covidová epidemie.
"Naléhavě žádám svět, aby přijal opatření a vlil likviditu do afghánské ekonomiky, aby se vyhnula kolapsu,“ řekl Guterres. Současně ale upozornil, že veškerá opatření by měla zabránit směrování hotovosti prostřednictvím Tálibánu.

X X X

Vztahy se současným ukrajinským vedením nemají smysl, napsal Medveděv
 
"Současní ukrajinští lídři jsou absolutně nesamostatní," nechal se slyšet Medveděv, který aktuálně zastává post místopředsedy ruské bezpečnostní rady. "Na Ukrajině je patrná úplná závislost, a to peněžními injekcemi do jejího hospodářství (almužna od USA a Evropské unie) počínaje a přímou kontrolou nad ukrajinskými zpravodajskými službami (ze strany jejích amerických ochránců) konče," zdůraznil Medveděv.

"Současný prezident této vyčerpané země (...) celý život mluvil rusky. Navíc pracoval v Rusku a dostalo se mu značných prostředků z ruských zdrojů," napsal Medveděv o Zelenském. "Přesto v určitou chvíli, když stanul v čele země, (...) se v podstatě vzdal své identity. Začal sloužit těm nejzarytějším nacionalistickým ukrajinským silám," podtrhl ruský exprezident.
Jediným možným řešením pro Rusko je podle Medveděva počkat, až bude mít Ukrajina "příčetné" vedení. Pod ním si bývalý šéf Kremlu představuje lídry, kteří nebudou zaměřeni na "totální konfrontaci s Ruskem" a nebudou pořádat podle něj "debilní" mezinárodní summity, jako byla v srpnu Krymská platforma. Cílem tohoto jednání bylo vystupňovat tlak na Rusko kvůli anexi Krymského poloostrova z roku 2014.

Vztahy Ukrajiny a Ruska klesly na bod mrazu po svržení proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče na jaře 2014. Rusko reagovalo okupací a anexí Krymského poloostrova, kterou Kyjev ani převážná většina mezinárodního společenství neuznává. Moskva také podpořila proruské separatisty na východě Ukrajiny, kde si boje podle Kyjeva dosud vyžádaly na 13.000 mrtvých. Rusko tvrdí, že separatisty nevyzbrojuje, přestože četné důkazy svědčí o opaku.

X X X

Předseda senátu NSS Tomáš Langášek označil soudkyni Mazurkovou z Děčína za umanuutou

Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) v čele se soudcem Tomášem Langáškem v pondělí uložil soudkyni Okresního soudu v Děčíně (OS) Radce Mazurkové důtku. Soudkyně Mazurková se podle senátu dopustila průtahů při vyhotovování rozhodnutí a v rozporu s povinnostmi odmítla převzít službu dosažitelnosti. Kárný senát zároveň konstatoval, že na OS v Děčíně panuje „toxická atmosféra“.

Kárnou žalobu na soudkyni opatrovnického úseku OS v Děčíně Radku Mazurkovou projednával v pondělí kárný senát NSS. Žalobu na ní podala předsedkyně děčínského soudu Diana Fujdiak, a to pro čtyři skutky.

azurková si bez předchozího souhlasu a vědomí předsedkyně odnášela mimo budovu soudu spisy a nestíhala vyhotovovat v zákonných lhůtách rozhodnutí.

Další kárné provinění spatřovala Fujdiak v tom, že Mazurková odmítla v jednom případě převzít víkendovou službu dosažitelnosti. A to se zdůvodněním, že požaduje stejné podmínky, jako mají ostatní soudci.
Především aby jí byl umožněn vstup do budovy soudu i mimo úřední hodiny. Proto odmítla vrátit i klíče od soudu, které dostala v rámci předání věcí pro výkon služby dosažitelnosti. Předsedkyně soudu tak musela zajišťovat službu náhradní.

Mezi stranami nebylo sporu o to, že ke skutkům ve všech případech došlo. Tedy že soudkyně Mazurková si odnáší domů spisy v řádu desítek a že má průtahy při vyhotovování rozhodnutí (kárná žaloba se týkala cca 150 věcí).

Práce mimo soud
Soudkyně se hájila tím, že si spisy nosí domů, protože jí vyhovuje pracovat i mimo pracovní dobu. Po nocích a víkendech, kdy na to má větší klid. Navíc se prý léčí s migrénami a pracuje tak „ve vlnách“. A také že ji k tomu v podstatě předsedkyně donutila svým opatřením, kdy jí neumožnila neomezený vstup do budovy.

„Jsem zvyklá pracovat v noci, hlásit to každý den je otravné. Kancelář má přehled, jaké spisy mám doma a jsem navíc schopna do pěti minut spis donést, pokud je to potřeba,“ vysvětlovala senátu soudkyně Mazurková. „Neinformovala jsem vás, protože jsem vám nechtěla nic vysvětlovat. Spisy jsem měla proto, že jsem chtěla psát rozsudky. Snažím se vyhnout řešení problémů s vámi, protože je to komplikované,“ reagovala pak Mazurková na dotaz předsedkyně Fujdiak, proč jí o odnášení spisů neinformovala.

Mazurková také připustila, že měla problémy stíhat sepisovat včas rozhodnutí. Podle ní to má několik důvodů, mezi něž patří neutěšené podmínky na opatrovnickém úseku soudu a s tím spojené přetížení zdejších soudců i to, že se považuje za soudkyni spíše pečlivou. Upozornila také, že překračování lhůt při sepisování rozhodnutí bylo na děčínském soudu obvyklou, letitou praxí. „Bývalý předseda soudu doktor Kureš říkával, že za to se hlavy neřežou. A kárná žalobkyně mi to nikdy nevytkla. Čekala, až odejdu na pracovní neschopnost a rovnou podala kárnou žalobu,“ hájila se Mazurková.

Přehazování kufru se službou
Naopak připustila, že nebylo zcela v pořádku, jakým způsobem odmítla převzít službu dosažitelnosti. „Službu jsem držela, ale chtěla jsem tímhle jednáním docílit toho, abych měla stejné pracovní podmínky jako ostatní soudci,“ vysvětlovala soudkyně Mazurková důvody, které ji vedly k odmítnutí převzetí víkendové služby dosažitelnosti.

Předsedkyni ale prý několik měsíců předem varovala, že pokud má mít službu, převezme ji jen za podmínky, že dostane vstupní kód pro vstup do budovy. „Kufr pro výkon služby jsem hodila ve čtvrtek do kanceláře bezpečnostní ředitelky, oni mi ho pak hodili zpět do mé kanceláře. Na kufr jsem proto nalepila vzkaz, že jsem si přesměrovala telefon. Kolegovi, který měl mít za mne službu, jsem napsala email, že jsem si přesměrovala služební telefon,“ uvedla Mazurková.

„Bylo to naschvál, přiznávám, ale paní předsedkyně mi také dělá věci naschvál. Bylo to poté, co mě začala stěhovat. Je to ženská hloupost mezi námi, kterou nemá projednávat kárný senát,“ připustila Mazurková.

Také v případě nevrácení klíčů se jednalo podle jejích slov o jakýsi druh protestu. „Je to problém, který se táhne soudem od předchozích předsedů. Ti k odebrání vstupu do budovy sahají ve chvíli, kdy si nedokážou zjednat autoritu. Tak odebírají klíče,“ popsala své pocity Mazurková.

„Nechápu, proč je soudcům, kteří jsou ústavní činitelé, bráněn vstup do budovy z důvodu bezpečnosti, když tam jdou jen pracovat. Klíče mají přitom řidiči i uklízečky. Kdybych se tam chtěla dostat s nějakým šikulou, tak ten alarm stejně nezpustím,“ odmítla Mazurková argument předsedkyně, která odůvodnila omezení vstupu do budovy častým zbytečným zpuštěním alarmu a následnými marnými výjezdy policistů.

Odborná zdatnost
Kárný senát nakonec nepřihlédl ke stanovisku soudcovské rady děčínského soudu, které bylo velmi kritické k vlastnostem soudkyně Mazurkové, ani k hodnocení odvolacího senátu Krajského soudu v Ústí nad Labem. To bylo zase rozporné, kdy na jedné straně konstatovalo odbornou zdatnost Mazurkové, ale také jí nekonkrétně vytýkalo, že je ve sporech, které rozhoduje, příliš osobně zaangažovaná.
U obvinění za nevrácení klíčů a odnos spisů domů senát dospěl k závěru, že se nejedná o kárné provinění a soudkyni obvinění zprostil.

Podle kárného senátu je úkolem státní správy soudů zajistit soudcům podmínky pro výkon funkce soudce, a to bez zbytečného omezení. „Jakákoliv regulace přístupu soudců do budovy soudu proto nesmí být samoúčelná,“ zdůraznil předseda kárného senátu Tomáš Langášek. Jednání soudkyně bylo sice malicherné, ale předsedkyně soudu zase reagovala přepjatě, když se rozhodla tento skutek zahrnout do kárné žaloby.

Kárné provinění neshledal senát ani v tom, že si soudkyně odnášela spisy domů. „Spis sice není majetkem soudce, soudce ale odpovídá za to, jak se s ním nakládá a že jsou šetřena práva účastníků,“ uvedl k tomu předseda senátu Langášek. Kancelářský řád, který to upravuje, je podle kárného senátu pouze jakýmsi standardem dobré praxe a samotné odnášení spisů domů není kárným proviněním. Soudkyně ale měla předsedkyni informovat, jaké spisy si bere a ta ji měla v opačném případě upomínat.

Obvyklá praxe na soudu
Naopak průtahy při vyhotovování rozhodnutí a odmítnutí převzetí víkendové služby dosažitelnosti shledal kárný senát kárným proviněním.

Pokud by překračování lhůt u sepisování rozhodnutí bylo ojedinělé, o kárné provinění by se nejednalo. Soudkyně Mazurková se ale průtahů dopouštěla ve velkém rozsahu, přičemž u desítek případů to bylo i v řádu týdnů. Soudce přitom podle kárného senátu nijak neomlouvá, že by to byla třeba obvyklá praxe na soudu, popřípadě že nebyl na průtahy upozorněn vedením soudu. Jak totiž uvedl kárný senát, soudce nemá nadřízeného, je to ústavní činitel, který nesmí pasivně čekat na pokyny vedení soudu. Sám je odpovědný za to, že si práci sám uspořádá tak, aby byla šetřena práva účastníků.
Kárným proviněním shledal kárný senát také odmítnutí převzít službu dosažitelnosti. Podle senátu je výkon této služby zákonnou povinností soudce. A tím, že je obsazení služby soudci dopředu známo, je tím dodržen i princip zákonného soudce. „Zajištění služby pohotovosti se nemůže stát rukojmím řešení sporů, jakkoliv by jejich důvody byly oprávněné,“ odůvodnil své rozhodnutí senát.

Předseda senátu Langášek se na závěr obrátil na obě účastnice s osobním vzkazem. Podle něj je totiž z kárné žaloby, vzájemné korespondence i průběhu řízení zřejmé, že na děčínském soudu panuje „toxická atmosféra“.

„Doufám, že samotné projednání přispěje k tomu, že kárně žalovaná přehodnotí svůj umanutý styl jednání. A že paní předsedkyně naopak zůstane nad věcí a vyvaruje se prosazování režimových opatření,“ apeloval Langášek.

Zda si to ovšem vezmou obě dámy k srdci je otázkou. Soudkyně Mazurková totiž vede s předsedkyní soudu i civilní spor, kdy podala na stát žalobu za šikanózní jednání předsedkyně soudu vůči její osobě. To má spočívat v tom, že vedle výše popsaného sporu o volný vstup do budovy soudu měla být soudkyně přestěhována proti své vůli z kanceláře, měl jí být odepřen vzdálený přístup či že jí měly být změněny jednací dny. Soud sice zamítl žádost o vydání předběžného opatření, avšak zároveň dospěl k závěru, že na tvrzení o šikaně něco může být.

Samotná žaloba již byla podána, avšak jak sdělil České justici obhájce soudkyně Mazurkové Ludvík Matoušek, soudce Okresního soudu v Ústí nad Labem rozhodl o místní nepříslušnost soudu a věc postoupil na děčínský soud. Spor o
to, který soud bude žalobu řešit, bude nyní posuzovat Krajský soud v Ústí nad Labem. Petr Dimun, ceskajustice.cz