iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Pekarová, Fiala, lidovci nedokážou řídit ČR, katastrofa

Katastrofa, máme úplné ho*no! Piráti rozjeli anketu o Bartošově odchodu. Nezkušení Piráti skončili dříve, než začali. A tak by dopadla i vláda s Pekarovou, Fialou, lidovci a spol. A dříve tak dopadla i vláda Véčkařů s Bártou. Volby přinesly Pirátům obrovské zklamání. V nové Sněmovně budou mít jen čtyři poslance.

Na fóru Pirátů se okamžitě rozjela debata o budoucnosti strany. Někteří považují spoluúčast na vládě za sebevraždu, jiní si neumí představit roli v opozici. Již padl i návrh, aby jejich předseda Ivan Bartoš odešel z jejich čela.

Na fóru Pirátů vznikla anketa. Členové a registrovaní sympatizanti hlasují o tom, co by Bartoš měl dělat. Jedním z převažujících názorů je, že by měl opustit stylizaci, do níž se před volbami pustil, a „pověsit sako do skříně na ramínko“. Kromě rezignace na funkci předsedy se mu žertovně nabízí i „rituální sebevražda pádem z ráhna mezi žraloky“ nebo to, aby si “ostříhal dredy“.

„Všichni mají mandátů jak máku, jen my máme úplné ho*no. Za téhle situace, se čtyřmi poslanci, jejichž hlasy ve Sněmovně vlastně nikdo nepotřebuje, by byla účast ve vládě sebevraždou,“ míní například zastupitel Pirátské strany na Praze 9 Petr Daubner.

„Je lepší být hodně hlasitou opozicí, než hrát ve vládě roli fackovacího panáka a užitečného idiota. Co se týče samotné Pirátské strany, čeká nás zemětřesení, po kterém nezůstane kámen na kameni. Buď nás to zabije, nebo posílí,“ dodává.
Opačným názorem se netají Svatopluk Boček. „Opozice v počtu 4 lidí nedostane téměř žádný mediální prostor a je jedno jak moc bude konstruktivní. To by byl poslední úder,“ řekl. Jako lepší řešení vnímá možnost vybojovat si jednoho ministra.

Pořád desetiprocentní podpora?

„Pořád jsme strana s desetiprocentní podporou, akorát tomu neodpovídají mandáty,“ napsal do fóra Zbyněk Janoška, který je členem Pirátů od roku 2018.
Piráti mají jen čtyři poslance, díky kroužkování je vytlačili Starostové
Strana by se podle něj měla zaměřovat především na ty, kteří výsledky předpověděli. Janoška by jim chtěl do budoucna více naslouchat. „Očividně mají lepší politickou intuici něž my, kteří jsme spojení se STAN podporovali a tento výsledek nečekali,“ uzavřel.

X X X

Jiří Suchý byl kvůli nevolnosti v nemocnici. Záchranka ho vezla z divadla

Herce a ředitele divadla Semafor Jiřího Suchého po ošetření v Ústřední vojenské nemocnici propustili a je v pořádku doma. iDNES.cz to v neděli večer potvrdila jeho asistentka Irena Zlámalová. Herce předtím kolem třetí hodiny odpoledne odvezla záchranná služba přímo z představení v Divadle Semafor v pražských Dejvicích.

„Bylo to vyčerpání a únava z posledních týdnů, které se točily kolem premiér a jeho narozenin. Vždyť ho znáte, neumí odpočívat,“ uvedla Zlámalová iDNES.cz. Zprávu potvrdila i produkční divadla Lenka Řiháčková.

Suchý zkolaboval na speciální akci spojené s premiérou nového filmu. Diváci tam vedle unikátní možnosti zhlédnout snímek jako první měli mít možnost i zakoupit Suchého grafické listy a poslechnout písně. Vše s vojenskou tématikou.
Sám Suchý pak na akci za podpory Jitky Molavcové a Jiřího Svobody měl zazpívat několik písní taktéž na téma vojna. Během představení se mu však udělalo nevolno a pro Suchého musela jet záchranka.

„Mohu potvrdit, že jsme zasahovali na Dejvické ulici. Devadesátiletého muže jsme odvezli do Ústřední vojenské nemocnice, byl při vědomí,“ potvrdila pro iDNES.cz mluvčí pražské záchranky Jana Poštová.
Suchý před více než týdnem oslavil devadesátiny, naposledy byl hospitalizován loni v březnu.

Muž více než devatera řemesel, divadelník, zpěvák, textař, básník, skladatel, spisovatel, kabaretiér, filmař, grafik, výtvarník, sběratel a režisér Jiří Suchý je spoluzakladatelem Divadla Na zábradlí a Semaforu, bratr Ondřeje Suchého. Vytvořil autorskou dvojici s Jiřím Šlitrem. Po Šlitrově smrti se jeho divadelní partnerkou stala Jitka Molavcová.

X X X

Prezident Zeman v ÚVN v Praze v nejlepší péči

Kdo léčí prezidenta a ví vše. Zavoral má bohaté zkušenosti
Prezidentův lékař Miroslav Zavoral, na jehož doporučení je hlava státu od neděle opět hospitalizována, se specializuje na léčbu zažívacího traktu. Od roku 2010 působí jako ředitel Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN). Lékař, docent a profesor je stále silně spjatý s 1. Lékařskou fakultou Univerzity Karlovy, kde studoval.

Miroslav Zavoral nastoupil do nemocničního systému v rámci praxe v roce 1973 jako sanitář do patologického ústavu, kdy zahájil přípravu na lékařské povolání. Odpromoval na 1. LF Univerzity Karlovy, poté se v letech 1990 až 1997 profiloval v oboru gastroenterologie (obor zabývající se diagnostikou a léčbou onemocnění zažívacího traktu, pozn. red.).
V roce 1999 získal doktorský titul Ph.D. na Vojenské lékařské akademii J. E. Purkyně. O čtyři roky později se stal docentem, titul si zasloužil na 2. LF UK v oboru vnitřní lékařství. V roce 2008 se pak stal profesorem stejného oboru.

Po studiu se dostal do vedení Ústřední vojenské nemocnice v Praze (ÚVN), kde působil jako primář II. interního oddělení. V polovině roku 2010 byl jmenován do funkce ředitele ÚVN.

Spojení s fakultou je však i po dokončení jeho studií silné. Zavoral inicioval transformaci interního oddělení na spojené klinické pracoviště s lékařskou fakultou. Pod jeho vedením došlo ke sloučení všech interních pracovišť vojenské nemocnice v jedinou kliniku, a to Interní kliniku 1. LF UK a ÚVN. Zavoral se stal jejím prvním a prozatím jediným přednostou.
Miroslav Zavoral je ošetřujícím lékařem prezidenta Miloše Zemana, který je od neděle opět hospitalizovaný právě v ÚVN. „Prezident byl hospitalizován na mé doporučení. Známe jeho diagnózu, ale nemám souhlas s jejím zveřejněním,“ sdělil na krátkém brífinku.
Hlavu státu navštívil už na začátku týdne v Lánech, kdy mu doporučil pobyt v nemocnici. Údajně žádal, aby se prezident do nemocnice vrátil na jeden nebo dva dny a podstoupil další vyšetření.

Prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D.

• Narodil se 28. 11. 1953 v Litoměřicích.
• V letech 1973 – 1980 studoval všeobecné lékařství na 1. LF UK.
• Mezi lety 1980 – 1990 působil jako krajský ordinář pro gastroenterologii.
• V rozmezí let 1997 až 2010 byl primářem II. interního oddělení ÚVN.
• Během let 2010 až 2020 zastával funkci přednosty Interní kliniky 1. LF UK a ÚVN.
• Od roku 2010 působí jako ředitel Ústřední vojenské nemocnice v Praze.
• O deset let později začal pracovat jako přednosta Ústavu gastrointestinální onkologie ÚVN, tento post zastává doposud.

X X X

Prezident stabilizovaný. V nemocnici může být týdny. Diagnóza tajná

Lékařům v Ústřední vojenské nemocnici v Praze se podařilo stabilizovat stav prezidenta Miloše Zemana, kterého tam v neděli převezla sanitka ze zámku v Lánech. Potvrdily to zdroje MF DNES, podle nichž se hospitalizace může protáhnout až na 3 týdny. Podle mluvčího Jiřího Ovčáčka to však neohrozí povolební vyjednávání.

Sanitka intenzivní péče s kolonou limuzín v závěsu převezla prezidenta krátce před polednem. Jeho zdravotní stav se v posledních týdnech velmi zhoršil. Při příjezdu do nemocnice byl prezident očividně bezvládný. Jeho ošetřující lékař oznámil, že je v nemocnici kvůli komplikacím při léčbě.

„Prezident byl hospitalizován na mé doporučení. Známe jeho diagnózu, ale nemám souhlas s jejím zveřejněním,“ sdělil na krátkém brífinku ředitel ÚVN a ošetřující lékař hlavy státu Miroslav Zavoral.
O převozu prezidenta rozhodl šéf ÚVN už před příjezdem premiéra Andreje Babiše do Lán, který se se Zemanem krátce před nemocničním převozem krátce viděl.

Miloš Zeman je hospitalizován na jednotce intenzivní péče se svým chronickým onemocněním. „Dostane se mu náležité péče,“ ubezpečil Zavoral.
Zdraví prezidenta Zemana
Prezident Miloš Zeman dlouhodobě trpí polyfunkční neuropatií, což bývá neurologická komplikace při cukrovce, kvůli které hůře cítí nohy. Nedávno se objevila spekulace, že má problémy s játry.

V Ústřední vojenské nemocnici, kam sanitka přivezla Zemana, byly desítky policistů. Včetně uniformovaných, kteří nepatří pod ochranku prezidenta. Za nimi přijel i ředitel krajského ředitelství policie v Praze Tomáš Lerch.
Přesto policie nezabránila novinářům, aby příjezd sanitky a vyložení prezidenta z ní a převoz na lůžku dovnitř na jednotku intenzivní péče stihli nafotit a natočit zblízka. Vše to nasvědčuje tomu, že policie nebyla na příjezd sanitky připravena.

Následně policisté zakazovali novinářům čekajícím na vyjádření ošetřujícího lékaře vstup kamkoliv jinam, než na prostranství před urgentním příjmem, kde pak lékař a ředitel nemocnice vystoupil.
Prezident těsně před svým převozem přijal v Lánech Babiše, podle něhož nemělo jít o součást povolebního vyjednávání. Po schůzce premiér zámek opustil bočním vjezdem a vyhnul se tak novinářům, kteří čekali na jeho komentář před hlavní bránou.
Bývalý šéf hradního protokolu Jindřich Forejt na CNN Prima News řekl, že je dobré o zdraví prezidenta transparentně informovat. Pokud není přítomen na Hradě prezident, tak jej řídí podle Forejta hradní kancléř. Tedy Vratislav Mynář.
Forejt také zdůraznil, že je nutné, najít komunikační cestu o informování veřejnosti, že je prezident v pořádku. „Informování veřejnosti by mělo být transparentnější, nikoliv jen přes sociální sítě. Hrad měl dělat pravidelné tiskové konference,“ dodal bývalý šéf hradního protokolu.

Podle neorologa Martina Jana Stránského je prezident ve stavu, kdy už nebude schopen vrátit se do funkce prezidenta. „Je to strašně smutná situace převážně pro pana prezidenta. Z hlediska alkoholismu zůstane pacientem i nadále,“ řekl Stránský na CNN Prima News.

Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček požádal o citlivý přístup při informování o zdraví hlavy státu. „Každý můžeme onemocnět, pak má být na prvním místě lidskost, přání brzkého uzdravení,“ napsal na Twitteru mluvčí.
Ovčáček zároveň uvedl, že současná hospitalizace prezidenta neohrožuje povolební vyjednávání a ústavní situaci. „Prezident nyní potřebuje klid na léčení. Po dobu pobytu v nemocnici má pan prezident zajištěn informační servis, včetně monitoringu médií, který si sám vyžádal dodávat každý den,“ uvedl.

„Nejdůležitější je ale teď zdraví, a proto s veškerou vážností žádám redakce, aby projevily trpělivost a nevyžadovaly informace každou hodinu nebo každý den. Informace budeme poskytovat s úměrou, jak bude nezbytné,“ dodal.
Prezidentova kancelář v posledních dnech výrazně omezovala program hlavy státu.

Kancléř Vratislav Mynář nejprve informoval média, že veřejnost uvidí Miloše Zemana v pátek u voleb. Později mluvčí Ovčáček oznámil, že prezident bude volit v Lánech do přenosné volební urny.
V neděli měl také prezident původně vystoupit živě na CNN Prima News, i tento program byl předem Hradem zrušen.

„Věřím, že se nemocný Miloš Zeman dočká důstojného zacházení a nemocničního ošetření a my se dočkáme pravdy o zdravotním stavu pana prezidenta z úst lékařského konzilia. Tajit tyto informace a zneužívat umírajícího člověka k politickým podvodům je zločin,“ reagovala v neděli exministryně a psychiatrička Džamila Stehlíková.

Stehlíková jeho stav kritizovala i v předchozích dnech. Hrad ji slovy Jiřího Ovčáčka opáčil, že ji zažaluje. „U prezidenta předpokládám demenci. Zvažuji, že Hrad budu také žalovat,“ uvedla mimo jiné v rozhovoru pro iDNES.cz.
Prezident Zeman byl od 14. do 22. září v ÚVN hospitalizovaný. Od propuštění se množily zprávy o údajném zhoršení jeho zdravotního stavu.

Zeman jako prezident bez pravomocí? Ústavní právníci se přou, zda je důvod
Podle informací Deníku N a Radiožurnálu, kteří se odvolávají na sedm zdrojů z prezidentova okolí, byly důvodem jeho hospitalizace problémy s játry. „Miloš Zeman byl hospitalizovaný kvůli stavu, kterému se říká ascites, což je tekutina v dutině břišní. Bylo to kvůli problémům s játry,“ uvedl jeden ze zdrojů z lékařského prostředí. Další zdroj z prezidentovy blízkosti řekl, že Zeman „měl vodu v břiše, což není a nebylo úplně dobré“.

Ovčáček minulý týden vyvrátil, že by byl Zeman opětovně hospitalizovaný. Napsal, že se prezident v Lánech věnoval
přípravám oslav 28. října, podepsal dekrety vyznamenaných a též se připravoval na povolební vyjednávání.

X X X

Babiš: Z politiky neodejdu, ani když budu v opozici, prohlásil

Premiér Andrej Babiš v nedělním Čau lidi řekl, že když skončí v opozici, tak z politiky neodejde. „Nevzdám to, i pokud skončíme v opozici, zůstanu ve Sněmovně,“ řekl Babiš. V týdnu však rozhovoru na Frekvenci 1 však tvrdil opak: „Pokud bychom skončili v opozici, no tak bych tam neseděl.“ V novém díle také poděkoval voličům hnutí ANO. Rovněž přiznal, že čekal ve volbách vítězství.

„Přemýšlel jsem o tom. Vyjádřil jsem se, že vlastně nebudu v opozici. Včera večer jsme měli předsednictví, tak jsme se o tom bavili. Projektu jsem věnoval deset let života, dělal jsem to ve prospěch této země. Zkrátka to nevzdávám. Mám pro vás špatnou zprávu, zůstanu ve Sněmovně. Pokud skončíme v opozici, tak tam budu a budeme sledovat všechny sliby pana Fialy, těch 100 miliard úspor a všechny ty kecy,“ prohlásil podrobněji v novém dílu Čau lidi.

Babiš současně v pořadu řekl, že ho prohra překvapila. „Ano, prohráli jsme v počtu hlasů. Musím říct upřímně, že to bylo překvapení. Myslel jsem si, že vyhrajeme. Ale máme největší počet mandátů,“ řekl Babiš v pořadu a současně zdůraznil, že rozdíl v hlasech je minimální.
Prezident je stabilizovaný. V nemocnici může být týdny. Diagnóza je tajná

Několik minut se v pořadu věnoval textu, kde citoval z textu Davida Martinka. „Jediný program opozice zbavit se nenáviděného Babiše, nakonec přebil všechno. Nechám na historicích, proč se tak stalo. Jak je to vůbec možné, asi jsme něco udělali špatně. Asi lidi zapomněli, vždyť tu byli do roku 2013. Oni mě zplodili, kdyby nekradli,“ uvedl dále premiér v Čau lidi. Tam také zdůraznil, že je rád, že ANO totálně porazilo Piráty. „Jsou horší než kteří tady kradli do roku 2013,“ pokračoval ve videu.

Babiš v pořadu také přiznal, že ke spolupráci osloví ODS. V pořadu současně uvedl, že prezident Miloš Zeman byl dneska hospitalizován. „Chci mu popřát hodně zdraví, aby byl v pořádku,“ dodal s tím, že si váží podpory voličů: „I když to vypadá, že jsme prohráli, tak čas běží v náš prospěch. Protože pravda je na naší straně a vy to dobře víte.“
Babiš se po neúspěchu odmlčel

Babiš se během neúspěšné obhajoby prvenství ve sněmovních volbách neobvykle odmlčel na sociálních sítích. Až po 24 hodinách v neděli sdílel příspěvek na Facebooku. V neděli večer poté vydal nový díl Čau lidi.

Předseda vlády svůj příspěvek uvedl omluvou svým fanouškům za dosavadní mlčení. Poděkoval 1,5 milionu lidí, kteří volili hnutí ANO a připomněl, že dostalo jen o 35 tisíc hlasů méně než vítězná koalice SPOLU. Dlouhou dobu se přitom drželo ve vedení.
„Po všech těch výmyslech a lžích, co o nás napsali, je to úplný zázrak,“ doplnil. Babiš už v sobotním povolebním projevu kritizoval „špinavou kampaň“ a „vymyšlené kauzy“ proti jeho osobě. Tehdy však dodal, že s prohrou ANO nepočítal.
Andrej Babiš
Moc se omlouvám, že jsem vám včera nenapsal. Tak velice stručně. Strašně moc děkuju všem našim voličům. Bylo vás 1 458 140, kteří jste se rozhodli volit hnutí ANO .
Moc si toho vážím. Je to jenom o 41 973 hlasů méně, než jsme dostali v roce 2017 a jen o 35 765 hlasů méně než vítězné SPOLU. Po všech těch výmyslech a lžích, co o nás napsali, je to úplný zázrak.

Děkuju za něj a přijímám ho s pokorou.
Podle premiéra počet hlasů ukázal, že vláda ANO nezklamala. Vyzdvihl také zisk největšího počtu mandátů a tudíž nejsilnější poslanecký klub. „Na první pohled se zdá, že projekt pětikoalice vyhnat Babiše z politiky zafungoval. Ale jestli to tak je, ukážou následující měsíce,“ napsal.

O stejném časovém horizontu do vzniku nové vlády mluví i někteří politologové. Hodně bude záležet na zdraví prezidenta Miloše Zemana, který by měl povolební dění moderovat. V neděli ho však kvůli zhoršení stavu převezli do nemocnice, těsně po schůzce s Babišem v Lánech.

Toto jednání, které se podle Babišova dřívějšího vyjádření voleb nemělo týkat, premiér v aktuálním příspěvku pouze zmínil. „Vrátil jsem se od prezidenta a budu točit Čau lidi. Dnes to asi nebude moc dlouhé,“ slíbil svým fanouškům tradiční nedělní video.
Babiš podcenil SPOLU, amatéři Piráti, vyřízená KSČM. Experti hodnotí volby
Zeman opakovaně tvrdil, že sestavením nové vlády pověří nejsilnější stranu, nikoliv koalici. Tou zůstává ANO. Vzhledem k prezidentově hospitalizaci je však další vývoj značně nejasný.

X X X

Světová média si posvítila na Babišovu prohru. Varují před Zemanem

"Dlouho to vypadalo, že premiér, který byl pod tlakem, to ustojí. Nyní ho ale opozice bude moci nahradit," uvedla německá stanice Deutsche Welle (DW) s poznámkou, že sociální demokraté, Babišův stávající koaliční partner, se do parlamentu dostat nedokázal. Babiš už podle DW uznal porážku. "Zároveň obvinil opozici, že proti němu vedla špinavou kampaň. Nechal si ale také otevřená zadní vrátka. Pokud ho prezident Miloš Zeman pověří sestavením vlády, bude vyjednávat," uvedla DW. Ta rovněž poznamenala, že Zeman vychází Babišovi dlouhodobě vstříc.

"Populistická strana ANO premiéra Andreje Babiše parlamentní volby v Česku těsně prohrála. Teď po volbách ale hrozí patová situace, všechno závisí totiž na prezidentovi Miloši Zemanovi," napsal list Die Welt. Podle něj Babiš očividně doplatil na "fatální řízení koronavirové krize, mnoho korupčních afér a také na kauzu Pandora Papers". Investigativní projekt Pandora Papers odhalil, jak si mimo jiné Babiš před lety pořídil skrytě přes offshorové společnosti nemovitosti v jižní Francii.
Die Zeit okomentoval i samotný průběh voleb, který byl těsný a nejistý do posledního okamžiku. "Takové volby Češi ještě nezažili. Hnutí ANO úřadujícího premiéra Andreje Babiše se propadlo na posledních metrech," dodal deník.
Volby jako porážku Andreje Babiše vidí i veřejnoprávní televize ZDF. "Dvojice opozičních bloků ve volbách překvapivě získala většinu," uvedla. Také ZDF se domnívá, že po volbách v Česku hrozí patová situace. "Zeman v minulosti opakovaně zdůraznil, že sestavením vlády nepověří koalici, ale nejsilnější stranu, což je v každém případě ANO," dodala televize.

"Bod zvratu v Česku. Voliči ukončili premiérskou éru Andreje Babiše," napsal saský deník Sächsische Zeitung o výsledku voleb. Babiš ale i tak podle deníku předpokládá, že ho prezident pověří sestavením vlády, neboť ANO zůstalo nejsilnější politickou stranou.

NYT: Výsledky voleb v ČR mohou naznačovat ústup populismu ve střední Evropě
Výsledky voleb do Poslanecké sněmovny v České republice mohou naznačovat, že populismus ve střední Evropě je na ústupu, napsal deník The New York Times poté, co hnutí ANO Andreje Babiše skončilo těsně druhé za opoziční koalicí Spolu. Za jednu z příčin této tendence deník označil i porážku bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa v posledních volbách. Trumpův neúspěch podle něj vedl ke ztrátě důvěry v populistické lídry.

Jako jasné odmítnutí krajně pravicového populismu poslední volby v Česku ale vnímat nelze, podotkl deník a poukázal na skutečnost, že hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury získalo 9,56 procenta hlasů. Úspěch koalic Spolu a Pirátů a STAN však naznačují, že vlna populismu opadává, napsal americký deník. Dynamiku této vlny podle něj zastavilo spojení jejích dříve rozhádaných odpůrců i Trumpův neúspěch v loňských listopadových volbách.

Babiše a Okamuru dal The New York Times do souvislosti s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, známým svým nesmlouvavým postojem vůči přijímání migrantů, předsedou slovinské vlády a Orbánovým spojencem Janezem Janšou či s představiteli vládnoucí polské konzervativní a nacionalistické strany Právo a spravedlnost (PiS). Deník podotkl, že Orbánova strana Fidesz by mohla prohrát příští rok ve volbách, pokud se její protivníci dokážou spojit, a že podle průzkumů veřejného mínění klesá také popularita Janšovy strany SDS.

Přestože Babiš se dlouho držel stranou od silné antiimigrační rétoriky, která zaznívá od maďarských, polských či slovinských lídrů, před volbami se ve snaze mobilizovat voliče s gustem tématu migrace zhostil, píše newyorský list. Připomíná také, že Babiš se v září vydal k maďarsko-srbským hranicím, kde ho Orbán provedl podél plotu, který Maďarsko v roce 2015 postavilo, aby zastavilo migranty, a že o několik dní později se setkal se svým maďarským protějškem v Česku.

Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) byl Babiš v čele středoevropské populistické fronty. Jeho prohra může být povzbuzením pro koalici středopravých stran v Maďarsku, která se bude snažit porazit Orbána také s antikorupčním poselstvím, píše deník. Dodává, že Babiš v kampani přemýšlel o zrušení Evropského parlamentu, který nazval "zcela zbytečnou institucí“.

WSJ i britský ekonomický list Financial Times (FT) uvádějí, že k Babišově prohře přispěla i kauza Panama Papers, v níž vyšly najevo jeho neprůhledné nákupy nemovitostí přes offshorové společnosti.
WSJ zdůrazňuje, že nové koalice úspěšně vyplnily mezeru vzniklou po kolapsu tradičních stran. Připomíná, že ČSSD, která tvořila s ANO koalici a do parlamentu se nedostala, je jednou z nejstarších sociálnědemokratických stran v Evropě, a že KSČM, kterou potkal stejný osud a na jejíž podporu také spoléhala odcházející Babišova vláda, nebude v Poslanecké sněmovně zastoupena poprvé od druhé světové války.

FT v popisu voleb v České republice Babiše do středoevropského kontextu nezasazuje. Babiše s ostatními lídry ve střední Evropě vůbec nesrovnává a píše o něm jen jako o premiéru-miliardáři. Podrobně popisuje vnitropolitickou situaci v zemi před volbami a možný vývoj po volbách. Píše, že Babiš byl v minulých volbách zvolen mimo jiné díky slibům, že skončí s rozšířenou korupcí a k jeho popularitě pak přispěl mimo jiné růst důchodů a snížení daně z příjmu. Kritiky se mu ale dostalo za vedení země v pandemii a za rychlé zvyšování státního dluhu. Po většinu času také sám čelil obvinění z podvodů a ze střetu zájmů.
List FT rovněž upozornil, že Babiš může dostat šanci vytvořit novou vládu i přes nečekané vítězství koalice ANO. Britský list ale zdůrazňuje, že Babišovy šance zůstávají nízké, přestože jeho blízkým spojencem je prezident Miloš Zeman.
Jednání o sestavení vlády v ČR se mohou značně táhnout, napsala rakouská APA

Přestože koalice tří stran Spolu získala ve volbách do Poslanecké sněmovny většinu hlasů, záleží nyní na prezidentovi Miloši Zemanovi, kdo bude pověřen sestavováním vlády. Zeman by mohl vyčkávat a jednání o sestavení vlády by se mohla v nejzazším případě táhnout až do roku 2023, kdy skončí jeho funkční období, upozornil v komentáři pro rakouskou agenturu APA Daniel Martínek, výzkumný pracovník z rakouského Institutu pro dunajský prostor a střední Evropu (IDM).
Prezident může sestavením kabinetu pověřit buď Petra Fialu, kandidáta na premiéra koalice Spolu, či současného šéfa vlády a předsedu hnutí ANO, které skončilo ve volbách těsně druhé, ale díky změně pravidla přepočtu hlasů získalo ve Sněmovně o jedno křeslo více než Spolu, uvedla APA. Právě Babiše se chystá Zeman dnes přijmout v Lánech. Před volbami opakovaně uvedl, že dá přednost předsedovi nejsilnějšího poslaneckého klubu.

Pokud by nejasnosti ohledně sestavování vlády trvaly až do konce Zemanova mandátu, mohl by Babiš rovnou usilovat o prezidentský post, myslí si Martínek, dodává ale, že v takovém případě by v zemi nejspíše propukly protesty.
Pokud by byl sestavením vlády pověřen Babiš, spojil by se pravděpodobně s hutím SPD. Aby si zajistil většinu ve Sněmovně, potřebuje ale ještě dalšího partnera. Ve hře by podle experta z IDM mohla být ODS Petra Fialy. Někteří politici v řadách občanských demokratů jsou takové spolupráci nakloněni, většina však ne, podotkl Martínek a doplnil, že hnutí ANO nejspíše nakonec skončí v opozici.

Konzervativní koalice Spolu, složená z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, bude mít naopak podle tohoto odborníka z IDM jasnou většinu, pokud se spojí s koalicí Pirátů a STAN. Nakolik by bylo spojení těchto pěti stran stabilní, je podle něj zatím otázkou.

X X X

Čeká ČSSD a KSČM sjednocení? Množí se hlasy o spojení levice

Sociální demokraté a komunisté by se po volebním výprasku, po kterém obě strany vypadly ze Sněmovny, mohli i spojit dohromady v rámci sjednocující se levice. Náznaky přicházejí z obou uskupení. Připustil to bývalý hejtman v Jihomoravském kraji Michal Hašek z ČSSD. Podobně tak hovoří kandidátka na předsedkyni KSČM Kateřina Konečná nebo končící komunistický poslanec Jiří Dolejší.
„Česká levice zůstala před branami Poslanecké sněmovny,“ popsal výsledek Michal Hašek. Česká strana sociálně demokratická získala ve sněmovních volbách 4,6 procenta, tedy se nedostala za pětiprocentní hranici. Stejně dopadla i Komunistická strana, která získala 3,6 procenta.

„Čeká nás velmi složitý proces, v podstatě nějaké sjednocení levice tak, aby se mohla znovu nadechnout,“ nastínil Hašek. Jako příklad uvedl Slovensko, kde se levicové strany sjednotily. Bývalý hejtman v tomto smyslu také připomněl symboliku, kdy se před sto lety komunisté oddělili od sociální demokracie. Před více než 70 lety se ovšem po puči z roku 1948 opět spojili. A to násilně.

Podle Haška byl nízký procentní výsledek způsobený hlavně angažmá ve vládě Andreje Babiše a také koronavirová situace, která vrhala na vládní strany odpovědnost.
„Já jsem tehdy řekl předsedovi sociální demokracie řekl, že budeme muset radikálně změnit přístup k řadě věcí. Pokud by se nezměnilo nic, tak by loňské volby byly poslední, které by ČSSD přežila,“ řekl v České televizi Hašek. Chybou také bylo, že sociální demokracie nedokázala jasně komunikovat své úspěchy.

Končím, prohlásil Hamáček po propadu ČSSD ve volbách
Na otázku, zda bylo správné se zaměřit na tradičního konzervativního voliče odpověděl, že rozhodně ano. „Kdybychom se potáceli v liberálním prostoru, tak nemáme ani tři procenta,“ dodal.

Konečná a Dolejší podporují myšlenku sjednocení
S podobným návrhem přišla i europoslankyně Kateřina Konečná, která ihned po rezignaci Vojtěcha Filipa oznámila svou kandidaturu na předsedkyni KSČM. „Hodlám v tomto duchu, když dostanu důvěru, oslovit všechny levicové organizace. V příštím roce jsou komunálky, bude prostor ukázat, jak je levice schopna spolupracovat ve prospěch občanů. Vrátit se ke kořenům,“ řekla Konečná v rozhovoru pro iDNES.cz.

Zároveň dodala, že tradiční levice z politického spektra nezmizí. „Komunisté tady budou, lidé komunisty potřebují. Brzy lidé pochopí, jaké to je nemít levicovou vládu, nebude kdo by hájil jejich zájmy. Náš čas ještě přijde. Jdeme do toho čitelněji, jasněji a bez ústupků,“ uvedla.
Poslanec Jiří Dolejší také upozornil na nadcházející komunální volby. „Obávám se, že KSČM ani nebude schopna všude postavit své kandidátky. Takže je třeba uvažovat o spojenectví, různých uskupení je tu mnoho, místo hašteření se musíme dát dohromady,“ řekl.

Zásadní je podle Dolejšího hledat spojence například v levicových spolcích, i lokální uskupeních, iniciativách a sdruženích. Nejblíže jsou si ideově s ČSSD naopak o voliče Přísahy nebo Trikolóry usilovat nechtějí. „Pokud bychom chtěli otevřený levicový projekt, můžeme se tam (s ČSSD) sejít. Nejde to ale formou někdejší Národní fronty, tím bychom je jen odpudili,“ dodal. Stejně jako Konečná věří, že je ve Sněmovně levici potřeba.

X X X

Lovecký spolek Boží Dar po COVID obnovil tradici.

„Velká naháňka“ v lesích města Boží Dar
Víte, že ekonomická ztráta na 1 stromu, který byl poškozen jelení zvěří, činí zhruba 1000 Kč?
Jednou z aktivit, která od roku 2019 přispívá ke snižování stavů jelení zvěře v okolí Božího Daru, je „Velká naháňka“, která byla tento rok součástí Božídarského loveckého víkendu. Od 7 do 9. října se do nejvýše položeného městečka v ČR na pozvání Loveckého spolku Boží Dar sjelo více než 110 myslivců z celé České republiky. Na slavnostním nástupu bylo opravdu živo i díky přítomnosti 20 honců - psovodů se 40 psy honičských plemen.

„Velká naháňka“ má pevný řád od kontroly dokladů, poučení o bezpečnosti, rozdělení střelců do menších skupin a přesun k vybraným posedům pod vedením tzv. závodčích.

Ing. Karel Picura, lesní správce Městských lesů Boží Dar, upřesnil: „Takový střelec si posedí zhruba 3 hodiny. Honci se psy vyrážejí obvykle z 5-6 různých míst v městských lesích. Procházejí houštiny a předpokládané úkryty zvěře, která se tak dává do pohybu a poskytuje myslivcům šanci být ulovena.“

Ing. Picura shrnul výsledky: během čtvrteční Velké naháňky byly uloveny 3 kusy evropské jelení a 1 kus křížence jelena siky a jelena evropského. Páteční večerní čekaná za účasti 40 osob byla bez úlovku. Při sobotní dopolední čekané jsme zajišťovali hranici německým kolegům v 37 osobách.

Lesy byly Městu Boží Dar přiděleny lesním nařízením z 8.6.1560, do roku 1650 byly v téměř celé ploše vytěženy a nařízeními z let 1653 a 1695 na ně byl uvalen přísný dozor. Městem Boží Dar byly spravovány do roku 1953. V období 1953 – 1991 spravoval tyto lesy stát. Od roku 1991 jsou spravovány opět v režii města Boží Dar, současná výměra lesů ve vlastnictví města Boží Dar je 445 hektarů. Nadmořská výška od 940 metrů do více než 1100 metrů je náročná jak pro vegetaci, tak pro zvěř. Drsné horské podmínky vyžadují, aby v lesích byly pouze takové stavy zvěře, které je schopen tento horský les uživit, aniž by docházelo k redukci počtu dřevin. Rozšiřování spektra dřevin v lesích je posláním současné generace lesníků a jejich příspěvek ke stabilitě budoucích lesů Tým Infocentra Boží Dar

X X X

Štola Johannes bilancuje opět vynikající turistickou sezónu v Jáchymově

Zdař Bůh! To byl typický pozdrav, který v letošní turistické sezóně, slyšelo téměř 2400 návštěvníků štoly Johannes. Druhý rok s koronavirovými opatřeními potvrdil loňský enormní zájem českých návštěvníků o české destinace a památky. Historickou štolu, zapsanou na Seznam světového dědictví UNESCO, si jich prohlédlo o dvě desítky více než v roce 2020. V srdci Krušných hor na Zlatém Kopci obdivovali důlní dílo ze 16.století na malém a velkém okruhu od května do 30.září 2021:

Ing. Blanka Nováková, jednatelka Služeb Boží Dar s.r.o., které o štolu pečují a provozují ji, říká: "Pro letošní sezónu jsme díky projektu Montanregionu Krušné hory – Erzgebirge o.p.s. měli k dispozici nový obslužný objekt. Pro návštěvníky i průvodce odpadl transport bezpečnostních přileb, plášťů a holínek do prudkého stoupání od Zlatého potoka k ústí dědičné štoly.
Již vloni se nám osvědčil online rezervační systém. Od roku 2021 jsou všechny památky UNESCO a jejich prohlídky na internetu na jednom místě. Návštěvník si tak může naplánovat exkurze v krušnohorských historických štolách a dolech v podstatě na týden dopředu. Štola Johannes byla nejvíce žádána o prázdninách, kdy bylo beznadějně vyprodáno.“
A Ing. Nováková doplňuje: „I letos se nám vyskytlo několik kuriózních situací, které museli naši průvodci operativně řešit.

Například nám v důsledku opotřebení praskly stupnice na jednom z pětimetrových výlezových žebříků. Bylo to při kontrole po odpolední velké trase. Sehnat ho do druhého dne a hlavně ho dostat fyzicky do úzkých prostor štoly, to byl opravdu mistrovský kousek. Další případ byl bolavý zub, to v teplotě 7 stupňů a neustálé ventilaci vzduchu, nebylo pro jednoho z našich průvodců nic příjemného. Chtěla bych jim poděkovat, že letošní sezónu opět zvládli.“

Štola Johannes tradičně myslí na nejmenší. I letos rozšířila pro děti „Hornické omalovánky“, kde se dozvědí, jak vypadá želízko, mlátek, korýtko nebo si vymalují permoníka. Ke stažení zdarma na www.stolajohannes.cz
V letních měsících mohli návštěvníci Infocentra Boží Dar zhlédnout výstavu „Tajemní netopýři“, která přiblížila tyto obyvatele krušnohorských důlních děl.

Co se bude dít v historickém podzemí na podzim? Od 15.srpna již patří komíny a výstupní štola z velké komory na povrch k replice žentouru netopýrům a od září budou opět všechny prostory sloužit jako jejich přirozené zimoviště. Ve štole bude před tím provedena pravidelná údržba: kontrola výdřev, žebříků, průchodů a průlezů a mnoho dalšího.

Turisté a cyklisté si mohou celoročně prohlédnout exteriérová hornická díla na Kaffenbergu u Zlatého Kopce, jako jsou haldy, nebo vodní díla na Stříbrné stezce / Silberstrasse. Doporučujeme využít novou aplikaci Živé hory, ve které virtuálně navštíví podzemní prostory nedaleké štoly Kohlreuther. Pro návštěvníky se štola Johannes znovu otevře v dubnu 2022.
Zdař bůh! Daniela Tautermannová, Nikola Dőrflerová, Infocentrum Boží Dar

X X X

Tisíce Poláků demonstrovaly na obranu členství své země v EU, obávají se odchodu

Tisíce lidí v Polsku se v neděli vpodvečer sešly, aby ve městech po celé zemi demonstrovaly na podporu členství své země v Evropské unii. Činí tak po nálezu ústavního soudu, podle něhož je polská ústava nadřazena předpisům EU, informují polská média. Kritici vidí rozhodnutí jako předzvěst možného odchodu Polska z Unie.

K protestům proti čtvrtečnímu rozhodnutí polského Ústavního soudu vyzval polský expremiér a bývalý předseda Evropské rady Donald Tusk, který teď stoji v čele nejsilnější opoziční strany v zemi. „Musíme zachránit Polsko, nikdo jiný to neudělá,“ prohlásil podle agentury AP Tusk.

Polský Ústavní soud rozhodl, že některé články základních smluv o Evropské unii odporují polské ústavě. S podnětem se na něj obrátil premiér Mateusz Morawiecki z národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) poté, co Soudní dvůr EU letos v březnu rozhodl, že soudní reforma prosazovaná PiS může ohrozit nezávislost justice v zemi.

Země se zavázala unijní pravidla respektovat při vstupu do tohoto společenství v roce 2004. Polská vláda popírá, že by pomýšlela na odchod z EU. Někteří členové vedení vládní strany ale nedávno používali rétoriku, která naznačovala, že to je jejich cílem, upozorňuje agentura AP.

Členství v EU je mezi Poláky populární
Tusk na demonstraci ve Varšavě před davem několika tisíc lidí zkritizoval soudce Ústavního soudu. „Pseudosoud, skupina převlékačů kabátů v talárech se na rozkaz předsedy vládnoucí strany rozhodla znásilnit polskou ústavu a vyvést naši vlast z EU,“ hřímal.

„Chtějí odejít z EU, aby mohli beztrestně porušovat práva občanů, zásady demokracie a krást bez omezení. O to jim jde,“ prohlásil na adresu vládního tábora. Je však přesvědčen, že většina Poláků chce, aby jejich země byla nezávislá, evropská, demokratická, respektovala právo a byla poctivá.

Se členstvím v EU jsou Poláci podle mnoha průzkumů dlouhodobě velmi spokojení. Lidé oceňují, že se těší ze svobody cestování, možnosti volně pracovat v západních zemích, dotací z unijních fondů a transformace ekonomiky.
Nezávislá televize TVN 24 ukázala záběry s davy lidí, kteří se s vlajkami Polska a EU shromáždily ve Varšavě, Krakově, Poznani i dalších městech.
Varšavské metro bylo podle listu Gazeta Wyborcza v podvečer tak přeplněno lidmi směřujícími na demonstraci do centra města, že davy na nástupišti musely čekat na příjezd další soupravy.

„Nejsem tak naivní, vím, že jedna demonstrace nepovede ke změně vlády, ale chtěl jsem dát najevo, že Polsko musí být demokratické a musí zůstat v demokratické Evropě,“ řekl opozičnímu deníku Varšavan Janusz. „Jsem tady, abych se mohla sama sobě podívat do očí, že jsem protestovala v době, kdy to bylo zapotřebí. Ale mám obavy, že vláda nás nakonec z té unie vyvede,“ dodala žena, která se představila jako Malgorzata.

Oba tyto padesátníky podle listu trápí, že mezi demonstranty převažují jejich vrstevníci, a myslí si, že mělo přijít více mladých. „Asi si tak zvykli na svobodu, že si nedokážou představit, že by o ni mohli přijít. Probudí se, až jim vezmou pasy, ale to už může být pozdě,“ varoval Janusz.

X X X

Ázerbájdžán vyhlíží konec ropy a láká české firmy. I do Karabachu

Baku (od zpravodaje iDNES.cz) - Závody Formule 1, pompézní mrakodrapy, finále Eurovize, vojenské vítězství v Karabachu... To vše si Ázerbájdžán mohl dovolit díky příjmům z ropy a zemního plynu. V posledních letech však usilovně hledá cesty jak diverzifikovat ekonomiku a přilákat zahraniční investory – například i z Česka.

Na nejrušnější obchodní uzel v regionu to tu zatím rozhodně nevypadá. Větrem bičovanou písečnou plošinu na břehu Kaspiku brázdí bagry, obchodní delegace ze zahraničí rokují v unimobuňkách. Pouze na plachtách třepotajících se ve větru je zobrazena kýžená budoucnost Ázerbájdžánu.

Tady, sedmdesát kilometrů jižně od Baku, vyrůstá speciální ekonomická zóna, která by měla místní ekonomiku zbavit závislosti na příjmech z ropy a zemního plynu. Jestliže čínský hospodářský zázrak táhly zóny v Šanghaji nebo Šen-čenu, autokratický režim Ilhama Alijeva chce lákat zahraniční byznysmeny do Alatu.

„Na první pohled to vypadá velmi slibně,“ zhodnotil potenciál chystané Alatské zóny český ministr zahraničí Jakub Kulhánek, který sem přivezl zástupce sedmnácti českých firem. „Ázerbájdžánci jsou schopni garantovat dlouhodobé pobídky a přijali i speciální legislativu, která bude chránit zahraniční investory,“ dodal.

Země na křižovatce
Alijevovy plány jsou vskutku ambiciózní. V sousedství nového mezinárodního přístavu by mělo na 850 hektarech vyrůst supermoderní centrum mezinárodního byznysu, kde bude veškeré zboží osvobozeno od daní i cel. Ázerbájdžán sází na svoji výhodnou polohu na pomezí tří obřích trhů: Ruska, Turecka a Íránu.

Už před čtyřmi roky byla otevřena železnice spojující Baku s gruzínským Tbilisi a východotureckým Karsem, díky čemuž mohl loni v prosinci dorazit do Turecka první nákladní vlak z Číny. Jen pár desítek kilometrů kolejí u íránských hranic schází k zprovoznění severojižního koridoru, který by měl umožnit přímé spojení Moskva - Bombaj.

Klan Alijevů, který desetimilionové zemi vládne od pádu Sovětského svazu, se lákáním zahraničních investorů snaží diverzifikovat ekonomiku. Ropa a zemní plyn dnes tvoří 90 procent ázerbájdžánského exportu a tři čtvrtiny veškerých státních příjmů.
Při současném tempu těžby by příjmy z ropy mohly vystačit ještě na třicet let. Alijevovi ekonomičtí poradci tuší, že bujaré časy, kdy Baku hostilo mistrovství Evropy ve fotbale či finále Eurovize, by brzy mohly skončit.

První velké varování přišlo během prudkého poklesu cen ropy na konci roku 2015. Centrální banka musela uvolnit kurz ázerbájdžánské měny, manat okamžitě ztratil polovinu své hodnoty a letitou stabilitou režimu otřásly bezprecedentní demonstrace proti drahotě a inflaci.

Rok od války. Ázerbájdžán staví dálnice do Karabachu, Arméni hřbitovy

Země se závislost na ropě snaží částečně vyvážit vyšším vývozem zemního plynu. Před třemi měsíci byla rozšířena těžba na největším kaspickém ložisku plynu Šah Deniz a Ázerbájdžán slibuje, že je schopen navýšit dodávky nedávno zprovozněnými plynovody TAP a TANAP do Turecka, Řecka a Itálie.

Mezi ekonomické priority režimu se ovšem čím dál víc dostává odklon od těžby fosilních paliv a lákání i jiných investorů, než je britský energetický gigant BP. Pro řadu západních podnikatelů to může být možná ještě příliš velké dobrodružství: kauza Pandora Papers opět ukázala korupční tendence Alijevova režimu a vzpomínky na loňskou válku v Karabachu jsou velmi živé.
„Oblast jižního Kavkazu je geopoliticky nesmírně složitá, ale zároveň je ekonomicky nesmírně zajímavá,“ komentuje možná rizika podnikání v neklidném regionu Jakub Kulhánek. „Je však potřeba si uvědomit, že v Ázerbájdžánu jsou britské, francouzské, německé firmy a myslím, že by byla škoda, aby české firmy tuto příležitost nevyužily.“
Rekonstrukce Karabachu

Jeho ázerbájdžánský protějšek Džejhun Bajramov na společné tiskové konferenci v Baku přišel s nabídkou, aby se české firmy podílely na rekonstrukci „osvobozených“ okresů Karabachu. Baku nyní do stavby silnic, vodovodů a další klíčové infrastruktury investuje stamiliony dolarů ve snaze umožnit návrat uprchlíků z první války v 90. letech.

Největší zakázky sklízí firmy z Turecka, které v konfliktu s Arménií poskytlo Ázerbájdžáncům rozhodující vojenskou pomoc včetně obávaných dronů Bayraktar TB-2. O slovo se ale hlásí i evropské země. Italská firma Ansaldo Energia obnovuje v Karabachu elektrickou síť, BP staví solární elektrárnu o výkonu 240 MW.

Chaos v mapách Kavkazu. Proč Arménie a Ázerbájdžán nebojují jen o Karabach

Ázerbájdžánci prohlašují, že dobyté oblasti se stanou „zelenou zónou“, která bude zásobována elektřinou z obnovitelných zdrojů a vzhledem k hornatému terénu hodně sází na vodní elektrárny. Právě tady se otevírá příležitost pro české společnosti, které v budování malých hydroelektráren patří ke světové špičce.
zavřít ×
„Pokud do podobné soutěže budeme vpuštěni, naše firmy o to nepochybně zájem mít budou,“ okomentoval pro iDNES.cz možnosti investic v Karabachu Martin Pospíšil, ředitel odboru zahraničně ekonomických politik ministerstva průmyslu a obchodu.
„Obnova je velkou výzvou a ázerbájdžánská vláda má evidentně dost prostředků, aby takovou výzvu zvládla. Ale samozřejmě, ta geopolitika je velice citlivá a každá firma si bude muset zvážit, jaké to pro ni bude mít důsledky,“ dodal.