iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Faltýnka lidé od Babiše odstraní ve volbách škrty?

Volební kalkulačky jako nápovědy pro nerozhodnuté. Existuje jich několik. Volby do Poslanecké sněmovny jsou na programu ve dnech 8. a 9. října, nerozhodnutým voličům tak zbývají poslední desítky hodin na to, aby se rozhodli, komu dají svůj hlas. Užitečným nástrojem, který může pomoci s rozhodováním, jsou volební kalkulačky. Na internetu jich najdeme celou řadu, založeny jsou na principu, kdy jsou kandidujícím subjektům či politikům položeny stejné otázky jako potenciálním voličům a na základě shody v odpovědích se po zodpovězení všech dotazů objeví výsledek.

Hned několik volebních kalkulaček nabízí web volebnikalkulacka.cz. Vyzkoušet lze třeba inventuru hlasování v uplynulém funkčním období Poslanecké sněmovny. V nabídce jsou také specializované kalkulačky pro mladé voliče či zaměřené na budoucnost a zdravotnictví.

Vícero kalkulaček nabízí také projekt Programy do voleb, jehož cílem je usnadnit každému, kdo se zajímá o volby, aby přehledně našel veškeré informace.
"Zejména v době informační přehlcenosti a sociálních sítí, kdy včerejší obsah je mimo dosah, je dobré mít místo, které je stálé a univerzální, ale zároveň je přímo zaměřené na jednu jedinou věc," vysvětlují tvůrci.
Na webu nabízejí dvě kalkulačky. Rychlá varianta se skládá ze 40 otázek, verze pro nadšence jich obsahuje více než dvakrát tolik. Voliči si mohou také jen prohlédnout, jak jednotlivé kandidující subjekty na dotazy odpovídaly.

X X X

Třetině kandidujících stran hrozí statisícová pokuta. Neuvedly dárce kampaně.

Třetina z 22 politických stran a hnutí kandidujících do Sněmovny nezveřejnila v zákonem stanovené lhůtě dárce a podporovatele své předvolební kampaně. Hrozí jim pokuta až do výše 300 tisíc korun. Informovali o tom členové vedení Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Mezi subjekty, které nesplnily povinnost, není žádná ze sněmovních stran.

Lhůta pro zveřejnění uplynula o půlnoci z úterý na středu. Nezveřejněním se strany vystavují riziku sankce 20 tisíc až 300 tisíc korun. Netýká se to ale nynějších sněmovních stran, které informace o dárcích zveřejnily a lze se k nim dostat přes web úřadu.

Podle zákona musejí kandidující strany, hnutí a koalice nejpozději tři dny před volbami zveřejnit na svých internetových stránkách údaje o dárcích, kteří poskytli peněžitý dar nebo bezúplatné plnění. O odkazu na stránky musejí informovat dohledový úřad.
„Podle zjištění úřadu k danému termínu splnilo z celkového počtu 22 subjektů kandidujících ve sněmovních volbách svoji povinnost 13 stran a dvě koalice. Jedna strana zveřejnila údaje pouze částečně, nezveřejnila totiž bezúplatná plnění. Zbylých šest kandidujících subjektů požadované údaje nezveřejnilo vůbec,“ uvedl člen vedení úřadu a koordinátor agendy sněmovních voleb Jan Outlý.

Jedna politická strana dosud nenahlásila adresu internetových stránek s informacemi o financování své volební kampaně s transparentním účtem, kde měl být přehled dárců zveřejněn. Kandidující subjekty měly zveřejnit nejen dárce, kteří věnovali na jejich volební kampaň finanční příspěvek, ale také další podporovatele a příznivce, kteří poskytli pro kampaň své služby a zboží zdarma nebo za cenu nižší než obvyklou.

„Kandidující politické subjekty se každopádně nezveřejněním úplných údajů vystavily možnosti zahájení správního řízení a pokutě od úřadu. Sankce se může pohybovat v rozpětí od 20 000 Kč do 300 000 Kč,“ uvedl předseda úřadu Vojtěch Weis.

X X X

Luxusní zámeček, o němž se mluví. Sousedi ve Francii neví, že patří Babišovi

Francouzská obec Mougins je známá jako místo, kde dožil svých posledních dvanáct let malíř Pablo Picasso. Nyní je však stále silněji spojována se jménem českého premiéra Andreje Babiše. Ten si zde přes offshorové firmy pořídil luxusní vilu, chcete-li zámeček, a další nemovitosti. V obci ovšem to, kdo je jejich vlastníkem, nevědí.

Luxusní dvoupatrová vila Château Bigaud zahrnuje podle investigativců pět ložnic. V té hlavní se nacházejí dvě šatny a dvě koupelny. K dispozici je kulečník, kinosál, sauna či vinný sklep.
Součástí komplexu je i bazén, dům pro domovníka a další vila se třemi ložnicemi známá jako Casa Bigaud, též s vlastním bazénem.

Samotný Babiš zveřejnil v roce 2015 fotografii, jak se v bazénu plaví na nafukovacím člunu. Jeho žena Monika Babišová snímky z bazénu umísťovala na svůj instragramový účet.
Babiš má k malebné obci blízko. V roce 2013 zde otevřel restauraci Paloma pojmenovanou po nejmladší Picassově dceři. Podnik oceněný michelinskými hvězdami však podle slov manažera Jakuba Šípa nikdy nevydělával a v roce 2019 byl uzavřen.
Reportéři serveru investigace.cz zjistili, že místní netuší, kdo je vlastníkem Palomy. Podobně nevěděli, že předseda vlády zahraniční země, jemuž zde podle zjištění investigativních novinářů patří několik nemovitostí, navštěvuje jednu z vil obehnaných živými ploty a vysokými zdmi. Že se mezi sousedy o Babišovi neví, píše i francouzský deník Le Monde.

Babišovy offshory zaujaly svět. Interpol si ho najde, zní z opozice
„Ten dům vedle prý patří nějakým Čechům,“ utrousil jen jeden muž, který pracoval na zahradě sousedního stavení. Spolu se svým kolegou ani nevěděl, že udržují nemovitost, již vlastní monacká společnost SCP Bigaud.

Podle Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů (ICIJ) si Babiš právě přes SCP Bigaud pořídil 16 nemovitostí za prodejní cenu 14 milionů eur (tehdy asi asi 365 milionů korun). Peníze na nákup firma obdržela od dalších společností zřízených premiérem. Babiš zřídil přes francouzskou právní kancelář DB Artwell Avocats a panamskou právní kancelář Alcogal firmy, jejichž prostřednictvím půjčil SCP Bigaud 15 milionů eur (tehdy asi 381 milionů korun).

Babiš by měl vysvětlit, kde vzal 15 milionů eur, žádají novináři i politici
Přes další společnost SCP Porte des Iles si premiér o rok později pořídil dalších sedm nemovitostí za 6,7 milionu dolarů včetně dvoupatrové vily s bazénem a garáží. SPC Porte des Iles jako dceřiná firmy SPC Bigaud přešla pod skupinu SynBiol, která patří do Babišova svěřenského fondu.

Nic nevlastním, hájí se Babiš
Premiér odmítá jakékoliv pochybení. Prohlásil, že mu nákup doporučila realitní kancelář, zároveň však dodal, že „nevlastní žádnou nemovitost ve Francii“. Později též doplnil, že „je pravděpodobně ve svěřenském fondu“.
Babiš tvrdí, že kupujícímu půjčil peníze, které se mu v roce 2013 vrátily. Připustil ale, že styl nákupu nebyl pro politika vhodný. Hájí se tím, že v té době byl podnikatelem.

X X X

Rakouského kancléře viní z korupce a zpronevěry kvůli čachrům s průzkumy

Rakouská policie vyšetřuje kancléře Sebastiana Kurze pro podezření z úplatkářství a porušení důvěry. Stalo se tak po razii v centrále Kurzových lidovců (ÖVP), kancléřství a ministerstvu financí. Úřady kromě Kurze vyšetřují dalších devět lidí. Domovní prohlídky údajně souvisejí s novými obviněními kolem dohod s vydavatelem deníku Österreich Wolfgangem Fellnerem ještě z doby, kdy Kurz nebyl kancléřem.

Kurz a jeho kolegové podle sdělení státního zastupitelství pro hospodářskou kriminalitu a korupci (WKStA) čelí podezření, že si koupili kladný mediální obraz za peníze daňových poplatníků.
Dostaneš všechno, co budeš chtít. Rakouskem hýbe kauza pusinkových zpráv

Kauza má počátek v roce 2016, kdy Kurz začal jako ministr zahraničí usilovat o nejvyšší pozice v ÖVP a o kancléřství.
Podle vyšetřovatelů existují náznaky, že se v zájmu Kurze použily prostředky ministerstva financí na zveřejnění „výhradně politicky motivovaných, někdy zmanipulovaných průzkumů společností pro výzkum veřejného mínění“.
Podle rakouských médií úřady podezírají ministerstvo financí z nákupu reklam v bulvárním listu výměnou za kladné průzkumy a články o Kurzovi a jeho straně. ÖVP a mediální společnost obvinění odmítají.

Úřady ve středu prohledaly vídeňskou centrálu lidovců, kancléřství a ministerstvo financí. Vyšetřovatelé se podle agentury APA zajímali o data a dokumenty Kurzových blízkých důvěrníků. Prohlídky se týkaly mimo jiné pracovišť mluvčího kancléře Johannese Frischmanna, mediálního pověřence Geralda Fleischmanna a poradce Stefana Steinera.
O chystaných domovních prohlídkách se v rakouských médiích a v ÖVP v uplynulých dnech spekulovalo. Podle rozhlasové stanice Ö1 jsou mezi podezřelými samotný Kurz i bývalý generální tajemník na ministerstvu financí a někdejší šéf rakouského státního holdingu ÖBAG Thomas Schmid.

Kromě úplatků a úplatkářství jde podle Ö1 také o zpronevěru. Jádro obvinění spočívá v tom, že průzkumy ve prospěch ÖVP byly fingovaně účtovány jako výdaje na studie ministerstva financí. Jinými slovy, ministerstvo financí údajně platilo průzkumy pro Kurze.

Kromě toho byla podle stanice s deníkem Österreich uzavřena dohoda o zveřejňování inzerátů v souvislosti s průzkumy. Uzavřením ujednání měl Kurz pověřit Schmida.
Nynější kancléř dále údajně přemluvil bývalou ministryni pro otázky rodiny Sophii Karmasinovou, aby se na skutcích podílela tím, že do průzkumů zadávala otázky, které sloužily jen stranickým účelům.
Nadějná hvězda využila strach z migrantů

Hvězdou rakouské i evropské politiky je pětatřicetiletý Kurz už od roku 2013, kdy se stal nejmladším šéfem diplomacie v členské zemi EU. Na post kancléře přešel před čtyřmi lety, když se svou ÖVP vyhrál volby.
Stal se tehdy nejmladším předsedou vlády v Evropě. Dosud proslul zejména tvrdým přístupem k migraci. Politik, který v letech 2011 až 2013 jako mladý tajemník pro integraci na ministerstvu vnitra zavedl řadu vstřícných kroků vůči menšinám, nasadil po roce 2015 tvrdší kurz.

V únoru 2016 zahájil diskutovanou iniciativu, v jejímž důsledku s aktivní podporou Rakouska zavřely své hranice migrantům Makedonie a Srbsko, přes které proudilo dále na Západ nejvíce lidí. Kurz se tehdy otevřeně postavil proti politice německé kancléřky Angele Merkelové, což mu u krajanů vyneslo politické body.

Kurz je navenek okouzlující, ale uvnitř velmi tvrdý, říká rakouský politolog.
Podle kritiků ovšem pragmaticky využil společenského napětí a strachu k získání hlasů. „Bez imigrace a uprchlíků by jeho kariéra nestoupala tak rychle,“ objevilo se například na komentářových stránkách německých novin. Voličům Kurz sliboval třeba omezení sociálních dávek pro cizince, kteří neumějí německy, snadnější deportace odmítnutých běženců, zabavování mobilů migrantům či zpoplatnění azylového procesu.

Také po odchodu amerických vojsk z Afghánistánu prohlásil, že žádné další afghánské uprchlíky, utíkající před hrůzovládou Tálibánu, už Rakousko nechce. V zemi jich je nyní 40 tisíc, což podle Kurze bohatě stačí. „Přijímat lidi, které pak nelze integrovat, to je obrovský problém pro nás jako zemi,“ řekl tehdy šéf rakouské vlády.

Kurzovy aféry
Poté, co podruhé vyhrál volby, si ve straně vymínil mnohem širší kompetence, než měli jeho předchůdci. Prosadil rovnoměrné zastoupení žen a mužů na kandidátkách, do kterých mohl osobně zasahovat, nebo nominaci řady nestraníků.
Současné vyšetřování není první, které se v souvislosti s Kurzem rozjelo. Kancléř v květnu oznámil, že je vyšetřován pro podezření z falešného svědectví před parlamentní komisí, která se zabývala korupčními aférami v bývalé vládě Kurzových lidovců a protiimigrační Svobodné strany Rakouska (FPÖ).
Jak padlý rakouský vicekancléř na Ibize rokoval o podpoře ruských oligarchů

Kurz tehdy popřel, že by poslancům lhal. „Věděl jsem, že před komisí musím mluvit pravdu, a tak jsem samozřejmě vždy odpovídal po pravdě,“ prohlásil.
Pro aféru jeho tehdejšího koaličního partnera se vžila přezdívka Ibizagate. Spustila ji videonahrávka tajně natočená v roce 2017 ve vile bývalého šéfa Svobodných Heinze-Christiana Stracheho na Ibize. Strache tam otevřeně popisoval nelegální financování své strany a údajné příbuzné ruského oligarchy nabízel zajištění státních zakázek výměnou za protislužby.
Letos v srpnu soud uložil Strachemu podmíněný trest 15 měsíců odnětí svobody za přijetí úplatku. Video vedlo k rozpadu vlády a výrazně přispělo k propadu Svobodných v předčasných volbách v září 2019. Novou vládu sestavili Kurzovi lidovci se Zelenými.

Na jaře se také na veřejnost dostala Kurzova komunikace se Schmidem. Blízký přítel kancléře mu ve zprávách posílal pusinky za to, že dostane místo v dozorčí radě holdingu ÖBAG. „Dostaneš všechno, co budeš chtít (tři pusinky),“ napsal třeba Kurz Schmidovi. Nařčení z korupce a zneužívání vlivu po prasknutí skandálu odmítl.
Nejrozsáhlejší aféra s řadou dílčích kauz se pak týká polostátní společnosti Casinos Austria a loterijní firmy Novomatic vyrábějící hrací automaty, která údajně před čtyřmi lety finančně podpořila Kurzovu stranu výměnou za politickou výpomoc.

X X X

Nejednotná EU s výhradami potvrdila balkánským zemím nabídku členství

Balkánské země se mohou stát členy Evropské unie, jejíž rozšíření však není samozřejmostí a bude záležet na budoucí shodě unijních států. Tak zní hlavní závěr dnešního setkání prezidentů a premiérů zemí evropského bloku s vůdci šesti států západního Balkánu, kteří dlouhodobě usilují o urychlení stagnujícího přijímacího procesu. EU přislíbila státům ve svém jihovýchodním sousedství hospodářskou a další pomoc, podle řady unijních lídrů včetně českého premiéra Andreje Babiše by se však k rozšiřování měla postavit jednoznačněji.

"Poselstvím je, že západní Balkán patří do Evropské unie. Chceme je v Evropské unii. Jsme jedna evropská rodina," řekla dnes novinářům předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Na rozdíl od ní však řada členských států nevidí další rozšíření bloku tak jednoznačně.

Srbsko, Černá Hora, Albánie, Severní Makedonie, Bosna a Kosovo dlouhodobě usilují o členství, mnozí obyvatelé i politici těchto zemí jsou však v posledních měsících zklamáni malou vůlí k pokroku ze strany některých unijních států.
Bulharsko kvůli jazykovým sporům blokuje zahájení rozhovorů se Severní Makedonií, pětice členských států dosud neuznala existenci Kosova a Francie s několika dalšími západoevropskými zeměmi zase zpochybňuje současná pravidla celého přijímacího procesu. Unijní činitelé navíc mluví o tom, že požadované reformy v balkánských státech probíhají pomalu a vina za stagnaci procesu je i na jejich straně. Předseda Evropské rady Charles Michel konstatoval, že EU sice diskutuje, zda má na další rozšíření kapacitu, balkánské státy však na druhou stranu mohou zlepšit svou pozici urychlením reforem.

Srbský prezident Aleksandar Vučić po jednání připustil, že pokud jeho země nevyřeší dlouhodobé spory s Kosovem o jeho existenci, do unie se nedostane. "Perspektiva rozšíření existuje, ale ne všechny členské státy (do něj) mají stejnou chuť," řekl novinářům.

Šéfové unijních států se v dnešním společném prohlášení postavili za rozšíření, podmínili je však "důvěryhodnými reformami" a "principem vlastních zásluh". Doplnili, že pro unii bude důležitým hlediskem, zda dokáže v budoucnu "zajistit vlastní kapacitu k integraci nových členů".
"Je to špatně... Buď řekněme že ano, nebo že ne, ale diskutovat o tom takhle dlouho je problém," řekl po dnešním jednání novinářům předseda české vlády. Narážel na fakt, že EU poprvé přislíbila balkánským zemím rozšiřování jejich směrem před 18 lety, celý proces se ale příliš neposouvá.

Důležitou roli může mít v celé záležitosti české předsednictví EU, které začne za tři čtvrtě roku. Česko označuje členství balkánských států za jednu ze svých priorit a vedení EU přebere po Francii, od níž se aktivní přístup nečeká.
Francouzský prezident Emmanuel Macron po dnešním jednání prohlásil, že balkánské státy si sice zaslouží evropskou perspektivu, unie by však zároveň kvůli přijetí dalších šesti členů musela reformovat vlastní rozhodovací proces, který je podle něj již nyní pomalý a neefektivní. Zdůraznil také, že EU musí tamním státům pomáhat prostřednictvím investic a posilování vzájemného obchodu.

Společné prohlášení lídrů obsahuje závazek finanční pomoci, která má vyvolat investice v celkové výši 30 miliard eur (760 miliard korun). EU zároveň přislíbila pokračování dodávek vakcín proti covidu-19 tak, aby balkánské země koncem letošního roku dosáhly evropského průměru proočkovanosti. Chce také postupně odstraňovat roamingové poplatky za telefonní spojení balkánských a unijních zemí.

X X X ​

O dalších lidech v Pandora Papers chce web informovat postupně

​Zprávy o dalších českých občanech z dokumentů projektu Pandora Papers chce web Investigace.cz zveřejňovat postupně, aby byly ověřené a přesné. Jejich publikování navíc musí být ve veřejném zájmu, uvedl dnes web v prohlášení. V neděli server vybral jako první případ premiéra Andreje Babiše (ANO), protože je v Česku jediným aktivním politikem na státní úrovni, kterého se dokumenty týkají.

Projekt Pandora Papers je založen na téměř 12 milionech dokumentů ze 14 právních kanceláří. Spolupracovalo na něm přes 600 novinářů z více než stovky zemí, kteří tvrdí, že v rámci projektu odhalili, jak mocní a bohatí využívají offshorové společnosti a netransparentní jurisdikce kvůli anonymitě a daňové optimalizaci. V dokumentech se podle nich objevují jména zločinců, celebrit, politiků, fotbalistů, soudců i lidí z daňových úřadů z celého světa.

Podle serveru Investigace.cz v uniklých dokumentech figuruje přes 300 Čechů a 178 offshorových firem s českým pozadím. Jsou mezi nimi bývalý ministr, zločinec, lokální politici, bankéř, zbrojaři, realitní i mediální magnáti i nejbohatší lidé Česka, uvedl web. Neplánuje však zveřejnit kompletní seznam. "Zveřejňování osobních údajů soukromých osob podléhá v porovnání s politicky činnými osobami větší ochraně soukromí," vysvětlil.

Pouhý výskyt v seznamu navíc neznamená, že se dotyčný dopustil něčeho problematického, doplnil web. "Ani to neznamená, že si založil offshore společnost, nebo že si snad vytvořil komplikované offshorové schéma. Záleží to vždy na povaze dokumentů, ve kterých se jména dotyčných objevila, na celkovém kontextu konkrétního příběhu i na postavení daného člověka," stojí v prohlášení.

Mezi českými jmény je Babiš jediným aktivním politikem na státní úrovni, který zároveň kandiduje ve sněmovních volbách, proto ho server vybral jako prvního. "Na kauze jsme strávili řadu měsíců. Nyní pokračujeme v práci na kauzách dalších lidí a nechceme publikovat kusé, z kontextu vytržené zprávy. Další případy proto budeme zveřejňovat postupně a vybereme pouze ty, které jsou opravdu ve veřejném zájmu a u nichž budeme disponovat ověřenými informacemi," uvedl server.
Web Investigace.cz v neděli uvedl, že Babiš si v roce 2009 nechal pomocí francouzské a panamské právní kanceláře anonymně a diskrétně založit firmy s nastrčenými řediteli. Tuto strukturu údajně využil k tomu, aby z jedné své společnosti do druhé přesunul 15 milionů eur (tehdy 381 milionů korun). Poskytl tak sám sobě půjčku, kterou využil k nákupu 16 luxusních francouzských nemovitostí včetně zámečku Bigaud.

Podle webu mohlo jít o praní špinavých peněz. Babiš by měl podle serveru vysvětlit, proč si objednal založení složitého finančního schématu k zakrytí původu peněz.
Premiér pochybnosti odmítá. "Ty peníze byly zdaněné v České republice, v roce 2009 jsem byl podnikatel a šlo to z velké renomované české banky," řekl Babiš novinářům ve Slovinsku. Zopakoval, že pokud by transakce byla podezřelá, určitě by to banka nahlásila Finančnímu analytickému úřadu (FAÚ), který by záležitost řešil. "Ta podstata toho, že někdo pět dní před volbami přichází s 12 let starou transakcí, kdy jsem nebyl v politice, je nesmysl, je to jen kvůli volbám," řekl Babiš.

X X X

Papež František: Neschopnost církve řešit případy zneužívání je ostuda

Hlava katolické církve to prohlásila dnes při pravidelné generální audienci ve Vatikánu v reakci na úterní zveřejnění výsledků dvouapůlletého vyšetřování nezávislé komise, podle níž představitelé francouzské katolické církve od roku 1950 sexuálně zneužili na 216.000 dětí. Informovala o tom televize France 24.

"Rád bych vyjádřil obětem svůj smutek a bolest kvůli traumatu, které utrpěly. A také svou hanbu, naši hanbu kvůli tomu, že církev nebyla tak dlouho schopna se na (tyto případy) náležitě soustředit," řekl dnes papež František na generální audienci.
Papež dnes také vyzval představitele církve, aby pracovali na tom, aby se takové situace už neopakovaly. Vyzval také všechny francouzské katolíky, aby převzali svůj díl odpovědnosti za zajištění toho, že církev bude "bezpečným domovem pro všechny".
Už v úterý papež přes vatikánského mluvčího vyjádřil "hluboký zármutek", ale také "vděk" obětem za jejich odvahu mluvit o těchto činech. "Myslí také na francouzskou církev, aby, když už si uvědomila tuto otřesnou realitu, se mohla vydat cestou vykoupení," uvedl v úterý mluvčí Matteo Bruni.

Francouzská vyšetřovací komise, složená z dvacítky odborníků na civilní i církevní právo, historiků, psychologů a lékařů, v úterý zveřejnila výsledky svého dvouapůlletého vyšetřování, při němž vycházela z církevních, soudních a policejních archivů a z osobních svědectví. Podle ní představitelé francouzské katolické církve od roku 1950 sexuálně zneužili na 216.000 dětí, většinou chlapců. Pokud se započtou i trestné činy laiků, kteří pracovali pro církev, například jako učitelé v náboženských školách, dosahuje tento počet asi 330.000. Komise vznikla z iniciativy francouzské katolické církve v roce 2018.
František se ke skandálům sexuálního zneužívání v církvi, jehož se v řadě zemí někteří její představitelé dopouštěli a další ho léta kryli či nedůsledně vyšetřovali, postavil rázně už brzy po začátku svého pontifikátu v roce 2013. V roce 2014 zřídil vyšetřovací komisi a téhož roku přijal ve Vatikánu jako první hlava katolické církve skupinu obětí takového zneužívání. Během zahraničních cest se papež obětem několikrát veřejně omluvil a v roce 2019 svolal do Vatikánu první summit katolických církevních představitelů o ochraně nezletilých v církvi. Posléze vydal několik dekretů, které mají zabránit tomu, aby se takové případy opakovaly.

V prosinci má také vstoupit v platnost zpřísnění právního kodexu církve, který poprvé zmiňuje trestnost sexuálního zneužívání nezletilých i dospělých věřících kněžími a definuje i postup při stíhání těchto provinění, kterému mají čelit nejen duchovní, ale i laikové zastávající funkce uvnitř aparátu katolické církve.

X X X

Evropský parlament se postavil proti policejnímu využívání systémů na rozpoznávání obličeje

Evropský parlament (EP) žádá moratorium na zavádění systémů rozpoznávání obličeje a vyzval k řadě dalších restrikcí v souvislosti s nasazováním umělé inteligence ve službách policejních a justičních orgánů. Čerstvě schválené usnesení se například staví i proti tzv. prediktivnímu policejnímu dohledu, neboli snaze předvídat chování jednotlivců a skupin na základě velkého množství dat.

Rezoluce, o které europoslanci hlasovali v úterý, nakonec prošla navzdory odporu nejsilnější lidovecké frakce. Dnes zveřejněné výsledky hlasování ukazují, že ji podpořilo 377 poslanců, zatímco proti bylo 248 včetně drtivé většiny lidovců. Těm se nepodařilo do návrhu přijatého výborem pro občanské svobody prosadit pozměňovací návrhy, které by podmínky v některých bodech zmírnily.

V textu tak zůstala i výzva k vyhlášení moratoria na zavádění systémů rozpoznávání obličeje. Policie by podle europoslanců neměla mít možnost tento nástroj využívat, „dokud nebude možné považovat technické normy za plně v souladu se základními právy“ a dokud nebudou splněny další podmínky. Obecně EP vyjadřuje názor, že využívání algoritmického rozpoznávání obličejů by z hlediska policejní práce mělo být omezeno na „jasně odůvodněné účely“.
Přijaté usnesení apeluje na ochranu základních práv a varuje před hromadným sledováním občanů za účelem prosazování práva. Zpravodaj výboru pro občanské svobody Petar Vitanov při pondělní prezentaci svého stanoviska vyslovil přání, aby parlament postavil základní práva nad technologický pokrok i nad bezpečnost. „Protože bez svobody nemůže být žádná bezpečnost,“ řekl.

Kromě omezení v otázce rozpoznávání obličejů obsahuje rezoluce EP také výzvu k trvalému zákazu systémů, které by ve veřejných prostorách automaticky analyzovaly jiné lidské projevy, jako jsou chůze nebo hlas. Dále požaduje zákaz používání umělé inteligence pro navrhování soudních rozhodnutí a staví se proti tomu, aby se donucovací orgány
pokoušely za pomoci umělé inteligence předvídat chování lidí a identifikovat osoby, které by mohly spáchat trestný čin.

Uvedené metody aktuálně nejsou na Západě široce rozšířené, média nicméně už zdokumentovala jejich používání
různými orgány ve Spojených státech i v Evropské unii. Letos v dubnu Evropská komise přišla se svým prvním návrhem pravidel ohledně využívání umělé inteligence a ohlásila plán zásadně regulovat zejména systémy na rozpoznávání obličejů. Současné stanovisko EP nereaguje přímo na tento návrh a představuje samostatnou iniciativu.

„Nechceme omezovat vývoj umělé inteligence. My chceme stanovit podmínky pro její bezpečné užití,“ řekl český poslanec Marcel Kolaja (Piráti), který se otázce věnoval z pozice zpravodaje výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů. V rozhovoru s ČTK uvedl, že dává smysl, aby umělá inteligence v trestním právu pomáhala s administrativou, vytvářela doporučení nebo například analyzovala scény zločinů s cílem odhadnout způsob úmrtí člověka. „Plošné šmírování“ je ale pro Kolaju nepřijatelné.

Pro českého člena lidovecké frakce Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) by ovšem uvalení moratoria na zavádění systémů rozpoznávání obličeje znamenalo bezpečnostní riziko. „Při výběru mezi rigidním dodržováním zásad soukromí a prevencí závažných zločinů včetně terorismu budu vždy volit to druhé,“ sdělil. Návrh usnesení v úterý nepodpořil, protože podle něj nepřipouští ani využití umělé inteligence pro stíhání zločinu se soudním povolením a lidským dohledem.

Debaty na toto téma budou v nejbližší době pokračovat, a to při posuzování zmíněného návrhu komise. Její stanovisko v pondělí prezentovala komisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová, podle níž policie musí mít umělou inteligenci a jiné digitální technologie k dispozici. Vyšetřovatelé už se podle ní bez těchto nástrojů neobejdou, protože je čím dál víc využívají i zločinci.
Poslanec Kolaja odhadoval, že parlament by mohl vlastní verzi návrhu schválit během příštího roku „a potom bude následovat vyjednávání s radou“. „Nelze zavírat oči před riziky, která s sebou umělá inteligence nese, a proto je potřeba vytvořit právní rámec,“ uvedl.

X X X

Exnáměstek Zimmel žaluje stát kvůli převedení na jiné služební místo

Městský soud v Praze by měl brzy projednat správní žalobu bývalého náměstka ministerstva spravedlnosti Vladimíra Zimmela podanou na sekci pro státní službu. Brání se tak proti převedení na jiné služební místo. Ve funkci náměstka pro trestní politiku skončil v lednu 2019 po reorganizaci resortu pod vedením exministra Jana Kněžínka. „Argumentuji nevhodností služebního místa, na které jsem byl převeden,“ řekl Zimmel České justici.

Kněžínek tehdy krátce po svém nástupu do křesla šéfa resortu přeskupil všechny odborné sekce a přesoutěžil místa odborných náměstků. Už tehdy se v kuloárech úřadu ozývaly hlasy, že takový způsob systemizace dělá ze zákona o státní službě „trhací kalendář“. „Mgr. Vladimír Zimmel se soudí s Ministerstvem vnitra, které jako odvolací orgán potvrdil rozhodnutí MSP o zařazení Mgr. Zimmela na jiné služební místo po jeho odvolání z funkce náměstka pro řízení sekce,“ komentoval žalobu pouze stručně mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka. Žaloba měla být projednána již tento týden, podle informací České justice však jednání bylo odročeno.

Resort spravedlnosti ovšem není zdaleka jediný, kde k podobné reorganizaci a systemizaci služebních míst došlo. Soudy už v této souvislosti řešily řadu správních žalob. S žalobou u Městského soudu v Praze uspěl například exnáměstek ministerstva financí Ondřej Závodský – nikoliv však kvůli reorganizaci, která podle něj byla nezákonná, ale kvůli tomu, že byl odvolán z postu dříve, než nová systemizace začala platit.

Správní žalobou se také odvolání neúspěšně bránil například bývalý náměstek na ministerstvu zemědělství Jiří Jirsa. Nejvyšší správní soud ovšem před rokem konstatoval, že správní soudy nemohou posuzovat efektivitu a účelnost změn, které provádí vláda ve státní službě a ani nemohou suplovat vůli zákonodárce a poskytovat úředníkům vyšší míru ochrany, něž jakou mají ze zákona.

Podle NSS má vláda jako vrcholný orgán výkonné moci pro uplatnění vlastní představy o podobě, efektivitě a nákladnosti organizace státní služby vytvořen široký prostor, v jehož rámci může rozhodovat také o snížení celkového počtu státních zaměstnanců a jejich představených. Zákon o státní službě neposkytuje jistotu zachování stávajícího služebního místa: v případě schválení nové systemizace umožňuje změnit služební zařazení státních zaměstnanců i služební poměr z organizačních důvodů ukončit. V tom se podle názoru NSS zákon o státní službě neodlišuje od zákona o vojácích z povolání, podle něhož musí být voják propuštěn ze služebního poměru, pokud pro něho není v důsledku organizačních změn jiné služební zařazení.

O reorganizaci ministerstva spravedlnosti čtěte zde: Umění reorganizovat
Zimmela, kterýbyl dříve aktivní v sociální demokracii, na ministerstvo přivedla v roce 2014 tehdejší ministryně spravedlnosti za ANO Helena Válková, nominovala ho ale ČSSD. Ve funkci tehdy nahradil náměstka pro trestní politiku Pavla Šterna, jehož ministryně odvolala po sporech kolem tendru na elektronické náramky pro domácí vězně.

Někdejší náměstek vystudoval policejní akademii a dvacet let pracoval jako policista. Jako kriminalista se zabýval finanční kriminalitou a zejména problematikou praní špinavých peněz. V letech 2004 až 2006 vedl speciální policejní útvar známý pod názvem finanční policie (FIPO), kterou zakládal. Útvar byl zrušen k 31. prosinci 2006 a většina jeho pracovníků i rozpracovaných případů přešla pod protikorupční policii.

Zimmel pak byl náměstkem ředitele Úřadu služby kriminální police a vyšetřování. Od policie odešel v červnu 2008 po reformě Ivana Langera.
Zákon o státní službě je zkrácený název zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě. Upravuje organizaci státní služby a zaměstnanců. Má sloužit k odpolitizování státní správy. Kabinet smí systemizaci provádět jen jednou ročně, vždy k 1. lednu. Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

​Polsko nechce další jednání o Turówu, dokud nebude v ČR po volbách

"Myslím, že dokud nebude v České republice po volbách, nebudeme o Turówu jednat," řekl polský premiér na tiskové konferenci, kterou uspořádal po dnešním příjezdu do slovinského Brda, kde se zúčastní neformálního summitu Evropské unie.
Česko na vrcholné schůzce zastupuje předseda vlády Andrej Babiš. Morawiecki kvůli sporu o Turów a přítomnosti Babiše zrušil 23. září svou účast na demografickém summitu v Budapešti.

Spor mezi Prahou a Varšavou ohledně těžby v Turówě se postupně vyostřil a po neúspěšném jednání o dohodě minulý týden ve čtvrtek dosáhl vrcholu. Náměstek polského ministra zahraničí obvinil českou stranu, že z vnitropolitických důvodů nechce jednání dotáhnout do konce, a proto Poláci nevidí smysl dál o Turówu jednat. Pohrozil přitom, že negativním dopadem na dvoustranné vztahy.

Česko zažalovalo Polsko u Soudního dvora Evropské unie kvůli rozhodnutí polských úřadů prodloužit dolu povolení k těžbě. Podle Prahy důl mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Unijní soud 20. září nařídil, aby Varšava platila pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 milionu korun), jelikož se nepodřídila předběžnému opatření okamžitě ukončit těžbu v dole, a to až do konečného rozhodnutí v této věci. Polská vláda přesto odmítla těžbu přerušit.

X X X

Sáhl mi pod stolem na stehno, píše dánská expremiérka o bývalé hlavě Francie

Bývalá dánská premiérka Helle Thorning-Schmidtová ve své nové knize napsala o nepříjemné situaci, která se jí před lety stala během večeře na francouzské ambasádě v Kodani. Při jídle ji prý tehdy sexuálně obtěžoval francouzský exprezident Valéry Giscard d’Estaing. Politička incident vylíčila podle svých slov proto, že se o těchto věcech musí mluvit, aby nesláblo hnutí MeToo.

Thorning-Schmidtová píše, že Giscard d’Estaing, jenž stál v čele Francie mezi lety 1974 a 1981, se během večeře, jež se konala na začátku „nultých“ let, dotkl její nohy a hladil ji. V té době byla poslankyní Evropského parlamentu.

„Giscard d’Estaing seděl vedle mě a chytil mě za stehno pod stolem. Zeptala jsem se sama sebe, co se děje, změnila jsem místo a bylo po všem,“ popsala situaci v knize Blondinens betragtninger (Blondýnčiny úvahy), jež vyšla v pondělí.
Thorning-Schmidtová, premiérka Dánska v letech 2011 až 2015, vylíčila incident z důvodu, že podle ní slábne hnutí MeToo, jež na případy sexuálního obtěžování upozorňuje. Především však prý chtěla poukázat na to, že se nevhodné mužské chování týká všech žen a je potřeba o něm mluvit.

„Jsem si docela jistá, že je to něco, co udělal i předtím. V dnešní době by to bylo považováno za sexuální obtěžování. Tehdy to tak nebylo, situace mě velmi rozčílila,“ řekla dánské tiskové agentuře Ritzau.
„Nyní je správný čas promluvit, protože chci také vyzdvihnout vysoký počet žen, které mají špatné zkušenosti,“ řekla stanici DR.
Zemřel prezident Giscard d'Estaing, nedoceněný francouzský Kennedy

Giscard d’Estaing zemřel minulý rok v prosinci ve věku 94 let a i v pokročilém věku si udržoval pověst proutníka a sukničkáře. Kodaň navštívil v roce 2002 nebo 2003 jako předseda Konventu o budoucnosti Evropy, který vypracoval (později odmítnutou) ústavu EU.
Thorning-Schmidtová má zároveň zkušenosti s přitahováním mužů. Jejímu šarmu v roce 2013 na pohřbu Nelsona Mandely podlehl i tehdejší prezident USA Barack Obama.

X X X

Američtí senátoři navrhli vyhostit 300 ruských diplomatů z USA

Návrh členů dvou senátních výborů, zahraničního a pro zpravodajské služby, by znamenal prudkou eskalaci pokračujícího sporu mezi Washingtonem a Moskvou o personální obsazení ambasád.
Senátoři, kteří se domáhají vyhoštění ruských diplomatů, zjevně usilují o uzavření diplomatických zařízení USA v Rusku a měli by si uvědomit, že za to budou zodpovědní, reagovalo podle agentury Interfax ruské ministerstvo zahraničí. Upozornilo přitom, že 300 ruských diplomatů ve Washingtonu ani není a že senátoři do svých čísel patrně zahrnuli i ruské diplomaty působící při sídle OSN v New Yorku.

Rusko v srpnu zakázalo americkému velvyslanectví v Moskvě najímat zaměstnance z Ruska či třetích zemí, což ambasádu donutilo propustit 182 zaměstnanců a zrušit smlouvy s desítkami dodavatelů, jak uvedlo ministerstvo zahraničí USA.
V Rusku je nyní jen asi stovka amerických diplomatů, na rozdíl od zhruba 400 ruských diplomatů po celých Spojených státech, uvedli senátoři.

"Tato disproporce v diplomatickém zastoupení je nepřijatelná. Rusko proto musí vydat dostatek víz, aby se přiblížilo k paritě mezi počtem amerických diplomatů v Rusku a počtem ruských diplomatů ve Spojených státech," napsali senátoři v dopise adresovaném Bidenovi.
Pokud tak Moskva neučiní, americký prezident by měl podle dopisu začít s vyhošťováním až 300 ruských diplomatů.
Bílý dům a ministerstvo zahraničí na žádost o vyjádření zatím nereagovaly, dodal Reuters.

Vztahy mezi Ruskem a Spojenými se zhoršily mimo jiné kvůli ukrajinské krizi, válce v Sýrii nebo obviněním, že se Kreml vměšuje do amerických voleb, což Moskva popírá. Dále se vyostřily poté, co Biden v březnu v jednom z interview přitakal na otázku, zda svůj ruský protějšek Vladimira Putina považuje za "zabijáka". Moskva poté povolala svého velvyslance z Washingtonu do Moskvy; USA reagovaly stejným krokem a stáhly svého velvyslance z Ruska.

Na návratu velvyslanců do svých úřadů se v polovině června dohodli prezidenti obou zemí na americko-ruském summitu v Ženevě. Moskva po dubnových sankcích Washingtonu vůči Rusku zařadila USA na seznam nikoli přátelských zemí, spolu s Českem. USA a Rusko si letos rovněž vzájemně vyhostily část diplomatů. Velvyslanectví Spojených států v Moskvě kvůli nedostatku personálu omezilo své konzulární služby.