iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Trikolora Svobodní Soukromníci: Provázat daňové a trestní

Ochrana fiskální zájmů státu kulhá, daňové trestné činy míří na poplatníky, ale masivní plýtvání se děje uvnitř státu. Je třeba provázat řízení daňové a trestní. Předpisy vedou k extrémní době řízení, paralelním úkonům, účelnost je sporná. Státní zástupce má zastupovat stát, nikoli pořádat hony na čarodějnice. Náklady způsobené škody má nést konkrétní státní zastupitelství, nikoli ministerstvo spravedlnosti.

Česká justice obeslala strany kandidující ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu, které se uskuteční 8.-9. října 2021, totožnými otázkami. Za hnutí Trikolora Svobodní Soukromníci odpověděl stínový ministra spravedlnosti a lídr v Moravskoslezském kraj Alfréd Šrámek.

X Máte v plánu rozšiřovat nebo měnit katalog trestných činů, měnit nějak skutkové podstaty nebo některá lidská jednání naopak vyřadit ze seznamu trestných činů? Tedy chcete změnit trestní zákoník, eventuálně jakým způsobem?

Úprava rozsahu nebo obsahu katalogu trestných činů není z mého pohledu kruciální téma. Trestní zákoník je výsledkem mnohaletého vývoje a jeho postupné změny vyplývají jednak z celospolečenských změn a současně z vývoje kriminality a vývoje soudní praxe, což je správné.

Osobně jsem pouze zastáncem otevření diskuze nad zpřísněním trestných činů zneužití pravomoci úřední osoby a úplatkářství, protože jako klíčové vnímám ochranu fiskálních zájmů státu tzv. zevnitř. Dnes je ochrana fiskálních zájmů státu reprezentována v Trestním zákoníku zejména trestným činem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby, což je trestný čin daňových poplatníků jako osob primárně fungujících vně státu, ale masivní nehospodárné nakládání s finančními prostředky státu se děje uvnitř systému státu samotného a myslím, že na této úrovni ochrana fiskálních zájmů státu významně pokulhává.

Těžiště mnou uvažovaných změn tkví ve změnách procesní stránky trestních řízení a současně v dosažení provázanosti řízení daňových a trestních jak na úrovni finanční správy a policie, tak na úrovní správního soudnictví a trestní justice.

X Hodláte nějakým způsobem zasáhnout do způsobu vedení trestního řízení v ČR včetně trestního řízení před soudem?
Je podle vás třeba dále novelizovat nebo navrhnout nový trestní řád? Pokud ano, v čem a proč?

Zde budu hovořit více jako advokát a obhájce a méně jako politik. V trestním řízení, týkajícím se tzv. obecné kriminality nevnímám zásadní problém, tady je systém v zásadě funkční, až na drobnosti v podobě neúčelných trestních stíhání, kdy zde by se dalo o změně diskutovat. Na druhou stranu je však využíván institut dohody o vině a trestu, který jsem prosazoval ještě jako student práv a který mnohá trestní řízení aktuálně urychluje.

Zcela opačná procesní situace je na poli kriminality daňové. Jak jsem uvedl, úhelný kámen spatřuji v provázanosti řízení daňových a trestních jak na úrovni finanční správy a policie, tak na úrovní správního soudnictví a trestní justice.
Aktuální procesní předpisy daňové a trestní a zřejmě i vnitřní metodiky ministerstva spravedlnosti a ministerstva financí vedou k situaci, kdy se za vynaložení obrovských časových, lidských a finančních prostředků na straně státu vedou extrémně dlouhá daňová řízení, vedle nich paralelně běží vyšetřování policí s naprosto stejnými procesními úkony, následně se vedou několikaletá soudní řízení před správní justicí a paralelně trestní řízení před soudem a to vše s jediným cílem, ochránit fiskální zájmy státu, protože potrestání pachatele daňových trestných činů je až sekundární cíl. Na druhou stranu je nutné si uvědomit, že výsledky těchto ekonomicky, lidsky i časově náročných řízení nejsou pro stát vždy příznivé minimálně z pohledu naplnění primárního cíle, tedy naplnění státní kasy. To již nemluvě o tom, jaké finanční prostředky musí stát ex post vynaložit, pokud v těchto řízeních úspěšný není, a tedy je povinen nahradit škody.

Mým cílem je změnit procesní předpisy na úrovni trestního řádu a současně i daňového řádu tak, aby byla jednak naplněna ochrana fiskálních zájmů státu, aby byla eliminována neúčelná paralelní řízení s týmž cílem, vykonávaná odlišnými složkami státu, a aby byl metodicky nastaven postup těchto složek státu tak, aby cílem berních úředníků a policistů a státních zástupců nebylo „vést řízení“, kdy takto to bohužel dnes reálně vypadá, ale aby bylo jejich hlavním a ideálně jediným cílem inkasovat ty daně, které státu skutečně náleží a to bez potřeby extrémně dlouhých a neúčelných řízení a při eliminaci rizika, že pro stát tato řízení nedopadnou dobře.

Stát a jeho složky, a i politici vnímají uvedenou problematiku vytrženě z kontextu a každý pouze perspektivou svého resortu. V tomto ohledu mám oproti všem výhodu v tom, že v rámci své profese zastupuji klienty jednak již v řízeních daňových, tak i v řízeních trestních a následně ve všech řízeních před soudy, a tedy jsem schopen identifikovat neefektivitu systému, jeho míjení se cílem. Profesně jsem na opačné straně barikády a jsem při zastupování svých klientů před státem obvykle o krok napřed, a protože určitě nejsem jediný advokát, který takto své klienty zastupuje, tak to pro stát určitě není příznivý stav. Mým cílem je nastavit systém komplexně tak, že zájem státu bude naplněn, ale nebudou realizovány neefektivní „hony na čarodějnice“.

X Je podle vás třeba měnit postavení státních zástupců v systému trestní justice? Pokud ano, proč a jak?

Nemyslím si, že je potřeba nějak měnit postavení státních zástupců v systému justice, respektive myslím si, postavení státních zástupců v systému justice a státu je natolik zásadní, že pro jakékoliv změny v tomto ohledu by bylo potřeba vést pečlivou odbornou diskusi.

Současně si však myslím, že je potřeba změnit systém fungování státních zástupců, resp. je v tomto ohledu potřeba změnit trestní řád, protože, jak jsem uvedl již výše, státní zástupci postupují z mého pohledu při ochraně zejména fiskálních zájmů státu zcela neefektivně, protože považují za cíl své role ve společnosti realizaci trestního stíhání lidí a firem. Já ale považuji za cíl jejich role ve společnosti odpovědný a efektivní přístup k trestním kauzám, a to ideálně stejně tak, jak postupují advokáti při ochraně svých klientů, tedy s rozvahou, hospodárností a s podřízeností svých kroků v kauze definovanému cíli.

Cílem státních zástupců má být ochrana státu, ostatně to pramení i z jejich názvu. Cílem není tzv. dostat lidi do vězení. Státní zástupci jsou svého druhu advokátem státu a touto perspektivou by na trestní kauzy měli pohlížet. Což nedělají. Uvedené nepramení z laické úvahy, ale z mé dlouholeté praxe advokáta a obhájce, kdy realita trestních řízení se mnohdy míjí účinkem a hlavně, míjí se cílem, kterého by měli státní zástupci dosáhnout.

Uvedená problematika úzce souvisí s odpovědností státních zástupců, která je aktuálně fakticky zcela nulová, a to nejen na úrovní konkrétního státního zástupce jako člověka, ale je nulové i na úrovní státních zastupitelství jako takových. Na tomto poli považuji na naprosto žádoucí změnit zákonnou úpravu tak, aby za konkrétní nezákonné jednání toho kterého státního zástupce neslo finanční odpovědnost nikoliv ministerstvo spravedlnosti, ale aby náhrady škod musela vyplácet ze svých rozpočtů ta státní zastupitelství, jejichž státní zástupci škodu způsobili.

Taková změna by vedla k tomu, že by státní zástupci jednali více odpovědně, protože v opačném případě by zcela jistě pocítili personálně, a i ekonomicky dopady svých nezákonných jednání v případech, kdy by jejich mateřské státní zastupitelství muselo např. opakovaně vyplácet náhrady škod z vlastního rozpočtu pro opakované pochybení toho kterého „svého“ státního zástupce.
V popsaném ohledu mám tedy vizi odpovědného státního zástupce jednajícího se zaměřením na cíl tak, že se bude podílet na ochraně zájmů státu a společnosti před trestněprávním jednáním pachatelů za využití účelných a hospodárných prostředků.

X Myslíte si, že Česká republika má dobrý a účinný systém trestání lidí? Že je systém vyvážený a zohledňuje reálnou „společenskou nebezpečnost“ pachatelů? Máte v tomto ohledu nějaké plány?

Trestní justice je do značné míry neefektivní a nefunkční právě na poli krácení daní. Na poli obecné kriminality ji vnímám jako funkční až na již zmíněné drobnosti.

Při hodnocení společenské nebezpečnosti pachatelů, které se odráží v druhu a výměře ukládaných trestů spatřuji však obrovský problém. Jednak v praxi často existuje značně velký interval v ukládání trestů za skutkově obdobné jednání pachatelů, tedy za obdobné jednání a s obdobnými škodlivými následky jsou ukládány tresty značně se lišící, a současně v praxi existuje z mého pohledu časté ukládání neúčelných trestů, které se míjejí právě cílem, kterého by mělo být v trestním řízení dosaženo.

Naprosto není cílem tzv. poslat do vězení např. podnikatele, který jako zaměstnavatel zaměstnává své zaměstnance, škodu nahradil a trestní kauza je v jeho případě excesem, přesto se uvedené často děje a ani státní zástupce při návrhu trestu a ani soudce při ukládání trestu nepřemýšlí nad širšími dopady rozsudku. Z mého pohledu cílem trestního řízení na poli daňové kriminality má být „chybujícího“ pachatele potrestat ekonomicky a takovým trestem, který jej pro futuro odradí od opakovaní nezákonného jednání, a to vše při nahrazení škody, kterou „chybující“ pachatel způsobil.

I tato problematika úzce souvisí s mnou uvažovanou komplexní změnou trestního řízení, které by mělo být ve stádiu vyšetřování aktivní ze strany státního zástupce ve formě snahy o dohodu s pachatelem, a na úrovni soudního řízení efektivní, rychlé a mělo by vést k odpovídajícímu potrestání pachatele v reálném čase a tak, aby pachatel svůj trest přijal a nebylo potřeba roztáčet kola odvolacích a dovolacích řízení. Irena Válová, ceskajustice.cz ​

X X X

Benešová: Pandora má srazit preference ANO. Autoři mají podat trestní oznámení

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) dnes uvedla ke kauze Pandora Papers, že jde o snahu srazit předvolební preference hnutí ANO. Ten, kdo s věcí přišel, by měl podle ní podat řádné trestní oznámení. V rámci mezinárodního projektu poukázali novináři na to, že premiér a předseda hnutí Andrej Babiš si přes své offshorové firmy v daňových rájích poslal téměř 400 milionů korun, za které si pak koupil nemovitosti na francouzské Riviéře včetně zámečku Bigaud.
„Tady už je taková tradice pět, šest dní před volbami vypustit nějaký dělbuch typu Kubiceho zpráva. Preference ANO šly hodně nahoru, takže se musí srazit, takže přišla náhle tato kauza. Vůbec se tomu nedivím, lidi už to otravuje. Myslím si, že už tomu ani nevěří,“ prohlásila Benešová na novinářský dotaz.

Kubiceho zpráva unikla do médií v roce 2006 těsně před volbami a vyvolala na politické scéně značný rozruch. Tehdejší šéf policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jan Kubice v ní upozorňoval v utajeném dokumentu na sílící vliv organizovaného zločinu v Česku a na to, že někteří politici z ČSSD se snaží zmařit vyšetřování některých případů.
„My (ministerstvo spravedlnosti) rozhodně nejsme orgán, který to bude zkoumat. Nejsme přestupkovým orgánem. Měli by to zkoumat jiní. Ten, kdo to objevil, by měl podat řádné trestní oznámení a mělo by se to šetřit jako každá jiná věc,“ dodala ke kauze Pandora ministryně.
Národní centrála proti organizovanému zločinu již avizovala, že se bude informacemi ohledně Pandora Papers a Babiše zabývat. Konat bude také ohledně dalších Čechů, jejichž jména se v uniklých dokumentech podle novinářů objevila.

V mezinárodním novinářském projektu figuruje přes 300 Čechů a 178 offshorových firem s českým pozadím. Jsou mezi nimi bývalý ministr, zločinec, lokální politici, bankéř, zbrojaři, realitní i mediální magnáti i nejbohatší lidé Česka, uvedl web Investigace.cz. Konkrétní jména kromě Babiše zatím server nezveřejnil.

Zároveň odmítl, že by cílem kauzy bylo ovlivnit české volby. Poukázal na to, že na termínu zveřejnění informací se muselo dohodnout přes 600 novinářů z celého světa.
Babiš odmítá, že by udělal něco nezákonného. Zveřejněné informace pokládá za pokus o očernění svojí osoby a o ovlivnění voleb. Podle většiny opozičních politiků by měl premiér doložit, že prostředky vynaložené na nákup nemovitostí na francouzské Riviéře v roce 2009 řádně zdanil a uvedl je ve svém daňovém přiznání.

X X X

Pandora Papers v Evropě: Blair se vyhnul daním, offshory měl i Zelenskyj

Nizozemský ministr financí, ukrajinský prezident, britský expremiér či milenka ruského prezidenta. Třaskavé materiály Pandora Papers v Evropě dostihly mnoho větších či menších ryb. Ironií osudu mnohdy jde o hlasité kritiky daňových rájů a korupce.
Někdejší britský premiér Tony Blair léta brojil proti daňovým únikům, v soukromí se však nezdráhal nejméně k jednomu uchýlit. Když si se svou ženou Cherie od bahrajnského ministra turismu koupil sídlo za více než sedm milionů eur přes offshorovou společnost, elegantně se vyhnul dani z nemovitosti.
Pandora Papers odhalily královy domy za dvě miliardy. Pomluvy, reaguje palác

Kdyby si totiž svou novou nemovitost koupil přímo, musel by zaplatit až 400 tisíc dolarů. I to ukazují dokumenty shromážděné stovkami investigativních novinářů, kteří po Panamě a Ráji (Paradise) přicházejí s pověstnou Pandořinou skříňkou.
Ta teď do světa nevypouští zničující kletby, ale třaskavá zjištění. V rámci Pandora Papers vyšly na povrch podezřelé finanční transakce politiků z celého světa, Evropu nevyjímaje. Kromě Blaira či českého premiéra Andreje Babiše se v dokumentech nachází třeba bývalý eurokomisař John Dalli.

Na Maltě dříve býval ministrem zahraničí, sociálních věcí nebo financí, jeho kariéra však skončila vyšetřováním ze strany maltských i unijních úřadů. V Pandora Papers se jeho jméno ocitlo proto, že v roce 2006 založil na Britských Panenských ostrovech firmu. Později ji předal svým dcerám a na otázku, proč o ní neinformoval maltský parlament, Dalli prohlásil, že je firma neaktivní, a tak to nepovažoval za důležité.

Ministrů financí se ostatně v dokumentech sešlo víc. Jednoho Pandora zachytila například v Srbsku. Bývalý starosta Bělehradu a ekonomický konzultant Siniša Mali si přes prázdné schránky koupil v Bulharsku dva byty s výhledem na Černé moře v hodnotě 6,1 milionu dolarů.
Nizozemsko: Kritik a vlastník v jednom
Resort financí stále vede také nizozemský politik Wopke Hoekstra. Člen kabinetu premiéra Marka Rutteho existenci offshorových firem rád pranýřoval a žádal větší transparentnost. Sám nicméně už v roce 2009 získal podíl ve firmě na Britských Panenských ostrovech a později i další.

Pro Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ), jež za Pandora Papers stojí, Hoekstra řekl, že své podíly prodal týden před nástupem do funkce. Svých podílů v offshorech se mimochodem nenápadně zbavila i další „velká ryba“. Herec, kritik zkorumpovaných politiků a nynější ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Ten je měsíc před nástupem do paláce v Kyjevě poslal svému blízkému příteli a byznysovému partnerovi Sergeji Šefirovi, který se později stal také prezidentovým poradcem. V rámci Evropy Pandora ukázala ještě na jednoho prezidenta, a to Černohorce Mila Djukanoviče. Ten v dokumentech figuruje i se svým synem, na kterého podíly převedl.

Na světlo se díky Pandora Papers znovu dostává také jedna „politická mrtvola“, Dominique Strauss-Kahn. Někdejšímu šéfovi Mezinárodního měnového fondu a francouzskému ministrovi financí už kariéru zničila aféra z newyorského hotelového pokoje, kde se pokusil znásilnit pokojskou, a dorazila ji, nakonec neprokázaná, obvinění z kuplířství.

Po zmařených nadějích, že se jednou stane francouzským prezidentem, se Strauss-Kahn přestěhoval do Maroka, zemi svého dětství. A právě tam začal s aktivitami, které ho nyní dostaly na Pandořin seznam. Aby totiž nemusel danit miliony dolarů za konzultace pro takové firmy, jako je třeba polostátní ruská ropná společnost Rosněfť nebo čínský konglomerát HNA Group, využil marockou firmu Parnasse International Sarlau. Později pak přesídlil podnikání do Spojených arabských emirátů.

Nepodložená tvrzení, zní z Ruska
A když byla řeč o Rusku... I to se v „papírech“ objevilo, byť jde „jen“ o nejbližší okolí prezidenta Vladimira Putina. Novináři zmiňují třeba Putinova přítele z dětství Pjotra Kolbina, kterého kritici označovali za „peněženku“ platící prezidentovo bohatství, nebo Sergeje Čemezova, šéfa státního zbrojařského konglomerátu Rostech (v zahraničí známý jako Rostec).
Mezi Rusy v kauze figuruje i Putinova blízká známá Světlana Krivonogichová, jejíž dcera se šéfovi Kremlu nápadně podobá. Přes offshorovou společnost si Krivonogichová koupila byt v Monaku za 3,6 milionu dolarů (v dnešní době přes 78 milionů korun). Reakce z Moskvy na odhalení světových investigativců přišla záhy.
Babišovy offshory zaujaly svět. Interpol si ho najde, zní z opozice

Kreml podle mluvčího Dmitrije Peskova v souboru Pandora Papers žádné zvláštní materiály nenašel. „Abych byl upřímný, žádná skrytá bohatství nejbližšího Putinova okolí jsme neviděli,“ poznamenal Peskov s tím, že jsou materiály jen souborem nepodložených tvrzení a překrucování.

„Zatím se mluví o jakýchsi takových tvrzeních, u nichž není jasné, na čem jsou založené. A to samozřejmě není důvod k jakýmkoli kontrolám. Nejprve by přece jen měla předcházet nějaká seriózní publikace,“ prohlásil mluvčí prezidenta Vladimira Putina na dotaz, zda na základě zveřejněných materiálů začne v Rusku prověřování.

Podle Peskova archivy obsahují mnoho údajů, které vyvolávají otazníky, proto „není jasné, jak lze těmto informacím důvěřovat“. „Pokud budou nějaké seriózní publikace, které budou něčím podložené, které budou na něco konkrétního odkazovat, pak se s nimi se zájmem seznámíme. Ale zatím žádný důvod nevidíme,“ dodal.

Celkem je v Pandora Papers na 4,5 tisíce Rusů, píše portál Važnyje istorii. A mezi nimi i členové ruské elity - úředníci, podnikatelé a jejich příbuzní. Ruské zákony samy o sobě využívání offshorových společností nezakazují, Putin už však podle ruské služby BBC v minulosti ruské podniky žádal, aby své peníze z offshorů stáhly.

X X X

Novináři informovali o transakcích politiků. Jsou mezi nimi králové i premiéři

O podezřelých finančních transakcích stovek politiků a dalších osobností z více než 90 zemí v neděli v rámci projektu Pandora Papers informovalo Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ). Zmiňuje se například o jordánském králi Abdalláhovi II., prezidentech Ukrajiny, Keni a Ekvádoru či o bývalém britském premiérovi Tonym Blairovi.
Získané dokumenty popisují i aktivity 130 miliardářů z Ruska, USA nebo Turecka a řady velvyslanců, starostů, ministrů, poradců či generálů. Podle českého portálu investigace.cz, který se projektu zúčastnil, se kauzy týkají 300 Čechů a také českého premiéra Andreje Babiše.

ICIJ získalo více než 11,9 milionu finančních záznamů a 2,94 terabajtů utajených informací od 14 offshorových společností. Na projektu se podílelo přes 600 novinářů ze 117 zemí světa a na 150 médií. Dokumenty se zmiňují i o více než 40 Slovácích a offshorových firmách s vazbou na Slovensko.

V porovnání s podobnými projekty z minulosti, jako byly Panamské dokumenty (Panama Papers), Paradise Papers či databáze Offshore Leaks (Úniky v daňových rájích), je to největší objem uniklých dat.
Majetek v Británii a Spojených státech v hodnotě 100 milionů dolarů (2,1 miliardy korun) podle zveřejněných dokumentů tajně nashromáždil jordánský král, zatímco někdejší premiér Blair společně s manželkou ušetřil přes 312 000 liber (devět milionů korun) na dani z nákupu nemovitosti při koupi své londýnské kanceláře, uvedl portál BBC.

Dokumenty se týkají i ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva a jeho rodiny, kteří jsou podle ICIJ zapleteni do nákupů britských nemovitostí v hodnotě více než 400 milionů liber (téměř 12 miliard korun). Rodina, dlouhodobě obviňovaná z korupce, nakoupila mimo jiné londýnský blok kancelářských budov pro prezidentova 11letého syna.
Ruského prezidenta Vladimira Putina zase dokumenty spojují s tajným majetkem v Monaku. Státníkovo jméno se v dokumentech přímo neobjevuje, zmíněno je však několik lidí z jeho blízkého okolí včetně jeho přítele z dětství Pjotra Kolbina. Toho kritikové označovali za „peněženku“ pro Putinovo bohatství, píše list The Guardian.

Politici, ale i zpěvačka
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj těsně před vítězstvím ve volbách v roce 2019 přesunul svůj majetek do tajné offshorové firmy. V hlasování tehdy zvítězil s kampaní slibující boj proti stávajícímu politickému systému a korupci.
Český premiér Andrej Babiš si podle záznamů přes offshorové firmy poslal téměř 400 milionů korun, za které pak koupil nemovitosti na francouzské Riviéře. Předseda vlády obvinění odmítl a ČTK sdělil, že jde o pokus o očernění jeho osoby a o ovlivnění nadcházejících parlamentních voleb v Česku.

Keňský prezident Uhuru Kenyatta a šest členů jeho rodiny podle novinářů tajně vlastnili síť offshorových společností. Utajené vlastnictví dokumenty ukazují i v případě nejbližších osob pákistánského premiéra Imrana Chána, včetně několika vládních ministrů a jejich rodin.
Mimo politiků se v odtajněných dokumentech objevila například kolumbijská zpěvačka Shakira, německá modelka Claudia Schifferová a legendární indický hráč kriketu Sačin Tendulkar.

X X X

Albánci rozvezou benzin zadarmo, jako dík za Kosovo, nabízí Britům ambasador

Tisíce albánských migrantů žijící ve Velké Británii by byly ochotny naskočit do kabin kamionů a bezplatně vládě pomoci s řešením benzinové krize. V neděli to prohlásil velvyslanec Albánie v Londýně Qirjako Qirko. „Pokud by britská vláda chtěla, můžeme nabídnout dobré spolehlivé řidiče, okamžitě možná i pět tisíc," prohlásil.

Velvyslanec listu The Guardian řekl, že řada z odhadovaných 150 tisíc Albánců žijících v Británii „bude ochotna pracovat z vděčnosti k Britům“. Řada z nich nicméně podle deníku nemá potřebnou dokumentaci, a tak nelze určit, kolik z nich jsou skutečně kvalifikovaní řidiči kamionů.
Akutní nedostatek řidičů nákladních aut v Británii v posledních týdnech vedl k potížím v řadě dodavatelských řetězců. Na některých místech zejí police supermarketů prázdnotou a čerpací stanice mají málo paliva. Denně se před nimi tvoří dlouhé fronty, protože se lidé chtějí zásobit.

Quirko uvedl, že v neděli sám strávil v řadě na benzín více než hodinu, ale paliva se nedočkal. Navzdory absenci dat se domnívá, že řada Albánců v Británii jsou právě kvalifikovaní řidiči a mohou zemi zásadně pomoci. V království podle odhadů chybí asi 100 tisíc řidičů kamionů.

„Albánci jsou připraveni pro britskou vládu pracovat bezplatně a pomoci ji tento problém překonat,“ konstatoval Quirko. „Nevím, jestli mají správné licence, ale pokud by je měli, jsem si jist, že okamžitě nabídnou pomoc,“ uvedl s tím, že albánští občané mají být Britům za co vděční.

Benzin není kvůli brexitu, uznal britský ministr. Pomozte si sami, zní z Evropy
„Albánci v Británii by pro tuto zemi pracovali zdarma kvůli tomu, co pro ně v minulosti udělala. Jsme vládě a armádě této země navždy vděční za to, že pomohli našim bratrům v Kosovu,“ řekl s odkazem na intervenci sil NATO v Kosovu z roku 1999 na záchranu stovek etnických Albánců.

Na sociálních sítích se kolem Qirkova prohlášení strhla vášnivá debata. Zatímco někteří ambasadora chválí, podle jiných dělá z Albánců levnou pracovní sílu. „Můžete nám přestat dělat ostudu?“ osočila se na ambasadora na Twitteru jedna uživatelka. „To je přinejmenším velmi zvláštní nabídka,“ přidal se kosovský novinář Xhemajl Rexha.

„Albánský ambasador podporuje vykořisťování vlastních krajanů tím, že navrhuje, aby albánští migranti zdarma pomohli Británii z palivové krize. Není to nic jiného než podpora otroctví,“ uvedl na Twitteru uživatel s přezdívkou trevorw1953.
Jsme přínos, nikoli problém, říká ambasador

Británie v roce 2017 uvedla, že v britských přístavech zadržela dvakrát více Albánců než lidí jakékoli jiné národnosti. Albánie je přitom v západní Evropě považována za bezpečnou zemi a její občané za ekonomické migranty, kteří nemají velkou naději na udělení azylu.
Ministryně vnitra Priti Patelová letos v červenci v Tiraně podepsala dohodu, která Británii umožňuje vyhostit Albánce, kteří nemají právo v zemi pobývat, například odmítnuté žadatele o azyl, zločince či lidi, kteří překročili platnost víz. Albánští občané podle ministerstva momentálně tvoří největší počet pachatelů cizí národnosti v britských věznicích.

Qirko nicméně na Británii naléhá, aby Albánce považovala za přínos, nikoli za problém. „Albánci jsou jsou příliš často zobrazováni jako členové gangů, drogoví dealeři nebo obchodníci s lidmi, a to i vládními institucemi, jako je Národní agentura pro boj se zločinem,“ uvedl.

„Samozřejmě že existují Albánci, kteří se podílejí na trestné činnosti, ale proč je tak nutné zmiňovat jejich národnost? Ta nemá s kriminalitou nic společného. Neříkáte, že je někdo homosexuální zločinec, tak proč říkáte, že existují albánští zločinci,“ rozčílil se podle The Guardianu Qirko.

„Albánci, kteří sem přicházejí, nejsou zločinci. Jsou to lidé, kteří mají rádi lepší život. Jsou pracovití a upřímní,“ prohlásil.
„Nekontrolovaná migrace není řešení“
Britský premiér Boris Johnson v neděli uvedl, že kvůli vyřešení nedostatku řidičů nehodlá uvolňovat pravidla pro imigraci zahraničních pracovníků.

„Cesta dopředu pro naši zemi nevede skrze zatažení za páku nekontrolované migrace a umožnění obrovskému množství lidí, aby sem přišli pracovat, řekl. „Nechci se vracet ke starému neúspěšnému modelu nízkých mezd a nekvalifikovaných pracovníků podpořenému nekontrolovanou migrací,“ dodal.

Británii chybí 100 tisíc řidičů, v benzinové krizi má pomoci armáda
Britská vláda přesto hodlá udělit pět tisíc dočasných pracovních víz zahraničním řidičům cisteren a kamionů. Platit budou do února.
Od pondělí s rozvozem pohonných hmot rovněž pomáhá britská armáda. Největší nedostatek zažívá jihovýchodní Anglie. Jedna londýnská garáž si údajně účtuje za litr benzinu už 2,93 liber (87 korun).

Podle řady kritiků způsobil nynější krizi do značné míry odchod Británie z Evropské unie, po němž zemi opustila řada zahraničních pracovníků. Johnsonova brexitu nakloněná vláda se však snaží tuto argumentaci odsunout do pozadí.
Podle expertů situaci zhoršila i pandemie covidu, kvůli níž někteří řidiči ze zahraničí odešli do svých zemí původu. Vzhledem k restrikcím se také na čas zastavil provoz autoškol. Profese řidiče kamionu je rovněž mezi mladými stále méně populární kvůli špatným pracovním a platovým podmínkám.

X X X

Policie prověří stovky Čechů v Pandora Papers, Švejdar hájí Babišovu ochranku

Národní centrála proti organizovanému zločinu se bude zabývat informacemi z Pandora Papers, které se týkají premiéra Andreje Babiše i dalších tří stovek Čechů. V pondělí o tom informoval její mluvčí Jaroslav Ibehej. Babiš si přes své offshorové firmy poslal téměř 400 milionů korun, za které si pak koupil 16 nemovitostí na francouzské Riviéře. Aféra vzbudila velký ohlas ve světě, Babišova fotografie je na přední straně řady zahraničních deníků.

„Národní centrála proti organizovanému zločinu SKPV bude ve věci konat a to nejen ohledně premiéra České republiky, ale i všech občanů ČR, kteří jsou v tzv. kauze Pandora Papers uvedeni,“ uvedl Ibehej. Více informací podle něj NCOZ nyní poskytovat nebude.
V mezinárodním novinářském projektu Pandora Papers, který se zabývá využíváním offshorových společností, figuruje v uniklých dokumentech přes 300 Čechů a 178 offshorových firem s českým pozadím. Jsou mezi nimi bývalý ministr, zločinec, lokální politici, bankéř, zbrojaři, realitní i mediální magnáti i nejbohatší lidé Česka, uvedl web Investigace.cz. Konkrétní jména kromě Babiše zatím server nezveřejnil.

Babiš odmítá, že by v případu Pandora Papers udělal něco nezákonného. Zveřejněné informace pokládá za pokus o očernění svojí osoby a o ovlivnění voleb. Podle většiny opozičních politiků by měl premiér doložit, že prostředky vynaložené na nákup nemovitostí na francouzské Riviéře v roce 2009 řádně zdanil a uvedl je ve svém daňovém přiznání.
Postup Babišovy ochranky vůči novinářům byl v pořádku, říká Švejdar

Na webech a sociálních sítích se objevily také záběry, jak policejní ochranka premiéra odstrčila reportéra BBC, když se Babiše na kauzu ptal. Na dalším videu policisté chránící premiéra zatarasili cestu reportérce serveru Investigace.cz, která se předsedy vlády a ANO také chtěla zeptat na informace vinící ho z praní peněz.

Policejní prezident Jan Švejdar v pondělí zdůraznil, že se nikdy nezastával policistů, kteří se něčím provinili. Viděl dvě videa, na kterých podle něj policisté dělali svou práci. „V případě paní novinářky jsem v přístupu policistů nic problematického ani nezákonného neviděl. K chráněné osobě nelze umožnit přístup, když si to nepřeje, a na výzvu, ať opustí prostor, nereagovala. Nešlo jednat jinak,“ napsal policejní prezident.

Pokud jde o novináře BBC, podle Švejdara věděl, že jde o ochránce premiéra, přesto se snažil jej přetlačit. „To je nepřípustné,“ uvedl.
„Bez ohledu na to, kdo je premiérem, jakou má politickou příslušnost či jaká je jeho obliba u veřejnosti, je primárním úkolem ochránců nepřipustit ohrožení chráněné osoby či bližší kontakt naprosto s kýmkoliv, není-li to výslovný zájem chráněné osoby,“ zdůraznil šéf policejního sboru. Situace je podle něj „extrémně vyhrocená“ a zajistit bezpečnost chráněných osob je zákonnou povinností policie.

X X X

​Soudci k zadržení Uhlové: Policie nesmí novináři bránit vykonávat práci. Ani pokud jej zadrží

Policie nesmí novináři bránit v pořizování videozáznamu ani v případě, že jej zajistí a omezí na svobodě. Rozhodl tak minulý týden Městský soud v Praze (MS), který rozhodoval o žalobě novinářky Sašy Uhlové. Tu policie zadržela minulý rok v září při tzv. klimakempu v dole Vršany na Mostecku. Již v červnu soud rozhodl, že se policie při této akci dopustila nezákonného zásahu, když vyzvala novináře, aby opustili místo protestu.

Novinářka A2larm Saša Uhlová monitorovala tzv. klimakemp na začátku září minulého roku. Část aktivistů tehdy pronikla do těžebního prostoru hnědouhelného dolu Vršany u Mostu a byla zajištěna policií.
Zatímco někteří novináři zůstali na okraji lomu, před značkou těžební společnosti vyslovující zákaz vstupu, Uhlová, která měla reflexní vestu a prokazovala se novinářským průkazem, s některými dalšími novináři následovala aktivisty a protest dokumentovala.
Policie posléze vyzvala aktivisty i novináře, aby opustili lom. Když Uhlová policejní výzvu neuposlechla, byla policií přenesena k zajištěným demonstrantům. Uhlové pak bylo zabráněno i v tom, aby pokračovala v pořizování videozáznamu s odůvodněním, že tak nemůže činit, neboť je omezena na svobodě.

Podle Uhlové se policie dopustila výzvou, jejím zajištěním a posléze i zákazem pořizování záznamu po zajištění nezákonného zásahu. V žalobě připustila, že sice neexistuje žádný zákonný rámec, který by speciálně upravoval práci novinářů při demonstracích, avšak ona konala ve veřejném zájmu, když monitorovala zásah, byla jako novinářka označena a na protestu se nijak nepodílela. „Své počínání považuje žalobkyně za legitimní a zákrok policie za neodůvodněný a nepřiměřený. Má za to, že její přítomnost na místě byla nezbytná z důvodu veřejného zájmu na informování veřejnosti jak o postupu policie vůči demonstrantům, tak o chování účastníků protestu a jeho samotném průběhu. Tohoto účelu přitom nebylo možné dosáhnout jinak, jak dokládají výstupy jiných médií, jejichž zástupci se k překročení hranice lomu neodhodlali,“ shrnuje soud argumentaci v žalobě.

Ministerstvo vnitra naopak poukázalo na to, že neoprávněný vstup do důlního prostoru je podle horního zákona přestupek. Navíc výzvu Uhlové policie učinila až ve chvíli, kdy situace ze strany některých protestujících eskalovala. „Ústavně zaručená práva na svobodu projevu a práva na informace, včetně ochrany způsobu jejich získávání nelze podle žalovaného vykládat tak, že novináři mají bez dalšího možnost porušovat právní řád. Nelze akceptovat plošný pardon pro neomezenou činnost novinářů v místech, kde dochází k protiprávnímu jednání a k zákrokům policie, a to ani z důvodu činnosti ve veřejném zájmu. To by mohlo vést k tomu, že by novinář měl mít zajištěnou přítomnost i u těch nejrizikovějších policejních zákroků, např. při zásazích vůči pachatelům zvlášť závažných trestných činů, teroristických útoků apod.,“ argumentovalo ministerstvo.

Práce novináře je i zabraňovat excesům policie
Podle soudu se však policie dopustila jak výzvou k opuštění místa protestu vůči novinářce, tak zabráněním pořizování videozáznamu po jejím zajištění, nezákonného zásahu.
Soud neshledal vykázání reportérky z místa demonstrace jako nezbytné, a to s ohledem na to, že se protestu neúčastnila, vykonávala svoji práci a byla jako novinářka také viditelně označena. Jak soud zdůraznil, i podle judikatury ESLP je nutné velice přísně posuzovat jakýkoliv pokus vykázat novináře z místa protestu, neboť jejich práce mj. přispívá k tomu, aby se zabraňovalo excesům při zásazích policistů.

Jako nezákonný zásah naopak soud nevyhodnotil samotné zadržení Uhlové, neboť ta se podle něho měla výzvě podrobit a bránit se proti ní žalobou. Nepřiměřené nebylo ani provedení zajištění. „Soud nepovažuje přenesení žalobkyně policisty na místo zajištění a její následné zajištění, které bylo reakcí na neuposlechnutí výzvy podle § 43 zákona o policii, za jakkoli nevhodné či dokonce excesivní. Policie tímto v souladu se zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 11 zákona o policii překonala pasivní odpor žalobkyně, přičemž tak učinila způsobem odpovídajícím dané situaci, aniž by tím žalobkyni jakkoliv poškodila,“ konstatuje se v rozhodnutí.

Jako nezákonný zásah však soud vyhodnotil to, že policie zabránila Uhlové po zadržení pořizovat videozáznam zásahu. „V projednávané věci policisté nejenže neměli žádný zákonný podklad pro vyslovení zákazu pořizování videozáznamu žalobkyní po dobu jejího zajištění, ale v dané situaci takový zákaz zjevně nebyl ani nezbytným opatřením, neboť k němu policisté neměli žádný objektivní důvod. Strohé odůvodnění, že žalobkyně natáčet nesmí, protože je omezena na svobodě, postrádá jakoukoliv racionalitu,“ uvádí se v rozhodnutí soudu.

Soudci také vyslovili názor, že nelibost policistů vůči přítomnosti novinářů v místě protestů v kombinaci s výzvou k opuštění tohoto místa a zákazem pořizování videozáznamu žalobkyní během jejího zajištění může vyvolávat pochybnosti o přiměřenosti zásahu policie vůči demonstrantům a navozovat dojem, že se policisté snažili udělat vše pro to, aby průběh protestu nebyl ze strany médií dokumentován. „Už jen pouhá možnost vyvolání takových pochybností není v zájmu policie, která by se proto měla obdobného postupu do budoucna vyvarovat,“ upozornil soud. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

Martin Maisner: Většina advokátů se o činnost ČAK nezajímá a nepřeje si být obtěžována

Na konci října si Česká advokátní komora (ČAK) zvolí nové vedení. Advokáti, které spolupracují v platformě Moderní advokacie, působí již v současné době ve volených orgánech Komory, zejména v představenstvu, kontrolní radě, kárné komisi a odvolací kárné komisi, jakož i v celé řadě odborných sekcí, které jsou poradním orgánem představenstva. „Vyčítat můžete cokoliv komukoliv, a pokud to formulujete natolik obecně jako je výrok, že „vedení nejde s dobou“, tak se k tomu dá těžko něco smysluplného říci,“ reaguje na kritiku opozičních kandidátů člen představenstva ČAK Martin Maisner. Většina advokátů se podle něj o činnost Komory nijak zvlášť nezajímá a nepřeje si být příliš obtěžována.

X Můžete představit kandidátku K 21 a v rámci ní i platformu Moderní advokacie? Kdo za ní kandiduje? Co chcete prosazovat?

Kandidátka 21 vznikla jakožto kandidátka sestavená a navržená současným představenstvem, a to především z iniciativy současného předsedy JUDr. Vladimíra Jirouska, který přesto, že nekandiduje, velmi usiluje o to, aby současné představenstvo sestavilo širokou kandidátku, která nabídne dostatečný výběr osobností z metropole i regionů.
Na kandidátce jsou jednak ti členové představenstva, kteří obhajují svůj současný mandát, jednak noví kandidáti navržení buď předsedou nebo jiným členem představenstva. Není to jednolitý tým s jediným programem a jediným leadrem – v čele stojí dva koordinátoři – JUDr. Tomáš Sokol a JUDr. Martin Maisner, a kromě stručného základního společného programu se každý kandidát prezentuje osobními preferencemi tak, aby mohl oslovit advokáty – voliče skutečně svým osobním postojem.

x Část kandidátů K 21 je zároveň kandidáty i platformy Moderní advokacie, kde formulovali společný podrobnější program.

Cílem bylo neomezovat jednotlivé kandidáty tím, že se bude hledat průnik, který by byl všem společný a také umožnit všem členům představenstva, kteří mají zájem, pokusit se obhájit svůj mandát v zájmu určité kontinuity činnosti představenstva. Vyšší přesah kandidátky je v zájmu zachování pestrosti nabídky kandidátů ve prospěch regionů i názorové šíře.
Platforma Moderní advokacie není žádné novum. Je to neformální uskupení, v rámci kterého spolupracuje nejen několik desítek advokátních kanceláří různých velikostí včetně kanceláří mezinárodních, ale samozřejmě i řada samostatných advokátů. Tato komunikace a výměna názorů funguje už nejméně čtyři volební období, takže to rozhodně není nějaké novum.
Sám nejsem úplně nadšen z názvu, protože od samého začátku je jí vyčítáno, že se jaksi vymezuje vůči ostatním, jako by všichni ostatní byli nemoderní, ale tak to samozřejmě nebylo myšleno – jak jsem zmínil – užívá se již opravdu dlouho. Byly sice diskuse, zda tento název nezměnit, ale jednak by to možná bylo trochu matoucí a ve svém důsledku by to asi vyprovokovalo více negativních reakcí než ponechání původního jména.

x V současné době za kandidátku MA kandidují advokáti samostatní, zástupci velkých českých kanceláří i menších českých kanceláří i zástupci kanceláří mezinárodních, a to jak z Prahy, tak i z ostatních regionů České republiky. Koho chce platforma Moderní advokacie oslovit?

Platforma Moderní advokacie hodlá prostřednictvím svých zástupců ve volených orgánech České advokátní komory i nadále prosazovat, aby veřejnou správu na poli advokacie vykonávala Česká advokátní komora, jakožto apolitická, nezávislá a samosprávná profesní organizace, která zajišťuje moderní regulatorní rámec pro výkon advokacie, hájí nezávislé postavení advokátů a prosazuje právo na právní pomoc. Chceme, aby Česká advokátní komora vykonávala nezávisle na státu kontrolní a disciplinární pravomoci, zajišťovala vzdělávání advokátních koncipientů a advokátů, aktivně se podílela na legislativním procesu a podporovala dobrou pověst advokacie.
​Představitelé vedení České advokátní komory Foto: Eva Paseková
X Kritici také uvádějí, že by ČAK měla aktivněji pomáhat koncipientům. Souhlasíte s tím?

Česká advokátní komora se musí stále vyvíjet a zlepšovat v návaznosti na vývoj společnosti a justice. Kritici kritizují vše, bohužel často bez toho, aby se seznámili s tím, co ČAK skutečně dělá a jak se snaží svou činnost zlepšovat.
Pomoc koncipientům směřuje a musí směřovat především k jejich vzdělávání a výchově k budoucímu výkonu povolání, a to nejenom k jejich odborným znalostem, ale i osobnostnímu rozvoji. Musí tedy směřovat nejen k tomu, aby koncipientská praxe byla co nejjednodušší, nejkratší a nejpohodlnější, ale také, aby co nejlépe plnila svůj účel a co nejlépe připravila koncipienty na samostatný výkon advokacie po složení zkoušek a vykonání advokátního slibu.
Souhlasit lze snad jen s tím, že vždycky je co zlepšovat a že hledání nových způsobů a zkvalitnění přípravy je trvalým úkolem ČAK.
X Odpůrci současnému vedení Komory někdy vyčítají, že jde málo „s dobou“, že hůř komunikuje nebo že například brání elektronickému hlasování na sněmu. Plánujete zlepšení v této oblasti?

Vyčítat můžete cokoliv komukoliv, a pokud to formulujete natolik obecně jako je výrok, že „vedení nejde s dobou“, tak se k tomu dá těžko něco smysluplného říci. Asi by bylo dobře si uvědomit, že současné vedení Komory udělalo pro modernizaci postupů ČAK více než kterékoliv vedení předtím.
Komunikace ČAK je závislá na tom, zda její členové o činnost Komory projevují zájem. Pravdou je, že většina advokátů se o činnost Komory nijak zvlášť nezajímá a nepřeje si být příliš obtěžována. Komora komunikaci rozhodně nezanedbává, zmíním jen Bulletin advokacie, Advokátní deník, Rychlé zprávy z představenstva, Newsy, Twitter a informace sdělované prostřednictvím webových stránek (které mimochodem procházejí právě procesem modernizace).
Moderní advokacie samozřejmě plánuje rozšíření komunikace s advokáty především prostřednictvím elektronických médií, ať již prostřednictvím průzkumu názorů, možností schvalování stavovských předpisů v období mezi sněmy. Otázka distanční formy účasti na sněmu nebo možnost konat volby do orgánů ČAK elektronicky nebo hybridní formou je otázka, na kterou musí odpovědět sněm, tedy rozhodnout o tom, zda chce touto cestou jít a samozřejmě to bude vyžadovat i zásah do zákona o advokacii, který nemůže provést ani sněm, ani vedení Komory, ale je možné takovou změnu iniciovat.

x Je ČAK dostatečně transparentní? Není zde prostor pro zlepšení?

ČAK je organizací samosprávnou, což znamená že o stavovských věcech si rozhodují advokáti sami a stavovské záležitosti nejsou primárně záležitostí celonárodní diskuse. ČAK je zcela transparentní vůči advokátům, ale není samozřejmě otevřena komukoliv mimo advokátní stav. To je také důvodem, proč všechny informace nejsou a ani nemohou být přístupné široké veřejnosti bez omezení. Zlepšit tedy jistě lze způsob, jak se advokáti mohou seznamovat s informacemi a hospodařením ČAK, nikoliv však na úkor uvedeného omezení.

Hnutí Přísaha Roberta Šlachty ve volebním programu uvádí, že advokáti drží příliš při sobě a jsou nedostatečně kontrolováni v rámci kontrolní činnosti Komory. Neplánujete přísnější disciplinární tresty za pochybení advokátů?
Robert Šlachta jako bývalý policista uplatňuje svůj osobní názor, a především osobní negativní vztah k advokátům jako takovým. Jeho prohlášení je zcela zavádějící, protože jaksi nepřímo indikuje, jako by advokáti měli ve srovnání s ostatními občany jakousi zvýšenou imunitu vůči trestnímu či správnímu postihu, a proti takovému se navzájem chrání. Pravý opak je pravdou. Advokáti nejen že nemají žádnou zvýšenou ochranu vůči jakémukoliv postihu, ale naopak jsou povinni dodržovat další povinnosti stanovené nad rámec regulace ostatních občanů, tedy jsou naopak kontrolováni více než ostatní profese a také více postihováni. To, o co Robertu Šlachtovi jde, je omezení nezávislého procesního postavení advokáta v rámci justičního procesu, což ve svém důsledku znamená omezení práva každého občana na právní pomoc.

X Koho si dokážete představit jako příštího předsedu ČAK?

Ve volebním systému voleb do orgánů ČAK nelze na předsedu ČAK kandidovat přímo, můžete kandidovat pouze do představenstva ČAK, které pak ze svého středu bude volit předsedu a místopředsedy. Bude tedy záležet na tom, kdo bude do představenstva zvolen a k jaké dohodě mezi zvolenými členy představenstva dojde. V neposlední řadě hraje roli fakt, zda případný kandidát na předsedu bude ochoten kandidaturu přijmout, protože výkon funkce předsedy ČAK je opravdu časově náročný a dost zásadně omezuje jeho další aktivity.

Takže bych se spíše omezil na to, abych formuloval parametry na budoucího předsedu či předsedkyni – měl by to být advokát s minimálně desetiletou aktivní praxí advokáta a se zkušeností s prací v některém z orgánů ČAK, měl by mít slušnou odbornou reputaci a schopnost komunikace s lidmi. Moderní advokacie má mezi svými kandidáty do představenstva hned několik osobností, které by tuto funkci mohly důstojně a efektivně zastávat, pokud dostanou důvěru ostatních zvolených členů představenstva. Eva Paseková, ceskajutice.cz

X X X

Snad bez SPD nepůjde sestavit vláda, chodí za námi všichni, říká Okamura

Na hlasech jeho strany může záviset, jaká bude podoba příští vlády. Předseda SPD Tomio Okamura si je toho dobře vědom a přiznává, že přesně takový scénář by si přál. „Buď budeme otevřeně a naplno ve vládě a budeme prosazovat program, nebo budeme v opozici. Polovičatou variantu dělat nechceme a nebudeme,“ řekl v rozhovoru pro MF DNES.

X V každých volbách dostaly vaše strany více, než kolik vám ukazovaly průzkumy. Teď se pohybujete pod dvanácti procenty, na kolik se reálně cítíte?

Úspěchem pro mě bude jakýkoli výsledek, který bude vyšší než ve volbách v roce 2017 (10,64 procenta hlasů – pozn. red.). Kolik letos dostaneme, opravdu nevím, protože nemám věšteckou kouli. Byl bych ale spokojen s takovým výsledkem, aby bez SPD nešla sestavit vláda.

X Aby bez SPD nešla sestavit vláda? Vzhledem k tomu, že koalice SPOLU a Pirátů se STAN mají k vaší straně absolutně odmítavý postoj, stejně jako vy k nim, tak tam asi žádná dohoda nehrozí. Můžete se tedy orientovat maximálně na ANO…

Během doby, co jsem ve Sněmovně, jsem pochopil plastický charakter některých jiných stran. Důkazem toho je třeba spolupráce s SPD na komunální úrovni. Různé strany říkaly, že s SPD spolupracovat na prosazování našeho programu nebudou. Záhy po volbách pak s námi vytvořily koalice a kývly na prosazování programu SPD výměnou za to, že mohou být u teplých korýtek. Ať je to hnutí ANO, ODS, KDU-ČSL a další.

Takže jsem přesvědčen, že v případě, že na našich hlasech bude záviset sestavování vlády – což poslední průzkumy ukazují – bude vyjednávací pozice SPD mnohem širší. Nejnovějším příkladem plastických charakterů jsou třeba lidovci, kdy jejich předseda Marian Jurečka výměnou za vidinu teplého korýtka ve vládě ustoupil z požadavku lidovců, aby manželství bylo pouze svazkem muže a ženy.

X Počkejte, fakt si nedovedu představit vaši spolupráci s koalicemi SPOLU, nebo s Piráty a STAN. Leda ve sci-fi.

Trošku vám poodkryji roušku. Ódéesáci velice dobře vědí, že pětikoalice se nikdy neudrží celé volební období, že je pětikoaliční vláda utopie. Stejně tak ODS ví – a říkám vám informace z první ruky – že vzhledem k tomu, že už dvě volební období nebyli ve vládě, jsou jejich sponzoři mimořádně – v uvozovkách – nadržení a tlačí je do toho, aby za každou cenu byli ve vládě, která bude stabilní.
Lídři se v debatě iDNES.cz přeli o bytech, „Babišově drahotě“ i offshorech

Proto už od loňského podzimu probíhají oťukávací schůzky – a ne, že ne, co jiného mají před volbami říct – s hnutím ANO.
Věřte mi, že se v chodbách Poslanecké sněmovny orientuji velmi dobře. Takže to po volbách bude komplikované vyjednávání, proto také obě koalice řekly, že se po volbách rozpadnou a utvoří vlastní poslanecké kluby, které budou dělat vlastní politiku. Samozřejmě, že z pohledu ODS je konstelací číslo 1 koalice s ANO. A jelikož to vypadá, že se ČSSD do Sněmovny nedostane, uvažují podobně i v hnutí ANO.

X Vraťme se k původní otázce. Pokud pět opozičních stran po volbách svoji jednotu udrží, jak deklarují, rozhodně pro ně nebudete partnerem vy a SPD. Pokud se tedy chcete podílet na vládě, zbývá vám jen hnutí ANO. Když to Andrej Babiš zkusil nastolit v končícím volebním období, vzbouřila se mu proti tomu i část jeho poslaneckého klubu. Dnes někteří z něj spolupráci s vámi připouštějí. Chcete se s ANO podílet na vládě?

Měl byste dodat i B. Tehdy se proti tomu bouřila i značná část SPD. Protože poté, co Andrej Babiš v minulém volebním období kývnul na politiku Evropské unie, na to, že se mají přijímat migranti, či nepřijal požadované změny, například kolem exekucí, tak byl odpor i ve značné části klubu SPD. Nicméně není pravda, že by ve Sněmovně s SPD jednalo pouze hnutí ANO.
Například předseda klubu Pirátů pan (Jakub) Michálek sem za mnou chodí pravidelně a sedává na vašem nynějším místě (rozhovor se konal v Okamurově kanceláři místopředsedy Sněmovny – pozn. red.). To jen vy to nevidíte. Chodí za námi s prosíkem předseda poslanců KDU-ČSL pan (Jan) Bartošek, když na něco chtějí naše hlasy. Neustále za námi chodí ministryně (práce Jana) Maláčová z ČSSD, zda bychom jí něco nepodpořili.

Protože vědí, že bez hlasů SPD to nejde. Takže vy se mi snažíte říkat, že jediným naším partnerem je hnutí ANO, a já vám odpovídám, že teď to ve Sněmovně probíhá tak, že do této kanceláře nebo za předsedou našich poslanců Radimem Fialou chodí většina zástupců politických stran, i když teď před volbami říkají něco jiného. Přitom my za nimi nechodíme.

x To ale mluvíte o jednotlivých návrzích zákonů, zatímco já o možné povolební institucionalizované spolupráci. A tu zatím veřejně nevylučuje pouze ANO a naposledy tak v rozhovoru pro MF DNES neučinil ani předseda komunistů Vojtěch Filip. Je pro vás tedy ANO partner?

Až voliči rozhodnou, jak rozdají karty. Jsme připraveni jednat se všemi. Jen chceme prosadit náš politický program. Minutu po vyhlášení volebních výsledků budeme všichni vědět, jaká bude matematika.
Bude to matematika pro základní školy. Takže budeme jednat se všemi stranami, které budou ochotny prosazovat program SPD. Se všemi. Budeme jednat s hnutím ANO, ale budeme jednat i s ostatními stranami. To neznamená, že je máme nějak rádi nebo chceme někomu pomáhat.

Byť připouštím, že určitě nebude žádná řeč s Piráty a STAN. Protože když někdo dogmaticky trvá na přijímání migrantů, eura či diskutuje o zdanění nemovitostí a bytů lidem, asi žádnou shodu najít nemůžeme. Programových rozporů je více i u koalice SPOLU. Když jeden z lídrů koalice SPOLU Zbyněk Stanjura řekl, že budou chtít privatizovat Českou poštu a České dráhy, tak se nedivím, že mě dali na billboard jako hrozbu. Protože jsem pro ně opravdu hrozba, to bych zarazil.

x Chcete vůbec přivést SPD do vlády?

No, tak to bychom chtěli. Protože pouze ve vládě jsme schopni realizovat náš program v maximální možné míře.
Kvíz v superdebatě: Babiš popletl protektorát, Bartoš Sněžku. Vyhrál Hamáček

x Ptám se proto, že jedním z vašich ústředních bodů jsou referenda včetně toho o setrvání v Evropské unii. Na to vám nejspíš nekývne nikdo včetně Babišova ANO. Pokud byste z toho neustoupili, je vaše přímá cesta do vlády zablokovaná.
Nebo byste zkrátka do ministerských křesel usedli za cenu, že z referenda o členství v EU ustoupíte?

Máte pravdu, že jednou ze zásadních podmínek je zákon o referendu včetně možnosti referenda o vystoupení z EU a z NATO. Je to podmínka, ze které nemůžeme ustoupit. Protože se jmenujeme Svoboda a přímá demokracie, přímou demokracii máme přímo v názvu.

Naši voliči si přejí přímou demokracii, což je posun k další úrovni demokracie. Navíc jsme jediná reálná vlastenecká strana v České republice. A každý vlastenecky smýšlející občan si přeje, aby mohl rozhodovat o své budoucnosti ve své zemi. Takže z této podmínky ustoupit nemůžeme.

x Není to spíš tak, že jste vybudoval stranu, která funguje jako dobře šlapající firma, máte svůj segment voličů, a kdybyste ze své podmínky ustoupili, stali se členy vlády, tak byste o jejich podstatnou část mohli přijít? Proto se říká, že by pro vás bylo mnohem příjemnější zůstat mimo vládu, držet ji z opozice a sebrat pro vás třeba křeslo předsedy Sněmovny. Co vy na to?

My jsme přece zvoleni za náš politický program a dobře víme, které body toho programu jsou ty nejzásadnější, kde nelze hledat kompromis. Pak jsou body, kde lze při jednání udělat nějaký kompromis, třeba v parametrech. Protože nikdo z nás nezíská 51 procent hlasů.

Jsem ale přesvědčen, že když na SPD bude záviset sestavení vlády, tak si některé ostatní strany raději vyberou teplá korýtka, což je prostor pro SPD. Takže si myslím, že je to referendum reálné prosadit do koaliční smlouvy. Protože když budou mít ostatní strany na výběr: nebudou ve vládě, nebo kývnou na referendum, tak na něj kývnou. O tom jsem plně přesvědčen.

Opravdu si lze stěží představit, že by tu někdo včetně Andreje Babiše kývl na referendum o členství v EU či v NATO, dosud to vždy odmítal. Naproti tomu si…

(skáče do řeči) To ale není můj problém. Jestliže vycházím z naší debaty, tak kdyby na SPD záviselo sestavení vlády, nenechám si přece nic diktovat od Andreje Babiše. Andrej Babiš není můj šéf a ani mým šéfem nebude. My máme svůj program. Jsem přesvědčen, že když nebude zbytí, jiné strany na tu podmínku kývnou. Ale opakuji, že bych tu otázku nerad zužoval na to, že naším jediným možným partnerem bude hnutí ANO.

Bydlíme u Okamury. Dům má zvláštní, s lidmi se nedruží, říkají sousedé

X … naproti tomu si umím představit, že pro vás může být výhodnější posadit se do křesla předsedy Sněmovny, nechat pro členy SPD rozdělit funkce v exekutivě i jinde a před vlastními voliči se tvářit, že s vládou nemáte nic společného. Chtěl byste být předseda Sněmovny?

Toto je už několikátý dotaz na předsedu Sněmovny, to se nějak vyrojilo, to je zajímavé. Já budu donekonečna opakovat, že pro nás je klíčové realizovat náš program. My vůbec neuvažujeme o funkcích, o pozicích.
Uvažuji jen o tom, jak udělat maximum pro náš volební výsledek, což je nejdůležitější krok pro prosazení našeho programu. Ideální by bylo, kdyby bez nás nešla udělat vláda, což by to umožnilo nejlépe. Buď budeme otevřeně a naplno ve vládě a budeme prosazovat program, nebo budeme v opozici. Polovičatou variantu dělat nechceme a nebudeme. Ať si nikdo nemyslí, že tady SPD a Okamura budou hrát nějaké druhé housle.

X Komunisté poslední roky také podporovali vládu a tvářili se u toho, že jsou v opozici.

My nejsme komunisti.

X Takže odmítáte být „v opozici“ tak, jako byla KSČM v tomto volebním období?

Oni byli součástí vládní konstelace, já si nevšimnul, že by byli v opozici.
Vnitro, školství, zahraničí, průmysl i finance. SPD chce vládnout ve vládě

X Ale tvrdili to o sobě.

V okamžiku, kdy jakákoli strana zdvihne ruku pro důvěru vládě, je automaticky odpovědná za její kroky. Jinak je to slovíčkaření. Já nebudu chodit kolem horké kaše. To není konstelace, která by se Okamurovi líbila, protože stručně řečeno: my jsme kompetentní vládnout.

​X Kdybyste ve vládě skutečně byli, jaké ministerstvo byste chtěl?

Plně se soustředíme na volby a prosazení programu. Okamura teď nepřemýšlí o žádných korytech. Ale kdyby tak voliči rozhodli a byla konstelace, že bychom mohli být součástí vlády, měli bychom prioritně zájem o taková ministerstva, kde bychom mohli co nejlépe…

X… prosazovat váš program, vím, co řeknete. O jaká?

Je to například ministerstvo vnitra, protože tématem SPD není jen migrace, ale i vnitřní bezpečnost v České republice. Bezesporu je to ministerstvo školství.

Dále bychom určitě měli zájem o ministerstvo zahraničí vzhledem k našemu euroskeptickému pohledu. A samozřejmě by bylo ideální mít na starosti i ministerstvo financí, protože zadlužování země za této vlády je tak obrovské, že za tři roky narazíme na takzvanou dluhovou brzdu. A vzhledem k tomu, že většina výdajů je mandatorních, nelze to řešit až v okamžiku nárazu.

To by nebylo na sociální služby, zvyšování důchodů, podporu rodin s dětmi, na školství a zdravotnictví. Situace ohledně zadlužování je skutečně vážná a je třeba začít. V neposlední řadě je pro nás také mimořádně důležité ministerstvo průmyslu, protože je tady Zelený úděl, tedy Green deal Evropské unie, který Andrej Babiš odsouhlasil, za což ho velmi kritizuji.

X X X

Asociace stavebních spořitelen: Stavební normy prodražují bydlení, levný byt už dnes postavit nelze

Ceny nemovitostí raketově rostou a jejich zdražování nebere konce. Příčin je přitom hned několik. Od nejčastěji uváděné nedostatečné nabídky nových nemovitostí přes ekonomický růst, zvyšující se příjmy obyvatel a relativně nízké úrokové sazby až po zdražování cen stavebních materiálů nebo stále se zpřísňující normy a předpisy u novostaveb. Právě přísné technické normy, které jsou v jiných státech doporučené, ale v Česku povinné, jsou mnohdy důvodem, proč se Češi stále častěji pouštějí do rekonstrukcí starších nebo i nebytových prostor.

Stále vyšší požadavky na kvalitu materiálu, staveb a na úsporné, nízkoenergetické a udržitelné bydlení se významně promítají do cen stavebnin, ale i do cen nemovitostí samotných.
„Stávající technické normy a předpisy na jedné straně pozitivně ovlivňují například spotřebu energií, na straně druhé se ale negativně podepisují na růstu cen staveb a nemovitostí. Díky nim dnes už de facto nelze postavit byty s nízkým standardem, které by byly levné,“ komentuje tajemník Asociace českých stavebních spořitelen Jiří Šedivý.
Kvůli tomu Češi stále častěji hledají alternativu, jak si pořídit vlastní bydlení za přijatelnější ceny.

„Řada lidí si místo nového bydlení koupí raději starý, mnohdy už nevyhovující byt a pustí se do rekonstrukce. Takových probíhají tisíce každý rok. Pouštějí se do nich převážně mladí lidé, protože si vysokou hypotéku nemohou dovolit a úvěr od stavební spořitelny, který využijí na již zmíněné rekonstrukce, je pro ně dostupnější,“ říká dále Šedivý.

Stavební spořitelny poskytly podle České národní banky do konce srpna úvěry na bydlení v objemu 72,28 miliard korun, což je o 75 procent více než před rokem. Za prvních osm měsíců letošního roku tak byl poskytnut větší objem úvěrů než za celý loňský rok a dá se s jistotou očekávat, že rok letošní bude v historii stavebních spořitelen rokem rekordním.
Podle Asociace českých stavebních spořitelen se objem úvěrů letos dostane ke 100 miliard. Jedním z nejčastějších účelů, na které si klienti stavebních spořitelen půjčují, jsou přitom právě rekonstrukce.

„Poslední čtvrtletí letošního roku bude ovlivněno sílícími inflačními tlaky, které podpoří rychlejší růst úrokových sazeb, což se promítne i do zpomalení poptávky o úvěry ze stavebka. Na druhou stranu se zvýšení sazeb postupně pozitivně odrazí v růstu zájmu o stavební spoření,“ dodal Jiří Šedivý, ceskajustice.cz

X X X

Jednat s Čechy o Turówu nemá smysl, vzkazuje Polsko a mluví o zhoršení vztahů

Polské úřady nyní nevidí smysl pokračovat v jednáních s českou stranou o sporu kolem provozu uhelného dolu Turów. V pondělí to prohlásil náměstek ministra zahraničí Marcin Przydacz. Obvinil českou stranu, že z vnitropolitických důvodů nemá zájem dohodu dotáhnout do konce, přičemž pohrozil negativním dopadem na dvoustranné vztahy.

„V tuto chvíli nevidíme smysl v dalších jednáních s Českou republikou ohledně dolu Turów, protože nepřinášejí žádný pozitivní efekt,“ řekl v pondělí polské televizi náměstek šéfa polské diplomacie.

Polsko podle něj udělalo naprosto vše pro to, „aby vypracovalo dobrou dohodu a návrh Varšavy byl „nakonec velmi dobrý z finančního i právního hlediska“. „Ale v určitém okamžiku naši vyjednávači dospěli k závěru, že česká strana z politických důvodů – pravděpodobně vnitropolitických – nemá zájem tuto dohodu dokončit,“ poznamenal Przydacz.
Na otázku, zda Polsko počká na parlamentní volby v České republice a poté obnoví jednání, odpověděl, že nyní žádný smysl v pokračování nevidí.

„Je to škoda, protože obyvatelé Libereckého kraje by mohli dostat padesát milionů eur na rozvoj svého území. Bohužel kvůli takovým a ne jiným rozhodnutím české vlády tyto peníze v této fázi nebudou k dispozici,“ řekl představitel polské diplomacie.
„Pokud Češi nevidí možnost dohody, bude to mít zjevně negativní dopad na stav polsko-českých vztahů. Protože, přiznejme si to, z našeho pohledu tato záležitost silně podkopává důvěru v naše dobré sousedské vztahy,“ prohlásil Przydacz.

Mluvčí polského ministerstva životního prostředí Aleksander Brzózka prohlásil, že bude těžké se vrátit k vyjednávacímu stolu, „dokud se postoje na druhé straně nezmění“.
Dva roky jsou málo, zní z Česka
Česká strana podle hejtmana Libereckého kraje Martina Půty a ministra zahraničí Jakuba Kulhánka zásadně nesouhlasí s tím, aby smlouva s Polskem trvala pouze dva roky.

Varšava by podle nich měla poskytnout záruky na celou dobu těžby, která má trvat 22 let. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce je přitom smlouva jinak připravená natolik, že ji lze podepsat.
Polská diplomacie tvrdí, že návrh smlouvy počítá s platností na 22 let, nicméně obsahuje možnost jejího ukončení po dvou letech v případě jejího zneužití jednou ze smluvních stran.

Česko a Polsko se nedohodly na řešení Turówa. Dohoda se opět odsouvá
Podle polského ministerstva zahraničí je takový požadavek v mezinárodních dohodách mezi partnery „absolutním standardem“, řekl náměstek ministra zahraničí Pawel Jabloński.
„Odpovědný vyjednavač nemůže svou zemi svazovat třicetiletou smlouvou bez možnosti ji vypovědět, aniž by věděl, zda se druhá strana nebude chovat v budoucnu nečestně,“ dodal podle listu Gazeta Wyborcza.

Greenpeace chce zveřejnění smlouvy
Ekologická organizace Greenpeace v pondělí znovu požádala ministerstvo životního prostředí (MŽP), aby k chystané česko-polské smlouvě zveřejnila informace. Podle Greenpeace původní žádost MŽP odmítlo s odůvodněním, že by prozrazení požadavků mohlo ohrozit vyjednávání.

Aktivisté však míní, že nyní je podle vyjádření politiků text smlouvy hotový, a proto MŽP může informace poskytnout.
„Veřejnost má právo dozvědět se, co vláda v jejím zájmu s Polskem vyjednává. Je to právo dané zákonem, ale je to také jediná možnost, jak se lidé mohou informovaně k dohodě vyjádřit. Zatím totiž nikdo neví, co skutečně by se mělo uzavřením smlouvy změnit oproti současnému stavu, přestože na jejím základě má být stažena česká žaloba u Soudního dvoru Evropské unie,“ uvedla za Greenpeace Nikol Krejčová.

Čechům vstup zakázán! „Lidi sáhnou k násilí,“ zní od polských hranic
​„Vláda dlouhodobě odmítá informace o smlouvě zveřejnit s odkazem na probíhající jednání. Pokud je ale jediným problémem uzavření dohody již jen spor o její výpovědní lhůtu, jak nás informovali čeští politici v médiích, jejímu zveřejnění nic nebrání. Žádáme proto vládu Česka, aby zveřejnila připravenou česko-polskou smlouvu o dole Turów,“ dodala aktivistka.

Důl Turów u česko-polské hranice podle Česka mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Polská strana navzdory předběžnému rozhodnutí Soudního dvora EU odmítá přerušit těžbu, protože by to podle Polska mělo negativní dopady na energetickou bezpečnost země.
Polsko má za neuposlechnutí soudního příkazu k přerušení těžby platit pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 milionu Kč), sankce uvalil Soudní dvůr Evropské unie 20. září. Varšava má Evropské komisi vyplácet 500 tisíc eur za každý den ode dne oznámení usnesení, a to až do chvíle, kdy bude činnost dolu zastavena. Polsko ještě pokutu platit nezačalo.

X X X

Albánci rozvezou benzin zadarmo, jako dík za Kosovo, nabízí Britům ambasador

​Tisíce albánských migrantů žijící ve Velké Británii by byly ochotny naskočit do kabin kamionů a bezplatně vládě pomoci s řešením benzinové krize. V neděli to prohlásil velvyslanec Albánie v Londýně Qirjako Qirko. „Pokud by britská vláda chtěla, můžeme nabídnout dobré spolehlivé řidiče, okamžitě možná i pět tisíc," prohlásil.

Velvyslanec listu The Guardian řekl, že řada z odhadovaných 150 tisíc Albánců žijících v Británii „bude ochotna pracovat z vděčnosti k Britům“. Řada z nich nicméně podle deníku nemá potřebnou dokumentaci, a tak nelze určit, kolik z nich jsou skutečně kvalifikovaní řidiči kamionů.

Akutní nedostatek řidičů nákladních aut v Británii v posledních týdnech vedl k potížím v řadě dodavatelských řetězců. Na některých místech zejí police supermarketů prázdnotou a čerpací stanice mají málo paliva. Denně se před nimi tvoří dlouhé fronty, protože se lidé chtějí zásobit.

Quirko uvedl, že v neděli sám strávil v řadě na benzín více než hodinu, ale paliva se nedočkal. Navzdory absenci dat se domnívá, že řada Albánců v Británii jsou právě kvalifikovaní řidiči a mohou zemi zásadně pomoci. V království podle odhadů chybí asi 100 tisíc řidičů kamionů.

„Albánci jsou připraveni pro britskou vládu pracovat bezplatně a pomoci ji tento problém překonat,“ konstatoval Quirko. „Nevím, jestli mají správné licence, ale pokud by je měli, jsem si jist, že okamžitě nabídnou pomoc,“ uvedl s tím, že albánští občané mají být Britům za co vděční.

Benzin není kvůli brexitu, uznal britský ministr. Pomozte si sami, zní z Evropy
„Albánci v Británii by pro tuto zemi pracovali zdarma kvůli tomu, co pro ně v minulosti udělala. Jsme vládě a armádě této země navždy vděční za to, že pomohli našim bratrům v Kosovu,“ řekl s odkazem na intervenci sil NATO v Kosovu z roku 1999 na záchranu stovek etnických Albánců.

Na sociálních sítích se kolem Qirkova prohlášení strhla vášnivá debata. Zatímco někteří ambasadora chválí, podle jiných dělá z Albánců levnou pracovní sílu. „Můžete nám přestat dělat ostudu?“ osočila se na ambasadora na Twitteru jedna uživatelka. „To je přinejmenším velmi zvláštní nabídka,“ přidal se kosovský novinář Xhemajl Rexha.

„Albánský ambasador podporuje vykořisťování vlastních krajanů tím, že navrhuje, aby albánští migranti zdarma pomohli Británii z palivové krize. Není to nic jiného než podpora otroctví,“ uvedl na Twitteru uživatel s přezdívkou trevorw1953.
Jsme přínos, nikoli problém, říká ambasador

Británie v roce 2017 uvedla, že v britských přístavech zadržela dvakrát více Albánců než lidí jakékoli jiné národnosti. Albánie je přitom v západní Evropě považována za bezpečnou zemi a její občané za ekonomické migranty, kteří nemají velkou naději na udělení azylu.

Ministryně vnitra Priti Patelová letos v červenci v Tiraně podepsala dohodu, která Británii umožňuje vyhostit Albánce, kteří nemají právo v zemi pobývat, například odmítnuté žadatele o azyl, zločince či lidi, kteří překročili platnost víz. Albánští občané podle ministerstva momentálně tvoří největší počet pachatelů cizí národnosti v britských věznicích.

Qirko nicméně na Británii naléhá, aby Albánce považovala za přínos, nikoli za problém. „Albánci jsou jsou příliš často zobrazováni jako členové gangů, drogoví dealeři nebo obchodníci s lidmi, a to i vládními institucemi, jako je Národní agentura pro boj se zločinem,“ uvedl.

„Samozřejmě že existují Albánci, kteří se podílejí na trestné činnosti, ale proč je tak nutné zmiňovat jejich národnost? Ta nemá s kriminalitou nic společného. Neříkáte, že je někdo homosexuální zločinec, tak proč říkáte, že existují albánští zločinci,“ rozčílil se podle The Guardianu Qirko.

„Albánci, kteří sem přicházejí, nejsou zločinci. Jsou to lidé, kteří mají rádi lepší život. Jsou pracovití a upřímní,“ prohlásil.
„Nekontrolovaná migrace není řešení“
Britský premiér Boris Johnson v neděli uvedl, že kvůli vyřešení nedostatku řidičů nehodlá uvolňovat pravidla pro imigraci zahraničních pracovníků.
„Cesta dopředu pro naši zemi nevede skrze zatažení za páku nekontrolované migrace a umožnění obrovskému množství lidí, aby sem přišli pracovat, řekl. „Nechci se vracet ke starému neúspěšnému modelu nízkých mezd a nekvalifikovaných pracovníků podpořenému nekontrolovanou migrací,“ dodal.

Británii chybí 100 tisíc řidičů, v benzinové krizi má pomoci armádě.
Britská vláda přesto hodlá udělit pět tisíc dočasných pracovních víz zahraničním řidičům cisteren a kamionů. Platit budou do února.
Od pondělí s rozvozem pohonných hmot rovněž pomáhá britská armáda. Největší nedostatek zažívá jihovýchodní Anglie. Jedna londýnská garáž si údajně účtuje za litr benzinu už 2,93 liber (87 korun).

Podle řady kritiků způsobil nynější krizi do značné míry odchod Británie z Evropské unie, po němž zemi opustila řada zahraničních pracovníků. Johnsonova brexitu nakloněná vláda se však snaží tuto argumentaci odsunout do pozadí.
Podle expertů situaci zhoršila i pandemie covidu, kvůli níž někteří řidiči ze zahraničí odešli do svých zemí původu. Vzhledem k restrikcím se také na čas zastavil provoz autoškol. Profese řidiče kamionu je rovněž mezi mladými stále méně populární kvůli špatným pracovním a platovým podmínkám.