iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Orbán se odmítl setkat s vyšetřovací delegací výboru EP

Orbán "se velkým obloukem vyhne této delegaci, která se chce v první řadě informovat o dodržování standardů právního státu" v Maďarsku, napsal na svém webu maďarský list Népszava s odvoláním na nejmenované zdroje v Bruselu. Evropské poslance tak mají přijmout jen ministryně spravedlnosti Judit Vargová a ministr vnitra Sándor Pintér. Delegace se setká i s opozičním primátorem Budapešti Gergelym Karácsonym, s vládními i opozičními poslanci a s představiteli vládní strany Fidesz i opozičních stran a občanských organizací.

Evropská komise má vůči Budapešti více výhrad. V červenci při druhém ročním hodnocení stavu právního státu ve všech 27 členských zemích negativně hodnotila vývoj zejména v Maďarsku a v Polsku. V maďarském případě má komise obavy zejména z vývoje v oblasti médií a v boji s korupcí.

Komise rovněž v červenci zahájila s Maďarskem a také s Polskem řízení kvůli obavám z porušování práv sexuálních menšin. U Maďarska se staly terčem kritiky změny v zákonech o vzdělávání a ochraně dětí, v jejichž důsledku v maďarských školách končí osvěta týkající se sexuálních menšin.
Orbán ve středu přijede na celodenní návštěvu České republiky. Jednat bude s premiérem Andrejem Babišem a sejde se s prezidentem Milošem Zemanem. Premiéři společně navštíví Ústí nad Labem.

X X X

Parlamentní volby v Německu posílily Zelené a liberály.

V rozhovoru se zahraničními novináři to řekl politolog Uwe Jun, který za zajímavé označil to, že liberální FDP dokázala oslovit ty mladé voliče, pro které nejsou klimatické otázky hlavním tématem.
"Volby nám ukázaly dvě velké voličské skupiny. Jsou to mladí a ti, kteří žádají změnu, ti podpořili FDP a Zelené," řekl Jun s tím, že obzvláště u mladých lidí je touha po změně nepřehlédnutelná. Druhou skupinu pak tvoří podporovatelé

sociálních demokratů a konzervativců. "Starší lidé jsou ke změnám skeptičtější, proto volili SPD a CDU/CSU," uvedl.
Zatímco Zelení se soustředili na ekologická témata, FDP dokázala získat voliče na odlišný volební program. "Liberálům se podařilo oslovit ty mladé, pro které není klima středem jejich zájmů," uvedl s tím, že to zřejmě souvisí i s pandemií nemoci covid-19. FDP totiž mnohá pandemická opatření kritizovala a právě mladí byli tou skupinou populace, které se restrikce obzvláště dotkly.

Zelení i liberálové, kteří si ve volbách výrazně polepšili, jsou nyní v pozici, kdy bez nich SPD a ani CDU nejsou schopny sestavit koalici. Početně sice mohou sociální demokraté a konzervativci pokračovat ve vládě velké koalice, ani jedna z těchto hlavních stran takové řešení zatím nechce. Kancléřský kandidát sociální demokracie Olaf Scholz a také jeho konzervativní sok Armin Laschet si nyní v cestě do kancléřství musí obě menší strany naklonit.

"A protože po volbách není možná levicová koalice, je to strategicky výhodné především pro FDP," řekl Jun. Scholz před volbami neodmítl možnost, že by mohl vládnout se Zelenými a postkomunistickou Levicí. Toto řešení není kvůli špatnému výsledku Levice reálné, což FDP postavilo do role, o jakou před volbami usilovala - stát se stranou, bez které nebude vláda možná.

O sebevědomí Zelených a FDP svědčí i to, že obě strany nyní chtějí jednat spolu, aby si ujasnily priority a vzájemné postoje. "Jsou totiž v rozhodující pozici," řekl politolog. Zda se poté přikloní na stranu Scholze, nebo Lascheta, jasné není, ale Jun jako pravděpodobnější variantu vidí koalici se sociálními demokraty.

"V FDP je stále trauma z koalice s unií, ve které nebyli liberálové v závěru schopni nic prosadit," řekl Jun o druhé vládě kancléřky Angely Merkelové, která trvala od října 2009 do prosince 2013. "Vnímají to jako nejhorší koalici v dějiných," uvedl. Ve volbách v září 2013 navíc FDP nedokázala zdolat pětiprocentní hranici pro vstup do parlamentu a na čtyři roky stála mimo parlament.

Případná vláda s SPD navíc podle Juna alespoň zčásti vyhoví i přání voličů na východě Německa, kde si konzervativci, Zelení a liberálové nevedli dobře. "Jediná úspěšná strana na východě i západě byla jen SPD," řekl Jun. Zelení a liberálové uspěli na západě a na východě se zase dařilo více Levici a především protiimigrační Alternativě pro Německo (AfD).
Jun se domnívá, že voliči na východě se proto mohou cítit tak, že jejich volba zohledněna nebyla. Zeleným a liberálům se na východě nedaří a problémy mají i konzervativci. "Unie potřebuje na východě osobnosti, se kterými se voliči dokážou ztotožnit a kterým dokážou důvěřovat," řekl Jun. Za příklad takové osobnosti označil sasko-anhaltského konzervativního premiéra Reinera Haseloffa (CDU), který červnové zemské volby vyhrál s 37,1 procenta hlasů. Druhá s velkými odstupem skončila AfD, kterou podpořilo 20,8 procenta voličů. "Unie na východě potřebuje více takových Haseloffů," dodal Jun.

X X X

Němečtí Zelení sestřelili svou šéfku. Za vicekancléře chtějí spoluvelitele

Pokud Zelení usednou v budoucí německé vládě, jak se všeobecně předpokládá, bude v ní udávat tón nikoli kancléřská kandidátka Annalena Baerbocková, ale její spolupředsednický kolega Robert Habeck. Právě on by podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung měl získat vicekancléřský post. Image Baerbockové poznamenalo několik skandálů.
Zelení do voleb vstupovali s velkými ambicemi, otevřeně se s kandidátkou Baerbockovou ucházeli o kancléřský úřad. Tu jako svou volební lídryni nominovali v dubnu, kdy Habeck její kandidatuře ustoupil.

Poté stáli několik týdnů na vrcholu popularity, kdy byli podle průzkumů nejsilnější stranou v Německu. V neděli však skončili třetí se 14,8 procenta hlasů, což byl sice doposud nejlepší výsledek, ale hluboce zaostal za původními očekáváními.
Baerbockovou doprovázelo několik skandálů, které se týkají přikrášlení jejího životopisu, nepřiznaných stranických vánočních bonusů či obvinění z plagiátorství při psaní knihy. Ranou pro stranu bylo i to, že kvůli vnitrostranickým sporům byla vyloučena její kandidátní listina v Sársku.

Po volbách Baerbocková přiznala, že výsledek nebyl takový, jaký strana očekávala. „Nedosáhli jsme toho kvůli vlastním chybám, kvůli mým vlastním chybám,“ řekla k výsledku.

Dvě trans ženy v Bundestagu
Do Spolkového sněmu se poprvé dostali kandidáti, kteří se během kampaně otevřeně hlásili k transgenderové identitě.
Jde o dvě trans ženy Tessu Gansererovou a Nyke Slawikovou. Obě kandidovaly za Zelené. Doposud v Bundestagu zasedala jen jedna trans osoba, která se ke své identitě přihlásila až během funkčního období.
Nyní se podle informací FAZ do popředí dostane Habeck, který už začal sestavovat tým pro sondovací vyjednávání a hovořil také s představiteli ostatních stran.

V německých volbách vyhrála sociální demokracie (SPD) kancléřského kandidáta Olafa Scholze a na druhém místě skončila konzervativní unie CDU/CSU Armina Lascheta, který chce rovněž Německo vést.
Pro sestavení vlády však oba potřebují podporu Zelených a také svobodných demokratů (FDP). Šéf liberální strany FDP Christian Lindner už před volbami prohlásil, že v případě koalice tří politických formací bude mít Německo dva vicekancléře.
Laschet se vzdá postu zemského premiéra
Laschet dá zřejmě k dispozici své premiérské křeslo v Severním Porýní-Vestfálsku. Napsal to deník Handelsblatt s tím, že předsedu CDU pravděpodobně vystřídá ministr dopravy Hendrik Wüst.

Výměna na premiérském postu není překvapivá, protože podle zemské ústavy Severního Porýní-Vestfálska by Laschet musel nejpozději do ustavujícího zasedání nového Spolkového sněmu úřad opustit.
To bude 26. října. Laschet však ještě v pondělí řekl, že premiérem prozatím zůstane. Pak ale zemské vedení CDU jednomyslně vyslovilo přání rychlé premiérské výměny.

Podle zemského vedení strany však žádné personální rozhodnutí v pondělí nepadlo. Uvedlo také, že nové stranické vedení vzejde ze zemského sjezdu 23. října, ale že ještě před sjezdem přijde Laschet s personálním návrhem, který by zajistil budoucí úspěch CDU v této spolkové zemi. Vedení dodalo, že výběr a rozhodnutí bude úkolem grémií.

X X X

Polsko zatím nebere EU a ČR vážně. Pokutu za Turów ještě platit nezačalo

Polsko neplatí půl milionu eur (asi 12,7 milionu korun) denně za to, že nezastavilo těžbu v dole Turów. Pokutu mu vyměřil unijní soud za neuposlechnutí předběžného nařízení. S odvoláním na vládního mluvčího o tom v úterý informovala agentura PAP.
Kvůli rozhodnutí polských úřadů prodloužit hnědouhelnému dolu povolení k těžbě Česká republika zažalovala Polsko u Soudního dvora Evropské unie. Důl u česko-polské hranice podle Prahy mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích.
Unijní soud potrestal 20. září Polsko pokutou za to, že se nepodřídilo jeho květnovému předběžnému opatření okamžitě zastavit těžbu v hnědouhelném dole Turów. Varšava má Evropské komisi (EK) vyplácet 500 tisíc eur za každý den ode dne oznámení usnesení, a to až do chvíle, kdy bude činnost dolu zastavena.
Polská vláda uvedla, že důl uzavřít nehodlá, protože takový krok by měl podle ní v Polsku negativní dopady na energetickou bezpečnost.

„Zatím nebyly odeslány žádné platby,“ řekl dnes novinářům vládní mluvčí Piotr Müller.
S odkazem na současná jednání mezi Prahou a Varšavou o řešení sporu, který citelně zatížil vzájemné vztahy obou zemí, Müller uvedl, že Polsko předložilo Česku velice konkrétní nabídku. Rozhovory budou pokračovat ve středu. „Počítáme s dobrou vůlí Česka,“ dodal mluvčí.

Český ministr životního prostředí Richard Brabec po pondělní schůzce se svým polským protějškem Michalem Kurtykou vyjádřil přesvědčení, že středeční jednání přinese významný posun. Rovněž Kurtyka řekl, že doufá v rychlé dosažení dohody.

X X X

Chceme rovné podmínky, bouří se Čína proti vyřazení z tendru o Dukovany

Čína očekává, že Česká republika přehodnotí své rozhodnutí vyloučit její firmy ze soutěže na výstavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. V úterý to uvedla mluvčí čínského ministerstva zahraničí Chua Čchun-jing na otázku ruské agentury TASS. Prezident Miloš Zeman totiž v pondělí podepsal zákon, který z tendru vylučuje ruské a čínské firmy.
„Doufáme, že Česká republika bude respektovat pravidla tržního hospodářství a zaručí férovou konkurenci,“ uvedla mluvčí čínské diplomacie.

Podle ní čínská vláda očekává, že Česko zavede opatření, aby zaručila pro zahraniční investory „nediskriminační a transparentní obchodní prostředí“. Ruské ministerstvo zahraničí krok Prahy zatím nekomentovalo.
Český ministr dopravy a průmyslu a obchodu Karel Havlíček změnu postoje odmítl. „Česká republika nic přehodnocovat nebude, v tuto chvíli probíhá bezpečnostní posouzení všech potenciálních uchazečů a jsem rád, že jsme našli napříč politickým spektrem kompromis a naším cílem je v nejrychlejší možné době spustit tendr. V tuto chvíli nepřipadá v úvahu vůbec to, aby se cokoliv rozšiřovalo,“ řekl ministr Radiožurnálu.

Záměr nepozvat do výběrového řízení čínskou stranu oznámilo ministerstvo průmyslu a obchodu na konci března. Ruský Rosatom pak vláda z tendru vyřadila v polovině dubna. Učinila tak v reakci na informace o podílu ruské tajné služby na explozích v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014.

V pondělí Zeman podepsal takzvaný nízkouhlíkový zákon, který obsahuje bezpečnostní záruky. Zákon počítá s tím, že pro výstavbu nového bloku v Dukovanech bude možné využít pouze technologie od dodavatelů ze států, které přistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách z roku 1996. Rusko a Čína mezi tyto státy nepatří. O tendr na výstavbu nových jaderných reaktorů dříve projevily zájem ruské i čínské jaderné firmy.

X X X

Muž, který po prezidentu Macronovi hodil vejce, skončil na psychiatrii

Devatenáctiletý student, který v pondělí hodil po francouzském prezidentovi Emmanuelovi Macronovi vejce, skončil v psychiatrické léčebně. Muže bezprostředně po činu zadržela policie. Prokuratura v Lyonu nechala posoudit duševní stav mladíka, a zjistila, že je nesvéprávný.

O hospitalizaci muže informovala v úterý agentura AFP. Muž na francouzského prezidenta zaútočil při zahájení gastronomického veletrhu v Lyonu. Vejce se odrazilo od Macronova ramene. Mladý muž byl velmi blízko prezidentovi, který byl obklopen hloučkem novinářů a zvědavců.

Mladíka zadržela policie a prokuratura ho začala vyšetřovat kvůli „útoku na veřejného činitele ve výkonu funkce“. V rámci vyšetřování nechala pořídit psychiatrický posudek, podle kterého student potřebuje léčbu na psychiatrii.
Podle zpravodajského portálu Lyon Mag ho na prezidenta muž hodil se slovy „Vive la révolution! (Ať žije revoluce). Video se rozšířilo po sociálních sítích.

V červnu dostal Macron facku na návštěvě jižní Francie, připomíná AFP. Útočníkovi soud uložil měsíc vězení. Vejce zasáhlo Macrona už v roce 2017 na zemědělském veletrhu v Paříži, kdy byl ještě prezidentským kandidátem. Incident tehdy Macron označil za „součást folklóru“.

Incident s vajíčkem se nevyhnul ani českému premiérovi Andreji Babišovi. V srpnu na jeho autogramiádu v Průhonicích dorazily desítky odpůrců očkování i politiky současné vlády. Jeden z protestujících z davu po premiérovi hodil vejce. Policisté na akci zadrželi nejméně dva lidi.

X X X

Francie omezí víza Arabům ze severní Afriky. Nedaří se je pak vracet

Francie omezí vydávání víz občanům z Alžírska, Maroka a Tuniska. Země totiž nespolupracují při vyhošťování svých občanů z francouzského území, uvedl v úterý vládní mluvčí Gabriel Attal. V případě Maroka a Alžírska se počet víz sníží o padesát procent, u Tuniska o třicet.

„Je to přísné a neobvyklé opatření, které je vynucené tím, že tyto země nechtějí přijímat své občany, které nechceme (...) ve Francii,“ uvedl mluvčí Attal. Podle něj Paříž nějakou dobu jednala s Alžírskem, Marokem a Tuniskem, aby jim dala čas na nápravu. „Nyní jsme ale o tom už rozhodli,“ řekl a dodal, že doufá, že se přístup trojice severoafrických zemí změní.
Paříž tvrdí, že tyto tři země nespolupracují při návratech svých občanů, kteří dostali příkaz k opuštění francouzského území. Tito lidé často potřebují od konzulátů zemí původu vystavit dočasný pas, protože své doklady totožnosti zničili ve snaze ztížit vyhoštění

Potíže s pobytem nezvaných migrantů
Konzuláty severoafrických zemí ale nové doklady vydávají jen pomalu či vůbec. Podle deníku Le Monde od ledna do července letošního roku dostalo rozhodnutí o vyhoštění bezmála osm tisíc Alžířanů, jen 22 jich ale skutečně opustilo Francii.
Deník tvrdí, že počet víz pro občany Maroka a Alžírska se sníží o 50 procent, v případě Tuniska o 30 procent. Francouzské úřady počty omezovaly již v předchozích letech. V roce 2017 francouzské konzuláty vydaly v Alžírsku 420 tisíc víz, v roce 2019 to bylo pouze 200 tisíc. V loňském roce počet klesl pod 100 tisíc, a to mimo jiné kvůli epidemii covidu-19.
Migrace se znovu stává výrazným tématem před prezidentskými volbami, jež se uskuteční v první polovině příštího roku. Krajně pravicová kandidátka Marine Le Penová v pondělí ohlásila, že, pokud bude zvolena, vyvolá referendum o zpřísnění migračních zákonů.

X X X

Göteborgem otřásl výbuch. Plyn to není, řekli hasiči v migrantském městě

Více než dvě desítky zraněných, z toho několik vážně, si v úterý ráno ve švédském Göteborgu vyžádala exploze a následné požáry v několika obytných domech. Co výbuch způsobilo, zatím není jasné. Policie už vyloučila únik plynu a dodala, že zřejmě nešlo o nehodu, informovala švédská média. Město dlouhodobě sužují zločinecké gangy.

Exploze zasáhla několik bytů a schodiště. Následný požár se rozšířil na přilehlé domy. Evakuovalo se několik stovek lidí, někteří skákali v panice z oken, sdělil televizi SVT velitel zasahujícího týmu záchranářů Jon Pile. A na dvorku pak lidé oslavovali, že se jim to podařilo. Požár zatím stále není uhašený a hoří na několika podlažích.

Podle aktuálních údajů skončilo v nemocnici 16 zraněných ve věku od deseti do osmdesáti let. Mluvčí göteborské univerzitní nemocnice Ingrid Fredrikssonové řekla, že stav čtyř hospitalizovaných, tří žen a jednoho muže, je vážný.
Výbuch v centru Göteborgu nastal krátce před pátou hodinou ráno. Příčina stále není jasná. Podle policie však nevybuchl plyn. Nejmenovaný policejní zdroj pro místní list GP prohlásil, že před jeden ze vchodů do domu mohl někdo dát výbušné zařízení. Velitel záchranných operací Pile agentuře AFP řekl, že dům nebyl napojený na rozvod plynu.

Úřady nyní kvůli silnému kouři radí občanům, aby zavřeli okna, nevětrali a nevycházeli ze svých domovů. Stavba se nachází v původně dělnické čtvrti Annedal. Město dlouhodobě sužuje vyšší kriminalita související vesměs s rostoucím podílem imigrantů původem z jiných světadílů.

X X X

JUDr. Šimáčková ČR soudkyní Evropského soudu pro lidská práva

Shromáždění Rady Evropy dnes podle informací České justice zvolilo Kateřinu Šimáčkovou novou soudkyní Evropského soudu pro lidská práva za Českou republiku. Ústavní soudkyně se ujme úřadu pro Aleši Pejchalovi, kterému končí mandát 31. Října 2021. Šimáčková se stane třetím soudcem ESLP za Českou republiku.

Šimáčková byla zvolena hlasy 204 poslanců Parlamentního shromáždění Rady Evropy, zatímco dalším čeští kandidáti soudce Nejvyššího správního soudu Tomáš Langášek a soudce Nejvyššího soudu Pavel Simon obdržekli 10 a osm hlasů. Zpráva, kterou vydala ve večerních hodinách Rada Evropy, označuje počet hlasů pro Šimáčkovou za absolutní většinu.
„Kandidovat do ESLP jsem se rozhodla ve chvíli, kdy jsem dospěla k závěru, že mohu nabídnout delší než třicetiletou praxi, znalosti i zkušenosti z oblasti, jíž se soud zabývá, a to z české i evropské perspektivy,“ sdělila uvedla už dříve Šimáčková. ESLP je pro ni ztělesněním nejvyšší hodnoty, na níž je Evropa založena – ochrany práv jednotlivce, který se může obrátit na mezinárodní soud a stěžovat si na stát, který mu ublížil.

Kateřina Šimáčková se narodila 23. října 1966. Po absolvování Právnické fakulty Masarykovi univerzity v Brně v roce 1988 působila do roku 1989 jako právník na Krajské hygienické stanici v Brně. V letech 1990 – 93 učila na katedře ústavního práva a politických věd na Právnické fakultě v Brně. Kromě toho se v roce 1992 stala soudní úřednicí v týmu soudce Antonína Procházky u federálního Ústavního soudu ČSFR, jak vyplývá ze životopisu, který sestavila pro Radu Evropy.
Dalších deset let vystřídala různé právní profese od obhájce přes akademické pozice jako asistentka až po soudce. V letech 2007 – 2009 byla členkou Legislativní rady vlády ČR. V letech 2009 – 2013 byla soudkyní Nejvyššího správního soudu. Od roku 2013 je soudkyní Ústavního soudu ČR.

V roce 2007 napsala disertační práci na téma Daně a vláda práva a obhájila titul PhD.
V roce 2020 se jako spolueditor a spoluautor podílela na vydání knihy Mužské právo. Jsou právní pravidla neutrální? Spolu se sociologem Jiřím Přibáněm publikovala knihu Nikdo není svobodný, pokud nejsou svobodní všichni.
S kolektivem autorů Bobkem, Kmecem, Kosařem a Kratochvílovou vydala v roce 2013 Tři osobní zamyšlení nad výročím Úmluvy, a to u příležitosti dvaceti let Úmluvy o lidských právech a základních svobodách v ČR a na Slovensku.
Od roku 2008 je Kateřina Šimáčková členkou České společnosti pro evropské a komparativní právo, od roku 2010 je předsedkyní místní sekce Společnosti kanonického práva a od roku 2013 je prezidentkou Francouzské aliance v Brně.
Morálka a etika

Co se týče zahraničních aktivit, je Kateřina Šimáčková členem náhradníkem Benátské komise, za kterou přednášela lidská práva v Bělorusku . V Libyii zase vyučovala lidská práva za neziskovou organizaci Člověk v tísni. Rovněž přednášela například v Číně v souvislosti s násilím proti ženám. V ČR je členkou několika orgánů pro výběr soudců či přezkušování soudců či státních zástupců.

Kateřina Šimáčková se vždy profesně dotýkala lidských práv, kde se soustředila na detaily, až už jde o domnělá práva některých velkých skupin lidí nebo ty nejmenší menšiny. Ve svých článcích se zabývá pokrokovými tématy jako práva starých lidí v case-law Ústavního soudu z pohledu důchodů nebo často používaným slovem „zranitelnost“, který rozebírá ve stati K pojmu zranitelnost v českém právním prostředí, zejména v judikatuře Ústavního soudu či mentálním postižením ve vztahu k volebnímu právu. Blízké je jí téma morálky, práva a profesní etiky.

Kateřina Šimáčková podle svého hodnocení ovládá velmi dobře a dobře angličtinu a francouzštinu slovem i písmem a dorozumí se i ruštinou. Je připravena zdokonalovat se v jazycích jakožto i přesídlit do Štrasburku poté, co se ujme úřadu soudce ESLP.
Kateřina Šimáčková je po Karlu Jungwiertovi (1993 – 2012) a Aleši Pejchalovi (2012 – 2021) třetím soudcem zvoleným za Českou republiku.
Poradní orgán zvažoval tři české kandidáty, kromě Šimáčkové to byl soudce Nejvyššího soudu Pavel Simon a člen Nejvyššího správního soudu Tomáš Langášek. „Výbor uskutečnil pohovory se všemi kandidáty 16. září 2021. Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

Počet vražd v USA meziročně stoupl o rekordních téměř 30 procent

Počet vražd ve Spojených státech loni oproti předchozímu roku vzrostl o téměř 30 procent, což je nejvyšší meziroční skok od 60. let minulého století, kdy Federální úřad pro vyšetřování (FBI) začal tato data na národní úrovni evidovat. Odborníci nárůst těchto trestných činů z části přičítají obtížím, které přinesla pandemie covidu-19, napsala dnes agentura Reuters.
FBI za loňský rok registruje 21.570 případů vražd a zabití, což je o 4901 více než v roce 2019. To je zároveň nejvyšší počet od počátku 90. let minulého století, kdy se počet vražd pohyboval kolem 23.000 ročně, píše agentura AP. Celkově násilných trestných činů (včetně vražd, přepadení, loupeží nebo znásilnění) podle FBI přibylo oproti předchozímu roku o 5,6 procenta na téměř 1,3 milionu incidentů.

Naopak pokračoval sestupný trend z posledních let co se týká trestných činů jako jsou vloupání, krádeže nebo vandalství. Těch meziročně ubylo o 7,8 procenta na 6,5 milionu případů a kleslo také množství samotných loupeží (o 9,3 procenta) a znásilnění (o 12 procent).

Kriminolog ze Severovýchodní univerzity v Bostonu, James Alan Fox považuje loňský rok za „jedinečnou situaci“ a nikoliv součást dlouhodobějšího trendu. Dramatický nárůst vražd přičítá souhře několika faktorů, včetně pandemie covidu-19, politickým a rasovým konfliktům a faktu, že lidé měli podle něj obecně příliš mnoho volného času. Navzdory velkému nárůstu počtu vražd, je jejich počet stále mnohem nižší, než během takzvané epidemie cracku před zhruba 30 lety, podotkl s odkazem na období, kdy ve Spojených státech s nárůstem užívání této drogy vzrostlo rovněž násilí a množství zločinů.
AP zároveň upozornila, že FBI neměla k dispozici úplná čísla a jde tudíž o odhady. Informace jí totiž odeslalo jen přibližně 85 procent úřadů napříč Spojenými státy. Federální úřad pro vyšetřování proto vyzval k obezřetnosti v případě hodnocení jednotlivých měst.

X X X

Koudelka, Jiřičná nebo Suchý. Osobnosti dostaly od Senátu Stříbrné medaile

Pověřený ředitel BIS Michal Koudelka, architektka Eva Jiřičná a textař a dramatik Jiří Suchý jsou jedny z patnácti osobností, které v Senátu získaly stříbrnou medaili. Ocenění jim v úterý předal předseda Senátu Miloš Vystrčil. Ceny se letos udílejí již podesáté.

Vystrčil označil v úvodním projevu za symbolické, že se medaile předávají na svátek svatého Václava. „I naši laureáti jsou lidmi, kteří významně přispívají k tomu, aby byl náš národ hrdým, sebevědomým a aby nezapomínal na své kořeny,“ řekl. Všichni ocenění lidé mají podle předsedy Senátu tři vlastnosti, které je spojují, a to statečnost, schopnost být příkladem a vzorem a pevnost chakteru, postojů a idejí.

Za oceněné vystoupila bývalá předsedkyně Akademie věd Helena Illnerová, podle níž je spojuje to, že konají své dílo opravdově, s plným nasazením, s úctou k lidem a s láskou k zemi. Vyzdvihla také horní komoru. „Senát je ústatní pojistkou i pojistkou našeho geopolitického směřování,“ zdůraznila.

Koudelka, který navzdory výhradám z Hradu stále vede civilní kontrarozvědku, byl letos Sněmovnou nominován na Medaili Za zásluhy. Prezident Miloš Zeman, který Koudelku už šestkrát odmítl jmenovat do hodnosti generála, návrhu zřejmě nevyhoví.
Světově uznávaná architektka a designérka Jiřičná se v Česku zapsala mimo jiné novou oranžerií v Královské zahradě Pražského hradu nebo Kongresový a univerzitním centrem v Zlíně. Suchý byl spoluzakladatelem Divadla Na zábradlí a Semaforu, kromě bohaté písňové tvorby je spoluautorem mnoha komedií, kabaretů a muzikálů.

Medaile dostali také bývalá předsedkyně Akademie věd Helena Illnerová, ředitel humanitární organizace Člověk v tísni Šimon Pánek, psycholog Jaroslav Šturma a in memoriam nedávno zesnulá lékařka a ředitelka Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové Milena Černá.

Mezi oceněné patří rovněž astronom a popularizátor vědy Jiří Grygar, televizní moderátorka Nora Fridrichová, která se věnuje humanitární činnosti, nebo Marta Neužilová z organizace Ukrývané dítě, která sdružuje Židy, kteří druhou světovou válku prožili v úkrytech. Medaile obdrželi rovněž katolický teolog a církevní historik Tomáš Petráček, akademický sochař Petr Váňa, historikové umění a ředitelé Muzea umění v Olomouci Pavel a Ondřej Zatloukalovi a tanečník Kristián Mensa.

X X X

KLDR odpálila balistickou střelu krátkého doletu, dopadla do moře

KLDR odpálila do moře balistickou raketu krátkého doletu, informovala agentura AP s odvoláním na jihokorejskou vládu. Střela spadla zřejmě do vod mimo japonskou výlučnou ekonomickou zónu, uvedla agentura Kjódó. Severokorejský velvyslanec při OSN zhruba v téže době na Valném shromáždění OSN v New Yorku vyzval Spojené státy, aby upustily od „nepřátelské politiky“ vůči Severní Koreji.

Vypuštění rakety nepředstavuje okamžitou hrozbu pro americký personál, území ani pro spojence USA, sdělila v reakci armáda Spojených států, která má v Jižní Koreji na 28 tisíc vojáků.
Odpálení střely však podle ní „zdůraznilo destabilizující dopady nedovoleného“ severokorejského zbrojního programu. Testy balistických raket zakazují KLDR rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Soul nejprve informoval o blíže neurčené střele, kterou KLDR odpálila do moře východně od svých břehů. Japonsko už tehdy uvedlo, že by mohlo jít o balistickou raketu.

„Nikdo nemůže popírat naše právo na legitimní obranu,“ pronesl severokorejský diplomat Kim Song na před Valným shromážděním OSN a dále uvedl, že KLDR má právo na testy zbraní. Pokud podle něj Washington upustí od „nepřátelské politiky“, Pchjongjang bude „kdykoliv ochotně“ reagovat na nabídky k jednání.
„Podle našeho soudu však v současné fázi neexistuje vyhlídka na to, že by USA skutečně od své nepřátelské politiky ustoupily,“ nechal se slyšet Kim.

V polovině září KLDR zkušebně odpálila dvě balistické rakety, které dopadly do vod mezi Japonskem a Korejským poloostrovem. O dva dny dříve oznámila, že otestovala novou řízenou střelu dlouhého doletu. Podobné testy provedla poprvé po šesti měsících, poznamenala agentura AP. Test balistické rakety provedla v polovině září rovněž Jižní Korea.

Jednání nepokročila
KLDR dlouhodobě obviňuje Spojené státy a Jižní Koreu z nepřátelské politiky vůči Pchjongjangu. Rozhovory zaměřené na odstranění jaderných zbraní z Korejského poloostrova a ukončení severokorejských raketových balistických programů výměnou za uvolnění sankcí nepokročily od roku 2019, kdy summit vůdce KLDR Kim Čong-una a bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa v Hanoji skončil neúspěchem.

V pátek vlivná sestra a poradkyně severokorejského vůdce Kim Čong-una prohlásila, že KLDR je ochotna zvážit účast na summitu s Jižní Koreou, pokud bude ve vzájemných vztazích panovat úcta. Ve svém sobotním prohlášení Kim Jo-čong Soul vyzvala, aby upustil od své údajně nepřátelské politiky a dvojích standardů.

Jihokorejské ministerstvo pro sjednocení v reakci na první sdělení uvedlo, že očekává rychlé zahájení hovorů s Pchjongjangem, ale nejdříve je zapotřebí obnovit komunikační horkou linku mezi oběma zeměmi. Pchjongjang nereagoval.
Odpálení střely odsoudilo americké ministerstvo zahraničí a vyzvalo KLDR k jednání. „Toto odpálení (rakety) porušuje vícero rezolucí Rady bezpečnosti OSN a představuje hrozbu pro sousedy (Severní Koreje) a mezinárodní společenství,“ uvedlo ministerstvo. Jižní Korea uvedla, že lituje odpálení rakety v době, kdy je velmi důležité zajistit stabilitu na Korejském poloostrově. Jihokorejský prezident Mun Če-in nařídil celou záležitost podrobně prošetřit. Japonsko proti odpálení střely protestovalo a uvedlo, že krok KLDR je politováníhodný.

X X X

Ministr Toman: Měníme druhovou skladbu lesů, budou pestřejší, zdravější a odolnější

Rok 2020 byl pro lesní hospodářství nepříznivý. Kvůli kůrovci bylo více nahodilých těžeb, které dosáhly rekordních 33,91 milionu m3, což je o 2,97 milionu m3 více než v předchozím roce. Rekordní bylo také zalesnění holin po rozsáhlých těžbách. Plocha obnovených lesních porostů dosáhla 40 286 hektarů. U výsadeb převažují listnaté druhy. Uvádí to Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2020, kterou dnes vzala vláda na vědomí.

„Kůrovcová situace v našich lesích je příležitostí, jak změnit jejich podobu, aby v budoucnu byly odolnější vůči klimatické změně. Naše ministerstvo zmírnění dopadů kůrovcové kalamity a obnovu lesů finančně podporuje, i díky tomu jsou osazované plochy rekordní. Dochází k výrazné obměně skladby stromů ve prospěch listnáčů, takže naše lesy budou druhově pestřejší a odolnější,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Negativní působení hmyzích škůdců generovalo výrazně vyšší objemy nahodilých těžeb, než tomu bylo v případě dalších činitelů, např. větru, námrazy nebo sucha. Dosáhly rekordní hodnoty 33,91 mil. m3, což představovala 95 % celkové těžby dřeva, která činila 35,75 mil. m3. Rekordní byla i plocha obnovených lesních porostů 40 286 ha, která oproti předchozímu roku vzrostla o 6 392 ha. Pozitivně lze hodnotit nárůst plochy přirozené obnovy o 1 391 ha, a to i přes to, že podmínky pro přirozenou obnovu jsou na kalamitních plochách značně zhoršené. Podíl listnatých dřevin na celkové umělé obnově dosáhl stejných relativních hodnot 51,3 % jako v minulém roce. Celkově bylo listnatými dřevinami osázeno 17 264 ha, což je o 2 548 ha více než v roce 2019.

Situace ve stavu lesa ovlivnila rovněž ekonomickou situaci vlastníků lesů. Průměrný hospodářský výsledek ve sledovaném období činil pouhých 1 291 Kč na jeden hektar lesa. Meziročně se sice zvýšil o 640 Kč/ha, k tomu však došlo především v důsledku vyplacených dotací ze státního rozpočtu. Bez celkové dotační podpory by se hospodářský výsledek u všech kategorií vlastníků lesů propadl do průměrné ztráty -2 407 Kč/ha lesa.

Ministerstvo zemědělství poskytuje ze svého rozpočtu v souladu s nařízením vlády finanční příspěvky na hospodaření v lesích. V roce 2020 šlo o rekordní výši téměř 1,2 mld. Kč, oproti předcházejícímu roku je to více o 341 mil. Kč. Kromě toho bylo do konce roku 2020 vyplaceno zhruba 7 mld. Kč na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity v lesích. Vojtěch Bílý,
tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

X X X

Pracovníci WHO v Kongu mají na svědomí 75 případů sexuálního zneužívání

Pracovníci Světové zdravotnické organizace (WHO) v Kongu mezi lety 2018 a 2020 pomáhali bojovat proti epidemii eboly. Dvacet z nich se podle vyšetřovací komise dopustilo sexuálního zneužívání. Oběťmi bylo 63 žen a 12 mužů. Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus slíbil, že zodpovědné osoby potrestá.

WHO se skandálem zabývá už delší dobu, a to po zprávách médií, která přinesla svědectví konžských žen o sexuálním nátlaku a násilí. Ženy uvedly, že humanitární pracovníci jim nabízeli práci výměnou za sex, některé z nich ale zaměstnance WHO obvinily i ze znásilnění. Tedros proto loni pověřil nezávislou komisi, aby obvinění prošetřila.

Vyšetřovatelé nyní dospěli k závěru, že obvinění jsou důvěryhodná a že 21 pachatelů patřilo k misi WHO. Jde jak o Konžany, tak o cizince jiných národností. Tedros na tiskové konferenci řekl, že organizace kvůli proviněním se čtyřmi lidmi rozvázala pracovní poměr a dva zaměstnance dočasně odvolala.
Kongo oslavilo vyléčení poslední pacientky s ebolou, šíření nemoci končí

„Omlouvám se za to, co spáchali lidé, které WHO zaměstnala, aby vám sloužili a chránili vás,“ řekl šéf WHO, podle něhož byla vyšetřovací zpráva „hrůzným čtením“. Organizace bude nyní potřebovat dalekosáhlé změny řídících struktur a kultury, dodal.

„Jsme ve WHO ze závěrů vyšetřování zahanbení, šokovaní a zdrcení,“ řekl regionální ředitel této organizace pro Afriku Matshidiso Moeti.
WHO čelila kritice, že obvinění ze sexuálního zneužívání řeší velmi pomalu a liknavě. Podle agentury AP o tom vypovídal i případ Michela Yaoa, jednoho z čelných představitelů mise v Kongu, který měl mnoho písemných stížností žen k dispozici, ale neřešil je. Později byl povýšen a šéfoval misi v Guineji.