iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Po Merkelové nejistota? Scholz změny i EU? Orbán do ČR

Po volbách v Německu jsou diskuze o tom, jaké bude Německo po Merkelové, a jaká bude EU, kterou řídila a řídí Merkelová přes slabou Leyenovou, která se dostala do vedení EU zřejmě omylem. Neuznávají ji ani politici Evropy a světa. Ukázal to také prezident Turecka Erdogan, když ho navštívila. Byla zesměšněna při přijetí, protože ji odstavil od hlavního jednacího stolu na vedlejší lavici. Už poté měla Merkelová jednat a Leyenovou vyměnit. Zvláště, když ji kritizují i Orbán, Babiš, a stále mnozí politici Německa, Polska a poslanci EU. Pořádek ve vedení EU by mohl zajistit nový šéf Německa Scholz.

Orbán přijede do ČR, sejde se s Babišem i Zemanem

Babiš s Orbánem udržují dlouhodobě dobré vztahy a na řadu věcí mají podobné názory. Minulý týden byl Babiš na dvoudenní návštěvě Maďarska, kde se zúčastnil demografického summitu. Premiéři tehdy společně kritizovali Evropskou unii, která podle nich dostatečně nebrání své hranice před ilegální migrací. Oba premiéři se shodli, že nelegální imigraci do Evropy je třeba předcházet.

Maďarsko se stalo v červnu terčem kritiky kvůli zákonu zakazujícímu osvětu o LGBT. K dopisu lídrů 17 zemí EU na podporu sexuálních menšin, jehož podnětem zákon byl, se premiér Babiš nepřipojil. Podle něj se maďarský zákon netýká sexuálních praktik, ale má ochránit děti a rodiče.
Maďarský premiér je dlouhodobě ve sporu s mnoha unijními lídry, kterým vadí jeho styl vládnutí, jenž sám Orbán označuje za neliberální demokracii. Řada jeho kolegů kritizuje, že maďarská vláda omezuje pluralitu médií, akademické svobody či činnost nevládních organizací.

Babiš přijme Orbána v Kramářově vile. Hlavními tématy jednání budou hospodářská a průmyslová spolupráce, obrana, migrace a dopady pandemie covid-19, informoval Úřadu vlády ČR.
Slavnostní oběd premiérů se uskuteční v Ústí nad Labem na zámečku Větruše, kde ANO na začátku září startovalo volební kampaň. Na její zahájení tehdy nečekaně dorazil

X X X

Extrémně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) v nedělních spolkových volbách celkově neuspěla tak, jak si představovala. V pásu kolem severozápadních českých hranic je ale nejsilnější stranou. Na Čechy se AfD dívá skrz prsty a požaduje zrušení Benešových dekretů

Před třemi lety požadoval poslanec Alternativa pro Německo (AfD) Stephan Protschka velice důrazně, aby spolková vláda Angely Merkelové dál tlačila na Českou republiku, aby zrušila Benešovy dekrety o zabavení majetku a vyhnání sudetských Němců. V nedělních volbách byl Protschka mezi těmi poslanci AfD, kterým se podařilo se znovu dostat do Spolkového sněmu.
Ve spolkových volbách AfD sice celkově nijak zázračně neuspěla, ale i tak její kampaň zaměřená proti koronavirovým opatřením spolkové vlády, EU a migraci, dokázala znovu oslovit víc než deset procent voličů, kteří jí dali svůj hlas. Tentokrát to sice kvůli dobrému výsledku liberálů z FDP a Zelených stačilo jen na páté místo, ovšem i tak bude mít AfD ve Spolkovém sněmu 83 poslanců.

U hranic s Českem je jádro voličů extrémistů
Velká část z nich bude z českého příhraničí. Pro obyvatele Ústí nad Labem, Děčína, Chomutova, nebo Karlových Varů nemusí být příjemné pomyšlení, že za hranicemi, kam navíc mnozí z nich jezdí za prací, nejvíce lidí volí právě tuto extrémně pravicovou stranu.

Právě v Sasku dostala AfD více hlasů než kterákoli jiná strana a spolkové volby tu v neděli jasně vyhrála. Podobně se jí podařilo uspět už jen v Durynsku. Šestnáct kandidátů AfD v Sasku získalo přímé mandáty do Spolkového sněmu.
Ve volebních okresech přímo na českých hranicích pak Alternativa pro Německo získala téměř všude přes třicet procent hlasů. Konkrétně ve volebním okrese Saské Švýcarsko-Lužické hory zvítězila AfD s 33,02 procenty hlasů, v příhraničním volebním okrese Střední Sasko s 33,43 procenty hlasů. A ve volebním okrese Görlitz, který sousedí s Libereckým krajem, dostala AfD téměř 36 procent hlasů, vůbec nejvíc v celé Spolkové republice.

Klatba na AfD zatím trvá
„Zjevně jsme se stali nejsilnější politickou silou v Sasku,“ řekl k výsledkům voleb saský zemský lídr AfD Jörg Urban. Saští voliči podle něj dali jasně najevo, že už nepovažují AfD v Sasku za protestní stranu. Urban tím dal najevo, že by ostatní parlamentní strany měly zrušit izolaci AfD a začít s ní spolupracovat.
Pokud by tomu tak bylo, mohlo by se už po příštích zemských volbách v Sasku stát, že AfD bude mít v Drážďanech svého zemského premiéra.

Zatím však „klatba“ na Alternativu jako na extrémistickou stranu na spolkové i zemských úrovních trvá. A to přesto, že CDU/CSU a FDP by s hlasy AfD ve spolkovém sněmu mohly vytvořit pravicovou vládu. Lídr CDU/CSU Oskar Laschet by tak díky hlasům AfD mohl být lehce kancléřem, přestože ve volbách skončili křesťanští demokraté až druzí za SPD Olafa Scholze.

X X X

Konec éry, přichází nejistota a dlouhá jednání?, tvrdí Němci o volbách

Nedělní parlamentní volby ukončily v Německu éru Angely Merkelové, ale i dvou velkých stran, které dominovaly politické scéně. Zemi nyní čekají náročná a dlouhá koaliční vyjednávání, ve kterých budou mít navrch menší strany, které obsadily třetí a čtvrté místo: Zelení a svobodní demokraté (FDP), píše evropský tisk. Podle německých médií země takovou situaci nepamatuje.

„Německo čekají měsíce koaličních jednání, jaké ještě nikdy nezažilo,“ napsal deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) o volebním výsledku, který nepřinesl žádného vítěze s jasnou převahou hlasů.
„Máme tady SPD, CDU, FDP a Zelené, kteří se musí na nějaké konstelaci domluvit. Ať už hledání dopadne jakkoli, bude to výraz německé touhy po kompromisu,“ napsal deník Der Tagesspiegel.

Deník Süddeutsche Zeitung poukazuje na to, že vyjednávací pozici lídra SPD Olafa Scholze komplikují straníci, kteří nejsou svému kancléřskému kandidátovi zavázaní a kteří se odmítavě postaví proti případné koalici, ve které by šéf liberálních svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner jako ministr financí určoval politickou linii. „Proti nim Scholz žádný semafor neprosadí a ve vzájemném hašteření byla SPD vždycky dobrá,“ dodal Süddeutsche Zeitung.

Klíčová role Zelených a FDP
„První vládu po éře Angely Merkelové určí strany, které ve včerejších parlamentních volbách v Německu obsadily třetí a čtvrté místo. Budou to Zelení a FDP, kteří určí, kdo se nastěhuje do úřadu kancléře,“ napsal v komentáři k volbám španělský list El Mundo. „Časy velké koalice jsou pryč. Teď se bude tango tančit ve třech,“ dodal.

„Vypadá to, že než začne ostré jednání, tak budeme mít liberálně-zelený blok, který přijde s nějakými požadavky. A z velké části to budou právě oni, kdo rozhodne, kdo bude stát v čele budoucí německé vlády,“ řekl ČTK politolog Ladislav Mrklas z CEVRO Institutu.

„Liberálové se v kampani hodně stylizovali do pozice té ekonomicky nejliberálnější, nejpravicovější strany. Čili pro ně jít do vlády s dvěma levicovými stranami je dost riskantní záležitost,“ dodává.

Také podle dalšího španělského deníku El País je éra velkých stran s 30 či 35 procenty hlasů pryč. „Zelení a liberálové z FDP třímají v ruce klíč k řešení otázky, zda bude příštím kancléřem Olaf Scholz, či Armin Laschet,“ napsal.

„Sen Annaleny Baerbockové o úřadu kancléřky se sice rozplynul, ale výsledek její strany je historicky nejlepší,“ napsal švýcarský list Neue Zürcher Zeitung. Podle něj bude tak ekologická strana tlačit na to, aby koaliční dohoda byla „zelená jako nikdy dřív“.
Britské noviny The Times zároveň upozorňují, že bude-li chtít Scholz sestavit koalici s liberály, bude to za velmi vysokou cenu. „Očekává se, že předseda FDP Christian Lindner bude trvat na tom, aby se stal ministrem financí, a mohl tak blokovat některé návrhy na zvýšení daní, které byly centrálním bodem předvolebních kampaní SPD a Zelených,“ napsal britský list.
„Jednoduché to nebude, ale excelentní vyjednavač Scholz by mohl FDP a Zelené přesvědčit o nové středové koalici,“ myslí si švýcarský list Tages-Anzeiger. Německo si podle něj musí zvyknout na politické poměry běžné v jiných evropských zemích. „Vítězství s 25 procenty a následně několik středně velkých stran, které sestavují stále pestřejší koalice,“ napsal.

Slabší kancléř, špatně pro EU
Podle nizozemského listu De Telegraaf výsledek voleb znamená, že příští německý kancléř bude mít slabší pozici než ti dosavadní. „To je špatná zpráva pro Evropskou unii, v níž musí hrát Německo s ohledem na počet obyvatel a hospodářskou sílu vůdčí roli v neklidném světě,“ napsal. Nový předseda německé vlády bude podle něj spíše „prvním mezi rovnými“. „Naproti němu bude stát někdo jako Emmanuel Macron, který má jako francouzský prezident dalekosáhlé pravomoci,“ dodal De Telegraaf.

Také rakouský list Der Standard se domnívá, že příští německý kancléř může být teoreticky slabší než kterýkoli jeho předchůdce, protože bude záviset na dvou koaličních partnerech. „V praxi ale bude záležet na jeho šikovnosti, jak silnou pozici si zvládne zajistit,“ uvedl. Vzhledem k tomu, že se už Evropané nemohou bezmezně spoléhat na pomoc USA, je podle listu Der Standard nyní „potřeba silného německého kancléře“ více než kdy dříve.

Propad křesťanských demokratů podle norského listu Verdens Gang ukázal, že Angela Merkelová byla mnoho let oblíbenější než její strana. „Když už neusilovala o znovuzvolení, našlo si mnoho voličů jinou alternativu,“ uvedl v komentáři. Za vítěze voleb označil lídry Zelených a SPD Baerbokovou a Scholze.

Podle italského listu Corriere della Sera byl Laschet „mlýnským kamenem uvázaným kolem krku CDU/CSU“. Výsledek nedělních voleb označil za „nejvíce mimořádný a nejvíce problematický v demokratických dějinách země“. „Volby mají nicméně jasného vítěze a jasného poraženého: prvním je Olaf Scholz, druhým Armin Laschet,“ napsal Corriere della Sera.
Ať už se stane kancléřem Scholz, či Laschet, bude podle dánského listu Politiken jeho prvořadým úkolem boj s klimatickými změnami. Jak se k tomuto úkolu postaví, „bude rozhodující nejen pro Německo, ale i pro celou Evropskou unii“. „Pro Zelené to nebyly volby, o jakých snili. Přesto se tyto volby staly volbami klimatickými,“ doplnily dánské noviny.
Maďarský zpravodajský web 444.hu si všímá volebních zisků protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) a postkomunistické Levice na východě Německa. „Strany, které systematicky popírají liberální demokracii, jsou na území bývalé NDR velmi silné... Ukazuje to, že bývalá NDR se více blíží světu, který byl kdysi za železnou oponou, než tomu západoněmeckému,“ míní server.

Dlouhá jednání na obzoru
„Zdá se, že Německo se s Angelou Merkelovou ještě nějakou dobu nerozloučí,“ konstatuje v narážce na 16 let vlády odcházející kancléřky bruselský web Politico. Stejně jako další média předpovídá dlouhé měsíce vyjednávání o vládě, kterou budou muset patrně vytvořit tři různorodé strany. Jediná věc, kterou lze nyní z vyrovnaného volebního výsledku vyčíst, je podle webu pokračování solidně proevropského a transatlantického kurzu země.

Francouzský list Le Figaro sice přinesl portrét Scholze jako volebního vítěze a připomněl, že zvedl stranu z bídných volebních předpovědí, které jí ještě na počátku léta věštily těžkou porážku. Zdůraznil však, že poprvé v novodobé historii země nebylo jasné jméno kancléře již ve večerním povolebním vysílání televizí. „Po 16 letech stabilní vlády Angely Merkelové se země ponořila do nejistoty,“ konstatoval deník.

Le Monde stejně jako další listy odhaduje, že jako první se vítězní sociální demokraté dosavadního ministra financí Scholze pokusí sestavit vládu se Zelenými a liberály. Upozorňuje přitom na obtíže, které obě levicové strany při jednání s liberální formací čekají. „FDP nikdy nepřijme návrh na zvýšení daně pro nejbohatší, kterou chtějí SPD a zelení,“ píše francouzský deník.

La Libération zdůrazňuje, že výsledkem éry Merkelové je sice nejhorší skóre její strany, ale zároveň fakt, že i formace z okraje politického spektra dosáhly nejhoršího výsledku za poslední dobu. „Ti ve Francii, kteří budou v pokušení vidět to jako neúspěch kancléřky, by měli zapřemýšlet nad nejhorším výsledkem krajní pravice, která, navzdory vzestupu populistických a xenofobních stran v západní Evropě, dosáhla jen deseti procent,“ píše deník. Jeho komentátor v tom vidí důkaz „politické, společenské a morální poctivosti“ německé společnosti.

I belgický list La Libre podotýká, že klíčovou roli ve vyjednáváních mohou hrát zmínění Zelení a liberálové, kteří se mohou sami dohodnout, kterou ze dvou velkých stran preferují jako vládního partnera. Těžkou zkouškou bude podle deníku vyjednávání s pravicovými liberály pro Scholze, který během kampaně balancoval mezi levicovým a centristickým křídlem své strany. „Ale jak se zachová, pokud bude muset dosáhnout kompromisu s liberální pravicí, aby mohl vládnout?“ vznáší deník otázku klíčovou pro příští týdny.

X X X

Scholz: Němci chtějí, abych vládl se Zelenými a liberály

Němci se v nedělních parlamentních volbách jasně vyslovili pro vládu sociální demokracie (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP). Na tiskové konferenci to po stranickém jednání prohlásil kancléřský kandidát SPD Olaf Scholz. Řekl také, že chce se Zelenými a FDP v jednáních rychle postupovat, aby mohla být dohoda hotová do Vánoc.

Scholzova SPD volby vyhrála s těsným náskokem před druhou konzervativní unií CDU/CSU, jejíž lídr Armin Laschet chce rovněž o kancléřský post usilovat. Podle Scholze ale voliči výsledkem ukázali, že by unie měla odejít do opozice.
„Voliči si přejí vládní změnu, kterou si přejeme i my,“ řekl Scholz. „Chceme sestavit vládu se stranami, které volby vyhrály. A to jsou SPD, která dosáhla značného nárůstu hlasů, jsou to Zelení a je to FDP,“ uvedl.

„Vypadá to, že než začne ostré jednání, tak budeme mít liberálně-zelený blok, který přijde s nějakými požadavky. A z velké části to budou právě oni, kdo rozhodne, kdo bude stát v čele budoucí německé vlády,“ řekl ČTK politolog Ladislav Mrklas z CEVRO Institutu.
„Liberálové se v kampani hodně stylizovali do pozice té ekonomicky nejliberálnější, nejpravicovější strany. Čili pro ně jít do vlády s dvěma levicovými stranami je dost riskantní záležitost,“ dodává však zároveň.

Scholz na tiskové konferenci hovořil o tom, že Německo čeká náročná modernizace průmyslu, který musí přejít na bezuhlíkové energetické zdroje, což bude mít dopad i na pracovní jistoty. Svou případnou budoucí vládu proto označil jako sociálně-ekologickou koalici.
Na otázku novinářů, kdy Německo takový nový kabinet dostane, když po volbách před čtyřmi lety trvalo takřka šest měsíců, než byla koaliční dohoda podepsána, odpověděl Scholz, že chce být rychlejší.
„Moje představa je, že budeme velmi rychlí a že výsledku dosáhneme před Vánocemi, pokud možno,“ řekl.

X X X

Skončí Německo s jadernou energií? Odpůrci odklonu jsou stále hlasitější

Ačkoliv se Německo za vlády Angely Merkelové už v roce 2011 rozhodlo, že do konce roku 2022 uzavře v zemi všechny jaderné elektrárny, tak nakonec k tomu dojít vůbec nemusí. Hlasy, které volají po prodloužení jejich provozu, totiž v Německu stále sílí.
Ceny elektřiny a emisních povolenek na energetické burze rostou, náklady na pohonné hmoty a topné oleje se stávají sociálním problémem. Německý deník Welt se proto ptá, jestli je v této situaci moudré odstavit energetické zdroje, jejichž roční produkce je vyšší než výroba všech solárních elektráren a větrných turbín postavených za posledních deset let. Deník připomíná slova ekologického aktivisty George Monbiota, že odpojovat uprostřed klimatické krize dostupné jaderné kapacity je sofistikovaná forma bláznovství.

Německé volby vyhráli sociální demokraté, CDU/CSU je na historickém minimu
Komentátor Michael Pilz také připomíná informaci německého statistického úřadu z minulého týdne, že v letošním prvním pololetí bylo opět vyrobeno víc elektřiny z uhlí než obnovitelných zdrojů. Pilz rovněž dodává, že alternativní energie nebudou při stále utopičtějších klimatických cílech schopny uspokojit poptávku po elektřině.

V jiném článku stejný list tvrdí, že potrvá mnoho let, než nové větrné a solární elektrárny nahradí alespoň elektřinu, o kterou Německo přijde uzavřením posledních šesti jaderných elektráren. Welt v této souvislosti také upozorňuje na neexistující skladovací systémy, které by byly schopné pojmout obrovské množství elektřiny potřebné pro základní zatížení energetické soustavy.

Čtvrt milionu Afghánců a zvýšená kriminalita. Německo bilancuje integraci
Další list Handelsblatt zveřejnil rozhovor, ve kterém se pro další využívání jaderných elektráren jednoznačně vyslovil Rafael Laguna, ředitel spolkové agentury pro průlomové inovace SprinD. Laguna říká, že samotná voda, slunce a vítr nestačí pro gigantickou poptávku po energii a především pro základní průmyslové dodávky. Jaderná energie je podle něj „technicky vzato docela zelená“ a proto považuje za chybu přestat ji využívat.

Handelsblatt zároveň v jiném článku píše, že zatímco v Evropské unii vyvolává německá energetická politika zděšení, mezi německými politiky jsou jaderné elektrárny stále tabu. Kandidát CDU/CSU na post německého kancléře Armin Laschet sice prohlásil, že rozhodnutí odpojit nejprve jaderné a až poté uhelné elektrárny bylo chybné, ale vzápětí dodal, že jde o uzavřené téma.

Daň za rychlý přechod na zelenou energii. Německu hrozí energetická krize
Podobně se v deníku Süddeutsche Zeitung vyjádřil i poslanec Alternativy pro Německo Gerold Otten, podle kterého je souběžné uzavírání jaderných i uhelných elektráren velkým nebezpečím pro klima. Kdyby Německo nadále využívalo jadernou energii, bylo by možné uzavřít uhelné elektrárny bezpečněji a ekologičtěji.

V deníku Passauer Neue Presse požaduje otevření diskuse o návratu k jádru prezident německého svazu zaměstnavatelů v hutním a elektrotechnickém průmyslu Gesamtmetall Stefan Wolf, který argumentuje růstem spotřeby elektřiny a souběžným zaostáváním výstavby větrných elektráren. List přinesl i varování prezidenta sdružení německých rodinných firem Reinholda von Eben-Worlée, který prohlásil, že elektřina se stává luxusním zbožím a de-industrializace Německa je v plném proudu.

V souvislosti s úvahami o prodloužení provozu německých jaderných elektráren je důležité také prohlášení Asociace provozovatelů jaderných elektráren Kerntechnik Deutschland, která upozorňuje na „značné překážky, například v dostupnosti kvalifikovaných pracovníků a nákupu palivových prvků“.

X X X

Němce trápí klima a byty, ukázaly volby. Češi málo využili Merkelovou

Výsledky německých voleb, ve kterých zvítězili sociální demokraté (SPD), ukazují, že sociální a zelená politika má v tamní společnosti velkou podporu. Otázky jako dostupnost bydlení byly jedním z klíčových témat, řekl v rozhovoru pro portál iDNES.cz Tomáš Nigrin z Institutu mezinárodních studií FSV UK. Roli podle něj hrál i fakt, že vůbec poprvé nekandidoval úřadující kancléř.

x Jak hodnotíte německé parlamentní volby? Překvapily vás něčím?

Jsou výsledkem hodně zvláštní, protože poprvé po 16 letech neobhajovala svůj mandát Angela Merkelová. A to se samozřejmě odrazilo na výsledcích. Máte patovou situaci, kdy vládní CDU/CSU ztratila asi osm procentních bodů a propadla se na druhé místo. Je jasné, že do sestavování vlády poprvé významně po dlouhé době promluví SPD.

x Dá se říci, že končí éra, kdy koalici utvářely jen dvě strany?

To je druhý výsledek voleb. Pokud nebude pokračovat velká koalice (CDU/CSU a SPD, pozn. red.), přičemž s největší pravděpodobností nebude, tak nová koalice bude složená ze tří stran, což implikuje velmi komplikované jednání. Buď nás čeká nejspíše jednání o takzvané semaforové koalici, tedy SPD, Svobodná demokratická strana (FDP) a Zelení, nebo nás čeká Jamajka, tedy CDU/CSU, Zelení a FDP.

x A troufl byste si tipnout, která možnost nastane?

Uvidíme, nyní se to velmi těžko odhaduje. Zelení budou jako koaliční partner více inklinovat k SPD, zatímco FDP k CDU/CSU. Pravděpodobně ten první pokus na sestavení vlády dostane SPD. Je však otázka, co si s těmi menšími koaličními partnery vyjedná. Už se teď objevují články, že se nenechají koupit levně.

x Jak tato jednání ovlivní například klimatickou politiku?

Obecně jsou klimatická témata přítomná v programu všech stran. Ty se liší jen v tom, zda má Německo být klimaticky neutrální již v roce 2035, jak to chtějí Zelení, nebo v roce 2050, jak to chtějí liberálové. Ale to, že je to cíl napříč politickým spektrem, je naprosto jasné. Ty programy nejdou v tomto ohledu tolik proti sobě, ale třeba kladou jiné časové aspekty.
Německé spolkové volby 2021

x Jak Zelení, tak FPD, kteří budou mít klíčové slovo při sestavování nové vlády, se v mnohém orientují na městské liberální voliče. Co to vypovídá o politickém směřování Německa?

Tady je potřeba vzít v úvahu tři věci. Jednak nekandidovala Angela Merkelová, takže ty volby nebyly o jejím jméně. Dříve voliči hlasovali pro CDU/CSU, protože chtěli pokračování její vlády. Dneska se podpora přelila i mezi další politické strany. Zadruhé, v době velké koalice většinou vládní strany v součtu ztrácí a posilují ty menší strany.

Novinkou je, že třetí nejsilnější silou jsou Zelení, kteří mají takřka patnáct procent hlasů. Jsou sedm osm procentních bodů za CDU, jsou tedy naprosto relevantním partnerem. Ukazuje to, že i ta podpora zelených témat a takto orientované politiky má velmi širokou podporu.
Zelení však očekávali na základě dřívějších výzkumů lepší výsledek. Ze strany zaznělo nad výsledky zklamání.
V minulých volbách měli necelých deset procent, teď mají 14,8. Fakt je, že na jaře měli 20 až 25 procent. Takže ten výsledek je výrazně horší.

Odehrálo se jednak to, že jejich kandidátka na kancléřku Annalena Baerbocková udělala několik chyb, jako špatné majetkové přiznání, plus nějaké plagiátorství. Avšak svou roli také hrálo to, že CDU/CSU velmi brojila proti levicové koalici SPD, Zelených a postkomunistické Levice, která hrozila. To řadu německých voličů voličů vyplašilo.
Velmi vysoko byla sociální témata. Nedostatek bytů. Nestaví se. To je velmi silný bod, který tíží i mladé v Německu.

x Strana Levice má velmi špatný výsledek. Je to právě důsledek těchto obav?

Ona má specifické voliče. Ona je postkomunistická levice, která má voliče především v bývalé NDR, takže je možné, že kmenoví voliči zestárli a už se voleb nezúčastnili. Nebo SPD dokázala lépe uchopit ta levicová témata a vlastně jim přetáhli voliče. Domnívám se, že tato teze o koalici tolik nepoškodila Levici, ale poškodila Zelené.

x DU zaznamenala nejhorší výsledek v historii. Dá se to přičíst na vrub kandidátovi na kancléře Arminu Laschetovi, provázenému skandály, jako je smích při povodních, nebo se jedná o dlouhodobější problém pro CDU?

CDU/CSU má nejhorší výsledek, ale je třeba vidět za tím několik důvodů. Tím prvním je, že už nekandiduje Merkelová, poprvé ve volbách ve Spolkové republice stávající kancléř už neusiloval o znovuzvolení, dřív to bylo třeba proto, že byl neúspěšný.

Dále ta strana byla dlouhou dobu nejednotná. Řešilo se, zda lídrem má být Laschet, nebo šéf CSU Markus Söder. Dlouho se nemohli shodnout. A potom samozřejmě Lascheta poškodily některé nešťastné přešlapy. Částečně plagiátorská kauza, ale asi víc ten nešťastný záběr, kdy se při projevu německého prezidenta po ničivých povodních v létě 2021 vesele bavil se svým kolegou. To Němci skutečně brali jako projev neúcty k obětem a velké osobní selhání.

x Kandidát SPD na kancléře Scholz se stylizoval do Merkelové. Dá se to číst jako projev voličů, že chtějí pokračování v její politice?

Scholz je stále ministr financí ve vládě Merkelové. Dlouho dobu zde pracoval na tom svém image. V době koronavirové pandemie například dostaly rodiny 300 eur (7 632 korun) na nejrůznější kompenzace těch nejdůležitějších pomůcek. Byl tedy velmi významnou figurou. On je skutečně politik, který není impulzivní, vystupuje velmi klidně, vnímavě. Některá gesta dělá tak, jako dělala Angela Merkelová.

Jeho výhodou, je, že v dnešní vládě sedí, proto ho lidé znají napříč Německem. Laschet je premiér Severního Porýní-Vestfálska, takže ho aktivně lidé tolik neznají třeba pravidelně z médií. Takže to má pro Scholze jistou výhodu a jistou míru té pozitivní kontinuity je u něj možné vidět.

x S volbami končí éra Merkelové. Jak na ni Němci budou vzpomínat, jak ji vnímají?

To se ještě ukáže. Merkelová byla mimořádná politička, která přišla jako první žena do nejvyšších kruhů světové politiky, dokázala si vydobýt renomé, stát se mimořádnou mistryní kompromisu a vyjednávání. Dokázala vyřešit řadu krizí. Neuměla těm krizím tolik předcházet, uměla je však potom velmi dobře řešit.
Ukáže se za pár let, jestli ten směr, který nastavila, byl dostatečný v nasměrování Německa k reformám. Čeká nás řada ekonomických a společenských změn v souvislosti s Green Dealem a ukáže se, zda to bylo dostatečné.

x Říkal jste, že Merkelová nebyla téma voleb. Jaké bylo tedy to hlavní téma? Koronavirová epidemie?

Koronavirová epidemie nebylo tak velké téma. Dopadla na Německo podobně jako na Česko. Opatření byla tvrdá a velmi dlouhá. Proti nim vystupovala Alternativa pro Německo (AfD), která vždycky hledá nějaké kritické téma, a ta tratila, získala jen 10,3 procenta, méně než v těch předchozích volbách.

Tomáš Nigrin
Ředitel Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy působí v jeho rámci na katedře německých a rakouských studiích. Přednáší německé dějiny a současnou německou politiku.
Ale velmi vysoko byla sociální témata. Nedostatek bytů. Nestaví se. Dokonce teď dopadlo nezávislé referendum v Berlíně, že obyvatelé souhlasí s vyvlastňováním bytů velkých realitních společností.

Samozřejmě za peníze, takže erár vykoupí ty byty a stane se z toho nájemné bydlení s nějakými regulovanými nájmy. To je velmi silný bod, který tíží i mladé v Německu. A řekl bych, že to rezonuje podobně jako v České republice.
AfD v Sasku ale posílila na úkor jiných stran, například CDU. Co nám vlastně volby řekly o politickém rozdělení

x Německa, které kopíruje dřívější geografické rozdělení?

To východní Německo vykazuje odjakživa odlišné volební jednání než západ. I třeba tím, že tam tradičně bodovala postkomunistická Levice. Vůči jiným tam nachází víc podporu AfD, protože východní Německo je xenofobnější, uzavřenější, víc kritické k celoněmecké politice. Je to ale spíše jen potvrzení toho trendu, který lze pozorovat třicet let.

x Merkelová byla známá vstřícným postojem k Česku. Jak její konec ovlivní česko-německé vztahy?

Česko-německé vztahy jsou obecně dobré, s některými drobnými výkyvy. Neočekávám, že by došlo k jejich výraznému ochlazení. Máme tady nového partnera ve hře, ať už kancléře nebo ministra zahraničních věcí a bude potřeba s ním najít společnou řeč. Nicméně, administrativa profesionálních diplomatů zůstává, tam se to neobměňuje jako u amerických voleb. Ty vztahy zůstanou srdečné, dobré. Budeme ale vzpomínat na to, že jsme měli kancléřku, která žila několik let v Praze a uměla trochu česky, to už se nebude opakovat.

x Dokázali toho čeští politici využít?

Domnívám se, že ne. Byla to do jisté míry promarněná šance. Měli jsme vést intenzivnější dialog. Před těmi šesti lety nás významně rozdělil postoj k migrační krizi. A pak to hledání nějaké srdečnost ve vztazích bylo významně těžší.
Například když Sasko a Bavorsko na jaře 2021 nabídly své nemocnice v blízkém sousedství zasaženému Karlovarskému kraji, my jsme to odmítli a radši jsme letecky odváželi pacienty do Jihlavy a jiných vzdálených částí republiky. Mohli jsme a měli jsme to gesto využít, posílilo by to ty vzájemné vztahy a vědomí, že se na sebe jako sousedi můžeme vždycky spolehnout.

x Sledují Němci české volby?

Sledují to maximálně v Bavorsku a Sasku, dvou sousedních spolkových zemích. Pro celostátní média, pokud se u nás nestane vyloženě nějaký skandál, bude stačit velmi krátká zpráva, že v České republice je nová vláda.
Každopádně bez ohledu na to, jaká je vláda u nás nebo v Německu, tak všichni se musí snažit, abychom byli dobrými sousedy. Musíme si uvědomit, že my potřebujeme Německo více, než Německo potřebuje nás. Bez navázání na Německo a bez intenzivní komunikace s jejich politickou reprezentací znamenáme mnohem méně, než když s nimi budeme mluvit i třeba o nepříjemných tématech, protože jen tak je dokážeme přesvědčit o našich postojích, které jsou v některých otázkách jiné než jejich.

X X X

Podle Putina by Ukrajina v NATO bylo "překročení červené čáry"

"Téma potenciálního rozšíření NATO na území Ukrajiny prezident Putin zmiňoval nejednou," řekl novinářům Peskov. Dodal, že Putin při jednání s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem prohlásil, že taková věc představuje pro Moskvu "překročení červených čar".
Přímé odpovědi na otázku, jaká by v takovém případě byla odvetná opatření Ruska a Běloruska, se Putinův mluvčí vyhnul. "Budou to akce k zajištění bezpečnosti obou států," poznamenal.

Ukrajinský ministr zahraničí se proti slovům Peskova důrazně ohradil. "Putinovy 'červené linie' jsou omezeny na území Ruské federace. Na naší straně rusko-ukrajinské hranice si sami rozhodneme, co máme dělat v zájmu ukrajinského lidu a bezpečnosti Ukrajiny a Evropy," napsal Kuleba na twitteru.

Ukrajina vzhledem k mimořádně napjatým vztahům s Ruskem velmi stojí o členství v NATO. Prezident Volodymyr Zelenskyj se ale při nedávné návštěvě Spojených států od prezidenta Joea Bidena jednoznačné podpory pro vstupu Ukrajiny do aliance nedočkal. Nicméně šéf Bílého domu svůj protějšek ujistil podporou vůči ruským provokacím a agresi.

Vztahy Ukrajiny a Ruska klesly na bod mrazu po svržení proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče na jaře 2014. Rusko reagovalo okupací a anexí Krymského poloostrova, kterou Kyjev ani převážná většina mezinárodního společenství neuznává. Moskva také podpořila proruské separatisty na východě Ukrajiny, kde si boje dosud vyžádaly na 13.000 mrtvých. Rusko tvrdí, že separatisty nevyzbrojuje, přestože četné důkazy svědčí o opaku.

X X X

Proč se Orbán s Babišem navzájem potřebují, a potřebovat budou?

Přátelé si pomáhají, i kdyby to mělo být jen přátelství účelové a časově omezené. Platí to i o Viktorovi Orbánovi s Andrejem Babišem, kteří si během jediného týdne vzájemně oplatí návštěvu ve svých zemích. Ne náhodou – v Česku zbývá do voleb pár dní a pro Babiše mohou být zlomové. Stejně jako ty maďarské pro Orbána příští rok na jaře, kdy bude čelit nebývale jednotné opozici.

Těžko najít symboličtější místo, kde by se chtěl Viktor Orbán nechat vyfotit s hostem z ciziny, než je plot na maďarsko-srbské hranici. Ten je symbolem nejen migrační vlny, které Evropa čelila v roce 2015, ale pro maďarskou vládu především klíčovým důkazem, že to byl právě Viktor Orbán, který migranty zastavil.

Je to svého druhu poutní místo i pro návštěvy ze zahraničí, které přijíždějí hlavně kvůli tomu, aby ukázaly, že mají k Orbánovi blízko – jako Andrej Babiš, který v pohorkách a černém kabátě postál u plotu minulý týden.

O pár týdnů dřív se skrz drátěné pletivo směrem do Srbska díval třeba známý moderátor americké konzervativní televize Fox News Tucker Carlson, který v Maďarsku v srpnu strávil několik dní a kromě interview s Orbánem a vystoupení na mládežnické akci jeho strany Fidesz si jel na hranice osobně prohlédnout i zmíněný plot. Ten divákům následně popsal jako „čistý a uspořádaný“ v kontrastu s „chaosem“ na americko-mexické hranici.

I Andrej Babiš kulisu plotu využil a přímo na hranici uspořádal tiskovou konferenci – jak jinak, na téma migrace. Tiskovka připomínala brífink někdejšího slovenského premiéra Roberta Fica, který tři dny před volbami v roce 2016 odletěl až do Makedonie a s plotem i uprchlíky v pozadí tam promlouval k novinářům. Výslovně i podprahově tam migraci prezentoval jako hrozbu – i pro vzdálené Slovensko.

Nekonečná inspirace
Podobně mluví i Andrej Babiš v aktuální kampani, vzájemné návštěvy s Viktorem Orbánem v posledním týdnu však mají hlubší kořeny. Oba premiéři si „nahrávají“ dlouhodobě. Začněme nejnovějšími příklady – tedy těmi z doby covidu.
Maďarsko letos Česku zapůjčilo (nikoli darovalo) desítky tisíc vakcín. Při jejich předávání se začátkem léta Babiš srdečně objímal s maďarským ministrem zahraničí Szijjártóem a celá akce vyvolávala dojem, že Maďarsko Českou republiku skutečně zachraňuje. Podobná objetí a nadšené díky se však nekonaly směrem do Evropské unie, která v pandemii
Česku pomohla bezesporu výrazněji než malé Maďarsko.

Mimochodem právě Maďarsko se v nejhorší fázi pandemie střídalo s Českem na předních příčkách nechvalně proslulého žebříčku „best in covid“ v počtu obětí a tempu šíření nákazy. I tak se jel Babiš v zimě do Maďarska „inspirovat“ a přivezl prý „strašně moc informací“ o boji s koronavirem.

Ještě před „akcí vakcíny“ vyšel naopak vstříc Babiš Orbánovi. Deníky z portfolia Babišova vydavatelství Mafra, česká MF Dnes a slovenské Hospodárske noviny, otiskly celostránkovou inzerci maďarské vlády. Šlo v ní o Orbánovu vizi Evropy a o kritiku současného fungování EU – a Babišovy deníky pro ni nabídly luxusní prostor. Mimochodem, Orbán zkoušel inzeráty otisknout i jinde v Evropě, některé z novin oslovených maďarskou vládou to však odmítly.

Firmy ze svěřenských fondů Andreje Babiše působící v Maďarsku zase můžou počítat s podporou Orbánovy vlády, letos na jaře dostala například jeho továrna na výrobu jedlých olejů v Maďarsku dotaci v přepočtu 120 milionů korun.
Do Budapešti by naopak mohla zamířit jedna z Babišových dlouholetých nejbližších spolupracovnic, dosavadní šéfka Úřadu vlády Tünde Bartha, o které se mluví jako o příští velvyslankyni v Maďarsku.

Čapí hnízdo na maďarský způsob
I mezi přáteli, za jaké se Orbán s Babišem označují, jsou však některá témata tabu. Zejména proto, že kvůli nim čelí oba kritice z Bruselu. Jde zejména o svobodu médií a právní stát v Maďarsku, který během poslední dekády nepřetržité Orbánovy vlády dostal řadu tvrdých úderů, až se o Maďarsku začalo bavit jako o „neliberální demokracii“.
Orbánův Fidesz tak například překreslil hranice volebních obvodů v Maďarsku, provedl změny v justici či protlačil parlamentem zákony ostrakizující LGBT komunitu nebo činnost „Sorosovy“ Středoevropské univerzity v Budapešti, která se následně musela přestěhovat do Vídně.

Oba premiéři také čelí v jistém smyslu podobným kauzám. Zatímco Babiš zatáhl svoji vlastní rodinu do kauzy Čapí hnízdo, Viktor Orbán je svázán s podezřeními kolem jeho zetě či otce, kteří těží ze státních zakázek za veřejné či evropské peníze. Ostatně podobně jako řada jiných Orbánových přátel, ke kterým nasměroval vládní penězovody.
V obou zemích také možná podezření z podvodů v těchto kauzách vyšetřoval evropský úřad OLAF – v Maďarsku s ještě menším dopadem než v Česku.
Je to dáno nejen dominancí Orbánova Fideszu v zemi, ale i destrukcí nezávislých médií, na které Orbán dlouho pracoval. Nejen, že nechal převést stovky médií v rukách spřátelených podnikatelů do provládní „nadace“ KESMA a de facto zestátnil veřejnoprávní média, ale také využívá státní inzerci jako prostředek nátlaku na poslední nezávislé redakce. Kdo je kritický k vládě, nedostane z tohoto inzertního balíku nic.

Práci kritických novinářů v Maďarsku navíc komplikuje i fakt, že s nimi vláda prakticky nemluví. Nejen v tom je situace s Českem přinejmenším podobná:
I v tuzemsku vláda během covidu omezila přístup médií na tiskové konference, Hrad nedávno vydal seznam bojkotovaných redakcí a celá třetina českých médií je v rukou premiéra, kterého kvůli střetu zájmů dlouhodobě kritizuje Evropská komise. „Přítel Orbán“ však nikoli – i on je dlouhodobě pod tlakem Bruselu.

Volbami to nekončí
Poslanci Fideszu letos po letitých sporech opustili europarlamentní frakci Evropské lidové strany a na odstředivé dráze směrem od EU je kvůli neřešení svého střetu zájmů i Andrej Babiš. Jeho vzájemná podpora s Viktorem Orbánem nejen před volbami je tedy logická.

Babiš právě finišuje s volební kampaní zaměřenou zejména proti Pirátům, které vykresluje jako údajnou hrozbu mimo jiné právě kvůli migraci. A pár dní před volbami pozval Orbána na návštěvu Česka, konkrétně do Ústeckého kraje, kde sám kandiduje.
I v Maďarsku se však schyluje ke klíčovým volbám. Orbánova pozice není tak neotřesitelná, jak se ještě před nedávnem zdálo, a maďarská opozice chce příští rok na jaře proti němu kandidovat ve sjednoceném bloku. Dá se tušit, že v takové situaci by se ještě jedna návštěva z Česka mohla hodit.
Dlouhý seriál česko-maďarských služeb a protislužeb, Andrejem Babišem důsledně nazývaný jako přátelství, tak říjnovými českými volbami ještě nekončí.

X X X

Nejbohatším Čechem poprvé vdova po Kellnerovi. Babiš už není ani v horní pětici

Žebříčku nejbohatších Čechů a Slováků, který sestavuje týdeník Euro, letos poprvé vládne žena. Renáta Kellnerová v roli správkyně pozůstalosti a očekávané hlavní dědičky nahradila v čele přehledu svého manžela, tragicky zesnulého majitele finanční skupiny PPF Petra Kellnera. Na druhém místě žebříčku je realitní magnát Radovan Vítek a třetí Daniel Křetínský, podnikající především v energetice. Premiér Andrej Babiš klesl proti předchozímu ročníku ze čtvrté pozice na šestou. Stovka nejbohatších Čechů a Slováků disponuje podle Eura majetkem za 1,6 bilionu korun.

Hodnotu majetku Renáty Kellnerové a její rodiny odhaduje Euro na 250 miliard korun. Ve srovnání s předchozím žebříčkem, sestavovaným v roce 2019, to znamená pokles o 20 miliard Kč. Důvodem je především pokles hodnoty splátkové společnosti Home Credit a také tragické úmrtí šéfa PPF letos v březnu. „V roli hlavního korporátního stratéga bude Petr Kellner pravděpodobně nenahraditelný,“ uvádí časopis Euro.

Majetek podnikatele Vítka, který ovládá realitní skupinu CPI Property Group, má podle časopisu hodnotu 98 miliard korun. Proti předchozímu hodnocení týdeníku Euro si Vítek polepšil o devět miliard Kč.
Třetím nejbohatším byznysmenem v česko-slovenském prostoru se poprvé stal Daniel Křetínský, jehož odhadovaný majetek vzrostl na 83 miliard Kč. Dostal se tak před majitele finanční skupiny KKCG Karla Komárka, který i díky podnikání v loterijním a sázkovém byznysu disponuje majetkem 80 miliard korun. Pětici nejbohatších Čechů a Slováků uzavírá s majetkem v odhadované hodnotě 72 miliard korun bratislavský rodák Patrik Tkáč. V posledních letech se Tkáč pohybuje zejména ve strukturách kolem investiční skupiny J&T, kterou před více než dvěma dekádami spoluzakládal.

Na šesté příčce žebříčku se letos umístil premiér Babiš, kterému Euro připisuje majetek v hodnotě 68 miliard korun. Ve srovnání s předchozím žebříčkem je to o tři miliardy méně. „Stojí za tím pokles ziskovosti holdingu Agrofert, jehož formálním vlastníkem jsou dva svěřenské fondy Babišovy rodiny,“ uvedlo Euro.
Největší přírůstek majetku zaznamenal spoluvlastník softwarové společnosti Avast Pavel Baudiš. Za poslední dva roky si polepšil o 19,5 miliardy na aktuálních 56 miliard korun, což stačí na šestou příčku v žebříčku.
První desítku nejbohatších Čechů a Slováků podle Eura uzavírá realitní podnikatel Ivan Chrenko, v energetice podnikající miliardář Pavel Tykač a největší akcionář investiční skupiny Penta Jaroslav Haščák s rodinou.
Vzhledem ke zhoršeným výsledkům společnosti Home Credit z žebříčku deseti nejbohatších vypadl Jiří Šmejc. Letos obsadil s majetkem 19,5 miliardy korun 19. místo.

Přehled 10 nejbohatších Čechů a Slováků podle časopisu Euro:
Pořadí Jméno Majetek v miliardách Kč Změna oproti 2019 v miliardách Kč Hlavní obor Hlavní značka

1. Renáta Kellnerová s rodinou 250 -20 různé obory PPF, 2. Radovan Vítek 98 9 nemovitosti CPI, 3. Daniel Křetínský 83 15 energetika EPH, 4. Karel Komárek 80 0 sázky a loterie KKCG, Sazka
5. Patrik Tkáč 72 17 energetika EPH, 6. Andrej Babiš 68 -3 různé obory Agrofert, 7. Pavel Baudiš 56 19,5 IT / internet Avast, 8. Ivan Chrenko 44 5 nemovitosti HN Reavis, 9. Pavel Tykač 37 7,5 energetika Sev.en Energy, 10. Jaroslav Haščák s rodinou 28 0 různé obory.

X X X

Babiš dal Zemanovi k narozeninám koňak. Radil se s ním, jak krotit inflaci

Koňak jako dárek k úterním 77. narozeninám přivezl do Lán prezidentovi Miloši Zemanovi premiér a šéf ANO Andrej Babiš. Po schůzce řekl, že se s prezidentem bavil o inflaci a o emisních povolenkách. „Intenzivně řešíme problém inflace a hlavně problém emisních povolenek. Ty se skutečně vymkly Evropské komisi z kontroly,“ prohlásil Babiš.

Se Zemanem se setkal po více než týdenní hospitalizaci prezidenta v pražské Ústřední vojenské nemocnici. Lékaři u prezidenta zjistili dehydrataci. Právě proto si podle Babiše prezident Zeman koňak, kterému je přesně tolik, kolikáté oslaví v úterý narozeniny, odloží stranou. Tvrdý alkohol nyní totiž pít nesmí. „Myslím, že se mu daří dobře a těší se na volby,“ popsal Zemanův zdravotní stav.

Premiér po schůzce také řekl, že se kvůli rostoucí ceně emisních povolenek obrátí dopisem na předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyen a předsedu Evropské rady Charlese Michela.
„Měl by být určen koridor pro cenu emisních povolenek a zastropována jejich cena,“ řekl v Lánech Babiš. „Dnes se ty emisní povolenky obchodují za 60 euro. Proč to tak je? Protože jsou předmětem spekulativního kapitálu, který spekuluje na růst a bohužel se mu to daří. Toto má přímý dopad na naše energetické firmy, na naše průmyslové firmy i na cenu elektřiny pro naše občany,“ uvedl český premiér.

Babiš se přimlouvá za společné nákupy plynu zeměmi Evropské unie
Na summitu špiček států EU by se podle Babiše mělo diskutovat také o společném nákupu zemního plynu.
„Faktem je, že cena plynu stoupla. To jsou všechno vlivy mimo Českou republiku, mimo naše působení. Jsou to globální komodity, které můžeme ovlivnit jen společným postupem v rámci Evropské unie,“ řekl Babiš k rostoucí inflaci.
Její dopad na ceny v Česku v nedělní debatě lídrů politických stran Česko hledá premiéra šéf ODS Petr Fiala pojmenoval „Babišova drahota“.

Babiše si nepřeje navyšování sazeb Českou národní bankou kvůli hypotékám a úvěrům
„Navýšení příjmů našich občanů nemá žádný vliv na inflaci,“ prohlásil také Babiš po schůzce v Lánech.
Řekl, že boj proti inflaci je hlavně úkolem České národní banky, která je nezávislá, ale že i on může vyjádřit svůj názor. „Navyšováním sazeb, které se promítnou do ceny hypoték nebo do ceny úvěrů firem nebo fyzických osob by se to nemělo řešit,“ uvedl Babiš.

Vydal se za Zemanem po jednání vlády, na němž vláda hlasy ANO a bez podpory menšího koaličního partnera ČSSD rozhodla o konečné podobě návrhu státního rozpočtu na příští rok a o zvýšení platů státních zaměstnanců od příštího roku o 1 400 korun měsíčně. Do Sněmovny musí vláda rozpočet poslat do konce září.
Dosavadní političtí spojenci se setkali necelé dva týdny před volbami do Sněmovny, v nichž se bude Babiš snažit uhájit svou pozici v čele vlády.

Podle posledního volebního modelu společnosti Kantar pro Českou televizi by ale většinu ve Sněmovně po volbách mohly mít koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a Pirátů se STAN, jež podle volebního modelu mají šanci na 102 křesel ve Sněmovně.
Zeman již dříve řekl, že ho bude zajímat víc počet poslanců jednotlivých stran, a dal najevo, že je připraven pověřit sestavením vlády opět Babiše, jestliže bude mít nejvíc křesel ve Sněmovně ANO.

X X X

České předsednictví se zaměří na revizi směrnice o trestněprávní ochraně životního prostředí

Česká republika měla možnost v Rakousku představit hlavní priority ČR pro období našeho předsednictví v Radě EU, které se týkají oblasti justice. Zástupci ministerstva spravedlnosti chtěli získat podporu Rakouska u priorit i dalších aktivit našeho předsednictví. Českou justici o tom informoval mluvčí resortu Vladimír Řepka.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová a její náměstci Jeroným Tejc, Tomáš Jan Podivínský a Michal Franěk jednali 23. a 24. září 2021 ve Vídni. První den se česká delegace setkala se spolkovou ministryní Rakouska pro EU a ústavu Karoline Edstadler.
Druhý den pak navštívili spolkové ministerstvo spravedlnosti vedené ministryní pro ústavní záležitosti, reformy, deregulaci a justici Rakouské republiky Almou Zadič. Hlavním tématem pracovních jednání bylo předsednictví ČR v EU a představení priorit v oblasti justice. Marie Benešová rovněž zavítala do školy českých krajanů Školského spolku Komenský.
Při pátečním jednání se spolkovou ministryní spravedlnosti Almou Zadič zaznělo, že Rakousko a Česká republika jsou sousední státy a naše národy k sobě měly vždy hodně blízko. „Covid-19 přerušil podobná osobní setkávání, ale na vztahy Česka a Rakouska to naštěstí vliv nemělo. Dovolím si tvrdit, že naše bilaterální vztahy jsou na velmi výborné úrovni,“ uvedla Marie Benešová.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová česky pozdravila studenty, aby procvičili jeden ze sedmi jazyků, které se zde vyučují Foto: Ministerstvo spravedlnosti
Její slova potvrdila i spolková ministryně Alma Zadić: „Od členů svého týmu vím, ze spolupráce v oblasti justice funguje na všech úrovních i v oblasti diplomatické. Jsem ráda, že jsme dnes mohli probrat otázky českého předsednictví. Mohu ČR ujistit, že například v otázce digitalizace justice budete mít naši velkou podporu.“

Předsednictví ČR v Radě EU začne v červenci příštího roku. Navazuje na předsednictví francouzské, proto velká část našich agend a priorit vychází z aktivit, které budou probíhat během francouzského předsednictví v prvním pololetí příštího roku.
Prioritou CZ PRES 2022 v oblasti spravedlnosti bude v otázkách civilního práva posílení principu subsidiarity a proporcionality v kontextu spolupráce se třetími státy a zejména přistoupení EU k Haagské úmluvě o uznávání a výkonu cizích rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Významnou agendou bude pro CZ PRES 2022 projednávání tří předpisů v rámci Balíčku digitální justiční spolupráce. V oblasti trestního práva se CZ PRES 2022 zaměří na revizi směrnice o trestněprávní ochraně životního prostředí.

Během jednání zavítali zástupci ministerstva do školy Školského spolku Komenský. Marie Benešová v pátek 24. září česky pozdravila studenty. Ti si tak mohli procvičit jeden ze sedmi jazyků, které se zde vyučují. Studenti ji na oplátku v češtině zazpívali. Školu financují Češi žijící ve Vídni. Studentům pak ministryně Benešová předala české knihy. I proto se ve Vídni mezi krajany říká, že kdo zde chce umět česky nebo se češtinu naučit, chodí do „Komenského“.

X X X

Za nařčení soudce z kupčení s rozsudkem dostal vlivný advokát podmínku

Podmínkou potrestal lounský okresní soud známého advokáta a vlivnou postavu severočeské ČSSD Jana Růžka za křivé obvinění soudce Krajského soudu v Praze Ladislava Koudelky a nynější ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO), že kupčili s rozsudkem odvolacího řízení. Rozsudek není pravomocný.

Kauza spadá do roku 2019, tedy do období, kdy Marie Benešová ještě nebyla ministryní spravedlnosti a vykonávala advokátní praxi.
Tehdy soudce odvolacího soudu v Praze Ladislav Koudelka projednával několikáté odvolání dvou spolupachatelů obžalovaných z krádeží a legalizace ukradených aut. Jednoho zastupoval Jan Růžek, druhého Marie Benešová.
Mezi oběma advokáty, které v minulosti spojovalo členství v ČSSD a přátelství, panovala velká averze.
Soudce Koudelka snížil trest obžalovanému, kterého zastupovala Benešová, o osm měsíců. Odvolání druhého muže, který je klientem Růžka, zamítl a výši trestu mu tak potvrdil.

Podle Růžka tomu předcházelo nestandardní setkání soudce Koudelky a Benešové na chodbě pražského soudu v pauze před vynesením rozsudku. Svoje podezření sepsal a odeslal na Krajský soud v Praze.

„V průběhu přerušení řízení za účelem vyhlášení rozsudku došlo k situaci, kdy obhájkyně Marie Benešová navštívila předsedu senátu v jeho kanceláři a odvolací soud následně a zcela překvapivě snížil spoluobžalovanému trest,“ napsal v dokumentu, který zaslal na Krajský soud v Praze s tím, že soudce označil jeho klienta za organizátora trestné činnosti.
Tvrzení soudce Koudelku naštvalo a podal na Růžka trestní oznámení. „Nic takového se nestalo a ani nemohlo stát,“ uvedl Koudelka, který dnes soud sledoval osobně v jednací síni. Už dříve nařčení odmítla i Benešová.

Úlitba ze známosti
Sám Růžek se snažil v závěrečné řeči interpretaci svého vyjádření zmírnit. Koudelkovi se omluvil, že napsal, že ho Marie Benešová navštívila v jeho kanceláři a že by tak ovlivnila výši trestu pro svého klienta. Trval ale na tom, že se mohli potkat na chodbě a zopakoval, že snížení trestu pro klienta Benešové bylo překvapivé. „Důvodem snížení trestu byla pravděpodobně úlitba ze známosti,“ řekl Růžek.

Samosoudkyně lounského soudu Hana Bachová se podivila, proč údajně nestandardní setkání Koudelky a Benešové Růžek neřešil už v den, kdy k němu mělo dojít, ale až o několik dní později. Nepodal ani trestní oznámení.
Od lounského soudu Růžek odešel s trestem odnětí svobody v trvání 12 měsíců s podmíněným odkladem na dva roky. Soudci Koudelkovi Bachová přiznala náhradu škody ve výši 100 tisíc korun za poškození profesního jména. Koudelka požadoval půl milionu korun.
Rozsudek není pravomocný. Jan Růžek se na místě proti verdiktu odvolal. Státní zástupkyně i zmocněnkyně Koudelky si ponechaly lhůtu na odvolání.

X X X

SPD: Promlčení trestní odpovědnosti je bezprecedentní vůči ostatním státům EU

V oblasti trestní politiky státu je třeba zásadních změn. Úprava promlčecí lhůty je v České republice bezprecedentní vůči ostatním státům EU. Civilní soudní řízení jsou neúměrně dlouhá. Postavení státních zástupců je v zásadě dobře ukotveno. Občanský soudní řád i trestní řád je třeba revidovat a výrazně zjednodušit, navrhuje hnutí SPD.

Česká justice obeslala strany kandidující ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu, které se uskuteční 8.-9. října 2021, totožnými otázkami. Za SPD odpověděla právnička a krajská zastupitelka Jihomoravského kraje Petra Svedíková Vávrová, která je spoluautorkou legislativního programu SPD a garantem jeho části s tím, že jde o stanovisko celé strany, nikoli jedné osoby.

X Máte v plánu rozšiřovat nebo měnit katalog trestných činů, měnit nějak skutkové podstaty nebo některá lidská jednání naopak vyřadit ze seznamu trestných činů? Tedy chcete změnit trestní zákoník, eventuálně jakým způsobem?

Ano, máme v plánu měnit trestní zákoník, zejména úprava promlčecí doby u promlčení trestní odpovědnosti je v České republice naprosto bezprecedentní vůči ostatním státům EU.

X Hodláte nějakým způsobem zasáhnout do způsobu vedení trestního řízení v ČR včetně trestního řízení před soudem? Je podle vás třeba dále novelizovat nebo navrhnout nový trestní řád? Pokud ano, v čem a proč?

O nové podobě a zejména potřebě revize trestního řádu se diskutuje již mnoho let, vedle úpravy občanského soudního řádu je novelizace trestního rádu dalším nezbytným krokem, který slibuje např. zkrácení doby soudních řízení, která jsou v České republice zejména v případě civilních řízení neúměrně dlouhá. Jak občanský soudní řád, tak trestní řád je třeba revidovat a výrazně zjednodušit.

X Je podle vás třeba měnit postavení státních zástupců v systému trestní justice? Pokud ano, proč a jak?

Samotné postavení státních zástupců jakožto zastupitelů státu a jeho zájmů je v zásadě dobře ukotveno.

X Myslíte si, že Česká republika má dobrý a účinný systém trestání lidí? Že je systém vyvážený a zohledňuje reálnou „společenskou nebezpečnost“ pachatelů? Máte v tomto ohledu nějaké plány?

Jak bylo již uvedeno výše, je třeba dosti zásadních změn. Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

ČR pořídí protiletadlový komplet Spyder z Izraele. Nákup za 13,7 miliardy prošel vládou

Formou mezivládní dohody pořídí Česká republika od izraelského kabinetu čtyři baterie protiletadlového raketového kompletu. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) dnes s podrobnostmi záměru seznámil vládu. Ministerstvo obrany tak nyní může podepsat smlouvu. Protiletadlový komplet Spyder do Česka dodá izraelská firma Rafael.

Nákup minulé pondělí schválilo kolegium ministerstva obrany, a to včetně vyčíslení dvacetiletého životního cyklu. Obrana předpokládá, že za používání čtyř baterií během dvou desetiletí zaplatí 23,5 miliardy korun. V částce jsou zahrnuty platy vojáků, palivo, provozní výdaje české armády i náklady na servis, které by neměly podle připravované smlouvy přesáhnout 7,5 miliardy korun s DPH.

Dražší, než se předpokládalo
„Vážím si ochoty izraelské vlády sdílet s námi nejmodernější obranný systém, který posune naši armádu vstříc schopnostem pro 21. století. Konečně se tak zbavíme závislosti na sovětských KUBech ze 70. let, které neodpovídají současným požadavkům na ochranu vzdušného prostoru,“ uvedl Lubomír Metnar.

Obrana původně počítala na základě průzkumu trhu z roku 2016, že za protiletadlový komplet zaplatí asi deset miliard korun, izraelský výrobce nakonec požadoval 15,7 miliardy korun.
„Prvotní indikativní izraelskou nabídku se nám během vyjednávání podařilo snížit o dvě miliardy korun. Je naopak jasné, že muselo dojít k navýšení oproti předpokládané hodnotě vycházející z průzkumů trhu v roce 2016,“ uvedl Lubor Koudelka, náměstek pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic.

Spolupráce českých firem
Podle ministerstva obrany je důvodem zdražení růst cen pokročilých obranných technologií na světovém trhu, růst inflace, ceny surovin i práce nebo přenos některých technologií a know-how přímo do České republiky.
Protiletadlový raketový systém krátkého dosahu (SHORAD – Short Range Air Defence) je určen k ochraně měst, jaderných elektráren, letišť, průmyslových center či jiných důležitých objektů. Slouží k detekci i eliminaci letadel, dronů, vrtulníků nebo řízených střel s plochou dráhou letu. Ve výzbroji nahradí sovětský systém KUB.

Do zakázky bude podle vyjádření Pejška zapojen český obranný průmysl z 38 procent, když obrana požadovala minimálně třicetiprocentní zastoupení. Hlavními partnery izraelské firmy se stane společnost Retia a státní podnik Vojenský technický ústav (VTÚ).

X X X

Léčebné konopí bude levnější a dostupnější, slibuje si ministerstvo od novely

Léčebné konopí by mělo být do budoucna levnější a dostupnější. Lékaři navíc budou moci podle předlohy předepisovat léčebné konopí také na elektronický recept. V technickém konopí bude moci být vyšší obsah účinné látky než nyní. Přispět k tomu má novela, kterou v pondělí podepsal prezident Miloš Zeman.

Soukromé subjekty budou moci podle novely pěstovat rostliny konopí pro léčebné použití, vyrobit z nich léčivou látku a distribuovat ji za stejných podmínek jako jakoukoli jinou návykovou látku. Ministerstvo zdravotnictví si od této změny slibuje zvýšení konkurence a snížení ceny léčivých přípravků s obsahem konopí, které jsou z 90 procent hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Nyní Státní ústav pro kontrolu léčiv vykupuje na základě tendru objednaný objem konopí od vybraného dodavatele.

Léčebné konopí se užívá třeba u chronických bolestí, na něž nezabírají jiné léky. Předepisují ho vybraní lékaři, například lidem s roztroušenou sklerózou, rakovinou a AIDS.
Za technické konopí se bude podle novely pokládat konopí s obsahem účinné látky THC do jednoho procenta, což je zhruba třikrát více než nyní. Prosadila to Sněmovna navzdory zápornému postoji Senátu i ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO). Kritici upozorňovali na to, že zvýšení obsahu by bylo v rozporu s mezinárodní protidrogovou úmluvou a mělo by vliv i na trestní právo, kdy jde o hranici mezi přestupkem a trestným činem. Zastánci argumentovali pomocí zemědělcům.

Senát chtěl vrátit hranici obsahu THC v technickém konopí na 0,3 procenta. Poslanci na to ale nepřistoupili. Podle přijatého znění se navíc nebude pohlížet jako na návykovou látku ani na konopný extrakt a tinkturu s obsahem do jednoho procenta THC.
Lékový ústav dostane novelou právo blokovat internetové stránky, na nichž se nabízejí nelegální a padělané léky. Vznikne také centrální úložiště záznamů o očkování lidí, které bude sloužit jako elektronická obdoba očkovacího průkazu.

X X X

Napětí na hranicích Srbska a Kosova roste, Bělehrad poslal obrněné vozy

Situace na hranici mezi Srbskem a Kosovem zůstává velmi napjatá poté, co Priština přestala na kosovské území pouštět automobily se srbskou poznávací značkou. Srbové z tohoto důvodu od minulého pondělí blokují hraniční přechody. Napětí se v pondělí ještě dál zvýšilo, protože Srbsko vyslalo k hranici několik obrněných vozů.
V reakci na rozhodnutí kosovských úřadů nevpouštět na své území automobily se srbskou značkou začali před týdnem srbští řidiči blokovat dva přechody Jarinje a Brnjak. Protesty pokračují i v pondělí a demonstranti žádají odvolání nové povinnosti.
Ta platí i pro Srby, kteří obývají severní Kosovo. Podle Prištiny se jedná o reciproční opatření, jelikož vozy s kosovskou značkou při příjezdu na srbské území také musí značku změnit.

Napětí se dále zvýšilo, když minulé pondělí Kosovo poslalo na hranici speciální policejní jednotku policie, aby nová pravidla vymáhala. O víkendu pak srbské letectvo uskutečnilo několik přeletů nad příhraniční oblastí. Minulý týden srbská armáda zvýšila bojovou pohotovost svých posádek u hranic s Kosovem.
V neděli šéf diplomacie EU Josep Borrell vyzval obě strany k snížení napětí, a to „stažením (kosovských) speciálních sil a ukončením (srbských) blokád“. Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg vyzval obě strany k dialogu.

Při pondělní návštěvě v Kosovu označil albánský premiér Edi Rama postup Srbska za „divadelní vojenské manévry“ a vyzval k zahájení rozhovorů. Kosovo tvrdí, že Bělehrad chce svým počínáním vyvolat konflikt, Srbsko si naopak stěžuje, že mezinárodní společenství nezasáhlo proti počínání Prištiny. Jednání o značkách však odmítá do doby, než se situace vrátí do stavu před 20. září. Bělehrad se také obává, že by rozhovory vedly k nepřímému uznání samostatnosti Kosova.
Nezávislost Kosova Srbsko odmítá. Hranice s ním označuje za administrativní a tamní úřady, včetně vlády, za takzvaně dočasné. Samostatnost Kosova doposud uznala zhruba polovina členských států OSN, včetně USA a většiny zemí EU. Vedle Srbska s tím nesouhlasí například Rusko, Čína a také pět členů EU.

X X X

Vzpoura. Část Salviniho strany podpořila očkovací pasy pro zaměstnance

Vůdce italské euroskeptické a protiimigrační Ligy Matteo Salvini se pokouší získat hlasy odpůrců očkování. Čelí ovšem vzpouře části své vlastní strany, jejíž členové podporují vládní opatření, aby se všichni zaměstnanci se prokazovali takzvaným zeleným pasem – tedy osvědčením, že jsou očkování, prodělali covid nebo mají negativní test.

Itálie se od 15. října stane první evropskou zemí, která bude po všech zaměstnancích požadovat, aby se prokázali covidovými certifikáty. Lidé, kteří budou toto nařízení ignorovat a vyrazí bez zeleného pasu do práce, mohou dostat pokutu 600 až 1500 eur (15 200 až 38 000 korun).
Opatření o nutnosti prokázat se zeleným pasem podpořilo 69 ze 132 poslanců Ligy. Dalších 51 odmítlo volit a dalších dvanáct nebylo při hlasování přítomno.

Kvůli podpoře vládní koalice premiéra Maria Draghiho ze strany vystoupila europoslankyně Francesca Donatoová, známá svým odporem proti covidovým opatřením a očkování. Oznámila, že se připojí k pravicové skupině Identita a demokracie a bude hájit práva „menšiny Italů“, kteří jsou označování za „antivaxery (odpůrci očkování, pozn. red.) a kteří jsou vážně diskriminováni a napadáni v naší zemi“.

Její odchod představuje pro Salviniho, který několikrát též vystoupil proti vládním omezením typu zavření restaurací a nošení roušek, ponižující ránu. Šéf Ligy plán na rozšíření povinnosti zeleného pasu pro pracovníky opakovaně kritizoval.

Podle Donatoové strana nyní v otázce povinných dokladů o bezinfekčnosti následuje spíše než Salviniho ministra pro ekonomický rozvoj Giancarla Giorgettiho, který je velkým zastáncem opatření. Mnozí členové strany odůvodňují svůj příznivý pohled na zelený pas argumentem, že umožní podnikatelům mít otevřené obchody.

„Tento pas nám umožňuje vyhnout se dalším uzavírkám, zaručit každému, kdo má firmu, že nebude muset zavřít, a že kdokoli plánuje investice, může tak udělat bez problémů,“ prohlásil guvernér Furlanska-Julského Benátska Massimiliano Fedriga. „Naše dveře jsou pro antivaxery zavřené.“
Boj o odpůrce očkování
Stejně jako jiní euroskeptičtí a populističtí politici i Salvini se snaží získat hlasy odpůrců očkování. Podle listu The Times tato potřeba vychází ze soupeření s novou hvězdou konzervativní, nacionalistické scény, předsedkyní Bratrů Itálie Giorgiou Meloniovou, jež je obviňována ze sympatií k fašismu.

Meloniové se ale daří u antivaxerů lépe než Salvinimu. Na rozdíl od Ligy totiž Bratři nejsou ve vládě a Meloniová tak v očích voličů působí jako důvěryhodnější zástupce antisystémové politiky. „Voliči si myslí, že Meloniová je konzistentnější,“ uvádí politolog Giovanni Orsina z římské univerzity LUISS Guido Carli.
V porovnání s okolními státy je podíl odpůrců očkování v italské populaci poměrně malý. Podle únorového průzkumu uvedlo, že se nechce nechat naočkovat, přibližně 12 procent respondentů. Ve Francii či Německu bylo číslo více než dvojnásobné.

Dá se očekávat, že počty lidí, kteří dostali dávku očkovací látky, se ještě zvýší. Po ohlášení nového zákona (16. září) zdravotníci zaznamenali nárůst žádostí o očkování o 20 až 40 procent v porovnání s předchozím týdnem.
Jak Bratři Itálie, tak Liga Serveru nicméně mají u italské populace stále vysokou podporu. Podle průzkumů se jejich volební preference pohybují okolo 20 procent, přičemž Bratři dosahují lehce vyšších hodnot.

X X X

Pojišťovny zaplatí onkologickým pacientkám mražení vajíček

Navíc se o rok prodlužuje doba, kdy hradí umělé oplodnění – do 40. narozenin ženy
Zdravotní pojišťovny začnou od nového roku platit onkologickým pacientkám zamražení vajíček (oocytů). Tak aby mohly mít po ukončení onkologické léčby vlastní děti. Doposud si pacientky musely úkon platit ze svého nebo vydávat mrazení vajíček za léčbu IVF, což byla jediná možnost, jak získat příspěvek od zdravotní pojišťovny. K tomu byl nutný souhlas partnera. Pokud partnera nesehnaly, musely si na mrazení svých oocytů připravit až 60 000 korun. Pro srovnání – cena za mrazení spermií mužů, které čeká onkologická léčba, se pohybuje kolem 2000 korun.

„Tato změna se dotkne mladých pacientek se solidními nádory a dobrou prognózou které ještě nemají děti. Největší část z nich jsou ženy s nádory prsu, ale týkat se to může i žen s melanomy, kolorektálním karcinomem, nádory zažívacího traktu, nádory vaječníků a řadou dalších onemocnění, u nichž pacientky prochází zajišťovací léčbou. Chemoterapie, ale i další druhy léčby, například imunoterapeutická mohou ovlivnit kvalitu oocytů a plodnost ženy. Proto je třeba, abychom na to pamatovali a své pacientky, kterých by se toto mohlo týkat, o možnostech uchovat si vlastní vajíčka do budoucna, informovali,“ říká prim. MUDr. Katarína Petráková Ph.D., zástupce přednosty pro Léčebně preventivní péči Kliniky komplexní onkologické péče Masarykova onkologického ústavu.

Změny jsou zásadní také pro obor asistované reprodukce. „V prvé řadě mizí mnohdy nedůstojný stav, kdy si mladá žena poté, co si vyslechla onkologickou diagnózu, musela shánět partnera, aby si před nástupem na léčbu mohla nechat odebrat vajíčka a nestálo jí to desítky tisíc korun,“ vysvětluje MUDr. Pavel Otevřel, vědecký sekretář výboru Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP. Podle něj si na kliniku přicházejí nechat zmrazit vajíčka i pacientky s leukémií.

„Z procedury se tak nyní stává standardní lékařský výkon a ženám, jichž se to týká, se obrovsky uleví. Bohužel se totiž setkáváme i s tím, že partner nezvládne těžké období a diagnózu partnerky a opustí ji,“ doplňuje lékař. Podle odhadu specialistů přichází na reprodukční kliniky a specializovaná oddělení přibližně 150–200 onkologických pacientek ročně, změna a osvěta s ní související by však mohly k podobnému výkonu přimět až 500 žen v plodném věku, které si chtějí uchránit svá vajíčka před tím, než nastoupí léčbu. „Počet cyklů, při nichž je možné oocyty odebrat, není omezený, pojišťovny hradí také uchování po dobu deseti let,“ doplňuje Jonáš Vokřál, ředitel největší kliniky umělého oplodnění v ČR – Reprofit.
Další změnou, která prošla poslaneckou sněmovnou, a čeká na podpis prezidenta, je posun hrazení umělého oplodnění zdravotními pojišťovnami o rok déle, tedy do 40. narozenin ženy. Novinka, která má začít platit 1. 1. 2022, se týká těch žen, jež se pokoušejí počít dítě a nedaří se jim to přirozeně.

Průměrný věk žen, které si přijdou pro pomoc na některou z klinik umělého oplodnění se neustále zvyšuje. „U nás v současné době činí 37 let. S pokrokem medicíny jsme schopni pomoci více ženám i v pozdějším věku, ale platí, že největší úspěchy slavíme u těch, jejichž věk nepřesahuje 37 let. Později se úspěšnost oplodnění už nijak nezvyšuje,“ říká Jonáš Vokřál z kliniky Reprofit.

Podle MUDr. Štěpána Machače z IVF Clinic Olomouc je žena kolem 40 roku na vrcholu života. Zpravidla ví, co chce, a je na dítě připravená jak emočně, tak materiálně. „Nemůžeme ignorovat společenský trend, lidé chtějí děti v pozdějším věku. Máme tu vysokou rozvodovost, lidé kolem 35 let si po prvním neúspěšném manželství budují další vztahy a často chtějí mít s novým partnerem dítě. Navštěvují nás ženy, které mají mezi 39 a 40 lety a pokoušejí se otěhotnět. U žen starších 40 let ale vidíme znatelný pokles úspěšnosti, i když biologické stáří bývá u žen různé. Hranici bych proto dále neposouval. Jeden rok navíc ale řadě žen bezpochyby pomůže,“ říká lékař. Biologický limit mateřství je podle něj mezi 45. a 46. rokem. V Česku může žena podstoupit IVF nejpozději ve 49 letech.

Problémy s početím má v tuzemsku přibližně čtvrtina párů. Ve 40 % je na problém na straně ženy, ve 40 % muže, z 20 % mají potíže oba partneři. V České republice přijde ročně na svět „ze zkumavky“ přibližně 5 % dětí. Pojišťovny hradí čtyři pokusy o umělé oplodnění.Mgr. Markéta Pudilová

X X X

Územní partneři se obávají připravenosti Národního plánu obnovy

Pod vedením hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického se v Letohradě uskutečnilo další jednání takzvaných Územních partnerů. Mezi ně patří Asociace krajů ČR, Sdružení místních samospráv ČR, Národní síť Místních akčních skupin ČR, Svaz měst a obcí ČR, Spolek pro obnovu venkova ČR a Česká biskupská konference. Jedním z hlavních témat jednání této odborné skupiny byl Národní plán obnovy. Územní partneři vyjádřili znepokojení nad současným stavem jeho implementace a v této souvislosti adresovali české vládě několik výzev.

„Všichni se znepokojením sledujeme debaty o Národním plánu obnovy, který je zcela výjimečným finančním nástrojem na oživení nejenom českého hospodářství. Všichni územní partneři jsou připraveni se aktivně zapojit do procesu jeho implementace tak, aby byly finanční prostředky vynaloženy maximálně efektivně,“ řekl hejtman Martin Netolický a uvedl jeden příklad za všechny. „Osobně mám velký problém s tím, aby se například vybavení nově vznikajících stavebních úřadů financovalo právě z tohoto plánu, který má sloužit primárně na oživení ekonomiky po koronavirové pandemii,“ sdělil hejtman Netolický.

Územní partneři v rámci svého jednání nadefinovali pět usnesení s návazností na Národní plán obnovy, která budou adresována vládě. „Jednoznačně chceme, aby byl Národní plán obnovy realizován jako celek, tedy včetně komponent, které nebudou financovány z evropských zdrojů. Navrhujeme také, aby byly, v souladu s principy partnerství, ustanoveny pracovních skupiny za účasti územních partnerů. Zároveň by mělo v zájmu urychlení přípravy a čerpání prostředků dojít k revizi a posílení stávajících personálních kapacit pro zvýšení absorpční kapacity,“ vyjmenoval některá usnesení hejtman Martin Netolický. Kromě toho Územní partneři vyzvali Ministerstvo průmyslu a obchodu k prezentaci aktuálního stavu připravenosti Národního plánu obnovy za účasti jednotlivých vlastníků komponent, tedy stanovených priorit. Mgr. Dominik Barták, tiskový mluvčí Pardubického kraje

X X X

KRAJŠTÍ ÚŘEDNÍCI OSTRAVY OPĚT UKLÍZELI PŘÍRODU

I letos se zaměstnanci Krajského úřadu Moravskoslezského kraje v Ostravě zapojili do celorepublikové dobrovolnické úklidové akce Ukliďme svět, ukliďme Česko, která se tradičně pořádá u příležitosti Celosvětového úklidového dne. Po dvou letech se vrátili k přírodní památce Niva Morávky. Sesbírali tu 1,12 tuny odpadu.

Do boje s odpadky se pustilo přes třicet dobrovolníků, kterým není lhostejný stav životního prostředí. Čekalo je odklízení plechovek, skleněných a plastových lahví, igelitových tašek, obalů, vysloužilého elektra, pneumatik a další odpadků, které se jejich majitelé rozhodli vyhodit do přírody. Nouze nebyla ani o raritní kousky.

„Tato nevšední lokalita díky chování nezodpovědných lidí připomínala spíše smetiště než zvláště chráněnou přírodní památku. Rozhodli jsme se odpady sesbírat, naložit s nimi, jak se patří, a přispět tak ke zlepšení životního prostředí. Nejde jen o samotný sběr odpadů, ale o aktivitu budující vztah k přírodě a společenskou odpovědnost. Moravskoslezský kraj ze svého rozpočtu každoročně vynakládá nemalé finanční prostředky na ekologickou výchovu a osvětu a nehodláme v tomto počínaní polevit, “ uvedla radní Moravskoslezského kraje pro životní prostředí Zdenka Němečková Crkvenjaš. Upřesnila, že cílem ochrany této přírodní památky je zachování úseku řeky Morávky jako alpínského toku se štěrkovými náplavami, jejich charakteristickými společenstvy a doprovodnými jasanovo-olšovými lužními lesy a dubohabřinami.

Úklid odpadků je jednou z mnoha aktivit krajského úřadu, které jeho zaměstnanci vykonávají nad rámec svých pracovních povinností. „Těší mě, že našim zaměstnancům není lhostejné, jak vypadá jejich okolí, a že obětují kousek svého pohodlí pro ochranu životního prostředí. Že na tyto aktivity prostě slyší. Už předloni se do akce, kterou jsme zorganizovali na stejném místě, zapojila třicítka dobrovolníků a sesbíranými odpadky naplnili dva velkoobjemové kontejnery,“ řekl ředitel Krajského úřadu Moravskoslezského kraje Tomáš Kotyza.
V uplynulých čtyřech letech se do této akce zapojilo zhruba 140 dobrovolníků z Moravskoslezského kraje, sesbírali více než 14 tun odpadků. PhDr. Miroslava Chlebounová, PR specialista

X X X

Na Endurance v Mostě se představí Salač i König

V budově Autoklubu České republiky představeno složení týmu TME Racing pro Endurance World Championship v Mostě, které se bude konat ve dnech 9.-10. října.
Kromě stálých českých účastníků Endurance World Championship se na závodě v Mostě představí také český reprezentant a člen ACCR Czech Talent Teamu Autoklubu ČR Filip Salač společně s Oliverem Königem a Dominikem Jůdou. Trojice jezdců pojede v barvách českého týmu TME Racing, pro který to bude premiérová účast ve třídě Superstock.

Zástupcem českého týmu bude manažer Amir Ghanem, který má zkušenosti ze světové jezdecké i manažerské scény, na závodech Endurance vedl úspěšný tým Mercury Racing. Amir je velice schopný manažer i výborný stratég specializující se na výpočetní strategii v závodě. Jako majitel i jezdec v jedné osobě se představí Dominik Jůda. „Díky Autoklubu České republiky a týmovým sponzorům se můžeme zúčastnit závodů v Mostě a uděláme maximum, abychom naskočili do celého seriálu EWC. Tým se podrobil testování s Filipem Salačem v Brně, který na litrové motorce ukázal, že bude opravdu rychlým jezdcem. Další testování proběhne v úterý 28. září s Oliverem Königem, kdy vyzkoušíme EWC setup a závodní simulaci, jelikož chceme být stoprocentně připraveni. Při těchto závodech je nesmírně důležitá práce celého týmu, nikdo nesmí udělat chybu,“ popsal přípravu Dominik Jůda.

V rámci tréninku si ze závodů mistrovství světa Moto3 odskočí Filip Salač, stálý účastník mistrovství světa v barvách CarXpert PruestelGP. Ten se týden před mosteckým závodem představí na Velké ceně v americkém Austinu. „Mám obrovskou radost, že mám možnost startovat při Endurance v Mostě. Bude to poprvé, kdy pojedu v českém týmu společně s Oliverem Königem a našim kamarádem Dominikem Jůdou. Chceme zajet výsledek, i když to pro nás bude těžké. Já závod využiji i jako trénink a budu ho brát jako přípravu na přestup do Moto2. Nikde jinde si nesáhnu na možnost odjezdit takové množství kol na trati. Pojedeme na Yamaze R1, ta je podobná motorkám ve třídě Moto2. Moc se na závod těším, i když vím, že to bude náročné na fyzičku, protože jedna jízda bude trvat okolo hodiny, což pro mě i Olivera bude něco nového. Moc se těšíme i na české fanoušky, kteří nás přijdou podpořit,“ s nadšením vzkázal Filip Salač, stálý účastník mistrovství světa silničních motocyklů.

„Jsem velice rád, že se na finálový závod světového vytrvalostního šampionátu FIM EWC v Mostě podařilo postavit kompletně český tým. Pro Filipa Salače i Olivera Königa to bude skvělá zkušenost a jsem zvědavý, jak si oba jezdci povedou. Mají v zádech na poli EWC nový a ambiciózní tým s Dominikem Jůdou, který již v minulosti vytrvalostní závody absolvoval. Čeští motocykloví fanoušci tak mají možnost v kategorii Superstock sledovat další naše jezdce a osobně věřím, že sestava týmu TME Racing přiláká na tribuny mosteckého autodromu řadu diváků,“ okomentoval nově složený tým prezident Autoklubu ČR Jan Šťovíček. Jakub Schimmer, PR a média – sport, Autoklub ČR

X X X

První domácí utkání basketbalistů Prahy vítězné

Klíčová byla třetí čtvrtina, kterou jsme vyhráli 26:13. 3. kolo Kooperativa NBL 2020/2021 USK Praha – Sluneta Ústí nad Labem 91:65 (18:22, 46:37, 72:50)

Po téměř roce a půl se fanoušci na Folimance dočkali a byli vpuštěni do hlediště. V první čtvrtině se hrála vyrovnaná partie, ze které měla nakonec víc Sluneta, která proměnila několik nájezdů s faulem a také vytěžila víc ze ztrát domácích. I přesto bylo stav po čtrnácti odehraných minutách vyrovnaný 27:27, přestože poměr faulů byl 9:3. Sovy se dostaly do čtyřbodového vedení 39:35 těsně před poločasem zásluhou rychlého protiútoku a i díky tomu, že neztratily ve druhé čtvrtině jediný míč. Poločasové skóre 46:37 bylo spravedlivé a trochu překvapivě Sovy vedly i na doskoku díky devíti míčům v útoku. Slunetu držel v prvním poločase deseti body pivot Johnson. Domácí pak třinácti Štěrba.

Vysokoškoláci se vrátili ze šatny sérií 9:2 a zvýšili náskok na 55:39. Sluneta si vzala oddechový čas, po kterém dala dva body, ale Fuxa proměnil troju na 58:41. USK se po nájezdech Kyzlinka a Mangase dostal až na dvacet bodů 67:47. To byla klíčová pasáž utkání. Pražané vyhráli druhou čtvrtinu 26:13 a udělali důležitý krok k výhře, když do posledního dějství nastupovali s komfortním vedením 22 bodů. Poslední čtvrtinu tak už jen kontrolovali výhru, když v poslední čtvrtině dovolili Ústí nad Labem jen 15 bodů. Domácí premiéru tak svěřenci Joshe Kinga zvládli a připsali si druhou letošní výhru.
MVP utkání byl zvolen jedenadvacetiletý Marek Vyroubal, který za 25 minut stihl sedmnáct bodů, dirigoval svůj tým a přidal k tomu 5 asistencí a dva zisky.

Jan Šotnar (trenér Sluneta Ústí nad Labem): „Gratuluji domácím. Předváděli skvělý basketbal. Nám, dokud nám síly stačili lavičkou prvních 18 minut, tak jsme byli vyrovnaným soupeřem. Pak jsme nedali některé střely, potom nám nevyšly poslední minuty prvního poločasu, kdy jsme udělali chyby, které jsme do té doby neudělali. Druhý poločas už došly fyzické síly a USK nás přejelo. Nepomohla ani trojková střelba, která byla 19/1 a trestné hody 33/18, když jsme proměnili jen polovinu. “
Josh King (trenér USK Praha): “Měli jsme trochu pomalý start, ale po poločase jsme se odbrzdili. Třetí čtvrtina byla dobrá. Každý s hráčů přinesl něco. Zrovna jsem hráčům na poradě řekl, že v tomhle musíme pokračovat a zlepšovat se.“
Dalibor Fait (hráč Sluneta Ústí nad Labem): „Až na první čtvrtinu, kdy jsme hráli solidně v útoku i v obraně, jsme nebyli schopní hrát to, co jsme chtěli. Nechávali jsme si dávat jednoduché body. Spoustu střel od střelců, když jsme si říkali, jak je bránit. V útoku jsme nehráli tak, jak jsme měli a jak jsme hráli třeba proti Ostravě. To má za výsledek to, že je to o 25 bodů.“
Kyle Mangas (hráč USK Praha): „Bylo to skvělé, takhle zahrát první zápas doma. Byla to zábava, konečně si zahrát před diváky, kteří chyběli, protože jsme jen trénovali. Měli jsme dobrý druhý poločas, kdy jsme je dostali pod tlak. Dobře jsme si přihrávali a dávali střely.“ /mš/