iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Merkelovou v Německu vystřídají Scholz nebo Laschet?

Scholzova soka z konzervativní unie CDU/CSU Armina Lascheta dnes opět na společném vystoupení podpořila dosluhující kancléřka Angela Merkelová, která po 16 letech v čele Německa odchází z politiky. "Chcete změnu, vnímám to zde i na řadě dalších míst v Německu. Změna ale nebude možná bez výměny vlády," řekl Scholz, který v koaliční vládě dosluhující konzervativní kancléřky Merkelové zastává post vicekancléře. I když by pokračování této velké koalice bylo podle průzkumů možné, nejeví se jako pravděpodobné.

Scholz, který si podle průzkumů udržuje těsný náskok před svým sokem z konzervativní unie CDU/CSU Arminem Laschetem, dnes také prohlásil, že Zelení mohou být pro SPD možným partnerem k prosazování klimatické politiky. Dodal ale, že Zelení, které nazval milými přáteli, jen obtížně v jimi vedeném Bádensku-Württembersku budují větrné elektrárny. Dodal, že loni jich v zemi bylo postaveno jen dvanáct.

Merkelová na dnešní společné akci v Mnichově s Laschetem a bavorským premiérem Markusem Söderem, který vede Křesťansko-sociální unii (CSU), vyzvala nerozhodnuté voliče, aby dali hlas konzervativní unii. Tu společně s výlučně bavorskou CSU tvoří Křesťanskodemokratická unie (CDU). "Využijte poslední hodiny, abychom volby vyhráli," apelovala kancléřka na voliče. "Není jedno, kdo vládne," řekla.

Söder na mítinku prohlásil, že unie CDU/CSU je oproti vedoucí SPD ve výhodě, protože cítí vítr v zádech. Okomentoval tak poslední průzkumy, podle kterých konzervativci náskok sociální demokratů snižují. "Ano, je to těsné, bude to těsné jako nikdy dříve, přátelé, ale v neděli večer to otočíme a staneme se v Německu vítězem," řekl Söder.

Svou kancléřskou kandidátku, kterou je Annalena Baerbocková, postavili do voleb i Zelení. Baerbocková, která podle průzkumů i politologů naději na získání kancléřského postu nemá, před voliči v Düsseldorfu prohlásila, že Německo potřebuje klimatickou vládu. "Letošní volby jsou o klimatu," řekla. "V těchto volbách jde o vše," dodala.

Závěrečná shromáždění dnes v Berlíně uspořádaly i postkomunistická strana Levice a protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD). Večer v Berlíně uzavřeli kampaň také svobodní demokraté (FDP) se svým předsedou Christianem Lindnerem. Tato liberální strana by se po volbách mohla stát klíčovou silou, bez které SPD a ani CDU/CSU nebudou moci samy sestavit vládu. To dnes Lindner zopakoval a uvedl, že větší shodu vidí u unie. "Není to žádný koncert na přání, ale platí, že s unií a Zelenými by to bylo snadnější než s SPD a Zelenými," řekl televizi ZDF o možné koalici.
V Berlíně zakončily kampaň dvě strany z opačného politického pólu

Na opačných stranách berlínského centra dnes oficiálně zakončily předvolební kampaň dvě strany z opačných pólů německého politického spektra. Zatímco postkomunistická Levice své příznivce pozvala na Alexanderovo náměstí ve východní části metropole, protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) kampaň zakončila před zámkem Charlottenburg na západě města. Obě strany se téměř jistě dostanou po nedělních volbách do Spolkového sněmu, Levice má dokonce teoretickou šanci podílet se na vytvoření budoucí vlády.

Alexanderovu náměstí, někdejšímu srdci komunistické Německé demokratické republiky, dominovala dnes rudá barva, která je symbolem Levice. Někteří příznivci strany, která je označována za krajně levicovou, měli dokonce červené respirátory. Na mítinku se jich sešly zhruba dvě stovky, většinou mezi nimi byli lidé v důchodovém věku, nebo naopak lidé velmi mladí.

"Důležité jsou pro mě spravedlivé důchody. Třicet let po sjednocení jsou stále příliš velké rozdíly mezi východem a západem," řekla v rozhovoru s ČTK sedmdesátnice, která nechtěla říci své jméno. Opodál stojícího Patricka, který patří k mladším příznivcům strany, trápí jiné problémy. "Záleží mi na dostupnosti bydlení, měl by se zavést limit na nájemné a souhlasím i s vyvlastněním," řekl ČTK a upozornil přitom na nedělní referendum, které se bude konat současně s volbami a v němž se bude hlasovat o vyvlastnění části nájemních bytů velkých realitních společností. " Důležitý je pro mě ale i tvrdý postoj vůči pravicovému extremismu," dodal.

Pravicový extremismus pro Patricka v současnosti představuje hlavně AfD, která byla v končícím parlamentu nejsilnější opoziční stranou. Její příznivci se dnes na závěr předvolební kampaně sešli před Charlottenburgem, letní rezidencí pruských králů. Na celé zámecké fasádě v době mítinku visely duhové vlajky, symbol pestré společnosti.
Na mítinku AfD na první pohled pozornost poutají černo-červeno-žluté národní vlajky, které jsou v Německu jinak vidět jen zřídka. Ve srovnání s předvolební akcí Levice dohlíží před Charlottenburgem na pořádek mnohem více policistů. Za zábranami drží mimo jiné desítky demonstrantů, kteří přišli vyjádřit nesouhlas s politikou AfD.

U přítomných silně rezonuje mimo jiné téma očkování. "Líbí se mi, jak se AfD staví k očkování. Myslím, že by mělo být dobrovolné, ale současná vláda nás v podstatě nutí všechny se naočkovat," řekl ČTK jeden z přítomných mužů. "Každý by se měl podle mě rozhodnout, jestli se chce očkovat, nebo ne," dodal.

Alternativa pro Německo v parlamentních volbách před čtyřmi lety, které se konaly v době doznívání migrační krize, získala 12,6 procenta hlasů. Podle aktuálních průzkumů bude ale letos její výsledek o něco horší. Získat by mohla mezi deseti a jedenácti procenty.

Pohoršit by si podle předvolebních průzkumů měla také Levice. V roce 2017 získala 9,2 procenta hlasů, po nedělním hlasování může podle průzkumů pomýšlet jen na šest až sedm procent.
Na rozdíl od AfD, se kterou vládní spolupráci odmítají všechny nynější parlamentní strany, má ovšem Levice šanci stát se součástí příštího kabinetu. Jednou z verzí povolebního uspořádání je totiž vláda sociální demokracie (SPD), Zelených a právě postkomunistické Levice.

X X X

CDU ztrácí voliče nabrané Merkelovou, odklánějí se od ní senioři a ženy

Křesťanskodemokratická unie (CDU) před blížícími se spolkovými volbami ztrácí voliče, kteří jí v minulosti zajišťovali vítězství. Odvrací se od ní starší lidé a ženy. Potácející se stranu se pokouší zachránit i samotná Angela Merkelová, která je v těchto skupinách populární. Podle expertů ovšem vstoupila do kampaně příliš pozdě.

Za kancléřčina působení se CDU obecně dařilo u starší generace. Zvláště pak byla populární mezi ženami vyššího věku. V posledních spolkových volbách v roce 2017 hlasovalo pro konzervativní stranu 40 procent žen ve věku 70 let a více.
Merkelová, jež se až nedávno otevřeně prohlásila za feministku, z vysoké popularity mezi německými ženami těžila. Její stranu v roce 2017 volilo 29,8 procent žen. Pro porovnání: u mužů to bylo 23,5 procent. Celkem tehdy CDU získala celkem 26,8 procenta, v součtu se sesterskou CSU 32,9.

Vzhledem k poměrně vysokému věku velké části německé populace jsou starší lidé pro politické strany důležitou a lákavou demografickou skupinou. 38 procent elektorátu tvoří lidí starší 60 let. Tato skupina má oproti mladším ročníkům ještě jednu výhodu. Je mnohem disciplinovanější, co se týče volební účasti.
Může za to Laschet!
Jenže nyní, s kancléřským kandidátem Arminem Laschetem, CDU mezi těmito skupinami ztrácí. Nyní by podle průzkumu webu Politico dostala od žen o dvě procenta hlasů méně než od mužů.

„Vidíme jasný nedostatek mobilizace mezi voliči CDU z roku 2017, což má co do činění s kandidátem na kancléře,“ vysvětluje hlavní politický analytik společnosti Forsa Peter Matuschek. Až 43 procent respondentů jmenuje Lascheta jako příčinu, proč se od strany odklání.

Podle expertů strana nyní silně postrádá „centristickou“ přitažlivost, díky níž Merkelová bodovala i u těch, kteří nebyli tradičními konzervativními voliči CDU. „Největší devizou Merkelové je pravděpodobně to, že lidé, kteří by jinak CDU nepodporovali, ji díky ní s klidem podporují,“ tvrdí Marcel Dirsus, politolog z univerzity v Kielu. „Opravdu velmi zřídka někoho urazí a je velmi těžké ji nemít rád osobně.“

Mdlý Laschet potápí CDU. Německé voliče zatím nepřesvědčil
Aby pomohla potácejícímu Laschetovi, Merkelová přes počáteční neochotu sama vstoupila do kampaně. „Prosím, volte Lascheta,“ žádala v hanzovním městě Stralsund, který společně s ostrovem Rujána a severem Předního Pomořanska zastupovala přes 30 let ve Spolkovém sněmu jako poslankyně.

Na pomoc už je pozdě, míní experti
Nezdá se ovšem, že by její slova dopadala na úrodnou půdu. Dvě důchodkyně na setkání se svěřily zpravodaji ČTK, že Laschet jejich sympatie nemá. Hlasy plánují raději hodit hlavnímu konkurentovi – sociálnědemokratickému ministrovi financí Olafu Scholzovi.

Na pivu s „panem Merkelem“. Luštění záhady, čím robotický Scholz oslnil Němce

Podle odborníků se zapojení Merkelové do kampaně zdá být výsledkem tlaku ze zbytku strany a postrádá srdečnost. „Je to druh zoufalství,“ podotýká Jürgen Falter, profesor politických věd na Univerzitě Johannese Gutenberga v Mohuči.
„Je prostě příliš pozdě,“ myslí si zkušený manažer politických kampaní Frank Stauss. „Nyní na tom dělá, aby se vyhnula obviněním, že se do kampaně vůbec nezapojila, ale není v tom srdcem.“

Stále existuje šance, že CDU dosáhne lepšího výsledku, než se nyní jeví, strana však bude muset ještě hodně zabojovat. V průzkumech se pohybuje kolem 21 procent, SPD je na 26 procentech.
Scholzovi paradoxně pomáhá skutečnost, že je za duchovního pokračovatele Merkelové a její „klidné politiky“ považován více než Laschet. Scholz dokonce imituje i její proslulé gesto. A průzkumy zatím ukazují, že stylizace do Merkelové mu přináší body.

X X X

DR. RATH USILUJE O PROPUŠTĚNÍ Z VĚZENÍ, PODAL NÁVRH K ÚS

Odmítl ho Nejvyšší soud, obrátil se na Ústavní. Rath bojuje do úplného konce
Bývalý středočeský hejtman za ČSSD David Rath podal v létě ústavní stížnost proti verdiktu v první větvi korupční kauzy. Konečné rozhodnutí zatím nepadlo. Ústavní soud bude řešit stížnost společně s podnětem Tomáše Nejedlého, dalšího aktéra kauzy.

Soudcem zpravodajem, který připraví rozhodnutí, bude Vladimír Sládeček. Důvodem pro spojené řízení je věcná souvislost obou podnětů. „Stěžovatelé brojí proti totožným rozhodnutím obecných soudů, která byla vydána v řízení, jehož byli oba účastníky.
Na základě tohoto zjištění, z důvodu hospodárnosti a efektivity, ÚS spojil ve výroku uvedené věci ke společnému řízení,“ stojí v usnesení.
Rozsudek v první větvi korupční kauzy kolem Ratha letos potvrdil Nejvyšší soud, když odmítl všechna dovolání. Odsouzení včetně Ratha v nich vznesli desítky různých námitek, avšak neuspěli. „Trestná činnost spáchaná obviněnými byla činností sofistikovanou, kdy se navenek průběh obou veřejných zakázek jevil jako souladný se zákonem o veřejných zakázkách,“ rozhodl Nejvyšší soud.

Rath si v první větvi kauzy vyslechl sedmiletý trest vězení a také desetimilionový peněžitý trest a zákaz činnosti za zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a poškození finančních zájmů EU. Vrchní soud uznal vinu v případech ovlivňování tendrů na rekonstrukci zámku Buštěhrad na Kladensku a budovy gymnázia v Hostivici. Ratha i další ale odvolací senát zprostil obžaloby z manipulací s výběrovými řízeními na vybavení středočeských nemocnic. Mladý si vyslechl pětiletý trest.

X X X

BENEŠOVÁ ODVOLALA ŽALOBKYNI ZELENOU Z KSZ V PLZNI, NAVRHLA TO UŽ DŘÍVE DR. MAŘÍKOVÁ

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová znovu rozhodla o odvolání Antonie Zelené z funkce vedoucí Okresního státního zastupitelství Plzeň-město (OSZ). České justici to sdělil mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Původní rozhodnutí Benešové zrušil v červnu Městský soud v Praze (MSZ). „Budu postupovat procesně stejně“, reagovala pro Českou justici Zelená na své opětovné odvolání z funkce.

Zelenou z čela OSZ odvolala Benešová po dlouhém správním řízení poprvé 11. prosince minulého roku. Odvolání Zelené z vedoucí funkce přitom navrhla její nadřízená, vedoucí Krajského státního zastupitelství v Plzni (KSZ) Anna Maříková, již v říjnu 2018 tehdejšímu ministrovi spravedlnosti Janu Kněžínkovi. Jako oficiální důvod návrhu na odvolání tehdy ministerstvo uvedlo, že Zelená neplnila pokyny Maříkové.

O důvodech sporů mezi Zelenou a Maříkovou se pouze spekulovalo, ani jedna z dam se k nim blíže nevyjádřila. Až po svém odvolání poskytla Zelená České justici své vyjádření, v němž formulovala svůj právní názor, který je v rozporu s trestní politikou prosazovanou Nejvyšším státním zastupitelstvím ohledně postupu orgánů činných v trestním řízení při zkoumání duševního stavu obviněných osob.
Proti svému odvolání z funkce se Zelená bránila správní žalobou u MS v Praze, který v červnu letošního roku Zelené vyhověl a rozhodnutí ministryně Benešové zrušil.

Z rozhodnutí soudu, které má Česká justice k dispozici, ovšem vyplývá, že soud akceptoval většinu z důvodů pro odvolání Zelené z funkce. Rozhodnutí zrušil jen proto, že u jednoho z nich nebyly dostatečně uvedeny konkrétní důvody.
Antonie Zelená působí v soustavě už 42 let. Po absolvování Právnické fakulty Univerzity Karlovy se v roce 1978 stala čekatelkou Krajské prokuratury v Plzni. Byla přidělena k Okresní prokuratuře v Domažlicích, posléze k Městské prokuratuře v Plzni.

Po složení justiční zkoušky zde byla jmenována do funkce vyšetřovatelky. Od roku 1980 působila čtyři roky jako vedoucí oblastního oddělení vyšetřování při Okresní prokuratuře v Klatovech. V roce 1984 se stala prokurátorkou téže prokuratury, kde pokračovala i v pozici státní zástupkyně do července 1998. Od srpna 1998 vedla Okresní státní zastupitelství v Tachově. V čele Okresního státního zastupitelství Plzeň-město stála od roku 2003, přičemž od července 2013 vedla rok odbor trestního řízení Vrchního státního zastupitelství v Praze. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

SOUDKYNĚ PIRKLOVÁ Z MĚLNÍKA: ZÁCHYTKY PRO OPILCE ZDARMA, OHROŽEN JEJICH ŽIVOT

Těžce opilí lidé v ohrožení života by neměli platit za záchytku, navrhuje mělnický soud
Okresní soud v Mělníku navrhl ústavním soudcům, aby zrušili současnou úpravu platby za pobyt v protialkoholní záchytné stanici. Náklady hradí lidé, kteří na záchytce skončí. Poplatek není zastropovaný a zákon nerozlišuje, zda intoxikovaný člověk ohrožoval jen sám sebe, anebo také své okolí. Návrh je dostupný na webu Ústavního soudu, bude se jím zabývat plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň, zpravodajem je Jiří Zemánek.

Mělnický soud zdůraznil, že lidé mají na základě veřejného zdravotního pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči. Podle zákona o specifických zdravotních službách je záchytka zdravotní službou poskytovanou člověku, který pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a ohrožuje sebe, někoho jiného, případně majetek a veřejný pořádek. Zpětně pak musí uhradit náklady.

„Zákon však s ohledem na poplatkovou povinnost nijak nerozlišuje, zda je osoba zachycena z důvodu, že bezprostředně ohrožuje sebe, či z důvodu, že bezprostředně ohrožuje jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek, což je podle navrhovatelky zcela zásadní,“ stojí v návrhu, který za mělnický soud připravovala soudkyně Tereza Pirklová.

Lidé, kteří ohrožovali jen sami sebe, například v chladném počasí v těžké opilosti leželi na ulici, podle návrhu za pobyt na záchytce platit nemají, a to přesto, že si intoxikaci alkoholem přivodili sami. Právo na bezplatnou zdravotní péči totiž mají i další lidé, kteří si poškození zdraví do jisté míry sami způsobili – třeba ti, kteří se neúspěšně pokusili o sebevraždu, případně pacienti s nemocemi z obezity nebo silní kuřáci s rakovinou plic.

Pokud by měl zákon i nadále obsahovat povinnost zaplatit za pobyt na záchytce, navrhuje mělnický soud alespoň stanovit zákonem strop pro výši poplatku, aby neměl na plátce „rdousící efekt“. Podle údajů, které shromáždila mělnická soudkyně, se poplatek za záchytku v různých městech pohybuje od 700 do 4500 korun. Konkrétní výši si stanovují jednotlivá zdravotnická zařízení.
Na záchytkách často končí sociálně slabí či bezdomovci, kteří nejsou schopní poplatek uhradit. „Současná praxe, kdy je těmto osobám účtován opakovaně neúměrně vysoký poplatek, jen jejich sociální situaci zhoršuje,“ uvedl v návrhu mělnický soud.

X X X

Soud v Českých Budějovicích poslal vydavatelství Mladá fronta opět do konkurzu

Krajský soud v Českých Budějovicích prohlásil opět konkurz na vydavatelství Mladá fronta. Podle soudu nelze firmu reorganizovat, když nemá provoz ani zaměstnance. Soud zároveň zastavil řízení o návrhu jednoho z věřitelů, společnosti Jaromír Soukup Consulting na povolení reorganizace. Vyplývá to z insolvenčního rejstříku. Vrchní soud v Praze zrušil v srpnu předchozí usnesení krajského soudu, který loni zamítl návrh na reorganizaci vydavatelství a poslal Mladou frontu do konkurzu. Věc proto teď znovu řešil soud prvního stupně.

„Ze zbytků majetku po zpeněžení částí majetkové podstaty nelze o organizování nějakého celku ani uvažovat. Dlužnice (Mladá fronta) k tomu, aby byla reorganizace přípustná, musí disponovat obchodním závodem, nebo jeho částí, kterou provozuje, nebo u které není vyloučeno znovuobnovení provozu. Takový stav však není možné až samotnou reorganizací vytvořit. Dlužnice dále nesplňuje podmínku zaměstnávání nejméně 50 zaměstnanců a s ohledem na účel tohoto kritéria pro reorganizaci nemusí splňovat ani kritérium obratu vztahujícího se nyní k závodu ve stavu, který již dávno neexistuje,“ uvedl soudce Miloš Vondráček.

Další postup měl soud projednat na schůzi 29. září, kterou nyní zrušil. „Vzhledem k tomu, že (soud) neshledal reorganizaci přípustnou a rozhodl o způsobu řešení jejího úpadku konkurzem, odpadl důvod konání schůze věřitelů, a soud ji proto zrušil,“ uvedl Vondráček v odůvodnění.
Soud také zamítl návrh firmy Jaromír Soukup Consulting na povolení reorganizace z dubna 2020, k němuž letos v září přistoupila firma Crane Constancy Investments (CCI), jeden ze zajištěných věřitelů.

Na účtech majetkové podstaty Mladé fronty je 72,8 milionu Kč. Pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň jsou přes 91 milionů Kč, nebude možné všechny uspokojit. Insolvenční správkyně Petra Hýsková minulý týden uvedla v insolvenčním rejstříku, že jediným možným řešením úpadku je konkurz. Věřitelé žádali dříve po vydavatelství asi 400 milionů. Kumulovaná ztráta Mladé fronty byla koncem loňského roku téměř 200 milionů. Firma už nemá žádné zaměstnance. Provoz vydavatelství ukončil loni před Vánoci soud.

Podle Hýskové firma se reorganizovat nedá. „Řešení úpadku konkurzem, rychlé zpeněžení zbývajícího majetku a vypořádání výtěžku je v zájmu všech věřitelů dlužníka,“ uvedla Hýsková.
Mladou frontu, která vydávala ekonomický týdeník Euro, několik dalších časopisů nebo knihy, poslal soud do konkurzu loni v listopadu. Hýsková pak začala majetek vydavatelství rozprodávat.

Letos v lednu se v dražbě prodala online divize vydavatelství včetně ochranných známek tištěného časopisu Euro. Koupila ji společnost Internet Info za 15,8 milionu. Stejný měsíc se vydražily některé časopisy za téměř 4,2 milionu. V únoru pak koupila firma Albatros Media za 14 milionů knižní divizi vydavatelství. Prodeji dalšího majetku zabránil zákaz zpeněžování kvůli několika odvoláním k vrchnímu soudu.

X X X

Soud propustil zadrženého katalánského expremiéra Puigdemonta, může cestovat

Policie na Sardinii zadržela bývalého katalánského premiéra Carlese Puigdemonta. Madrid ho viní ze vzpoury kvůli referendu o nezávislosti Katalánska v roce 2017. Do ulic v Katalánsku i na Sardinii vyšly stovky lidí, kteří žádaly jeho propuštění. Soud na Sardinii pustil Puigdemonta na svobodu, dovolil mu cestovat i mimo území Itálie do prvního stání plánovaného na 4. října

„Všechno je v pořádku,“ řekl médiím shromážděným před věznicí Puigdemont po svém propuštění. „Je to další soudní vítězství. Španělsko nikdy nemá dost toho se zesměšňovat,“ dodal.
Soud bude rozhodovat o žádosti Španělska o vydání politika. Na otázku, zda chce Puigdemont být vydán do země, katalánský vůdce odpověděl striktním „ne“. Puigdemontovu případnou extradici bude muset nakonec schválit italské ministerstvo spravedlnosti, podotkla agentura AP.

Stovky lidí ve Španělsku i v Itálii vyšly do ulic, aby protestovali proti zadržení politika. Policie v hlavním městě Katalánska Barceloně uzavřela některé ulice poté, co se několik stovek protestujících shromáždilo před italským konzulátem, kde mávali separatistickými vlajkami a žádali propuštění Puigdemonta.

„Svobodu, svobodu,“ provolávali demonstranti před soudem v Sassari na Sardinii a někteří přitom třímali transparenty, na kterých vyjadřovali podporu Kataláncům. Sardinie má silné historické kulturní vazby na Katalánsko a také vlastní hnutí za nezávislost na Itálii, poznamenala agentura AP.

Puigdemont odcestoval na Sardinii, aby se zúčastnil folklorního festivalu a jednal s tamními politiky. Sardinie totiž patří k regionům, kde se část politiků snaží prosadit nezávislost na Itálii. „Když přistál na letišti v Algheru, tak ho zadržela policie,“ uvedla v prohlášení Puigdemontova poslanecká kancelář.
Puigdemont je členem Evropského parlamentu, který ho ale zbavil poslanecké imunity. Proti tomuto rozhodnutí podal katalánský politik námitku k soudu, který o ní ještě nerozhodl.

Katalánský politik žije trvale v Belgii, která ho do Španělska nevydala. Tam ho státní zástupci chtějí soudit za uspořádání referenda o nezávislosti v říjnu roku 2017 a další aktivity ve prospěch nezávislosti Katalánska. Puigdemont byl tehdy katalánským premiérem a separatističtí politici vypsali plebiscit navzdory nesouhlasu vlády v Madridu a soudů.

Za uspořádání referenda v roce 2017 byli odsouzeni i další členové tehdejší katalánské vlády, a to k mnoha letům vězení. Letos v červnu španělská vláda schválila milost uvězněným katalánským politikům, kteří tak byli propuštěni na svobodu. Milost se ale nestahuje na Puigdemonta ani další obviněné politiky, kteří před soudem uprchli do zahraničí.
Není to přitom poprvé, co byl Puigdemont od útěku do Belgie zatčen, napsal list El País a připomněl rok 2018, kdy politika zatkla německá policie. Tamní soud ho na základě zatykače kvůli vzpouře do Španělska nevydal.

Referendum v roce 2017 vyvolalo nejhlubší politickou krizi ve Španělsku za poslední desetiletí. Katalánský parlament vyhlásil nezávislost a Madrid následně zavedl přímou vládu nad regionem, připomněl portál BBC News. Současné zatčení Puigdemonta je pro španělskou vládu nepříjemné. Levicová koalice v Madridu právě zahájila rozhovory s katalánskou vládou ve snaze zklidnit napětí a najít dlouhodobé řešení krize, poznamenal korespondent britské veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice v Madridu.

Podle agentury Reuters přišlo navíc v době, kdy centrální vláda zahajuje jednání o rozpočtu na příští rok a potřebuje pro něj podporu katalánského kabinetu. Puigdemontovo zatčení pravděpodobně vyvolá emoce mezi jeho zastánci a potenciálně zkomplikuje snahu o hovory mezi Madridem a katalánskou vládou.

X X X

Tálibán přitvrzuje. Zlodějům se budou sekat ruce, možná veřejně, řekl ministr

Hnutí Tálibán zavede v Afghánistánu tvrdé tresty podle práva šaría, jako jsou popravy nebo sekání rukou za krádeže, sdělil ministr vězeňství Mullah Núrruddín Turabi. Na rozdíl od předchozí vlády hnutí tentokrát trestání nejspíš nebude veřejné. Ústupkem by podle ministra mohlo být naopak povolení elektroniky.

Od srpna, kdy Tálibán převzal vládu nad Afghánistánem, všichni, především obyvatelé země, čekají, jaká pravidla bude zavádět a zda se vrátí ke krutovládě, kterou nastolil v 90. letech.
Turabi je jeden ze zakladatelů Tálibánu, během dřívější vlády zastával pozici ministra spravedlnosti a šéfa úřadu pro propagaci ctnosti a prevenci neřesti. Také je považován za jednoho z nejradikálnějších příznivců hnutí.

„Sekání rukou je nutné kvůli bezpečnosti,“ řekl Turabi s tím, že jde hlavně o výstrahu ostatním. Dodal, že vláda už se zabývá tím, zda budou tresty vykonávány veřejně, nebo ne, a že momentálně pracuje na postupu výkonů trestů.
V posledních dnech byly v Kábulu zaznamenány případy trestání drobných zlodějů způsoby, které byly uplatňovány už dříve. Svázaného muže například posadili do pick-upu a vozili ho po městě kvůli zostuzení. Jindy trestanému pomalovali tvář barvou nebo mu nacpali do úst starý chléb.

Při předchozí vládě Tálibánu byly běžné veřejné popravy na stadionech. „Každý nás kritizoval za tresty na stadionu, ale my jsme nikdy nic neřekli o zákonech a trestech jiných. Nikdo nám nebude říkat, jaké by měly být naše zákony. Budeme se řídit islámem a vytvoříme si vlastní zákony na základě koránu,“ prohlašuje Turabi.
Tálibánci přitvrzují. V ulicích bičovali demonstrující ženy:

Kriminalita se snížila, uznávají místní
„Oproti minulosti jsme se změnili,“ říká Turabi v rozhovoru pro AP. Tálibán by měl podle něj povolit televize, mobilní telefony, fotoaparáty či videa, protože je to v dnešní době pro lidi nezbytnost. Hnutí nyní vidí média jako prostředek k šíření svého poselství. „Místo toho, abychom působili jen na stovky lidí, můžeme působit na miliony,“ dodává s tím, že pokud projde veřejné trestání, lidé budou moci jeho záznamy šířit na sociálních sítích.

Činy Tálibánu svědčí o tom, že se nezměnil, říká český velvyslanec Baloun
Obyvatelé Kábulu se příznivců hnutí bojí, přesto přiznávají, že jejich metody rapidně kriminalitu snížily. Před převzetím vlády Tálibánem se většina obyvatel hlavního města bála po setmění vycházet ven. „Není to nic dobrého, ale zastaví to kriminalitu. Když to lidé vidí, řeknou si, že by to nechtěli být oni,“ říká Amán, majitel obchodu v centru Kábulu.

X X X

V Evropské unii vzrostl počet žádostí o azyl, podávali je především Syřané

Počet žádostí o azyl byl v Evropské unii od letošního dubna do června proti loňskému druhému čtvrtletí více než dvojnásobný. Dohromady členské státy evidovaly 103 895 žádostí, oznámil unijní statistický úřad Eurostat. Nejvíce nových příchozích bylo ze Sýrie, výrazně se také navýšil počet Afghánců.

Malá běženkyně čeká, až bude moci vystoupit z lodi Ocean Viking kotvící na Sicílii. (9. července 2021) | foto: Reuters
V porovnání s loňskem byl počet žadatelů o azyl v letošním druhém čtvrtletí vyšší o 115 procent a o devět procent vyšší než v předchozím kvartále. I tak je ale počet žádostí o azyl daleko za vrcholy z let 2015 a 2016, kdy se v zemích EU každý rok podalo více než milion žádostí. Na jaře 2020 počet žádosti prudce klesl kvůli cestovním omezením v souvislosti s koronavirovou krizí.

Nejvíce nových žadatelů o azyl pocházelo ve druhém čtvrtletí tohoto roku ze Sýrie, bylo jich téměř 20 500. Následovali žadatelé z Afghánistánu (13 860) a Pákistánu (4 430). Počet žádostí z Afghánistánu vzrostl proti loňsku o 216 procent a proti předchozímu čtvrtletí o 28 procent. Tyto nárůsty jsou výrazně vyšší než u Syřanů a Pákistánců.

Nejvíce lidí žádalo ve druhém čtvrtletí o azyl v Německu (29 545), Francii (22 015) a Španělsku (12 335). V těchto třech zemích bylo od dubna do června registrováno 61 procent všech nových prvních žádostí o azyl.
Nejvíce žadatelů z řad nezletilců bez dospělého doprovodu zaznamenaly Belgie (620), Rakousko (615) a Německo (610). Dohromady jich bylo ve druhém čtvrtletí tohoto roku v EU 4240. V České republice, Estonsku, Lotyšsku a na Maltě se naopak žádný takový žadatel nevyskytl, vyplývá ze sdělení Eurostatu.

X X X

Vnitro dostalo pokutu za nákup zbraní bez tendru, Hamáček se diví

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže potrestal ministerstvo vnitra pokutou 800 tisíc korun za uzavření smlouvy na nákup pušek a samopalů pro policii bez tendru. Rozhodnutí je pravomocné. Ministr vnitra Jan Hamáček požaduje vysvětlení.
Letos v lednu už úřad zakázal plnění jedné ze smluv. Rozhodnutí je pravomocné, potvrdil jej předseda ÚOHS Petr Mlsna, který zamítl podaný rozklad. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka jde o zakázku Policie ČR. Od policejního prezidia bude ministr požadovat vysvětlení a vyvození odpovědnosti u lidí, kteří podle ÚOHS postupovali v rozporu se zákonem.

Úřad upozornil na špatný postup ministerstva u tří zakázek z let 2017 až 2020, které se týkaly dodávek samopalů a pušek. Uzavření smlouvy ve všech třech případech předcházelo jednací řízení bez uveřejnění, jehož využití ministerstvo zdůvodnilo tím, že šlo o rozšíření původních smluv uzavřených v letech 2001 až 2004. Ministerstvo takto nakoupilo 1873 souprav zbraní.

„Je to zakázka Policie ČR, budu požadovat jasné vysvětlení od policejního prezidia a případné vyvození osobní zodpovědnosti osob, které dle ÚOHS postupovaly v rozporu se zákonem,“ uvedl na Twitteru ministr vnitra Jan Hamáček

K pokutě 800 tis. Kč od antimonopolního úřadu za dodávku samopalů a pušek: Je to zakázka @PolicieCZ, budu požadovat jasné vysvětlení od policejního prezidia a případné vyvození osobní zodpovědnosti osob, které dle ÚOHS postupovaly v rozporu se zákonem.

Zákon pro dodatečné dodávky stanovuje lhůtu tří let, kterou lze překročit pouze za zvláštních okolností. Ty ale podle úřadu nenastaly. Ministerstvo se rozhodnutí úřadu bránilo podáním rozkladu k jeho předsedovi, ten se ale ztotožnil s rozhodnutím první instance a rozklad zamítl.

Uvedl, že je možné pořídit dodatečné dodávky zbraní i po uplynutí doby tří let od uzavření původní smlouvy, současně však uvedl, že prodloužení této doby nemůže být bezbřehé a musí mít limity. Čím více je zákonná tříletá doba překročena, tím závažnější musí být zvláštní okolnosti, které toto překročení ospravedlňují.

„V případě nejčastěji pořizovaného typu zbraně ani nelze hovořit o dodatečných dodávkách, protože zadavatel takto nakoupil výrazně větší množství zbraní, než kolik odebral při jejich prvotní dodávce,“ upozornil Mlsna.
Rozhodnutí úřadu je pravomocné, ministerstvo tak musí pokutu do dvou měsíců zaplatit. Rozhodnutí ÚOHS může napadnout správní žalobou u Krajského soudu v Brně, její podání ale neodkládá povinnost sankci zaplatit.

X X X

Šlo to za Husáka, půjde to i teď. Hustá dvojka představila recept na bydlení

„Hustá dvojka“, tedy ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová a její poradce Matěj Stropnický, spolu natočili další video, kde přibližují program strany. Tentokrát se zaměřili na bytovou politiku. Maláčová je jedničkou pražské volební kandidátky ČSSD, Stropnický dvojkou.

„Na koupi bytu už nemá v týhle zemi kromě spekulantů vůbec nikdo, mám toho plný zuby,“ otevírá Maláčová téma nového videa. Dodává, že v celém Česku od loňska vzrostly ceny bytů o 16 procent, průměrná cena bytu velikosti 70 metrů čtverečních v Praze nyní činí osm a půl milionu korun. Stropnický upozorňuje, že 70 tisíc bytů v Praze zůstává prázdných.
Dvojice předkládá několik bodů, při jejichž stanovování se strana inspirovala v zahraničí. „Založíme státní bytový fond, který bude byty vykupovat a pak pronajímat za regulované nájmy, jako v Berlíně,“ představuje Maláčová jednotlivé body.
Sokol: Hustá dvojka Maláčová a Stropnický mě ujišťuje, že je dobře, že mám zbraň | (0:33) | video: CNN Prima NEWS
„Postavíme 10 tisíc nových státních bytů ročně, šlo to za Husáka, půjde to dneska taky. A pět procent bytů z každého velkého dokončeného projektu půjde státu, jako to dělají v Mnichově,“ dodává.

Dříve volili ANO, teď ČSSD. Pražané jihnou pod pohledem Jany Maláčové
„My jsme navíc připravili a předložili zákon o družstevním bydlení, jako to mají ve Vídni. 15 tisíc bytů ročně a až o třetinu levněji než od developerů,“ slibuje Maláčová. Podle ní jsou ale všichni koupení od developerů a proto se o zákoně zatím ani nehlasovalo.
Jak to budem regulovat a financovat? Ptá se Stropnický. „Výnosem daně z převodu nemovitostí, kterou obnovíme, platit ji ale bude prodávající. Dál progresivním zdaněním. Daň zůstane stejná pro lidi, kteří v bytech bydlí, ale začne se strmě zvedat od čtvrté vlastněné nemovitosti, tedy těm, kdo s byty jen kšeftují,“ nastiňuje lídryně pražské kandidátky za ČSSD.

„Ještě zavedeme sankce za déle než půl roku neobsazený byt, tím snížíme i nájmy. Lidem, kteří nemohou pro samý spekulanty koupit byty na trhu, pomůže s bydlením stát,“ ukončuje Maláčová předvolební spot.
„Hustá dvojka“ se představila již jednou. Varovala před rozkradením České pošty a Českých drah. Z příprav na to obvinila ODS. „Zloději přitvrzují,“ řekl doslova Stropnický, který je za Maláčovou na druhém místě pražské volební kandidátky ČSSD.
„Zloději přitvrzují. Minulý týden řekl první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura, že by jeho koalice po kouskách klidně prodala České dráhy a Českou poštu,“ říká ve videu Stropnický.
Zloději přitvrzují, pustila se ČSSD do ODS kvůli plánu prodat poštu i dráhy

„Takže, pane Stanjuro, my vám chceme říct, že sociální demokracie nikdy nepřipustí rozkradení, tedy pardon privatizaci, jak vy tomu říkáte, ani Českých drah, ani České pošty,“ doplňuje ho Maláčová.
Ještěže mám zbraň, říká Sokol o „husté dvojce“ Maláčové a Stropnickém
Způsob volební kampaně Maláčové a Stropnického čelí i kritice. Negativně ho hodnotí například právník Tomáš Sokol, který v pořadu CNN Prima News Co Čech, to politik řekl, že se chovají protiprávně.

X X X

Na britských pumpách dochází benzin. Nepanikařte, prosí Johnson řidiče

Benzinové stanice ve Velké Británii se kvůli chronickému nedostatku řidičů kamionů potýkají s výpadky dodávek. Některé pumpy už musely dočasně zavřít, před jinými se vinou šňůry aut. Premiér Spojeného království Boris Johnson Brity proto vyzval, aby tankovali jako obvykle a nesnažili se udělat si zásoby. Vláda také zvažuje, že na rozvážení pohonných hmot nasadí armádu.
Benzinu je dost, jen ho nemá kdo přivézt. Po prázdných regálech v prodejnách potravin jsou tak paralyzované pumpy dalším dopadem chybějících řidičů kamionů.

Společnost British Petroleum (BP) musela omezit dodávky a nejméně padesát z dvanácti set benzinových stanic napříč Británií hlásí, že nemá jeden z nabízených druhů pohonných hmot. Některé zase musely dočasně zavřít, protože BP benzin přednostně vozí na pumpy na dálnicích.

„Situace je špatná, velmi špatná,“ řekla minulý týden členům britské vlády ředitelka britské pobočky BP Hanna Hoferová. Výpadky dodávek postihly také pumpy Esso či Shell. Vláda proto podle listu The Times zvažuje, že na rozvoz paliva nasadí vojáky. „Operace Escalin“ však má začít jedině za výrazného zhoršení situace.
Zima může být krutá. Británie už zvažuje pomoc dodavatelům energií

Ačkoliv premiér Johnson apeloval na občany, aby nepropadali panice, u pump především na jihovýchodě Anglie se v pátek tvořily dlouhé fronty. Opoziční labouristé ze situace částečně viní brexit a nová pravidla při najímání pracovníků. „Řidiči musejí vyplňovat desítky stran dokumentů. Metody, jakými vláda zavádí brexit do praxe, se nepochybně podepsaly na celém systému. Ale jsou tu i jiné faktory,“ míní jedna z předních postav labouristů Anneliese Doddsová.

I v samotné vládě panuje spor o to, jak situaci vyřešit. Ministr dopravy Grant Shapps čelí výzvám, aby se Británie více otevřela pracovníkům ze zahraničí a uvolnila stávající pravidla. To však ministr odmítá. Uvedl, že nechce shodit pod stůl žádné možné řešení. Více cizinců však v zemi nechce.

Dělníci z východní Evropy totiž podle něj „celé roky“ sráželi mzdy britským řidičům, což vedlo k tomu, že Britové o „kvalifikovanou a náročnou“ práci neměli zájem a spirála chybějící pracovní síly se dál roztáčela.

Prohlásil také, že není správné za nedostatkem řidičům hledat brexit a že odchod Británie z Evropské unie umožnil vládě dostat do průmyslu nové zaměstnance rychleji než předtím. „Brexit je součástí řešení,“ řekl ministr s tím, že „pohne zemí i nebem“, aby problém vyřešil.
Upozorňuje, že kvůli covidu muselo až 40 tisíc uchazečů o práci řidiče nákladních vozů odložit nutné zkoušky. Vláda proto podle Shappse zavede zákon, který by měl krizi prolomit. Třeba tím, že testy bude moci skládat dvakrát více lidí než před pandemií. ​

X X X

Feri potají sundal kondom, pak řekl, že už je to jedno. Vyšetřují ho jiní, proč? KDYŽ DENNĚ V TV SEX?

Vyšetřování bývalého poslance TOP 09 Dominika Feriho, který je podezřelý ze sexuálního násilí, se protahuje. Policie se kauzou zabývá od června a podle všeho jen tak k rychlému vyústění nesměřuje. Ovlivnila to i výměna žalobce a vyšetřovatele.
Informoval o tom deník Aktuálně.cz, podle kterého se trestní řízení nyní soustředí na dění ve Feriho bytě, kam si některé dívky zval. Případ převzalo Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 3, kde je Feri trvale hlášen.
Důvodem změny je, že se tam patrně stalo nejvíce možných nezákonných událostí. I policie Prahy 3 má zároveň specializované oddělení pro sexualní delikty.

Feri čelí obvinění, že měl v minulosti na domácích večírcích sexuálně zneužít několik studentek. Deník N a A2larm přinesly svědectví dívek, které poslance viní z toho, že je v opilosti i přes výslovný nesouhlas přinutil k pohlavnímu styku.
Kauza Feri může koalici SPOLU ubrat až 4 procenta, říká politolog Kubáček | (39:10) | video: iDNES.tv

Některé ženy sdílely další traumatizující zkušenosti s Ferim. Jedna například uvedla, že trvala na tom, že budou vždycky chráněni a Feri bude mít kondom, protože věděla, že má Feri různé partnerky.
Zasloužíte si všechno, co se vám děje. Feriho ctitel spílal moderátorce ČT

„Několikrát naléhal, že ho mít nechce, ale já nikdy neustoupila. Ale jednou jsem zjistila, že si ho potají sundal,“ uvedla s tím, že v panice, že není chráněná, ho podle svých slov o nasazení kondomu opakovaně požádala. To však Feri odmítl se slovy, že už je to stejně jedno, a i přes její nesouhlas pokračoval.

Ačkoliv Feri s obviněními nesouhlasil, složil mandát poslance a opustil i svou domovskou stranu TOP 09. Na jeho místo ve Sněmovně nastoupila filmová dokumentaristka a bojovnice za práva žen Olga Sommerová, kterou nominovala Liberální ekologická strana.
Feri odešel s kryptoměnou za 3 miliony. Za peníze z mandátu, tvrdí

TOP 09 vyjádřila podporu všem, kteří mohli být obětí nevhodného chování. „Pevně věříme, že se tomuto případu budou věnovat všechny kompetentní orgány a všechny případy budou co nejdříve pečlivě vyšetřeny,“ sdělil po vypuknutí kauzy v květnu mluvčí strany Vladan Vaněk.

X X X

Chyták v nových otázkách pro autoškoly: tramvaj nemá vždy přednost

Do závěrečných testů uchazečů o řidičský průkaz postupně přibude 120 nových otázek. Redakce iDNES.cz zveřejnila prvních 35 v kvízu, kde si mohli čtenáři otestovat své znalosti. Mnoho z nich zmátla otázka týkající se přednosti v jízdě. Tramvaj ji nemá vždy, vysvětluje obecný omyl expert. Například pokud vyjíždí z pěší zóny.

První sada 35 otázek se v závěrečných testech autoškol objeví už 24. října. Nové otázky mají studenty odvést od bezmyšlenkovitého biflování k přemýšlení. Otázky přinášejí reálné fotografie z provozu i interaktivní hazard perception videa, u kterých musí žadatel o řidičský průkaz zvážit celou situaci a přemýšlet v souvislostech (psali jsme zde).
Jedna z otázek, kterou jsme v redakčním kvízu zveřejnili, čtenáře obzvlášť zmátla. Jedná se o fotografii tramvaje vyjíždějící z pražské části Anděl po Štefánikově ulici směr Újezd, kde auto naproti odbočuje doleva a křižuje trasu tramvaje.
KVÍZ: Vyzkoušejte si nové otázky v autoškole

Na otázku „Řidič vozidla z výhledu se chystá odbočit vlevo. Musí dát přednost v jízdě tramvaji?“ se většina čtenářů nechala nachytat a přednost tramvaji by dala.

Řidič vozidla z výhledu se chystá odbočit vlevo. Musí dát přednost v jízdě tramvaji?
„Ta tramvaj jedoucí z pěší zóny je pěkný chyták. Zvlášť, když v reálné situaci by nikdo neriskoval, že opravdu zastaví a dá přednost,“ komentuje otázku v diskusi pod článkem například Pavel Obdržálek.
„Jak je psáno – platí pro auto, tramvaj atd., že při výjezdu z pěší zóny je bráno jako vyjíždění z místa mimo účelovou komunikaci/vozovku, a tudíž musí dát přednost v obou směrech a všem,“ míní Tomáš Vaverka.

Experti mu dávají za pravdu. „Tato konkrétní situace na první pohled navozuje dojem, že řidič odbočující vlevo je povinen dát přednost protijedoucím vozidlům při odbočování vlevo. To plyne z § 21 odst. 5 zákona o silničním provozu. Ovšem ustanovení § 23 upravuje vjíždění na pozemní komunikaci z místa ležícího mimo pozemní komunikaci, a to včetně vjíždění z účelové pozemní komunikace, obytné a pěší zóny na jinou pozemní komunikaci,“ vysvětluje místopředseda Asociace autoškol ČR Ondřej Horázný.

„Taková vozidla musí dát přednost vozidlům jedoucím po pozemní komunikaci. Znamená to tedy, že všem vozidlům bez ohledu na to, zda někam odbočují či nikoli. Proto se v daném případě nejprve musí uplatnit pravidlo podle § 23 a pravidlo podle § 21 odst. 5 se vůbec neuplatní,“ dodává.

„V praxi si to neriskneme“
I když má v takových případech řidič auta z výhledu přednost, přemluvit tramvaj by nikdo ze čtenářů raději nezkoušel. A není divu, při natáčení reportáže totiž ve dvou ze tří případů tramvaj protijedoucímu odbočujícímu autu v této konkrétní situaci přednost nedala.
„To místo osobně znám, je to Štefánikova ulice v Praze. Jezdím tam docela často a zkoušet si tam vynutit přednost před tramvají obnáší riskovat zabodnutí jejího spřáhla do pravých dveří,“ diskutuje pod kvízem Michal Zetek.
„Nejlepší praxe je ale stejně před tramvají minimálně zpomalit, i když má dát přednost ona vám. Chyba se stát může a tramvaj přetlačovanou vždycky vyhraje...“ souhlasil Jáchym Kvasnička.

Podle pražského Dopravního podniku je ostražitost řidičů v pořádku, ale obavy čtenářů jsou zde zbytečné. „Řidiči tramvají plně dodržují zákon č. 261/2000 Sb. a při vjíždění na pozemní komunikaci z místa ležícího mimo pozemní komunikaci (např. zde uváděna pěší zóna, nebo některá tramvajová obratiště, nebo některé části tramvajové tratě) vždy dávají přednost všem vozidlům jedoucím (i odbočujícím) po pozemní komunikaci,“ ujistila mluvčí DPP Aneta Řehková.

Přednost při vyjíždění z obytné zóny
Tuto problematiku by tramvajáci měli znát: ostatně, mají ji v pravidelném školení řidičů a je i součástí souboru otázek pravidelného podnikového přezkoušení z pravidel silničního provozu.
„Naši řidiči tramvají jsou na tyto situace připraveni a samozřejmě jsou schopni „počítat s nejhorším“, ale vždy při zachování maximální bezpečnosti provozu,“ dodala mluvčí.