iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Covid běžná nemoc? Přibývají další, přes 30 tis. mrtvých

Covid jako běžná nemoc: praktiky čeká nový postup. Nakažení se vrátí do ordinací – ale řízeně Pacienti, kteří mají podezření na nákazu koronavirem, si od letošního podzimu přijdou pro svou diagnózu osobně do ordinace praktického lékaře. Ten je vyšetří, provede antigenní test a potvrdí, nebo vyvrátí, že covid-19 mají, a zahájí případnou léčbu. Vyplývá to ze zbrusu nového doporučeného postupu, který ve spolupráci s vedením praktiků vypracovalo Ministerstvo zdravotnictví a s nímž se tisíce lékařů seznámí na 15. kongresu primární péče, který startuje 17. října v Praze.

Podle Sdružení praktických lékařů (SPL) signalizuje tento krok změnu přístupu k nemoci, která se přesouvá do kategorie chorob, s nimiž se lidé běžně potýkají.
„Vyšetření pacienta a rychlé provedení testu je pro správné a rychlé stanovení diagnózy zásadní a umožní to včasné zahájení správné léčby. Čas je totiž při podání monoklonálních protilátek klíčovým faktorem ovlivňujícím úspěšnost terapie, proto tento krok považujeme za správný. Můžeme k němu přistoupit i díky tomu, že drtivá většina praktiků a personálu jejich ordinací už je očkovaná, a také proto, že i podstatná část naší populace byla očkována nebo onemocnění prodělala.

Neočekáváme tedy takové tsunami jako v minulém roce na podzim a letos na jaře, kdy nebylo možné nápor pacientů zvládnout jinak než distančně,“ říká MUDr. Petr Šonka, předseda SPL, které kongres společně se Sdružením praktických lékařů pro děti a dorost (SPLDD) pořádá. Podle něj však bude i nadále pro pacienty s podezřením na covid-19 platit zvláštní režim. „Bude to ale velmi náročné na organizaci průchodu lidí ordinací, zde doufáme ve spolupráci pacientů. Není možné, aby si v čekárně pacienti s příznaky onemocnění dýchací cest, a tedy potenciálně nakažení koronavirem, sedli vedle babiček právě očkovaných proti chřipce nebo vedle chronicky nemocných pacientů. Proto bude stále platit systém objednávání lidí s podezřením na nákazu na konkrétní hodinu, kdy je budeme moci bezpečně vyšetřit, tak aby nehrozili jiné pacienty,“ popisuje MUDr. Šonka. Další postup bude u nakažených záviset například na tom, zda patří do rizikové skupiny.

Mezi známá rizika patří například vyšší věk, probíhající onkologická léčba, obezita, cukrovka, vysoký krevní tlak, plicní onemocnění či další chronické choroby. „Abychom předešli vážnému průběhu covidu-19 u rizikových pacientů, zahájíme léčbu co nejdříve od začátku onemocnění,“ vysvětluje MUDr. Šonka. „Vzdáleně – tedy distančně – můžeme podle nového doporučeného postupu poskytovat péči u nerizikových pacientů s lehkým průběhem onemocnění, a především při následném sledování vývoje nemoci s vědomím toho, že u některých pacientů s mírnými potížemi může dojít přibližně po týdnu k prudkému zhoršení.“

Podle předsedy SPL čeká praktické lékaře náročný podzim, kdy mají naočkovat více než milion lidí na chřipku, a kromě toho budou očkovat ty, kdo se doposud nenaočkovali proti koronaviru. Bude na nich také ležet největší zátěž související s podzimní vlnou onemocnění covid-19 a zároveň se počítá s tím, že budou aplikovat třetí dávky vakcín těm, kteří již byli proti koronaviru dříve očkováni.
Komplikací pro praktiky byl ještě donedávna nejasný mechanismus distribuce vakcín Pfizer/Biontech. Velká balení vakcín jsou pro ně totiž nevyužitelná, protože je téměř nelze včas vyočkovat. „Nicméně nyní je už jisté, že vakcíny Pfizer/Biontech bude možné do ordinací praktických lékařů objednávat od minimálního počtu třiceti dávek, tedy pěti lahviček, s čímž se již dá běžně pracovat. Předpokládaný počátek distribuce je ve druhé polovině října, až bude dokončeno výběrové řízení na distributora,“ říká MUDr. Michal Bábíček, místopředseda SPL.

O tom, jak bude vypadat očkování proti koronaviru u dětí, se budou na kongresu bavit také dětští praktičtí lékaři, kteří v tuto chvíli aplikují vakcínu Moderna. „Přestože zájem o očkování u školních dětí klesá, jsme na očkování plně připraveni, s očkováním dětí máme nejbohatší zkušenosti. Pokud se zlepší podmínky distribuce vakcín, zapojí se do vakcinace dětí, případně i jejich rodičů či prarodičů další praktičtí dětští lékaři,“ komentuje MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně SPLDD ČR.
Koronavirem se bude zabývat celý úvodní blok kongresu s názvem Primární péče v době covidu – a jak dál?, kde svůj pohled představí řada expertů z řad plicních lékařů, kardiologů či diabetologů. Covid-19 pronikl i do bloku Duše v době covidu aneb staráte se o své duševní zdraví? Přednášet na téma vlivu epidemie na psychické zdraví jak pacientů, tak lékařů budou experti z oboru psychologie a psychiatrie. Institut komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK zde představí rozsáhlou sociologickou analýzu profesních postojů nazvanou Praktičtí lékaři ve stínu epidemie.
Účastníci kongresu si mohou po celé dva dny vyzkoušet řadu věcí na místě na workshopech zaměřených například na měření EKG, odvykání kouření, novinky v akutní péči u dětí či na péči o obézní děti.
Kongres začíná 17. a končí 18. září v Praze. Markéta Pudilová,

X X X

V pondělí přibylo 493 případů covidu. Dál stoupá počet hospitalizovaných

Za pondělí přibylo 493 potvrzených případů nákazy koronavirem, o 104 víc než před týdnem. Hospitalizovaných s covidem postupně přibývá. V neděli jich bylo 139, nejvíc od 17. června. O týden dřív bylo hospitalizovaných kolem devadesáti lidí. Rostou i počty pacientů v těžkém stavu. V pondělí jich bylo 21, o devět více než o týden dříve.
Takzvané incidenční číslo, které udává týdenní počet nově nakažených v přepočtu na 100 tisíc obyvatel, stouplo nad hranici 25 případů. Kolem tohoto čísla se pohybuje poslední tři dny.

„Vyšetření pacienta a rychlé provedení testu je pro správné a rychlé stanovení diagnózy zásadní a umožní to včasné zahájení správné léčby. Čas je totiž při podání monoklonálních protilátek klíčovým faktorem ovlivňujícím úspěšnost terapie, proto tento krok považujeme za správný,“ uvedl předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Ke změně mohou ordinace podle něj přistoupit díky tomu, že většina praktiků a jejich sester už je očkovaná a očkování nebo prodělání nemoci má za sebou i velká část populace.

Pacienti s podezřením na covid se ale budou muset do ordinace objednat, aby se v čekárně nepotkávali s jinými pacienty. Na dálku mohou praktici podle nového doporučení poskytovat péči lidem, kterým nehrozí, že by kvůli covidu skončili v nemocnici. Rizikové pacienty mohou praktici odeslat do nemocnice na podání monoklonálních protilátek. Těžký průběh hrozí například starším lidem, onkologickým pacientům, lidem s obezitou, cukrovkou, vysokým krevním tlakem, plicním onemocněním a dalšími chronickými chorobami.

X X X

Zemana i Klause hospitalizovali ve vojenské nemocnici

Prezident Miloš Zeman i bývalý prezident Václav Klaus byli hospitalizováni v pražské Ústřední vojenské nemocnici. Zeman byl hospitalizován v úterý, podle jeho poradce Martina Nejedlého by se mělo jednat o pravidelnou prohlídku. Klaus měl se o víkendu necítil dobře a po dohodě s lékaři byl hospitalizován. V úterý se dostavil na další vyšetření.

„Prezident Miloš Zeman byl v úterý hospitalizován v Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN),“ potvrdila iDNES.cz mluvčí nemocnice Jitka Zinke. O události informoval jako první deník Právo. Podle jeho informací prezidenta doprovodila i manželka Ivana.

Podle Zemanova poradce Martina Nejedlého se jedná o pravidelnou prohlídku. „Slyšel jsem pana prezidenta, že se domlouvá přes svého kancléře a tajemníka, aby dohodl termín na pravidelnou prohlídku,“ řekl portálu iROZHLAS.cz Nejedlý.
Ve vojenské nemocnici byl Zeman v posledních letech několikrát. Loni mu v ní operovali zlomenou ruku, kterou si zranil při pádu. O rok dříve v ÚVN zůstal čtyři dny na rekondičním pobytu. Dlouhodobě se prezident léčí s neuropatií nohou a cukrovkou. Kvůli potížím s nohama začal letos používat invalidní vozík.

Předchozí hospitalizace prezidenta Miloše Zemana
Na začátku letošního roku se Zeman v nemocnici očkoval proti koronaviru a absolvoval komplexní preventivní lékařskou prohlídku, kvůli které zůstal v ÚVN dva dny.

Klaus se o víkendu necítil dobře
Václav Klaus byl o víkendu hospitalizován také v ÚVN s vysokým tlakem. V úterý se dostavil na další vyšetření. „Exprezident Klaus se necítil dobře už o víkendu, a tak podstoupil vyšetření, při němž mu zjistili vysoký tlak. Nyní čeká na další testy v nemocnici,“ sdělil redakci iDNES.cz Klausův mluvčí Petr Macinka.

Exprezident Klaus prodělal koncem února covid-19. Podle jeho mluvčího Klaus absolvoval celou svoji léčbu v domácím prostředí, bez nutnosti jakékoli nadstandardní či nemocniční péče. V Ústřední vojenské nemocnici pouze podstoupil zhruba půlhodinové vyšetření.
Osmdesátiletý exprezident je ale stále v dobré fyzické kondici. Letos v srpnu opět nechyběl při Svatovavřinecké pouti v Krkonoších a absolvoval cestu z Luční boudy na Sněžku „Měření času už není můj cíl. Vyjít na Sněžku je můj cíl. Dneska je krásně, přesně tak, jak to má vypadat. Člověk ani není super zpocený, ani mu není zima,“ líčil Klaus svoje dojmy po výšlapu.

X X X

Papež dorazil na východ Slovenska. V Prešově ho vítaly tisíce lidí

Papež František pokračuje v návštěvě Slovenska. V úterý dorazil na východ země. Liturgie v Prešově, kterou slaví řečtí katolíci, byla pro věřící první velkou akcí, kde mohli svatého otce spatřit. Přišly tisíce lidí. Odpoledne se papež setká s Romy z košického sídliště Luník IX.

Před zahájením mše na prostranství u sportovní haly v Prešově, ve kterém sídlí řeckokatolické arcibiskupství, papež projel mezi věřícími v papamobilu a zdravil je. Mnozí z nich měli v rukou vatikánské vlaječky.
Papežský trůn, na kterém František seděl během liturgie, vyrobil truhlář, který spolu s chotí vychovává osm dětí a sám je řeckým katolíkem.
K řeckokatolické církvi se na Slovensku při sčítání lidu v roce 2011 přihlásila necelá čtyři procenta obyvatel. Většina obyvatel země se označila za římské katolíky.

Odpoledne se papež v Košicích, druhém největším městě Slovenska, setká s Romy a poté také s mládeží. Jeho návštěva země, kterou zahájil v neděli, vyvrcholí ve středu mší v Šaštíně nedaleko hranic s Českem. Na ni se zaregistrovalo kolem 50 tisíc lidí.

Zájem veřejnosti o účast na veřejných akcích s papežem během jeho návštěvy Slovenska zaostal za původními očekáváními. Kvůli koronavirové infekci se lidé museli předem elektronicky registrovat a vstupenky mohli nejprve získat jen ti, kdo byli plně očkovaní proti covidu-19.

Minulý týden organizátoři vyčlenili malou část z vyhrazených sektorů i pro ty, kteří budou mít pouze potvrzení o testu na koronavirus nebo o prodělání covidu-19. Celkově se na veřejné akce s papežem na pětimilionovém Slovensku přihlásilo přes 100 tisíc lidí, z nichž téměř sedm tisíc nemá očkování proti covidu-19.

X X X

Vakcíny proti chřipce a covidu-19 – ideálně naráz, Říkají praktici a připravují se na podzim

Podzim bude ve znamení očkování, předvídají praktičtí lékaři. Česká vakcinologická společnost jim totiž doporučila naočkovat pacienty vakcínami proti koronaviru a chřipce v jeden den. Jinak by totiž musel být mezi podáním těchto vakcín bezpečnostní odstup minimálně 14 dnů. O tom, jak přesně se vypořádají s očkováním na podzim, se budou praktičtí lékaři bavit na letošním 15. kongresu primární péče, který startuje 17. září v Praze.

„Běžně očkujeme například proti chřipce a pneumokokovi zároveň, takže předpokládám, že by to ani v tomto případě nepředstavovalo problém. Naopak by nám to pomohlo logisticky, protože pokud bychom měli řešit zvlášť jednotlivá očkování a do toho covidové pacienty, bylo by to extrémně náročné,“ říká MUDr. Michal Bábíček, první místopředseda Sdružení praktických lékařů. Očekává, že letos zavítá do ordinací praktiků kvůli vakcinaci více pacientů, než je obvyklé. Stejná očekávání mají dětští praktičtí lékaři – zejména kvůli zahájení školního roku.

Jak bude situace v ordinacích reálně vypadat, se ale teprve ukáže, protože proti chřipce se začíná očkovat nejdříve začátkem října, pro nejlepší ochranu až do jara pak ještě v listopadu. A tak souběh vakcinace může dobře fungovat pro pacienty, kteří si přijdou pro první dávku proti covidu nebo pro vakcínu jednorázovou. Otázka zní, jak se podaří sladit harmonogram u těch, kteří dorazí pro třetí dávku. Zde ministerstvo zdravotnictví plánuje osmi- až dvanáctiměsíční odstup od poslední dávky, u mnohých tak vychází třetí dávka až na prosinec.

„Větší množství pacientů z rizikových skupin jsme začali očkovat první dávkou v březnu, takže od druhé dávky nám to vychází přibližně na konec roku. Ze současného očkování proti chřipce a aplikace třetí dávky vakcíny proti covidu-19 by tak mohli profitovat hlavně nejstarší pacienti, kteří byli očkováni proti covidu-19 v lednu a únoru 2020,“ počítá MUDr. Ludmila Bezdíčková, praktická lékařka. MUDr. Bábíček předpokládá, že možnost dodatečného očkování třetí dávkou využije velká část těch, kterým ji lékaři doporučí. „Starším lidem mnohem více záleží na jejich zdraví a budou se chtít chránit. Věřím také, že jakmile budeme mít k dispozici vakcínu Pfizer/Biontech, řada dosud neočkovaných pacientů z rizikových skupin se naočkovat nechá,“ říká.

Komplikací pro praktiky byl ještě donedávna nejasný mechanismus distribuce vakcín Pfizer/Biontech. Velká balení vakcín jsou pro ně totiž nevyužitelná, protože je téměř nelze včas vyočkovat. „Nicméně nyní je již jisté, že vakcíny Pfizer/Biontech bude možné do ordinací praktických lékařů objednávat od minimálního počtu třiceti dávek, tedy pěti lahviček, s čímž se již dá běžně pracovat. Předpokládaný počátek distribuce je ve druhé polovině října, až bude dokončeno výběrové řízení na distributora,“ říká MUDr. Bábíček.

Zapojit se chtějí i pediatři, kteří v současné době podávají vakcínu Moderna. „Přestože máme s očkováním snad největší zkušenost, vakcínu máme k dispozici bohužel až od srpna. Dosud se tak dětští lékaři do imunizace zapojovali alespoň výpomocí v očkovacích centrech. Zájem je nyní ovlivněn skutečností, že část dětí již byla naočkována ve velkých centrech. V našich ordinacích se ale se zájemci o očkování setkáváme i nyní po návratu z prázdnin. Rodiče chtějí vakcinací své děti ušetřit testování ve školách, případně se snaží chránit i další členy rodiny, kteří mohou být v rizikové skupině. Očkujeme i neregistrované včetně dospělých, přijít tedy může i celá rodina,“ říká MUDr. Hana Cabrnochová, MBA, praktická lékařka pro děti a dorost a členka výboru Vakcinologické společnosti ČLS JEP. Vojtěch Šprdlík, Markéta Pudilová,

X X X

Praktici se pobaví s psychiatry o dopadech pandemie na duši

Data ukazují, že se duševní nemoc v souvislosti s covidem projeví do půl roku až u 34 % lidí
Do ambulancí psychologů a psychiatrů chodí ještě měsíce po druhé vlně covidu-19 čím dál více pacientů – potýkají se s depresí. Mezi klienty expertů na duševní stav se objevují také lékaři. Podle výzkumu, který provedla Univerzita Karlova, loni mírně stouplo procento těch, kteří trpí středně těžkými až těžkými projevy deprese. Psychické obtíže se nevyhnuly ani těm, kdo stojí v boji s covidem v první linii. Tři čtvrtiny praktických lékařů se kvůli náročným pracovním podmínkám v době covidu dokonce obávají o svoje psychické zdraví. I to bude tématem letošního 15. kongresu primární péče, který startuje 17. září v Praze, konkrétně bloku, který se jmenuje Duše v době covidu aneb staráte se o své duševní zdraví?

V boji s onemocněním covid-19 stáli praktičtí lékaři v první řadě. Většina z nich se podle výzkumu Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK, který jeho autoři představí přímo na kongresu, dostala do kontaktu s nemocným už v prvních deseti měsících epidemie. Hlubší vědomosti, jak se před nákazou chránit, však měl jen zlomek z nich. Opírat se nemohli ani o vlastní zkušenosti, protože v podobné situaci se v minulosti ocitla pouze menšina dotazovaných lékařů.
„Nejhorší byl pro nás neustálý stres z toho, co bude a jak to zvládneme. Do toho bylo nutné se vypořádat s obavami našich pacientů, na které dopadl nejen strach z nemoci, ale také z dlouhodobé izolace, z omezení kontaktů a z dalších okolností, které s sebou pandemie nesla,“ říká praktický lékař MUDr. Norbert Král. V podzimní pandemické vlně, kdy prudce narůstal počet nemocných, se 80 % z nich obávalo nákazy od svých pacientů. „Především jsme se báli, že nakazíme své blízké, obavy stupňoval i mediální obraz pandemie a nedůvěryhodná komunikace vlády,“ doplňuje MUDr. Král.
„V době pandemie se naše práce značně změnila. Museli jsme zajistit, aby se pacienti mezi sebou nepotkávali, což s sebou neslo velké množství telefonických konzultací. Přibylo covidových pacientů, u nichž bylo potřeba hlídat jejich zdravotní stav a řešit případné zhoršení. Dále jsme museli zvládnout požadavky na očkování, o kterém nám chyběly jasné informace, kdy a čím budeme očkovat,“ uvádí praktická lékařka MUDr. Eva Kasalická ze Sdružení praktických lékařů důvody, které v době pandemie vedly ke zvýšenému stresu v ordinacích praktiků. Podle přednosty psychiatrické kliniky VFN v Praze doc. MUDr. Martina Anderse, Ph.D., systematická péče o duševní zdraví lékařů prakticky neexistuje.

„U nás v nemocnici jsme proto lékařům nabídli možnost konzultace,“ vysvětluje doc. Anders. Psychické obtíže se podle něj mohou vyskytnout až měsíce poté, co člověk covid-19 prodělal. Mohou za to biologické mechanismy viru, které dokáží ovlivnit konkrétní centra v mozku, jež mají dopad na náladu člověka nebo jeho spánek. „Máme k dispozici data z výzkumů z USA, která potvrzují, že u 34 % lidí se do 6 měsíců po prodělaném covidu vyskytlo duševní onemocnění. Nejčastěji šlo o deprese, úzkostné stavy a poruchy spánku. Vyšší riziko je přitom u těch, kteří se s psychickou nemocí léčili již v minulosti. Výjimkou však nejsou ani zcela nové případy,“ upozorňuje doc. Anders. Ivana Šalbabová, Markéta Pudilová

X X X

VYSOKÉ ODMĚNY PRO POLITIKY BABIŠE

Neoprávněné odměny pro politiky z hnutí ANO vyšetřuje policie
​Případem neoprávněně vyplacených odměn pro ústeckého hejtmana Jana Schillera (ANO) a poslance a hlavního manažera hnutí ANO Jana Richtera se zabývá policie. Ta už zahájila výslechy a vyžádala si dokumenty z krajského úřadu. Oba politici v loňském roce pobírali krajské platy v plné výši, ačkoli jako poslanci měli nárok jen na 40 procent.

Oba již peníze vrátili.
Na nesrovnalosti v odměnách obou politiků přišla letos v květnu mimořádná kontrola finančního výboru. Na její závěry upozornil HlídacíPes.org a Deník N. Hlavní manažer hnutí ANO Jan Richter loni pobíral plný plat člena zastupitelstva Ústeckého kraje, ačkoliv měl jako poslanec dostávat jen 40 procent. Neoprávněně si tak přišel na zhruba 700 tisíc korun.
Od 1. ledna roku 2020 totiž platí nový zákon, podle něhož si poslanci, pokud jsou zároveň uvolněnými představiteli samospráv, smějí ve druhé funkci vydělat pouze 40 procent tabulkové odměny. To se u Richtera ani hejtmana Schillera nestalo, za své krajské funkce pobírali plný plat.

Poslanec Richter byl v čele Finančního výboru v minulém volebním období, za rok 2020 se to týká měsíců leden až říjen, kdy se konaly krajské volby. Za šéfování výboru mu náležela odměna kolem 90 tisíc korun měsíčně hrubého, to se týká i tříměsíčního „odchodného“, které bylo vyplaceno v listopadu, prosinci a lednu.

Kraj později přiznal, že se stejná věc stala i u hejtmana Jana Schillera. Ten po svém listopadovém zvolení hejtmanem zůstal do konce roku i poslancem, a právě těchto necelých dvou měsíců se neoprávněně vyplacené odměny týkají.
„Došlo k politováníhodnému nedopatření ze strany Krajského úřadu Ústeckého kraje v souvislosti s tím, že nebyla zohledněna současně vykonávaná funkce poslance Parlamentu České republiky spolu s funkcí uvolněného krajského zastupitele u Mgr. Jana Richtera a u Ing. Jana Schillera,“ uvedl mluvčí kraje Martin Volf. Oba poslanci rozdíl podle Volfa uhradili.
Na základě informací z médií…
Poté, co na věc HlídacíPes.org upozornil, se věcí začala zabývat i policie. „Na základě informací zveřejněných v médiích se Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje zjištěním finančního výboru Zastupitelstva Ústeckého kraje zabývá,“ potvrdila mluvčí Šárka Poláčková.

Na policii už vypovídal například člen zmíněné kontrolní komise, zastupitel Filip Ušák (STAN). „Mohu potvrdit, že mě Policie ČR kontaktovala v záležitosti činnosti naší komise a nezákonného vyplacení odměn bývalému předsedovi finančního výboru Janu Richterovi a hejtmanovi Janu Schillerovi a že jsem byl pozván k podání vysvětlení,“ řekl Ušák s tím, že vzhledem k probíhajícímu vyšetřování věc více komentovat nemůže.

Co se dělo v Krajské zdravotní? Smlouvy pro asistentku hejtmana, podivné odměny, kumulace funkcí
Hejtman Schiller ani hlavní manažer hnutí Richter na dotazy nereagovali.

Podle informací HlídacíPes.org už si policisté vyžádali dokumenty z krajského úřadu. A zajímají se také o hlasování ve sněmovně. Richter i Schiller jako poslanci totiž byli u toho, když se zmíněný zákon o omezení odměn krajských zastupitelů projednával. A rozhodně se tak nemohou hájit, že by o změně zákona nevěděli. Oba pro něj totiž hlasovali.
Zákon byl ve třetím čtení přijat 13. března 2019, oba poslanci hnutí ANO byli přítomni a pro zákon zvedli ruku. Pak ho vetoval Senát a ve sněmovně se o finální podobě hlasovalo znovu 24. září 2019. Poslankyně a poslanci setrvali na původním znění a veto Senátu přehlasovali. Opět byli Richter a Schiller přítomní a pro novelu zákona o obcích zvedli ruku.
Kontrolu poradenských smluv na ústeckém krajském úřadu spustil případ údajně fiktivních smluv mezi poradkyní hejtmana Vladislavou Marschallovou a společností Krajská zdravotní, která spravuje velké nemocnice v regionu. Marschallová kvůli smlouvám skončila v Krajské zdravotní, jako poradkyně hejtmana i jako místopředsedkyně ANO v kraji. Policie v případu minulý týden obvinila dva lidi, má jít právě o Marschallovou a bývalého generálního ředitele Krajské zdravotní Aleše Chodackého.

X X X

Dva horolezci z ČR, kteří uvázli na hoře v Pákistánu, zahájili sestup

Islámábád - Dva čeští horolezci a jejich pákistánský kolega, kteří uvázli v 6900 metrech na hoře Rakapoši v Pákistánu, dnes dostali lana, vodu, potraviny a léky a zahájili sestup. ČTK o tom informoval novinář, který situaci sleduje na místě.
Horolezci úspěšně zdolali 7788 metrů vysoký, velmi těžko dostupný vrchol Rakapoši v pátek, poté začali sestupovat do tábora. Večer ale poslali SMS zprávu svým blízkým, že se dostali do obtíží. Díky satelitním telefonům byli ale i nadále v kontaktu s rodinami a s úřady.

V minulých dnech pátraly po horolezcích vrtulníky a v pondělí se jim podařilo skupinu lokalizovat. V nadmořské výšce 6900 metrů ale helikoptéry nedokážou přistát, a tak je potřeba, aby horolezci sestoupili alespoň do výšky 6000 metrů.
"Pákistánská armáda doručila letecky jídlo, vodu, léky, lana a bezdrátové sety pro bezpečný návrat uvázlých horolezců. Horolezci se vydali na cestu zpět. Dá-li bůh, budou ve výšce 6000 metrů zachráněni," sdělil ČTK dnes ráno SELČ pákistánský novinář Vadží Haidir, který je na letecké základně, odkud odlétají vrtulníky vstříc Rakapoši. "Sestup vede pákistánský horolezec Vadžídulláh Nagrí, kontakt očekáváme po dvou hodinách," dodal.

Pákistánský list Dawn v pondělí napsal, že zatímco Pákistánec Nagrí je v dobré kondici, jeden z českých horolezců má omrzliny a druhý trpí akutní horskou nemocí, kterou způsobuje nedostatek kyslíku ve vysoké nadmořské výšce. V místě, kde výprava tábořila, bylo přibližně minus 30 stupňů Celsia.

Rakapoši je 27. nejvyšší hora na světě, leží v pohoří Karákóram. Místní ji také nazývají Dumani, matka mraků. Mezi horolezci je považována za jeden z nejhůře zdolatelných vrcholů, ze základního tábora na vrchol je potřeba překonat převýšení 5000 metrů. Poprvé horu pokořili Britové Mike Banks a Tom Patey v roce 1958.
Podle ministra turismu regionální vlády Rádži Násira Aliho Chána šli Češi na výstup bez vládního povolení, což označil za neetické.

X X X

Přítomnost zahraničních vojáků je hlavní překážkou rozvoje Sýrie, tvrdí Putin

"Hlavní problém podle mě tkví v tom, že zahraniční ozbrojené síly jsou bez dovolení OSN a vašeho souhlasu na různých územích země, což jasně odporuje mezinárodnímu právu," řekl podle agentury Ria Novosti na schůzce Putin. "Nedává vám to možnost rozvíjet se takovým tempem, které by bylo možné, kdyby celé území bylo pod kontrolou legitimní vlády," doplnil šéf Kremlu.

Asad na jednání vyzdvihl, že díky společnému syrskému a ruskému úsilí bylo dosaženo úspěchu v boji s terorismem. "Naše dvě armády dosáhly významných výsledků nejen při (...) likvidaci terorismu, ale napomohly svým úsilím také návratu uprchlíků," uvedl. Putin však poukázal na to, že v Sýrii i nadále zůstávají některá území pod kontrolou teroristů.
Putin mimo jiné svému protějšku také pogratulovat k úspěchu při volbách. Výsledek hlasování podle něj svědčí o tom, že lidé Asadovi důvěřují. Asad, který je prezidentem od roku 2000 podle oficiálních výsledků zvítězil v květnových prezidentských volbách se ziskem 95,1 procenta hlasů. Syrská opozice, OSN a mnoho západních států nepovažuje toto hlasování za demokratické ani legitimní.

V roce 2011 syrská vláda nemilosrdně potlačila protivládní demonstrace, uvrhla zemi do vleklé občanské války a uvěznila tisíce oponentů, z nichž mnozí jsou stále nezvěstní.
Válka připravila o život na 400.000 lidí a zhruba 11 milionů lidí, tedy asi polovinu populace, přiměla opustit domovy. Rusko od vypuknutí konfliktu v Sýrii v roce 2011 podporuje Asadův režim, od roku 2015 se zapojilo i přímou vojenskou účastí.