iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Ženy Afghánistánu zklamal Biden, USA, ohrožené vládou

Život svobodných matek v Afghánistánu vždy doprovázela stigmata, chudoba či sociální vyloučení. Jejich postavení se však podle odborníků za posledních dvacet let přece jen o něco zlepšilo. Tálibán ale nyní single matkám práva zřejmě upře a pokusí se je připravit o děti. Nejvíce ohrožené jsou ženy s nemanželskými dětmi či vdovy po vojácích a policistech.

Den poté, co Tálibán v polovině srpna dobyl město Mazáre Šaríf, si jeho bojovníci přišli pro Raihaninu šestiletou dceru. Vdova, která o manžela přišla loni rukou Tálibánců, vychovávala dítě jako svobodná matka.
O opatrovnictví se po mužově smrti utkala s tchánem a tchyní. Vyhrála díky afghánskému občanskému zákoníku, podle něhož si ovdovělá žena mohla dítě ponechat, pokud ho dokáže finačně zajistit. Když ale město ovládli radikálové, začalo se vše řídit podle nich. Včetně zákona.

„Den po pádu Mazáre Šaríf do domu mého otce, kde jsem žila, přišel můj švagr s Tálibánci, kteří požadovali, ať jim svou dceru vydám,“ popsala Raihana listu The Guardian. Měla štěstí v neštěstí, nebyla s dítětem doma. Jakmile se o hrozbě dozvěděla, vydala se s dcerkou do Kábulu.

„Chtěli mi vzít dceru. Schovaly jsme se do pytlů s moukou v zadní části kamionu mířícího do Kábulu. Přemluvila jsem řidiče,“ uvedla. V Kábulu začala obcházet ambasády. Nakonec s pomocí sestry žijící v Británii získala pro sebe a dceru vízum a odletěla do Londýna.

„Po tolika útrapách se mi podařilo opustit Afghánistán. Jsem tak šťastná, že je moje dcera se mnou,“ popsala Raihana. Ta se s ohledem na bezpečnost rozhodla nepublikovat svou pravou identitu.
Svobodné matky přijdou o pomoc zvenčí

Přestože život svobodných matek v Afghánistánu vždy doprovázela stigmata, chudoba či marginalizace, podle antropologa Nazífa Šahríního z univerzity v americké Indianě měly v posledních dvaceti letech poprvé přístup k sociálním službám, a to hlavně díky mezinárodním organizacím.
„V Afghánistánu vznikla řada programů pro matky s dětmi, které se staly oběťmi násilí,“ uvedla pro portál TodayHeather Barrová z organizace Human Rights Watch. „V posledních dvaceti letech bylo opravdu vzrušující vidět, že ženy mají více prostoru vést nezávislé životy,“ dodala.

Něco takové nebylo za předchozí vlády Tálibánu v letech 1996 až 2001 možné. Dívky nesměly navštěvovat školy a ženy nemohly pracovat. Na veřejnosti musely chodit zahalené a s mužským doprovodem. Tento fakt ženám znemožňoval vydělat si vlastní peníze a osamostatnit se.

„I v posledních dvaceti letech přetrvávala řada praktik poškozujících ženy, například nucená manželství, sňatky dětí či provdávání dívek za účelem řešení rodinných konfliktů,“ líčí Barrová. „Pod afghánskou vládou se ale situace postupně zlepšovala. Bylo to pomalé, ale byl to pokrok,“ podotýká.

„Svobodné matky bez mužských příbuzných, o které by se mohly opřít, byly před rokem 2000 v té nejhorší ekonomické situaci, měly opravdu hrozný život,“ říká Šer Jan Ahmadzí, ředitel Centra pro afghánská studia na univerzitě v Nebrasce. Podle něj zatím není jasné, jestli se mezinárodní finanční pomoc k Afghánkám v nouzi dostane i nyní.
Tálibán se může ctít za „provinění“ manželů

Největší nebezpečí podle Barrové hrozí svobodným matkám, kterým se děti narodily mimo manželství. Trest odnětí svobody, jenž hrozil za nemanželský sex za předchozího kabinetu, se totiž pod Tálibánem a právem šaría může proměnit v brutální bičování či ukamenování.
V případě vdov se podle Barrové riziko odvíjí od toho, kdo byli jejich manželé. „S vdovami po bojovnících Tálibánu mohou radikálové zacházet s láskou, velkorysostí a respektem. O osud těch, jejichž manželé sloužili v armádě či u policie, se velmi obávám,“ uvedla Barrová.

„Ženy, které se rozvedly nebo manžela opustily, jsou rovněž v nebezpečí. Tálibán nepovažuje za přijatelné, aby žena opustila svého manžela,“ líčí Barrová podle níž to budou radikálové vnímat jako nemorální chování.

Tálibánci zavraždili těhotnou policistku, na univerzitách rozdělují studenty
To je případ osmadvacetileté Yaldy, svobodné matky tří dětí, která se v Kábulu skrývá před svým exmanželem. „Je členem Tálibánu a snaží se mi mé děti vzít. Obklíčili dům mého otce, neustále ho obtěžují a opakovaně mě a mé děti přicházejí hledat,“ popsala s tím, že ji manžel léta terorizoval.

„Můj otec sňatek zařídil, když mi bylo jen čtrnáct let. Nevěděla jsem o manželství nic, sama jsem byla dítě,“ líčí. Krátce po svatbě otěhotněla a postupně porodila další dvě děti. Manželství popsala jako peklo. Skutečnost, že manžel patří k Tálibánu, vyšla najevo až po sňatku.

Radikálům se nedá věřit, říkají experti
„Nenechal naši dceru chodit do školy. Když jsem trvala na tom, že tam půjde, zbil mě opaskem,“ uvedla Yalda, jejíž jméno bylo s ohledem na bezpečnost rovněž změněno. Yalda se od manžela rozhodla odejít v roce 2014, když nebyl doma. S dětmi utekla do sousedního Pákistánu.

Odtud se však za rodinou rozhodla vrátit poté, co jejího manžela v Afghánistánu zadrželi a uvěznili. Po návratu získala děti do péče, nyní se ale děsí budoucnosti. Podle The Guardianu se skrývá a doufá, že její žádost o vízum do USA bude úspěšná. Jak by ze země odešla, netuší.

Ať ženy zůstanou doma, naši bojovníci je neumí respektovat, varuje Tálibán
Ačkoli Tálibán po převzetí moci slíbil, že bude respektovat ženská práva a nechá je pracovat či studovat, Šahríní, Barrová ani Ahmadzí tomu nevěří.
„Jestli se bude nová vláda Tálibánu podobat té předchozí, pravděpodobně se vrátíme do společnosti, kde jsou ženy považovány za majetek mužů, kteří si s nimi mohou dělat, co se jim zlíbí,“ uzavírá Barrová.

X X X

Otec jí zakazoval otěhotnět. Teď se Spears zasnoubila s trenérem z Teheránu

Britney Spears (39) se zasnoubila s dlouholetým partnerem, hercem a osobním trenérem Samem Asgharim (27). Jen měsíc poté, co se zpěvačka po třinácti letech dočkala ukončení nuceného opatrovnictví od svého otce Jamieho Spearse.
„Nemůžu tomu sakra uvěřit,“ napsala Britney Spears k videu na Instagramu. Její snoubenec Sam Asghari sdílel na svém profilu fotografii, na které se pár líbá a zpěvačka se chlubí zásnubním prstenem.

„Je to tak. Oba partneři dnes stvrdili svůj dlouholetý vztah. Jsou hluboce dojati podporou, odhodláním a láskou, kterou jim fanoušci vyjadřují,“ potvrdil zprávy o zasnoubení zpěvaččin manažer Brandon Cohen pro magazín People.
Zásnubní prstýnek s čtyřkarátovým diamantem pořídil Asghari u známého newyorského klenotníka Romana Malayeva. Z vnitřní strany prstýnku je vyrytý nápis „lvice“, tedy přezdívka, kterou trenér oslovuje svou snoubenku.

Budoucí manžel zpěvačky se narodil v íránském Teheránu, od dvanácti let žije se svou rodinou v Los Angeles. „Byl to určitě velký kulturní šok. Přijeli jsme sem a museli okamžitě začít mluvit naprosto rozdílným jazykem. A to bylo to nejmenší,“ popsal fitness trenér v letošním rozhovoru pro magazín Forbes.

Asghari a Spears se dali dohromady v roce 2016 při natáčení videoklipu s názvem Slumber Party.
Britney Spears byla vdaná již dvakrát. V roce 2004 si v Las Vegas vzala kamaráda z dětství Jasona Alexandera. Manželství bylo ovšem brzy anulováno. V témže roce se vdala za tanečníka Kevina Federlinea, se kterým má dva syny. Rozvedli se v roce 2007.

Britney Spears se ukázala nahoře bez. Prý na protest proti otci
Zpěvačka se v sprnu konečně dočkala ukončení nuceného opatrovnictví od svého otce. Jamie Spears spravoval záležitosti své dcery od roku 2008.
Britney si stěžovala mimo jiné na to, že otec jí zakazoval s novým partnerem otěhotnět a nesměla proto přestat používat antikoncepci. Nutil ji také proti její vůli brát silné léky na psychiku a vystupovat na koncertech.

Soud zbavil Britney Spears svéprávnosti v roce 2008 na žádost jejích rodičů. Zpěvačka se v té době potýkala delší dobu s problémy s alkoholem a drogami. Na nějaký čas skončila i v psychiatrické léčebně.
Matka zpěvačky, spisovatelka Lynne Spears a Jamie Spears se rozvedli v roce 2002.

X X X

Afghánistánu hrozí hlad, varuje OSN. Situaci komplikují obavy z vlády Tálibánu

Generální tajemník OSN António Guterres dnes vyzval účastníky ženevské konference k Afghánistánu k rychlé pomoci zemi, které podle něj hrozí masivní potravinová krize. Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová zároveň kritizovala tamní vládu radikálního hnutí Tálibán.

Závazky hnutí neodpovídají reálné situaci na místě, mimo jiné i co se týče práv žen, uvedla Bacheletová.
"Po desetiletích války, utrpení a nejistoty čelí nejspíš té nejvíc nebezpečné chvíli," uvedl Guterres. "Afghánci čelí kolapsu celé země - celé najednou," dodal. OSN chce v rámci konference pro Afghánistán vybrat přes 600 milionů dolarů (téměř 13 miliard korun). Podle organizace nemá dostatek jídla 93 procent afghánských domácností a bez mezinárodní pomoci velké části z nich mohou dojít zásoby do konce tohoto měsíce.

Tálibán převzal moc nad Afghánistánem při bleskové ofenzivě v srpnu s tím, jak se země stahovaly poslední zahraniční jednotky. Nutnost humanitární pomoci si však povstalci uvědomují a mezinárodní společenství vyzývají, aby nezastavovalo její dodávky, píše agentura DPA.
"Svět by s námi měl spolupracovat," uvedl mluvčí Tálibánu Zabíhulláh Mudžáhid. "V naší zemi je udržována bezpečnost a lidé jsou v ekonomické tísni, mají nedostatek jídla a léků," dodal.

Agentura AP upozornila, že velká část přispěvatelů chce Afgháncům pomoci, aniž by poskytla peníze či uznání Tálibánu. Minulý týden oznámenou vládu i chování hnutí dnes odsoudila i Bacheletová, podle které Afghánistán vstoupil do "nové a nebezpečné fáze" s tím, jak se mnoho žen a příslušníků etnických a náboženských skupin obává o svá práva.
"V rozporu s ujišťováním Tálibánu, že budou dodržovat práva žen, byly ženy v posledních třech týdnech postupně vyloučeny z veřejné sféry," dodala komisařka. V proslovu vyjádřila i své zklamání nad složením nové vlády, ve které nejsou ženy a převažují v ní etničtí Paštuni.

Katarský ministr zahraničí šajch Muhammad bin Abdar Rahmán Sání, který se v Dauhá setkal se svým francouzským protějškem Jeanem-Yvesem Le Drianem, dnes rovněž vyzval Tálibán, aby respektoval ženská práva.
Katar se přitom sám stál terčem kritiky lidskoprávních organizací ohledně pozice žen v tamní společnosti. Ačkoliv mají ženy v tomto státě relativní svobodu, k manželství či cestování musí získat souhlas manžela či příbuzného muže. Agentura Reuters připomíná, že Katar má na Tálibán značný vliv.

X X X

Merkelová se domnívá, že je v zájmu EU integrovat západní Balkán

"Před Srbskem a celým regionem je dlouhá cesta, než se stanou členskými státy EU, což je náš společný cíl," citovala kancléřku srbská veřejnoprávní televize a rozhlas RTS. "Musíme mít na paměti, že je v geostrategickém zájmu, aby tyto země byly přijaty do EU," uvedla. Podle ní je totiž region předmětem zájmu "dalších částí světa", čímž patrně myslela Rusko, Čínu či Turecko.

Šestice západobalkánských států - kromě Srbska též Albánie, Bosna, Černá Hora, Kosovo a Severní Makedonie - shodně usiluje o vstup do EU, která perspektivu členství nabízí po splnění přístupových podmínek a po důkladných reformách. Prakticky všechny tyto země vykazují více či méně závažné nedostatky v oblasti dodržování demokratických standardů, vlády práva či boje s korupcí a organizovaným zločinem.

Merkelová v této souvislosti vyzvala Srbsko a další země, aby nadále "směřovaly k právnímu státu a k pluralitní společnosti". Připustila také, že v některých ohledech se unii spíše vzdalují, než aby se jí přibližovaly.
Po rozhovorech s Vučičem má Merkelová na programu setkání s vybranými představiteli občanské společnosti z celého regionu. V úterý se přesune do Albánie, kde má kromě setkání s premiérem hostitelské země Edim Ramou v plánu jednat s vrcholnými představiteli všech šesti západobalkánských států.

Jedná se o rozlučkovou cestu kancléřky po západním Balkánu. Ve volbách do Spolkového sněmu 26. září Merkelová nekandiduje a po 16 letech v čele německé vlády se chystá odejít z politiky.

X X X

Komentátora ve Francii nepustili do studia. Je to smrt veřejné diskuse, říká

Francouzská televizní stanice CNews v pondělí zrušila ve svém zpravodajském pořadu pravidelné vstupy komentátora Érika Zemmoura, který zvažuje kandidaturu na prezidenta. Ten však zájem o prezidentské křeslo zatím nepotvrdil. K omezení novinářova prostoru ve vysílání vyzvala minulý týden Francouzská rada pro audiovizuální vysílání (CSA).

Ve středu CSA vydala nařízení, že všechny stanice musí přesně počítat čas, který Zemmourovi ve vysílání věnují. Snaží se tak zajistit rovnost mediálního prostoru pro všechny prezidentské kandidáty.
Zemmour zatím definitivně touhu ucházet se o tento post nepotvrdil. Naposledy v sobotu prohlásil, že se kandidatury nebojí, jen čeká na vhodný okamžik. Francouzi půjdou volit hlavu státu v dubnu, část kandidátů zahájila svou kampaň již teď.
Muslimové nás kolonizují. Bořitel tabu může Le Penovou dostat do čela Francie

Komentátor Zemmour svými radikálními postoji k migraci a tvrzeními o ohrožení francouzské identity islámem zvýšil stanici sledovanost, ale vysloužil si i četné stížnosti, píše AFP.
Zemmour je na CNews od října 2019, předtím psal například sloupky pro deník Le Figaro. Napsal také knihu La France n’a pas dit son dernier mot (Francie neřekla své poslední slovo), která se má na pultech knihkupectví objevit ve čtvrtek.
„Mocní o tom snili, CSA to udělala. CSA nás donutila zastavit náš pořad. To je smrt veřejné diskuse,“ napsal na Twitteru Zemmour.
Lítost nad ukončením pořadu vyjádřila i stanice CNews, která z něj rovněž viní vysílací radu CSA. „Zpravodajská stanice CNews lituje takového rozhodnutí, které připraví miliony televizních diváků o příspěvky komentátora,“ uvedla stanice.
Předvolební průzkumy zařadily Zemmoura mezi kandidáty, z nichž mohou hlasující vybírat. Získal by přibližně osm procent, tedy shodně jako socialistická starostka Paříže Anne Hidalgová, která svou kandidaturu oficiálně oznámila v neděli.
Muslimové nás kolonizují. Bořitel tabu může Le Penovou dostat do čela Francie

Rivala v Zemmourovi spatřuje zejména pravice a krajní pravice. Svými extrémními názory by mohl Zemmour připravit o voliče šéfku Národního sdružení (RN) Marine Le Penovou, která aktuálně vévodí průzkumům spolu se současnou hlavou státu Emmanuelem Macronem.

Za svá prohlášení v médiích Zemmoura v minulosti opakovaně vyšetřovali. Dvakrát byl odsouzen za podněcování k rasové nenávisti, v několika případech byl zproštěn viny.
Naposledy dostal pokutu deset tisíc eur za projev, v němž šířil konspirační teorii takzvané velké výměny. Podle ní elity cíleně podporují proces nahrazení původního obyvatelstva Francie imigranty z Maghrebu a subsaharské Afriky.

X X X

Neschválení novely zákona o elektronických komunikacích v původní verzi by zbrzdilo posílení ochrany spotřebitele, varuje ČTÚ
Český telekomunikační úřad podporuje schválení novely Zákona o elektronických komunikacích v původní verzi, která už jednou v Poslanecké sněmovně podporu výrazné většiny poslanců napříč politickým spektrem dostala. Mezi hlavní argumenty pro původní verzi patří dle Úřadu nezbytná změna principu v oblasti nevyžádaných marketingových hovorů. V případě, že se projednání novely na poslední schůzi Poslanecké sněmovny před volbami vůbec nestihne, hrozí dle předsedkyně Rady ČTÚ Hany Továrkové velké zbrzdění rozvoje trhu a stagnace rozvoje práv spotřebitele. Úřad o tom dnes informoval v tiskové zprávě.

Úřad považuje novelu v původním sněmovním znění za přínosnější pro spotřebitele i telekomunikační sektor. „Obzvláště důležité je to u obtěžujících marketingových volání, kde hrozí na dlouhou dobu zakonzervování nevyhovujícího principu, kdy spotřebitel musí nesouhlas s takovým druhem volání aktivně vyznačit v účastnickém seznamu. Navíc panuje v této oblasti velmi špatná prokazatelnost a vymahatelnost, takže i vyjádření nesouhlasu nemusí být zárukou zbavení se nevyžádaných telefonátů,“ uvedla mluvčí úřadu Tereza Meravá.

Novela ZEK v původním znění by podle ní zajistila mnohem transparentnější a spotřebitelsky komfortnější způsob: spotřebitel by naopak musel projevit případný zájem o takové volání. V opačném případě by se automaticky přepokládalo, že si spotřebitelé nevyžádané hovory nepřejí.

K tématu se ČTÚ již obšírně a s mnoha argumenty vyjádřil např. v srpnové nebo v červencové monitorovací zprávě. Za největší přínos novely ZEK Úřad považuje kromě již zmíněného např. snazší přechod mezi poskytovateli internetu, větší podporu rovného přístupu ke službám pro osoby s handicapem či větší transparentnost smluvních vztahů.

„Podpora, které se původní verzi novely Zákona o elektronických komunikacích dostalo již dříve ve Sněmovně, pro mě znamená velkou naději, že i tentokrát budou poslanci hlasovat pro zájmy spotřebitelů. Snad se schválení dostane v poslední předvolební schůzi Sněmovny včas na program a novela tzv. „nespadne pod stůl“. To by pro český telekomunikační trh znamenalo obrovskou brzdu rozvoje, zejména v oblasti ochrany spotřebitele. Na novelu ZEK čekáme jako úřad netrpělivě z mnoha důvodů. Mj. by umožnila snazší přechod mezi poskytovateli internetu nebo koncepčnější a účinnější přístup k otázce, jak podpořit osoby s handicapem tak, aby pro ně byly služby stejně dostupné jako pro ostatní.

Za sebe mohu říct, že zájmy spotřebitele jsou pro mě prioritou,“ uvedla Hana Továrková, předsedkyně Rady ČTÚ.
„Marketingová volání jsou spotřebiteli vnímána jednoznačně jako obtěžující; nesouhlasím se současným stavem, kdy musí spotřebitel vyjadřovat aktivně nesouhlas s takovým kontaktováním. Explicitní vyjádření případného zájmu o marketingové telefonáty považuji za mnohem spotřebitelsky přívětivější, logičtější a umožňující lepší prokazatelnost případných přestupků,“ uvedl Patrik Nacher, předseda podvýboru pro ochranu spotřebitele Poslanecké sněmovny, ceskajustice.cz

X X X

Mafra má Marešové zaplatit 700.000 korun za informování o jejím stíhání

Vydavatelství Mafra má zaplatit zdravotní sestře Věře Marešové 700.000 korun s úroky za to, že při informování o jejím trestním stíhání nerespektovalo presumpci neviny. Dnes o tom rozhodl Obvodní soud pro Prahu 5. Rozsudek není pravomocný, Marešová i Mafra se proti němu mohou odvolat. Zdravotní sestra podala žaloby i na další vydavatelství, soudy jí už v několika případech odškodnění přiznaly.

Marešová čelila obžalobě z vražd šesti pacientů v rumburské nemocnici. Státní zástupce pro ni požadoval doživotí. Soudy ji ale pravomocně osvobodily, protože nebylo prokázáno, že se skutky staly.
Zdravotní sestra následně zažalovala vedle státu i řadu mediálních domů. Po Mafře se u soudu domáhala celkem 6,7 milionu korun. Novináři vydavatelství podle ženy neinformovali o jejím případu korektně a mohli ve čtenářích vyvolat dojem, že je vinna. Používali například termín „vraždící sestra“, v titulku jednoho ze článků napsali „Zabíjela, aby si ulehčila práci“.
„Došlo k prolomení presunpce neviny,“ konstatovala při dnešním vyhlášení rozsudku soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 5 Šárka Malíková Petříčková.
Zároveň ale poukázala i na to, že trestní kauza byla výjimečná a veřejnost ji široce sledovala. „Primární zásah byl na straně státu, ne médií. I to je potřeba vzít v úvahu,“ uvedla ke způsobené nemajetkové újmě.

Jiný nepravomocný rozsudek v létě určil, že stát má Marešové vyplatit odškodnění 1,57 milionu korun. Soudkyně dnes uvedla, že jako odškodné od Mafry nelze ženě přiznat vyšší částku právě proto, že hlavním škůdcem byl stát. Proto zamítla požadavek Marešové na šest milionů a přiznala jí zbývajících 700.000 korun. Zároveň také určila, že vydavatelství má ženě zaplatit náklady, které vynaložila na soudní řízení.

Právník Mafry Jiří Urbánek tvrzení žaloby odmítal. Jednotlivé části textů podle něj nelze posuzovat izolovaně a čtenáři měli k dispozici kompletní informace o případu. Upozornil na to, že Mafra následně zveřejňovala i důkazy svědčící ve prospěch Marešové a informovala o jejím osvobození.

Soudy již Marešové přiznaly odškodnění i v dalších sporech. Mediální dům Czech News Center (CNC), který mimo jiné vydává deníky Blesk a Aha, musí ženě podle pravomocného rozsudku zaplatit 900.000 korun. Ve sporu s TV Nova soud ženě přiznal 1,2 milionu korun. Pražský městský soud ve sporech s CNC i s TV Nova rovněž konstatoval, že novináři zásadním způsobem porušili presumpci neviny žalobkyně.

Vydavatelství Vltava Labe Media by zatím mělo ženě podle pravomocného rozhodnutí zaplatit 100.000, dalších 100.000 už Marešové uhradilo ještě před začátkem soudního sporu. Další částí nároku se ale bude ještě znovu zabývat obvodní soud. Jednání v tomto sporu je nařízeno na 18. října. Ve sporu Marešové s televizí Prima zatím soudy rozsudky nevynesly.
Marešová žalovala i vydavatelství Economia, žalobu ale později stáhla. Podle právníka Marešové a mluvčího Economie byla uzavřena mimosoudní dohoda, její podrobnosti ale strany nezveřejnily.

X X X

Vila po nechvalně známém mafiánovi Radovanu Krejčířovi je opět v dražbě.

Chátrající nemovitost je k mání za 21 milionů, což je o sedm milionů méně, než byla nabízena před rokem. Bude to konečně lákadlem pro případné zájemce?
Radovan Krejčíř patří k nejznámějším jménům spojovaných s mafií u nás. Aktuálně je kdysi vlivný podnikatel a podvodník uvězněn v Jihoafrické republice, kde si odpykává pětatřicetiletý trest za únos, pokus o vraždu a obchod s drogami.
Honosná vila v Černošicích byla kdysi největší chloubou kriminálníka. Rozsáhlý objekt o rozloze 2000m čtverečních, si nechal vybudovat dle svého vkusu, a používal nejluxusnější materiály jako mramor a drahé kovy. Pořizovací cena byla podle odborníků neuvěřitelných 400 milionů korun.

Krejčíř si nechal postavit například akvárium pro žraloky, které choval jako mazlíčky. Nechyběl ani squashový kurt, basketbalové hřiště, luxusní mramorové schodiště za 40 milionů nebo bazén pro psy. Během patnácti let, co se mafián dostal za hranice se stala vila předmětem exekucí a opakovaně byla nabízena v dražbě. První nabídka začínala na 48 milionech, nikdo však o proslulé sídlo neměl zájem.

O vilu nikdo nemá zájem, kriminální minulost každý rok snižuje její cenu
Vzhledem ke špatné minulosti vily je velmi náročné ji prodat. Během let se navíc do domu vloupalo množství vandalů a začaly se projevovat známky opotřebení.

Nejvíce ovšem poškodil vilu požár, který vypukl v roce 2019. Následky byly skutečně zdrcující, hasiči s ohněm bojovali dlouhých devět hodin, než se jim podařilo situaci dostat pod kontrolu.
Shořela celá střecha a škody se vyšplhaly na 20 milionů. Následně byla vila opět dražena, tentokrát za 28 milionů, nikdo se ale nepřihlásil. Podle statiků je prakticky celý dům bez střechy a je jen otázkou času, kdy spadne i zbytek, který se podařilo zachránit.
Dražba vily Radovana Krejčíře za cenu 21 milionů by se měla konat už v listopadu a manželka zatčeného podnikatele se ještě pokusila na poslední chvilku prodej překazit tím, že by nemovitost převedla na stát.

"Podle sdělení dotyčného soudního exekutora byla dražba odročena, neboť paní Krejčířová se pokusila předmětnou nemovitost opustit a převést ji na stát. Ovšem činila tak v době, kdy měla zakázáno nakládat s tímto majetkem. Z těchto důvodů byl návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitosti zamítnut," sdělila Blesku mluvčí Exekutorské komory Lenka Desatová.

Zda bude nejnižší vyvolávací cena v historii za Krejčířovu vilu lákadlem pro kupce a najde se konečně někdo, kdo chátrající nemovitost zachrání, se ukáže už za pár týdnů.

X X X

Babišův syn: Otec ze mě v kauze Čapí hnízdo udělal bílého koně

Syn premiéra Andreje Babiše ve čtvrtek více než šest hodin vypovídal na policii v kauze padesátimilionové dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo. Andrej Babiš mladší, který byl v případu původně také obviněn a jehož stíhání bylo později zastaveno, novinářům řekl, že z něj otec udělal tzv. bílého koně a že nikdy nechtěl být součástí dotačního podvodu.
V kauze Čapí hnízdo jsou nyní z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu obviněni premiér a jeho někdejší poradkyně Jana Nagyová (dříve Mayerová), oba vinu odmítají.

„Mám z toho dobrý pocit. Jsem rád, že jsem dnes mohl konečně vypovídat v kauze Čapí hnízdo, ve které ze mě můj otec udělal bílého koně. Chci zdůraznit, že jsem nikdy nechtěl být součástí dotačního podvodu,“ řekl Babiš mladší novinářům před budovou pražské policie v Kongresové ulici. Na další dotazy odpovídat nechtěl.

K dnešnímu výslechu Babiše mladšího se dostavili i obhájci Babiše a Nagyové Michael a Josef Bartončíkovi. Michael Bartončík novinářům řekl, že se k okolnostem výslechu vyjadřovat nemůže, nicméně uvedl, že ho výpověď Babiše mladšího s ohledem na jeho předchozí mediální vyjádření nepřekvapila.

Farma Čapí hnízdo původně patřila premiérovu holdingu Agrofert. V prosinci 2007 se přeměnila na akciovou společnost s akciemi na majitele a později získala evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky, na kterou by jako součást Agrofertu neměla nárok. Akcie vlastnily Babišovy děti a partnerka. Babiš mladší už dříve uvedl, že farma byla od počátku projektem jeho otce.

Společnost se po několika letech pod Agrofert vrátila. Babiš holding v roce 2017 vložil do svých svěřenských fondů.
Policie v kauze Čapí hnízdo v květnu navrhla premiéra i Nagyovou obžalovat, dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch ale na konci srpna vrátil případ k došetření, zejména proto, aby vyšetřovatelé doplnili výslechy svědků. Lhůtu pro doplnění dokazování Šaroch stanovil do 17. září.

Babiš mladší také dlouhodobě tvrdí, že ho premiér nechal v roce 2017 proti jeho vůli odvézt na Krym, a to právě proto, aby mu znemožnil vypovídat v dotační kauze Čapí hnízdo. Babiš tvrzení svého syna odmítá a tvrdí, že jeho syn trpí schizofrenií. V souvislosti se svou cestou na Krym Babiš mladší vypovídal na policii minulý týden.

V kauze Čapí hnízdo bylo původně obviněno 11 lidí, včetně Andreje Babiše mladšího a dalších členů Babišovy rodiny. Šaroch postupně zastavil stíhání všech obviněných. Bývalý nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman však v prosinci 2019 po přezkumu obnovil stíhání premiéra Babiše a Nagyové. Zároveň potvrdil, že stíhání Babišových blízkých definitivně skončilo.
Stíhání Babiše mladšího, jehož případ byl z hlavní větve vyčleněn, protože se policii muže nedařilo vyslechnout, bylo pravomocně zastaveno loni v únoru. Premiérův syn v té době žil ve Švýcarsku. V Česku je od letošního července a proti svému otci veřejně vystupuje.

Minulý týden na policii kvůli Čapímu hnízdu vypovídali například podle serveru iROZHLAS.cz i další z dříve obviněných. Podle deníku Právo kriminalisté ve středu vyslýchali někdejšího manažera společnosti Farma Čapí hnízdo, který se podle webu Seznam Zprávy v létě přihlásil žalobcům s tím, že u dřívějších výslechů v letech 2017 a 2018 neřekl vyšetřovatelům úplnou pravdu a chce svou výpověď doplnit.

Syn premiéra Andreje Babiše vypovídal na policejní služebně v centru Prahy už ve čtvrtek, a to o údajném zavlečení na Krym. Na stanici strávil pět hodin. Babiš junior předtím řekl, že se nemá čeho bát, protože on je ten, kdo byl poškozen.