iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Merkelová řídí EU? Do čela politiky Kaczyńského, Orbána

Merkelová v Polsku vyzvala k řešení sporu s EU. "Politika je víc, než jen jít k soudu," prohlásila Merkelová s narážkou na čtvrteční návrh Evropské komise Soudnímu dvoru Evropské unie, aby uložil Polsku pokutu za neplnění soudního příkazu k zastavení činnosti orgánu trestajícího polské soudce. Jednání s cílem vyřešit tento spor "možná už probíhají, a pokud ne, Německo se o ně bude zasazovat", dodala podle DPA šéfka německé vlády.

Polská vláda se s exekutivou EU dlouhodobě pře o svou justiční reformu, jejíž části podle Bruselu omezují nezávislost polských soudů. Nejvyšší orgán unijní justice v polovině července konstatoval, že disciplinární komora, která rozhoduje o postavení soudců a prokurátorů, o jejich trestním stíhání a případném uvalení vazby, není v souladu s unijním právem, a nařídil Polsku, aby její činnost pozastavilo. Varšava zatím se splněním tohoto rozhodnutí otálí.

Merkelová na společné tiskové konferenci s Morawieckým kromě jiného rovněž vyzvala Bělorusko i Polsko, aby pomohly migrantům, kteří uvázli v obtížných humanitárních podmínkách na hranici mezi oběma zeměmi. Zároveň ostře kritizovala zacházení běloruských úřadů s běženci, které zneužívají k "hybridním útokům" vůči sousedním unijním státům.
"Toto je výzva pro běloruskou stranu. Musíme jim dát najevo, že jsou to lidé, kteří potřebují pomoc, ochranu. Jsou to lidé, kteří jsou využíváni jako prostředek nátlaku. Řekla jsem to i ruskému prezidentovi. Myslím si, že je naprosto nepřijatelné, aby takové hybridní útoky byly prováděny s využitím těchto lidí," zdůraznila kancléřka.

Litva, Lotyšsko a Polsko obviňují režim běloruského autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka, že vybízí stovky a tisíce migrantů z Blízkého východu a z Afriky k nelegálnímu přecházení jejich hranic. Podle těchto států i podle EU jde odvetu za sankce, které unie přijala v reakci na loňské běloruské prezidentské volby, které opozice i evropský blok považují za zfalšované, a na porušování lidských práv při násilném potlačování protestů proti Lukašenkovi.

Merkelová novinářům podle ruské agentury TASS také řekla, že s Morawieckým hovořila i o energetice, včetně otázek kolem plynovodu Nord Stream 2 a změny postoje USA v této věci. "Znovu jsem jasně uvedla, že naším úkolem je udržet status Ukrajiny jako partnera při tranzitu plynu. Na to je zaměřena naše dohoda se Spojenými státy," dodala Merkelová.

Polský premiér, jehož vláda se proti existenci tohoto plynovodu důrazně staví, k tomu poznamenal, že dohody týkající se zachování tranzitu ruského plynu přes území Ukrajiny snižují napětí spojené s nadcházejícím spuštěním Nord Streamu 2.
Plynovod dlouhý přes 1200 kilometrů má do Evropy přepravovat 55 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně.
Nynější podmořský plynovod Nord Stream, který je v provozu od roku 2011, má stejnou kapacitu. USA a Polsko se proti realizaci plynovodu Nord Stream 2 důrazně stavějí, přičemž upozorňují na nebezpečí zvýšení energetická a ekonomické závislosti evropských zemí na Rusku. Plyn z projektu Nord Stream 2 má využívat i Česká republika.

X X X

Söder podpořil Lascheta a varoval před levicí. Opět ho zvolili šéfem CSU

Bavorská Křesťansko-sociální unie (CSU) si v pátek za svého předsedu opět zvolila premiéra Markuse Södera. V hlasování na stranickém sjezdu ho podpořilo 87,6 procenta delegátů. Söder se ve svém projevu postavil za kancléřského kandidáta Armina Lascheta z Křesťanskodemokratické unie (CDU) a zároveň varoval, že volební průzkumy pro obě strany nevypadají dobře.
Bavorského premiéra na sjezdu podpořilo 87,6 procenta delegátů, což je méně než 91,3 procenta, které Söder dostal v říjnu před dvěma lety. Na sjezdu se Söder jasně postavil za Lascheta, který byl jeho sokem v boji o kancléřskou kandidaturu konzervativní unie CDU/CSU.

„Za kancléře chceme Lascheta a ne Olafa Scholze či Annalenu Baerbockovou,“ prohlásil. Scholz vede do voleb sociální demokraty (SPD) a Baerbocková Zelené. Laschet na sjezdu CSU, který se koná v Norimberku, vystoupí v sobotu.
Unie se ve volebních průzkumech propadla na druhé místo, vedení si s odstupem několika procentních bodů drží SPD. Söder se obává, že kdyby Scholz sestavoval vládu, neodmítl by koalici se Zelenými a s postkomunistickou Levicí.

Mdlý Laschet potápí CDU. Německé voliče zatím nepřesvědčil
Levice je označována za krajně levicovou. Vznikla v roce 2007 sloučením hnutí odštěpeného od SPD a Strany demokratického socialismu (PDS). Tato strana byla právní následnicí Sjednocené socialistické strany Německa (SED), která byla do roku 1990 vládnoucí komunistickou stranou v Německé demokratické republice.

CSU hrozí nejhorší výsledek v dějinách
Söder v pátek před straníky prohlásil, že průzkumy pro CDU/CSU opravdu nejsou příznivé. „Hrozí skutečný politický sesuv,“ řekl s tím, že Německo by v takovém případě čekaly vyšší daně a vyšší dluhy. Dodal ale, že unie se nevzdává a proti vstupu Levice do vlády bude bojovat.
Německé spolkové volby 2021: zpravodajství, analýzy, komentáře

S poklesem popularity se ale nepotýká jen CD/CSU, problémy má i CSU v Bavorsku. V průzkumu Wählercheck televize SAT.1 Bayern se strana propadla na 29 procent. Sondáž Bayerntrend přisoudila CSU dokonce 28 procent. Pokud by se průzkumy ve volbách potvrdily, byl by to pro CSU nejhorší výsledek v dějinách.

X X X

"Ožehavé setkání." Papež František se sešel s maďarským premiérem Orbánem

Po odsloužení mše na závěr Mezinárodního eucharistického kongresu 84letá hlava katolické církve ještě dnes odpoledne zamířila na Slovensko, kde se zdrží do středy. Agentura AP označila papežovo setkání s Orbánem za ožehavé a uvedla, že maďarský premiér je příkladem populistického a nacionalistického lídra, které František často kritizuje.

Orbán, jehož protiimigrační politika se neshoduje s Františkovými výzvami ke vstřícnému přístupu k uprchlíkům, papeže přijal v Muzeu krásných umění. Následně spolu jednali soukromě za účasti prezidenta Ádera a představitelů Vatikánu.
Orbán opakovaně svou vládu vykresluje jako obránce "křesťanské civilizace" v Evropě. V roce 2015 odmítl přijmout migranty z Afriky a Blízkého východu a na jižní hranici země nechal vystavět plot, který má zastavit nápor žadatelů o azyl.

Papež František mnohokrát odsoudil to, co považuje za oživení nacionalistických a populistických hnutí, vyzýval k evropské jednotě a kritizoval země, které se snaží řešit migrační problematiku jednostrannými nebo izolacionistickými kroky.
Papež v Budapešti stráví jen sedm hodin. Odpoledne odletí na Slovensko, kde bude čtyři dny. Papežova krátká návštěva Maďarska podle AP naznačuje, že František nechtěl Orbánovi před parlamentními volbami, jež se uskuteční příští rok na jaře, pomáhat v získávání politických bodů, které by mu přineslo pořádání státní návštěvy.

Organizátoři papežovy cesty však zdůraznili, že František Maďarsko neignoruje, a poznamenali, že maďarská církev a stát ho pozvaly jen na nedělní zakončení mezinárodní konference o eucharistii.

V letadle mířícím do Maďarska papež novinářům řekl, že obnovení cest považuje za velmi důležité. Na dotaz ohledně jeho nedávné operace přitom odpověděl, že se cítí dobře. Na letišti papeže přivítali místopředseda vlády Zsolt Semjén, kardinál Péter Erdö a maďarští biskupové. Papež se usmíval a krátce zamával na děti, které jej přišly přivítat.
Při dnešním setkání se zástupci křesťanských denominací a židovských komunit papež hovořil o "hrozbě antisemitismu, který stále koluje v Evropě a jinde". "Nejlepší způsob, jak jej (antisemitismus) zneškodnit, je podporovat bratrství," uvedl podle agentury AFP.
Odpoledne papež odletěl do Bratislavy, hlavní část programu jeho návštěvy Slovenska začne v pondělí. Ve slovenské metropoli se postupně sejde s politiky, zástupci občanské společnosti či představiteli židovské komunity. Na východě země má pak naplánováno kromě jiného setkání s mládeží i Romy. Návštěva hlavy katolické církve v zemi, první od roku 2003, vyvrcholí ve středu mší v Šaštíně nedaleko hranic s Českem.

X X X

Trump zkritizoval stažení amerických vojáků z Afghánistánu

Trump se nepřipojil k Bidenovi a bývalým prezidentům Spojených států, kteří navštívili vzpomínkovou akci na místě, kde v New Yorku stávala dvojčata Světového obchodního centra, nebo pietu u pensylvánské vesnice Shanksville.

Místo toho zamířil do 17. policejního okrsku, který je jen několik bloků od mrakodrapu Trump Tower a navštívil i přilehlou požární stanici. Před policisty kritizoval stažení vojáků z Afghánistánu, které bylo před nedávnem dokončeno a po němž zemi rychle obsadilo radikální islamistické hnutí Tálibán.

Vyjádřil také překvapení nad tím, že nebylo zmíněno v projevech k 11. září. "Byla to velká neschopnost," uvedl k odchodu amerických vojáků z Afghánistánu.
Trump má zakončit den na Floridě, kde bude večer komentovat zápas v boxu.

X X X

Zemanovi experti chtějí více chránit české hranice, Kulhánek i Metnar souhlasí

Poradní tým prezidenta Miloše Zemana se v neděli vyslovil pro zásadní posílení ochrany českých hranic, a to ve spolupráci s dalšími zeměmi Evropské unie. Na twitteru to po dnešním jednání expertního týmu, kterého se zúčastnili také ministři zahraničí Jakub Kulhánek a obrany Lubomír Metnar, uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Tým podle něj identifikoval pro ČR dvě bezpečnostní rizika, a to migraci a terorismus. „Expertní tým prezidenta republiky se na svém zasedání zabýval důsledky neúspěšné mise NATO v Afghánistánu. Identifikoval pro Českou republiku dvě bezpečnostní rizika, a to migrační a teroristické,“ uvedl mluvčí. „Vyslovil se pro zásadní posílení ochrany našich státních hranic, ve spolupráci s dalšími zeměmi EU,“ dodal.

Zeman v poslední době opakovaně kritizoval stažení aliance z Afghánistánu. Domnívá se, že Tálibán v Afghánistánu vytvoří teroristické centrum a obnoví se teroristické útoky po celém světě. Parlamentním listům v polovině srpna poté, co Tálibán obsadil celý Afghánistán, řekl, že USA odchodem z Afghánistánu ztratily prestiž světového lídra a NATO vyvolává pochybnosti o oprávněnosti své existence, protože dramaticky selhalo. Stažení z Afghánistánu označil za zbabělost.
Zeman: Afghánistán bude centrem terorismu, obnoví se útoky po celém světě

Prezident uvedl, že české obranné výdaje byly dosud motivovány spíše požadavky Severoatlantické aliance. „A tyto požadavky jsou zase motivovány přáním zahraničních zbrojařských firem, tak si myslím, že naše zbrojní výdaje by se nyní, když investovat do NATO je tak trochu vyhazováním peněz, měly soustředit na národní obranu, na národní akvizice,“ řekl Zeman v srpnu.

X X X

Šéf Al-Káidy Zavahrí se objevil na videu zveřejněném 11. září

Generál Šedivý: Je přesvědčený, že setrvávat dále v Afghánistánu už nemělo žádný význam. Přesto bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky Jiří Šedivý nečekal, že ovládnutí země Tálibánem půjde tak rychle.

„Je ale pravdou, že od 1. ledna 2015, kdy jsme předávali vládě afghánské území a jednotlivé provincie jejím šéfům, tak od té doby tamní armáda několikrát s Tálibánem bojovala. Někdy úspěšně, jindy méně. Pořád ale vládní jednotky přicházely krok za krokem o celkové území, výrazně jej ztrácely. A tak bylo už dopředu zřejmé, že jednou v zemi dojde zase k převzetí moci radikály.“ Absolvent Vysoké válečné školy Armády v USA tvrdí, že Afghánci si zvykli, že za ně pořád někdo nasazuje životy a bojuje.

Voják, který v roce 1995 vykonával v Bosně a Hercegovině funkci velitele kontingentu Armády České republiky v misi IFOR pod velením NATO, je rozladěn, jak se Česká republika staví k otázkám bezpečnosti a suverenity státu, a to v kontextu s eventuální hrozbou dalšího 11. září. „A když do NATO neodvádíme na naší obranu dvě procenta DPH, tak nemůžeme žádat záruky bezpečnosti od jiných.“

MÍROVÁ SMLOUVA MĚLA PŘIMĚT TÁLIBÁN A VLÁDU K JEDNÁNÍ

x Pane armádní generále Šedivý, je možné v brzké době očekávat nové 11. září, anebo bezpečnostní složky jsou už nyní ve střehu?

Rozhodně bychom měli zůstat ve střehu. A měli bychom si uvědomit, že pokud se najde nějaký podobný lídr, jakým byl Usáma bin Ládin a vytvoří si podobný štáb jako měl k dispozici on, tak radikálové najdou zase nějakou jinou slabinu. Naše demokratická společnost je bohužel zranitelná. A pokud nepřijmeme určitá opatření, abychom eliminovali slabiny demokracie a vlastních principů, tak se nějaký útok v jiné podobě může opakovat. Nemusí se jednat o úder letadly.
Zanedlouho po útocích, konkrétně 7. října 2001, vtrhly USA do Afghánistánu, Mekky Al-Kaidy, aby se pomstily za 11. září. Současný generální tajemník NATO Jens Stoltenberg k invazi pro španělský deník El País 25. srpna uvedl: „Šli jsme do Afghánistánu zabránit útokům proti USA a dalším spojencům a během 20 let jsem bránili tomu, aby byl Afghánistán útočištěm teroristických skupin, které mohly plánovat útoky vůči zemím NATO. A to je významný úspěch.

Plán nebyl zůstat tam navždy. Cílem bylo ochránit USA, ne Afghánistán, to se podařilo.“ Máte k jeho rétorice nějaké výhrady?

Nemám téměř nic, co bych k jeho vyjádření doplnil. Snad jen, že je zapotřebí říci, že jsme šli do Afghánistánu s cílem zničit Ak-Káidu a zlikvidovat Usámu bin Ládina, respektive skupinu, která de facto tvořila teroristickou síť. A naši misi jsme naplnili. Mimochodem Češi byli jedni z prvních, kteří se Američanům se souhlasem tehdejšího premiéra Miloše Zemana přihlásili. V kontextu s aktuálním děním musím vzpomenout, že americká Operace Trvalá svoboda (Operation Enduring Freedom, OEF – pozn. red.) i Operace Severoatlantické aliance ISAF (Mezinárodní bezpečnostní podpůrné síly, anglicky International Security Assistance Force – pozn. red.) skončily už v roce 2014. Nebyl důvod je protahovat, neboť jsme konstatovali, že jsme zlikvidovali Al-Káidu na území Afghánistánu, vojensky jsme porazili Tálibán, který zpočátku chránil Usámu bin Ládina, a vytvořili jsme jakési bezpečné prostředí, aby mohla vzniknout vláda s prezidentem Hámidem Karzajím.

Od roku 2015 vládli zemi Afghánci. Proto je scestné tvrdit, že z Afghánistánu odcházíme až letos. Zemi jsme opustili 31. prosince 2014. A pak tam zůstalo kolem šestnácti tisíc vojáků v rámci americké Operace Freedom Sentinel, která vyhledávala teroristy Al-Káidy, a zároveň v zemi působila Operace Rozhodná podpora (Operation Resolute Support – pozn. red.). Ale znovu opakuji, že hlavní cíle už byly do roku 2014 naplněny. A tak debata o tom, že nyní odcházíme a kvůli tomu se najednou zhroutil Afghánistán, je nepravdivá. Tamní správa prostě nezvládla psychologický okamžik, kdy se oznámilo, že odcházejí všichni vojáci. Stoltenberg vše vystihl naprosto správně a na jeho rétorice není co měnit.
Ve zmíněném rozhovoru Stoltenberg také prohlásil: „Nečekali jsme, že se vše zhroutí během několika dní, po 20 letech velkých investic do afghánských vojenských sil, financování platů vojáků a vybavení. Myslím, že to byla otázka vedení.
Poznal jsem statečné afghánské vojáky, kteří chtěli bránit svou zemi proti Tálibáncům. Ale když tito vojáci nedostali plat, nedostali vybavení a munici, je logické, že nedostatek politického a vojenského vedení způsobil kolaps.

x Nepřekvapilo vás v této souvislosti, jak lehce vládní jednotky předaly zbraně a tím i moc Tálibánu?

Ano i ne. Nečekal jsem, že ovládnutí země Tálibánem půjde tak rychle. Když jsem zmiňoval, že jsme od 1. ledna 2015 předávali vládě afghánské území a jednotlivé provincie jejím šéfům, tak od té doby tamní armáda několikrát s Tálibánem bojovala. Někdy úspěšně, jindy méně. Pořád ale vládní jednotky přicházely krok za krokem o celkové území, výrazně jej ztrácely. A tak bylo už dopředu zřejmé, že jednou v zemi dojde zase k převzetí moci radikály. Myslím si, že kdybychom odešli dříve, tak by došlo k něčemu podobnému, ale pravděpodobně by ovládnutí státu nebylo tak rychlé jako teď. Afghánci si totiž zvykli, že za ně pořád někdo nasazuje životy a bojuje. A právě zmiňované období bylo strašně dlouhé. Tehdy jsme měli říci: tady máte své území, zvolte si jakoukoli vládu i jakýkoli režim. Je na vás, zda si vyberete šáríu v mírném podání, anebo její velmi radikální variantu. Vše záleží na vás. Současný americký prezident Joe Biden ohledně podmínek řekl, že vojska odejdou, ale tamní správa nesmí dopustit, že se na afghánském území znovu začnou organizovat buňky agresivního radikálního islámu, který bude mít tendenci provádět další údery na našem území. Podobnou rétoriku jsme měli užít už tehdy.

x Čím si ale vysvětlujete, že afghánská armáda neměla dobrou morálku? Trochu jste mně utekl zotázky.

Kdyby si všichni udělali analýzu, jak se chovala, když ji připravovali Sověti v letech 1979 až 1989 v boji proti Mudžáhedínům, nebyli by její aktuální morálkou překvapeni. Tehdy si počínala úplně stejně jako její následovníci. A když si vezmete, jak se vyznačovala irácká armáda v době, kdy ještě nebyla podporovaná americkou koalicí, leteckými údery a speciálními silami, tak si počínala úplně stejně. Nechávala stát všechno na místě, její vojáci vyskákali z tanků, odešli od děl, na místě po nich zůstala výzbroj i výstroj a vzdali se, či přešli na stranu Islámského státu, anebo Afghánci na stranu Mudžáhedínům. A ta současná afghánská armáda se prezentovala úplně stejně jako v obou případech, o nichž jsem hovořil. Ten přístup byl ve všech případech stejný, což si můžeme vyhodnotit.

x Zmínil jste Joa Bidena. Udělal podle vás nynější americký prezident anebo jeho administrativa nějakou chybu?

Nelze říci, že jednoznačně chyboval, anebo vše provedl správně. Rozhodnutí o odchodu už učinil jeho předchůdce Donald Trump. Už v roce 2017, tedy dva roky po našem odchodu, kdy jsme předali území Afgháncům a kdy skončila první fáze bojových operací, tak Američané se spojenci zapojených do dalších operací vyhodnotili, že tamní situace se nemění. Dostala se do fáze určité úrovně a všichni jsme se ocitli v bodě, z něhož jsme se už nepohnuli. Afghánská armáda se nelepšila, korupce v tamní správě se stále rozrůstala, její účinnost se nemění. Bylo znát, že stagnace je trvalá.
A už tehdy i další členové operací dostali doporučení odejít. Proto od roku 2018 začal Trump debatovat s Tálibánem, neboť zjistil, že afghánská vláda není tím nejspolehlivějším partnerem, a to z těch důvodů, které jsem již uvedl.

A výsledkem rokování s Tálibánem bylo, že do čtrnácti měsíců od vyhlášení mírové dohody mezi USA a Tálibánem, odejdou všechna vojska Spojených států amerických i jejich spojenců z Afghánistánu. Stažení armád se mělo uskutečnit do začátku letošního roku, ale Biden chtěl termín protáhnout do symbolického data 11. září. Nakonec k odchodu došlo k 31. srpnu 2021, ale Biden vlastně neudělal jiné rozhodnutí, než jaké učinil Trump. I bezpečnostní komunita situaci chápala tak, že je zapotřebí se stáhnout. A také tady u nás jsme věděli, že protahování operace je strašně dlouhé a nevede ke kýženému výsledku. Afghánské vládní jednotky se prostě morálně zlomily, když zjistily, že v zemi zůstanou samy. Biden neudělal nic špatného a stáhnout vojska musel, protože nevím, co bychom v Afghánistánu dělali dalších dvacet let. Umírali by tam další vojáci a vlastně pro nic.

Setrvávat dále v Afghánistánu už nemělo žádný význam.
Ale stala se tam jiná chyba, a to z hlediska způsobu odchodu. Například zmiňovaná mírová smlouva mezi USA a Tálibánem nemluvila o tom, že se musí dospět k jednání mezi Tálibánem a afghánskou legitimní vládou a z něho vyvodit určité závěry, kterými se obě strany budou závazně řídit. Podepsaný kontrakt předpokládal, že bude následovat smlouva mezi Tálibánem a afghánskou vládou, ale nebyla vázaná k odchodu vojsk ze země. Mělo se říci, že odejdeme čtrnáct měsíců po vyhlášení této smlouvy, ale za předpokladu, že se domluví Tálibán s vládními představiteli a uzavřou spolu písemnou dohodu.

Za nedostatek také považuji, že se mělo zdůraznit, aby mezi desátým a čtrnáctým měsícem nebyly prováděny žádné bojové operace,a to jak na jedné, tak i druhé straně. K tomu se všichni představitelé měli zavázat. Dále mělo být zmíněné, že Tálibánci i afghánská armáda se stáhnou do svých táborů, respektive kasáren či základen a Američané se spojenci budou vše kontrolovat. Minimálně by se ale omezily operace na tamním území. Taková rozhodnutí se bohužel neudělala. Armády začaly odcházet a najednou Afghánci, kteří si převzali leteckou základnu Bagrám, byli překvapení, že Američané odletěli.

ZEMAN SE PLETE, ISLÁMSKÝ STÁT USILUJE O EXPANZI JINAM

x Nejedná se o prohru NATO a nebyly všechny položené životy spojenců, včetně čtrnácti českých vojáků, obětovány zbytečné?

Vím, že takové úvahy probíhají. A obrázky z kábulského letiště byly skutečně děsivé. Jsem ale přesvědčený, že záběry by byly stejně zneklidňující i v roce 2017, kdyby se už tehdy vojska stáhla. Nebyl by mezi nimi rozdíl, dramatické chvíle by se odehrávaly například i v roce 2028, pokud by teprve došlo k odchodu. Jak jsem už řekl, tamní společnost se dostala už na určitou úroveň, kdy se dále už nevyvíjela, ani neposouvala. Ale stoprocentně se z dvacetiletého působení udělá po nějakém čase odborná analýza o efektivnosti našeho pobytu, tedy Američanů a spojenců, včetně českých vojáků. Myslím si, že jak afghánská společnost, tak i Tálibán jsou jiní, než v době, kdy vojáci do země přišli. A právě tady v tom vidím určitou útěchu spojenou s položenými životy našich občanů i partnerů, kteří v Afghánistánu zahynuli. Jejich smrt tak nebyla zbytečná.

x Ještě bych se vrátil k událostem, které bezprostředně souvisejí s 11. zářím 2001. Prezident Václav Havel 21. listopadu 2001 mimo jiné pro BBC řekl: „Já bych byl rád, kdyby to tažení proti terorismu opravdu zůstalo tažením proti terorismu, a ne proti státům či národům. Nikdo přeci nechce válčit proti státům či národům, ale proti fenoménu terorismu.“ Myslíte si, že se Havlovo přání naplnilo?

Doufám, že ano. Otázka ale zní, jak se bude dál Tálibán vyvíjet. I on se dnes chová jinak. Chce být, alespoň tak to jeho představitelé říkají, komunikativní. Usiluje o to, aby se i pro ostatní státy stal partnerem a hodlá vystoupit z izolace. Někteří dokonce říkají, že i ženy by měly pracovat, zatímco před rokem 2001 bylo nemyslitelné, aby někdo z Tálibanců ze svých úst takovou myšlenku či úvahu vypustil. I masakr na kábulském letišti dokazuje, že řada Afghánců nechce akceptovat radikální výklad práva šaría. Prostě odmítají, aby společnost udělala krok nazpět. A tak si myslím, že přání bývalého prezidenta Václava Havla bylo splněné. Exprezident Havel řekl přesně to, co jsme udělali, protože jsme bojovali především proti Al-Káidě a proti teroristické organizaci Tálibánu, která je stále považována za zlo, tak jako v roce 2001. Uvidíme, jak se vše bude vyvíjet dál. A pokud se tam objeví Islámský stát, a takovými informacemi bohužel disponujeme, že tam je, tak se bude zase bojovat proti Islámskému státu jako teroristické organizaci a nikoli proti žádné zemi, respektive proti Afghánistánu.
Jelikož jste funkci náčelníka Generálního štábu Armády České republiky předával 12.12. 2002 ve 12 hodin a 12 minut, tak jste ve své pozici ještě zažil Summit NATO v Praze, který probíhal ve dnech 21. a 22. listopadu v Kongresovém centru.

x Hovořilo se v jeho průběhu o 11. září?

Částečně se o něm rokovalo, neboť se stále jednalo o silné téma a v té době už navíc běžela bojová operace v Afghánistánu. Ale hodně živě se na něm rozebíral koncept Renegade, jak ochránit zasedání představitelů Severoatlantické aliance v pražském Kongresovém centru a kterak se zachovat, pokud by teroristé na místo konání chtěli zaútočit. Vždyť se jedná o obrovskou budovu, která ještě stojí na kopci, což je z pohledu teroristů v uvozovkách velice dobrý cíl pro úder. A tehdy se čeští piloti a vůbec naše vzdušné síly ukázaly jako vynikající partneři pro Američany, kteří hlídali prostor v severovýchodních Čechách na stíháčkách F-16. Skvěle jsme jim sekundovali na armádních strojích L 159, které jsme při této důležité akci prvně nasadili. Všichni je pomlouvali, ale když jsem se tehdy zeptal velitele vzdušných sil Františka Padělka, jak létají, tak mně odpověděl, že nemá s nimi žádné problémy. Dodal, že na nich je méně poruch, než hlásí Američané na svých stíháčkách F -16. Rok a čtvrt po teroristických atacích na USA jsme se těšili velkému uznání.

x Vrátil bych se do současnosti. Je podle vás pro svět a další vývoj v tamním regionu nyní horší Tálibán, anebo Islámský stát, který stojí za nedávnými výbuchy na kábulském letišti?

Rozhodně větší nebezpečí představuje Islámský stát a osobně se domnívám, že pan prezident Miloš Zeman má nepřesné informace, když obě uskupení hodnotí. Tálibán je totiž regionální organizací, která chce kontrolovat své území, emirát v Afghánistánu, to je jeho prostor. A nemá tendenci uchvátit část Uzbekistánu, anebo expandovat do dalších zemí světa. Tálibán prostě nechce rozšiřovat své teritorium mimo území Afghánistánu, zatímco Islámský stát vyhlásil, že chce obnovit Chálífát, který byl v minulých století ve své největší podobě. Mimochodem zmíněný Chálifát dosahoval až po Vídeň, zahrnoval pochopitelně celý Balkán, Španělsko, jižní část Ruska, severní Afriku, střední Východ. Islámský stát je právě tou organizací, která má snahy expandovat i na jiná území. A navíc je velice brutální, proto se dostal do současné podoby.

ČEŠI NEVÍ, ŽE V TROSKÁCH ZAHYNULI I JEJICH KRAJANÉ

x Jaké největší konspirační teorie vás v souvislosti s 11. zářím nejvíce zarazily?

Zásadně se konspiračním teoriím vyhýbám, ani je nestuduji. Za největší dezinformaci ohledně 11. září 2001 považuji ale teorii o tom, že útok spáchali sami Američané, aby mohli vtrhnout na území Afghánistánu. Jedná se o naprostou hloupost. A takových nesmyslů bylo více. Konspirační teorie jsou pro lidi, kteří velmi často nemají informace, anebo si vytáhnou jen dílčí zprávy. Nelze vytrhnout jen jednu zprávu a na ní postavit celou fabulaci.

Zastavil bych se u lidské roviny. Náraz letounu do západní stěny budovy Pentagonu si vyžádal 125 obětí, z nichž 70 bylo civilních pracovníků a 55 vojáků. Lieutenant General Timothy Maude byl nejvýše postaveným důstojníkem, který při útoku na Pentagon zahynul. Znal jste někoho z vojenských obětí osobně? Jen připomenu, že v roce 1993 a 1994 jste studoval na Vysoké válečné škole Armády USA.
Z těch, kteří zahynuli, jsem nikoho osobně neznal. Moji bývalí spolužáci tehdy sice pracovali v Pentagonu, ale naštěstí nebyli mezi oběťmi a vůbec se v poničeném křídle nepohybovali.

x Ve Světovém obchodním centru 11. září 2001 zahynuli Čechoameričané Lukáš Rambousek (vnuk zemřelého spisovatele Oty Rambouska, účastník odboje proti komunistické diktatuře, zakladatel Klubu 231, který se po Únoru 1948 proslavil jako agent-chodec, přes železnou oponu pronikl do Československa čtrnáctkrát se zpravodajskými úkoly) s exulantkou Alenou Sešínovou. Je pohled na dvacet let starou apokalypsu těžší, když se tragédie týká i našich lidí?

Drtivá většina našich lidí bohužel neví, že v troskách Světového obchodního centra (World Trade Center), tedy Dvojčat zahynuli jejich krajané. U nás rovněž není sounáležitost s obětmi teroristických útoků tak silná, jako je tomu na Západě. Jedná se samozřejmě o lidskou tragédii, ale my Češi máme jednu výhodu a zároveň i nevýhodu, že jsme nikdy, a to jak za nacismu při druhé světové válce, tak v temných komunistických padesátých letech, nepřišli k obrovským újmám na lidských životech. Náš národ si neuvědomuje, jak je těžké a složité se vyrovnat s hromadnou ztrátou krajanů. A generace, která zažila druhou světovou válku a byla v té době už v aktivním věku, už z větší části s námi není, a tak ta časová vzdálenost je tak obrovská, že nějaké hromadné empatie nejsme schopni, když jsme nezažili žádnou velkou národní tragédii. Nemyslím si, že by vámi dva vzpomínaní lidé vyvolali či vytvářeli nějaké širší povědomí, že i České republiky se osobně dotýká úder z 11. září, když ve věžích zahynuli krajané. Alespoň jsem nikdy neslyšel, že by Češi projevili nějakou sounáležitost k těmto lidem, kteří pocházeli z naší země.

Jak v tomto kontextu vnímáte krok Pavla Hlavy, který jako jediný člověk na světě natočil oba nárazy letadel do věží Světového obchodního centra (World Trade Center) a záběry zpeněžil tak, že si údajně za inkasované peníze v Čechách koupil byt a pronajal si brněnský bar Twins (Dvojčata), v němž provozoval diskotéku? Považujete za morální obchodovat s materiálem, na němž je jasně vidět, jak umírají lidé? Je nutné zmínit, že Hlavův nadřízený Mike Cohen však měl proti zpeněžení nahrávky morální námitky a kazetu zdarma nabídl televizní stanici ABC News, která ji 7. září 2003 odvysílala ve svém pořadu This Week, a to bez souhlasu Pavla Hlavy. Ten televizi upozornil na svá autorská práva a posléze se prostřednictvím právníků dohodli na prodeji vysílacích práv. Brzy poté také Čech zažaloval newyorskou televizní stanici New York 1, která nahrávku získala také od Cohena, a to za vysílání nahrávky v rozporu s autorským právem.

Troufnu si tvrdit, že pokud by záběry neprodal on, zpeněžil by je někdo jiný. Vím, že existuje natočený pohled na úder obou letadel, ale přiznám se, že jsem netušil, kdo je jejich autorem. O skutečnosti, že za nimi stojí Čech, jsem nevěděl. Při každém teroristickém útoku trpí a umírají lidé a vždy se při něm najde člověk, který takovou tragédii zdokumentuje na mobil. Stačí si vzpomenout na údery z kábulského letiště. Pana Hlavu určitě neodsuzuji, ale já bych si počínal jinak. Pokud bych natočil 11. září v New Yorku, pak bych dokumentaci poskytl, ale zcela zdarma. Nepožadoval bych tedy žádné peníze.

NEPLNÍME ZÁVAZKY, ZÁPAD NÁS V KAUZE VRBĚTICE IGNOROVAL

x Jak se vám líbí nejvyšší budova západní polokoule, která na místě newyorských dvojčat vyrostla, včetně celkové další výstavby?

Jde o krásnou budovu, ale už není tím symbolem, jakým Dvojčata byla. Je to už jedna z mnoha staveb. Spíše se nyní zase vracejí snímky, na kterých je Empire State Building, který popularitou zastiňuje Ground Zero, tedy místa, kde až do 11. září 2001 stály mrakodrapy Světového obchodního centra. Nejdříve byl symbolem města Empire State Building, pak se jím stala Dvojčata a teď zase Empire State Building. Za několik let bude dominantou města zase něco jiného.
Co se vám vybaví, když se řekne 11. září 2001? Architekt Jiří Boudník, který tehdy pomáhal jako jediný Čech odklízet trosky z mrakodrapů loni v rozhovoru pro EuroZprávy.cz na stejnou otázku odpověděl: „Konec nevinnosti.“

x Jaký je váš názor?

Útoky z 11. září ukázaly, že bezpečnost není samozřejmost, což jsem vlastně použil jako název bezpečnostní konference spolku Jagello 2000. (Oficiální název je: Naše bezpečnost není samozřejmost – pozn. red.). Skutečně mně čím dál víc vadí, jak se v současnosti stavíme k otázkám bezpečnosti a suverenity státu. Debata o dvou procentech HDP (Hrubý domácí produkt) není přece výlučným závazkem nás vůči Severoatlantické alianci NATO, ale jedná se o naši povinnost, že chceme být v klubu států NATO, a tak do něj budeme přispívat stejnou částkou jako všichni ostatní partneři a budeme v paktu hrát stejnou roli jako oni.

(Česká republika neplní závazek, který slíbila v NATO, dávat do roku 2024 na svou obranu dvě procenta HDP – pozn. red.). Nemůžeme si myslet, že budeme někde vzadu požívat výhody organizace NATO a zneužívat úsilí zemí, kteří mají vzornou platební morálku. Nemůžeme žádat záruky bezpečnosti od jiných, když se
pravidlům odmítáme podřídit a něco obětovat. A tak je nemožné, abychom v této pozici partnerům říkali, co mají dělat.

Pokud neplníme stanovený závazek, tak se rapidně snižuje prestiž. A víte, kdy jsme se mohli přesvědčit, že pro ostatní země v NATO příliš neznamenáme? Právě v nedávné kauze Vrbětice, v níž agenti GRU v roce 2014 vyhodili muniční sklady do povětří. Vždyť kdo byl ze států NATO ochoten obětovat za Českou republiku konflikt s Ruskem? Zastaly se nás jen pobaltské státy, Slovensko a Polsko. Jedná se o země, které cítí Ruskou federaci jako bezprostřední hrozbu. Ale na Západě se za nás nebil nikdo. Velmoci reagovaly tak, že nám sdělily: „Tak vážení pánové, za prvé jste nám léta o ruském útoku na vašem území nic neřekli a za druhé se vůbec nestaráte o svoji bezpečnost.“ My si ale neuvědomuje, jak neplacením dvou procent DPH ztrácíme kredit.

Neměli bychom opakovat historii a měli bychom si uvědomit, že bez pomoci spojenců jsme zůstali i v roce 1938. Partneři tehdy neviděli jediný důvod, proč by měli obětovat své vojáky za nějaké Československo, protože například Britové dlouho nechtěli uznat naši exilovou vládu v Londýně, neboť jsme souhlasili s mnichovským diktátem. Zkrátka jsme se nepostavili proti Mnichovu a nebojovali jsme. Pak odpůrci armády říkají, proč máme vojsko, když jsme nikdy nebojovali.

Jedná se přitom o lež. Bojovali jsme v první a druhé světové světové válce, ale bohužel se nejednalo o armádu, která by šla do bojů na základě rozhodnutí tehdejší politické reprezentace. Zkrátka prezident Edvard Beneše tehdy s vládou couvli, na rozdíl od Poláků, kteří na Westerplatte vzdorovali, ačkoli věděli, že prohrají. (Poláci na poloostrově Westerplatte vybudovali překladiště, které později chránila jejich vojenská jednotka. Útokem na ni začaly 1.září 1939 boje druhé světové války. Ač Němci měli převahu, a to jak počtem vojáků, tak materiální, dokázali jim polští obránci úspěšně vzdorovat po celých sedm dní.

Pak se ale jejich velitel Henryk Sucharski rozhodl kapitulovat – pozn. red.). A tak stále bude platit, že kdo bude událostem nečinně přihlížet, nemůže od spojenců očekávat respekt. Týká se to i budoucnosti, protože historie se nezastavila, ta bude běžet pořád dál. Pokud si nebudeme platit za naši bezpečnost, můžeme se dostat do úzkých při eventuálních teroristických útocích.

X X X

Fico hlasem odpůrců očkování. Prachsprostý byznys, vytvoří závislost, hlásá

Slovenský expremiér a předseda parlamentní strany Směr-SD Robert Fico odmítá očkování proti covidu. „Za očkováním je akorát prachsprostý byznys, nic jiného,“ řekl na středeční tiskové Fico. Dodal, že jedinou výhodu očkování, kterou uznává je ta, že může snížit riziko těžkého průběhu covidu.

Vše začalo, když se slovenského politika na brífinku zeptal jeden z novinářů, co si myslí o třetí dávce očkování proti nemoci covid-19. „Pane redaktore, to vážně potřebujete vysokou školu na to, abyste to konečně pochopili?“ řekl s tím, že nechápe, jak může někdo říct, že nejohroženější skupinou jsou ti, kteří mají dvě dávky.

„Dostanou třetí dávku. Potom jim řeknou, že je potřeba čtvrtá, pátá. A co pak, až udělají z milionů lidí závislé na nějakém Pfizeru? Budou jim říkat: 'když si nedáš Pfizer do půl roku, zemřeš',“ řekl bývalý slovenský premiér rozhořčeně.
Dodal, že jedinou výhodu očkování, kterou „uznává“, je ta, že může snížit riziko těžkého průběhu covidu. Jinak je podle něj potvrzené, že očkovaní mohou, stejně jako neočkovaní, onemocnění chytit a následně i šířit.

Očkovat se nenechá
„Když vidím zisky těch firem, jak z toho těží. Když si vezmu, že najednou Evropská léková agentura začíná mluvit o třetí dávce, uvědomím si, kdo jsou tady rozhodující hráči - Německo, Pfizer a Spojené státy,“ uvedl.
Nikdo ho zároveň už nepřesvědčí, že by za vakcinací mohlo být něco jiného než „prachsprostý byznys“. „Můj názor znáte, já se očkovat určitě nenechám,“ dodal.

Fico se na Slovensku nepřipojil ke kampani na podporu očkování proti covidu-19, místo toho kritizoval očkování nezletilých. Byl zároveň toho názoru, že náklady na odměny, které slovenská vláda zaváděla na podporu vakcinace, by mohly zaplatit farmaceutické firmy.

V pátek na Slovensku přibylo podle vládního webu 519 pozitivních PCR testů a 135 pozitivních antigenních testů. Počet případů na sto tisíc obyvatel za dva týdny vzrostl na 59 z 27. Aktuálně je v nemocnicích 135 lidí, přičemž 23 z nich je na JIP a čtrnáct na umělé plicní ventilaci. K 60 šedesátiprocentní proočkovanosti Slovensku chybí naočkovat zhruba 900 tisíc lidí.
V zemi budou kvůli šíření covidu platit od příštího týden ve většině okresů přísnější epidemická opatření.
Zpřísnění omezení se vztahuje kromě jiného na některé provozy i na konání hromadných akcí. V desítce okresů, které se dostanou už do třetího stupně epidemického rizika z pětistupňové škály, pocítí opatření hlavně lidé, kteří nebyli očkování proti covidu-19, neprodělali toto onemocnění nebo nebudou mít výsledek negativního testu na koronavirus. V takovém případě nemohou ve zmíněných okresech s nejhorším vývojem epidemické situace například do restaurace či na plovárnu.
Přísnější omezení budou platit také ve druhém největším slovenském městě, v Košicích, kam příští týden při své návštěvě Slovenska zavítá papež František.

X X X

Starostka Paříže Anne Hidalgová bude kandidovat na prezidentku Francie

Hidalgová bude muset nejdříve bojovat o své místo v rámci značně roztříštěné levice. Členové socialistické strany budou teprve vybírat, kterého kandidáta podpoří. Jediným soupeřem Hidalgové je zatím bývalý ministr zemědělství Stéphane Le Foll. Ve francouzském stranickém spektru se na levici řadí také Zelení, jejichž podporu bude muset jakýkoliv socialistický kandidát získat, aby měl vůbec šanci na postup do druhého kola. Aktuální průzkumy 62leté političce přisuzují sedm až devět procent preferencí, což ji neřadí mezi favority.

Prezidentské volby se ve Francii uskuteční v dubnu příštího roku. Hlavními kandidáty na postup do druhého kola je současný prezident Emmanuel Macron a šéfka krajní pravice Marine Le Penová, které by teď volilo přes 20 procent Francouzů. Právě tito dva politici se střetli ve druhém kole i v posledních volbách v roce 2017. Macron tehdy získal prakticky dvakrát více hlasů než Le Penová.

Hidalgová stojí v čele Paříže od roku 2014 jako první žena v historii. Získala si zde pověst bojovnice za životní prostředí. Během jejího působení vznikly kilometry cyklostezek, z nábřeží zmizela auta a staly se z nich pěší zóny a naposledy se maximální rychlost pro auta po celém městě snížila na 30 kilometrů v hodině.

Své působení v čele metropole v rozhovoru s britským listem The Guardian přirovnala ke kormidlování katamaránu v bouři. Během let v čele Paříže řešila dopad teroristických útoků v roce 2015, požár katedrály Notre-Dame nebo demonstrace hnutí žlutých vest, které v letech 2018 a 2019 protestovalo zprvu proti zdražování pohonných hmot a bydlení.
Hidalgová ve svém dnešním projevu řekla, že hlavním tématem jejího možného funkčního období bude respekt k planetě a lidská důstojnost. Učitelům, zdravotním sestrám, policii a hasičům nabídla perspektivu zvýšení mezd. Úřadujícího prezidenta Emmanuela Macrona obvinila z rozdělování společnosti.

Starostka Paříže se rozhodla zahájit svou kampaň mimo hlavní město, aby tak navázala vztah i s dalšími částmi země a nebyla spojována jen s metropolí. Konkrétní místo, kde svou kandidaturu oznámí, sdělila novinářům až v sobotu pozdě večer kvůli oprávněným obavám z účasti nevítaných hostů. Její projev dnes provázely nesouhlasné výkřiky a zvukový doprovod desítek jejích odpůrců, kteří neváhali přijít na místo setkání.

X X X

Klamala ministry, investory i sebe sama. Srdcová královna byznysu čelí soudu

Ve Spojených státech začal soud s Elizabeth Holmesovou. Vkládali do ní naději bývalí američtí ministři i ostřílení investoři. Věřili, že ambiciózní podnikatelka změní svět medicíny. V jednu chvíli měla její firma hodnotu devíti miliard dolarů, dnes Holmesové hrozí dvacet let za mřížemi. Soud musí rozhodnout o tom, zdali byla pouhou obětí či vychytralou manipulátorkou.
Soudní proces začal v úterý v kalifornském městě San Jose. Elizabeth Holmesová je obviněná z dvanácti případů finančních podvodů a ze spiknutí. Pokud se její vina prokáže, hrozí jí až dvacet let vězení a pokuta ve výši 2,75 milionů dolarů (téměř 59 milionů korun).

Obhajoba tvrdí, že Holmesová jednala nevědomě, a že se stala obětí svého bývalého byznysové partnera a milence Rameshe Balwaniho, který ji citově týral. Avšak v uplynulých bezmála dvaceti letech, kdy Holmesová založila startup s průkopnickou myšlenkou, nabrala miliardový kapitál a zaměstnala stovky lidí, byl Balwani spíš stínovou postavou celého podniku. V záři mediálních reflektorů se hřála jen ona, když zvídavým novinářům vysvětlovala, jak její řešení změní zdravotnictví.
Elizabeth Holmes u soudu
Co tedy Holmesová ve své době Spojeným státům a vlastně celému světu slibovala? Chtěla dát lidem okamžitý přístup k aktuálním informacím o jejich zdraví, a to pouze z pár kapek krve z prstu. Její zařízení v podobě černé krabice s názvem Edison mělo suplovat laboratorní krevní testy a zjistit člověku vše od rakoviny až po syfilis. Její vize spočívala v tom, že v budoucnu se už žádný Američan nedozví o svém kritickém zdravotním stavu příliš pozdě.

Holmesová si navíc představovala, že takový Edison bude součástí každé domácnosti. Věřila, že se její společnost Theranos stane druhým Applem. Nutno poznamenat, že Holmesová byla zakladatelem Applu Stevem Jobsem doslova posedlá, po jeho vzoru prý nosila černý rolák už od svých sedmi let.

Mladá, sebevědomá, geniální
Velké ambice měla už v dětství, ve škole byla premiantkou a po střední zamířila na Stanfordskou univerzitu chemického inženýrství. Učila se mandarínštinu a po skončení prvního ročníku univerzity pracovala v laboratoři na Genome Institute of Singapore. Už v roce 2003 si podala první patentovou přihlášku na náplast, ze které by bylo možné odebírat vzorky krve, odhalit z nich infekci a dokonce podávat léky. Nenechala se odradit ani profesory a profesorkami ze Stanfordu, kteří považovali její vizi za nereálnou.

Britská O2 čelí vyšetřování kvůli údajným úplatkům, počítá s pokutou
V roce 2004 opouští teprve devatenáctiletá Holmesová univerzitu a peníze určené na školné investuje do svého nově založeného startupu Theranos. Ten si klade za cíl vymyslet přístroj, který by zjistil kompletní krevní obraz člověka z kapky krve. Její motivací je fakt, že se jako malá bála jehel. Chce zkrátka, aby bylo možné odebírat krev méně drasticky než doposud.
Pro její myšlenku se už na začátku nadchlo spoustu lidí. Možná je nepřesvědčil ani tak startup sám jako spíš vzezření a vystupování Elizabeth Holmesové. Mladá, sebevědomá, geniální, sotva plnoletá a ještě ke všemu žena! Znělo to jako dokonalý příběh, sázka na byznysového jednorožce, která prostě musí vyjít.

Mladá podnikatelka v mnohém připomínala úspěšné investory ze Silicon Valley. S osobitým stylem (kouřové stíny kolem výrazných nemrkajících očí, tmavá rtěnka, vždy černé oblečení a hluboký hlas), sklonem k workoholismu a ambiciozními sliby představovala přesně ten typ člověka, do kterého se vyplatí investovat.

Mezi první finanční podporovatele Holmesové patří třeba Tim Draper, který měl na výnosné podniky čich. Mezi prvními investoval také do Tesly, Skypu či Hotmailu. Do prosince roku 2004 nabral Theranos kapitál ve výši šest milionů dolarů (128 milionů korun).
Kissingerova nadpozemská
Už od počátku byl součástí startupu i Ramesh Balwani přezdívaný Sunny. Holmesová ho potkala na Stanfordské univerzitě, kde si tehdy osmatřicetiletý Balwani dodělával školu poté, co těsně před splasknutím internetové bubliny prodal svůj podíl v úspěšné internetové společnosti Commerce One. Balwani s Holmesovou se stali milenci, nutno však poznamenat, že svůj vztah tajili před širokým okolím několik let.

Úspěšná kariéra podnikatelky započala. Theranos si zřídil sídlo v srdci Silicon Valley, nabral stovky zaměstnanců a začal se objevovat v médiích. Pro svou věc Holmesová získala i matadory americké politiky. Mezi lety 2011 a 2014 zasedli ve správní radě její společnosti bývalí američtí ministři George Shultz, Henry Kissinger, James Mattis a další. Ti všichni nyní mají vypovídat u soudu v San Jose společně s dalšími zhruba 150 svědky.

Všichni ti staří ostřílení muži byli Holmesovou naprosto okouzlení. Dokládají to rozhovory s nimi, které nabral redaktor New Yorkeru Ken Auletta v roce 2014. Bývalý ministr zahraničí a nositel Nobelovy ceny za mír Henry Kissinger o Holmesové například prohlásil, že má „nadpozemské schopnosti“.

Edisonova chemie
Elizabeth Holmesovou označil časopis Forbes v roce 2015 za nejmladší a nejzámožnější „self-made“ miliardářku na světě. Její jmění vyčíslil na 4,5 miliard dolarů (96 miliard korun). V době, kdy se Holmesová začala objevovat na obálkách prestižních časopisů a novin, se nicméně pod povrchem Theranosu začal sen o lepší budoucnosti drolit. Zařízení Edison nefungovalo ani zdaleka tak dobře, jak Holmesová prezentovala.

Náznaky, že něco není v pořádku, se sice objevovaly i ve veřejném prostoru, nikdo jim však nepřikládal vyšší váhu. Když se například zmíněný novinář Auletta Holmesové zeptal, co se v Edisonu děje, když vyhodnocuje testy, Holmesová procesy popsala slovy, že se tam „provádí chemie“.

Ve vězení zemřel Bernie Madoff. Seděl za největší zpronevěru v dějinách USA
I přesto Theranos získal osmnáct amerických a 66 zahraničních patentů. Uzavíral smlouvy s lékárnami, zdravotnickými centry, pojišťovnami a neziskovými organizacemi. V roce 2013 navázal slibnou spolupráci s řetězcem lékáren Walgreens. Pro tuto společnost měla Holmesová do každé pobočky dodat jednoho Edisona.

Koncept spočíval v tom, že by si každý člověk mohl dojít do nejbližší lékárny, nechat se píchnout do prstu a bez pomoci doktora zjistit svůj zdravotní stav prakticky okamžitě. Jenže jak už bylo řečeno, zařízení prostě nefungovalo. Dohromady měl Edison vykonávat až 250 testů, jenže ve skutečnosti dokázal provést jen zhruba desetinu z nich.
Královna je nahá
Testování v lékárnách Walgreens i přesto začalo. Holmesová dokonce přesvědčila stát Arizona, aby změnil zákon a povolil objednání krevních testů bez potřeby souhlasu lékaře. V té době také Holmesová začala navazovat kontakty s aktivními politiky, setkala se s tehdejším viceprezidentem vlády Baracka Obamy Joe Bidenem. Možná tak trochu doufala, že pokud bude mít styky, regulátoři trhu si jí nebudou všímat.

V sídle Theranosu v Silicon Valley panoval v té době zvláštní neklid. Zaměstnanci podniku zpětně popisují toxické prostředí. V celé budově se pohybovali bodyguardi, kancelář Holmesové měla okna z neprůstřelného skla. Balwani sledoval příchody a odchody všech zaměstnanců a četl jejich soukromou korespondenci. Každý, kdo do budovy vstoupil, musel podepsat mlčenlivost. A každý, kdo vznesl pochybnosti ohledně fungování Edisona, musel odejít.

Fakt, že královna je nahá, se konečně objevil na stránkách deníku Wall Street Journal v říjnu roku 2015. Novinář John Carreyrou těžil z výpovědí bývalých zaměstnanců, když napsal, že většinu testů společnost provádí na komerčně dostupných strojích, že kapičky krve ředí, aby šlo vůbec test udělat, a že výsledky testů se často diametrálně liší v porovnání s výsledky z tradičních laboratoří.

Filmaři se už pustili do práce
Holmesová se nevzdávala. Proti novináři a bývalým zaměstnancům poslala tým právníků a na veřejných akcích dále obhajovala Edisona i svou vizi. Avšak kontrole regulátorů se nevyhnula. Úřady se už nenechaly odbýt ukázkou několika testů. Prozkoumaly celé sídlo Theranosu a došly k závěrům, které potvrdily to, co ve Wall Street Journal napsal John Carreyrou.
V roce 2016 bylo Theranosu zakázáno provádět jakékoli laboratorní testování. O dva roky později padlo obvinění. Theranos, Holmes a Balwani jsou nařknuti z masivního podvodu. Soudní řízení se mělo konat už dříve, nicméně kvůli koronaviru a dalším okolnostem (Holmesová se provdala a otěhotněla) se celá věc odsunula.

Příběh o Stevu Jobsovi v sukni se tak svým způsobem rozpadl, o Elizabeth Holmesové však média rozhodně nepíší naposledy. Soudní řízení s ní bude nejspíš trvat řadu měsíců, v příštím roce má začít proces i s Balwanim. Holmesová je navíc v hledáčku filmařů. Dosud o jejím příběhu vyšla kniha Zlá krev (2018), kterou napsal zmiňovaný John Carreyrou, a dokument na HBO GO Vynálezkyně: Z kapky krve (2019). Zároveň se chystá seriálová minisérie a film s produkcí v Hollywoodu.

X X X

Katalánci opět volají po nezávislosti. V Barceloně demonstrovaly tisíce lidí

Přes sto tisíc lidí se v sobotu v Barceloně zúčastnilo demonstrace, při níž opět zazněly výzvy k nezávislosti autonomní oblasti Katalánsko na Španělsku. Informovala o tom agentura Reuters. Akce se konala u příležitosti svátku Katalánska La Diada.
Pochod centrem katalánské metropole připravila organizace Katalánské národní shromáždění (ANC). Jde o první takovou akci od udělení milosti devíti katalánským separatistickým vůdcům, kteří byli uvězněni za svou roli v nezdařené snaze v roce 2017 získat pro oblast nezávislost. Tehdejší události vyvolaly největší politickou krizi ve Španělsku za poslední desítky let.
Policie udává, že k průvodu v barcelonských ulicích se dnes přidalo 108 tisíc lidí. ANC však tvrdí, že přišlo manifestovat téměř 400 tisíc Katalánců. I tak je to ale méně než 600 tisíc, kteří se zúčastnili pochodu v den La Diady před dvěma roky. Loni byla účast podstatně menší kvůli covidové pandemii. Většina demonstrantů, mezi nimiž bylo podle Reuters i několik z devíti omilostněných politiků a aktivistů, měla dnes tváře zakryté.

„Poprvé za čtyři roky se La Diady znovu zúčastnilo devět velmi významných lidí. Političtí vězni jsou zpět v ulicích,“ uvítala předsedkyně ANC Elisenda Paluzieová přítomnost omilostněných separatistických činitelů na sobotním pochodu.
Separatističtí političtí vůdci byli odsouzeni v roce 2019 za vzpouru, protože v Katalánsku vypsali referendum o nezávislosti oblasti navzdory nesouhlasu vlády v Madridu a soudů. Za mřížemi strávili přibližně 3,5 roku, než byli na základě milosti španělské vlády letos v červnu puštěni na svobodu.

Svátek zvaný Den Katalánska (La Diada) připomíná dobytí Barcelony v roce 1714 během válek o španělské dědictví. V posledním desetiletí katalánští separatisté při tomto svátku pořádají pochody.
Nynější demonstrace se konala v době nižšího napětí mezi Barcelonou a Madridem než v minulých letech, protože centrální a regionální vláda nyní dávají přednost dialogu navzdory protichůdným názorům na nezávislost Katalánska. Očekává se, že představitelé obou vlád se příští týden sejdou v Barceloně, aby obnovily rozhovory o politickém konfliktu v Katalánsku, které byly od února 2020 pozastavené. Španělský premiér Pedro Sánchez ale ještě nepotvrdil, zda se tohoto jednání také zúčastní.

X X X

Začalo rusko-běloruské armádní cvičení, účastní se ho 200 tisíc vojáků

Slavnostním ceremoniálem ve čtvrtek formálně začaly společné strategické manévry ruských a běloruských ozbrojených sil, praktická cvičení nicméně začnou až v pátek. Rozsáhlé vojenské cvičení, do něhož se zapojí až 200 tisíc vojáků, sleduje se znepokojením Západ.

Náměstek ruského šéfa resortu obrany Nikolaj Pankov uvedl, že letošní cvičení Západ - 2021 se od předchozích liší rozsahem, množstvím zapojených lidí i techniky.
Akcí v rámci manévrů se podle něj zúčastní na 200 tisíc vojáků, osm desítek letadel a vrtulníků, 760 kusů bojové techniky, včetně 290 tanků, 240 děl, raketometných systémů a minometů, a rovněž 15 lodí.

Manévry potrvají od 10. do 16. září. Jednotlivá cvičení se budou konat v devíti vojenských cvičných prostorech v Rusku a v pěti v Bělorusku a také v Baltském moři. Jejich součástí mají být i ostré střelby.
Zahajovací ceremoniál se dnes uskutečnil na cvičišti Mulino v Nižegorodské oblasti v centru evropské části Ruska.

Přítomni byli vedle ruských a běloruských vojenských činitelů i představitelé armád zemí, které se do manévrů rovněž zapojí - Arménie, Indie, Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Mongolska, napsal TASS.
Cvičení Západ - 2021 se koná v době zvýšeného napětí mezi Západem a Běloruskem kvůli tvrdému potlačení běloruské opozice režimem autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka.

Představitelé NATO upozornili, že cvičení, pořádané po výrazném zvýšení přítomnosti ruských vojenských sil na ukrajinských hranicích z počátku roku, zvyšuje riziko nějaké nehody nebo omylu, jež by mohly vyvolat krizi.
Náměstek ruského ministra obrany Pankov tvrdí, že cvičení Západ - 2021 má čistě obranný charakter.

X X X

Žalobkyně podala obžalobu na dva vězně kvůli vzpouře v Bělušicích

Státní zástupkyně v pátek podala obžalobu na dva vězně kvůli loňské vzpouře ve věznici v Bělušicích na Mostecku, uvedla Česká televize. Oběma hrozí tresty vězení tři až deset let. Případem se bude zabývat Okresní soud v Mostě. Muži jsou podle mostecké okresní státní zástupkyně Nadi Volákové obžalováni jako organizátoři. Protesty vězňů loni na podzim údajně vyvolaly nepodložené informace o covidu-19.

„Dnešním dnem byla podána obžaloba u Okresního soudu v Mostě na dva obžalované pro trestný čin vzpoury vězňů,“ řekla ČT Voláková. „Jsou obžalováni jako organizátoři a způsobili značnou škodu,“ dodala.

Protestů se účastnilo nejprve 200 vězňů, další den se k nim připojily další dvě stovky. ČT uvedla s odvoláním na server Novinky.cz, že za vzpourou stály nepodložené informace, že na Moravě jsou kvůli koronaviru vězni propouštěni domů. Policie tehdy zavřela přístupové trasy k věznici včetně obce Bělušice a nepouštěla do obce nikoho kromě místních a dozorců z věznice.
Oba muži podle policistů v areálu věznice porušili základní povinnosti, které jim ukládá zákon o výkonu trestu odnětí svobody. Vězni jsou s povinnostmi seznamováni při nástupu do výkonu trestu. Věznice Bělušice je věznice s ostrahou. Její kapacita je 578 míst, vyplývá z informací na webu Vězeňské služby ČR.

X X X

Nebyla jsem připoutaná, vzpomíná na osudovou autonehodu Kateřina Brožová

Kateřina Brožová (53) promluvila o těžké dopravní nehodě, která mohla skončit tragicky. V roce 2003 mohla hereččin umělecký i divácký úspěch zastavit osudová událost. Ani lékaři, ani sama herečka tehdy netušili, zda ještě někdy bude chodit, nebo bude muset žít s trvalými následky v podobě ochrnutí.

„Stalo se to 7. dubna a předcházely tomu tři týdny jarního počasí. Myslím, že jsem už měla dokonce přezuté gumy. V té době jsme bydleli s mým tehdejším mužem Zdeňkem v Jevanech, dcerce Kačce byl tehdy jen rok a půl. Měla jsem cestu do Prahy, spěchala jsem na jednání,“ popisuje Kateřina Brožová v novém dílu pořadu 13. komnata osudový den.

„Na víkend se tehdy úplně změnilo počasí a přišla náhlá studená vlna, která přinesla i trochu sněhu a minusové teploty. Toho jsem si nevšimla, byla jsem v nějakém svém vnitřním rozpoložení. Jela jsem zkratkou přes les, kde jsem dostala smyk a ošklivě jsem se vybourala. Nebyla jsem připoutaná,“ vzpomíná herečka s tím, že je zázrak, že havárii vůbec přežila.
Na zledovatělé silnici cestou z Jevan na Vyžlovku dostala smyk a sjela do příkopu. Z něj s vozem vyletěla, postupně narazila do tří stromů a ještě čelně do betonového můstku. Rozdrtila si první dva krční obratle, ohrozila míchu a zlomila si nos. Z místa nehody si sama zavolala sanitku, která ji převezla do nemocnice v Českém Brodě.

„Až tam jsem se začala třást, přišel následný šok. Druhý den na vyšetření v Praze zjistili, že mám zlomené dva krční obratle. V nemocnici jsem pak v kovové konstrukci strávila několik týdnů. Největší stres jsem měla z toho, že jsem měla doma malé dítě. Teprve poté jsem začala přemýšlet o tom, co všechno se mohlo stát. Uvědomila jsem si, že mě tady pánbůh nechal pro mou dceru,“ uvažuje Brožová.

Za to, že přežila, vděčí prý tomu, že se vybourala ve velkém offroadu. „Kdybych dostala ten smyk v malém osobáku, asi bych se úplně rozbila,“ říká a dodává, že ještě dlouho poté, když se opět vrátila k řízení vozu, se jí v hlavě stále vracel moment nárazu. „Ten okamžik, kdy letím do stromů a pak už nevím nic. Dlouho jsem se kvůli tomu po nocích budila,“ přiznává.
Po autonehodě ji čekal další těžký boj. Rozvod s manželem Zdeňkem Tomanem, ke kterému se schylovalo už před nehodou. „Začalo velmi těžké období. Měla jsem pocit, že se proti mně všichni spikli. Moje maminka měla navíc těžkou mozkovou příhodu. Nechtěla jsem ale nikoho obtěžovat a snažila jsem se vše překonávat s pomocí víry. Největší oporou mi po celou dobu byla má dnes už devatenáctiletá dcera,“ dodává Brožová.

Brožová se zapletla do hromadné bouračky na D1. Omlouvám se, vzkázala
Filmová a divadelní herečka, moderátorka a zpěvačka pochází z umělecké rodiny. Její otec byl houslový virtuóz a maminka slavná ruská baletka. I díky rodinnému zázemí se rozhodla věnovat herectví. Od roku 1991 je členkou Vinohradského divadla v Praze.
Před kamerou ji proslavily role atraktivních blondýnek, milenek i starostlivých maminek. Dnes si jak sama říká konečně užívá vysněných dramatických rolí s akcentem na psychologii a charakter postavy. V Divadle na Vinohradech zazářila v posledních letech především po boku Petra Rychlého v roli manželky písničkáře Karla Hašlera.

X X X

Zlatého lva z Benátek vyhrál Happening, cenu má i Penelope Cruzová

Porota 78. ročníku filmového festivalu v Benátkách, kterou vedl jihokorejský režisér Bong Joon Ho, vyhlásila vítěze. Zlatého lva získalo francouzské drama o potratu Happening, které natočila Audrey Diwanová
Nejlepší herečkou se stala Penelope Cruzová díky svému výkonu v novém melodramatu Pedra Almodóvara Paralelní matky. Velkou cenu poroty má Paolo Sorrentino za autobiografický titul Boží ruka, za který v kategorii mladých herců bodoval i Filippo Scotti.

Trofej pro nejlepšího herce vyhrál John Arcilla za výkon ve filmu On The Job: The Missing 8. Stříbrného lva vybojovala Jane Campionová za svou režii moderního westernu Síla psa.
Americká herečka Maggie Gyllenhaalová dostala cenu za nejlepší scénář svého režijního debutu Ztracená dcera. V děkovné řeči vzpomněla, že právě v Itálii se vdala a porodila první dítě. Navíc film, v němž hraje Olivia Colemanová, vznikl podle předlohy italské autorky Eleny Ferrante.

V sekci Horizonty bodoval slovenský tvůrce Ivan Ostrochovský spolu s ukrajinským režisérem Peterem Kerekesem jako spoluautor scénáře díla Cenzorka. Zvláštní cenu poroty má bolivijský filmař Kiro Russo.
Z vítězů Benátek už vzešlo několik filmů, které pak uspěly na Oscarech, například Země nomádů, Joker nebo Roma. Italskou přehlídku nyní střídá festival v Torontu, zahájený den před sobotním finále Benátek.

X X X

Muž chce, abych zas nafotila nahé snímky, říká bývalá playmate Belohorcová

Bývalá playmate a moderátorka pořadu Peříčko Zuzana Belohorcová se s manželem Vlastou Hájkem a dvěma dětmi po jedenácti letech života v americkém Miami vrátila na pár dní do Česka. Rodina opustila kvůli bezpečnosti dětí Spojené státy a rozhodla se zkusit začít nový život na Kanárských ostrovech.

Manželé přiznávají, že jsou rádi obklopeni luxusem, sluncem a mořem. Vyzkoušeli život ve španělské Marbelle i na Kanárských ostrovech. Po dvou letech byli nyní opět na čas v Česku a na Slovensku, kde trávili v posledních letech pravidelně vždy jen letní měsíce.

„Program máme opravdu nabitý. Když tu nežijeme a pak se na chvíli vrátíme a dáme na Instagram fotku z Karlova mostu, okamžitě nám začnou zvonit telefony a všichni kamarádi a známí nás chtějí vidět a strávit s námi alespoň krátký čas,“ vysvětluje Vlasta Hájek v rozhovoru pro pořad Život ve hvězdách.

Luxusní život v Miami se rodině letos po dlouhých jedenácti letech těžce opouštěl. „Náš malý syn Nevio je Američan, narodil se tam. Dcerka Salma tam žila od svých šesti týdnů. Životu na South Beach se těžko něco vyrovná. Prožili jsme tam krásné roky,“ říká Zuzana Belohorcová.

„Nevím, jak manžel, ale já osobně bych se tam ještě někdy ráda vrátila. Momentálně je však situace taková, jaká je, a kvůli dětem to určitě nechceme udělat. Chceme pro naše děti bezpečné prostředí,“ dodává.

Kočovný život zavedl rodinu do španělské Marbelly. Ani tam však nebyli manželé spokojeni. „Zjistili jsme, že to vůbec není náš šálek kávy. Město nás nenadchlo. Ani počasí, ani struktura lidí, co tam žijí. Všichni si na něco hrajou. Když nemáš kabelku Chanel, jako bys nebyl. Určitě jsou tam bohatí lidé, mají prachy a chtějí to ukazovat. Ale je tam i hromada těch, co prachy nemají a jen si na to hrají,“ vzpomíná podnikatel.

Belohorcová se svlékla pro Playboy
Po pěti měsících v Marbelle se rodina přesunula na Tenerife, kde si manželé založili realitní kancelář a budují svůj nový domov. Kanárské ostrovy prý byly správnou volbou. „Je tam pohoda a klídek, ale zda tam zůstaneme napořád, to nikdo neví. Tvrdě makám, protože jsme si zvykli na život u moře. Nechci sedět v minus dvaceti v zimě doma a koukat, jak za oknem sněží. To mě nedělá šťastným,“ říká Vlastimil Hájek.

Někteří lidé se prý diví, že jsou manželé po čtrnácti letech stále ještě spolu. Oba jsou však ve vztahu spokojeni a manžel Belohorcové se netají ani tím, že by z pětačtyřicetileté Zuzany chtěl mít ještě jednou playmate.
„Muž chce, abych zas nafotila nahé snímky, nejsem o tom zatím úplně tak přesvědčená, ale uvidíme,“ směje se moderátorka. „Určitě! Rozhodně chci, aby ještě něco nafotila. Dáme si spolu tři měsíce fitko a dietu a pak to hned na nějaké skále někde vysekneme,“ plánuje podnikatel.