iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

ODS nemá po Klausovi v čele rázného, schopného politika

Profesor Klaus je evropský a světový politik, který se vyrovná politikům typu Chuchilla, generálu de Gaule, Titovi, Putinovi, Margaret Thatcherové a dnes Johnsonovi, premiérovi Maďarska Orbánovi, Kaczyńskému z Polska a mnohým jiným. Kdyby byl Klaus v čele EU místo Leyenové z Německa, změnila by se k lepšímu celá Evropa a politická situace ve světě.

Místo Leyenové vládne v EU podle odborníků Německo na přání politiků za mořem. EU a celá Evropa potřebuje změnu, kterou mohou zajistit po odchodu Britů jen odvážní politici, jako je Orbán, Kaczyňski, a spolu s nimi i politici z ČR, kdyby ODS měla jiného předsedu než je Fiala. A možná by se přidali i politici z jiných zemí Evropy, Balkánu, Itálie, Francie a podobně.

Právě o tom často hovoří i experti na měsíčních besedách, které v Praze organizuje Institut Václava Klause. Poslední se konala před několika dny v Obecním domě v Praze. Fotografie najdete v galerii Špíglu. Rada občanů se svěřuje, že v letošních volbách nemají koho volit, protože tam nejsou osobnosti, které změní situaci v ČR a v EU. Fialova ODS žádná důležitá témata neoznamuje, protože na to nemá schopnosti, a lidovci, piráti, starostové a upadající topka s Pekarovou jen slibují, ale problémy neřešili a neřeší. Nesnažili se na 60 miliard OKD dostat od Bakaly, protože neurgovali policisty, žalobce a soudce, aby rozhodli o největším tunelu v ČR po převratu. Problémy v ČR a v Evropě se snaží řešit jen Okamurova SPD.

X X X

Téma na volby ODS. Na tradiční rodinu nesahejte, píše Fiala. Nezná své voliče, míní aktivisté.

„Nemůže chtít, abych věřil, že lidé stejného pohlaví mají vytvářet manželství a rodinu, která se rovná té přirozené,“ napsal ve své knize Petr Fiala od A do Z. Jeho výrok vzbudil vlnu nevole. Přestože manželství pro všechny není nejdůležitější téma kampaně, mohou kvůli němu v koalici Spolu později nastat spory, míní politolog Jan Kubáček.

„Jsem přesvědčen, že jedině svazek muže a ženy je manželstvím. Nebráním nikomu, aby žil, s kým chce a jak chce. Ale po mně nikdo nemůže chtít, abych věřil, že lidé stejného pohlaví mají vytvářet manželství a rodinu, která se rovná té přirozené. Odporuje to mé víře, mému rozumu, mému poznání. Tak to prosím taky respektujte,“ napsal Fiala v kapitole Rodina.
„‚Tradiční‘“ rodinu musí společnost v zájmu svého přežití chránit. Už bychom s tím měli začít, než bude pozdě. Na rodinu mi nesahejte,“ dodal.
Jeho výrok vyvolal negativní reakce mezi diskutujícími, ale také mezi aktivisty za práva menšin. „Velký smutek. Já vám, pane Fialo, na rodinu nesahám, nijak vás neomezuji. To vy říkáte nám, že my nemůžeme a nesmíme mít plnohodnotné rodiny. Kde je ten racionální přístup? Kde je ochrana osobní svobody? Kde je ‚patříme na Západ‘? Není,“ napsala Adéla Horáková, právnička iniciativy Jsme fér, která za manželství pro všechny bojuje.

„Předseda ODS nezná svoje voliče a voličky a už vůbec ne potřeby a strasti statisíců gayů a leseb v naší zemi – občanů a občanek, pro které pracuje za peníze z našich daní,“ uvedl mluvčí Jsme fér Filip Milde. Jak podotýká, podle průzkumu agentury Median, kterou si Jsme fér nechalo vypracovat v roce 2019, se 60 procent voličů a voliček ODS vyslovilo pro manželství pro všechny.

X X X

Z visegrádské čtyřky mají nejhorší mínění o EU Češi, vyplývá z průzkumu

Výsledky průzkumu veřejného mínění zveřejnil bratislavský Institut pro veřejné otázky (IVO) v úterý. Členství své země v EU za dobrou věc označilo jen 41 procent Čechů, na Slovensku stejný názor vyslovilo 57 procent, v Maďarsku 59 procent a v Polsku až 68 procent obyvatel. Členské země V4 mají také odlišný postoj ke Spojeným státům a k Rusku.

„Česká veřejnost se z celkového visegrádského obrazu vymyká i vysokým podílem explicitně negativních názorů na členství v EU. Za špatnou věc ho považuje téměř 30 procent respondentů,“ uvedli autoři studie.
Země V4 se liší také v postoji svých obyvatel k USA a k Rusku. Nejvyšší důvěře se USA těší u obyvatel v Polsku, na opačné straně žebříčku skončilo Slovensko. Naopak Rusko nejlépe vnímají Slováci a nejhůře Poláci. Průzkum potvrdil vysokou vzájemnou důvěru Čechů a Slováků.

Většina obyvatel zmíněných zemí označila uskupení V4 za důležité a za nejvýznamnější oblast regionální spolupráce označili ekonomiku a obchod. Dalšími prioritami by podle Čechů měla být spolupráce v oblasti bezpečnosti a obrany, Slováci a Poláci pak vidí možnost rozvoje turistiky.
Babiš ve Slovinsku řešil budoucnost EU. Po roce jsme zase „best in covid“, řekl

Průzkum na reprezentativním vzorku populace ve zmíněných čtyřech středoevropských zemích se uskutečnil letos na jaře, kdy v regionu vrcholila druhá silná vlna koronavirové nákazy. Výkon své vlády při zvládání epidemie covidu nejlépe hodnotili obyvatelé Maďarska.
Nejhorší vysvědčení své vládě vystavili Slováci, a to kabinetu premiéra Igora Matoviče, který po krizi v koalici rezignoval na funkci ministerského předsedy. Novým slovenským premiérem se na začátku dubna stal Matovičův kolega z hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti Eduard Heger.

X X X

Němci plánují zdražení benzinu až o 18 korun, uhlíková daň nestačí

Až o 70 centů, tedy přibližně o 18 korun, by mohl už za pár měsíců zdražit každý litr benzinu a nafty prodaný na německých čerpacích stanicích. Důvodem je pomalé plnění vládních cílů v oblasti emisí oxidu uhličitého. Česko zatím o ničem takovém neuvažuje.
Německá média v čele s magazínem Focus a deníkem Handelsblatt se dostala k zatím internímu materiálu německé vlády „Projektionsbericht“, který konstatuje, že Německo výrazně zaostává za vlastními klimatickými cíli i Pařížskou dohodou o klimatu. Projektionsbericht zveřejňuje německá vláda každé dva roky. Mimo jiné informuje i o plnění klimatických cílů a navrhovaných opatřeních v této oblasti.

Zatím nejnovější zpráva měla být zveřejněna už v březnu, ale s odvoláním na problémy s koronavirem a nutnost koordinace mezi jednotlivými ministerstvy a EU ještě nebyla publikována. Není jasné, jestli se tak stane ještě před volbami do spolkového sněmu, které se konají 26. září.

Deník Handelsblatt ale tvrdí, že se ke konceptu materiálu už dostal. A našel v něm špatnou zprávu pro uživatele automobilů se spalovacím motorem. Podle ní Německo nesplní své klimatické cíle v odvětví dopravy v roce 2021 o sedm milionů tun a v roce 2022 dokonce o 20 milionů tun.

Výpočty různých odborníků a výzkumných ústavů pro Spolkovou agenturu pro životní prostředí proto údajně ukazují na plánovaný příplatek ve výši 70 centů za litr benzinu či nafty. Pro rodinu se dvěma auty na venkově by to podle Handelsblattu znamenalo dodatečné náklady ve výši 1 800 eur ročně, pro rodinu ve městě s jedním autem pak 700 eur.
Německo loni odsouhlasilo tzv. uhlíkovou daň v aktuální výši 25 eur za tunu.

Připočítává se ke všemu, co způsobuje emise CO2. U pohonných hmot to znamená příplatek sedm až osm centů za litr. Ale vyrovnat 20 milionů tun CO2 během jednoho roku by vyžadovalo radikální změnu. Podle odborníků by i pětinásobné zvýšení současné ceny na 125 eur za tunu přineslo úsporu „pouze“ osmi milionů tun ročně.

Pokud tento návrh projde, Němci z příhraničí zřejmě začnou jezdit nakupovat pohonné hmoty do ČR. V Česku se zatím nic podobného nechystá. Jak iDNES.cz potvrdilo ministerstvo financí i ministerstvo životního prostředí, žádný takový návrh v současné době neexistuje.

X X X

Mutti vrací úder. Merkelová naskočila do kampaně, snaží se odvrátit debakl

Angela Merkelová se v úterý naplno zapojila do německé předvolební kampaně. Končící kancléřka na půdě Spolkového sněmu varovala před možnou levicovou vládou a podpořila svého trápícího se nástupce Armina Lascheta.

Byl to dost možná poslední projev odcházející kancléřky na půdě Spolkového sněmu. Zatímco dosud zůstávala spíše stranou kampaně, v úterý se na jeho posledním jednání před volbami silně vymezila proti překvapivému lídrovi průzkumů.
Ve své řeči varovala, že sociální demokracie (SPD) může po volbách sestavit vládu s postkomunistickou Levicí, která má v programu například odchod z NATO. Naopak konzervativní kabinet v čele s Arminem Laschetem bude podle ní zárukou „stability, spolehlivosti a zdrženlivosti“.

A pak se pustila do ofenzivy. „Pokud chceme přesvědčit lidi, aby se nechali očkovat, musíme používat argumenty, ne mluvit o morčatech,“ opřela se do kandidáta SPD na kancléře Olafa Scholze.
Ten se minulý týden nechal slyšet, že padesát milionů Němců, kteří dostali obě dávky, jsou v podstatě pokusná morčata, na kterých bylo kvůli skeptikům demonstrováno, že vakcinační látky proti koronaviru jsou bezpečné.
„Nikdo, kdo dostal vakcínu, není morčetem. Ani já, ani Olaf Scholz,“ zaútočila na populárního ministra financí, který v posledních týdnech úspěšně imituje její image a konzervativní unii přebírá voliče.

„To je ale poprask!“
Sedmašedesátiletá kancléřka si stále zachovává mimořádnou popularitu a řada Němců si podle všeho nedokáže představit novou éru bez „Mutti Merkel“ v čele země. Laschetovi, který kormidlo CDU převzal na počátku letošního roku, se zatím nepodařilo voliče přesvědčit, že on je jejím právoplatným dědicem.
Naopak, jeho přešlapy a mdlé charisma táhnou hegemona německé politiky ke dnu. Zatímco počátkem roku by konzervativní unii CDU/CSU volilo 36 procent Němců, dnes je to jen 19. Do čela průzkumů se nedávno vyhoupla sociální demokracie, která se v posledním průzkumu vyšplhala na 25 procent.

Merkelová se tak nyní čím dál častěji pouští do kandidáta strany, která posledních osmi letech plnila roli jejího menšího koaličního partnera. Její předvolební projev během parlamentní debaty o stavu země byl občas přerušován nesouhlasnými výkřiky.
„Bože můj, to je ale poprask!“ reagovala podle listu The Financial Times na pokřikování z lavic AfD. „Členkou Spolkového sněmu jsem už více než třicet let. Kdy bychom se měli bavit o takových problémech, když ne tady? Toto je srdce naší demokracie,“ dodala.

Nástupce Merkelové míří k debaklu, její kosočtverec přebírá Scholz

Agentura Bloomberg poznamenává, že Scholz si během svého projevu udržel uměřenou image a na kancléřčiny útoky nijak nereagoval. V pozdějším rozhovoru nicméně zdůraznil, že jeho výroky o morčatech byly myšleny v nadsázce a jeho političtí soupeři na ně reagují příliš podrážděně.

„Pokud se tomu někteří lidé nechtějí zasmát a nechají se vytočit, tak to zřejmě má něco do činění s tím, že při pohledu na předvolební průzkumy moc důvodů k smíchu nemají,“ uvedl někdejší starosta Hamburku, kterého by v kancléřství chtěla více než polovina Němců.

X X X

Při nácviku mimořádné situace zahynul ruský ministr. Byl za ně odpovědný

Při cvičení věnovaném řešení mimořádných situací zahynul při záchraně lidského života odpovědný ruský ministr Jevgenij Ziničev. Uvedl to jeho úřad. Ministr se pokusil zachránit režiséra filmového štábu, ale sám přitom zahynul. Zemřel i režisér.
Podle zprávy úřadu ministr pro mimořádné situace Ziničev „tragicky zahynul při výkonu služby, když v Norilsku při meziresortním cvičení na ochranu arktické zóny před mimořádnými událostmi zachránil život člověka“. Bližší podrobnosti týkající se této události ministerstvo zatím nezveřejnilo.

Ruský list RBK na sociální síti Telegram s odvoláním na neupřesněný zdroj napsal, že Ziničev zahynul při „resortním natáčení“, když se snažil zachytit člena filmového štábu, který uklouzl na okraji útesu. O život prý ale přišli oba.

Šéfredaktorka televize RT Margarita Simonjanová na svém účtu v síti Telegram napsala, že kameraman filmového štábu spadl do vody z římsy, na níž stál. Ministr ve snaze ho zachránit pro něj skočil, ale zahynul po pádu z výšky.
Tisková služba ministerstva později agentuře TASS sdělila, že člověk, kterého se Ziničev pokusil zachránit, byl režisér Alexandr Melnik. Podle této informace Melnik přijel kvůli hledání vhodných míst pro natáčení svého nového dokumentárního snímku věnovaného rozvoji Arktidy a severní námořní cesty. Ministerstvo zároveň potvrdilo, že zemřel i režisér.
Ministerstvo dříve uvedlo, že pětapadesátiletý Ziničev v rámci pracovní cesty do Krasnojarského kraje prověřoval stavbu budovy nového hasičského depa v Norilsku a navštívil dudinský arktický pátrací a záchranný útvar.
Norilsk leží za severním polárním kruhem na severu Krasnojarského kraje, který se rozkládá od jihu až na sever Sibiře.

X X X

Francie se s Belmondem rozloučí v Invalidovně, je to mimořádná pocta

Francie ve čtvrtek uctí památku zesnulého herce Jeana-Paula Belmonda státním ceremoniálem v pařížské Invalidovně. Vzpomínková akce, velmi podobná státnímu pohřbu, je podle francouzských médií pro někoho z kulturní branže opravdu mimořádnou poctou. Belmondo, fanoušky přezdívaný Bébel, zemřel v pondělí ve svém domě v Paříži ve věku 88 let.

Ceremoniál v Invalidovně byl původně vyhrazen jen vojákům, ale Francie ho může vystrojit i pro význačné civilní osobnosti. Francouzský prezident Emmanuel Macron o ceremoniálu rozhodl po konzultaci s Belmondovou rodinou. Herce prezident označil za „národní klenot“.

Obřad se uskuteční ve čtvrtek v půl páté odpoledne na čestném dvoře Invalidovny. Podle listu Le Parisien se ho zúčastní na sedm set hostů. Pro širokou veřejnost bude vyhrazena další tisícovka míst. Registrace není nutná, při vstupu se ale lidé musí prokázat platným zdravotním průkazem.

Ceremonie bude vysílána živě, organizátoři před Invalidovnu umístí dvojici velkých obrazovek, na nichž budou lidé moci vše sledovat.
Zádušní mše se odehraje v pátek v jedenáct dopoledne ráno v kostele Saint-Germain-des-Prés. Následovat bude pohřeb.
Rodina ohledně ceremonie váhala
Za Belmondovou rodinou se v úterý vypravila první dáma Brigitte Macronová, která chtěla příbuzným soustrast vyjádřit osobně. Podle Le Parisienu se s hercem přátelila a čas od času si telefonovali. „Říká se, že se měli moc rádi. Naposledy spolu mluvili v červenci,“ napsal.

Herce měl v oblibě také Emmanuel Macron. „Když se prezident o smrti Jeana-Paula Belmonda dozvěděl, hned mu bylo jasné, že se obřad musí uskutečnit v pařížské Invalidovně,“ uvedl pro Le Parisien zdroj z Elysejského paláce.
6. září 2021
Rodina však podle listu ohledně ceremoniálu nejprve váhala. „Invalidovna je opravdu hodně formální místo, zatímco Belmondovi jsou velmi střízliví lidé, kteří chtěli něco prostšího,“ dodal deník s tím, že rodina se chce údajně vyhnout zbytečné okázalosti. Palác bude toto přání respektovat.
Belmondo měl ze dvou manželství čtyři děti včetně Patricie, která v roce 1994 zemřela. Nejmladší Stella se narodila, když bylo herci 70 let.

Aznavour, Lanzmann nebo d’Ormesson
Také podle stanice RFI je ceremoniál v Invalidovně pro někoho z kulturního odvětví mimořádně vzácnou poctou. Národního smutečního obřadu s vojenskými poctami se z této branže naposledy dostalo šansoniérovi arménského původu Charlesi Aznavourovi, jenž zemřel v roce 2018.

Rozloučení se tehdy kromě Macrona zúčastnil také arménský premiér Nikol Pašinjan, bývalí francouzští prezidenti Nicolas Sarkozy a François Hollande či právě Belmondo, jenž Aznavoura znal a obdivoval.
V Invalidovně měl téhož roku rozloučení také dokumentarista Claude Lanzmann, autor slavného díla Šoa o vyhlazování Židů. Rok před ním tu Francie dala sbohem romanopisci Jeanu d’Ormessonovi.

Obřad, jemuž předsedá hlava státu, tradičně zahrnuje několik fází. Začíná se vojenskou poctou zemřelému, po které si prezident prohlédne nastoupené armádní jednotky. Poté přichází na řadu příjezd rakve zahalené ve státní vlajce a série projevů příbuzných, přátel a prezidenta.
Republikánská garda na závěr obřadu vynese rakev do středu čestného dvora Invalidovny, kde se jí přítomní pokloní.
„Myslím, že neexistuje herec, který by měl tak blízký vztah s Francouzi,“ prohlásila o Belmondovi ministryně kultury Roselyne Bachelotová.

Bébelovi vzdali hold policisté i hasiči
Na dlouholetého hereckého kolegu vzpomínal o tři roky mladší Alain Delon. „Je součást mého života, začínali jsme spolu před 60 lety,“ uvedl.
Na Belmonda zavzpomínala podle listu La Repubblica i italská herečka Claudia Cardinalová, která s ním hrála ve snímku z roku 1962 Cartouche. Belmondo podle ní byl „usměvavý, jásavá duše, troufalý a bezelstný“.

Belmondo v unikátním rozhovoru: Třeba něco natočím i po smrti
Na herce tento týden vzpomínají všechna francouzská média, jeho fotografie plní titulní stránky novin i sociální sítě.
List Libération vyzdvihl jeho schopnost vžít se do jakékoliv role a připomněl jeho věčný šibalský úsměv a cigaretu v koutku. Le Parisien zavzpomínal na jeho kaskadérské kousky, které „tomuto ptáčkovi nikdy nezabránily letět výš a rychleji a více riskovat“.

RFI uvádí, že speciální televizní projekce Belmondových filmů, vysílané v pondělí po oznámení jeho smrti, zhlédlo více než šest milionů diváků.
Herci se mimo jiných poklonila i francouzská policie. Belmondo si zahrál v mnoha kriminálních thrillerech, mimo jiné v legendárním filmu Policajt nebo rošťák, kde ztvárnil komisaře Stanislava Borowitze. „I když to byl jen film, byl jste svým způsobem jedním z nás,“ napsala na Twitteru policie.

Auta bonvivána Belmonda: rád jezdil ve ferrari a vzpomínal na mustanga
Vždycky jsem si myslel, že v den mé smrti o mě budou lidé mluvit, ale pak se budou věnovat něčemu jinému,“ citoval Belmonda na Twitteru i pařížský hasičský sbor. „Dokažme, že se pan Belmondo mýlil,“ napsali hasiči.

Belmondovu padesátiletou kariéru, za kterou natočil osmdesát filmů, v roce 1959 odstartoval snímek francouzské nové vlny U konce s dechem režiséra Jeana-Luka Godarda. Miláčkem několika generací se ale stal zejména díky filmům, v nichž spojil akci s humorem. V roce 2011 převzal na festivalu v Cannes čestnou Zlatou palmu za celoživotní dílo a čestný César z roku 2017. Jeho jedinou cenou za film je César z roku 1988.

X X X

Soudci MS ​vrátil kauzu tzv. trafik pro poslance ODS k novému projednání

Pražský městský soud vrátil případ takzvaných trafik pro poslance ODS k novému projednání. Odvolací senát zrušil osvobozující verdikt nad bývalým premiérem Petrem Nečasem a jeho manželkou Janou Nečasovou (dříve Nagyovou). Odvolací soud také nařídil nižšímu soudu připustit jako důkaz odposlechy, které Obvodní soud pro Prahu 1 označil za nezákonné a nepovolil jejich přehrání. České televizi (ČT) to řekl soudce Městského soudu v Praze Richard Petrásek. Soud zároveň zrušil zastavení stíhání Nečasové kvůli nezdanění luxusních darů. Jednání bylo neveřejné.

„My jsme došli k závěru, že tam jsou podstatné vady a že ten zprošťující výrok nemůže obstát,“ řekl ČT Petrásek. Doplnil, že lze použít jako důkaz odposlechy. Žalobci chtějí podle televize znovu vyslechnout některé svědky právě v souvislosti s informacemi z odposlechů.
Nečasův právní zástupce Adam Černý zatím nechtěl rozhodnutí soudu komentovat. „Rozhodnutí jsem ještě neviděl, nebylo mi doručeno a neměl jsem možnost se s ním seznámit,“ sdělil. Obdobně odpověděl advokát Nečasové Eduard Bruna.
Obvodní soud loni v srpnu zprostil viny z podplácení Nečase, jeho ženu i někdejšího náměstka ministra zemědělství Romana Bočka. Podle verdiktu se nepodařilo prokázat, že se skutek popsaný v obžalobě vůbec stal. Prvoinstanční soud v případu nepřipustil jako důkaz odposlechy.

Obvodní soud tehdy zároveň zastavil stíhání Nečasové, které se týkalo nezdanění luxusních darů od politiků a lobbistů. Státní zástupce se proti oběma rozhodnutím na místě odvolal. I zastavení stíhání Nečasové bude muset nižší soud na pokyn odvolacího senátu opět projednat. Nečasová dostala podle obžaloby jako ředitelka premiérova kabinetu dary, například drahé kabelky, dohromady za více než deset milionů korun.

Obžaloba tvrdí, že Nečas, tehdejší šéfka jeho kabinetu Nagyová a Boček slíbili v roce 2012 poslancům Marku Šnajdrovi, Petru Tluchořovi a Ivanu Fuksovi lukrativní funkce za to, že se vzdají mandátu a nechají projít vládní daňový balíček, s nímž nesouhlasili. Poté, co byl balíček schválen, se Šnajdr stal předsedou dozorčí rady Čepra a Fuksa členem představenstva Českého Aeroholdingu. Nečasovi a Bočkovi hrozí až šest let vězení, Nečasové až osm. Kauza trafik přispěla v roce 2013 k pádu Nečasovy vlády.

Soud v kauze nepovolil přehrání odposlechů, které byly v obžalobě klíčovým důkazem. Státní zástupce Rostislav Bajger se proto odmítl v závěrečné řeči vyjádřit k vině obžalovaných a jejich trestům. Soudkyně Helena Králová zdůvodnila svůj názor na odposlechy tím, že vyšetřovatelé se měli k informacím zkusit dostat jinak. Nasazení odposlechů je podle ní až nejzazší možností a není možné až při jejich využití zkoumat, zda se odposlouchávaný člověk dopustil trestného činu.
Použití odposlechů povolily soudy v jiné kauze Nečasovy manželky – v případu zneužití Vojenského zpravodajství.

V září správnost jejich rozhodnutí uznal i Nejvyšší soud. Nečasová dostala v březnu 2019 pravomocně tříletý podmíněný trest a desetiletý zákaz působení ve vedoucích funkcích státní správy. Podle rozsudku zosnovala zneužití pravomoci, když v roce 2012 nezákonně zaúkolovala zpravodajce Milana Kovandu, Ondreje Páleníka a Jana Pohůnka, aby zařídili sledování premiérovy tehdejší ženy Radky. Získáním informací o její předpokládané nevěře chtěla uspíšit Nečasův rozvod.
V listopadu 2019 pak policie obvinila kvůli kauze Vojenského zpravodajství také Nečase. Podle obžaloby křivě svědčil ve prospěch manželky Jany. Loni v květnu soud Nečase uznal vinným z křivé výpovědi. Žalobci následně podali odpor proti trestnímu příkazu, což znamená, že se trestní příkaz ruší a soud bude kauzu projednávat v hlavním líčení.

X X X

Případ Chambon: Podle svědkyně nebyly pojišťovny podvedeny, lékaři jen podlehli reklamě

U Městského soudu v Praze (MS) proběhla minulý týden další část hlavního líčení s pěti obžalovanými v případu laboratoře Chambon. Senát v čele s předsedou Tome Frankičem vyslechl některé svědky a provedl část listinných důkazů. Před soudem také zazněla omluva státního zástupce za to, že policie dosud fyzicky nevydala část věcí, které byly zajištěny jednomu z obžalovaných Luboši Paškovi před osmi lety.

Na úvod prvního dne jednání soudu předseda senátu Tome Frankič informoval, že se pokusil zajistit vydání akcií, které byly zajištěny policejním orgánem před osmi lety při domovní prohlídce obžalovanému Luboši Paškovi. Bohužel se mu to s ohledem především na dobu dovolených dosud nepodařilo, ale ujistil, že by tomu tak být mělo do konce září.
Na to následovalo vyjádření Paška, který upozornil na to, že mu dosud nebyly vydány ani věci, o jejichž vydání již přitom bylo policejním orgánem před dvěma lety rozhodnuto, ale fyzicky je dosud nemá. Členům senátu pak Pašek ukázal listiny, které mu byly netknuty vráceny zpět, ačkoliv mu byly zabaveny při prohlídce před osmi lety s tím, že je orgány činné potřebují ke své práci.

Jak Frankič upozornil, se situací, kdy bylo rozhodnuto o vydání věcí, které ovšem fyzicky vydány nebyly, trestní řád nepočítá, a proto s ní nemůže procesně nic dělat. Reakcí intervenujícího státního zástupce Alexandra Dadama byla omluva za postup policejního orgánu s vysvětlením, že konkrétní policista odešel na dlouhodobou zdravotní dovolenou a on se záležitost snaží vyřešit.
V rámci svědeckých výpovědí před soudem vypovídala jako první někdejší ředitelka odboru kontroly a revize ústředí Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeňka Salzmann Kučerová.

Ta popsala soudu okolnosti, za nichž začala VZP před 12 lety řešit úhrady laboratoři Chambon. Na problém abnormálního nárůstu objemu služeb vykazovaného jedním kódem upozornil tehdy analytický útvar pojišťovny. „Chambon používal drahé PCR metody, které by se měly používat jen omezeně a při specifických diagnózách,“ uvedla Salzmann Kučerová s tím, že se jedná o vyšetření rychlé a přesné, ale nákladné. Zároveň také připustila, že takto postupovaly i jiné laboratoře. Jejich jména ovšem na dotaz předsedy senátu uvést odmítla. „V jednu dobu to byl fenomén a zlozvyk laboratoří. Určitý způsob, jak přijít k vyšším úhradám od zdravotních pojišťoven,“ konstatovala.

Vyšetření PCR metodou
Podle ní měla laboratoř v případě pochybností kontaktovat zařízení, které vyšetření požadovalo a upřesnit si, zda opravdu požadují vyšetření metodou PCR. Když totiž byli pojišťovnou v rámci kontroly lékaři dotazováni, zda požadovali vyšetření metodou, prováděnou laboratoří Chambon, měli podle ní uvést, že o tom neměli tušení. A pokud by to věděli, tak by o tuto metodu nežádali. „Měli jsme za to, že toto nebylo v souladu s objednávkou, nebylo o tento způsob vyšetření žádáno,“ konstatovala Salzmann Kučerová.

Chambon podle Salzmann Kučerové klamal lékaře reklamou, kdy měl prezentovat nabídku standardních metod a lékaře nenapadlo, že vyšetření pak bude prováděno metodou PCR, která v sobě zahrnuje vyšetření jak lidské, tak i extrahumánní DNA. Naopak před VZP se takto Chambon podle Salzamnn Kučerové neprezentoval a s VZP při kontrolách vždy spolupracoval a dodával všechny podklady. Obžaloba je přitom vystavěna na tvrzení, že podvedeny byly pojišťovny.
„Lékaři říkali, že o metodě Chambonu nevěděli. Lékaři podlehli propagaci, že dělají moderními přístroji mikrobiologická vyšetření,“ popsala Salzmann Kučerová s tím, že taková metoda vyšetření je pochopitelná u urgentních případů, u nichž to také pojišťovna ex post akceptovala.

Na dotaz předsedy senátu, zda VZP po prvotním zjištění problému nadále proplácela péči, svědkyně připustila, že postup Chambonu sice nebyl správný, ale úhrady poskytovatelům péče nemohla pojišťovna zastavit. A podvedena nebyla podle ní pojišťovna, ale zdravotnická zařízení. „Mohli jsme škodu dát k úhradě žadatelům. Když jsme je o tom informovali, rapidně se snížil počet žádostí,“ uvedla Salzmann Kučerová. „Ani odborníci se úplně neshodli, v jednu dobu to bylo téma. Problém byl, že tenkrát k tomu nebyla pravidla. Problém se v průběhu času vyřešil, vznikly nové kódy, které byly přesnější,“ doplnila.
Hluchá místa
Podle Salzmann Kučerové není nic výjimečného, že jsou v systému veřejného zdravotního pojištění „hluchá místa“. Ta se pak musí v průběhu času s účastníky systému vyjasňovat. V případě Chambonu však měla laboratoř žádanky na PCR vyšetření extrahumánního genomu podle jejího názoru odmítat.

Na dotaz státního zástupce Dadama, jak se k problému stavělo vedení VZP, Salzmann Kučerová uvedla, že pochybovalo, zda bude schopno neproplácení péče obhájit a jestli to nebude „ke škodě zdravotně politickému renomé VZP“. V dané době totiž u laboratoře Chambon prováděly vyšetření v objemu desítek milionů korun i velké fakultní nemocnice, které měly své laboratoře, jako například Motol či Vinohrady.

Dalším svědkem byl někdejší ředitel odboru zdravotní péče pražské pobočky VZP Martin Biegel. Podle jeho vyjádření byla forma vykazování vyšetření laboratoří Chambon sporná, ale podle jeho názoru to možné bylo. Klíčové hledisko byl strop pro úhrady takto poskytované péče, přičemž každý rok docházelo mezi VZP a poskytovateli k jednání, kdy se tyto úhrady řešily. Z jeho pohledu bylo důležité, zda má laboratoř pro prováděný úkon přístroje a odborníky. „Nikdy jsme neřešili to, že by péče byla neoprávněná,“ uvedl Biegel.

O problému bylo podle něj informováno ústředí a bylo věcí revizních lékařů, zda bude poskytnutý výkon proplacen. „Pokud by smluvní zařízení odmítlo poskytnout požadovanou péči, kterou je schopno provést, hrozila by mu sankce,“ uvedl Biegel na dotaz, zda mohla laboratoř Chambon odmítnout žádost o vyšetření. Za absurdní označil to, že by lékaři nevěděli, o jaký druh vyšetření laboratoř žádají.

Před soudem pak svědčili někdejší zaměstnanci laboratoře Chambon. Ti shodně uvedli, že pokud byla nějaká nejasnost na žádance o vyšetření, vždy byl lékař kontaktován a věc se vyjasnila. Podle nich bylo také obvyklé, že lékaři vyžadovali výsledky vyšetření v co nejkratším čase. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

Do senátu přibyla nová soudkyně, podle ÚS šlo o porušení práva na zákonného soudce

Ústavní soud (ÚS) zrušil pravomocný rozsudek nad skupinou lidí odsouzených za krácení daně při obchodech s drahými kovy. Důvodem je změna ve složení senátu u Vrchního soudu v Praze, kam před rozhodnutím o odvoláních přibyla nová soudkyně Hana Hrnčířová a při veřejném zasedání nahradila Stanislava Králíka. Šlo o porušení práva na zákonného soudce. Vrchní soud musí o odvoláních rozhodovat znovu, plyne z nálezu zveřejněného na webu ÚS.

„Odnětí již přidělené věci musí být podle ÚS vždy až poslední z možností a musí se tak stát na základě předem daných, známých a transparentních pravidel vylučujících libovůli,“ stojí v nálezu. Dostatečným důvodem není pouhá potřeba zajištění „plynulého chodu“ soudu, případně nerovnoměrné zatížení jednotlivých soudců v senátu, pokud nedosahuje extrémních měřítek.

Vrchní soud v prosinci 2019 stanovil termín veřejného zasedání na leden 2020. V mezičase doplnila tříčlenný senát ještě čtvrtá soudkyně, což pak vedlo ke změně tříčlenné sestavy, která nakonec byla v jednací síni při lednovém zasedání. Podle vedení vrchního soudu byli všichni čtyři členové daného specializovaného senátu „zákonnými soudci“, a tedy k žádnému pochybení nedošlo.

Podle ÚS však lze za zákonné soudce považovat pouze ty, kterým byla kauza prvotně přidělena. Jakákoliv změna se musí odehrát podle pravidel a s legitimním odůvodněním. „Ani jeden z těchto předpokladů nebyl v dané věci splněn, neboť k výměně soudců došlo na základě neurčitého oprávnění předsedy senátu měnit rozhodující soudce (v již přidělených věcech). Nadto lze legitimně zpochybňovat, že výše uvedené oprávnění předsedy senátu v rozvrhu práce, hovořící o ‚rozdělování spisů‘, lze vztáhnout na ‚přerozdělení‘ spisů, tedy výměnu soudců, kterým věc původně ‚napadla‘,“ stojí v dnešním nálezu.

V kauze šlo o karuselové obchodování s drahými kovy. Škoda na dani činila 118 milionů korun. Ústavní stížnosti podali muž, který si měl odpykat sedm let ve vězení, a žena potrestaná šesti roky a šesti měsíci nepodmíněně. Rozhodnutí ÚS dopadá také na další dva odsouzené.

X X X

Soud zrušil povinnost turistů opatřovat si testy na COVID před návratem do ČR

Městský soud v Praze (MS) zrušil s účinností od soboty 11.9. ochranné opatření Ministerstva zdravotnictví (MZd), které nařizovalo před návratem do ČR opatřit si antigenní či PCR test na přítomnost COVID. Podle soudu totiž není zřejmé, jaká zdravotnická zařízení jsou podle opatření oprávněna testy provádět a proč MZd vyloučilo možnost, aby to byla česká zdravotnická zařízení.

Na soud se s návrhem na zrušení ochranného opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví obrátila Poliklinika Anděl, podle níž není zřejmé, proč ministerstvo opatřením od poloviny června tohoto roku určilo, že testy na přítomnost viru COVID před návratem do ČR mohou provádět pouze zahraniční poskytovatelé zdravotních služeb. Do té doby totiž mohly testy provádět akreditované laboratoře, tedy včetně těch českých, které tuto službu například poskytovaly cestovním kancelářím.

MZd od podání návrhu příslušné opatření několikrát změnilo. Aktuálně platné (k 6.9.) opatření stanovuje povinnost u antigenního testování opatřit si potvrzení ne starší než 48 hodin, a to u poskytovatele zdravotních služeb v dané zemi pobytu. V případě PCR testu u akreditované laboratoře „provedené tímto poskytovatelem zdravotních služeb“.
MS v aktuálním rozhodnutí připustil, že požadavek na předložení testu při návratu z některých zemí, určených podle míry rizika nákazy COVID, je legitimní. Problém opatření však spatřuje v tom, že MZd nijak nevysvětlilo důvody změny, kdy do 16. června bylo možné, aby tuto službu v zahraničí vykonávaly i české akreditované laboratoře. Navíc opatření neodůvodněně rozlišuje mezi antigenním a PCR testem, kdy u antigenního testu v podstatě vyžaduje přísnější podmínky, kdy podle výkladu soudu se na něj vztahuje právě podmínka provedení zahraničním poskytovatelem zdravotních služeb.
Nejasná akreditace

„Městskému soudu tak v první řadě není zřejmé, jakou akreditaci (dle které technické normy či předpisu) má vlastně taková laboratoř splňovat (tím spíše v zahraničí) a v návaznosti na to nelze tedy dovodit, zda je možné, aby takovou akreditaci splnila česká, zahraniční či „unijní“ evropská laboratoř, popř. každá z nich. A zda a za jakých podmínek odpůrce uzná, že definici takové akreditované laboratoře splňuje poskytovatel zdravotních služeb,“ konstatuje MS.
„Pouze odhadem by mohl městský soud dovodit, že záměrem odpůrce mohlo být, že poskytovatel zdravotních služeb v dané zemi splní podmínku věrohodnosti a kvality provedeného testování. Teno motiv však odpůrce především nijak nevysvětluje, neodůvodňuje a nesrovnává s jinými alternativami a není tak možné posoudit, zda se jedná skutečně o přiměřený, nezbytný a vhodný požadavek,“ uvádí se v odůvodnění.

Podle soudu není-li srozumitelně odůvodněno, proč u antigenního testování vyžaduje ministerstvo splnění podmínky oprávněného poskytovatele zdravotních služeb v dané zemi, není ani srozumitelný důvod, proč zamezilo možnosti, aby toto testování mohl v zahraničí provádět český subjekt. Přitom na území ČR mohou tuto službu poskytovat subjekty za výrazně mírnějších podmínek.

„Bez náležité definice statusu zařízení, jejichž potvrzení odpůrce míní akceptovat jako věrohodné, by skutečně ad absurdum mohlo dojít i k tomu, že bude v zahraničí vystaveno potvrzení o testu, který bude vykonaný v nižším standardu, a který ani splnit nemusí požadavek na prokázání bezinfekčnosti vstupující osoby na území České republiky,“ upozorňuje soud.
S ohledem na to, že není sporu o vhodnosti opatření, ale absentuje srozumitelné odůvodnění, dal MS ministerstvu čas na nápravu a opatření tak zrušil až s účinností od 11. září. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

​METNAR ZNOVU ZBROJÍ NA TÁLIBAN?

Metnar: do voleb podepíšu smlouvu na nákup 52 děl s francouzskou firmou Nexter
Ministerstvo obrany ještě do voleb podepíše smlouvu na nákup 52 děl s francouzskou firmou Nexter. O zakázce bude v pondělí ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) informovat vládu. Novinářům to dnes řekl po jednání sněmovního branného výboru. Podle informací ČTK bude výsledná cena asi 8,5 miliardy korun, tedy zhruba o 40 procent vyšší než původní předpoklad.

Kolik ministerstvo za děla zaplatí, nechtěl ministr před jednáním vlády sdělovat. Původně měla nová děla stát asi šest miliard korun, nabídka výrobce z letošního roku byla o 60 procent vyšší. Ministerstvo se poté snažilo částku při jednáních snížit. Metnar řekl, že má ambici do voleb uzavřít i smlouvu na nákup čtyř protiletadlových kompletů SHORAD.
Nexter by měl české armádě dodat 52 nových děl Caesar. Ve výzbroji české armády nahradí samohybné houfnice DANA, které neodpovídají požadavkům NATO na dostřel i na ráži, kterou spojenci používají.

Francouzského výrobce ministerstvo oslovilo přímo a nevypisovalo výběrové řízení. Při svém postupu využívá výjimku ze zákona o zadávání veřejných zakázek na nákup vojenského materiálu. Při výběru ministerstvo posuzovalo výrobky osmi možných dodavatelů, do finálního zvažování se dostalo také slovenské dělo Zuzana. Podle dřívějších informací byla francouzská nabídka levnější i technicky výhodnější.

Ministerstvo původně chtělo smlouvu na nákup děl podepsat do konce loňského roku, termín byl kvůli jednáním o ceně a dalším náležitostem smlouvy posunut. Původní předpoklady hovořily o ceně asi šest miliard korun včetně DPH, tedy asi 105 milionů korun za jedno dělo. Nexter nakonec předal ministerstvu nabídku, která byla o 60 procent vyšší. Důvody navýšení měly být inflace, zvýšení cen surovin nebo přesun výroby do Česka. Podle informací ČTK je konečná cena asi 8,5 miliardy korun včetně DPH. Metnar chce částku zveřejnit až po jednání vlády. „Nejdříve to z mé strany uslyší mí kolegové, bylo by to z mé strany neseriózní,“ řekl novinářům.

Předsedkyně výboru Jana Černochová (ODS) potvrdila, že Metnar výbor informoval o připravenosti nákup nových děl a protiletadlových systémů podepsat. Na dotaz novinářů označila za chybu, že ministerstvo neaktualizovalo posudky, které stanovily původní cenu pořizovaných děl, a výsledná částka zakázky tak bude vyšší. „Na druhou stranu považuji za důležité, aby se ta akvizice dotáhla do konce,“ poznamenala. Problém vidí právě v zastaralém ocenění, cenu podle ní také navýšily další požadavky, které obrana na doporučení armády měla.

S firmou Nexter se podle Metnara podařilo domluvit i na výrobě munice a na zapojení domácího obranného průmyslu. Právě výroba munice byla jedním z posledních témat, na kterém nebyla mezi ministerstvem obrany a francouzskou společností shoda. Zástupci české firmy STV Group si na jednání s Nexter v létě stěžovali. Podle Metnara se jednání podařilo dokončit. „Munice se bude vyrábět v Česku,“ řekl.

Zapojení českého průmyslu ministerstvo obrany požadovalo minimálně ve výši 40 procent. Podílet se na zakázce chce řada českých firem, podvozky by měla dodávat kopřivnická Tatra, munici chtěla vyrábět právě STV Group ve spolupráci s pardubickou Explosií.
Pořizovaná děla budou součásti těžké brigády, jejíž vybudování ministerstvo slíbilo Severoatlantické alianci do konce roku 2026.

X X X

Evropští lídři vyjadřují výhrady k vládě Tálibánu, Peking reaguje pozitivněji

Z Číny a Japonska přišla méně kritická prohlášení, přičemž Peking označil nástup nové vlády za konec "anarchie". Americký ministr zahraničí Antony Blinken vyzval Tálibán, aby neblokoval evakuační lety s Američany a ohroženými Afghánci.

Zástupci 20 zemí světa dnes měli na programu virtuální schůzku k vývoji v Afghánistánu, které se účastnil mimo i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Pákistán zase zorganizoval jednání ministrů zahraničí zemí sousedících s Afghánistánem, zatímco za Brusel se k věci vyjádřil místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič.

"Velmi, velmi pozorně sledujeme, jak se nová vláda chová, než začneme konat," řekl Šefčovič novinářům po setkání eurokomisařů. EU zároveň podle agentury AFP a zpravodajské společnosti BBC dala najevo, že podle ní Tálibán nedodržel slib sestavit "inkluzivní a reprezentativní" vládu. Takový krok byl přitom "jednou z pěti podmínek" pro případné uznání legitimity nového režimu.

Tálibán v úterý oznámil složení dočasné vlády více než tři týdny poté, co se za odchodu zahraničních vojsk zmocnil kontroly nad Afghánistánem po rychlém kolapsu Západem podporované vlády. V prozatímním kabinetu není žádná žena, naopak jsou v něm představitelé "staré gardy" Tálibánu, který v Afghánistánu mezi lety 1996 až 2001 nastolil represivní režim. Vícero členů figuruje na sankčních seznamech OSN, včetně nového premiéra Muhammada Hasana Achunda

Po úterní negativní reakci Washingtonu dnes přišla i kritika od evropských vlád. "Oznámení přechodné vlády bez účasti jiných skupin (než Tálibánu) a včerejší (úterní) násilí proti demonstrantům a novinářům v Kábulu nejsou signály, které by dávaly důvod k optimismu," citovala agentura Reuters německého ministra zahraničí Heiko Maase.

S ním později vystoupil na společné tiskové konferenci na vojenské základně v Ramsteinu americký ministr Blinken, který vyzval Tálibán, aby neblokoval letadla vyslaná do Afghánistánu pro Američany a afghánské spolupracovníky USA. "V tuto chvíli Tálibán neumožňuje charterovým letům odstartovat," řekl. Znovu přitom vyjádřil znepokojení ohledně složení nové afghánské vlády a dodal, že s partnery diskutoval o tom, jak vynutit dodržení závazků Tálibánu.

Mluvčí britského premiéra Borise Johnsona zase uvedl, že Británie by v čele Afghánistánu chtěla vidět "různorodou skupinu", jejímž cílem je pracovat na splnění slibů formulovaných Tálibánem. "A to není to, co jsme viděli," dodal mluvčí. Francouzské ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení uvedlo, že "činy nejsou v souladu se slovy" a že výzvy mezinárodního společenství nebyly vyslyšeny.

O poznání méně kritická byla reakce Pekingu. "Tímto končí více než tři týdny anarchie v Afghánistánu, je to důležitá etapa pro obnovení pořádku v zemi a pro její rekonstrukci," citovala AFP prohlášení čínské diplomacie. "Doufáme, že nové afghánské úřady budou široce naslouchat lidem všech ras a skupin, aby naplnily touhy svého vlastního obyvatelstva a očekávání mezinárodního společenství," uvedl dále mluvčí ministerstva zahraničí.

Peking zároveň prohlásil, že na Spojených státech a na jejich spojencích leží více než na ostatních zemích zodpovědnost za ekonomickou a humanitární pomoc Afghánistánu. V zemi po návratu Tálibánu k moci hrozí kolaps základních služeb i nedostatek potravin, uvedla v úterý OSN. Za EU dnes řekl eurokomisař Šefčovič, že sedmadvacítka je připravena dále nabízet humanitární pomoc, ovšem dlouhodobá podpora se bude odvíjet od toho, jak bude Tálibán ctít základní svobody.

X X X

Měloruský prezident Alexandr Lukašenko se rozhodl předložit parlamentu návrh zákona, který pozastaví účinnost readmisní dohody s Evropskou unií o vracení migrantů, Uvedla to běloruská státní tisková agentura Belta. Podle ní návrh zákona připravila vláda v rámci odvetných opatření za "nikoli přátelské" počínání EU a jeho členských států vůči Bělorusku.

​Readmisní dohoda stanoví mechanismy předání, přijetí a vracení do Běloruska osob, které se dostaly do EU přes Bělorusko neoprávněně či které porušily podmínky pobytu.
"V nejbližší době budou příslušné závazky naší země zmrazeny," napsala Belta s odvoláním na oznámení prezidentské kanceláře.
Bělorusko podle ní postupuje v souladu s mezinárodním právem a i dohoda předpokládá, že každá ze stran má právo částečně či úplně dohodu pozastavit, přičemž o tom oficiálně vyrozumí druhou stranu.

Litva, Lotyšsko a Polsko obviňují Lukašenkův režim, že vybízí stovky a tisíce migrantů z Blízkého a Středního východu a z Afriky k nelegálnímu přechodu jejich hranic. Podle těchto států jde odvetu za sankce, které EU přijala v reakci na loňské běloruské prezidentské volby, které opozice i evropský blok považují za zfalšované, a na porušování lidských práv při násilném potlačování protestů proti Lukašenkovi, vládnoucímu od roku 1994. Minsk naopak obviňuje členské státy EU, že nechaly migranty uvíznout na hranicích. Dotčené země vyhlásily kvůli situaci v pohraničí nouzový či výjimečný stav a posílily ostrahu hranic.
Agentura Reuters připomněla, že readmisní dohoda byla uzavřena na začátku loňského roku, ještě před prezidentskými volbami v Nělorusku, které se konaly loni v srpnu.

Zastoupení EU dnes u běloruské diplomacie protestovalo kvůli zvýšení počtu pokusů o nelegální překročení unijních hranic na padesátinásobek. "EU odsuzuje zneužívání migrantů pro politické účely a naléhavě žádá běloruské úřady, aby s touto praxí skončily," uvedla unie v prohlášení.

Lukašenko odolal loňským protestům a západním sankcím i díky podpoře Ruska, s jehož prezidentem Vladimirem Putinem se má ve čtvrtek setkat, ještě před zahájením.společného rusko-běloruského vojenského cvičení Západ 2021.

X X X

SPD se v závěru kampaně zaměří na hesla proti migrantům, EU či Pirátům

Hesla proti povinnému očkování na covid-19, proti přijímání migrantů, Evropské unii či Pirátům použije v posledním měsíci volební kampaně hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD). Novinářům to dnes při zahájení takzvané horké části kampaně ve Sněmovně řekl předseda SPD Tomio Okamura. Hnutí nadále prosazuje konání referenda o vystoupení z Evropské unie, je pro co nejužší spolupráci suverénních evropských států.

Start kampaně do říjnových sněmovních voleb ohlásila SPD v polovině července na pražské Letné. Krajská města v Česku objíždí hnutí s jarmarkem, na kterém tuzemští producenti nabízí své potraviny, menší města s kamionem nazvaným SPďák. Součástí kampaně jsou petice za zachování české koruny jako měny a za uznávání protilátek na covid-19 k prokázání bezinfekčnosti.

Okamura dnes představil pětici billboardů, které SPD bude využívat v závěru kampaně. "Prvním naším heslem je 'Ne povinnému covid očkování, ne diskriminaci'," řekl. Hnutí odmítá další lockdown, žádá uznávání protilátek získaných onemocněním covid-19 a za špatně odůvodněná a diskriminační považuje opatření ve školách. Na začátku září proti koronavirovým opatřením ve školách podala SPD správní žalobu.

Další billboardy obsahují hesla "Ano slušným lidem, ne příživníkům", "Rodina na prvním místě" či "Ne migraci, ne islámu, ne diktátu EU". Vládě SPD vyčítá to, že do ČR v evakuačních letech přivezla 169 afghánských spolupracovníků české armády a diplomacie. "Jsme zásadně proti přijímání jakýchkoliv islámských a afrických migrantů, SPD zůstává poslední stranou, která hájí nulovou toleranci této migrace, i Andrej Babiš zklamal a zradil," řekl na adresu premiéra a šéfa hnutí ANO Okamura.
Posledním heslem bude "Potopíme Piráty", doplnil šéf SPD. "Piráti prosazují přesně opačný program, než prezentuje SPD. Prosazují přijímání migrantů, eura, jsou to neomarxisté," řekl. Okamura vyloučil možnost, že by SPD mohla kdykoliv vytvořit koalici s Piráty. "Naopak uděláme vše pro to, aby se koalice Pirátů (se Starosty a nezávislými) do vlády nedostala," doplnil.
Okamura dříve řekl, že rozpočet na kampaň dosahuje přes 50 milionů korun, může být až 60 milionů korun. Za úspěch by považoval, pokud by strana dosáhla vyššího volebního výsledku než v minulých sněmovních volbách před čtyřmi lety. Tehdy získala 10,64 procenta hlasů a skončila čtvrtá za ANO, ODS a Piráty.

X X X

Afghánský exprezident Ghaní vyjádřil lítost nad vývojem v Afghánistánu

"S hlubokou lítostí konstatuji, že moje kapitola skončila podobnou tragédií jako kapitola mých předchůdců, aniž by byla zajištěna stabilita a prosperita (Afghánistánu). Omlouvám se afghánskému lidu," uvedl Ghaní v prohlášení, které zveřejnil na twitteru.
Podle něj opustil zemi na naléhání svého bezpečnostního týmu, který mu řekl, že pokud zůstane v Kábulu, riskuje "stejné děsivé boje v každé ulici, jaké město zažilo během občanské války v 90. letech 20. století".
"Opustit Kábul bylo nejtěžší rozhodnutí mého života. Ale věřil jsem, že to je jediný způsob, jak zabránit bojům a zachránit Kábul a jeho šest miliónů obyvatel," dodal Ghaní a ocenil oběti, které Afghánci učinili během posledních 40 let válek ve své zemi.
Bývalý prezident uprchl i s rodinou do Spojených arabských emirátů, které oznámily, že Ghaního přijaly "z humanitárních důvodů". Už tehdy Ghaní uvedl, že musel z Afghánistánu odejít, aby zabránil krveprolití.

Úřadující afghánský premiér vyzval bývalé činitele k návratu
Úřadující afghánský premiér Muhammad Hasan Achund dnes vyzval bývalé afghánské činitele k návratu do země. V rozhovoru pro televizní stanici Al-Džazíra prohlásil, že budou mít zaručenou bezpečnost, informovala agentura Reuters.
Achund, který patřil ke spolupracovníkům již nežijícího zakladatele radikálního islamistického hnutí Tálibán mully Muhammada Umara, dodal, že vůdci Tálibánu nesou velkou zodpovědnost vůči afghánskému lidu. "Abychom dosáhli tohoto historického okamžiku, utrpěli jsme těžké ztráty. Éra krveprolití v Afghánistánu skončila," řekl Achund.

Afghánské hnutí odporu dnes vyzvalo mezinárodní společenství, aby neuznalo novou vládu, jejíž složení Tálibán oznámil v úterý. Radikální hnutí původně slíbilo vytvořit kabinet za účasti mnoha stran, v nové vládě jsou ale výhradně jeho členové, jmenovány nebyly žádné ženy a zástupců etnických menšin je minimum. Podobu nové afghánské vlády již kritizovaly Spojené státy a další západní země.

X X X

Jizvy vznikají i v plicích a mohou zabíjet, Existuje léčba, ale pojišťovny ji vždy lidem nehradí

Alespoň jednu jizvu na těle má snad každý člověk, obvykle jej nijak netrápí, snad jen špatnými vzpomínkami na to, jak vznikla. Jsou však jizvy, které na první ani na druhý pohled vidět nejsou, přesto mohou zabít. Jsou to jizvy na plicích. Typickou nemocí, při níž jizvení probíhá neviditelně, ale pomalu ubírá plochu k dýchání a plíce postupně „tuhnou“, je idiopatická plicní fibróza (IPF). To, že se v plicích něco děje, zjistí obvykle specialista – pneumolog. Při poslechu hrudníku slyší zvuk připomínající chůzi po zmrzlém sněhu nebo rozepínání suchého zipu. Dalším z příznaků IPF jsou paličkovité prsty a nehty ve tvaru hodinových sklíček.

ibróz je však celá řada, nejenom idiopatická, a v Česku jimi trpí tisíce lidí. Postup nemoci, která v posledních fázích pacienty stojí život, lze výrazně zpomalit moderní antifibrotickou léčbou. Tu ale s výjimkou IPF nehradí zdravotní pojišťovny, a pokud si ji pacienti s jiným, v čase postupujícím typem plicního jizvení nezaplatí sami, nemohou ji lékaři nasadit. Cena se pohybuje v řádu desítek tisíců korun na měsíc. Na možnosti, jak situaci zlepšit, upozorňují lékaři u příležitosti Týdne IPF, který startuje 13. září.

„Máme k dispozici antifibrotické léky, které pacientům pomáhají, potýkáme se však s tím, že se jedná o léky nehrazené ze zdravotního pojištění. Pojišťovny v tuto chvíli nemají povinnost léčbu platit, a v některých případech ji tedy nehradí. To je třeba změnit, léčba by se měla dostat bez větších průtahů k tomu, kdo ji potřebuje. Další podmínkou pro zlepšení současné situace je, aby pacient doputoval do některého ze 17 center pro intersticiální plicní procesy, kde mohou lékaři moderní léčbu v indikovaných případech nasadit,“ vysvětluje MUDr. Martina Šterclová, Ph.D., předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP) České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS). Pokud si pacient nechce nebo nemůže léčbu financovat ze svých zdrojů, lze žádat zdravotní pojišťovnu o mimořádnou úhradu a odvolat se lze na paragraf 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění. „Ten ale pojišťovně neukládá povinnost léčbu uhradit. Pouze umožňuje úhradu léčivého přípravku v případech, které sama shledá výjimečnými. Kritéria výjimečnosti však v zákoně uvedena nejsou. Bohužel mám v péči řadu pacientů, kterým pojišťovna úhradu odmítla, přestože by z ní jednoznačně profitovali,“ říká MUDr. Šterclová.

Podle plicního lékaře MUDr. Ladislava Laciny z Kliniky pneumologie a hrudní chirurgie Fakultní nemocnice Bulovka panuje v předepisování a schvalování antifibrotik chaos. „Úhradový systém zaveden není a jedinou cestou, pomineme-li samoplatbu pacientem, je žádost o mimořádnou úhradu. Kladně vyřízených žádostí je hluboko pod 50 %, patrně je to i méně než třetina. Nutno podotknout, že i kladné žádosti bývají leckdy až po odvoláních, urgencích a po značné době,“ popisuje.
Pokud se pojišťovna přece jenom rozhodne pacientovi léčbu uhradit, musí o úhradu žádat opět za další tři měsíce. Pokud by terapie získala úhradu z veřejného zdravotního pojištění, nebudou o ni pacienti muset co tři měsíce žádat znovu a znovu.
Dalším problémem je podle MUDr. Šterclové to, že se řada pacientů nedostane do specializovaného centra, kde by se jim dostalo přesné diagnostiky a léčby. „Stává se celkem běžně, že k nám lidé přijdou pozdě, v pokročilé fázi onemocnění. Týká se to nejenom těch s IPF, ale i s dalšími fibrózami, které vznikají jako důsledek jiných onemocnění, například revmatických. O nových možnostech léčby a nutnosti posílat pacienty k nám se tak snažíme neustále informovat praktické lékaře, kardiology a revmatology, kteří ve své péči takové pacienty mohou mít,“ dodává MUDr. Šterclová. „Obecně lze říct, že screening plicního postižení se zatím do podvědomí části revmatologů ještě nedostal. Bohužel to platí i pro některé pneumologické ambulance, které váhají s odesláním nemocných s IPF nebo s jiným fibrotizujícím intersticiálním plicním procesem.“

Jak doplňuje MUDr. Lacina, například revmatologičtí pacienti se k plicním lékařům většinou dostávají jaksi mimochodem, bez koordinace s jejich ošetřujícím lékařem. „Napříč odbornostmi také narážíme na nešvar, kdy je pacientovi provedeno CT hrudníku či břicha, tam je jako vedlejší nález popsána plicní fibróza, ovšem jeho lékař na tento vedlejší nález již nijak nereaguje,“ říká.

Počet lidí, kteří by mohli mít z nasazení antifibrotické léčby užitek, se počítá na stovky. Podle MUDr. Laciny jde jen u IPF o přibližně 700 nemocných. „U dalších typů plicních fibróz tak přesnou evidenci nemáme, ale velmi zhruba lze odhadnout, že se bavíme o téměř 1500 lidech. U některých je nemoc dlouhodobě bez aktivity, u jiných se ji daří zvládat jinými druhy terapie. Odhadem by antifibrotické léky pomohly 300–500 z nich.“

Čím dříve pacienti s plicním postižením léčbu dostanou, tím větší naději na snížení míry poškození plicní tkáně mají. Nemoc se projevuje zprvu nenápadně, většinou dušností a kašlem. Pacienti přestávají stačit svým vrstevníkům a i v klidu se nemohou nadechnout. V posledních fázích onemocnění už pacientům nestačí nadechnutý vzduch k okysličení těla. Bez léčby zbývají nemocnému přibližně tři roky života.

O idiopatické plicní fibróze

Idiopatická plicní fibróza poškozuje plicní sklípky, jizví je – bere plochu k dýchání, plíce tuhnou a člověk se nemůže nadechnout. Postup nemoci zpomaluje léčba, která je v tuzemsku hrazená sedm let. Pacienti se k ní však často nedostanou, protože se nemoc odhalí pozdě. Projevy idiopatické plicní fibrózy lékaři často zaměňují za chronickou obstrukční plicní nemoc či srdeční selhání. Nemoc se ohlašuje zprvu nenápadně, člověk se začne zadýchávat do schodů, později i při chůzi či hovoru, v pokročilém stadiu má pocit nedostatku vzduchu při běžných denních činnostech a v závěru věnuje veškerou energii tomu, aby se nadechl. Bez správné léčby přitom idiopatická plicní fibróza výrazně zkracuje život pacienta. S léčbou se průměrné přežití nemocných může prodloužit na dvojnásobek. Mgr. Markéta Pudilová, Mgr. Veronika Ostrá