iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Žalobce: Uvěznit soudce VS Elischera na 11 let a půl mil.

Státní zástupce žádá pro obžalovaného soudce pražského vrchního soudu Ivana Elischera 11 let vězení a peněžitý trest půl milionu korun. Podle něj se podařilo prokázat, že soudce bral úplatky od vietnamské komunity, která chtěla ovlivnit rozhodování v některých odvolacích řízeních o drogové kriminalitě. Trestnou činnost podle obžaloby organizoval Nguyen Quoc Hung, pro nějž státní zástupce požaduje rovněž jedenáctileté odnětí svobody a také desetileté vyhoštění z ČR.

Pražský městský soud obžalobu projednává od srpna 2019, závěrečné řeči začaly toto pondělí. Ke slovu se zatím dostal státní zástupce Vladimír Pazourek a advokátka Elischera a Hunga Lucie Kýčková, která vinu svých klientů odmítá.
Druhý obhájce Elischera Tomáš Gřivna zpochybnil příslušnost k výkonu dozoru Městského státního zastupitelství a také příslušnost Vrchního státního zastupitelství k rozhodování o stížnostech. Za nezákonné pak označil odposlechy z věznic a také sledování, při němž nebyly pořízeny zvukové ani obrazové záznamy.

Elischer je obžalovaný ze zneužití pravomoci, přijímání úplatků, neoprávněný přístup do počítačového systému a za nadržování. Hrozí mu za to až 12 let vězení a také propadnutí majetku. Soudce od svého zadržení nesmí soudit a pobírá polovinu platu. Policii ve své kauze označil za neobjektivní a podjatou a zpochybnil také způsob, jakým si obstarala důkazy. Stěžoval si rovněž na státního zástupce a soudkyni.

Vedle Elischera se obžaloba týká pěti mužů a žen vietnamského původu. S Hungem se soudce údajně scházel i ve své kanceláři v soudní budově a od července 2013 do dubna 2016 mu sděloval neveřejné informace z trestních řízení. Elischer připouští, že se s mužem zná, braní úplatků ale popřel.

Hung se po letošním propuštění z vazby nedostavil k soudu a ten s ním nyní vede řízení jako s uprchlým. Jeho obhájkyně dnes uvedla, že lockdown ve Vietnamu nyní neumožňuje přicestovat do Česka, ceskajustice.cz

X X X

Obžalovaný soudce Elischer: Jsem nevinen, přesto cítím odpovědnost

Soudce pražského vrchního soudu Ivan Elischer, který je obžalovaný z korupce, dnes u soudu přiznal morální odpovědnost za situaci, v níž se ocitl. Připustil, že by u něj mohla připadat v úvahu i odpovědnost kárná, odmítl ale odpovědnost z trestněprávního hlediska. V úvodu závěrečné řeči zopakoval, že v souvislosti se svým rozhodováním nikdy od nikoho nepřijal nabídku úplatku a že nikdy nepřekročil svou pravomoc.

Elischer čelí od roku 2017 obvinění, že dlouhodobě vycházel vstříc požadavkům svého přítele Nguyena Quoc Hunga, pro kterého v neveřejných rejstřících lustroval pachatele z řad Vietnamců. V několika případech pak stíhaným Vietnamcům údajně zmírnil za úplatek trest za drogovou kriminalitu a v jedné kauze údajně naopak tresty zvýšil ze msty, protože obžalovaní nepřistoupili na nabídku jeho „služeb“. Ke stěžejním důkazům obžaloby patří odposlechy.

Ze své závěrečné řeči dnes Elischer stihl u pražského městského soudu přednést jen malou část. Předeslal, že si připravil zhruba 120 stran textu. K ohrádce pro řečníky si přinesl notebook s příslušným dokumentem a sdělil, že své vyjádření bude vzhledem k rozsahu spíše číst než přednášet spatra. Opakovaně zmínil své rétorské schopnosti i vzdělání.
„Cítím se nevinen a také jsem nevinen,“ zdůraznil. „Vždy jsem rozhodoval v souladu se zákonem, podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, nikdy jsem nebyl nikým ovlivněn,“ uvedl jedenašedesátiletý muž, který od svého obvinění nemůže soudit a pobírá poloviční plat.
„Přesto cítím odpovědnost za situaci, ve které jsem se ocitl. Způsobil jsem ji svým nevhodným a do jisté míry naivním chováním, když jsem se s panem Hungem bavil o trestních věcech. (…) Byl jsem asi naivní, příliš otevřený v komunikaci, ale nikdy jsem se nezpronevěřil svému slibu,“ pokračoval.

Důkazy, které nashromáždila obžaloba, odmítl. Upozornil, že jeho kancelář v budově vrchního soudu rok sledovala policie přes kamery a mikrofon a že stejně tak odposlouchávala jeho i Hungovy telefonické hovory. „Přesto není zachycené žádné předání peněz mezi panem Hungem a mnou. Nikdy jsme s panem Hungem nepoužívali žádnou kódovanou řeč, hovořili jsme vždy otevřeně,“ doplnil.

Poté zkritizoval své vyšetřovatele, soudkyni a také státního zástupce, kterého přirovnal ke komunistickému prokurátorovi Josefu Urválkovi. „Co si mám myslet o soudním senátu, který mě nezákonně vzal do vazby? (…) O soudkyni, která si vypomáhá nepravdou, jenom aby mohla rozhodnout podle svého?“ ptal se. Připomněl, že v trestní justici působí od roku 1984.
Elischer je vedle zneužití pravomoci a přijímání úplatků obžalovaný také z neoprávněného přístupu do počítačového systému a z nadržování. Státní zástupce žádá pro něj i pro Hunga 11 let vězení. Elischerovi dále navrhl půlmilionový peněžitý trest a Hungovi desetileté vyhoštění z Česka.

Soud kauzu projednává od roku 2019, termíny hlavního líčení musel několikrát rušit. Mimo jiné i tehdy, když Elischer vzkázal, že je v pracovní neschopnosti, v karanténě nebo že trpí postcovidovým syndromem. Obžalovaný také trval na velmi podrobném dokazování. V přednesu své závěrečné řeči bude pokračovat 23. září.

X X X

O vedení katedry trestního práva PF UK mají zájem Jelínek a Gřivna, rektor obdržel stížnost

Tento týden mají proběhnout ústní pohovory s uchazeči na místo vedoucího katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy (PF UK). Jeden z uchazečů, dosavadní vedoucí katedry Jiří Jelínek, si na průběh výběrového řízení stěžuje rektorovi UK Tomáši Zimovi. Jelínkovi mimo jiné vadí, že nebyli dopředu známi členové výběrové komise.
O místo vedoucího katedry trestního práva PF UK se podle informací České justice uchází dva kandidáti: Jiří Jelínek a Tomáš Gřivna. Docent Gřivna, mj. úspěšný advokát, je dlouholetým členem katedry trestního práva a nedávno byl vědeckou radou fakulty navržen ke jmenování profesorem.

Děkan PF UK Jan Kuklík se záměrem vyhlásit na místo vedoucího katedry trestního práva nijak netajil. Otevřeně o něm promluvil pro Deník N v červnu, kde vyjádřil názor, že není spokojen s tím, v jakém stavu se katedra pod Jelínkovým vedením nachází.
Jeho rozhodnutí předcházel únik z trestního řízení, které je pod dozorem státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze vedeno mj. proti bývalému soudci Vrchního soudu v Praze Zdeňku Sovákovi. Úniky k vybraným médiím se týkaly právě Jelínka, o němž měl Sovák mluvit v odposleších.

V květnu obdržel Kuklík petici většiny členů katedry, kteří vyjádřili Jelínkovi podporu. Podle petentů Jelínek katedru vede dobře a při výběrovém řízení by se mělo k názorům jejích členů přihlédnout.
Ačkoliv mají ústní pohovory proběhnout tento týden, ani jeden z uchazečů ještě minulý týden neznal oficiálně jména členů výběrové komise.

Šámal, Fenyk a Púry
Právě to je jeden z bodů stížnosti, kterou Jelínek adresoval rektorovi UK Tomáši Zimovi. Podle Jelínka má totiž uchazeč právo znát členky komise dopředu tak, aby se mohl případně vyjádřit mj. k jejich nestrannosti. Jelínek pak upozorňuje na to, že ve zmíněném rozhovoru pro Deník N se Kuklík vyjádřil vůči jeho osobě kriticky, uvedl podle něj nepravdivé informace a dodnes nereagoval na jeho výzvu o vysvětlení a nápravu.

„Domnívám se, že jednání vypisovatele výběrového řízení, děkana Právnické fakulty, který opakovaně veřejně vyjadřuje předem své stanovisko k budoucím výsledkům výběrového řízení, a tak ovlivňuje výběrovou komisi, který odmítá sdělit účastníku výběrového řízení jména členů výběrové komise a který odmítá své jednání vysvětlit, ba dokonce nekomunikuje v takto důležitých personálních otázkách (což je kapitola sama pro sebe) je v naprostém rozporu s článkem 1 odst. 6 Řádu výběrového řízení, podle něhož se Univerzita hlásí k zásadám otevřeného, transparentního a věcného výběrového řízení,“ uvádí se ve stížnosti rektorovi.

Podle informací České justice mají být členy komise ústavní soudci Pavel Šámal a Jaroslav Fenyk a předseda trestního kolegia Nejvyššího soudu František Púry. Předsedou komise pak má být profesor Jan Kysela, vedoucí katedry politologie a sociologie PF UK. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

Turek vyhoštěný Němci žil nelegálně rok v ČR, požádal zde o azyl

Jako nezletilý přijel v roce 2016 do Polska. V Německu má několik dat narození, dvakrát žádal v obou státech o azyl, ale Německo ho vyhostilo ze Schengenu až do roku 2023. Na internetu poznal českou ženu, s níž žil rok nelegálně u rodičů v Hradci Králové a teď ji žádá o ruku. Když byl policií odhalen, chtěl legalizovat pobyt žádostí o azyl. Byl však zajištěn a převezen do střediska pro cizince. Nyní ho má znovu převzít Německo.

To je stručná historie jedné žádosti o azyl v České republice, kterou ministerstvo vnitra zamítlo stejně jako zamítlo žalobu na zajištění cizince. Předmětné rozhodnutí o zajištění potvrdil 4. června 2021 Krajský soud v Brně.
Podle rozsudku až kontrola policie odhalila nelegální pobyt Turka, který se rozhodl požádat o azyl kvůli sňatku s českou přítelkyní z internetu, když ke svatbě jsou třeba legální doklady a pobyt.

Citový vztah z internetu, dům v Hradci, vyhoštění
Se svou přítelkyní (snoubenkou) se podle rozsudku seznámil v roce 2019 přes sociální sítě v době, kdy žil v Německu. „Již v této době spolu navázali velmi blízký citový vztah. Od vstupu do ČR až do umístění do přijímacího střediska žil žalobce ve společné domácnosti se svou přítelkyní v domě jejích rodičů v Hradci Králové. Následně žalobce nabyl jistoty, že chce s přítelkyní žít do konce života a uzavřít s ní manželství, proto ji dne 24. 12. 2020 požádal o ruku,“ cituje rozsudek soudu vyjádření žalobce – tureckého občana.

„Od konce roku 2020 se žalobce se snoubenkou snažil podniknout potřebné kroky vedoucí k uzavření sňatku, avšak jakožto cizinec musel pro uzavření sňatku předložit potvrzení vydané Policií ČR o oprávněnosti pobytu na území ČR. Ve vydání takového potvrzení žalobci bránilo správní vyhoštění, neboť žaloba proti rozhodnutí o jeho správním vyhoštění byla zamítnuta a dané rozhodnutí tak nabylo právní moci,“ uvádí se v rozsudku.

Do Německa ne, jsou tam jisté problémy
Nyní se má vrátit do Německa, odkud byl vyhoštěn stejně jako z ČR: „S žalobcem bylo dále zahájené správní vyhoštění v ČR dne 25. 3. 2021,“ stojí v rozsudku soudu. Turek je nyní zajištěn v zařízení pro cizince. Mezitím v květnu 2021 Německo přijalo žádost o jeho převzetí a české ministerstvo zamítlo jeho žádost o azyl.

Turecký občan se do Německa ale vrátit nechce, vyplývá z rozsudku: „V průběhu pohovoru k žádosti dne 7. 5. 2021 žalobce uvedl, že se s přítelkyní seznámil v roce 2019 přes sociální sítě, vztah ale začal až na území ČR v roce 2020, když nelegálně přicestoval. Na cizinecké policii se dříve nehlásil, jelikož se obával, že bude navrácen do Německa, kde měl určité problémy. Chtěl se na území ČR nejprve rozkoukat, aby zjistil, zda mu bude země vyhovovat. Během svého pobytu v ČR dostával peníze od příbuzných z matčiny strany. Dále konstatoval, že se do Německa vrátit nechce kvůli své přítelkyni, kterou nechce opustit,“ stojí v rozsudku.

O možnosti žádat o sloučení z Německa se podle rozsudku dozvěděl, až když byl v ČR. „V závěru uvedl, že rozhodnutí o návratu do Německa bude respektovat, zároveň však v odpovědi na další otázku uvedl, že vycestovat z ČR nechce,“ cituje rozsudek Krajského soudu v Brně výsledek cizineckého pohovoru.

Turek: Neuznání vyhoštění není automaticky nebezpečné
Jenže stát výrokům tureckého občana nevěří. Turkovi bylo vydáno Německem správní vyhoštění ze států Schengenského prostoru. Přesto podle rozsudku neoprávněně vstoupil jak na území členských států, tak opakovaně neoprávněně překračoval hranice členských států. Podle ministerstva vnitra je zjevné, že bude opětovně mařit výkon správních rozhodnutí.
„Z výpovědi žalobce je jasné, že institut žádosti o mezinárodní ochranu zneužil pro legalizaci pobytu na území ČR. S ohledem na výše uvedené měl proto žalovaný za prokázané, že existují oprávněné důvody se domnívat, že žalobce nebude respektovat rozhodnutí ve věci jeho žádosti o mezinárodní ochranu a bude se vyhýbat přemístění do příslušného státu,“ cituje soud ministerstvo vnitra, které žádost o azyl zamítlo.

Turek však prostřednictvím advokáta vzkazuje, že nerespektování správního vyhoštění není konání nikterak nebezpečné pro české občany. „K tvrzení žalovaného stran nerespektování právních předpisů v minulosti ze strany žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 3. 2016, č. j. 5 Azs 2/2016 – 30, dle kterého nerespektování správního vyhoštění automaticky neprokazuje nebezpečí pro veřejný pořádek,“ uvádí jako argument v žalobě proti zajištění v zařízení pro cizince v Zastávce u Brna.

Soud: Zajištění cizince bylo na místě
Krajský soud v Brně dal ovšem za pravdu ministerstvu vnitra.: „Krajský soud s ohledem na všechny zjištěné skutečnosti přisvědčil žalovanému, že v případě žalobce skutečně existují oprávněné důvody se domnívat, že žalobce nebude respektovat rozhodnutí ve věci jeho žádosti o mezinárodní ochranu a bude se vyhýbat přemístění do příslušného státu, v tomto případě Německa.“
„Při zohlednění žalobcovy anamnézy pokud jde o jeho nelegální pobyt na území ČR po vyhoštění z Německa a snahu o legalizaci pobytu na území ČR pomocí žádosti o mezinárodní ochranu a uzavření sňatku s občankou ČR, nemůže samotná skutečnost, že žalobce má kde na území ČR bydlet a případné rozhodnutí o návratu do Německa chce respektovat, neboť se za ním může jeho snoubenka přestěhovat, představovat ,záruku korektnosti jeho chování´, jako předpoklad, že žalobce bude své povinnosti plnit a vydaná rozhodnutí respektovat,“ uvedl Krajský soud v Brně, podle kterého bylo zajištění Turka oprávněné.

Žalovaný tedy podle soudu nepochybil, když namísto užití zvláštních opatření přistoupil k zajištění žalobce. „Pro závěr, že zvláštní opatření podle zákona o azylu by nebyla v případě žalobce účinná, svědčily relevantní okolnosti – žalobce již v minulosti vědomě nerespektoval správní vyhoštění vydané jiným členským státem a následně vědomě nelegálně pobýval na území ČR,“ uvedl Krajský soud v Brně. Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

Jednali jsme správně, hájí postup k Babišovi ml. ústav duševního zdraví

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) se ohrazuje proti obviněním a spekulacím v kauze Andreje Babiše juniora. Ústav ve vyjádření uvedl, že má podklady a materiály dokládající správnost postupu v daném případě. S ohledem na lékařské tajemství je poskytne výhradně příslušným odpovědným institucím na základě zákonného postupu, napsal v pondělí ve vyjádření.
Babiš mladší minulý týden nečekaně konfrontoval svého otce, kterého dlouhodobě obviňuje, že ho nechal zavléct na Krym kvůli takzvané kauze Čapí hnízdo. Ve skrytě natočené reportáži serveru Seznam Zprávy, zveřejněné v listopadu 2018, uvedl, že ho tam zavezl manžel tehdejší ošetřující lékařky Petr Protopopov.

Premiér to popřel, řekl tehdy, že jeho syn trpí schizofrenií. Lékařka Dita Protopopová vypracovala posudek, který měl podle médií Babišovu synovi pomoci vyhnout se trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo.

Minulý týden ve čtvrtek před novináři Babiš mladší řekl, že je psychicky zdráv a že projekt Čapí hnízdo byl od počátku projektem jeho otce a že on hrál roli bílého koně. Protopopovová byla v minulosti Babišovou poradkyní na ministerstvu financí, v listopadu 2018 po propuknutí kauzy kolem Babišova syna odešla na vlastní žádost z NUDZ. Zdůvodnila to mediálním tlakem na sebe i ústav.

Setkání obou Babišů
„V poslední době jsme v mediálním prostoru zaznamenali řadu nepravdivých obvinění a spekulací o postupu NUDZ v případě pana Andreje Babiše jr. Proti nim se důrazně ohrazujeme. Národní ústav duševního zdraví poskytuje excelentní léčebnou péči, která je v souladu jak s aktuálním vědeckým poznáním, tak s lidskými právy a legislativou ČR,“ uvádí ústav.
Proč jsi mi ublížil? ptal se premiéra Babiše před novináři jeho syn Andrej

Ve vyjádření je také zdůrazněno, že ústav dbá v nejvyšší možné míře na ochranu soukromí a ctí lékařské tajemství, proto nebude zveřejňovat jakékoliv informace o pacientech. „Rozhodnutí Andreje Babiše jr. odtajnit jeho zdravotní složku vítáme, Národní ústav duševního zdraví však mlčenlivosti zbaven nebyl. I kdyby se tak stalo, nebudeme s ohledem na výše uvedené věc komentovat prostřednictvím médií, naopak rádi případně poskytneme veškerou součinnost příslušným orgánům včetně soudu,“ dodává NUDZ.

V říjnu 2017 byl Andrej Babiš mladší mezi 11 lidmi, které policie obvinila v kauze kolem možného dotačního podvodu, který se týká evropské dotace pro Čapí hnízdo z programu pro malé a střední podniky. K výslechu na policii se ovšem kvůli zdravotnímu stavu dosud nedostavil.

Stíhání Andreje Babiše mladšího bylo později z kauzy vyčleněno a koncem října 2019 policie navrhla zastavení jeho stíhání. Státní zástupce Jaroslav Šaroch loni počátkem února stíhání premiérova syna zastavil. Babiš mladší minulý týden na Twitteru uvedl dva zářijové termíny, kdy půjde na policii vypovídat.

X X X

Libye pustila na svobodu jednoho ze synů bývalého vůdce Kaddáfího

Jeden ze synů synů bývalého libyjského vůdce Muammara Kaddáfího opustil po sedmi letech vězení. V pondělí o tom informoval mluvčí libyjské vlády. Saadí Kaddáfí poté podle libyjských médií odletěl do Turecka.

Saadí Kaddáfí byl ve věznici v Tripolisu od roku 2014. Tehdy ho do Libye vydal Niger, kam Kaddáfí uprchl po revoluci v roce 2011, která svrhla jeho otce. U soudu pak čelil obžalobě za podíl na represích proti opozici.
Mluvčí vlády Muhammad Hamúda neupřesnil, za jakých okolností Kaddáfí vyšel na svobodu, podle něj úřady nyní splnily dva roky starý soudní příkaz k jeho propuštění.

Muammar Kaddáfí měl osm dětí, většina z nich se v různých rolích podílela na režimu svého otce. Saadího známější bratr Sajf Islám, který byl považován na možného nástupce Muammara Kaddáfího v čele země, vyšel z vězení v roce 2016 a je doposud v Libyi.
Další z Kaddáfího synů Hannibal žije v Libanonu, jiní členové rodiny pobývali nebo pobývají v Alžírsku a v Ománu.

X X X

Šéfka Trikolory Majerová: Odchodem Klause jsme nebyli ochuzeni

Předsedkyně formace Trikolora Svobodní Soukromníci Zuzana Majerová Zahradníková kategoricky nesouhlasí s vyjádřením bývalého prezidenta Václava Klause, že po odchodu jeho syna je Trikolóra ochuzenou a zásadně změněnou politickou stranou.
„Dle mého názoru je tento výrok spíše pohledem otce, který do svého syna vkládal jisté naděje,“ uvedla.
Přestože členy odchod prezidentova syna mrzí, podle Majerové Zahradníkové není Trikolóra hnutím „jednoho muže či ženy“.

„Byť to bylo po odchodu Václava Klause ml. náročné, podařilo se nám sjednotit několik relevantních pravicových a konzervativních politických stran, které hájí svobodu, prosperitu a suverenitu naší země,“ řekla předsedkyně.
Do voleb tak podle ní trojkoalice vstupuje sjednoceně, na rozdíl od ODS, kterou Klaus starší zakládal. Právě ODS se totiž podle Majerové Zahradníkové hrubé odchyluje od pravicových a konzervativních hodnot.
Doufá proto, že hnutí bude dostatečně silné, aby „příští Poslanecká sněmovna nebyla od doby sametové revoluce poprvé bez skutečně pravicových poslanců“.

O Klause mladšího jsme nepřišli. Trikolóra ho chce za ministra školství
K odchodu svého syna z vedení Trikolóry se bývalý prezident vyjádřil ve své nejnovější knize Volby 2021 - budou o něčem? Napsal, že aktuálně nemá, koho by volil. Neidentifikuje se s žádnou stranou na české politické scéně. Základy racionálních postojů údajně vidí u SPD, Svobodných a Trikolóry, ODS jej naopak deprimuje.

X X X

Předseda ÚS Rychetský: Mrtví uprchlíci na evropských plážích jsou pro civilizaci zahanbujícím mementem

Mrtví uprchlíci na evropských plážích jsou pro naši civilizaci zahanbujícím mementem, uvedl v neděli předseda Ústavního soudu (ÚS) Pavel Rychetský. V projevu při tradiční vzpomínkové akci k uctění obětí nacistické perzekuce v Terezíně varoval před vytrácením pojmů solidarita a humanita. Památku obětí nacistické perzekuce si dnes připomněly stovky lidí, v minulých letech se jich piety účastnilo až 5000.

Evropou procházejí tisíce lidských bytostí, které hledají ochranu před novými zvěrstvy páchanými opět na základě zrůdných ideologií a nenávisti, uvedl předseda ÚS. „Pohled na mrtvé děti, vyplavené spolu s rodiči na středomořské pláže, obsazené evropskými turisty, je pro naši civilizaci zahanbujícím mementem, které nelze ospravedlnit snahou o vykoupení špatného svědomí miliardami posílanými autoritativním režimům,“ dodal.

Rychetský se obává, že slova jako solidarita a humanita se začaly vytrácet z veřejného prostoru. „Chci je právě z tohoto místa a při této příležitosti připomenout,“ řekl předseda ÚS.

S projevem dnes vystoupil i pamětník, bývalý vězeň terezínského ghetta Hanuš Hron, který hovořil o své poslední vzpomínce na utrpení, jímž v Terezíně prošel. Na moment, kdy pochopil, že je volný. „Tak jsme šli ve směru vojenské kolony až k náhle zcela opuštěné bráně ghetta, kterou jsme prošli a byli jsme svobodní,“ řekl. V Terezíně žil více než tři roky. Na dotaz ČTK uvedl, že není sentimentální a tryzna životy mrtvých nevrátí. „Je ale dobře, že se to dělá,“ dodal.
Tradičně se tryzna na národním hřbitově v Terezíně koná třetí květnovou neděli, letos se přesunula kvůli epidemické situaci na září. Loni pořadatelé událost přesunuli na říjen, v létě rozhodli, že se bude konat bez účasti veřejnosti, a nakonec ji definitivně zrušili. Neuskutečnila se tak poprvé od roku 1946.

Tryzně předcházela vzpomínková akce na bývalém popravišti v Malé pevnosti, kde se konala poslední poprava na sklonku války 2. května 1945. Popravených 51 mladých nevinných lidí symbolicky svou přítomností připomněli studenti z gymnázia v Uherském Hradišti. Jejich kantorka, která symbolickou tradici zavedla, ve svém projevu směrem ke svým žákům řekla, že oběti poslední popravy tehdy před svou smrtí uvažovaly stejně, jako by dnes uvažovali i oni. „Věděli, že za zdí by je čekala svoboda, ale oni stáli před ní na hliněném náspu, odkud cesta nevedla. Tak mysleli na rodiče, své lásky a věřili, že na ně nebude zapomenuto. My jsme tady proto, abychom toto jejich poslední přání bezezbytku splnili,“ uvedla Poláková.
Nacisté zavlekli v letech 1941 až 1945 do terezínského ghetta na 155.000 Židů z celé Evropy. Na 117.000 z nich se nedožilo osvobození. Věznicí gestapa v Malé pevnosti pak prošlo 32.000 mužů a žen. V Terezíně zahynulo 2600 z nich, další tisíce pak v jiných nacistických táborech.

X X X

NS připustil retroaktivitu u náhrady za újmu způsobenou povinným očkováním

K výjimečnému kroku přikročil jeden ze senátů Nejvyššího soudu (NS), když se rozhodl překlenout mezeru v zákoně způsobem, který představuje tzv. pravou retroaktivitu. Podle názoru soudu totiž náhrada za újmu způsobenou povinným očkováním náleží i těm, kterým vznikla v období mezi 31. 12. 2013 a 7.4. 2020, tedy v době, na kterou se nevztahovala žádná právní úprava.

Senát NS ve složení Robert Walter, Martina Vršanská a Petr Vojtek vyhověl dovolání v případu z roku 2015, kdy bylo čtyřměsíční dítě po očkování postiženo těžkou obrnou lícního nervu s trvalými následky.

Ministerstvo zdravotnictví odmítlo nahradit vzniklou újmu a jeho postoj posvětily jak nalézací, tak odvolací soud. Ty totiž došly k závěru, že žádný právní předpis nezakotvuje odpovědnost státu za újmu způsobenou očkováním. Na případ se totiž již nevztahoval „starý“ občanský zákoník s širší objektivní odpovědností zdravotnického zařízení za způsobenou škodu na zdraví v důsledku podání očkovací látky, v novém občanském zákoníku pak nebyla tato odpovědnost výslovně upravena a speciální zákon, který tento deficit napravoval, byl přijat až v roce 2020, s účinností od 8. dubna. A jeho přechodná ustanovení neřešila případy spadající právě do tohoto mezidobí.

NS se sice ztotožnil s právním posouzením soudů nižších instancí, avšak došel k závěru, že se jedná o případ mezery v zákoně, kterou jsou soudy ve výjimečných případech povolány zaplnit. „Dovolací soud pokládá za nepřijatelné, nespravedlivé a diskriminující, aby poškozeným, u nichž vznikla do 31.12. 2013 a poté od 8.4. 2020, náhrady újmy za zdraví dostalo, zatímco újma vzniklá v mezidobí mezi těmito daty by odškodněna nebyla, a to jen proto, že zákonodárce opomněl jejich nároky upravit,“ konstatuje se mj. v odůvodnění rozhodnutí.

Pravá retroaktivita
Podle názoru NS je nejpřijatelnější řešením na použít na případy, k nimž došlo ve zmíněném mezidobí sedmi let, zákon č. 116/2020, který speciálně upravuje odpovědnost státu za újmu vzniklou povinným očkováním, a to bez ohledu na absenci přechodných ustanovení.

NS tak zvolil toto řešení i při vědomí, že představuje tzv. pravou retroaktivitu. Podle soudců NS je ovšem takový postup možný, neboť stát se k úpravě náhrad takto způsobené újmy zavázal mezinárodní úmluvou a byl za absenci právní úpravy kritizován Ústavním soudem. A ten také nastínil, za jakých okolností je možné připustit výjimky z pravé retroaktivity, tedy v situaci, kdy by právní normy působila v rozporu se zásadami humanity a morálky.

„Dovolací soud si je vědom, že použití zákona účinného od 8.4. 2020 i na případy újmy vzniklé před tímto datem, je pravou retroaktivitou. (…) V daném případě je retroaktivita ospravedlněna tím, že umožní dosáhnout spravedlivé náhrady poškozeným, kteří by jinak bez rozumného důvodu takové právo neměli (tedy právní postavení těchto subjektů, fyzických osob, zlepší) zatímco povinnostmi zatíží stát, který pod následkem právní sankce ukládá občanům povinnost podrobit se konkrétním druhům očkování ve veřejném zájmu, přičemž sám povinnost k vytvoření zákonného podkladu pro náhradu újmy způsobené povinným očkováním, k níž se zavázal ratifikací Úmluvy o biomedicíně již v roce 2001, splnil až v roce 2020,“ vysvětluje NS.
Případem, v němž poškozené zastupuje advokátka Zuzana Candigliota, se nyní bude znovu zabývat Obvodní soud pro Prahu 2. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

Vrchní soud v Praze potvrdil zproštění obžaloby bývalého politika Severy

Vrchní osud v Praze dnes pravomocně osvobodil bývalého politika Pavla Severu. Odvolací senát potvrdil únorový verdikt Krajského soudu v Pardubicích, který ho zprostil obžaloby z podvodu se směnkami na zhruba deset milionů korun. Bývalý poslanec KDU-ČSL a někdejší generální sekretář TOP 09 Severa obžalobu z podvodu opakovaně odmítl.
Prvoinstanční soud podle předsedy odvolacího senátu Pavla Zelenky nepochybil. Odvolání státního zástupce proto označil za nedůvodné.

Obžaloba Severu vinila, že nechal svého dlouholetého přítele, dnes již zemřelého podnikatele Zdeňka Švece v letech 2010 až 2012 podepsat čtyři směnky. Cenné papíry, jejichž uznání a proplacení se Severa domáhal, dokládaly, že ještě jako vlivný politik a poslanec Švecovi půjčil peníze. Švec měl mít podle žalující strany v té době kvůli nemoci a závislosti na alkoholu snížené až vymizelé rozpoznávací a ovládací schopnosti.

Krajský soud v Pardubicích v únoru Severu obžaloby zprostil. Podle soudu se nepodařilo prokázat, že by směnky byly falešné a že by Severa zneužil Švecova špatného zdravotního stavu. Podnikatel také nikdy své jednání, tedy podpisy směnek, nezpochybňoval. Podle rozhodnutí soudu skutek nebyl trestným činem. Proti rozhodnutí krajského soudu se odvolal státní zástupce Jiří Viesner.
Podle Petera Pješčaka z vrchního státního zastupitelství Krajský soud v Pardubicích pochybil. Soud podle něj hodnotil výpovědi některých svědků nejednoznačně a spekulativně. Zároveň podle něj soud v Pardubicích nevylechl všechny svědky.

X X X

Vrchní soud v Praze potvrdil zproštění obžaloby bývalého politika Severy

Vrchní osud v Praze dnes pravomocně osvobodil bývalého politika Pavla Severu. Odvolací senát potvrdil únorový verdikt Krajského soudu v Pardubicích, který ho zprostil obžaloby z podvodu se směnkami na zhruba deset milionů korun. Bývalý poslanec KDU-ČSL a někdejší generální sekretář TOP 09 Severa obžalobu z podvodu opakovaně odmítl.
Prvoinstanční soud podle předsedy odvolacího senátu Pavla Zelenky nepochybil. Odvolání státního zástupce proto označil za nedůvodné.

Obžaloba Severu vinila, že nechal svého dlouholetého přítele, dnes již zemřelého podnikatele Zdeňka Švece v letech 2010 až 2012 podepsat čtyři směnky. Cenné papíry, jejichž uznání a proplacení se Severa domáhal, dokládaly, že ještě jako vlivný politik a poslanec Švecovi půjčil peníze. Švec měl mít podle žalující strany v té době kvůli nemoci a závislosti na alkoholu snížené až vymizelé rozpoznávací a ovládací schopnosti.

Krajský soud v Pardubicích v únoru Severu obžaloby zprostil. Podle soudu se nepodařilo prokázat, že by směnky byly falešné a že by Severa zneužil Švecova špatného zdravotního stavu. Podnikatel také nikdy své jednání, tedy podpisy směnek, nezpochybňoval. Podle rozhodnutí soudu skutek nebyl trestným činem. Proti rozhodnutí krajského soudu se odvolal státní zástupce Jiří Viesner.
Podle Petera Pješčaka z vrchního státního zastupitelství Krajský soud v Pardubicích pochybil. Soud podle něj hodnotil výpovědi některých svědků nejednoznačně a spekulativně. Zároveň podle něj soud v Pardubicích nevylechl všechny svědky.