iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Soudci EU postihli televizi Itálie za debaty bez opozice

ESLP: Televize marginalizovala politické hnutí vyloučením z debat, stát porušil právo na svobodu slova. Vyloučením ze třech televizních politických debat znemožnila italská státní televize RAI šíření názorů politického sdružení Marca Pannella. Státní regulátor vysílání ani po dvou stížnostech nekonal, zasáhl až na základě soudní žaloby. Itálie se marginalizací politiků dopustila porušení Článku 10 – svoboda projevu, rozhodl Evropský soud pro lidská práva. Nejde o poměrné zastoupení politiků, nýbrž o prezentaci různých názorů.

Rozsudek byl publikován v úterý 31. srpna 2021. Týká se politických debat, jak je v Itálii organizovala státní (veřejnoprávní) vysílací korporace RAI v roce 2010. U Evropského soudu pro lidská práva si na odepření práva šířit svoje názory, tedy na porušení Článku 10 – svoboda projevu, stěžovalo politické sdružení Associazione Politica Nazionale Lista Marco Pannella.
Zjednodušeně je Associazione Politica Nazionale Lista Marco Pannella hodnoceno jako „radikální liberální a libertariánské“ hnutí, založené Marco Pennellou, lídrem Radikální strany s historií sahající až do 60. let, ozději přejmenována na Transnacionální radikální stranu a Italské radikály, kteří se sdružili na kandidátku do voleb ve sdružení Seznam (Lista). Například v roce 1999 se hnutí nazývalo Seznam Bonino (Bonino Lista) podle senátorky Emmy Boninové.
Hnutí nebylo zváno do televize, regulátor selhal
Pannella, který vedl do své smrti v roce 2016 „liberální republikány“ se k Seznamu původně přidal kvůli volbám do Evropského parlamentu. Jeho hnutí bylo vyhodnoceno jako levicově libertariánské, tvořilo opozici k vládní politice a když vstoupil do politiky v roce 1994 Berlusconi, vytvořilo s ním alianci za účelem „liberální revoluce“ proti konzervativnímu a ustrnulému politickému establishmentu v Itálii.

V době, kdy došlo k porušení práva na svobodu slova hnutí, v roce 2010, bylo hnutí Associazione Politica Nazionale Lista Marco Pannella zastoupeno v parlamentu. Události se staly v období mezi volbami. Sdružení nebylo přizváno k účasti na politických debatách ve třech hlavních publicistických pořadech vysílaných „státní vysílací korporací RAI“. Italská RAI je obdoba České televize v ČR.

V případu Associazione Politica Nazionale Lista Marco Pannella v. Itálie si předmětné politické sdružení stěžovalo na italský národní regulační úřad AGCOM, obdobu české Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, který měl zajistit vyváženost programu. Hnutí si stěžovalo, že do programů jsou zvány dokonce i neparlamentní politické strany, zatímco sdružení je vylučováno.

„Evropský soud pro lidská práva zjistil, že mimo volební období byly politické názory a názory šířeny prostřednictvím programů politické komunikace a programy pro aktuální záležitosti, oba programy měly přispět k politické diskusi na národní úrovni a zajistit pluralitu informací, které se dostanou veřejnosti a sloužit tím veřejnosti,“ stojí ve zprávě k rozsudku. „Ve svém úkolu monitorovat tento soulad a pravidla AGCOM selhal,“ stojí v rozsudku ESLP.
Soud: Politikům bylo bráněno v přístupu k pořadu

Po dvou neúspěšných stížnostech podalo sdružení žalobu k soudu. Teprve na základě pravomocného rozsudku nařídil regulační úřad televizi RAI nápravu. „Soud poznamenal, že teprve poté, co žalující sdružení podalo žalobu k soudu, tentokrát s tvrzením o porušení zásady věci pravomocně rozsouzené, měl nakonec AGCOM nařídit RAI napravit nerovnováhu, která poškodila zájmy stěžujícího si sdružení,“ stojí v rozsudku. „Soud usoudil, že přístup AGCOM byl příliš formalistický,“ hodnotí dále ESLP.

„Soud shledal, že obecně aktuální politické programy nepodléhaly přísnému požadavku poměrného zastoupení názorů každé politické formace, nýbrž jednoduše povinnosti prezentovat různé politické názory vyváženým způsobem. Interní praxe AGCOM a TAR, co se týče obecných zásad plurality však naznačovala, že některé politické subjekty zažívají zvýšenou zábranu v jejich přístupu ke speciálním pořadům o aktuální situaci, včetně těch pořadů, na které si sdružení stěžovalo,“ uvádí k tomu Evropský soud pro lidská práva.

Televize vyloučila názory z politické debaty
Proto se Itálie dopustila porušení Článku 10 Úmluvy o lidských právech a základních svobodách. „Bylo zřejmé, že stěžující si sdružení chybělo ve třech populárních televizních programech, které se staly hlavním prostředkem prezentace politické debaty a šíření politických myšlenek a názorů v médiích. Soud proto shledal, že sdružení bylo přinejmenším vysoce marginalizováno v mediálním pokrytí politické debaty, pokud nebylo zcela vyloučeno,“ uvádí Evropský soud pro lidská práva.
Co říká Článek 10?

Článek 10 -Svoboda projevu
1. Každý má právo na svobodu projevu. Toto právo zahrnuje svobodu zastávat názory a přijímat a rozšiřovat informace nebo myšlenky bez zasahování státních orgánů a bez ohledu na hranice. Tento článek nebrání státům, aby vyžadovaly udělování povolení rozhlasovým, televizním nebo filmovým společnostem.

2. Výkon těchto svobod, protože zahrnuje i povinnosti a odpovědnost, může podléhat takovým formalitám, podmínkám, omezením nebo sankcím, které stanoví zákon a které jsou nezbytné v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti, územní celistvosti nebo veřejné bezpečnosti, ochrany pořádku a předcházení nepokojům a zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky, ochrany pověsti nebo práv jiných, zabránění úniku důvěrných informací nebo zachování autority a nestrannosti soudní moci.
„V souladu s tím došlo k a porušení Článku 10 Úmluvy,“ uzavírá Soud, podle kterého Itálie musí sdružení zaplatit 12 000 euro za nemajetkovou újmu a 5 000 euro náklady řízení. Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

Bratři ve víře. Erdogan cítí příležitost a Tálibán potřebuje spojence

Předvídané sbližování Turecka s hnutím Tálibán se stává realitou. Stále sice velmi opatrně, ale se zřejmým odhodláním rozšířit své pole působnosti už Turci ústy svého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana nabízejí pomoc nejen se správou letiště v Kábulu, ale třeba i s postavením žen. A Tálibán dává najevo, že se bránit nebude. S Turky jsou koneckonců „bratři ve víře“.
„Je jasné, že Turecko všichni milují a nikdy ho v Afghánistánu nevnímali jako okupanta. To je velká výhoda,“ napsal jeden z komentátorů provládního plátku Daily Sabah ve svém jinak velmi opatrném sloupku. Obává se v něm třeba o práva afghánských žen pod vládou Tálibánu a přemítá, co by Turci mohli v „novém“ Afghánistánu dělat.
Jak Katar vyrostl díky Tálibánu. Z monarchie je nepostradatelný prostředník

Také turecké vedení se zatím ve svých projevech přízně vůči Tálibánu drží zpátky, ambasáda v Kábulu nicméně funguje a jednání, kterých se účastní i Katar, intenzivně probíhají. Rýsuje se především důležitá dohoda o správě letiště v Kábulu.
„Tálibán říká: ‚Vy zajistíte provoz, my bezpečnost.‘ Jak bychom jim mohli svěřit bezpečnost? Jak bychom vysvětlili světu další krveprolití? To není tak snadné,“ prohlásil obezřetně Erdogan s odkazem na nedávné útoky afghánské odnože Islámského státu u letiště.

Nezapomněl ovšem dodat, že Turecko hodlá Afghánistánu poskytnout jakoukoli podporu, aby se podařilo udržet zemi jednotnou. Prezident vyčkává na finální návrh, jisté však je, že se z jediné muslimské země NATO může stát most mezi Západem a radikálními islamisty.
A pragmatik Erdogan tu příležitost vidí. Pomoci by mu mohla hned v několika směrech. Na poli mezinárodní politiky by si alespoň do jisté míry spravil svou pošramocenou pověst, zároveň by získal větší kontrolu nad uprchlickou krizí, která se do Turecka může znovu přelít.
„Turecko by mohlo s Afghánistánem podepsat dohodu o vojenské spolupráci, stejně jako to udělalo v Libyi, pokud v Kábulu vznikne řádná vláda,“ řekl údajně Erdogan:

Doma by zase úspěchy v Afghánistánu Erdoganovi vylepšily upadající popularitu. Tedy alespoň u „jeho“ části populace. „Fanoušci vládní Strany rozvoje a spravedlnosti vnímají Turecko coby zemi s jasným osudem a výjimečnou pozicí v muslimském světě. Zakládá se to na turecké minulosti a dědictví Osmanské říše, kdy byla země sídlem chalífátu,“ říká pro BBC istanbulský profesor Ahmet Kasim Han.

Sám Tálibán nejprve hlásal, že z Afghánistánu musí odejít „všechny zahraniční síly, všichni dodavatelé, konzultanti a cvičitelé“ a že hnutí nemá žádné spojence. Spolu s americkými, britskými či českými vojáky z Kábulu odletěli i turečtí vojáci a Ankara horečně evakuovala své občany.

Na konci minulého měsíce už ovšem Tálibán zdůrazňoval, že chce mít s Tureckem dobré vztahy. Přece jen jsou oba státy „bratry ve víře“. Erdogan ke vstřícnému vzkazu z Kábulu řekl, že si víra Tálibánu a víra Turecka nijak neodporují. Prezident, který do Atatürkovy sekulární republiky víc a víc zavrtává islám, však svými slovy pobouřil přesně ty Turky, kterým islamizace jejich domoviny vadí.

Na Twitteru pak trendovaly hashtagy jako „Tálibán nejsou moji bratři“ a „Ty jsi Tálibán“. „Pokud se role mediátora dostane do bodu, kde se země stane sponzorem režimu s právem šaría, brutálního ve svých metodách, Turecko by ji nemělo chtít,“ varuje také profesor Han. A slibům tálibánců, že tentokrát budou jiní než před dvaceti lety, nevěří ani sami Afghánci.
Technická správa kábulského letiště ovšem není to jediné, kde by Turecko podle Erdogana mohlo být užitečné. Nabízejí se i reformy, jež bude muset Tálibán provést, pokud chce skutečně vládnout. Turecký vládce třeba nastínil, že Turci mohou učinit „všechny možné kroky“ pro to, aby se zlepšilo postavení afghánských žen a ony měly stejná práva jako Turkyně.
„Turecko by mohlo Tálibánu pomoci i se zavedením reforem, včetně těch v oblasti ženských práv, pokud o to Tálibán požádá,“ uvedl Erdogan podle tureckého novináře Ragipa Soylua:

„Čas od času k nám přijely poslankyně z Afghánistánu. Bavil jsem se s nimi, a když mluvily o ženách ve své zemi, říkaly, že dosáhly pokroku. A naše ženy dávaly za příklad,“ pronesl Erdogan. Podmínky obou zemí se však nedají srovnávat, podotkl.
Neřekl ale už, že právě za jeho vlády se postavení tureckých žen podstatně zhoršilo. Země například odstoupila od Istanbulské úmluvy, která se ochranou práv žen zabývá, a turecké ženy dlouhodobě čelí epidemii domácího a sexuálního násilí.
Turecko je bez Istanbulské úmluvy. Ženy proti násilí i tak chráníme, tvrdí
Třeba v žebříčku rovnosti pohlaví sestaveného Rozvojovým programem OSN si Turecko loni pohoršilo o dvě příčky a spadlo na 68. místo ze 162. Afghánistán se nicméně ve stejném indexu umístil mnohem mnohem níž, na 157. místě.
A po nástupu Tálibánu se tamní ženy obávají návratu doby temna z 90. let, kdy nesměly studovat nebo vycházet na ulici bez mužského doprovodu.„Myslím, že pohled Tálibánu na ženy teď nebude stejný jako před dvaceti lety. Zřejmě v tomto ohledu nastane změna. Nedává smysl, aby si (islamisté) trvali na svém,“ míní Erdogan s tím, že Turecko je připravené Afghánistán podpořit.

X X X

Slováci mají nejvíc nově nakažených od jara, Austrálie se bojí nejhoršího

Epidemie koronaviru na Slovensku zrychluje, v pátek zaznamenali nejvíc nově potvrzených případů od května. Vyšší počty než minulý týden evidují také v Německu. V Austrálii pak zažívají největší vlnu nákazy od začátku pandemie. Úřady navíc občany varují, že to nejhorší teprve přijde. V USA zase hlásí nejvíc nově očkovaných tam, kde mají i nejvyšší počty nakažených.
Slovensko v pátek zachytilo nejvíce nových případů koronaviru od poloviny května. Laboratoře otestovaly 11 605 vzorků a našly 329 pozitivních. V nemocnicích nyní s covidem leží 111 lidí.
Slovensko přestává používat Sputnik, Matovičova eskapáda tím nadobro končí

Tempo šíření koronavirové infekce na Slovensku se v posledních týdnech zrychlilo. Stávající vývoj je však mnohem příznivější než za předchozí silné druhé vlny koronaviru, která v zemi vyvrcholila letos v březnu. Předtím se epidemická situace začala zhoršovat na podzim.

Kvůli stoupajícímu počtu nakažených se v zemi zvyšuje počet regionů, které se podle národního epidemickém systému již nenacházejí v nejnižším stupni koronavirového rizika a platí v nich přísnější omezení pro některé provozy a pro konání hromadných akcí. Od příštího týdne bude ve vyšším stupni koronavirového rizika 23 ze 79 okresů.

Zdravotní úřady v Německu za posledních 24 hodin nahlásily 10 835 nových případů. Přesně před týdnem to bylo 10 303 případů. Vyplývá to z údajů, které v sobotu ráno zveřejnil Institut Roberta Kocha (RKI). Sedmidenní incidence, tedy počet nakažených na 100 tisíc obyvatel za poslední týden, je nyní na hodnotě 80,7, přičemž předchozí den byla na 80,2 a před týdnem měla hodnotu 72,1.

Konec zábavy bez očkování. Německo zpřísňuje koronavirová opatření

Vyšší je také počet nových úmrtí. Za poslední den v Německu zemřelo 24 lidí, před týdnem úřady hlásily 22 mrtvých. Počet hospitalizovaných pacientů s covidem na 100 tisíc obyvatel je nyní podle dat RKI 1,83, přičemž v pátek byl tento údaj na hodnotě 1,74. Kolem Vánoc byl nejvýše, tehdy činil 15,5.

Dosud se v Německu nakazilo nejméně 3 995 188 lidí. Celkový počet uzdravených z covidu odhaduje RKI na 3 763 600. Na covid nebo v souvislosti s ním zemřelo 92 325 lidí. Nejrychleji se nyní nákaza šíří v Severním Porýní-Vestfálsku a Hesensku.
V 67milionové Francii se naopak epidemická situace v posledních týdnech zlepšuje. Každý den přibude průměrně 17 tisíc potvrzených případů nákazy, což je pokles oproti 23 tisícům případům, které země denně zaznamenávala v polovině srpna. Mnoho lidí se však obává, že návrat dětí do škol povede k dalšímu zhoršení.

Francouzský prezident Emmanuel Macron studentům doporučil, aby se nechali očkovat. V současné době mají nárok na jednu z proticovidových vakcín děti starší dvanácti let. Ve věkové skupině dvanáct až sedmnáct let obdrželo první dávku očkování 63 procent teenagerů a 47 procent je plně naočkovaných.
Ve Velké Británii za posledních čtyřiadvacet hodin přibylo přes 42 tisíc nově potvrzených nakažených a 121 zesnulých. Ve srovnání s předchozím týdnem se tak počty nově nakažených zvýšily, ovšem u počtu nových obětí jde o pokles. Ke čtvrtku bylo v nemocnicích na 7,5 tisíce pacientů s covidem, tisíc z nich na lůžku s ventilátorem.

Austrálie zažívá svou nejhorší vlnu vůbec
Austrálie, která v současnosti čelí své nejhorší vlně covidové pandemie, v sobotu hlásí rekordních 1 756 případů nákazy. Úřady varují, že to nejhorší teprve přijde a vyzývají lidi, aby se nechali očkovat.

Australané totiž ještě z větší části nejsou očkovaní kvůli nedostatečným dodávkám vakcíny firmy Pfizer a nedůvěře veřejnosti vůči vakcíně AstraZeneca. Poslední denní počty nově infikovaných jsou zhruba dvojnásobné oproti předchozí nejhorší vlně pandemie před rokem.
Nejlidnatější australský stát Nový Jižní Wales eviduje za poslední den rekordních 1 533 místně získaných případů koronavirové nákazy, čímž byl překonán předchozí den starý rekord. V pátek místní úřady evidovaly 1431 případů. V nemocnicích nyní leží 1 041 lidí s covidem, z toho 173 na jednotkách intenzivní péče. Další čtyři lidé na nákazu zemřeli.
Roztáhni nohy, zachráníš životy. Na Zélandu si utahují z ministrova přeřeku

Druhá nejlidnatější země Viktorie pak uvádí 190 nových případů místního přenosu koronaviru, Teritorium hlavního města Austrálie 32 případů a Queensland jeden.
Viktorie, Nový Jižní Wales a Teritorium hlavního města Austrálie, v nichž žije téměř 60 procent z 25 milionů obyvatel Austrálie, jsou už několik týdnů pod přísnou uzávěrou. Ta má trvat do doby, než bude naočkováno 70 procent populace. Při současném tempu očkování by to mohlo být v říjnu či listopadu.

Od začátku pandemie Austrálie zaznamenala přes 58 200 případů infekce a 1 032 úmrtí souvisejících s covidem-19. To je mnohem méně než v řadě srovnatelných zemí, poznamenala agentura Reuters.

Nový Zéland v sobotu informuje o prvním úmrtí v souvislosti s aktuální epidemií covidu-19, tedy zhruba po půl roce. Přibylo také dvacet nových místních případů infikování variantou delta. Žena, která zemřela, byla starší devadesáti let a měla řadu dalších zdravotních potíží.

Všechny nové případy byly zaznamenány v Aucklandu, který je ohniskem nynější epidemie a je v přísném lockdownu. Na Novém Zélandu je aktuálně 782 aktivních případů nákazy, z toho 765 v Aucklandu a 17 v hlavním městě Wellingtonu. Pětimilionová země dohromady eviduje 3 750 potvrzených případů covidu a 27 souvisejících úmrtí.

Zélandu se s výjimkou několika málo případů z února podařilo zůstat celé měsíce bez koronaviru, nicméně z Austrálie se tam dostala varianta delta. Už v červenci novozélandská vláda zrušila „cestovní bublinu“ s Austrálií, díky které lidé mohli mezi oběma zeměmi jezdit bez povinnosti nastoupit po příjezdu do karantény.

Agentura DPA připomíná, že vláda nejdříve v přístupu k pandemii covidu-19 vsadila na nulovou strategii. Kritici jí vyčítají, že se kvůli tomu začala příliš pozdě zajímat o očkování. Nyní ho má za sebou asi 1,3 milionu lidí.
USA: Stoupají počty nakažených i očkovaných

Americké úřady uvádějí, že tam, kde v posledním týdnu přibylo nejvíc potvrzených případů koronavirové nákazy, zároveň hlásí nejvíc nově očkovaných lidí v přepočtu na počet obyvatel. Stále stoupá celostátní počet hospitalizovaných, data však ukazují na zlepšení.
Nejvyšší přírůstky nakažených nyní z celých Spojených států eviduje Tennessee, tamní úřady však v rámci celé země hlásí i šesté nejvyšší počty nově očkovaných za poslední týden. Nemocnice v Tennessee jsou nadále „pod stupňujícím se tlakem kvůli vysoce nakažlivé variantě delta“, napsal místní zdravotnický úřad.

„Mnoho nemocnic má kapacitní problémy, které se nedají srovnat s ničím, co jsme dosud za pandemie zažili,“ uvedl úřad a obyvatele státu vyzval, aby se nechali očkovat. Většina případů infekce a hospitalizací je totiž mezi těmi, kdo očkovaní nejsou. Plnou vakcinaci má za sebou zhruba 42,1 procent obyvatel státu.

USA plnohodnotně schválily vakcínu Pfizer. Jako první země světa
Druhá nejhorší epidemická situace je v Alabamě, která za minulý týden provedla nejvíc nových očkování v zemi. „S šířením vysoce nakažlivé varianty covidu-19 delta a narůstajícími případy, hospitalizacemi a úmrtími, dál vyzýváme všechny ty, kdo jsou k tomu způsobilí, aby se co nejrychleji nechali očkovat,“ uvedl zástupce tamního zdravotnictví Scott Harris.
Nejvyšší přírůstky nakažených ve Spojených státech a zároveň vysoký podíl nově očkovaných hlásí také Florida, Georgia, Kentucky, Mississippi a Jižní Karolína. Floridské zdravotnické úřady tento týden oznámily pokles počtu nově přijatých pacientů, ale přesto je jich víc než při předchozích vlnách.

Podzim ukáže, jak jsme po vlnách covidu imunní, říká epidemiolog Smejkal
Hospitalizace pacientů s covidem-19 ve Spojených státech stabilně stoupají od začátku července, pomalu se však začíná projevovat zlepšení, ukazují statistiky amerického Úřadu pro zdraví a lidské služby (HHS). Celkový počet hospitalizací se v červenci téměř ztrojnásobil, v srpnu pak zdvojnásobil.

Za posledních osm nedělí bylo vždy nových pacientů v nemocnicích o 25 procent více, než v týdnu předtím. V uplynulém týdnu však byl nárůst hospitalizovaných jen dvouprocentní. Bezmála 30 procent všech současných hospitalizací v USA mají dohromady Florida a Texas.
Celkem je v nemocnicích přes 102 tisíc Američanů, což odpovídá 72 procentům dosavadního vrcholu z poloviny ledna. Nemocnice po celé zemi jsou naplněny zhruba ze tří čtvrtin, jednotky intenzivní péče z 80 procent.

X X X

Lidí s demencí celosvětově přibývá, říká WHO. Vývoj léků na nemoc stagnuje

Počet lidí s demencí prudce roste, uvedla ve čtvrtek ve zveřejněné studii Světová zdravotnická organizace (WHO). Podle ní by v roce 2030 mělo být proti současnosti o 40 procent více lidí trpících touto chorobou, přičemž většina zemí na tento vývoj není připravena.
WHO po světě v současnosti eviduje 55 milionů lidí s demencí, na konci tohoto desetiletí by to mohlo být 78 milionů, v roce 2050 pak 139 milionů. Organizace rovněž vyčíslila náklady spojené s tímto onemocněním, které celosvětově činí v přepočtu 28 bilionů korun. V roce 2030 by to mohl být více než dvojnásobek.

„Svět nechává lidi s demencí ve štychu,“ řekl podle agentury DPA šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus při prezentaci studie. Musí se podle něj udělat více, aby se těmto lidem dostalo důstojného života a aby ošetřovatelé nebyli na péči o dementní pacienty sami.
„Lidi s demencí, jejich rodiny a pečovatelky či pečovatelé zažívají diskriminaci kvůli věku, stigmatizaci a sociálnímu vyloučení. To v našich společnostech nesmí mít místo,“ uvádí zpráva.

Potraviny, které snižují riziko demence. Co jíst ve 40, 50 a 60 letech?
Jedním z hlavních důvodů vzrůstajících počtů dementních lidí je skutečnost, že lidé díky zdravějšímu životnímu stylu žijí déle než předchozí generace. S věkem obecně roste riziko nemocí, jako je právě demence. Lidé při ní postupně ztrácejí kognitivní funkce jako paměť, orientaci, mluvení, učení, plánování či odhad. Ztrácejí se také emoční a sociální dovednosti. Nemoc přichází většinou s pokročilým věkem, může ji ale vyvolat také úraz hlavy či Alzheimerova choroba. Ve zhruba 60 procentech případů postihuje ženy.

Kvůli mnoha dosavadním neúspěšným klinickým studiím však klesá zájem o vývoj léků na demenci, upozorňuje WHO.
Jen čtvrtina zemí světa má ucelenou strategii podpory pacientů s demencí a jejich rodin, připomíná WHO. Česko schválilo Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění pro 2020–2030 letos v dubnu.

X X X

Vůdce odboje v afghánském Pandžšíru chce s Tálibánem jednat o konci bojů

Afghánské islamistické hnutí Tálibán v neděli oznámilo, že jeho síly se probojovaly do srdce provincie Pandžšír, která zůstala po bleskovém zabrání Afghánistánu v půlce srpna Tálibánem poslední baštou odporu. Vůdce odboje v Pandžšíru Ahmad Masúd podle agentury Reuters uvedl, že je s Tálibánem ochoten jednat o ukončení bojů.

Tálibán podle svého nedělního prohlášení ovládl město, které sousedí s metropolí provincie Pandžšír Bazarakem a pět ze sedmi okresů provincie Pandžšír. Tálibánci rovněž tvrdí, že se zmocnili velkého množství vojenských vozidel, zbraní a munice.
Mluvčí vzbouřenců z Pandžíru Fahím Daští však v neděli na Twitteru varoval, že Tálibán se snaží šířit zprávy, které mají odlákat pozornost a hnutí odboje způsobilo Tálibánu velké ztráty.
Tvrzení ani jedné ze stran podle zahraničních agentur nelze nezávisle ověřit. Již dříve Tálibán tvrdil, že má pod kontrolou celé území Afghánistánu včetně Pandžšírského údolí, boje ale pokračují a obě strany tvrdí, že působí té druhé významné ztráty.
Lídr hnutí odporu Ahmad Masúd dříve ubezpečoval, že bude v protiofenzivě pokračovat a požádal o mezinárodní podporu. V neděli ale podle gentury Reuters řekl, že vítá návrh rady muslimských učenců, aby byla zahájena jednání s cílem mírového urovnání konfliktu. Upozornil však, že Tálibán musí ukončit útoky v Pandžšíru.

V Afghánistánu se urputně bojuje o Pandžšír, vládu povede druhý muž Tálibánu
Nicméně italská humanitární skupina Emergency v sobotu uvedla, že bojovníci Tálibánu dorazili do nemocnice, kterou provozuje v jednom z okresů v údolí Pandžšír. Podle bývalého poslance za provincii Pandžšír probíhají boje ve dvou okresech a zbylých pět je pod plnou kontrolou odboje.

Vzpurná provincie mezi horami
Současný lídr odboje Ahmad Masúd je syn legendárního vůdce afghánské opozice proti Tálibánu a předtím proti sovětské okupaci Ahmada Šáha Masúda, který zahynul v roce 2001 při atentátu spáchaném teroristickou sítí Al-Káida. K Masúdovým stoupencům se připojili i někteří členové afghánské armády a speciálních sil či bývalý viceprezident Amrulláh Sálih.
Pandžšír je jednou z nejmenších afghánských provincií, která se nachází severně od Kábulu, je domovem asi 150 až 200 tisíc lidí z různých etnických skupin, převážně pak Tádžiků.

Drsné hornaté údolí severně od Kábulu bylo v minulosti velmi obtížné překonat. Údolí řeky Pandžšír je vklíněno mezi horské vrcholky dosahující tří tisíc metrů. Za Masúdova zesnulého otce odolávala provincie jak sovětské armádě, tak předchozí vládě Tálibánu.
Ahmad Masúd po ovládnutí Afghánistánu Tálibánem uvedl, že je připraven s hnutím jednat a vyzval k utvoření vlády v Kábulu, která by zahrnovala všechny afghánské etnické skupiny.

X X X

Africká Guinea zažívá pokus o převrat. Armáda tvrdí, že zajala prezidenta

Vzbouřenci z řad speciálních jednotek v západoafrické Guineji tvrdí, že zajali prezidenta Alphu Condého, pozastavili platnost ústavy, rozpustili všechny instituce a uzavřeli pozemní a vzdušné hranice. Armáda kontroluje vládní čtvrť a nařídila občanům metropole Konakry, aby nevycházeli. Vláda tvrdí, že se útok na prezidentský palác podařilo odrazit.

Jediný most spojující pevninu s poloostrovem Kaloum, kde sídlí většina ministerstev i guinejský prezident, odřízla armáda. Těžce ozbrojení vojáci hlídají palác a ulice se na jejich příkaz vylidnily. Armádní konvoje údajně zamířily také k centrální bance a nedalekému přístavu.

Agentura Reuters uvádí nejméně dva zraněné, objevila se také zatím nepotvrzená zpráva hovořící o jednom mrtvém vojákovi. „Vidím skupinu vojáků mířících k sídlu prezidenta. Hodně se střílelo,“ popisuje svědek Ousmane Camara.
Za vzpourou je podle zdrojů agentury Reuters elitní jednotka, které velí bývalý příslušník francouzských legií Mamady Doumbouya. Doumbouya a jeho muži podle zahraničních agentur převzali kontrolu nad státní televizí a přerušili obvyklý program.
„Je povinností vojáka zachránit zemi,“ uvedli pučisté v prohlášení slibujícím obnovit demokracii v zemi. „Personalizace politického života skončila. Politiku napříště už nesvěříme jednomu muži, svěříme ji lidu,“ slíbil Doumbouya.

Guinejský prezident, třiaosmdesátiletý Alpha Condé, je údajně v pořádku. Na sociálních sítích už nicméně kolují fotografie a videa, podle kterých ho armáda zajala. Ministerstvo obrany však podle agentury AFP tvrdí, že se útok na palác podařilo odrazit a že pokračují „rozsáhlé bezpečnostní operace k obnovení pořádku a míru“.

„Došlo k tomu týden poté, co parlament hlasoval pro zvětšení rozpočtu prezidenta a poslanců, zatímco u bezpečnostních složek, jako je policie a armáda, se rozpočet podstatně zmenšil,“ říká zpravodaj Al-Džazíry Nicolas Haque.
Condé se minulý rok navzdory protestům stal potřetí prezidentem, a to díky nové ústavě, která zrušila limit maximálně dvou mandátů. K moci se dostal v roce 2010 jako vůbec první demokraticky zvolený guinejský prezident od chvíle, kdy země v roce 1958 získala nezávislost na Francii.

Mnozí viděli v jeho zvolení nový start po desetiletích zkorumpovaných autoritářských vlád. Prezidentovi odpůrci si naopak myslí, že se mu nepodařilo zlepšit životy téměr 13 milionů obyvatel země, z nichž většina žije v chudobě, navzdory nerostnému bohatství země.
Prezident v roce 2011 přežil pokus o atentát poté, co ozbrojenci v noci obklíčili jeho dům a zasáhli raketami jeho ložnici. Střely zabily jednoho z jeho osobních strážců.

X X X

Francouzi opět protestovali proti covid pasům. Do ulic jich vyšlo 170 tisíc

Po celé Francii osmý víkend v řadě protestovaly desetitisíce lidí proti takzvaným covidovým pasům, kterými jejich držitelé prokazují, že se proti covidu-19 nechali očkovat, onemocnění prodělali nebo mají negativní test. V zemi bylo podle agentury DPA svoláno na 200 protestních pochodů. Odpůrci pasů tvrdí, že doklad omezuje jejich svobodu a dělí občany na dvě kategorie.

Podle francouzského ministerstva vnitra se dohromady dnešních protestů zúčastnilo 170 tisíc lidí po celé zemi. V předchozích měsících dostali organizátoři demonstrací proti covidovým pasům do ulic opakovaně přes 200 tisíc osob.
V jihofrancouzském Montpellier vyšlo do ulic podle odhadů prefektury nejméně šest tisíc lidí, v Avignonu kolem čtyř tisíc demonstrantů.
V Paříži se dav pokusil vtrhnout do obchodního centra Forum des Halles, informovala televize BFM TV. Policie ale dostala situaci pod kontrolu a demonstranti se rozptýlili.
Ve Francii, která má asi 67 milionů obyvatel, jsou plně očkovány již asi dvě třetiny lidí a téměř tři čtvrtiny dostaly alespoň jednu dávku proticovidové vakcíny.

Zároveň klesá počet hospitalizovaných pacientů s covidem-19 a snižuje se i sedmidenní incidence, která udává počet nově nakažených na sto tisíc obyvatel. Situace ale zůstává napjatá na francouzských zámořských územích.
Francie dnes ohlásila 13 336 nových případů koronavirové nákazy a dalších 83 úmrtí pacientů s covidem-19. Počet lidí hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče klesl za den o 36 na 2 223.

X X X

V Paříži začaly jezdit „kachní autobusy“. Zvládnou jízdu i plavbu po vodě

Turisté vždy mohli Paříž objevovat z vyhlídkových autobusů i z lodí plujících po Seině, nově jim oba tyto zážitky nabízí jediný dopravní prostředek, obojživelný autobus. Na první pohled vypadá jako obvyklý autobus, v mžiku ovšem může sjet mezi labutě a začít brázdit vodní hladinu.

Atrakci od letošního léta provozuje společnost Les Canards de Paris (Pařížské kachny). Obojživelná vozidla jezdí již v řadě světových metropolí, například v Hamburku anebo Budapešti. Často jsou přestavěná z původně vojenských strojů.
Pařížské autobusy ovšem vznikly podle originálního designu a byly ze dvou třetin postavené ve Francii, uvádí se na stránkách provozovatele. Motory a podvozek vznikly v továrnách v Calvadosu a na předměstí Lyonu, plášť vyrobili v loděnicích v zahraničí.

Trasa kachních autobusů začíná na Martových polích poblíž Eiffelovy věže, vede přes další památky v centru města a na náměstí Trocadéro se ponoří do Seiny, odkud pluje zpět. Na stropě autobusu nad každým sedadlem jsou záchranné vesty a na boku autobusu je speciální schránka s kotvou.