iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Babiš: Před integrací Balkánu do EU rozšířit Schengen

Rozšíření Evropské unie o státy západního Balkánu je složitý proces, který potrvá dlouhou dobu. Brusel by měl do té doby nabídnout regionu perspektivu členství v schengenském prostoru volného pohybu. Na Bledském strategickém fóru ve Slovinsku to dnes řekl český premiér Andrej Babiš, podle kterého bude o návrhu v říjnu unijní summit. Pro přijetí Srbska do EU se ve svém dnešním projevu na fóru vyslovil šéf maďarského kabinetu Viktor Orbán a označil ho za klíčový stát.

"Proč nemluvíme o Schengenu? Rozšíření Schengenu je mnohem snazší než rozšíření Evropské unie," uvedl Babiš, jenž se konference účastnil v panelu vedoucích představitelů, který nesl název "Budoucnost Evropy – stát a vydržet". Zopakoval také názor, že do schengenského prostoru by kromě členských zemí EU Chorvatska, Bulharska a Rumunska mělo být přijato také Srbsko.

Maďarský premiér Orbán dnes podle maďarské tiskové agentury MTI označil Srbsko za klíčový stát, jehož přijetí do EU je nezbytné z geopolitického a bezpečnostního hlediska. "Evropská unie potřebuje členství Srbska víc, než to potřebuje samo Srbsko," podtrhl Orbán. Ve své řeči se zaměřil na migraci a varoval před hrozbou migrační krize kvůli situaci v Afghánistánu.
Babiš považuje za "absurdní", že například Bulharsko čeká už deset let na rozšíření Schengenu, když "přitom hlídá hranici lépe" než některé schengenské země. "Z titulu bezpečnosti Evropy bychom měli vzít do Schengenu také země západního Balkánu, pokud splní podmínky. V první řadě Srbsko, protože Srbsko je na trase ilegální migrace a aktivně proti ní bojuje," řekl novinářům šéf české vlády po skončení jednání.

"Slovinský premiér Janez Janša slíbil, že to navrhne jako téma k diskusi na příští neformální Evropské radě 6. října," dodal Babiš. Slovinsko momentálně předsedá Radě EU, jeho prioritou je rozšíření EU o západní Balkán.
Babiš hovořil na debatě, ve které evropští lídři diskutovali mimo jiné o unijní migrační politice. "Evropa by měla být silnou ekonomickou a vojenskou silou. Musíme definovat území a být silní, protože máme silné soupeře," odpověděl na otázku moderátora, jak by měla vypadat budoucí Evropa.

Srbský prezident Aleksandar Vučić připomněl, že nadšení obyvatel Srbska i dalších zemí regionu pro vstup do EU výrazně klesá. Dáno je to podle něj měnícími se podmínkami a nedodrženými sliby ze strany Bruselu.
Členství v EU zůstává strategickou prioritou Srbska, zároveň se však země do té doby "musí postarat sama o sebe", řekl Vučić. Právě proto podle něj trojice balkánských lídrů přišla v červenci s vlastní iniciativou Open Balkan, která má v budoucnu zajistit volný pohyb osob a zboží mezi Srbskem, Severní Makedonií a Albánií.

Se změnou současného přístupu sedmadvacítky vůči Balkánu souhlasil také předseda Evropského parlamentu David Sassoli. "Musíme přehodnotit přístupový proces o státy západního Balkánu. Současný vývoj nahrává třetím hráčům či přímo protivníkům," uvedl s tím, že EU vyčlenila pro tento region více prostředků na podporu integrace.

Fórum, konané každoročně od roku 2009, jeho organizátoři charakterizují jako hlavní mezinárodní konferenci ve střední a jihovýchodní Evropě, která nabízí platformu pro vyjádření a porovnání názorů na moderní společnost a její budoucnost. Účelem je umožnit účastníkům vyměnit si názory a hledat inovativní řešení současných a budoucích výzev a také usnadnit kontakty s regionálními i globálními činiteli.

X X X

Evropa neví, co s afghánskými migranty. Obává se „magnetického efektu“

Je to chvíle, pouhých šest let, kdy kancléřka Angela Merkelová přesvědčovala zbytek Evropy, že je třeba přijmout běžence ze Sýrie a že stavění plotů po maďarském vzoru není žádným řešením. Výsledkem byl příchod milionu imigrantů, které Německo dosud jen obtížně vstřebává.

Jejím hlavním oponentem byl v roce 2015 mladý rakouský politik Sebastian Kurz, tehdy šéf diplomacie. Obvinil kancléřku, že smlouva s Ankarou, která nechává starosti s imigrací na Turecku výměnou za evropské miliardy pomoci, je pokrytecká a neudržitelná.
Zatímco Afghánci prchají před reálnou hrozbou a nemají se kam uchýlit, k italským břehům připlouvají ve velkých počtech Tunisané, které do Evropy nežene nic jiného než snaha ekonomicky si přilepšit.

X X X

Papež František: Pokud neintegrujeme uprchlíky, mohou se stát nebezpečím

Papež také kritizoval podle něj nezodpovědnou západní politiku intervence a snahy zavádět demokracii v Afghánistánu. V rozhovoru odmítl spekulace, že by se ze zdravotních důvodů chystal opustit vedení katolické církve.
"Když je přijmete a necháte doma a neintegrujete, jsou nebezpečím, protože se cítí jako cizinci," řekl papež rozhlasu COPE. "Pomyslete na tragédii (na letišti) v Zaventemu. Ti, co provedli tento teroristický čin, byli Belgičané, děti neintegrovaných imigrantů," připomněl papež útoky v Belgii z roku 2016, při nichž na letišti a v bruselském metru zemřely tři desítky lidí.

Jako příklad správného postupu integrování imigrantů papež František, který je původem z Argentiny, uvedl Švédsko a jeho přijímání uprchlíků před diktaturami v Argentině, Chile a Uruguayi ve druhé polovině minulého století.
Země by si ale podle papeže měly upřímně přiznat, kolik uprchlíků mohou přijmout. "A proto je důležitý dialog mezi národy. Dnešní migrační problém nevyřeší žádná země sama," řekla hlava katolické církve.

Papež označil za "okupaci" intervenci mezinárodních jednotek v čele s USA v Afghánistánu. Odsoudil "nezodpovědnou politiku intervence zvenčí a politiku budovat v jiných zemích demokracii bez ohledu na tradici tamních národů". Papež řekl tuto větu v domnění, že cituje německou kancléřku Angelu Merkelovou, která to podle něj řekla v Moskvě 20. srpna a kterou označil za jednu z "velkých osobností světové politiky". Podle agentury DPA je ale papežův citát postojem ruského prezidenta Vladimira Putina, s nímž se Merkelová v Moskvě setkala. Kancléřka podle DPA nicméně řekla, že v budoucnu je třeba pečlivě zvážit, do jakých aktivit se zapojit.

"Nevím, kde došli k tomu, že chci podat demisi," řekl papež ohledně spekulací, které šířila část italského a argentinského tisku, že hodlá odejít z čela církve kvůli zdravotním problémům. František uvedl, že o tom nikdy neuvažoval. Řekl, že díky červencové operaci, kdy mu lékaři odebrali část tlustého střeva, nyní může jíst všechno. Musí ale brát speciální léky. V pondělí španělská stanice zveřejnila krátkou část rozhovoru, ve které papež tvrdil, že mu v souvislosti s červencovým zákrokem zachránil život zdravotní bratr, kterého hlava katolické církve popsala jako velice zkušeného muže. Podle papeže ho právě tento zdravotník varoval, že se musí nechat operovat.

Papež František, který tento měsíc navštíví Maďarsko a Slovensko, také v rozhovoru řekl, že plánuje v dalších měsících navštívit menší země Evropy, mimo jiné Maltu, Kypr a Řecko. Čtyřiaosmdesátiletý papež také nevyloučil, že napřesrok zavítá do španělského poutního města Santiago de Compostela.

X X X

Nejvýše postaveným mužem v Afghánistánu bude mulla Hajbatulláh Achúndzáda

Nejvýše postaveným mužem v Afghánistánu, kterému budou podřízeni prezident i předseda vlády, bude vůdce radikálního hnutí Tálibán mulla Hajbatulláh Achúndzáda. Oznámil to afghánský server TOLOnews.0
Tálibán uvádí, že jednání o složení vlády jsou v konečném stadiu a hnutí prý o vládě brzy vydá prohlášení.
„Konzultace o nové vládě jsou téměř u konce. Islámská vláda, již brzo vyhlásíme, se stane pro národ modelem. O účasti velitele (Achúndzády) ve vládě není pochyb,“ řekl Inamulláh Samanganí z kulturní komise Tálibánu.

Podle TOLOnews bude vláda Tálibánu podobná íránské. Írán má prezidenta a vládní kabinet a také nejvyššího vůdce, který je náboženskou autoritou a držitelem nejvyšší funkce v zemi. Má pravomoc určovat politiku a zamítnout zákony a může zrušit rozhodnutí prezidenta.

Asi šedesátiletý mulla Achúndzáda je nejvyšším představitelem islamistického hnutí Tálibán od května 2016, kdy nahradil Muhammada Mansúra, který zahynul při útoku amerického bezpilotního letounu v Pákistánu.
Podle některých zdrojů se zabývá spíše právními a náboženskými otázkami než vojenskými a je oceňován za to, že se mu podařilo sjednotit různé frakce Tálibánu pod společným vedením.

X X X

Nástupce Merkelové míří k debaklu, její kosočtverec přebírá Scholz

Necelý měsíc před německými parlamentními volbami se do čela průzkumů vyhoupla sociální demokracie. Její kandidát na kancléře Olaf Scholz těží z přešlapů svých konkurentů a úspěšně imituje styl odcházející kancléřky Angely Merkelové.
V řadách nejsilnější německé strany panuje v posledních týdnech čím dál větší nervozita. Průzkumy naznačují, že Konzervativní unie CDU/CSU by po šestnácti letech vlády Angely Merkelové mohla skončit v opozici. Hlavní důvod? Kancléřka po sobě zanechává vakuum, které se nepodařilo zaplnit.

Stranický kandidát na kancléře Armin Laschet je sice zkušený pragmatik, proti jeho nominaci však reptá i podstatná část členstva. Jeho podpora mezi voliči (která ostatně nikdy nebyla moc velká) utrpěla zásadní ránu na konci července, kdy ho kamery zachytily, jak se směje při návštěvě záplavami zdevastovaného Erftstadtu.

Sice se omluvil, ale od té doby to s ním jde z kopce. „Členové CDU v mém volebním okrsku nám vzkazují, abychom jim neposílali žádné plakáty, na kterých je Laschetův obličej,“ cituje list The Financial Times nejmenovaného konzervativního poslance. „Pro naši kampaň je spíš přítěží než přínosem.“

Německo se otřepává z povodní, adept na kancléře se omluvil za smích.
Premiér Severního Porýní-Vestfálska je dnes v médiích i na sociálních sítích peskován za kde co: chaotický styl zvládání pandemie v nejlidnatější spolkové zemi, za to, že na mítinku popletl jméno poslankyně stojící po jeho boku, že si do záplavami postižených regionů nevzal holinky, že si během kampaně dal zmrzlinu...

„Dostal se do negativní spirály, ze které se jen těžko může dostat ven. Cokoliv udělá, je za to rozcupován,“ popisuje současnou situaci šedesátiletého rodáka z Cách, který se ve vysoké politice pohybuje už téměř třicet let, odborník na moderní politické dějiny Německa Andreas Rödder z Univerzity v Mohuči.
Německé spolkové volby 2021: zpravodajství, analýzy, komentáře

Laschet je považován za tak slabého kandidáta, že 70 procent voličů CDU/CSU v týden starém průzkumu vyjádřilo přání, aby uvolnil místo populárnímu bavorskému premiérovi Markusu Söderovi. Jenže na to už je pozdě, protože touto dobou už tisíce Němců odevzdaly svůj hlas korespondenčně.
„Trenér se nemění během hry,“ odmítl v úterý podobné spekulace ministr zdravotnictví za CDU Jens Spahn a připustil, že kampaň se zatím pro jeho stranu nevyvíjí moc dobře: „Musíme v příštích čtyřech týdnech zabojovat.“

Jako Angela, ale z konkurenční strany
Konzervativní unie v předvečer odchodu Angely Merkelové podle všeho skutečně svádí nejobtížnější předvolební boj od roku 1998, kdy dlouholetého kancléře Helmuta Kohla vyhnalo z funkce vítězství sociálního demokrata Gerharda Schrödera.
Zatímco na počátku roku CDU/CSU měla v průzkumech podporu 36 procent voličů, nyní je to o patnáct procentních bodů méně. V květnu ji na prvním místě předstihli Zelení, ty ovšem v poslední době stáhla k 17 procentům série přešlapů jejich kandidátky Annaleny Baerbockové.

Po letech první. Německá SPD se měsíc před volbami dostala do čela průzkumů
A tak se nyní směje ten, kdo v průzkumech dlouho zůstával tím třetím vzadu. Sociální demokracie (SPD) by podle posledních sond mohla získat 25 procent hlasů a má šanci po šestnácti letech opět obsadit kancléřství.
Vzestup strany, která posledních osm let plnila roli menšího partnera v rámci velké koalice Angely Merkelové, živí především fakt, že lídr její kandidátky Olaf Scholz se nedopouští žádných velkých chyb. V čele kancléřství by ho rádo vidělo padesát procent Němců, což je dvakrát víc než u jeho hlavních rivalů.

Jako ministr financí byl hlavním iniciátorem velkorysého záchranného balíčku na pomoc pandemií zasažené ekonomice a v kampani razí jednoduchá hesla: dostupné bydlení pro všechny, stabilní penze a zvýšení minimální mzdy na dvanáct eur za hodinu.
Především se však prezentuje jako přirozený nástupce Merkelové. Podobně jako stále velmi populární kancléřka je to za všech okolností klidný pragmatik, žádná velká gesta ani strhující projevy do jeho repertoáru nepatří. Jeho přednes je někdy tak strojený, že si vysloužil přezdívku „Scholz-o-mat“.

Volební stratégové SPD na této image úmyslně pracují a Scholz se dokonce nedávno objevil na obálce Süddeutsche Zeitung s prsty spojenými do typického merkelovského kosočtverce. Mezi některými konzervativními politiky tak vyvolal rozhořčení, že se chce „podloudně zmocnit dědictví“ kancléřky.

Liberální protestant z Hamburku v rozhovorech přiznává, že cílí i na dosavadní voliče z řad CDU/CSU, jimž kancléřka už nyní chybí. „Řada lidí mě vnímá jako sázku na jistotu, protože mám více vládních zkušeností než ostatní kandidáti,“ uvedl pro Financial Times.

Spory o klima i Afghánistán. V debatě adeptů na kancléře bodoval Scholz
Pokud by se volby konaly dnes, měl by Scholz hned čtyři možnosti, jak sestavit vládu. A protože k vytvoření další velké koalice s konzervativci už v Berlíně není chuť, je čím dál pravděpodobnější vznik „semaforové“ koalice se Zelenými a FDP nebo ještě levicovější kombinace se Zelenými a postkomunistickou Levicí.

Právě poslední možnost posloužila v úterý Merkelové, jak do kampaně zasáhnout a vymezit se proti svému samozvanému nástupci. „Se mnou jako kancléřkou by nikdy nebyla koalice za účasti Levice. Zdali to samé sdílí také Olaf Scholz, zůstává otevřené,“ řekla kancléřka novinářům. „V tomto kontextu je jednoduše obrovský rozdíl pro budoucnost Německa mezi mnou a jím,“ dodala.

X X X

Použití odposlechů v kauze Vojenského zpravodajství bylo podle NS v pořádku

Použití odposlechů v kauze zneužití Vojenského zpravodajství bylo v pořádku. K tomuto závěru dospěl Nejvyšší soud (NS), který odmítl dovolání někdejší šéfky kabinetu premiéra Petra Nečase (ODS) Jany Nečasové i ostatních obžalovaných. Uvedl také, že soudy hodnotily důkazy logicky a přesvědčivě a že srozumitelně vysvětlily, proč obhajobě obžalovaných neuvěřily.

Kauza Vojenského zpravodajství přispěla v roce 2013 k pádu Nečasovy vlády. Soudy Nečasovu současnou manželku Janu pravomocně potrestaly tříletou podmínkou a desetiletým, tedy maximálním zákazem působení ve vedoucích funkcích státní správy. Podle rozsudku zosnovala zneužití pravomoci, když v roce 2012 nezákonně zaúkolovala zpravodajce Milana Kovandu, Ondreje Páleníka a Jana Pohůnka, aby zařídili sledování premiérovy tehdejší ženy Radky. Získáním informací o její předpokládané nevěře chtěla uspíšit Nečasův rozvod.

NS rozhodl o dovoláních už letos v květnu, výsledek ale doposud nezveřejnil. Nyní vyšlo najevo, že vyhověl návrhu nejvyššího státního zástupce, jenž žádal odmítnutí dovolání všech čtyř odsouzených. Výhrady, které Nečasová a ostatní v dovoláních zmínili, byly podle NS zčásti zjevně neopodstatněné, zčásti neodpovídaly žádnému z dovolacích důvodů stanovených v trestním řádu.

Olomoucké vrchní státní zastupitelství, které kauzu dozorovalo, je s výsledkem spokojené. „V první řadě jsme rádi, že to dlouhé soudní řízení, které bylo z našeho pohledu skutkově i právně poměrně jednoduché, je u konce,“ řekl ČTK náměstek vrchního státního zástupce Pavel Komár.

Poukázal na to, že NS sice dovolání rovnou odmítl, přesto ale velkou část odůvodnění věnoval úvahám o věcné stránce případu. „Nemusel, ale přesto to považoval za potřebné, to je potřeba ocenit,“ podotkl Komár. Rozhodnutí NS bude mít podle něj významný judikaturní dopad ohledně použitelnosti odposlechů v případech podobného typu.
Advokáti obžalovaných označovali odposlechy za nezákonně nařízené, a tedy nepoužitelné jako důkaz. NS se v tomto ohledu zastal státních zástupců a policistů. Upozornil na předchozí judikaturu, podle níž formální nedostatky příkazů k odposlechu nemusí nutně znamenat nezákonnost a nepoužitelnost takto získaných důkazů.

„Od počátku jsme tvrdili, že odposlechy byly zákonné a důvodné,“ poznamenal Komár. V době rozhodování o povolení odposlechů byly podle náměstka ostravský okresní soud i Krajský soud v Ostravě, který povolil jejich prodloužení, místně příslušné. Nyní je po jiném nálezu NS povolují soudy z místa spáchání trestné činnosti.

Nečasová i ostatní argumentovali mimo jiné i tím, že rozhodnutí soudů spočívá v nesprávném právním posouzení skutku. NS to ale odmítl, stejně jako tvrzení, že soudy porušily jejich právo na obhajobu a na spravedlivý proces.
„Soud prvního stupně detailně a srozumitelně vysvětlil, proč neuvěřil obhajobě obviněných vyjádřené v řízení před soudem. Stejně tak vysvětlil, proč nevěřil některým svědkům,“ konstatoval NS. Soud podle něj také neopomněl vysvětlit, proč nevycházel ze svědecké výpovědi expremiéra Nečase, který vypovídal ve prospěch své ženy. Nečas nyní v této souvislosti čelí obžalobě za křivou výpověď.

Zpravodajci Páleník, Kovanda a Pohůnek dostali podmínky v délce 2,5 roku, dvou let a 20 měsíců a zákazy činnosti ve zpravodajských službách a bezpečnostních sborech na osm, sedm a šest let. Všichni odsouzení vinu od počátku odmítali. Jejich kauzu spustila policejní razie na úřadu vlády. „Na úřadu vlády bylo nalezeno velké množství důkazů, které přispěly k usvědčení pachatelů v této věci. Podle mého názoru to plně dokládá opodstatněnost zmíněného zákroku,“ podotkl Komár.
Kovandův advokát Jiří Matzner zatím neví, zda bude jeho klient chtít věc dál řešit. „Uplynula poměrně dlouhá doba, musíme se poradit. V úvahu by připadala ústavní stížnost. Podali jsme také žádost o obnovu řízení, ale předpokládám, že ve světle tohoto rozhodnutí Nejvyššího soudu v ní nebudeme pokračovat dál,“ řekl dnes novinářům. Dodal, že Kovanda se s odsuzujícím rozsudkem neztotožnil. „Po 25 letech opustil službu bez výsluh a bez morálního kreditu, který do té doby rozhodně měl,“ uvedl.
Nečasová figuruje také v dalších kauzách. V případu možného úniku informací z Bezpečnostní informační služby, v níž policie obvinila také lobbistu Ivo Rittiga, ji justice pravomocně osvobodila. V kauze tzv. trafik pro poslance ODS ji soud zatím nepravomocně zprostil viny z podplácení a zároveň zastavil její stíhání za nezdanění luxusních darů od politiků a lobbistů.

X X X

SZIF: Příjemci dotací musí ověřovat střet zájmů

Státní zemědělský investiční fond (SZIF) odmítá, že by změnil svoje stanovisko ohledně střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. „K žádné změně názorů z naší strany nedošlo. Na základě analýzy problému jsme pouze dospěli k závěru, že SZIF není v rámci správní kontroly oprávněn ověřovat, zda žadatelé o dotace v zadávacích řízeních na veřejné zakázky kontrolovali možné naplnění podmínek zákona o střetu zájmů,“ uvedla pro Českou justici mluvčí SZIF Lenka Rezková. Jde totiž o přímou odpovědnost zadavatelů veřejné zakázky, kteří jsou povinni se zákonem o střetu zájmů bezvýjimečně řídit.
Mají se drobní zemědělci vyhnout dodavatelům z holdingu Agrofert, aby jim nehrozily problémy s dotacemi? SZIF se podle Rezkové v uplynulých měsících intenzivně zabýval otázkou, jak by měli žadatelé o dotace postupovat s ohledem na zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů v případech, kdy sami vystupují v pozici zadavatele podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.

Fond není podle mluvčí povinen ověřovat, zda žadatelé o dotaci při zadávání veřejných zakázek neporušili zákon o střetu zájmů, ale žadatelé o dotaci v pozici veřejných zadavatelů mají povinnost ustanovení zákona o střetu zájmů striktně dodržovat. „Žadatelům o poskytnutí platby jsme doporučili požadavky zákona o střetu zájmů v procesu zadávání veřejných zakázek vždy zohledňovat a jejich naplnění vyžadovat. K tomu jsme vydali i metodické doporučení,“ dodává Rezková.
K těmto případům v praxi dochází zejména u dotací na nákup zemědělské techniky, kdy žadatelé o dotaci musí při jejím pořizování postupovat podle zákona o zadávání veřejných zakázek a organizovat formální zadávací řízení.
Složitá a nepřehledná problematika

Názorně se zde ilustruje složitost a nepřehlednost problematiky týkající se zákona o střetu zájmů a zejména jeho použití ve vztahu k zadávání veřejných zakázek a čerpání dotací. Dosud například zcela chybí metodická podpora veřejným zadavatelům. „Zákon o zadávání veřejných zakázek a zákon o střetu zájmů mají odlišný účel. Ostatně i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vyslovil z pozice orgánu dozoru nad dodržováním pravidel zadávání veřejných zakázek svou nepříslušnost k přezkumu možného porušení zákona o střetu zájmů,“ připomíná Lenka Rezková.

Protože se i v daném případě jedná o otázky dosud neupravené zákonem ani evropskými předpisy, provedl SZIF sérii opatření. Například pozastavil žádosti o dotace do doby vyjasnění právního problému.
S ohledem na nejasnost výkladu totiž nebylo zřejmé, zda rozsah jím vykonávané správní kontroly zahrnuje rovněž kontrolu toho, zda žadatelé při zadávání veřejných zakázek postupovali v souladu s ust. § 4b zákona o střetu zájmů (zákaz účasti veřejných funkcionářů a jimi ovládaných společností ve veřejné soutěži).

Právní analýza
Fond také provedl komplexní právní analýzu problematiky. „Všem zadavatelům doporučujeme stanovit neexistenci střetu zájmů jako oficiální zadávací podmínku a zároveň od uchazečů bezvýjimečně vyžadovat čestné prohlášení o neexistenci střetu zájmů,“ uvedla mluvčí. Zákon nedává veřejným zadavatelům jakýkoliv nástroj, jehož prostřednictvím by bylo objektivně možné provést kontrolu naplnění podmínek aplikace ust. § 4b zákona o střetu zájmů. Pro tyto účely nevzniklo žádné doporučení či metodika vyhotovená např. ze strany gestora zákona o střetu zájmů (Ministerstvo spravedlnosti) či zákona o zadávání veřejných zakázek (Ministerstvo pro místní rozvoj), která by veřejným zadavatelům poskytla alespoň rámcový návod, jak požadavky ust. § 4b zákona o střetu zájmů kontrolovat.

Po vyjasnění právních otázek přistoupil SZIF k obnovení administrace všech žádostí o platbu, které z důvodu předběžné opatrnosti dříve pozastavil, o čemž jednotlivé žadatele v polovině srpna informoval dopisem.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) tento týden uvedlo, že kvůli zlepšení kontroly střetu zájmů při čerpání dotací z evropských fondů svolá v nejbližším možném termínu jednání s dalšími resorty, které jsou řídícími orgány, a zástupci ministerstva financí. Probrat chce další postup České republiky včetně časového rámce, kdy bude možné na požadavky Evropské komise reagovat, ceskajustice.cz

X X X

Bombové hrozby v první školní den v Polsku, bylo jich přes 20 ​

Přes dvě stovky falešných bombových hrozeb bylo nahlášeno první školní den v Polsku. Ani v jednom případě se nejednalo o skutečnou hrozbu. Viníkům hrozí až osm let vězení za falešné bombové výhružky.
Polští hasiči zasahovali ve středu, v první den nového školního roku, ve více než dvou stovkách případů na školách kvůli falešným bombovým hrozbám.

Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na mluvčího hasičů Karola Kierzkowského, podle něhož hrozby sice nebyly příliš věrohodné, ale musely být prověřeny.
„Stane se, že párkrát během roku obdržíme hlášení o bombové hrozbě, ale dnes jsme zasahovali 225krát,“ řekl Kierzkowski.
„Pokaždé jsme asistovali policii, která v některých případech školu po dobu prohledávání objektu evakuovala,“ dodal mluvčí. Poznamenal, že falešné poplachy nebyly příliš věrohodné a také se ani v jednom případě nepotvrdily.

Anonym ohlásil bombu na VŠE, policie ze školy evakuovala stovky lidí
Starosta varšavské čtvrti Wola Krzysztof Strzalkowski podle agentury poukázal na to, že návrat do škol 1. září provázejí každý rok falešné bombové výhrůžky. „Je to obzvláště obtížné pro nejmladší žáky, kteří začínají se školní výukou. Je to pro ně velmi, velmi stresující,“ dodal Strzalkowski.

Všechny středeční falešné bombové výhrůžky policie vyšetřuje a po vinících pátrá. Uvedené jednání je v Polsku trestným činem, ze který pachateli hrozí až osm let vězení.