iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Babiš: EU jasnou migrační strategii a rozšíření Schengenu

Evropská unie nemá jasnou strategii boje proti ilegální migraci ani pokud jde o rozšiřování schengenského prostoru o země západního Balkánu, řekl novinářům premiér Andrej Babiš před dnešním odletem do Slovinska na Bledské strategické fórum. Tématem této schůzky bude budoucnost Evropy. V souvislosti s vývojem v Afghánistánu, kde vládu převzalo radikální islamistické hnutí Tálibán, bude muset EU podle ministerského předsedy jednat zejména s Tureckem.

Babiš řekl, že Evropu je třeba chránit před ilegální migrací, a zopakoval, že Schengen, tedy prostor volného pohybu, v roce 2015 v této věci nebyl funkční. "Jediná země, která byla funkční, bylo Maďarsko," řekl premiér s odkazem přísnou migrační politiku Budapešti v době velké migrační krize.
"Je potřeba si říct, proč už nemáme Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko i Srbsko v Schengenu," řekl rovněž Babiš. Dodal, že jeho vláda opakovaně navrhuje rozšíření schengenského systému o tyto země.

Tématem schůzku ve slovinském Bledu bude také nejnovější překotný vývoj v Afghánistánu. "Zkušenost z Afghánistánu nás také nutí k zamyšlení," řekl Babiš. "Uvidíme, jaký bude mít dopad převzetí Afghánistánu Tálibánem," dodal. Podle něj je třeba jednat hlavně s Tureckem, aby se o uprchlíky postaralo výměnou. "A EU jim za to dá peníze," řekl.
Brusel už během předchozí velké migrační vlny do Evropy vyjednal s Tureckem dohodu, díky níž se příliv běženců do EU přes tuto zemi výrazně snížil a v jejímž rámci Ankara z EU dostala peníze pro několik milionů běženců, které má na svém území.

X X X

Přesunout Afghánce do Evropy není řešení, shodli se ministři v Bruselu

Unijní ministři se v úterý shodli, že pomohou prchajícím Afgháncům před hnutím Tálibán s hledáním vhodného útočiště. To však nebude v evropských státech. Český ministr vnitra Jan Hamáček vzkázal, že je připraven pomáhat v místě problému. Podle českého ministra vnitra Jana Hamáčka se na tomto kroku v úterý shodla většina unijních ministrů odpovědných za problematiku migrace.

Evropský blok by podle ministrů na pomoc státům v oblasti chtěl vyčlenit mimořádnou částku, o jejíž výši podle Hamáčka ministři nejednali. Podle informací listu Financial Times chystá Brusel pro afghánské sousedy 600 milionů eur (15 miliard korun).
Eurokomisařka Ylva Johanssonová vyzvala členské státy, aby jednaly rychle a pomohly nejzranitelnějším skupinám Afghánců. Ministři vnitra se ve společném prohlášení k žádným konkrétním krokům nezavázali.

Ministři se mimořádně sešli ve snaze zabránit opakování uprchlické krize, během níž mířily v roce 2015 do nepřipravené Evropy statisíce zejména syrských běženců. Organizace spojených národů odhaduje, že v důsledku nástupu Tálibánu k moci po odchodu spojeneckých vojáků by nyní mohlo z Afghánistánu prchnout přes půl milionu lidí. Velká část zemí EU dává najevo, že chce předejít jejich cestám do Evropy, což kritizují humanitární organizace.

„Migrace do Evropy není řešením, na tom jsme se všichni shodli. Současně jsme ochotni a připraveni pomáhat v místě toho problému,“ řekl po jednání českým novinářům v Bruselu Hamáček. Spolu s kolegy z Rakouska a Dánska vzkázal Afgháncům, že jim Evropa pomůže, pokud zůstanou v regionu.

Pro azyl v EU jsou uprchlíci schopni udělat cokoli. I se předávkovat
Naproti tomu například lucemburský ministr Jean Asselborn vyzýval k tomu, aby se unijní země ujaly části lidí, kterým hrozí pronásledování novým islamistickým režimem. Podle komisařky Johanssonové by členské země mohly například nabídnout azyl ženám, soudcům, humanitárním pracovníkům či novinářům, pro něž může být Tálibán zásadní hrozbou.
„Musíme ale jednat nyní a nečekat, až na našich vnějších hranicích uvidíme nový příliv lidí,“ prohlásila před jednáním komisařka pro vnitřní záležitosti.

Ministři se přes rozdílné názory shodli na společném prohlášení, v němž si členské státy vytyčily cíl „společnou snahou předejít opakování nekontrolované masové migrace“. EU by také chtěla „předejít podněcování ilegální migrace“, kvůli čemuž nechtěli ministři po jednání hovořit o žádných konkrétních počtech uprchlíků, kteří by případně mohli v jejich zemích získat azyl.

Ministři vnitra se ve společném prohlášení k žádným konkrétním krokům nezavázali. (31. srpna 2021)
Kromě posílení podpory zemí sousedících s Afghánistánem a tranzitních států chce také EU podle dokumentu navýšit humanitární pomoc mířící přímo do země ovládané Tálibánem. Evropská komise v současnosti připravuje zvýšení objemu této pomoci z 50 milionů eur na více než čtyřnásobek.

Unie se od zmíněné migrační vlny před šesti lety zatím marně snaží reformovat svůj nefunkční migrační a azylový systém, jednání o loňském návrhu komise se však kvůli zásadně rozdílnému přístupu členských zemí prakticky nepohnula z místa. Pokud by tedy do Evropy zamířilo větší množství lidí, hrozilo by patrně nové zahlcení států na jejích hranicích.
Šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová v této souvislosti nedávno vyzvala země, které se podílely na misi NATO v Afghánistánu, aby přijaly část tamních uprchlíků. Podle Hamáčka v úterý jejich ministři většinou hovořili o tom, že země evakuovaly pouze lidi, kteří pro ně pracovali a o další se postarat nehodlají.

„Každý stát dělá, co může, a těch našich skoro 200 lidí je myslím velmi solidní číslo,“ řekl český ministr v narážce na afghánské spolupracovníky české armády evakuované v posledních týdnech do ČR.

X X X

Při přehlídce rakví se díval na hodinky. Biden pobouřil příbuzné padlých

Kromě ústupu USA z Afghánistánu je americký prezident Joe Biden aktuálně pod drobnohledem i kvůli víkendovému incidentu z vojenské základny v Delawaru. Při účasti na pietě za vojáky, kteří zahynuli při bombovém útoku v Kábulu, Biden podle záběrů netrpělivě kontroloval čas na hodinkách. Politici i někteří rodiče padlých vojáků prezidenta obvinili z neúcty k obětem i jejich příbuzným.

Biden v neděli na základně Dover v americkém státě Delaware vzdal hold vojákům, kteří zahynuli při čtvrtečním sebevražedném útoku v Kábulu. Spolu s manželkou se osobně zúčastnili návratu jejich tělesných pozůstatků do vlasti. Sešel se také s příbuznými obětí.

Někteří z nich však odsoudili prezidentovo chování při pietě. Televizní kamery Bidena zachytily, jak se v průběhu obřadu podíval na hodinky. „Nestalo se to jen jednou, díval se pokaždé, když vynášeli rakev z letadla. U všech třinácti, taková neúcta,“ tvrdil dokonce ve zprávách televize Fox otec jednoho z padlých vojáků Darin Hoover.

„Zašeptal jsem manželce: Přísahám bohu, jestli se na ty hodinky podívá ještě jednou....a to bylo asi počtvrté. Pak už jsem se na něj nemohl koukat. Když vezmeme v potaz, proč jsme tam byli, tak to byla nejneuctivější věc, jakou jsem kdy viděl,“ doplnil ho otec dvacetiletého desátníka Jareda Schmitze Mark.

Oba muži ve vysílání podle portálu Daily Mail vyjádřili zklamání a vztek nad Bidenovým chováním. Jeden z nich odmítl setkání s prezidentem, podle druhého společná konverzace „neproběhla příliš dobře“. „Mluvil spíš o svém vlastním synovi než o tom mém,“ nechal se slyšet Mark Schmitz.

Bidenův syn Beau také sloužil v armádě ve válce v Iráku, v roce 2015 zemřel ve věku 46 let kvůli nádoru na mozku. Někteří obhájci prezidentova počínání na sociálních sítích argumentovali, že hodinky na jeho ruce patřily právě Beauovi a Biden se na ně díval jako na vzpomínku. Podle dalších prezident čas kontroloval až v závěru obřadu kvůli nabitému programu a starostem nejen s Afghánistánem, ale v současnosti třeba i s hurikánem Ida.

Výraznější však byla kritika, která vzešla i z politických kruhů. „Pamatujeme si, jak pohoršující bylo, když se na hodinky díval prezident Bush starší při volební debatě. Ale tohle je šokující a jen tak se na to nezapomene,“ napsal bývalý republikánský guvernér Arkansasu Mike Huckabee.

Poslední Američan. Fotka odlétajícího generála podtrhla afghánské fiasko
„Náš velitel ozbrojených sil má očividně lepší věci na práci než uctít památku 13 vojáků, kteří padli za jeho služby. Jsem znechucený,“ vyjádřil se kongresman Ronny Jackson. Kritičtí byli také váleční veteráni či herci.

Afghánské starosti odsunem nekončí
Americká armáda dokončila svůj ústup z Afghánistánu v úterý. Biden tak splnil předvolební slib uzavřít nejdelší válku Spojených států. Válku, kterou USA nemohly vyhrát, píše agentura AP.
Z Afghánistánu odletěli poslední američtí vojáci. V zemi válčili dvě desetiletí

S koncem bojů doprovázených chaotickou, krvavou evakuací, po které v Afghánistánu zůstaly stovky amerických občanů a tisíce Afghánců, jež Američanům pomáhali ve válečném úsilí, se prezident viditelně stáhl do ústraní. Nechal na předních armádních velitelích a ministru zahraničí, aby Američanům pověděli o posledních chvílích konfliktu, který skončil výraznou americkou porážkou.
Před Bidenem jsou nyní znepokojivé výzvy pramenící ze spěšného konce války. Na řešení mimo jiné čeká, jak ze země dostat až na 200 Američanů a tisíce Afghánců a jak zajistit přesídlení desítek tisíc uprchlíků, kteří zemi včas opustili. Biden také bude muset čelit Kongresu, který chce podrobně přezkoumat, jak je možné, že jeho administrativu i přes stále naléhavější varování rychlý pád afghánské vlády zaskočil.

X X X

O půl milionu Vojtěcha Filipa existuje tajná nahrávka, hrozí mu pokuta

Magistrát v Českých Budějovicích zahájil přestupkové řízení s šéfem KSČM a místopředsedou Poslanecké sněmovny Vojtěchem Filipem. Řízení zahájil kvůli podezření, že neuvedl v majetkovém přiznání 500 tisíc korun, které podle policie dostal v roce 2018 od podnikatele Tomáše Horáčka. Uvedl to server iRozhlas.cz.

Podle Tomáše Horáčka případná pokuta v přestupkovém řízení může dosáhnout až 50 tisíc korun. Server iRozhlas.cz uvedl, že v kauze existuje skrytá nahrávka, ve které podle něj Filipův někdejší asistent Lukáš Gibiec předání obálky s penězi nepopírá, snaží se jen zpochybnit výši částky. Filip odmítá, že by uvedené peníze dostal.

Předseda komunistů už dříve uvedl, že se nedopustil ničeho nezákonného a příjmy má v pořádku. Případem se zabývá i finanční správa.
Podle kriminalistů Filip přijal půl milionu od Horáčka, nyní stíhaného za rozsáhlou korupci, v dubnu 2018. Předání peněz popsal Horáček a policie uvedla, že k věci má svědectví tří lidí.
Peníze šéf komunistů podle vyšetřovatelů přijal krátce před poslaneckým výjezdem do Kazachstánu, který jako místopředseda Sněmovny vedl. Horáček se cesty v podnikatelské delegaci zúčastnil, v asijské zemi ale neuzavřel žádný obchod. Policie tak došla k závěru, že o úplatek pro Filipa nešlo.

Filip však v majetkovém oznámení za rok 2018 půlmilionový příjem neuvedl, přiznal jen koupi vozů Škoda Superb a Škoda Rapid za 730 tisíc korun a úvěr ve výši 204 tisíc korun.
„Správní odbor Magistrátu města České Budějovice zahájil v předmětné věci přestupkové řízení a stanovil termín ústního jednání,“ sdělila mluvčí českobudějovického magistrátu Jitka Brůha Welzlová.
Server uvedl, že získal nepublikovanou nahrávku, se kterou podle několika důvěryhodných zdrojů pracovali policisté a byla jedním z nepřímých důkazů, na nichž postavili své přesvědčení, že se předání 500 tisíc korun ve Sněmovní ulici na Praze 1 skutečně odehrálo.

Filip se nezná k podezřelému půl milionu, který podle policie dostal
Prostředníkem předání peněz byl Filipův asistent Lukáš Gibiec. Ten na záznamu nepopřel Horáčkův popis schůzky z 17. dubna 2018. Tvrdí však, že peníze nepřepočítával.

X X X

Soud zamítl dovolání Nagyové v kauze zneužití pravomoci. Podmínka platí

Nejvyšší soud zamítl dovolání v kauze zneužití Vojenského zpravodajství, uvedla v úterý Česká televize. V kauze dostali podmínečné tresty někdejší šéfka kabinetu premiéra Petra Nečase Jana Nečasová a bývalí zpravodajci Ondrej Páleník, Milan Kovanda a Jan Pohůnek.

O dovoláních všech čtyř aktérů kauzy Nejvyšší soud rozhodl už dřív, následně měl čas na vypracování odůvodnění svého rozhodnutí a jeho doručení účastníkům řízení. Dovolání všichni čtyři odsouzení podali v létě a na podzim 2019.
Nečasová si u odvolacího soudu vyslechla tříletou podmínku a desetiletý zákaz působení ve vedoucích funkcích státní správy. Podle rozsudku zosnovala zneužití pravomoci, když v roce 2012 nezákonně zaúkolovala zpravodajce, aby zařídili sledování premiérovy tehdejší manželky Radky. Získáním informací o její předpokládané nevěře chtěla uspíšit Nečasův rozvod. Kauza v roce 2013 přispěla k pádu Nečasovy vlády.

Zpravodajci Páleník, Kovanda a Pohůnek dostali podmínky v délce 2,5 roku, dvou let a 20 měsíců a zákazy činnosti ve zpravodajských službách a bezpečnostních sborech na osm, sedm a šest let. Všichni odsouzení vinu od počátku odmítali. Státní zástupce se pro čtveřici naopak domáhal nepodmíněných trestů vězení.
Podle odvolacího senátu Městského soudu v Praze byly původně uložené podmíněné tresty v rozpětí 18 měsíců až dvou let a pětileté zákazy činnosti nepřiměřeně mírné. Zároveň však neshledal důvody pro uložení nepodmíněných trestů.

X X X

Ušlý zisk 3,9 milionu? Soud řeší žalobu znalce kvůli nezákonnému stíhání v případu OKD

Obvodní soud pro Prahu 2 (OS) začal v pondělí projednávat žalobu Rudolfa Douchy na stát, ve které se Doucha domáhá odškodnění ve výši 6,8 mil. Kč za nezákonné trestní řízení. To proti němu bylo vedeno od roku 2012 v souvislosti s vyšetřováním případu privatizace OKD v roce 2004. Soud Douchu a další dva obžalované zprostil obžaloby v roce 2019, v únoru letošního roku pak Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání nejvyššího státního zástupce jako zjevně nedůvodné.

Nezákonné trestní stíhání Rudolfa Douchy započalo pod dozorem státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze (VSZ) v červnu 2012, a to pro podezření z trestného činu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku. Toho se měl Doucha dopustit tím, že pro účely privatizace OKD vládou vypracoval znalecký posudek ohledně možné ceny. Podle orgánů činných však jeho posudek měl zásadní vady a měl státu způsobit mnohamiliardovou škodu. Za to Douchovi hrozil po dobu více jak šesti let trest odnětí svobody od dvou do deseti let, přičemž věci byla věnována i za přispění orgánů činných velká publicita.

Případ skončil pravomocným zproštěním obžaloby soudem v roce 2019. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman ještě podal dovolání k NS, které bylo dovolacím soudem odmítnuto a v němž zazněla kritika práce orgánů činných, najmě státního zastupitelství. Například postup dozorového státního zástupce VSZ v Praze před soudem první instance NS označil za nepřípustný a nezákonný.

Ministerstvo spravedlnosti (MSp) Douchovi již vyplatilo v rámci odškodnění 224 tis. Kč. Další nároky ministerstvo odmítlo.
MSp rozporuje výpočet ušlého zisku ve výši 3,9 mil. Kč, kterou Doucha uplatňuje za celou dobu trestního stíhání, neboť k pozastavení znalecké činnosti došlo z rozhodnutí někdejší předsedkyně Krajského soudu v Praze až v roce 2014 a tedy po dva roky mohl podle MSp Doucha činnost vykonávat. Ten však tvrdí, a zopakoval to i včera u soudu, že o jeho znaleckou činnost logicky nebyl v důsledku trestního stíhání zájem a je tudíž těžké dokazovat skutečnost, že znalce někdo ani nevyhledá.

Ministerstvo nárok odmítá
Stát prostřednictvím MSp odmítá vyplatit i vznesený nárok na vzniklou nemajetkovou újmu za ztížení společenského uplatnění. Doucha totiž státu doložil posudek znalce, který u něj shledal v důsledku nezákonného trestního řízení posttraumatickou stresovou poruchu, s níž se také léčil u odborníka a musel brát antidepresiva. Podle MSp však zvolil špatnou metodu dle nové metodiky NS a NOZ a měl postupovat podle starého občanského zákoníku a vyhlášky.
MSp nepřiznalo Douchovi ani náhradu za nemajetkovou újmu ve výši 2 mil. Kč, neboť trestní řízení v délce více jak šesti let není podle MSp nijak dlouhé.

„V návaznosti na výše uvedené Ministerstvo spravedlnosti konstatuje, že v trestním řízení vedeném proti žadateli došlo v přípravném řízení k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. Za vydání tohoto nezákonného rozhodnutí se zdejší úřad omlouvá. V souvislosti s požadavkem na přiznání přiměřeného zadostiučinění v peněžité formě, zdejší úřad uvádí, že shledal důvody k přiznání v peněžité výši, jelikož se jednalo o trestní stíhání v souvislosti s výkonem povolání, avšak nikoli ve výši požadované, ale pouze ve výši 150.000,- Kč. Tuto částku zdejší úřad považuje za plně dostačující,“ konstatuje se v příslušném dokumentu MSp z června letošního roku.

Soudkyni Karolínu Šorbanovou z OS pro Prahu 2 včera při projednávání žaloby zajímalo, jak konkrétně byly u Douchy v důsledku trestního řízení narušeny přátelské a rodinné vztahy, jak přesně byla narušena jeho odborná pověst či zda mu někdo znalecký posudek odřekl konkrétně v důsledku trestního stíhání.

Podle jejího předběžného právního názoru pak bude nutné, aby žaloba prokázala ohledně tvrzeného ušlého zisku příčinnou souvislost, tedy že jen v důvodu trestního stíhání došlo k opadnutí zájmu o znalecké posudky. Obdobně i v případě tvrzené újmy na zdraví bude podle soudkyně Šorbanové na žalobě, aby prokázala příčinnou souvislost, že jedině trestní stíhání bylo příčinou vzniku posttraumatické stresové poruchy.

Vysoký nárok
Podle soudkyně Šorbanové je taktéž vznesený nárok na nemajetkovou újmu ve výši 2 mil. Kč velmi vysoký, i s ohledem na soudní praxi. Proto vyzvala žalobu k doplnění judikatury NS a Evropského soudu pro lidská práva, která by osvědčovala takový nárok.
Společnost OKD byla největším zaměstnavatelem v moravskoslezském regionu a jedním z největších soukromých zaměstnavatelů v České republice.

U soudu včera jako svědci vystoupily děti Rudolfa Douchy. Podle nich se jejich otec, aktivní judista, který byl do doby trestního stíhání veselým a družným člověkem, který měl koníčky a sportoval, uzavřel do sebe a ztratil zájem o rodinu.
„Posledních pět let už to bylo opravdu těžké. Docházel na psychiatrii, aby byl schopen fungovat na elementární úrovni, přestal o sebe dbát, kde a jak žije. Dobře to bylo vidět na obdobích, kdy se blížil soud. Byl skleslejší, depresivnější, přestal pracovat, pohltilo ho to. Dříve býval veselý, extrovertní člověk, obrátilo se to v opak, přestal vyhledávat společnost, přestal pracovat, zanechal svých koníčků, sportu,“ uvedl u sodu Douchův syn s tím, že se situace zatím zlepšila jen minimálně.

Podobně vypovídala i dcera Rudolfa Douchy. „Jediné, co mu zůstalo, je pes,“ uvedla v reakci na dotaz soudkyně, zda má otec nadále nějaké koníčky.
Rudolf Doucha pak soudu vylíčil některé pro něj důležité aspekty trestního řízení, například okolnosti podání vysvětlení v roce 2011. „V roce 2011 jsem přijel do Ostravy podat vysvětlení a bylo mi policisty řečeno, že jedem do vazby. Až po příjezdu na místo jsem se dozvěděl, že jsme nejeli do vazby, ale na odebrání otisků, fotografií a ukázání vyndavacích zubů a přepočítání zbývajících. To všechno do alba zločinců. Cesta tam ale byla velmi stresující. Policisté to brali jako legraci,“ uvedl například u soudu Doucha.

Po pravomocném zproštění v roce 2019 se na něj obrátil státní zástupce VSZ v Praze, aby vypracoval rozsáhlý znalecký posudek. Přitom záhy poté bylo nejvyšším státním zástupcem podáno v jeho věci v jeho neprospěch dovolání, kde státní zastupitelství zásadním způsobem opět zpochybňovalo jeho odbornost a schopnosti. „Když jsem si ho přečetl, zjistil jsem, že jde o stále stejné nepochopení věcí, stejnou dikci vět, a že ani NSZ nestálo za to, aby si přečetl obchodní zákoník, ustanovení o akciových společnostech. Uvědomil jsem si, že za takovéhoto chování pro stát už pracovat z psychických důvodů nechci ani nemůžu. Neboť NSZ žádal o opětovné otevření případu na soudu Praha 2, ale s jiným senátem. To by znamenalo opětovné odebrání oprávnění pracovat jako soudní znalec. Celý balík jsem vzal a poslal zpět na plzeňský soud s tím, že nemám jistotu, že bych mohl znalecký úkon vzhledem k jeho rozsáhlosti dodělat do vyřešení dovolání z tehdejšího pohledu s nejasným koncem,“ popsal situaci Doucha.
Soud bude v projednávání žaloby pokračovat opět v listopadu. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

Soud potvrdil osvobození Dvořáka, Rittiga i ostatních v jízdenkové kauze

Osvobození bývalého šéfa pražského dopravního podniku (DPP) Martina Dvořáka, lobbisty Iva Rittiga i ostatních deseti obžalovaných v takzvané jízdenkové kauze je pravomocné. Dnes o tom rozhodl pražský vrchní soud, který zamítl odvolání státního zástupce. Obžaloba tvrdila, že 17 haléřů z každé jízdenky vyrobené pro DPP končilo přes zahraniční firmy právě u Rittiga a Dvořáka.

"Nalézací soud splnil pokyny odvolacího soudu, doplnil důkazy v potřebném rozsahu. Důkazní situace se poté výrazně změnila," uvedl soudce Luboš Vlasák, jehož senát předchozí osvobozující verdikt loni v červnu zrušil a věc tehdy vrátil pražskému městskému soudu k dalšímu projednání.

Obžaloba se snažila prokázat, že Dvořák společně s ekonomickým ředitelem DPP Ivem Štikou obešli zákon o veřejných zakázkách, když v roce 2008 přidělili zakázku na výrobu jízdenek firmě Neograph. Údajně se na tom předem dohodli s ředitelem Neographu Janem Janků a Peterem Kmeťem, Rittigovým obchodním partnerem. Státní zástupce tvrdil, že na Kmeťův návrh účelově označili jízdenky za ceniny, což jim umožnilo nevyhlásit otevřenou výběrovou soutěž na dodavatele.

Papírna platila z každé vyrobené jízdenky 17 haléřů Kmeťově karibské společnosti Cokeville Assets. Podle obžaloby takto firma Neograph nezákonně vyplatila nejméně 40 milionů korun, které pachatelé legalizovali přes další firmy. Obžalovaní manažeři ale uváděli, že šlo o standardní provizi za zprostředkování zakázky u DPP.

Dvořák, Rittig i ostatní obžalovaní kromě spolupracujícího obviněného Jaroslava Kubisky vinu odmítali. Státní zástupce pro Dvořáka dříve navrhl šestileté vězení, pětiletý zákaz činnosti ve vedení firem a dvoumilionový peněžitý trest. Pro Rittiga chtěl za praní špinavých peněz čtyři roky za mřížemi a čtyřmilionový trest. Dalším devíti obžalovaným navrhoval tresty v rozmezí od tří do sedmi let vězení a od dvou do tří milionů korun. U Kubisky chtěl upustit od potrestání.
Dnešní osvobození se vedle Dvořáka, Rittiga, Kmetě, Janků, Štiky a Kubisky týká také Petra Michala a Jany Šádkové z účetní firmy Peskim, Rittigových právníků Davida Michala, Marka Stubleyho a Karolíny Babákové a také Jana Valtra, kterého obžaloba označovala za Rittigovu spojku v DPP.

X X X

Hnutí SPD podalo žalobu proti testům ve školách, jsou i diskriminační

Hnutí Svoboda a přímá demokracie podalo správní žalobu na nová koronavirová opatření ve školách. Vadí mu kromě jiného jejich nedostatečné zdůvodnění, navrhuje opatření s okamžitou platností zrušit.
SPD si stěžuje mimo jiné také na to, že ministerstvo zdravotnictví nebralo ohled na to, že opatřeními jsou dotčeni žáci různého věku, a nařízení tomu nepřizpůsobilo.

Při dnešním začátku školního roku se hned ráno žáci s výjimkou prvňáků museli preventivně otestovat. Žáci prvních tříd se budou testovat ve čtvrtek. Další termíny následují 6. a 9. září. Pokud pak bude ve školách v jednom okrese víc než 25 pozitivních případů na 100 tisíc provedených testů, testování tam bude pokračovat do konce září, vždy jednou týdně.
Žáci, kteří se nenechají testovat ani nedoloží jinak bezinfekčnost, budou muset nosit roušku či respirátor i při výuce, nebudou smět cvičit v tělocvičně a zpívat. Pokud odmítnou i to, nebudou se moci účastnit prezenční výuky.

„Nová vládní opatření ve školách platná od 1. září jsou podle názoru SPD nedostatečně zdůvodněná a diskriminační, a tím i protizákonná, proto podáváme správní žalobu s podrobným odůvodněním a navrhujeme opatření s okamžitou platností zrušit. Hnutí SPD požaduje návrat dětí do škol bez podmínek,“ uvedl předseda SPD Tomio Okamura.

Odborníci se stále častěji shodují, že i plně očkovaný člověk se může snadno nakazit a stát se přenašečem koronaviru. A množí se mezi nimi hlasy, že by se tedy měli testovat podobně jako neočkovaní.
Hnutí vidí nedostatky například v nedostatečném informování ministerstva zdravotnictví o rizicích, která jsou důvodem nařízení opatření. Úřad by podle nich také měl v češtině shrnout konkrétní informace z cizojazyčných zdrojů, ze kterých vycházel.
Co se týče zpěvu, ministerstvo podle SPD pouze uvedlo, že se při něm snadnějí šíří kapénky a infekční aerosol, nepředložilo ale, na základě čeho učinilo tento závěr ani se nevěnovalo například tomu, zda by bylo možné zpěv umožnit při dostatečných rozestupech nebo při nošení ochranných prostředků dýchacích cest.

Ministerstvo také podle SPD neidentifikovalo rizika, která přinášejí změny nařízené mimořádným opatřením. Resort měl podle hnutí přinejmenším posoudit negativní dopady několikahodinového nošení roušek na zdraví dětí.
Opatřeními jsou dotčeny děti různého věku, ministerstvo to ale nezohlednilo, míní SPD. Úřad také podle hnutí nedostatečně zhodnotil přiměřenost zásahu do práv a oprávněných zájmů právnických a fyzických osob.
SPD musí stáhnout koláž nic netušících moravských zpěvaček vedle migrantů

Napadené opatření podle SPD představuje zásadní zásah do práva na vzdělávání, neboť pokud má dítě pozitivní výsledek testu, musí opustit školu. Následně je škola povinna neumožnit osobní přítomnost na vzdělávání do doložení negativního testu. Za součást práva na vzdělávání SPD považuje i hudební a tělesnou výchovu, jejich omezení či možné úplné vyloučení také ministerstvo nezohlednilo při zhodnocení přiměřenosti zásahu do práv a zájmů.

Nejvyšší správní soud už dříve přijal desítky rozhodnutí, ve kterých upozorňoval na rozpory covidových opatření se zákonem, a to buď pro chybějící oporu v zákoně, anebo pro nedostatečné odůvodnění. Aktuálně platná opatření může soud rušit, u těch starších, případně nahrazených novým zněním, může jen zpětně konstatovat nezákonnost.

X X X

Afghánští uprchlíci se v Polsku otrávili houbami, děti jsou v kritickém stavu

Několik uprchlíků z Afghánistánu se v posledních dnech ve dvou různých polských zařízeních pro běžence otrávilo houbami, které si nasbírali pro zpestření jídelníčku. Dvě děti jsou v kritickém stavu, šestiletému chlapci lékaři v úterý transplantovali játra. U jeho o rok mladšího bratra už transplantace není možná, jed muchomůrky zelené zničil jeho nervový systém.

V nemocnici je kvůli otravě i sedmnáctiletá sestra chlapců, ta je ovšem mimo ohrožení života. Kvůli transplantaci jater lékaři vyšetřili šest lidí z nejbližší rodiny chlapce, vhodného dárce mezi nimi našli v noci na úterý.
Jeho hledání bylo podle portálu wyborcza.pl obtížné, protože několik dospělých příbuzných je také v nemocnici kvůli otravě muchomůrkou zelenou, a nemohli se proto stát dárci.

Rodina si houby nasbírala v lese kolem střediska pro běžence v Podkowě Leśné nedaleko Varšavy. Polsko tuto rodinu evakuovalo z Afghánistánu na žádost Velké Británie, otec pracoval pro Brity.
V úterý polská média informovala o otravě houbami jiných čtyř Afghánců. Tento případ se stal minulý týden ve středisku v Linině ležícím jižně od Varšavy. Po snědení jedovatých hub jeden z nich podle internetového portálu televize Polsat News podstoupil transplantaci jater.

Hlad i neznalost
Zatímco v případě otravy rodiny ze střediska v Podkowě Leśné sami uprchlíci i zástupci humanitárních organizací tvrdí, že si houby vařili kvůli tomu, že měli hlad, ve druhém centru šlo prý spíše o nedostatek informací.
U polských hranic umírá před zraky svých pěti dětí. Pomozte, žádají aktivisté

„Nemohu říct, zda takové situace vznikají kvůli nedostatku jídla ve střediscích pro migranty. Cizinci, s nimiž jsme v kontaktu, si na jídlo nestěžují. Myslím, že to vzniká kvůli kulturním rozdílům i chybějící podpoře během adaptace,“ řekla televizi Polsat News Dominika Springerová z nadace HumanDoc.
Myslí si, že tito lidé se dostali na místo, ve kterém se cítí bezpečně. „Nepředpokládají, že na pozemku střediska jim něco může hrozit. Není vyloučené, že se jim nedostalo informací, co je v Polsku škodlivé a co ne,“ domnívá se Springerová.

Vláda žádá výjimečný stav
Polská vláda v úterý požádala prezidenta Andrzeje Dudu o vyhlášení výjimečného stavu v pohraničním pásu dvou vojvodství sousedících s Běloruskem, protože Polsko čelí přílivu migrantů, kteří přicházejí do země přes Bělorusko a překračují nelegálně hranice. Uvedl to premiér Mateusz Morawiecki. Výjimečný stav má podle něj trvat 30 dnů.
Prezident Duda, blízký spojenec vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), nejspíše žádost vlády schválí, dodala agentura Reuters.
„Situace na hranicích s Běloruskem je napjatá a kritická hlavně z důvodu, že režim (běloruského vůdce Alexandra) Lukašenka se rozhodl přepravit migranty z Iráku – hlavně jsou to utečenci z Iráku – do Běloruska a vytlačit je do Polska, do Litvy a do Lotyšska, aby destabilizoval naše země,“ řekl Morawiecki podle televize TVN 24.

Výjimečný stav má podle něj pomoci zajistit hranice. Podobná opatření už zavedly Litva a Lotyšsko. Ministr vnitra Mariusz Kamiński uvedl, že nouzový stav bude zaveden okamžité poté, co prezident podepíše příslušné nařízení. Týkat by se měl jen úzkého pásma bezprostředně při hranicích s Běloruskem a neměl by se dotknout polských občanů.
U hranic však nebude možné pořádat demonstrace, protesty, happeningy, výlety a podobně, dodal v narážce akce, které na podporu migrantů pořádaly nevládní organizace na ochranu lidských práv.

Koalice Společenství svědomí složená z představitelů různých vyznání, včetně zástupců křesťanů, židů a muslimů, vyzvala polské úřady, aby dovolily poskytnout humanitární pomoc skupině migrantů, tábořících už déle než tři týdny mezi Polskem a Běloruskem, kde trpí „hladem, chladem a lhostejností“, uvedla agentura AP.
Připomněla, že se premiér Morawiecki v souvislosti s tímto případem zapřísahal, že Varšava nepodlehne „vydírání“ z Minsku. „Pokud bychom uvolnili hranice, budeme mít statisíce uprchlíků v Evropské unii,“ prohlásil ministr Kamiński.
„Když je pustíme, budou všude“

Migranti, kteří v současnosti uvázli mezi běloruskými a polskými hranicemi, podle něj netrpí hlady, protože dostávají jídlo od běloruských služeb, a mohou svobodně odejít. „Nemůžeme dělat ústupky. Pokud je vpustíme, budeme je mít všude. Pokud bychom uvolnili hranice, budeme mít statisíce uprchlíků v Evropské unii,“ varoval Kamiński podle TVN 24.
Vilnius, Riga a Varšava obviňují Minsk, že používá migranty jako zbraň v nevyhlášené „hybridní válce“, kterou vede jako odvetu za západní sankce přijaté v reakci na zfalšování běloruských prezidentských voleb z loňského srpna a porušování lidských práv při potlačování protestů, které měly přimět Lukašenka k odstoupení.

Lukašenkových migrantů se obává i Polsko, na hranici postaví plot
Varšava vidí za chováním Minsku i pomstu za to, že v Polsku získala azyl běloruská atletka Kryscina Cimanouská, která se ze strachu z represí po konfliktu se sportovními funkcionáři odmítla vrátit z olympiády v Tokiu do vlasti.
„Není to snadné rozhodnutí. Pravděpodobně je to první výjimečný stav ve svobodném Polsku,“ připustil Kamiński v narážce na historickou okolnost, že v 80. letech minulého století komunistický režim vyhlásil výjimečný stav, aby potlačil nezávislé odbory Solidarity.

Lukašenko při schůzce s náčelníkem celníků podle státní agentury BelTA prohlásil, že Západ „věčně obviňuje“ Bělorusko z pašování, ať už cigaret, nebo z nelegální migrace, ale zamlčuje problém s šířením narkotik, zejména syntetických drog, z Evropy do Běloruska. Minulý měsíc fakticky potvrdil, že jako odvetné opatření v reakci na západní sankce Minsk posílá nelegální migranty do Polska, Litvy, Lotyšska a na Ukrajinu.

„Není třeba používat sankční ‚sekery a vidle‘. Tím spíš, že mohou mít opačný účinek. To také dnes ukazuje reálná situace, to, o čem se mluví – události na bělorusko-polských, bělorusko-ukrajinských, bělorusko-litevských a lotyšských hranicích,“ řekl Lukašenko 9. srpna. Akci uspořádal v den výročí sporných prezidentských voleb, které podle běloruských úřadů vyhrál, ale které zpochybňují opozice a Západ.

Lukašenko odmítl, že by Bělorusko někoho vydíralo nelegální migrací. Současně ale prohlásil, že reaguje na kroky Západu „v rámci svých možností“. Pohrozil také, že migranty z Iráku by mohli nahradit „turisté z Afghánistánu“. Polská pohraniční stráž uvedla, že jen v srpnu zaznamenala 3 200 pokusů o nelegální překročení hranic z Běloruska.

X X X

Soudy se zastaly muže, kterému organizovaná žalobní skupina odmítala vyplatit plnění od pojišťovny

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl, že společnost SOSConsulting musí muži, který ji žaloval, vyplatit plnění získané od pojišťovny za zrušené investiční životní pojištění. Rozhodnutí prvostupňového soudu následně v rámci odvolacího řízení potvrdil i Městský soud v Praze. Plnění společnost získala, když muže zastupovala v rámci svých aktivit organizované žalobní skupiny. Společnost plnění muži odmítala vyplatit i na opakované výzvy. Soudy se při následné žalobě přiklonily na stranu spotřebitele a společnost peníze muži nakonec vyplatila. Jde o rozhodnutí 15 C 188/2019-23 a 12 Co 214/2020-50.

Přibližně před rokem se justice začala zabývat tématem sporů o investiční životní pojištění. Česká justice již dříve informovala, že ve věci jsou aktivní žalobní skupiny. S nimi jsou spojena rizika, která spotřebitelům při spolupráci s těmito subjekty hrozí.
Investiční životní pojištění je významným produktem se státní podporou, který pojištěným osobám umožňuje spořit si na stáří a zároveň poskytuje jistotu, že jim bude v případě vzniku mimořádné události poskytnuto odpovídající plnění, které jim pomůže nastalou situaci přečkat. Současně investiční životní pojištění zabezpečuje také pozůstalé v případě smrti živitele.

Jde o vyhledávaný produkt a lidé stále uzavírají nové smlouvy. Vyšší soudy se dlouhodobě a stabilně přiklánějí na stranu pojišťoven a potvrzují mravnost jejich postupu. Na postup organizované skupiny neberou ohled ani pojišťovny. Ty jsou zcela přesvědčeny o platnosti svých smluv soukromého životního pojištění a klientům tak v případě pojistných událostí vyplácejí odpovídající plnění.

V průběhu let se však organizované žalobní skupině podařilo některé spotřebitele přesvědčit, aby se neplatnosti svých smluv domáhali prostřednictvím řízení u finančního arbitra či dokonce soudní cestou. Spor však podle dostupných informací doposud zahájilo méně než 0,1 % ze všech klientů, kteří uzavřeli smlouvu soukromého životního pojištění.
Navzdory tvrzením organizovaných žalobních skupin zůstává judikatura vyšších soudů neměnná. Před několika týdny však vydal prvostupňový soud rozsudek ve sporu, ve kterém byla posuzována souladnost námitky promlčení vznesené pojišťovnou s dobrými mravy. Soud se v daném případě zabýval sporem, jehož skutkové okolnosti nejsou nijak výjimečné. Posuzována byla běžná pojistná smlouva a nijak se nevymykaly ani skutkové okolnosti sporu. Přesto však prvostupňový soud v daném případě dovodil, že pojišťovnou vznesená námitka promlčení dobrým mravům odporuje. Verdikt je překvapivý vzhledem k dosavadní judikatuře.

Rozhodnutí prvostupňového soudu je v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu ČR, které v minulosti v řadě sporů potvrdily, že pojišťovnou vznesená námitka promlčení dobrým mravům neodporuje (viz např. sp. zn. 32 Cdo 1201/2020; sp. zn. 28 Cdo 2598/2020; sp. zn. III. ÚS 94/21; sp. zn. I. ÚS 2435/20).

Exces odporující dosavadní soudní praxi
Daným judikátem se v rámci jiného sporu zabýval rovněž Městský soud v Praze, který rozhodnutí označil za exces odporující dosavadní soudní praxi. Současně se od vydání prvostupňového rozhodnutí problematikou IŽP znovu zabýval Nejvyšší soud ČR. Ten ve dvou aktuálních případech potvrdil, že námitka promlčení vznesená pojišťovnou není v rozporu s dobrými mravy, aniž by jakkoli reflektoval na rozhodnutí prvostupňového soudu.

Odborníci varují, že žalobních skupin jsou velmi rizikové pro každého spotřebitele, který by se s nimi rozhodl navázat spolupráci. Z případů projednávaných u soudu vyplynulo, že společnost zastupující spotřebitele si například účtovala nepřiměřeně vysokou odměnu (až 30 % z částky vyplacené pojišťovnou v souvislosti s ukončením smlouvy) anebo od pojišťovny získané plnění klientům vůbec nevyplácela.

Na rizikovost spolupráce s organizovanou žalující skupinou opakovaně upozorňuje finanční arbitr. Stejně jako v předchozích letech, také výroční zpráva finančního arbitra za rok 2020 varuje spotřebitele před praktikami organizované žalující skupiny. „Bohužel i v roce 2020 se našli ochránci spotřebitelů (i z řad advokátů), kteří namísto toho, aby spotřebitele poslali za finančním arbitrem, protože to bude mít zadarmo a řízení před finančním arbitrem zvládnou, tak je za až třicetiprocentní odměnu z vysouzené částky v řízení před finančním arbitrem zastupují, řízení zbytečně prodlužují a mnohdy komplikují smírné vyřešení sporu,“ uvádí se ve zprávě.

Dále ve výroční zprávě za rok 2020 finanční arbitr upozorňuje na neúspěšnost spotřebitelů, kteří zpochybňují posouzení promlčení finančním arbitrem a snaží se jeho názor zvrátit prostřednictvím soudního řízení. „Některá rozhodnutí finančního arbitra vydaná ve sporech ze životního pojištění předkládají dále strany sporu k soudnímu přezkumu, když spotřebitelé, resp. jejich právní zástupci, nesouhlasí se závěrem finančního arbitra o promlčení, či částečném promlčení jejich nároku, pojišťovny naopak nesouhlasí se závěrem finančního arbitra o neplatnosti pojistné smlouvy nebo smluvního ujednání,“ varuje finanční arbitr, ceskajustice.cz

X X X

Státní zástupce Šaroch vrátil kauzu Čapí hnízdo k došetření policii

Dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch dnes vrátil případ padesátimilionové dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo policii k doplnění vyšetřování. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala. Důvodem jsou podle něj nové informace, které se objevily poté, co policie na konci května ukončila vyšetřování. V kauze je stíhán premiér Andrej Babiš (ANO) a jeho někdejší poradkyně Jana Nagyová (dříve Mayerová), oba vinu odmítají.

Vyšetřování má být podle Cimbaly doplněno zejména o výslechy svědků. Lhůtu pro zajištění důkazů stanovil Šaroch do 17. září.
„Státní zástupce i v průběhu zpracování věci vyhodnocoval veškerá nová zjištění, která vyplývala jak z podání obhajoby, tak z informací, které se objevily ve veřejných sdělovacích prostředcích, a dospěl k závěru, že některé informace mohou být pro další postup ve věci relevantní a je namístě se jimi blíže zabývat,“ uvedl Cimbala.

Server Seznam Zprávy v červenci informoval o bývalém manažerovi a členovi širšího vedení farmy Čapí hnízdo, který se podle webu přihlásil žalobcům s tím, že u výslechů v letech 2017 a 2018 neřekl vyšetřovatelům úplnou pravdu a chce svou výpověď doplnit. Minulý týden pak Seznam Zprávy mimo jiné uvedly, že v kauze Čapí hnízdo by chtěl vypovídat i premiérův syn Andrej Babiš mladší. Toho má policie v září vyslechnout v souvislosti s jeho údajným zavlečením na Krym. Další důkazy v průběhu a po skončení vyšetřování navrhovali podle médií i obhájci obviněných.

Policie ukončila vyšetřování případu dotace pro farmu Čapí hnízdo na konci května, Babiše i Nagyovou navrhla obžalovat. Šaroch měl podle pokynů pražského vrchního státního zastupitelství, které ve věci vykonává dohled, rozhodnout o návrhu do dnešního dne. Pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová následně v polovině srpna uvedla, že podle jejího názoru zřejmě nebude možné lhůtu dodržet, mimo jiné právě kvůli novým skutečnostem v případu. Nyní bude vyšetřování kauzy pokračovat.

Podle mluvčí pražských policistů Evy Kropáčové se spis vrátí na stejné oddělení hospodářské kriminality, které na kauze pracovalo dříve. Hlavní vyšetřovatel kauzy Pavel Nevtípil však na konci května odešel od policie. „Na případu budou nadále pracovat stejní kriminalisté, kteří na něm spolupracovali již v předchozí době. Změna vyšetřovatele nemá na další práci žádný vliv,“ uvedla Kropáčová.

Farma Čapí hnízdo původně patřila Babišovu holdingu Agrofert. V prosinci 2007 se přeměnila na akciovou společnost s akciemi na majitele a později získala evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky, na kterou by jako součást Agrofertu neměla nárok. Akcie vlastnily Babišovy děti a partnerka. Společnost se po několika letech pod Agrofert vrátila. Babiš holding v roce 2017 vložil do svých svěřenských fondů.

Premiér dlouhodobě tvrdí, že je kauza účelová a uměle vykonstruovaná. Nagyová, v minulosti uvedla, že je přesvědčena o tom, že zákon porušen nebyl. Vyšetřovatelé oba obviněné viní z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu.
Babiš i Nagyová podali v létě návrh na zastavení svého stíhání. Podle Cimbaly se Šaroch se všemi novými informacemi pocházejícími jak z podání obviněných, tak z informací pocházejících z jiných zdrojů vypořádal vrácením případu policii. „Případnou argumentaci by měl zohlednit policejní orgán při opětovném předložení věci či se s námitkami obhajoby vypořádá dozorový státní zástupce při samotném zpracování věci, až mu tato bude předložena,“ odpověděl na dotaz ČTK Cimbala.
Původně policisté v kauze obvinili více lidí včetně členů Babišovy rodiny a tehdejšího místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka. Stíhání Faltýnka a dalších tří lidí zrušil Šaroch v květnu 2018. Předloni zastavil stíhání všech zbylých obviněných včetně Babiše, přestože policie stejně jako letos v květnu navrhovala podání obžaloby.

Bývalý nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman v prosinci 2019 po přezkumu obnovil stíhání Babiše a Nagyové, podle něj bylo řízení v jejich případě zastaveno nezákonně a předčasně. Zároveň potvrdil, že stíhání Babišových blízkých definitivně skončilo. Zeman v polovině letošního května oznámil svou rezignaci, mandát mu zanikl k 30. červnu. Nejvyšší státní zastupitelství nyní vede Zemanův bývalý první náměstek Igor Stříž.

X X X

ÚS zrušil část zákona, o kterou se při vyplácení dávek opírají bezdoplatkové zóny

Ústavní soud (ÚS) zrušil spornou část zákona o pomoci v hmotné nouzi, která umožňovala zřizovat takzvané bezdoplatkové zóny. Vyhověl tak návrhu skupiny 17 senátorů, kterým se zabýval čtyři roky. Bezdoplatkové zóny podle ÚS zasahovaly do práva na zajištění základních životních podmínek v oblasti bydlení a nerozlišovaly mezi původci a „oběťmi“ problémů. Nález vstoupí v platnost dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů. Obce nyní budou muset hledat jiné způsoby boje proti sociálně nežádoucím jevům.

Právní úprava bezdoplatkových zón byla ústavně nepřijatelná. „Nedovoluje individualizované rozlišení mezi skutečnými původci sociálně nežádoucích jevů (spojovanými s tzv. sociální turistikou), jejichž koncentraci mají napadená ustanovení předcházet, a ostatní, s obcí spojenou populací, nacházející se v postavení oběti těchto jevů,“ řekl při vyhlášení nálezu soudce zpravodaj Jiří Zemánek.

Desítky měst v Česku viděly v bezdoplatkových zónách jednu z mála možností, jak se bránit přílivu lidí, kteří žijí ze sociálních dávek a často bydlí v nájemním bydlení, kde výše nájemného neodpovídá kvalitě bytu a peníze z doplatku končí u majitelů bytů či ubytoven. Nevládní organizace praxi bezdoplatkových zón dlouhodobě kritizovaly, poukazovaly na to, že se tak problém neřeší, jen se přesouvá.

Senátorka Renata Chmelová z klubu KDU-ČSL dnešní nález přivítala. Bezdoplatkové zóny ve stovce měst a obcí podle ní nepřinášely efekt. „Radikální zlepšení nepřinesl, úbytek sociálně vyloučených lokalit se neprokázal,“ řekla Chmelová.
Zákon bezdoplatkovým zónám říká „oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů“. Samosprávy mohly podle dosavadního znění zákona požádat pověřený obecní úřad o vydání opatření obecné povahy, kterým zónu zřídí. Zákon dále stanovoval, že nárok na doplatek na bydlení nevznikne, nachází-li se byt nebo jiný obytný prostor v dané oblasti. Omezení se týkalo jen nových nájemníků, nikoliv těch, kteří měli smlouvy z dřívějška.

Podle Zemánka musí obce nyní opatření, jimiž zavedly bezdoplatkové zóny, zrušit, jinak se ocitnou v rozporu s nálezem ÚS. Zóny ztratily oporu v zákoně. Nárok na zpětné získání nepřiznaného doplatku na bydlení podle Zemánka nevzniká. Délku rozhodování ÚS zdůvodnil Zemánek tím, že soudci chtěli důkladně „zmapovat terén“ a vyčkat, jak budou obce novou zákonnou možnost využívat. Nakonec padlo jednomyslné rozhodnutí.
Podle senátorů byl zákon útokem na lidskou důstojnost, porušoval princip rovnosti, byl v rozporu se svobodou pohybu a pobytu, zasahoval do svobody podnikání a neplnil deklarovaný účel. V podstatě odpíral doplatek na bydlení některým lidem, kteří jinak splňují podmínky pro jeho přiznání a pomoc potřebují.

ÚS podle nálezu chápe pocity lidí, kteří „nemají zastání“ při řešení problémů sociálně vyloučených lokalit. K věci ale nelze přistupovat na úkor perspektivy sociální emancipace a sociálního smíru v obci, klíčová je průběžná a cílená sociální práce, plyne z dnešního rozhodnutí. Podle senátorky Chmelové by se řešením mohl stát zákon o sociálním bydlení.

X X X

Exposlanec Petr Kott byl podmínečně propuštěn z vězení

Podle důvěryhodných zdrojů České justice Krajský soud v Brně rozhodl o stížnosti exposlance Petra Kotta a rozhodl kladně o jeho žádosti o podmíněné propuštění z výkonu trestu. Kott již o propuštění tento rok jednou žádal, ale neuspěl a proto podal stížnost. Z výkonu trestu již byla v červnu podmínečně propuštěna jeho manželka Kateřina Kottová. Oba figurují v kauzách spojených s exhejtmanem Davidem Rathem. „Dnes se ve věci konalo neveřejné zasedání a proto věc nemohu blíže komentovat,“ uvedla k tomu mluvčí soudu Klára Belkovová.

Kott ve vězení pracoval jako lékař a měl dobré kázeňské hodnocení. „Ve výkonu trestu měl spoustu času přemýšlet, našel zde pokoru a sebereflexi. Jeho jednání si zasloužilo trest, s respektem jej přijal a necítí žádnou křivdu. Jeho žebříček hodnot se změnil k lepšímu. Již nechce žít svým předchozím životem, dostatečně se poučil a rád by pokračoval jiným způsobem života. Co se týče druhé větve, pak zde mu hrozí trest odnětí svobody ve výměře 8 let, některé skutky jsou nezpochybnitelné, zejména ty z první větve, trest přijal a část vykonal. Brojí pak proti výši trestu, myslí si, že jeho výše je nadbytečná,“ uvádí se v rozhodnutí Městského soudu v Brně, který však původní žádost Kotta přesto zamítl. Soud kritizoval, že Kott nepřiznal vinu za své činy.

Manželé Kottovi poslal soud v červnu 2019 do vězení na šest let za ovlivňování tendrů na rekonstrukci zámku Buštěhrad na Kladensku a budovy gymnázia v Hostivici. Žádali úplatky 26 milionů, přijali téměř 17 milionů korun. Sedm milionů dali Rathovi. Soud jim uložil také zaplatit 15 milionů korun, což učinili. S nimi dostal trest exhejtman David Rath. Sedmiletý trest vězení soud udělil za korupci při zadávání tendru na opravu Buštěhradu. Rath za sebou dosud polovinu trestu, která je jednou ze zákonných podmínek podmíněného propuštění, nemá.

Trojice však čeká ještě na odvolací řízení v druhé větvi korupční kauzy. V té prvoinstanční soud manželům Kottovým i Rathovi jejich tresty prodloužil na osm let vězení.
Trojice si na přelomu let 2011 a 2012 údajně domlouvala úplatky za zmanipulování tendrů za stovky milionů korun na nákup sanitek pro středočeskou záchrannou službu, rekonstrukci pavilonu kolínské nemocnice, stavbu pavilonů v mladoboleslavské nemocnici a přestavbu části kladenské nemocnice, ceskajustice.cz

X X X

Telefonát nestačí, karanténu lze uložit jen řádným rozhodnutím, potvrdil NSS

Krajské hygienické stanice nemohou nařídit karanténu pouhým telefonátem člověku podezřelému z nákazy, je zapotřebí individuální rozhodnutí podle správního řádu. Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost jihlavské stanice proti verdiktu Krajského soudu v Brně, který označil loňský telefonát rodině ze Žďárska za nezákonný zásah, jenž vyvolával dojem závaznosti, ačkoliv nešlo o řádné rozhodnutí. Rozsudek NSS je dostupný na úřední desce.

Na krajský soud se obracela rodina chlapce, který se v mateřské škole setkal s dítětem nakaženým covidem-19. Loni v září, tedy v době, kdy v Česku zrychlovala druhá vlna pandemie, zavolala rodině pracovnice hygienické stanice s informací, že chlapec musí zůstat doma a podrobit se PCR testu. V té době však o karanténě formálně správným způsobem nerozhodla ani hygienická stanice, ani dětská lékařka, která měla chlapce v péči.

NSS konstatoval, že telefonický pokyn pracovnice hygienické stanice nelze „pro absolutní nedostatek písemné formy“ považovat za rozhodnutí dle soudního řádu správního. Ve smyslu správního řádu jde spíše o pokyn či zásah, avšak za hranicí pravomoci hygienické stanice, která tak omezila osobní svobodu dítěte nezákonným způsobem.

Hygienická stanice ve stížnosti argumentovala specifickou situací koronavirové pandemie. Loni v září by musela vydávat denně 600 až 1600 individuálních rozhodnutí, k čemuž neměla odpovídající personální zázemí. „NSS uvádí, že si je vědom nelehké situace stěžovatelky a její postup je do značné míry pochopitelný. NSS ovšem nemůže rezignovat na znění zákona a případně dotvářet zákon tím, že by vytvářel výjimky,“ stojí v rozhodnutí.

Postup hygienické stanice je podle NSS do jisté míry lidsky pochopitelný, nejde o selhání pracovníků, spíše o důsledek zákonné úpravy a systémových nedostatků. „Zákonná úprava a ani jiná systémová opatření zjevně nepředpokládala stav, jaký v té době nastal v souvislosti s šířením nemoci covid-19, a stěžovatelka byla chtě nechtě objektivně nucena postupovat nestandardně (a v tomto případě bohužel i nezákonně),“ rozhodl NSS.

X X X

Policisté i civilní zaměstnanci policie dostali dva dny volna za očkování

Z rozkazu policejního prezidenta mohou požádat o dva dny volna za očkování policisté ve služebním poměru i civilní zaměstnanci Policie ČR, a to bez ohledu na počet dávek. Služební i pracovní volno musí být vyčerpáno do 31. prosince 2021, požádat lze i zpětně Někteří se přesto očkovat nenechají.

Aktuálně o výsledku vyjednávání ohledně volna na očkování informují policejní odbory. Od začátku srpna byla řešena forma, jakou je možné dny volna policistům a zaměstnancům Policie ČR za očkování udělit. To se nyní podařilo vyjednat. Počet příslušníků Policie České republiky byl k 1. únoru 2020 celkem 40 226 osob, asi jedenáct tisíc z nich jsou zaměstnanci.

Podle čerstvé informace Nezávislého odborového svazu Policie ČR vydal policejní prezident 25. srpna pokyny k udělení volna rozkazem prezidenta. O dva dny volna za očkování budou moci požádat policisté i zaměstnanci, kteří se teprve nechají očkovat stejně jako ti, kteří už jsou očkováni. Žádost o udělení volna je v tomto případě nutné podložit očkovacím certifikátem. O volno se žádá interním formulářem po první dávce.

Snad se kraje neodchýlí od rozkazu
„U příslušníků jde o služební volno s poskytnutím služebního příjmu, zatímco u zaměstnanců o pracovní volno, za jehož poskytnutí se plat nekrátí. V obou případech uvedený rozkaz nevylučuje, aby žadatel volno čerpal najednou či po jednotlivých dnech,“ vysvětluje v aktuální informaci první místopředseda odborů Milan Synek.
Volno bude upravováno interními akty jednotlivých krajských ředitelstvích. „Nicméně lze předpokládat, že se nebude odchylovat od předmětného rozkazu,“ věří místopředseda odborů.

Není to povinnost, také lze volno nečerpat
Zatímco u policistů – příslušníků půjde právně o překážku v práci, u zaměstnanců se bude jednat o indispoziční volno. „Policistům a policistkám bude udělováno toto volno ve smyslu překážek na straně bezpečnostního sboru podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostního sboru, zatímco zaměstnanci Policie ČR ho budou čerpat na základě dodatku příslušné kolektivní smlouvy,“ připomíná vývoj vyjednávání Milan Synek.

Jak dále upozorňuje Milan Synek, volno je nutné vyčerpat do konce roku, poté nárok zaniká. „To především u příslušníků, neboť jim může být udělení tohoto volna odmítnuto, pokud tomu brání důležitý zájem služby a takový příslušník pak bude muset žádat o toto volno znovu na jinou dobu. Jde přitom o možnost, a ne povinnost takové volno požadovat, tedy pokud to tak žadatel chce, může vyčerpat pouze jeden den nebo nárok na toto volno nemusí uplatnit vůbec,“ uvádí k tomu Synek.

3% se očkovat nenechají
Povinnost není požadovat volno na očkování, a ani samotné očkování není povinné. Jak vyplývá z ankety pod oznámením, 90% hlasujících bude volno za očkování požadovat. Pro tuto možnost hlasovalo k pondělku 30. srpna 2021 celkem 141 lidí. Naopak 6% (10 hlasů) hlasujících volno požadovat nebude. Celkem 3% procenta (5 hlasů) zvolilo možnost „Očkovat se nenechám“.

Podle usnesení vlády měli dostat očkovací volno všichni státní úředníci, jenže policisté, vojáci, hasiči nebo zaměstnanci vězeňské služby jsou lidé ve zvláštním služebním poměru, který nese rozdílnosti od zákoníku práce.
Jak Česká justice již dříve informovala, nově dva dny volna za očkování po již dříve zavedeném kovidovém volnu na péči o rodinné příslušníky, byly vojákům a vojákyním uděleny vyhláškou. Irena Válová, ceskajustice.cz