iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

USA, NATO z Afghánistánu zbaběle utekly, co Kulhánek?

Co teď podnikne ministr zahraničí Kulhánek, aby se lidem v Afghánistánu pomohlo a zbytečně tam vinou USA neumíraly tisíce obyčejných občanů? Bude jednat místo USA s vedením EU a dalšími politiky Evropy a světa a hledat nová východiska pomoci? Gorbačov po rozpadu Sovětského svazu varoval Ameriku, aby do Afghánistánu nechodila, protože určitě neuspěje. Dnes zbaběle utekla spolu s NATO.

Po tom, co se stalo, mohou lidé Evropy věřit NATO, že je ochrání? Spíš by se mělo rozpustit a nevyhrožovat ostatním státům světa, že chce bojovat proti teroristům, nespravedlnosti ve světě a štvát proti Rusku, Číně a dalším mocnostem. To by měl být dnes úkol politika ČR Kulhánka.

X X X

Kulhánek: Česko již evakuovalo všechny Afghánce, které chtělo. Nelze pomoci všem. Česká republika podle ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) evakuovala z Afghánistánu již všechny tamní tlumočníky a spolupracovníky, které k evakuaci vybraly armáda a diplomacie. Ze země nelze pomoci všem, kdo by do Česka chtěli, řekl novinářům po dnešním jednání o rozpočtu svého úřadu. Černínský palác podle něj denně dostává kvůli evakuacím tisíce e-mailů.

Kulhánek odsoudil čtvrteční sebevražedné útoky u letiště v Kábulu, při kterých podle poslední bilance zemřelo nejméně 95 Afghánců. Podle Pentagonu zahynulo při explozích rovněž 13 amerických vojáků. "Truchlím nad smrtí Afghánců a členů americké armády," uvedl na twitteru. Na tiskové konferenci doplnil, že exploze jen potvrdily vypjatou bezpečnostní situaci v Kábulu.

Ministr s ohledem na informace spojenců považuje za reálné, že evakuační lety nemusí skončit v řádu dnů, ale v řádu několika hodin. "Českému státu se povedlo něco neuvěřitelného a v řádu několika dní jsme zorganizovali tři efektivní evakuační lety," řekl. Obdobná věc se podle něj nepovedla ani řadě zemí s lépe vybavenými ozbrojenými silami.
Česko ze země evakuovalo minulý týden ve třech letech 195 lidí, z toho 170 Afghánců. "Podařilo se dostat do bezpečí všechny české občany a všechny Afghánce a jejich rodiny určené k evakuaci. Tedy ty nejohroženější," řekl Kulhánek. Podle něj jsou v bezpečí všichni tlumočníci armády i spolupracovníci ambasády s rodinami.

Spolek Vlčí máky tvrdí, že v Afghánistánu zůstává několik lidí s vazbami na ČR, které se dosud nepodařilo evakuovat. Jsou mezi nimi dva muži s trvalým pobytem v ČR a s českým pasem. O evakuaci se snaží i čtyři muži, kteří podle spolku pomáhali české armádě. Ministerstvo zahraničí po ukončení evakuace slíbilo převozy jednotlivců řešit ve spolupráci se spojenci. Podrobnosti úřad nesděluje.

Kulhánek dnes vyjádření spolku Vlčí máky kritizoval. "Někdy mám pocit, že se víc věnují mediální prezentaci," konstatoval. MZV podle něj dostává řadu e-mailových dotazů a snaží se všem odpovídat a vyhodnocovat je. "Bohužel realita je taková, že nemůžeme pomoci všem, kteří se chtějí dostat do ČR, ani by to nebylo správné. My máme pomáhat těm, kteří byli vyhodnoceni armádou nebo MZV, že by měli být evakuováni," podotkl.

Zmínil příklad Afghánce, který se hlásil o evakuaci kvůli údajné spolupráci s českými úřady. "Kdysi spolupracoval s ambasádou tak, že využil auto velvyslance, odjel s ním na pumpu, vrátil se. A teď to využívá jako argument, že byl spolupracovník ambasády a měl by být evakuován. To možné není," uzavřel Kulhánek.

X X X

Nejhorší útok na Američany za deset let urychlil evakuace z Kábulu

Čtvrteční sebevražedné útoky u letiště v Kábulu, při kterých kromě desítek místních lidí zahynulo také 13 amerických vojáků, jsou nejtragičtějšími atentáty na americké vojáky v zemi od sestřelení vrtulníku před deseti lety, kdy zemřelo třicet lidí. Evakuace civilistů z kábulského letiště nabrala na rychlosti.

Při čtvrtečních sebevražedných útocích u letiště v Kábulu zemřelo podle nové bilance nejméně 95 Afghánců. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na afghánské a americké představitele. Tálibán původně hlásil nejméně 28 obětí z řad svých členů, později to ale mluvčí hnutí popřel a řekl, že při útoku nezemřeli žádní tálibové.

Afghánští činitelé varovali, že skutečný počet obětí útoku by mohl být ještě vyšší, mimo jiné proto, že některá těla mohli z místa výbuchů odnést příbuzní mrtvých. Jeden z afghánských představitelů uvedl, že zahynout mohlo až 115 lidí. Dalších nejméně 150 osob bylo zraněno, napsal zpravodajský server BBC News.

Evakuace z Afghánistánu po útocích v Kábulu zrychlila. Diplomat z NATO řekl agentuře Reuters, že všechny zahraniční síly v Afghánistánu chtějí ukončit evakuace svých občanů a pracovníků ambasád do pondělí 30. srpna. Některé země už evakuační lety ukončily. Americký prezident Joe Biden ve svém projevu v noci na pátek potvrdil termín 31. srpna, ke kterému má skončit stahování amerických sil z Afghánistánu.

Podle obyvatel ráno z letiště v afghánské metropoli odletělo několik letadel. Odlétala pravidelně, řekl západní bezpečnostní představitel, který si nepřál být jmenován.

Některé země už evakuační lety úplně ukončily – ve čtvrtek mezi nimi bylo mimo jiné Německo, Nizozemsko, Kanada, Belgie, Dánsko a Polsko. V zemi je stále kolem 1500 amerických občanů, na 400 Britů či kolem 200 Němců, píše server BBC News.
Ukončení evakuací ohlásilo také Španělsko, jehož dva poslední evakuační lety přistály ráno v Dubaji. „Těmito dvěma lety je evakuace Španělů a jejich afghánských spolupracovníků s rodinami uzavřena,“ uvedla španělská vláda. Celkem Španělsko dopravilo evakuačními lety do bezpečí téměř 2000 lidí.

V Římě přistál poslední italský let se 109 Afghánci evakuovanými z Kábulu. Itálii se podařilo evakuovat více než 4 900 afghánských spolupracovníků a jejich rodin. Austrálie, která za uplynulých devět dní dostala z Afghánistánu přes 4 100 lidí, rovněž oznámila ukončení evakuační operace, stejně tak učinilo Norsko.

Francouzský ministr pro evropské záležitosti Clément Beaune prohlásil, že Francie by mohla pokračovat v evakuacích z Kábulu i po pátečním večeru, který si původně stanovila jako mezní hranici. Ministr přesto připustil, že se ze země nepodaří přesunout do bezpečí všechny afghánské spolupracovníky spojenců, uvedla AFP.

Hrozí další útoky, varuje Washington
Washington se v souvislosti s čtvrtečními výbuchy připravuje na možnost dalších útoků, o které by se útočníci mohli pokusit v pátek. Podle amerického generála Franka McKenzieho by teroristé hlásící se ke skupině Islámský stát-Chorásán (IS-K) mohli na letiště útočit raketami nebo bombami nastraženými v automobilech.

„Děláme vše, co můžeme, abychom byli připraveni,“ prohlásil šéf centrálního velení amerických ozbrojených sil a dodal, že USA sdílely některé zpravodajské informace s Tálibánem. Generál se zároveň domnívá, že tálibánci „některým útokům zabránili“.

V Kábulu útočil Islámský stát, zemřelo 13 vojáků USA. Biden slíbil odplatu
Britský ministr obrany Ben Wallace varoval, že hrozba dalších útoků v okolí kábulského letiště bude narůstat s tím, jak se bude blížit odchod západních vojáků ze země. Londýn podle něj vstoupil do finální fáze své evakuační operace, Britové už nebudou instruovat další lidi, aby přišli na letiště k odletu.

„Je nám velice líto, že nebylo možné evakuovat během tohoto procesu všechny,“ řekl Wallace. Britové se nyní budou snažit podle něj odvézt ze země ty, kteří už jsou na letišti. Šéf resortu obrany dále prohlásil, že útoky britskou evakuační misi neurychlily, ta podle něj pokračuje podle plánu.

Západní země se kromě svých občanů snaží evakuovat také své afghánské spolupracovníky. Biden slíbil, že i po ukončení evakuační operace se Washington bude snažit snažit dostat ze země Afghánce, kteří pomáhali USA v uplynulých letech.

Nejhorší útok na Američany od roku 2011
Čtvrteční útok si vyžádal nejvíce amerických obětí za posledních deset let. Nejvíce Američanů dosud v Afghánistánu zemřelo 6. srpna 2011, kdy afghánští povstalci sestřelili v provincii Vardak jižně od Kábulu americký vrtulník Chinook CH-47, v jehož troskách zahynulo 30 občanů USA, včetně 22 příslušníků elitní protiteroristické jednotky amerického námořnictva SEAL Team Six, a osm Afghánců.

Předtím se nejsmrtelnější útok odehrál 28. června 2005. Při sestřelení amerického vrtulníku Chinook CH-47 bojovníky Tálibánu zahynulo 16 amerických vojáků. Ve stejný den zemřeli v bojích další tři vojáci USA.
V Afghánistánu zahynulo od invaze v roce 2001 podle statistik serveru icasualties.org celkem 2465 amerických vojáků, z toho na 1900 při bojových akcích.

X X X

Při útocích v Kábulu zemřelo nejméně 170 lidí, ukazuje nová bilance

Úřady zatím novou bilanci nepotvrdily a stále hovoří o tom, že počet mrtvých dosáhl 108. Při atentátech podle nich přišlo o život 95 Afghánců a také 13 amerických vojáků. Zraněných jsou na dvě stovky.
Na místě, kde ve čtvrtek vybuchly nálože, se dnes opět shromáždily davy lidí, kteří se pokoušejí dostat na palubu některého z evakuačních letů, uvedl list The Guardian.

Afghánští činitelé varovali, že skutečný počet obětí útoku by mohl být ještě vyšší, mimo jiné proto, že některá těla mohli z místa výbuchů odnést příbuzní mrtvých. Jeden z afghánských představitelů uvedl, že zahynout mohlo až 115 lidí. Dalších nejméně 150 osob bylo zraněno, napsal zpravodajský server BBC News.

Tálibán původně hlásil nejméně 28 obětí z řad svých členů, později to ale mluvčí hnutí popřel a řekl, že při útoku nezemřeli žádní tálibové.
Tálibán totiž už dříve zdůraznil, že se atentát odehrál v místech, kde na bezpečnost dohlížejí američtí vojáci. Západní média ale připomínají, že Američané zajišťují bezpečný provoz samotného letiště, zatímco za jeho zdmi dohlíží na bezpečnost Tálibán.

"Tálibán neutrpěl žádné oběti. K incidentu došlo v oblasti, kterou mají pod kontrolou americké síly," řekl dnes BBC mluvčí hnutí Zabiulláh Mudžáhid. Nejmenovaný představitel Tálibánu přitom předtím agentuře Reuters sdělil, že hnutí ztratilo 28 svých lidí, tedy více než Američané.

Oblastí u kábulského letiště ve čtvrtek vpodvečer místního času otřásly dvě silné exploze a následovala střelba. Na videu, které natočili afghánští novináři, poté byla vidět těla desítek obětí ležících v příkopu na okraji letiště, popsala agentura Reuters. K útokům se přihlásila odnož teroristické organizace Islámský stát, šéf Bílého domu prohlásil, že USA viníkům neodpustí a dopadnou je.

X X X

Jako soudný den, těla létala vzduchem. Hněv svědků z Kábulu míří na USA

Bylo to jako soudný den plný mrtvol. Tak popisují svědci výbuchy v Kábulu, při nichž zemřelo třináct amerických vojáků a desítky Afghánců. Někteří místní viní z krveprolití Američany. Prezident USA Joe Biden slíbil odvetu, podle amerických médií jeho slova dávají vzpomenout na začátek afghánské operace.

„Viděl jsem těla a části těl létat ve vzduchu jako tornádo, které bere do vzduchu igelitové tašky,“ popsal agentuře Reuters jeden přeživší. „Není možné vidět soudný den v tomto životě, ale dnes jsem ho byl svědkem na vlastní oči.“
Výbuchy zasáhly kanál, kde si afghánští uprchlíci nechávali prověřit své vízové dokumenty. Záběry z místa ukazují těla naskládaná na sebe či ponořená ve vodě, jež zrudla krví.

„Lidé hořeli zaživa, nemohli dýchat,“ řekl jeden svědek. „Všude byly mrtvoly,“ dodal další.
Sanitky nebyly okamžitě schopné se dostat k letišti. Zemřelé a zraněné odváželi šokovaní přeživší na kolečkách, popsal jeden ze svědků.
Afghánský tlumočník, kterého stanice CBS News identifikuje jako Carla, mezi zraněnými nalezl malou holčičku. Sebral ji ze země a vzal ji do svého auta, aby jí odvezl do nemocnice. „Byl tu velký provoz,“ řekl. „Vzal jsem ji do nemocnice, ale zemřela mi v rukou.“
Podle Carla letiště zažilo více explozí, ale tyto byly zvláště „zdrcující“. „Celá země se rozpadá.“

Nejhorší útok na Američany za deset let urychlil evakuace z Kábulu
„Zřídka vídáme takové situace,“ řekl listu The Washington Post zdravotnický koordinátor z jedné kábulské nemocnice jménem Alberto. Některá zdravotnická zařízení už přitom operují na hraně svých kapacit.
„Naše nemocnice v Kábulu byla již před výbuchem naplněna na 80 procent. Nyní jsme přidali přistýlky, abychom přijali zraněné lidi přicházející z letiště v život ohrožujících podmínkách,“ uvedla Rosella Miccioová z charitativní organizace Emergency.

„Ameriko, proč zabíjíte lidi?“
Někteří Afghánci viní z krveprolití americkou armádu. „Mám už toho plné zuby. Podělaná Ameriko, proč evakuujete lidi a pak je zabíjíte?“ rozčiluje se jeden Afghánec.

Seth Eden, bývalý pracovník americké agentury pro mezinárodní rozvoj, se pokoušel pomoci svému příteli, bývalému stínovému ministrovi, dostat se do země. Brána Abbey však byla zavřená.
Eden přesvědčil hlídající mariňáky, varované před možným útokem, ať je pustí. Dvě minuty poté, co stínový ministr a jeho rodina prošli, u brány vybuchla bomba.

V Kábulu útočil Islámský stát, zemřelo 13 vojáků USA. Biden slíbil odplatu
Za strůjce útoků považují americké výzvědné služby afghánskou pobočku teroristické islamistické organizace Islámský stát, Islámský stát-Chorásán. Americký prezident slíbil odplatu. „Odpovíme silou a přesností v náš čas, na místě, které si určíme a v okamžiku, kdy se nám zachce,“ varoval Biden.

Podle stanice CNN budou ovšem možnosti zasáhnout IS-Chorásán mnohem omezenější bez amerických vojáků na zemi. Příslib též znamená, že americké operace „v zemi nekončí, ale mění se.“

Hrůzný útok na konci ztracené války
Bidenova slova „zrcadlí“ výrok exprezidenta George W. Bushe při zahájení „války proti teroru“ a afghánské operace. „Tento konflikt začal za načasování a v termínu stanoveném jinými, skončí v hodině, kde se rozhodneme,“ prohlásil Bush.
I ostatní americká média si všímají, že útoky představují přinejmenším chmurný konec nejdelší americké války. „Ztracená válka končí skoro tak stejně jako začala před dvaceti lety. Hrůzným útokem na Američany,“ napsal web Atlantic.

X X X

Bidenovi nevěřil. Netanjahu nedal USA včas vědět o úderu Izraele proti Íránu

Minulý izraelský premiér Benjamin Netanjahu omezil sdílení tajných informací s administrativou amerického prezidenta Joea Bidena. V případě dubnového útoku na íránské jaderné zařízení v Natanzu dostali Američané informace jen s dvouhodinovým předstihem, píší média. Útok je Izraelcům všeobecně připisován, i když se k němu Izrael oficiálně nepřihlásil.
Listy The New York Times (NYT) a The Times uvedly, že Netanjahu, který měl nadstandardní vztahy s minulou administrativou prezidenta Donalda Tumpa, Bidenovi nedůvěřoval. Nový americký prezident je v úřadu od ledna.
Atentáty, námořní miny, blackout. Izrael dává Íránu jednu ránu za druhou

Netanjahu je nyní v opozici a vládu po něm vede od června pravicový politik Naftali Bennett, který se po odkladu má v pátek sejít s Bidenem ve Washingtonu.

Podle NYT jsou USA na Izraeli značně závislé při zjišťování tajných informací o íránském jaderném programu, jelikož se Teheránu podařilo ochromit americké tajné aktivity v Íránu.
Podle amerického listu se Netanjahu přestal s americkou administrativou dělit o tajné informace mimo jiné kvůli strachu z předčasného prozrazení izraelských operací.

Napětí vyvolává hlavně rozdílný názor na dohodu o íránském jaderném programu, k níž je Biden po Trumpově stažení ochoten se vrátit. Izrael s tím zásadně nesouhlasí a považuje íránský jaderný program za vojenský.
Podle izraelské obrany Írán může do dvou měsíců získat potřebný uran na výrobu jaderné zbraně. Právě o Íránu chce podle médií Bennett s Bidenem hlavně mluvit.

V případě útoku v Natanzu, kde Írán obohacuje uran, podle členů americké administrativy Izrael porušil nepsané pravidlo dát Washingtonu o připravovaných operacích vědět s dostatečným předstihem na to, aby měly USA možnost vyjádřit námitky.
Oportunista prahnoucí po moci. Nový íránský prezident posílal lidi na smrt
NYT napsal, že bývalý šéf izraelské rozvědky Mossad Josi Cohen se snažil dva týdny po útoku v Natanzu urovnat vztahy při své návštěvě Washingtonu.

Bennett, který bude ve Washingtonu jednat poprvé ve funkci premiéra, se podle izraelského tisku při setkání s Bidenem bude snažit obnovit důvěru v otázce sdílení tajných informací.
Stejně jako Netanjahu je proti návratu USA k dohodě o íránském jaderném programu z roku 2015. Podle médií je však tato možnost stále méně pravděpodobná, protože Írán dohodu zásadním způsobem porušuje a v jeho čele nyní stojí ultrakonzervativec Ebráhím Raísí.

X X X

Steinmeier skončil návštěvu ČR. S Babišem probral Afghánistán a vztahy zemí

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se v pátek ráno setkal v Hrzánském paláci s premiérem Andrejem Babišem. Mezi tématy jednání byly situace v Afghánistánu, česko-německé vztahy a aktuální vývoj pandemie covidu-19. Státníci probírali i ekonomické otázky a české předsednictví Evropské unii v příštím roce

Po setkání s Babišem Steinmeier zamířil do Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT.
Z Prahy Steinmeier odjede dopoledne do Ústí nad Labem, kde navštíví expozici o česko-německém soužití a setká se se zástupci občanské společnosti.

Odpoledne pak odcestuje opět vlakem do Berlína. Skončí tak Steinmeierova třídenní návštěva Prahy, při které se ve čtvrtek setkal se svým protějškem Milošem Zemanem a šéfy parlamentních komor.
Babišovo jednání s německým prezidentem se uskutečnilo v Hrzánském paláci, kde nyní premiér úřaduje kvůli rekonstrukci zahrady Strakovy akademie. „Diskutovali o situaci v Afghánistánu, strategickém dialogu mezi ČR a SRN, aktuálním vývoji pandemie covid-19, ekonomice i předsednictví v Radě EU,“ informoval úřad vlády po jednání na svém twitterovém účtu.

Steinmeier do Česka přijel ve středu netradičně vlakem. Jako první německý prezident navštívil také kryptu pravoslavného kostela v Resslově ulici v Praze, kde po boji s nacisty zemřeli po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha českoslovenští výsadkáři.

Steinmeier ve čtvrtek řekl, že na návštěvu, která se dlouho odkládala kvůli koronavirové epidemii, se velmi těšil. „Velmi mi záleží na tom, když naše vztahy mohou být sotva lepší, aby bylo rostoucí přátelství rozvíjeno dál, přešlo na další generace,“ podotkl. Je podle něj mimořádné, kam se vztahy v posledních 30 letech podařilo posunout.

X X X

Protopová, která psala posudek na Babiše mladšího, skončila ve vládní radě

Dita Protopopová, která je autorkou posudku na Andreje Babiše mladšího, skončila na pozici tajemnice národní vládní rady pro duševní zdraví. Nahradila ji Ivana Svobodová. Informuje o tom server Seznam Zprávy. Důvody odchodu Protopopové nejsou známé. Syn premiéra Babiše ji v posledních dnech několikrát na twitteru obvinil z toho, že jej poškodila.
O odchodu Protopopové se zmínil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) na zasedání rady již 1. července. "Tajemnicí rady bude jmenována pro další období Ivana Svobodová, na kterou se již členové rady mají obracet už nyní," píše se podle serveru v zápisu z jednání. Protopopové poděkoval Vojtěch za odvedenou práci pro radu vlády i pro reformu péče o duševní zdraví.

Lékařka vypracovala posudek, který měl podle médií synovi premiéra Andreje Babiše (ANO) pomoci vyhnout se trestnímu stíhání v kauze padesátimilionové dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo. Stíhání Babiše mladšího a dalších členů premiérovy rodiny ale již bylo zastaveno.

Obvinění tak nyní čelí už jen premiér a jeho někdejší poradkyně Jana Mayerová. Premiér dlouhodobě odmítá, že se kolem farmy dělo cokoliv nezákonného. Letos v létě podal návrh na zastavení svého trestního stíhání. Totéž udělala také Mayerová, která v minulosti uvedla, že je přesvědčena o tom, že zákon porušen nebyl.

Babišův syn poslal v lednu 2018 policii podle médií e-maily, v nichž psal, že byl kvůli kauze unesen. Později ve skrytě natočené reportáži serveru Seznam Zprávy, zveřejněné v listopadu 2018, uvedl, že ho manžel tehdejší ošetřující lékařky Petr Protopopov nedobrovolně odvezl na Ruskem anektovaný poloostrov Krym. Premiér to popřel, jeho syn podle něj trpí schizofrenií. Babiš mladší letos v rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl, že vše, co od začátku ke kauze údajného únosu řekl nebo napsal na policii, bylo "upřímné a pravdivé".

Protopopová, která v minulosti byla Babišovou poradkyní na ministerstvu financí, v listopadu 2018 po propuknutí kauzy kolem Babišova syna odešla na vlastní žádost z Národního ústavu duševního zdraví. Zdůvodnila to mediálním tlakem na sebe i ústav, média podle ní zpochybňovala její odborné kvality. V té době už Protopopová pracovala na ministerstvu zdravotnictví. V roce 2017 neúspěšně kandidovala za hnutí ANO do Sněmovny.

Rada vlády pro duševní zdraví byla zřízena v říjnu 2019. Jejím smyslem má být mimo jiné sladit ministerstva, obce, kraje či poskytovatele sociálních služeb tak, aby se cíle reformy mohly realizovat v praxi. Tajemníka pode statutu rady do funkce jmenuje a z funkce odvolává předseda rady, tedy premiér, po dohodě s ministrem zdravotnictví.

X X X

TASS je zplnomocněn prohlásit: Rusko ruší omezení na leteckou dopravu do České republiky

Ruský vládní operativní štáb pro boj proti pandemii Covid-19 ruší omezení pravidelných a charterových leteckých letů z Ruska do České republiky. Opatření se uvolní také u letů do Jižní Koreje a Dominikánské republiky. Oznámila to agentura ruská TASS.
Od 27. srpna se také zvýší počet pravidelných letů z Ruska do Maďarska, na Kypr, do Kyrgyzstánu a Tádžikistánu.
„Po diskusích a zvážení epidemiologické situace v některých zemích bylo rozhodnuto zrušit od 27. srpna 2021 omezení mezinárodních pravidelných i pravidelných (charterových) letů z ruských letišť do Dominikánské republiky, Jižní Koreje a České republiky,“ stojí v prohlášení vládní operativní štáb pro boj proti pandemii Covid-19.
Kromě toho se 27. srpna obnovují mezinárodní lety z mezinárodního letiště Surgut.

Podle ruského krizového centra proti koronaviru se od 27. srpna zvýší počet pravidelných letů z Ruska do Maďarska, Kypru, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu.
Počet letů z Moskvy do Budapešti se zvýší ze čtyř na sedm týdně, zatímco jeden let týdně bude povolen z několika dalších měst. Počet letů z Moskvy do Larnaky a Paphosu na Kypru také dosáhne sedmi, zatímco další ruská města budou mít čtyři lety týdně.

Sedm letů týdně bude provozováno z Moskvy do Biškeku a Dušanbe. Kromě toho bude několik ruských měst mít jeden let týdně do hlavního města Kyrgyzstánu, hlavního města Tádžiku, Khujandu a Kulobu.
Letecká doprava s Maďarskem a Kyprem byla obnovena v červnu poté, co byla přerušena kvůli pandemii. Lety mezi Ruskem a Tádžikistánem byly obnoveny v dubnu a s Kyrgyzstánem v roce 2020, ekonomickýdenik, ck

X X X

Ústavní soud vyhověl Kiwi ve sporu s Ryanairem, zrušil předběžné opatření

Ústavní soud (ÚS) dnes vyhověl prodejci letenek Kiwi.com a zrušil předběžné opatření vydané na podnět Ryanairu. Irská nízkonákladová letecká společnost chtěla, aby prodejce změnil některé své postupy. Šlo konkrétně o způsob informování o podmínkách odbavení před lety Ryanairu a také o to, že Kiwi údajně nepředává dopravci kontakty na klienty.
Předběžné opatření podle ÚS zasáhlo do svobody projevu, práva na podnikání a práva na soudní ochranu.

Právo na svobodu projevu se podle ÚS v určité míře týká i komerčních sdělení. Při vydávání předběžného opatření je proto nutné přiměřeně hodnotit pravdivost či nepravdivost informací. „Rozhodnutí obecných soudů jsou založena na dezinterpretaci posuzovaných sdělení, nebyla hodnocena ve svém kontextu,“ řekla při vyhlášení nálezu soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková.

Kiwi umožňuje na webu a prostřednictvím aplikace vyhledat, rezervovat a zakoupit letenky různých dopravců včetně Ryanairu. O předběžném opatření rozhodl Krajský soud v Brně letos v lednu. Společnosti Kiwi uložil, aby upravila poskytované informace o podmínkách Ryanairu a při předávání klientských informací doplnila údaje o e-mailu a bydlišti lidí a jejich platebních kartách. Dalším výrokem soud uložil povinnost opravit „věcně nesprávné informace“ i zpětně.

Podle krajského soudu bylo zapotřebí prozatímně upravit poměry mezi oběma společnostmi. Ryanair prý kvůli omezenému předávání údajů od Kiwi nebyl schopen při operativním řešení problémů kontaktovat cestující a plnit své finanční závazky. Firma Kiwi se odvolala, Vrchní soud v Olomouci rozhodnutí potvrdil. Ústavní soudci dnes zrušili rozhodnutí krajského i vrchního soudu. „Soudy dostatečně nevysvětlily, proč je nezbytné, aby jeden soutěžitel druhému ty informace o klientele předával,“ uvedla Šimáčková.

Právník Ryanairu dnešní nález nekomentoval, protože nebyl zproštěn mlčenlivosti. Zástupce Kiwi rozhodnutí přivítal, požadavky Ryanairu označil za excesivní, jde prý o jednu z forem konkurenčního boje. „Rádi bychom konkurenční boj vedli jenom ve vztahu k našim zákazníkům, nicméně Ryanair se uchyluje k těmto akcím, které z našeho pohledu mají zástupný charakter, primárně jde o soutěžní postavení,“ řekl novinářům právník Kiwi David Liškutin.

O vztazích mezi Kiwi a irskou leteckou společností se nedávno mluvilo také v souvislosti s prohlášením Ryanairu, že nebude přijímat palubní lístky prodané přes Kiwi.com. Podle Liškutina firma zatím nemá informace o tom, že by se někdo z jejích klientů na palubu Ryanairu nedostal.

Média v poslední době informovala také o dalších výhradách některých leteckých společností k obchodnímu modelu Kiwi. Podle Liškutina je společnost Kiwi.com inovativní, nabízí spotřebitelům širší možnosti. „Tradiční letecké společnosti to ne vždy přijímají s pochopením,“ uvedl Liškutin.

X X X

Soud zamítl žalobu Rusa, který chtěl zrušit rozhodnutí o neudělení azylu

Pražský městský soud ve čtvrtek zamítl žalobu Rusa Sergeje Kudaškina, který se domáhal zrušení rozhodnutí ministerstva vnitra o neudělení azylu. O vydání třiačtyřicetiletého podnikatele usilují ruské úřady, které ho stíhají pro podvod. Kudaškin tvrdí, že je stíhání účelové a nezákonné a že ho v minulosti v ruském vězení mučili. Dnešní rozhodnutí je pravomocné.

Soud už loni rozhodnutí ministerstva vnitra přezkoumával, tehdy ho zrušil. Ministerstvo podle tehdejšího rozsudku nedostatečně zkoumalo záruky Ruska a stav ruského vězeňství. Úřad o věci rozhodoval znovu, letos v červenci pak opět odmítl azyl udělit.
Podle soudkyně Lenky Loudové nyní vnitro nedostatky doplnilo, dostatečně se zabývalo ruskými zárukami, které jsou postačující a konkrétní. Úřad při posouzení vycházel i z obdobných rozhodnutí soudů. Soudkyně také odkázala na zprávu ministerstva zahraničí, která se zabývala tím, zda je poskytnutí garancí v Rusku i dodržováno. Ze zprávy vyplynulo, že zkušenosti České republiky i jiných států jsou převážně pozitivní.

Kudaškin mimo jiné namítal, že mu v ruském vězení nebude poskytnuta dostatečná zdravotní péče. Odkazoval přitom na případ Vitalije Ginzburga, kterému podle něj Česko ze zdravotních důvodů ochranu udělilo. Soudkyně ale podotkla, že v ruských zárukách je i to, že ve vězení budou dodržovat evropská vězeňská pravidla, jejichž součástí je také adekvátní zdravotní péče.

Kudaškin dnes soudu popsal, že byl v ruském vězení už v roce 2007, právě tehdy ho podle něj příslušníci bezpečnostních sborů mučili, bili ho nebo ho věšeli za ruce. Důvodem podle něj bylo to, že policistům odmítl platit výpalné. Dodal, že nyní je v Rusku stíhán také proto, že odmítl zaplatit peníze, které po něm pracovníci policie a prokuratury chtěli.

Soudkyně v odůvodnění svého rozhodnutí uvedla, že věrohodnost Kudaškinovy výpovědi je problematická. V prvním rozhovoru s ministerstvem vnitra po podání žádosti například Kudaškin o mučení podrobně nemluvil, ačkoli bylo uvedeno jako jeden z důvodů podání žádosti. Kudaškin dnes vysvětlil, že se ho pracovnice ministerstva na podrobnosti neptala, právní zástupkyně úřadu ale upozornila, že Kudaškin byl poučen, že má uvést úplné a pravdivé skutečnosti, a dostal prostor, aby k žádosti řekl vše, co považuje z důležité. Soudkyně podotkla, že řízení mohlo být vedeno lépe, a pokud se v žádosti Kudaškin zmiňoval o mučení, měly otázky k tomuto tématu zaznít.

Kudaškin podle soudkyně také nepodal žádost o azyl, když dorazil do Česka, ale až ve chvíli, kdy byl na základě mezinárodního zatykače zadržen, tedy zhruba po roce a půl. Muž uvedl, že mu podání žádosti o azyl poradil jeho advokát, on sám o této možnosti nevěděl a neměl v plánu se do Ruska vracet.

Proti rozsudku může Kudaškin podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, jeho právnička si pro případné podání ponechala lhůtu. Kudaškinův mediální zástupce Jan Ziegler po jednání dodal, že Kudaškin se obrátí také na skupinu Rusko sedící, která sdružuje příbuzné, přátele a známé neprávem vězněných osob.

X X X

DIAMO má novou speciální laboratoř, zaměřenou na důlní plyny. Služby poskytne i veřejnosti, například pro stavby

Státní podnik DIAMO vybudoval v Ostravě speciální pracoviště pro měření a vyhodnocování výstupů důlních plynů. Akreditovaná zkušební laboratoř atmogeochemie navazuje na dlouholetou práci státního podniku na protimetanových opatřeních a přispěje k dalšímu zvýšení ochrany ostravsko-karvinské aglomerace před ohrožením nekontrolovanými výstupy důlních plynů. Moderní laboratoř bude pomáhat v sanační a kontrolní činnosti podniku, ale i poskytovat speciální služby zájemcům z řad veřejnosti.

Výstavba laboratoře začala loni v dubnu. Potřebné prostory byly vytvořeny rekonstrukcí a přestavbou bývalých umýváren a skladiště materiálu ve správní budově v areálu Dolu Jeremenko v Ostravě-Vítkovicích, kde sídlí odštěpný závod ODRA státního podniku DIAMO.

Státní podnik DIAMO, se sídlem ve Stráži pod Ralskem, je organizací, která realizuje zahlazování následků hornické činnosti po těžbě uranu, rud a části uhelného hornictví v České republice.

Laboratoř je vybavena nejmodernější technikou pro práci v terénu i v zázemí a také certifikovanými referenčními materiály, může tak provádět samostatně kalibraci svých analyzátorů. Osvědčení o akreditaci pro laboratoř udělil státnímu podniku DIAMO Český institut pro akreditaci (ČIA) v souladu s požadavky mezinárodních norem a dokumentů ČIA.
„Podařilo se vybudovat a akreditovat odborné pracoviště, kterých je v České republice méně než desítka. Pro nás je důležité, že už nemusíme tyto speciální služby složitě nakupovat, ale budeme si je provádět sami. Na Ostravsku mají velký význam pro další snižování rizika mimořádných událostí, které mohou nastat v souvislosti s případnými nekontrolovanými výstupy důlních plynů na povrch, i když už se tady dávno uhlí netěží,“ uvedl Petr Kříž, ředitel odštěpného závodu ODRA státního podniku DIAMO.

Specializovaná zkušební laboratoř má sloužit jak pro účely sanačních a kontrolních činností v rámci státního podniku DIAMO, tak pro veřejnost při realizaci staveb komerčních či soukromých, případně při dalších úkonech.
„Laboratoř bude provádět měření koncentrace a intenzity výstupů důlních plynů z ložiska černého uhlí na povrch, zejména metanu a oxidu uhličitého. Využijeme to ke zpřesňování informací o rizikových místech a aktuálním stavu území z hlediska výstupu důlních plynů, k optimalizaci stávajících protimetanových opatření a navržení nových pro zajištění bezpečného umístění a provádění staveb nebo jiných zásahů,“ doplnila Miroslava Ševčíková, vedoucí Zkušební laboratoře atmogeochemie.

Zajímavou je novinkou to, že státní podnik jednak vydává odborná stanoviska k míře ohrožení území nekontrolovanými výstupy důlních plynů, ale může také nabídnout provedení atmogeochemického průzkumu. Tím se stavebníkům zjednoduší a urychlí příprava dokumentů pro povolení stavby.

Provoz laboratoře, přípravu techniky do terénu, odběr vzorků, obsluhu měřicích analyzátorů, zpracování výsledků a vyhodnocení zajišťuje 5 odborných pracovníků, někteří přispěli k vývoji a precizování metod zjišťování výskytu důlních plynů a jeho pronikání na povrch.

Laboratoř navazuje na desetiletý projekt (2010–2019) nazvaný „Komplexní řešení problematiky metanu ve vazbě na stará důlní díla“, jehož cílem bylo zvýšit ochranu obyvatelstva před možnými mimořádnými událostmi spojenými s výstupy metanu na povrch a jeho pronikáním do obytných domů či průmyslových objektů. Vybudovaly se odplyňovací vrty, drenážní odplyňovací systémy, monitorovací systémy snímačů důlních plynů atd.

O veškerá protimetanová opatření se stará státní podnik DIAMO a zároveň zajišťuje monitoring ostravsko-karvinské oblasti. Na jeho dispečink na Dole Jeremenko je napojeno více než pět stovek čidel, obvykle instalovaných ve sklepních prostorech objektů, podzemních kolektorech města Ostravy nebo na odplyňovacích komíncích. Dispečerské pracoviště funguje nepřetržitě a v případě potřeby vysílá na místo techniky a komunikuje s integrovanými záchrannými složkami Moravskoslezského kraje, ekonomický deník.cz

X X X

Ministři zemědělství ČR, SR se shodli na stejném postupu při řešení kůrovce i afrického moru prasat

O aktuálním vývoji afrického moru prasat (AMP) v Evropě, kůrovcové kalamitě, nové lesnické strategii Evropské unie a o přípravě strategického plánu Společné zemědělské politiky (SZP) jednal včera ministr zemědělství Miroslav Toman se svým slovenským protějškem Samuelem Vlčanem. Jednání se konalo na zámku Ohrada v rámci slavnostního Večera vystavovatelů při příležitosti konání letošní výstavy Země živitelka.

„Těší mě, že pan ministr Vlčan přijal pozvání na naši nejvýznamnější zemědělskou výstavu
a při té příležitosti jsme mohli probrat nejaktuálnější témata. Ukázalo se, že na většinu z nich máme stejný názor. Jsem rád, že se Slovensko například námi inspiruje v zavedení opatření na zamezení šíření afrického moru prasat, jako jsou celoroční intenzivní lov, zákaz přikrmování prasat divokých, zákaz dovozu trofejí ze zemí s výskytem nemoci a další,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Ministr Toman upozornil zejména na šíření AMP v Polsku, Německu a na Slovensku, které je pro Českou republiku ohrožující. I přesto, že poslední pozitivní případ nákazy byl v ČR potvrzen v únoru 2018, zůstávají stále v platnosti mimořádná veterinární opatření, která mají co nejvíce minimalizovat možnost rozšíření moru na našem území. Oba ministři se shodli na tom, že lov prasat pomocí zdrojů umělého osvětlení, pomocí zaměřovače na principu noktovizorů (přístrojů na noční vidění) nebo lov během sklizně zemědělských plodin jsou účinnými nástroji pro efektivní redukci divokých prasat.
Oba ministři také diskutovali o přípravě Strategického plánu SZP. „Dosud není známá konečná podoba legislativních textů, k dispozici nejsou ani konkrétní podmínky pro zemědělce, tzv. GAECy. Na dopracování národní varianty plánu tak zbývá velmi málo času, protože jej státy musí odevzdat do konce letošního roku,“ uvedl ministr Toman.
V souvislosti se SZP chtějí Česko i Slovensko podporovat v zemědělství přístup, který povede ke zmírňování dopadů klimatické změny, a to hlavně prostřednictvím ukládání uhlíku v půdě, např. využitím agrolesnictví.

Tématem jednání byla také kůrovcová kalamita a vzájemné sdílení opatření, která v boji proti kůrovci zabírají. K nejdůležitějším patří prodloužení lhůty k zalesnění kalamitních holin, použití fumigantů (pesticidní přípravky k hubení škůdců), uvolnění pravidel pro přenos sadebního materiálu a další. Nová lesnická strategie EU podle ministrů upřednostňuje pouze environmentální funkci lesů před ostatními (např. funkcí vodohospodářskou, půdoochrannou, ekonomickou a sociální). Zásadním principem by měla zůstat vyváženost všech funkcí lesa.

Ministr zemědělství Slovenska Samuel Vlčan se v rámci výstavy Země živitelka zúčastnil slavnostního zahájení, prohlédl si provoz Budějovického Budvaru a přihlížel předávání ocenění Zlatý klas v rámci Večera vystavovatelů. Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

X X X

Vodáci v Boršově vytvořili rekord na Vltavě

Historicky nejpočetněší skupina vodáků se o víkendu vydala z Boršova nad Vltavou do centra Českých Budějovic. V rámci festivalu Lodě na vltavské vodě společně zdolalo tento úsek Vltavy více než padesát lidí na paddleboardech, kanoích a raftech. Tuto klidnou část řeky lze zdolat za tři hodiny, na start vás doveze linka MHD.

Sobotní třetí ročník akce Lodě na vltavské vodě otevřel zdarma služby na splavněné Vltavě mezi Českými Budějovicemi a Týnem nad Vltavou. Na takzvané Stezce Vltavy byla k vyzkoušení celá řada aktivit. Kromě tradičních lodních linek například také půjčovny vodáckého vybavení. Úplně poprvé byl zařazen úsek mezi Boršovem nad Vltavou a centrem Českých Budějovic, který představuje klidnou alternativu k tradičním vodáckým místům a je tak vhodný například pro paddleboardisty, nebo rodiny s dětmi.

Na komentovanou plavbu se starostou Boršova nad Vltavou Janem Zemanem se v sobotu odpoledne vydalo více než padesát zájemců. Organizovaná skupina na paddleboardech, kanoích a raftech tak byla v tomto úseku vůbec nejpočetnější v historii. Ti nejrychlejší dorazili po zhruba třech hodinách přímo do centra Budějovic na slepé rameno Malše. “Nejlepší na tom je, že k nám do Boršova dojedete z Budějc linkou MHD za pár minut. Vybavení si půjčíte v místní půjčovně a plavbu končíte v historickém centru města. Půldenní zážitek bez auta a bez starostí,” pochvaluje si boršovský starosta Jan Zeman a dodává: “Na podzim budeme otevírat naší část Vltavské cyklostezky, takže tento výlet spojíte i s jízdou na kole.”
Cílem festivalu Lodě na vltavské vodě je přiblížit místním možnosti splavněné Vltavy. Na 11 místech si letos vyzkoušelo aktivity zdarma téměř 1500 zájemců. Kromě samotných poskytovatelů služeb podporují finančně tuto akci také například Povodí Vltavy nebo město Hluboká nad Vltavou a České Budějovice. “Každoročně je o aktivity na řece větší zájem ze strany místních obyvatel a právě tato akce k tomu přispívá. Díky Stezce Vltavy se rozšiřují možnosti pro turisty, ale také se zvyšuje kvalita nabídky volnočasového vyžití pro místní. Vážíme si našich partnerů, kteří tuto akci každoročně podporují a tím přispívají k rozvoji Vltavské vodní cesty,” říká Tomáš Polanský, ředitel destinační společnosti Českobudějovicko - Hlubocko, která je pořadatelem.Vojen Smíšek, manažer marketingu destinace Budějovicko

X X X

Jiří Kajínek se stane ředitelem věznice. Zahraje si ve filmu Tewyx

Bývalý vězeň odsouzený za dvojnásobnou vraždu v Plzni Jiří Kajínek si zahraje v novém filmu Tewyx. Ztvární roli ředitele věznice Karla Smitheho. Lístky na veřejné natáčení 28. září v Mladé Boleslavi si zájemci mohou zakoupit online.

Filmový štáb aktuálně ukončuje 35. natáčecí den z celkových 60. Práce tak budou pokračovat v lokacích věznice v Mladé Boleslavi, kde se ve své roli ředitele věznice Karla Smitheho představí i Jiří Kajínek.
Natáčení v Mladé Boleslavi ve vězení je veřejné. Zájemci se tak mohou na natáčení podívat. Kapacita míst je však omezená.
Tewyx je americký film, který se natáčí podle stejnojmenného knižního bestselleru. Knižní předloha je k dostání jak v českých, tak v zahraničních knihkupectvích, a to v 58 jazykových mutacích. Režisérem a scénaristou filmu je Alex Adams. Film se točí ve 20 různých státech a očekávaný rozpočet je 35 mil. dolarů.

Jiří Kajínek byl Krajským soudem v Plzni v roce 1998 odsouzen na doživotí za dvojnásobnou vraždu. Podle jeho slov je nevinný, jeho stížnosti však Ústavní soud opakovaně zamítl. Kajínek se několikrát pokusil za mřížemi o útěk, což se mu podařilo ve věznici Mírov v roce 2000.
Stále čekám na jednoznačný důkaz, řekl dvojnásobný vrah Kajínek

Na svobodu se pak dostal díky prezidentovi Miloši Zemanovi v roce 2017, kdy mu udělil prezidentskou milost. Za tu dobu si Kajínek naklonil řadu obdivovatelů, kteří ho vítali při odchodu z věznice. Do teď ke svým fanouškům mluví skrze sociální sítě. Kajínek se do kulturního odvětví zapsal již knihou „Můj život bez mříží“ z roku 2014. O bývalém vězni byl také natočen film Kajínek.