iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Experti: Biden nejhorší politik USA, budou další škody?

Média: Biden přístupem k Afghánistánu vyvolal v Evropě zklamání a pocit zrady. Brusel/Washington - Zklamání, rozhořčení či pocit zrady. Takové emoce podle médií vzbudilo mezi evropskými lídry počínání amerického prezidenta Joea Bidena za afghánské krize spojené se stahováním amerických vojáků. S kritickými reakcemi se setkávají prezidentova slova o cílech 20 let trvající mise v Afghánistánu nebo o nasazení afghánských vojáků.

Podle webu Politico se evropští činitelé obávají, že postup Washingtonu přispěje k dalšímu oslabení transatlantického spojenectví, které začalo pod Bidenovým předchůdcem v Bílém domě Donaldem Trumpem.
"Mysleli jsme si, že Amerika je zpátky, jenže ve skutečnosti se Amerika stahuje," řekla francouzská europoslankyně a bývalá státní tajemnice pro evropské záležitosti Nathalie Loiseauová s připomínkou Bidenova zahraničněpolitického sloganu o návratu Spojených států do pozice globálního lídra.

Její slova zjevně vystihují úvahy mnohých evropských představitelů. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell už před Bidenovou inaugurací nastupujícího prezidenta vyzdvihoval a ohlašoval novou éru spolupráce, připomíná agentura AP, s tím je ale teď podle ní konec. Ve čtvrtek se "skleslý" Borrell ohradil proti vyjádření amerického prezidenta o tom, že "naší misí v Afghánistánu nikdy nemělo být budování státu". "Budování státu nebylo cílem? No, o tom by se dalo diskutovat," reagoval španělský politik.

Předseda zahraničního výboru německého parlamentu Norbert Röttgen označil americký odchod z Afghánistánu za výsledek velmi špatného odhadu na straně Bidenovy administrativy, který poškozuje "politickou a morální důvěryhodnost Západu". Frustrace byla tento týden patrná také v Británii, kde nejméně dva poslanci odsoudili Bidenova slova zpochybňující odvahu afghánských vojáků. Deník The New York Times připomenul, že Británie během mise NATO v Afghánistánu ztratila 454 vojáků, do plánu konečného stažení jednotek ale prakticky nemohla mluvit, což zanechalo britské činitele s pocitem trapnosti a rozhořčení vůči prezidentu Bidenovi.

Šéf Bílého domu je ve světle afghánské krize spíše než s heslem "Amerika je zpátky" spojován s Trumpovým sloganem "Amerika na prvním místě". Přispěl k tomu i pondělní projev, v němž si podle analýzy televize CNN "lídr svobodného světa myl ruce nad globálním problémem".

"Do neděle si Evropa myslela, že Joe Biden je expertem na zahraniční politiku," píše Politico. "Teď rozhodnutí amerického prezidenta umožnit Afghánistánu upadnout do rukou Tálibánu vyvolává mezi evropskými činiteli obavy, že nevědomky urychlil to, co začal jeho předchůdce Donald Trump: degradaci Západního spojenectví a všeho, co má ve světě znamenat. Napříč Evropou se v reakcích činitelů mísily nevěřícnost a pocit zrady," pokračuje článek.

Bidenův postup zároveň podle některých komentářů odhalil skutečnost, že Evropa je bez americké podpory na mezinárodní scéně polovičním hráčem. "Ztrapnil své západní spojence tím, že ukázal jejich impotenci," řekl bývalý člen britského kabinetu Rory Stewart, který se dění v Afghánistánu dlouhodobě věnuje.

Podobně vývoj prezentuje analýza CNN. "Náhlý pád Kábulu zvýraznil, že diplomatická síla, vojenské schopnosti a politická stabilita Evropy jsou omezené. Diplomati a činitelé napříč starým kontinentem v soukromí vyjadřují smutek nad tím, že realita je takováhle: Když USA říkají, že je konec, tak je konec," napsal komentátor Luke McGee.

X X X

Kábulské letiště svírá zoufalství, důkladný Tálibán ztěžuje evakuace

Na letišti v afghánském Kábulu každou hodinou narůstá zoufalství a nervozita lidí, kteří se snaží dostat na palubu západních evakuačních letů. U vchodu do civilní části letiště se stále tísní stovky lidí. Radikálové z Tálibánu střílejí do vzduchu a snaží se je přimět k odchodu. Na letiště dokonce nepouštějí australské občany. Na odlet čeká také více než sedm set Nizozemců.
Vojenskou část kábulského letiště spravuje americká armáda, která dohlíží na evakuaci cizinců i jejich afghánských spolupracovníků. V této části, kterou na začátku týdne zaplavily davy lidí snažící se opustit zemi, je nyní běžný provoz.
Abdal Ghání Baradar. Symbol síly, která porazila USA. A brzy prý nový emír

Civilní část mezinárodního letiště má pod kontrolou Tálibán. „Situace na kábulském letišti je extrémně zmatená. U bran se opakovaně odehrávají nebezpečné situace a ozbrojené spory. K letišti je nyní přístup,“ upozornila v pátek německá ambasáda.
„Někdy se však bez většího upozornění brány uzavřou, i proto, že se na letiště snaží dostat tolik lidí se svými rodinami. Bohužel nemůžeme dopředu informovat, kdy budou brány otevřené,“ dodala.

Situaci komplikuje blížící se 31. srpen - do tohoto data chtějí Spojené státy ukončit stahování jednotek ze země - i nevyzpytatelné chování Tálibánu. Americký prezident Joe Biden ve středu prohlásil, že USA nenechají na holičkách žádného svého občana, a to i za cenu, že američtí vojáci zůstanou v Kábulu i po srpnu.

Přestože Tálibán po dobytí afghánské metropole prohlásil, že nechá cizince bez problému odletět, podle britského listu The Guardian se to netýká všech zahraničních občanů. Problémy s islamisty mají Australané, kteří se snaží dostat na letiště. Členové Tálibánu je údajně zmlátili svými zbraněmi a zbičovali, když jim lidé ukazovali doklady.

Potíže mají Nizozemci i Australané
Mělo by jít o desítky australských občanů, Afghánců s australským občanstvím a držitelů víz do Austrálie, které australská vláda vyzvala, aby se dostavili do Kábulu. Mnozí tak skončili pár set metrů od letadla, které je mělo přepravit do bezpečí.
Zavraždění Hazárové

Tálibán na začátku července „zmasakroval“ a brutálně mučil několik příslušníků afghánské menšiny Hazárů, uvedla lidskoprávní organizace Amnesty International (AI). Opírá se o vyšetřování a výpovědi svědků z provincie Ghazní.
Mezi 4. a 6. červencem tálibánci údajně zabili devět příslušníků hazárské menšiny. Obyvatelé vypověděli, že při zesílení bojů mezi afghánskými vládními jednotkami a bojovníky Tálibánu utekli do hor. Když se vrátili zpátky pro jídlo, čekali na ně vyrabované domy i bojovníci.

Podle svědků bylo šest mužů zastřeleno a tři byli umučeni. Jeden z nich byl udušen vlastním šátkem, jedno z těl bojovníci rozstříleli na kousky.
„Chladnokrevná brutalita tohoto zabíjení je připomínkou minulosti Tálibánu a hrozivým náznakem toho, co vláda Tálibánu může přinést,“ uvedla generální tajemnice AI Agnès Callamardová.

„Tato cílená zabíjení jsou důkazem, že etnickým a náboženským menšinám pod vládou Tálibánu v Afghánistánu nadále hrozí riziko,“ dodala.
V Afghánistánu se stále nachází také přes sedm set nizozemských občanů čekajících na evakuaci. Podle agentury DPA to v pátek uvedla nizozemská ministryně zahraničí Sigrid Kaagová. Mezi Kábulem a Nizozemskem momentálně létají dvě vojenská letadla, která převážejí do bezpečí Nizozemce, jiné Evropany, místní spolupracovníky západních zemí i Afghánce s vízem.

Mnozí ze sedmi stovek lidí čekajících na evakuaci jsou podle Kaagové ti, kteří nedbali cestovního varování nizozemské vlády a do Afghánistánu jeli v nedávné době navštívit příbuzné. Podle ministryně je nanejvýš složité dostat nyní tyto lidi na kábulské letiště.
Tálibán podle ní zesílil prohlídky na kontrolních stanovištích. Kaagová se také vyslovila pro to, aby americká armáda chránila letiště i po 31. srpnu a umožnila tak pokračování evakuace. „Jsme na nich naprosto závislí,“ připustila ministryně. Nizozemské úřady dříve sdělily, že mají v plánu evakuovat přibližně tisíc diplomatických zaměstnanců, tlumočníků a jejich rodin.

Nizozemsku se dosud podařilo z Afghánistánu dostat pouhé desítky lidí. Potíže ilustruje skutečnost, že ve středu opustil nizozemský letoun Kábul bez jediného evakuovaného.
Stalo se tak kvůli chaosu, který panuje na mezinárodním letišti. V pátek by měl v Amsterdamu přistát letoun se 180 pasažéry, jejichž národnost úřady nesdělily.

Ve zbytku afghánské metropole však při příležitostí pátečních modliteb panuje klid, informovala agentura AP, podle které se život v Kábulu pro některé Afghánce vrací k normálu. Jindy přeplněné ulice hlavního města jsou nezvykle prázdné. Otevřené jsou některé obchody a v ulicích jezdí auta, po celém Kábulu se však objevila kontrolní stanoviště Tálibánu.

Radikálové prohledávají vozidla a kontrolují dokumenty. Někteří tálibánci hlídkují i z automobilů. Zatím se však nepotvrdily obavy, že bude Tálibán hlídat vstupy do mešit nebo prosazovat striktní pravidla oblékání, jako tomu bylo při jeho předchozí vládě na konci tisíciletí. V některých mešitách se objevilo více lidí, než je obvyklé, píše AP.
Německo vyjednává o evakuaci Afghánců

Německo od čtvrtka v Dauhá vyjednává s Tálibánem o evakuaci Afghánců. Německá armáda z Kábulu dosud letecky zachránila 1 649 lidí z 38 zemí. Z Taškentu, který je ústředním přestupním bodem německé operace, odlétají evakuovaní do Německa.
Jako okamžitou pomoc pro afghánské běžence německá vláda vyčlenila 100 milionů eur (přes 2,5 miliardy korun). Rozhovory s Tálibánem, které podpořili vedle ministra vnitra Horsta Seehofera také opoziční Zelení, vede někdejší německý velvyslanec v Afghánistánu Markus Potzel. V Dauhá, kde má Tálibán dlouhé roky svou politickou kancelář, Potzel spolupracuje s dalšími mezinárodními představiteli.

Vedle přijímání Afghánců, kteří pracovali v německých službách, chce Berlín podpořit běžence zůstávající v regionu. Berlín již vyčlenil 100 milionů eur, které dostanou humanitární organizace pečující o běžence v zemích sousedících s Afghánistánem.
Španělsko pak uvedlo, že má tisíc volných míst na ubytování Afghánců, kteří pracovali pro Evropskou unii a po nástupu Tálibánu k moci se rozhodli Afghánistán opustit. Španělské televizní stanici RTVE to řekl ministr zahraničí José Manuel Albares. Španělsko už v pondělí nabídlo, že dočasně přijme na svém území Afghánce pracující pro evropské instituce, než si je převezmou jednotlivé členské země.

Nová vláda
Tálibán nemá v plánu rozhodnout o příští afghánské vládě před 31. srpnem, kdy mají z Afghánistánu odejít poslední Američané.
Agentura AP s odvoláním na zdroj blízký jednáním, která teď hnutí vede, napsala, že Tálibán rozhodnutí k vládě učiní až po konci měsíce.

Vysoce postavený člen Tálibánu a jeho hlavní vyjednávač Anas Hakkání podle tohoto zdroje informoval zástupce minulých vlád, že hnutí uzavřelo s USA dohodu, podle které do posledního dne předpokládaného odchodu Američanů „neučiní nic“.

Na letecké základně Torrejón de Ardoz poblíž Madridu postavilo Španělsko pro Afghánce uprchlický tábor. Základnu v sobotu navštíví předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a šéf Evropské rady Charles Michel v doprovodu španělského premiéra Pedra Sáncheze. Podle Albarese se základna stane v jistém smyslu „středem Evropy“.

Vláda však nepočítá, že by se většina afghánských utečenců zdržela příliš dlouho na španělském území. Podle deníku El País vládní materiály předpokládají, že evakuovaní Afghánci stráví na letecké základně maximálně tři dny. Do té doby by Afghánce měly převzít země, které s nimi začnou azylové řízení.

Španělsko uvedlo, že hodlá udělit azyl zhruba padesáti afghánským rodinám. Podle prvních odhadů by se evakuace měla týkat pěti set spolupracovníků EU a neupřesněného počtu jejich rodinných příslušníků. V táboře budou umístěni také bývalí spolupracovníci španělské armády a dalších institucí. V pátek dopoledne v Dubaji přistál druhý španělský evakuační let, díky kterému z Kábulu vycestovalo 110 Afghánců. Brzy budou pokračovat v cestě do Madridu.

X X X

Tálibán vraždí i příbuzné hledaných. Obětem odřezává kůži a láme kos

Obavy, že Tálibán bude na jednu stranu ukazovat přívětivou tvář, a na druhou splní ty nejtemnější předpovědi, se naplňují. Jeho ozbrojenci chodí ode dveří ke dveřím, hledají bývalé spolupracovníky zemí NATO a svržené afghánské vlády a vyhrožují jejich rodinným příslušníkům. Anebo rovnou zavraždí je.

Nejběžnější formou je, že oběti jednoduše zastřelí, anebo oběsí. Stalo se to například třem vysoce postaveným důstojníkům afghánské armády, uvádí například americká televize Fox News. Zatímco tálibánští předáci veřejně slibovali všeobecnou amnestii, ozbrojenci vojáky vytáhli z jejich domů a popravili na veřejném prostranství.
Množí se nicméně svědectví, že před smrtí lidi sadisticky mučí. Podle organizace Amnesty International se to stalo například v případě příslušníků etnické menšiny Hazárů, kterou tálibánci dlouhodobě pronásledují.

Rozřezat a lámat
V provincii Ghazní zabili ozbrojenci devět mužů. Šest jich zastřelili, tři umučili k smrti. Jednoho tak, že ho postupně udusili jeho vlastním šátkem a pomalu mu odřezávali kůži a svalstvo na pažích. Dalšímu lámali ruce a nohy a trhali vlasy.

Že se umí spokojit i s vraždou příbuzného, ukázal případ ze západu Afghánistánu. Zastřelili tam člena rodiny novináře pracujícího pro německou veřejnoprávní rozhlasovou a televizní společnost Deutsche Welle. Další blízký novináře byl při útoku těžce zraněn.
Deutsche Welle uvedla, že tálibánci na západě Afghánistánu žurnalistu hledali dům od domu. Muž ale pracuje v Německu. „Dalším příbuzným se podařilo na poslední chvíli uniknout a jsou na útěku,“ doplnila.

Zjevně pátrají organizovaně
„Zabití blízkého příbuzného jednoho z našich redaktorů Tálibánem je neskutečně tragické a dokládá akutní nebezpečí, v němž se nacházejí všichni naši pracovníci a jejich rodiny v Afghánistánu. Tálibán už zjevně v Kábulu a také v provinciích provádí organizované pátrání po novinářích. Čas se nám krátí!“ prohlásil šéf stanice Peter Limbourg. Dodal, že Tálibán v posledních dnech a týdnech prohledal domy nejméně tří dalších reportérů Deutsche Welle.

„Tálibán zintenzivňuje pátrání po všech jedincích a spolupracovnících minulého režimu, a když se jim to nepovede, zaměřují se na jejich rodiny, které zatýkají a trestají podle své interpretace práva šaría,“ uvádí čerstvá zpráva norské organizace, která zpracovává zpravodajské informace pro OSN. „Ve zvlášť velkém ohrožení jsou jedinci v ústředních pozicích v armádě, policii a vyšetřovacích jednotkách,“ pokračuje dokument.

Tálibán si podle norských expertů vede seznam lidí, které se snaží najít. Podle šéfa organizace, která zprávu vypracovala, je přitom každý člověk v rejstříku ve velkém nebezpečí, protože není vyloučeno ani to, že tálibánci začnou lidi hromadně popravovat.

Tálibánu nelze věřit. Milionům lidí hrozí poprava, varuje český Afghánec
Hnutí přitom od dobytí země slibuje, že se nikomu nebude mstít. Prohlašovalo, že si povstalci nechtějí vytvořit žádné vnější nebo vnitřní nepřátele. Slíbilo rovněž amnestii pro všechny členy bezpečnostních složek bývalého režimu i ty, kteří spolupracovali s cizími mocnostmi.

Žádná změna?
Řada západních expertů a politiků se však obává, že se jejich postoje příliš nezměnily od 90. let minulého století, kdy vedli v Afghánistánu represivní islamistický režim.

Americký prezident Joe Biden prohlásil, že se podle něj povstalci za posledních 20 let nezměnili. Podle řady expertů je nyní pro tálibánce jedinou motivací pro udržování dobrých vztahů se západními mocnostmi snaha o mezinárodní uznání formující se afghánské vlády.

Tálibán čelí i odporu místních obyvatel. Proto vyzval afghánské imámy, aby nabádali lidi k jednotě při první páteční modlitbě. V posledních dnech vypukají protesty v některých městech včetně metropole Kábulu.
Poslední bašta odporu. Nezdolný Pandžšír vyhlásil odboj proti Tálibánu

Spojené státy přitom vyjádřily obavu z toho, že by v nynější chaotické situaci mohla podniknout teroristický útok tamní odnož organizace Islámský stát.
Ačkoliv byly protesty převážně malé, jsou společně se zoufalými snahami některých Afghánců o odchod ze země
znamením, že Tálibán nebude mít situaci na domácí půdě jednoduchou, poznamenává agentura Reuters.

X X X

EU se začíná migrantů bát. Končí vítání i sociální benefity

Nikoliv epidemie covidu, ale migrace se může stát klíčovým tématem nadcházejících parlamentních voleb nejen v Česku. Globální situace tomu nahrává. A Evropská unie se 60 let po dokončení Berlínské zdi čile angažuje při stavbě zdi další.
Casting na nejsilnější předvolební téma je v plném proudu a mezi hlavními favority si v posledních dnech nanejvýš sebevědomě počíná znovunalezený problém migrace, který na lidi útočí ze všech možných míst.

Pokud se až doposud téma vnímalo jako spíše populistické s nezbytnou esencí předvolební naléhavosti, aktuální pohled na dění v Afghánistánu, kde po odchodu Američanů převzalo vládu nad zemí radikální islámské hnutí Tálibán, a počínání běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, jenž v odvětě za ekonomické sankce začal cíleně shromažďovat uprchlíky z Iráku, aby je následně vyexpedoval až na litevskou hranici – tedy do útrob schengenského prostoru – nenechává nikoho na pochybách, že předvolební debata na toto téma vzplane co nevidět.

X X X

Putin a Merkelová řešili Afghánistán i Navalného. Rusové jej nepropustí

Ruský prezident Vladimir Putin po rozhovoru s německou kancléřkou Angelou Merkelovou v Moskvě na společné tiskové konferenci prohlásil, že hnutí Tálibán nesmí svou nově nabytou moc v Afghánistánu šířit do zahraničí. Kancléřka k situaci v Afghánistánu, která patřila k hlavním tématům setkání, řekla, že riziko terorismu v Afghánistánu lze prozatím zvládnout a že je třeba se snažit s Tálibánem jednat.

Merkelová, která letos po 16 letech končí působení v čele německé vlády a jejíž cesta do Moskvy je prakticky rozlučkovou, dala najevo, že k hlavním bodům dnešní diskuse s Putinem řadí i kauzu opozičního předáka Alexeje Navalného. Před médii oznámila, že prezidenta opět vyzvala k propuštění tohoto ostrého kritika Kremlu, který se loni v Berlíně léčil po otravě, z jejíž organizace viní ruské úřady. Navalnyj je od ledna, kdy se z Německa vrátil do vlasti, ve vězení a čekají ho další procesy s hrozícími tresty vězení.

Putin se ve svém úvodním slovu tomuto tématu vyhnul. V odpovědích na dotazy novinářů však jasně naznačil, že žádost Merkelové zůstane i nadále nevyslyšená. Zopakoval už známé stanovisko Kremlu, že Navalnyj si odpykává tresty za porušení zákona, že byl odsouzen za trestné činy, nikoli za své politické aktivity.

X X X

Merkelová si i přes neshody v názorech přeje pokračování dialogu s Moskvou

"Nehledě na naše neshody v názorech je dobře, že spolu hovoříme. Tyto kontakty chceme nadále udržovat," prohlásila Merkelová. Kancléřka podtrhla, že oba lídři mají o čem mluvit, a to například o krizi v Afghánistánu či o otázkách dvoustranné spolupráce.

Také Putin byl před schůzkou přesvědčen, že dnešní rozhovory budou plodné a že nepůjde jen o rozlučkovou návštěvu Merkelové coby kancléřky. Merkelová totiž ve ve funkci šéfky německé vlády letos po 16 letech končí. Naposledy do Moskvy zavítala na jaře minulého roku. Německou političku dnes ruský lídr přivítal kyticí.

Před setkáním s Putinem Merkelová položila věnec u hrobu neznámého vojína u hradeb Kremlu. Kancléřka později připomněla, že její návštěva připadá na osmdesáté výročí invaze nacistického Německa do Sovětského svazu.

Termín kancléřčiny návštěvy se zároveň kryje s prvním výročím otravy Navalného. Berlín, kde se kritik Putina léčil z otravy nervově paralytickou látkou typu novičok, Moskvu opakovaně vyzval k vyšetření útoku. Ruské úřady, které svůj možný podíl na útoku i samotné otrávení popírají, Navalného letos v lednu hned po návratu z Německa nechaly zatknout a vsadit do vězení. Merkelová od té doby opakovaně, ale marně, Moskvu nabádala k Navalného propuštění. Předák ruské opozice je přesvědčený, že za útokem na něj stojí sám Putin.

X X X

V Německu čtvrtá vlna, přibylo 9280 nově nakažených

V Německu ve čtvrtek přibylo 9280 nakažených koronavirem. Již třetí den v řadě je tak přírůstek vyšší než 8000, před týdnem bylo infikovaných 5578. Podle agentury DPA o tom dnes informoval Institut Roberta Kocha (RKI), podle nějž v Německu začala čtvrtá vlna covidové epidemie.

Takzvaná sedmidenní incidence, tedy počet nakažených na 100.000 obyvatel za poslední týden, v Německu setrvale roste od začátku července a blíží se hranici 50. Momentálně dosahuje hodnoty 48,8, podobné výše dosahovala incidence naposledy koncem května. Ve čtvrtek byla na úrovni 44,2, před týdnem 30,1.

RKI ve čtvrtek ve své pravidelné týdenní zprávě uvedl, že hnacím motorem šíření nákazy v Německu jsou především mladí lidé, z nichž část se nakazila na dovolené v zahraničí, například na Balkáně, ve Španělsku nebo v Turecku. Institut pozoruje podobný trend šíření epidemie jako minulé léto s tím rozdílem, že tehdy nebylo k dispozici očkování.
Od začátku pandemie se v Německu, které má 83 milionů obyvatel, prokázala nákaza u 3,85 milionu lidí. Více než 3,69 milionu lidí se již uzdravilo. Naopak 91.956 lidí s nemocí covid-19 zemřelo, z toho 13 ve čtvrtek. Plně očkovaných je v Německu 58 procent populace, na 64 procent obyvatel dostalo alespoň jednu dávku covidové vakcíny.

X X X

Neočkované čeká přísnější návrat z Bulharska či USA, povinný je test a izolac

Od pondělí se ztíží návrat do České republiky z Bulharska, Lichtenštejnska, Monaka, Španělska a Švýcarska. Země se posunují na cestovatelské mapě do kategorie s vysokou mírou rizika nákazy koronavirem. Do zemí s velmi vysokou mírou rizika přibude Černá Hora, Kosovo, Libanon, Severní Makedonie, Izrael a USA. Naopak snadnější návrat čeká přijíždějící z Malty a Nizozemska.

Změny proběhnou i u dalších států, nemají však vliv na režim při příjezdu do Česka. Povinnost testování a samoizolace po návratu se netýká lidí, kteří mají dokončené očkování nebo mají potvrzení o tom, že v posledních 180 dnech prodělali covid-19.
Mobilní týmy budou očkovat na borůvkových hodech i závodech dračích lodí

Ministerstvo zdravotnictví přichází s pravidelnou aktualizací seznamu zemí podle míry rizika nákazy. To určuje základě dat Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí. Mapa cestovatele je také na webu ministerstva zahraničí.
K zelené kategorii, tedy zemím s nízkým rizikem nákazy patří v Evropě Albánie, Bosna a Hercegovina, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Srbsko, Vatikánský městský stát. Z mimoevropských zemí pak Austrálie, Brunej, Hongkong, Japonsko, Jordánsko, Korea, Kanada, Katar, Macao, Nový Zéland, Saudská Arábie, Singapur nebo Tchaj-wan.
OK
Do oranžové kategorie značící střední míru rizika patří Lucembursko, Rakousko, Itálie, Finsko, Německo, Norsko, Slovinsko a také portugalská Madeira. Nově se do zemí se střední mírou rizika ze zelené kategorie přesunuje Chorvatsko, Lotyšsko, Nizozemsko a Německo; z červené potom Malta a Nizozemsko.

U zeleně a oranžově označených zemí musí cestující vyplnit příjezdový formulář a být testován před vstupem do ČR nebo nejpozději pět dnů po příjezdu absolvovat antigenní nebo PCR test.

ČR je v EU podle nákaz za 14 dní páté nejméně zasažené, nejhorší je Kypr
Do červené kategorie zemí s vysokým rizikem nákazy od pondělí patří Andorra, Bulharsko, Belgie, Dánsko, Irsko, Island, Litva, Lichtenštejnsko, Monako, Estonsko, Francie, Řecko, San Marino, Švédsko, Švýcarsko, Španělsko vč. Kanárských ostrovů a Portugalsko vč. Azorských ostrovů.

Tmavě červený Izrael a USA
Do tmavě červené kategorie značící velmi vysokou míru rizika spadají ostatní země, z členských zemí EU se jedná o Kypr a španělské Baleárské ostrovy. Ze zelené kategorie zemí mimo Evropu se do tmavě červené kategorie přesunuje Černá Hora, Izrael, Kosovo, Libanon, Severní Makedonie a Spojené státy americké.

Při návratu ze země s vysokou nebo velmi vysokou mírou rizika je povinný PCR test v Česku nejdříve pátý, ale nejpozději 14. den po příjezdu. Do té doby musí být dotyčný člověk v samoizolaci. Před návratem se test vyžaduje pouze v případě, že člověk použije veřejnou dopravu. Také zde platí povinnost před příjezdem vyplnit příjezdový formulář.
Podmínky při návratu se netýkají osob, které mají dva týdny ukončené očkování nebo v posledních 180 dnech prodělaly onemocnění covid-19. Zůstává ale povinnost vyplnit příjezdový formulář.

V Německu začala čtvrtá vlna pandemie. Svět hlásí 4,4 milionu obětí covidu
Resort lidem důrazně nedoporučuje cestovat do zemí s extrémním rizikem nákazy, důvodem je šíření nových mutací koronaviru. Konkrétně se jedná o Brazílii, Kolumbii, Mosambik, Nepál, Paraguay, Peru a Tanzánii.Po návratu z těchto zemí mají lidé povinnost setrvat deset dní v samoizolaci a jít na PCR test.

Nově se uznává také certifikát k očkování občanům třetích zemí, kteří mají dokončené očkování z mimounijní země látkou schválenou Evropskou agenturou pro léčivé přípravky nebo Světovou zdravotnickou organizací. Novinkou je také umožnění příjezdu a podání žádosti o vízum rodinným příslušníkům občanů ČR nebo ostatních členských států EU.

X X X

Horáček si asi myslí, že mu zmírní trest. Půl milionu jsem nevzal, říká Filip

Předseda KSČM Vojtěch Filip kategoricky popírá, že přijal v roce 2018 půl milionu korun od podnikatele Tomáše Horáčka stíhaného kvůli podezření na manipulování zdravotnických zakázek v některých pražských nemocnicích. „Nevím, jestli si myslí, že když bude něco takového vykládat, tak mu někdo zmírní trest. Nic takového se nestalo,“ řekl iDNES.cz Filip.

x Kontaktoval vás už finanční úřad z důvodu doměření daně kvůli půl milionu korun, o němž tvrdí podnikatel Tomáš Horáček, že vám ho v roce 2018 dal?

Za prvé jsem se v lázních, tak to nevím. Za druhé nevím, kdo si vymyslel takovou hloupost. Já jsem v roce 2018 podával v té věci vysvětlení. Policie to odložila a finanční úřad mě zatím nekontaktoval. Své daňové záležitosti mám v pořádku. Měl jsem tam i kontrolu. Jsem plátce daně z přidané hodnoty, takže podávám klasicky hlášení. Takže když mě budou kontaktovat, budu absolvovat další kontrolu. Považuji to za útok na moji osobu a musím říct, že jsem žádné peníze od nikoho nepřijal. Asi by to jinak policie neodložila.

x Jak dlouho se znáte s panem Horáčkem a jak často se potkáváte?

Setkal jsem se s ním asi třikrát a potom byl v delegaci do Kazachstánu.

Nabízí se úvaha, že vám ty peníze mohl dát v dubnu 2018 právě proto, abyste ho prosadil do té delegace s poslanci, která jela o měsíc později do Kazachstánu.
To já nemůžu udělat. Do delegace účastníky navrhují buď Hospodářská komora nebo podnikatelské svazy, Agrární komora, Potravinářská komora.

x Vzpomenete si, kdo přesně navrhl pana Horáčka?

Já fakt nevím. Nejsem v kanceláři, abych se na to podíval.

x U jakých jednání jste společně v Kazachstánu byli?

Vím, že jsem s ním byl při jednání v nazarbajevské nemocnici.
Ale cesta do Kazachstánu byla poslanců zemědělského výboru.

Já jsem vedl tu delegaci jenom do Astany, tenkrát se to ještě nejmenovalo Nur-Sultan, a pak dál do regionů vedl už delegaci pan Faltýnek. Jednal jsem s ministrem zemědělství, samozřejmě v tamní Sněmovně, a součástí bylo v návaznosti na cestu zdravotního výboru z roku 2014, že v delegaci budou i lidé, kteří dělají do zdravotnictví.

x Jaké máte vysvětlení toho, že pan Horáček říká, že jste si od něj vzal půl milionu korun?

Nevím, jestli si myslí, že když bude něco takového vykládat, tak mu někdo zmírní trest. Nic takového se nestalo.

x Bylo ve hře i to, že jste se měl přimlouvat, aby bývalá šéfka Fakultní nemocnice Bulovka Andrea Vrbovská byla náměstkyní ministra zdravotnictví?

Ne. Já jsem s paní Vrbovskou mluvil dvakrát kvůli očkovacímu programu do Maroka.
Vy ale máte pro pana Horáčka nějakou slabost, protože jste ještě před tím, než jste spolu jeli do Kazachstánu, na Finanční úřadu Ústeckého kraje posílal opakovaně dopisy, v nichž jste kritizoval kontroly, které upozornily na možné porušení rozpočtové kázně v jeho firmě.

Ale to už jsem vysvětloval několikrát. Můj tehdejší asistent pro mediální politiku Lukáš Gibiec mi to přinesl a když jsem viděl, že jde o chráněnou dílnu, tak jsem napsal.
Mimochodem pan Gibiec má být ten, přes kterého se k vám měly dostat ty peníze od pana Horáčka.
O tom nevím. Nevím, co kdo vymyslel, já si to v lázních čtu, ale věnuji se aspoň týden svému odpočinku.

x S panem Gibiecem jste se rozešel kdy?

Myslím v roce 2019. On se oženil, stěhoval se, tak jsme se rozešli.

x Máte signály z komunistické strany, že vaši straničtí kolegové budou chtít vysvětlení té věci?

Poslal jsem své vyjádření místopředsedovi Grospičovi, aby to bylo zavěšeno na našich stránkách. A to bylo všechno. Jinak jsem žádný kontakt neměl.

X X X

Nejvyšší státní zástupce Stříž podal dovolání v kauze Bečvářova statku

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž podal dovolání v kauze Bečvářova statku. Směřuje v neprospěch bývalé ředitelky pražského pozemkového úřadu Evy Benešové a jejího tehdejšího podřízeného Jana Horáka. Podle obžaloby zneužili pravomoc v souvislosti s vyřizováním restitučních nároků. O dovoláních informovalo Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) na svém webu.
ČJ o případu informovala zde: https://www.ceska-justice.cz/2021/07/soud-opet-vyhovel-zalobe-restituent...

Podněty směřují pro rozhodnutím Vrchního soudu v Praze, který Benešovou uznal vinnou jen z přečinu maření úkolu úřední osoby z nedbalosti a Horáka obžaloby zprostil. „Podle nejvyššího státního zástupce není napadený rozsudek vrchního soudu správný a oba obvinění měli být uznáni vinnými zločinem zneužití pravomoci úřední osoby,“ uvedl mluvčí NSZ Petr Malý. Podle Stříže se oba obvinění dopustili tak zásadních pochybení, že to svědčí o jejich úmyslném jednání.
O dovoláních rozhodne Nejvyšší soud.

Vrchní soud v červnu udělil Benešové tříletý trest podmíněně odložený na tři roky. Změnil tak verdikt, kterým prvoinstanční soud poslal ženu na šest let do vězení a podle kterého měla zaplatit peněžitý trest 4,5 milionu korun. Zrušil také nepravomocné rozhodnutí o zabrání pozemků neoprávněně vydaných restituentům.

Benešová čelila obžalobě z toho, že spolu se svým podřízeným Horákem nezákonně přiřkli Emilii Bednářové a dalším restituentům náhradní pozemky za nemovitosti původně patřící Janu Marii Bečvářovi a způsobili škodu nejméně 1,4 miliardy korun. Benešová vinu od počátku popírá.

Podle vrchního soudu Benešová podepsala rozhodnutí o restitucích pozemků, aniž by si zjistila a ověřila veškeré relevantní informace. Způsobila vysokou škodu, a obohatila tak lidi, kteří neměli na pozemky nárok. Odvolací senát však neviděl žádný důkaz o tom, že to udělala úmyslně.

Případ Horáka, kterému prvoinstanční soud udělil za zneužití pravomoci úřední osoby sedmiletý trest, odvolací senát projednal už v květnu a osvobodil jej. Podle soudu nejednal úmyslně, navíc pouze vypracovával koncepty pro restituce. Jeho dalšímu nadřízenému Petru Chmelíkovi ponechal odvolací soud za maření úkonu veřejného činitele z nedbalosti roční podmíněný trest.

Bednářová a v některých případech i další restituenti obdrželi lukrativní pozemky jako náhradu za to, že jim stát nevrátil statky po Bečvářovi ve Strašnicích a na Žižkově. Bednářovou označil Horák za neteř po Janu Marii Bečvářovi, ačkoli měla nárok pouze na dědictví po jeho bratru Josefovi, který ji uvedl v závěti. Další restituenti zase mohli dědit pouze po jeho sestře.

X X X

Rada Evropy: Pandemie přinesla vlnu cenzury, svoboda slova upadá

Svoboda slova v mnoha zemích upadá. Tento stav ještě umocnila pandemie Covid-19 vylučováním některých názorů, vágním konceptem „fake news“, umlčováním opozičních a nemainstreamových hlasů a cenzurou včetně cenzury soukromé. Došlo k ohrožení důvěry v žurnalistiku. Vlády mají projev omezovat jen u tvrzení zjevně nepravdivých představujících zdravotní riziko pro veřejnost.

Uvádí to souhrnná zpráva generální tajemnice Rady Evropy s názvem Stav demokracie, lidských práv a vlády práva. Zpráva se týká období let 2018 – 2020 a popisuje mimo jiné úpadek základního občanského práva na svobodu slova a projevu.
Vedle důvodů politických nebo sociálních zdůrazňuje zpráva rovněž důvody ekonomické, když špatná ekonomická situace učinila žurnalistiku obtížnější. „Covid-19 zdůraznil hodnotu faktů a nezávislých zpravodajských zdrojů, ale také se zhoršilo mnoho již existujících slabin, včetně finančně slabé pozice mnoha médií. Rada Evropy stojí před důležitým úkolem práce s členskými státy tento pokles zvrátit,“ uvádí se ve zprávě.

Covid, politizace, korupce a potlačení vědy
Svobodě slova s v posledních dvou letech nevyhnulo násilí. O život přišlo šest novinářů, došlo ke 118 útokům: „V roce 2020 tuto epidemii vyhrožování a násilí ještě umocnila pandemie Covid-19. Stejně jako v jiných sektorech byla také média tvrdě zasažena a mnoho novinářů přišlo o práci. Covid-19 také přinesl vlnu cenzury: Objevily se zprávy o novinářích, kteří byli potrestáni za zpochybňování vládních politik a některé opoziční a nemainstreamové hlasy jsou umlčovány,“ stojí hned v úvodu zprávy.

A týká se to nejen novinářů, ale také odborníků. Co se týče umlčování nevětšinových stanovisek k nemoci Covid-19, odkazuje Rada Evropy na článek v britském lékařském odborném časopisu British Medical Journal ze 13. listopadu 2020 s názvem „Covid-19: Politizace, korupce a potlačování vědy“.

Strach států a vágní falešné zprávy
Rada Evropy rovněž hodnotí vývoj on-line: „Také přínosy digitální transformace byly sníženy negativními jevy spojenými s nástupem digitálních platforem (online nenávistné projevy, dezinformace, soukromá cenzura). Tento vývoj ovlivnil důvěru veřejnosti v média a informace,“ uvádí se ve zprávě.

Státy Rady Evropy zaváděly omezení svobody slova ze strachu z paniky: „Jak se Covid-19 ujal panování, země zavedly různá legislativní opatření, která mají pomoci pandemii dostat pod kontrolu. Několik států vedly obavy z potenciálu ,falešných zpráv´ šířit paniku a narušovat důvěru v instituce k omezením, a proto zavedly opatření požadující stahování ,falešných nebo zkreslených zpráv´ a kriminalizaci šíření desinformací,“ popisuje Rada Evropy situaci. Jmenovitě opatření proti nechtěným zprávám zavedly do trestního řádu Arménie, Ázerbajdžán, Rumunsko, Srbsko a Rusko, vyplývá ze zprávy.
Rizikem takových omezení je, že ,falešné zprávy´ jsou široký a vágní koncept, otevřený různým výkladům, vedoucí zneužití předpisů kriminalizací. Dezinformace jsou komplexním problémem s hlubokými sociálními kořeny. Pokud jsou uvalena nějaká omezení, mají být omezena pouze tvrzení, která jsou zjevně nepravdivá a která představují pro veřejnost zjevné zdravotní riziko.

Cenzura musí být uzákoněna, sledování jen podle Úmluvy
V rámci zprávy Rada Evropy publikovala také stanovená kritéria svobody slova, jak je vyhodnocovala i vyzdvihovala. Jde mimo jiné o tyto záruky:

Svoboda projevu je zaručena offline i online. Internet je dostupný i cenově a je k dispozici všem bez diskriminace. Jakákoli omezení svobody projevu, včetně jakéhokoli filtrování obsahu, musí být předepsána zákonem, musí sledovat legitimní cíle stanovené v článku 10 Úmluvy o lidských právech a základních svobodách a musí být v demokratické společnosti nezbytná.
Neexistuje žádná obecná povinnost zprostředkovatelů sledovat obsah, ke kterému pouze poskytují přístup nebo který přenášejí či ukládají. Zprostředkovatelé internetu nenesou odpovědnost za obsah, který je přenášen prostřednictvím technologie, kterou dodávají, kromě případů, kdy vědí o nezákonné činnosti a obsahu a nekonají k rychlému odstranění.
Jakékoli sledování komunikace a aktivit uživatelů online musí být v souladu s článkem 8 Úmluvy o základních lidských právech a svobodách.

Vlády pořádaly tiskové konference bez otázek
Podle zprávy během pandemie státy učinily proaktivní kroky vůči novinářům a veřejnosti pořádáním pravidelných tiskových konferencí vysokých vládních představitelů a zdravotníků a vytvářením specializovaných webových stránek a horkých linek. „Tiskové konference byly dobrou příležitostí, jak shromažďovat přesné a aktuální informace, ačkoli v některých zemích neměli novináři účinnou příležitost pokládat otázky,“ dodává k tomu zpráva. Konkrétně jsou jmenovány Maďarsko, Srbsko a Španělsko, kde novináři museli otázky předkládat předem, tyto otázky byly tříděny.
Mnoho států připravilo balíčky podpory i pro média, avšak bez všech pochyb došlo i přesto k jejich oslabení, uvádí zpráva. Irena Válová, ceskajustice, cz

X X X

Hotel v Lázních Bělohrad chátrá, architektonickou perlu nikdo nechce

Architektonická perla Lázní Bělohradu je zavřená a chátrá. Hotel z konce 19. století, kde sídlil městský úřad, se majiteli nedaří prodat ani pronajmout. Zájem nemělo ani město, které nedaleko staví za desítky milionů novou radnici.

Více než sto let stará novorenesanční budova Lázeňského hotelu je ozdobou a poznávací značkou centra Lázní Bělohradu. Honosný dům architekta Jana Vejrycha měl reprezentovat město i lázně, dokonce sloužil jako radnice. Jeho současnost je a neutěšená, restaurace i vinárna skončily a budova chátrá.

Město zvažovalo, že do ní přestěhuje celý úřad, ten ale za desítky milionů vzniká nedaleko. V nepřehlédnutelné budově, která vznikla na konci 19. století na náměstí K. V. Raise, patřila Občanská záložna, dnes už nefunguje ani jeden provoz. Hotelové pokoje jsou prázdné více než deset let stejně jako honosný sál. Kromě poškozeného venkovního schodiště je objekt na první pohled v solidním technickém stavu.

Majiteli se nedaří sehnat nájemce ani kupce. „Nikomu se to ekonomicky nevyplatí, po lockdownech nikdo nemá odvahu a nechce si to pronajmout. Jeden nájemce zemřel, jeden dal výpověď a nikoho dalšího nemůžu sehnat. V takhle malém městě není z této budovy žádná jistota ekonomického výnosu,“ říká podnikatel Pavel Groh, který Vejrychův hotel koupil v roce 2009 od ČSAD Semily.

V Lázních Bělohradu v poslední době ukončilo provoz několik restaurací a hospod, v centru dnes zůstala jediná.
Také pokusy nemovitost prodat skončily neúspěšně. V roce 2017 vlastník nabídl hotel městu za 36 milionů, radnicí vypracovaný znalecký posudek však cenu stanovil na 15 milionů. Letos, kdy zastupitelé rozhodovali, zda postaví nové sídlo radnice, nebo se úřad přesune do některé ze stávajících budov, chtěl přes dvacet milionů. Ani tentokrát zastupitelé nabídku nevyslyšeli.
„Bylo to přitom výrazně méně, než kolik jsem do hotelu investoval,“ poznamenává Groh. Městu podle svých slov dům nabízel také k pronajmutí.
Ekonomicky to nedávalo smysl

Pro Lázně Bělohrad s necelými čtyřmi tisícovkami obyvatel by byl zajímavý hlavně sál s kapacitou 150 lidí. Žádný podobný prostor pro společenské akce město nemá.
„Sál bychom určitě potřebovali. Nevím ale, jak bychom provozovali ubytovací zařízení a restauraci. Pořád věřím, že se najde soukromý investor, který o to bude mít zájem,“ míní starosta Pavel Šubr (nestraník).

Ani odkoupení budovy, její oprava a přesunutí městského úřadu do míst, kde v minulosti sídlil, nebyly podle starosty výhodné. Město si nechalo zpracovat posudek, který rekonstrukci vyhodnotil na 125 milionů korun.
„Z ekonomického hlediska to nedávalo smysl, náklady na rekonstrukci by byly obrovské. Stavba nového městského úřadu bude stát zhruba polovinu. Vracet tam úřad by ani nebylo vhodné. Je to hotelové zařízení, v přízemí jsou jen dvě nebo tři kanceláře a lidé by museli chodit do patra,“ tvrdí starosta.

Opoziční zastupitelé mají za to, že město mělo Lázeňský hotel koupit.
„Vnímáme to jako obrovskou chybu. Je víc jak sto let dominantou města a brzy začne chátrat. Lázně Bělohrad nejsou Krkonoše a investoři se sem nepohrnou. Myslím si, že do budoucna to město stejně bude muset řešit,“ míní Jiří Wagenknecht z opozičního sdružení Bělohradsko.

Podle něj město mělo žádat Královéhradecký kraj o bezúplatný převod budovy středního odborného učiliště a adaptovat ji na nové sídlo městského úřadu.
„Stálo by to daleko méně peněz a ušetřené finance se měly investovat do nákupu a nejnutnějších oprav původní radnice,“ dodává.

Zastupitel Jiří Bičiště ze sdružení Bělohradsko považuje rozhodnutí investovat do stavby nové radnice desítky milionů za promarněnou příležitost. Teď už nebudou, i vzhledem k další plánovaným investicím, na koupi a opravu hotelu peníze.
„Je to dominanta města, která by měla být v jeho majetku, přestože by to stálo spoustu peněz. Kdo jiný by to měl vlastnit než město?“ pokládá řečnickou otázku. Podle něj by se tam bez problémů vešel i úřad.

Stavba radnice začala na jaře. Stát bude 65 milionů, dělníci opraví i severní část náměstí a vybudují parkoviště. Celkem se investice vyšplhá na sto milionů. Hotovo bude příští rok. V nynější radnici jsou v havarijním stavu rozvody, podlahy, zatéká do střechy a pro necelou dvacítku úředníku je už malá.

Záložna, hotel i rekreační středisko
Reprezentativní Lázeňský hotel s bohatou štukovou výzdobou nechala postavit Občanská záložna v novorenesančním slohu v letech 1893 a 1894. Při otevření 6. června pronesl slavnostní proslov spisovatel Karel Václav Rais. Severní část byla vyhrazena pro záložnu, ochotníky a obec, která tam nastěhovala úředníky. Občanská záložna přistavěla knihovnu a maštale předělala na garáže. V roce 1929 si nedaleko hotelu postavila novou budovu.

„Od roku 1929 užívala obec všechny místnosti v Lázeňském hotelu, na které měla právo. Měla tajemníka, dva strážníky, ponocného a vedoucího opatrovny jako stálé zaměstnance. Dále měla pokladníka a obecního hospodáře ve smluvním poměru,“ vzpomínal tehdejší starosta Josef Pech.

Za protektorátu se radnice vystěhovala. Po válce sice třípodlažní hotel získal národní výbor, ale úředníci se tam už nikdy nevrátili. Provoz přešel pod Restaurace a Jídelny, v 70. letech hotel převzal státní podnik ČSAD Hradec Králové a proměnil ho v rekreační středisko. Došlo ke kompletní rekonstrukci včetně fasád, malby restauroval František Koubek.

Lázeňský hotel navrhl architekt Jan Vejrych z Horní Branné, jeho rukopis nesou desítky neorenesančních staveb po celé republice. V roce 1888 otevřel vlastní projekční kancelář v Praze. Kromě kaplí, hrobek a kostelů projektoval také veřejné budovy, například školu v Horní Branné, chrudimské Průmyslové muzeum, městskou spořitelnu v Jilemnici nebo pražský hotel Paříž. Podepsaný je pod přestavbou zámku ve Zruči nad Sázavou, navrhl rovněž Národní dom ve slovinském Mariboru. Jan Vejrych zemřel v roce 1926 krátce po 70. narozeninách.

X X X

Vlastníci lesů dostanou 3,6 miliardy na zmírnění dopadů

Na příspěvcích na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity v lesích za rok 2020 poskytne Ministerstvo zemědělství (MZe) vlastníkům lesů celkem 3,6 miliardy korun. Na dnešním jednání se ministr zemědělství Miroslav Toman dohodl s ministryní financí Alenou Schillerovou na navýšení rozpočtu MZe o 2 miliardy korun. Dalších 1,6 miliardy přidá MZe z vnitřních úspor. Uvolnění finančních prostředků ještě musí schválit vláda.

„S ohledem na reálné možnosti státního rozpočtu jsme se dohodli na uvolnění dvou miliard z vládní rozpočtové rezervy a dalších 1,6 miliardy korun půjde z rozpočtových rezerv rezortu zemědělství. Dosud naše ministerstvo nestátním i státním vlastníkům lesů poskytlo na zmírnění kůrovcové kalamity více než devět miliard korun,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.
Peníze lesníci využijí především na obnovu lesa po kalamitě. Loni vysázeli lesníci rekordních 128,5 milionu listnáčů, zatímco jehličnanů bylo 77 milionů sazenic. Obnoveno bylo téměř 40 tisíc hektarů lesa, z toho sadbou téměř 34 tisíc hektarů a zbytek přirozenou obnovou.

Ministerstvo zemědělství již realizovalo dvě fáze dotačního programu. Při první za roky 2017 a 2018 poskytlo nestátním vlastníkům lesů podporu 2,78 miliardy korun, při druhé za rok 2019 vyplatilo vlastníkům nestátních lesů příspěvky v objemu 4 miliard a subjektům hospodařících ve státních lesích 2,52 miliardy korun. Celkově dosud na zmírnění kůrovcové kalamity MZe poskytlo 9,3 miliardy korun. Vzhledem k letošnímu růstu tržních cen jehličnatého dříví nebude příští rok program pokračovat a nahradí ho nové podpory zaměřené na adaptaci lesů na změnu klimatu.
Letos se při poskytování příspěvku za rok 2020 nově připojí i Ministerstvo životního prostředí, které bude příspěvek poskytovat v případě nestátních lesů na území národních parků a jejich ochranných pásem.

Další peníze získají vlastníci lesů díky novým pravidlům poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích od počátku příštího roku, kdy začne platit připravovaná novela nařízení vlády (č. 30/2014 Sb.). Vzhledem ke zvýšení sazeb stávajících příspěvků a zařazení dalších podporovaných činností vzroste objem vyplacených příspěvků až o 1,6 miliardy korun (na celkových 3,8 miliardy korun) ještě v roce 2022 a až o 2,9 miliardy (na celkových 5,1 miliardy) počínaje rokem 2023. Převážná část vyplácených peněz, kterou představuje příspěvek na obnovu, zajištění a výchovu lesních porostů, půjde z Národního plánu obnovy, v červenci schválila Evropská komise. V tomto plánu je na budování lesů odolných klimatické změně určeno pro následující tři roky celkem 8,54 miliardy korun a dalších 300 milionů pro podporu zadržování vody v lesích. Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

X X X

FIA WTCR a FIM EWC v ČR, Další světové závody v Mostě!

Autoklub České republiky a Autodrom Most oznamují konání dalších závodů světových šampionátů motoristického sportu. Do kalendáře FIA WTCR dnes přibyl termín 9. – 10. října 2021. Závod cestovních vozů nejvyšší světové série se do České republiky vrací po deseti letech. Ve stejném termínu se do Mostu sjedou i nejlepší jezdci vytrvalostních závodů motocyklů seriálu FIM EWC. Diváci uvidí také Karla Haniku a řadu dalších českých jezdců.

Kalendář FIA WTCR přišel kvůli přetrvávajícím omezením o asijskou část. Náhrada se našla v Evropě, závody se vedle okruhů ve francouzském Pau Arnos a ruském Soči budou konat také v České republice. Nejlepší jezdce okruhových cestovních vozů světa bude hostit druhý říjnový víkend Autodrom Most. A zároveň se tady bude konat podnik FIM EWC jako finálový závod světového vytrvalostního šampionátu, v němž se rozhodne o titulech pro letošní sezónu.

„Je to náš obrovský diplomatický úspěch, po letech se do České republiky vrací světový podnik automobilového sportu. Tento rok je pro nás mimořádně úspěšný, pro české fanoušky jsme získali mistrovství světa v mnoha disciplínách. Ukazuje se, že i koronavirová krize přináší příležitosti, je důležité být u toho. Navíc Česká republika má světě motorsportu skvělou pověst, patříme mezi pořadatelské velmoci a svoji úspěšnou pozici stále upevňujeme!“ zhodnotil Jan Šťovíček, prezident Autoklubu ČR, národní sportovní autority pro motoristický sport.

Autodrom Most již letos premiérově pořádal mistrovství světa superbiků a nově si do výčtu akcí mohou připsat i závody endurance. „Je to pro nás velký závazek, ale i další příležitost. Máme již zkušenosti s pořádáním velkých světových akcí a na podniky podobného rozměru jsme dobře připraveni. Těší mě, že náš okruh získává světové renomé a beru to i jako důkaz, že odvádíme svou práci dobře,“ říká předseda představenstva Autodrom Most Josef Zajíček. Bohumil Pácl, Marketing, media a PR manager, Radek Laube, PR manager Autodrom Most