iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Proč nepřáteli Ruska jen ČR a USA? Jde o emoce i obchod

Proč se na ruský seznam „nikoli přátelských“ zemí dostaly jen Spojené státy a Česko, se zamýšlí ruský list Vedomosti. Odpověď vidí v tom, že rozhodování Kremlu v českém případu ovlivnily emoce, a současně logika velela zdržet se zařazení dalších států na seznam. I státy, vůči kterým má Moskva nejvíce výhrad, s Ruskem čile obchodují.

Zveřejnil se seznam zemí, které konají „nikoli přátelské“ činy vůči Ruské federaci, píší Vedomosti. Vzhledem k tomu, že jeho zveřejnění bylo předem ohlášeno, veřejnost měla čas předložit své varianty registru „nepřátelských států“.
Rusko dalo na seznam nepřátel jen USA a Česko. Eskaluje vztahy, míní Praha

Všichni tak či onak souhlasili, že seznam v prvé řadě zahrne přinejmenším USA, Velkou Británii, řadu zemí Evropské unie, Ukrajinu a pobaltské země. Ale závěrečný seznam se ukázal být extrémně krátký: Spojené státy a Česko. Proč?
Jedna z možných odpovědí zní, že vytvoření skandálního „seznamu nepřátel“ se stalo emotivním, nikoli plánovaným krokem. České úřady nečekaně obvinily Moskvu z diverze, čímž vážně urazily Kreml. Bylo nutné nějak zareagovat, kvůli zachování tváře.
Nu a USA na seznam dali jako vlajkovou loď, podněcovatele tlaku na Rusko. Kromě toho USA za posledních sedm let nahromadily takovou palisádu protiruských sankcí, že součinnost obou zemí klesla na zanedbatelné minimum. Zařazením Američanů na seznam nemá Moskva co ztratit.

Tady je však nutné poznamenat, že ani nevelké východoevropské státy se už dávno nebojí „urazit“ Rusko. Bez ohledu na obavy z „agresivního Kremlu“, hlásané v západních médiích, nikdo se Moskvy vážně nebojí, pokračuje ruský list.
„Účastníci protikremelského koncertu, každý sám a všichni dohromady, konají a hovoří nikoli kvůli nějaké náhlé odvaze, smělosti či rozhodnosti. Strach nikdy nebyl. Je mylné tvrzení, že Rusko je nyní vnímáno jako papírový tygr. Zacházejí s ním s hlubokou ironií,“ říká lotyšský politik Jánis Urbanovičs, vůdce hlavní opoziční strany Centrum shody, kterou mimochodem místní nacionalisté označují za „ruku Moskvy“.
Přítomnost prezidenta Miloše Zemana

Moskva tedy zveřejnila „seznam nepřátel“ čítající dvě země. A co dál?

Logika velí, že pokud daný stát je uznán za nikoli přátelský, tak je nutné s ním zacházet odpovídajícím způsobem. Přinejmenším přerušit veškeré hospodářské vztahy.

Po demarši z Prahy by však praktická spolupráce s Českem vyšla nazmar. Hlavně lze pokládat cestu Rosatomu do tendru na stavbu nového bloku jaderné elektrárny Dukovany za uzavřenou. Ale i na tomto pozadí fakt zařazení Česka na seznam nikoli přátelských zemí nevypadá jako nesporná věc - prostě proto, že protiruská nálada společnosti a elit není jednomyslná.
Trvám na několika verzích Vrbětic, řekl Zeman. Babiš si to neumí vysvětlit

Přítomnost prezidenta Miloše Zemana, který se dokonce za nynější žalostné situace snaží slepit rozbitý pohár rusko-českých vztahů, dokazuje, že s vektorem geopolitických sympatií to v Praze není tak jednoznačné, jak se zdá. Tento vektor se může změnit.
Proč na seznam nikoli přátel nezařadili Poláky a Pobaltí? Je možné, že proto, že Moskva si nepřeje příliš dráždit Evropskou unii - vždyť i v nynější podobě seznam vyvolal v EU nespokojenost. V Rusku stále chovají naději, že se budou rozrůstat třenice a rozpory mezi USA a Evropou, a nepřejí si zbytečně poskytovat důvod ke sjednocení tváří tvář „společnému nikoli příteli“.

Obchod s Litvou, Lotyšskem či Ukrajinou kvete

Kromě toho, Rusko dosud uskutečňuje největší ekonomickou součinnost se státy, se kterými si v rétorické rovině vyměňuje hrozivá poselství. Kupříkladu je těžké najít jinou zemi, jejíž vedení by tak hojně a ustavičně „uráželo“ Rusko z různých důvodů i bezdůvodně, jako je Litva.

Litevská republika už sedm let vězní ruského občana Jurije Mela, jehož vina spočívá v tom, že v lednu 1991 byl v sovětské vojenské jednotce, útočící na televizní věž ve Vilniusu, ačkoli se osobně žádných zločinů nedopustil. Ale při tom všem Rusko pro Litvu zůstává klíčovým partnerem v zahraničním obchodu. Litevci obchodují s „agresivními Rusy“ nejrůznějším dovozem a vývozem a kupují ruské energetické suroviny.

Podobně je tomu s Lotyšskem. Přestože Rusko v posledních letech aktivně stahuje svůj tranzit z Pobaltí do přístavů Leningradské oblasti, přeprava nákladů po železnici přes Lotyšsko loni činila 24,113 milionů tun. Úplně a definitivně převést svůj tranzit z Lotyšska dosud Rusko nemůže.

Slovensko vyhostí tři ruské diplomaty. Pseudosolidarita, zní z Moskvy

Nejde však jen o tranzit. Za první letošní čtvrtletí Rusko rekordně - hned o 64 procent - zvýšilo objem dodávek zemědělské a potravinářské produkce do Lotyšska. Máme se připravit o všechny tyto výhody?

Tak je tomu i s Ukrajinou. Ačkoli na politické úrovni mezi Moskvou a Kyjevem už roky zuří „válka slov“, na ekonomickém poli obě země pokračují ve spolupráci. Loni vývoz z Ruska na Ukrajinu dosáhl přibližně 6,7 miliardy dolarů.

Neměli bychom také ztrácet ze zřetele výskyt velkých ruských menšin na Ukrajině a v Pobaltí, i když postupně tajících. Moskva na ně nadále hledí jako na nástroje svého vlivu, jako na měkkou sílu. Prohlášením těchto zemí oficiálně za „nikoli přátelské“ by si Rusko krajně ztížilo součinnost s ruskými diasporami a zhoršilo jejich postavení. To si Kreml zatím nepřeje, dodává Vedomosti.

X X X

NOVÍ SOUDCI ZA 140 TISÍC MĚSÍČNĚ DO OKRESŮ ČR

Prezident Zeman jmenoval nové soudce, poukázal na průměrný plat 140 tisíc korun
Prezident Miloš Zeman na Pražském hradě jmenoval 51 nových soudců. Nahradí soudce, kteří odešli nebo odejdou z justice do konce letošního července. Návrh ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO), která se slavnostního aktu účastnila, v pondělí schválila vláda.

Mezi jmenovanými je 32 žen a 19 mužů. Nejvíce jich zamíří do obvodu pražského městského soudu a Krajského soudu v Ostravě. Věk kandidátů se pohybuje od 30 do 41 let. Převažují mezi nimi dosavadní asistenti soudců, kterých je 27. Justičních čekatelů navrhla ministryně 21. Soudit nově také budou advokátka, podnikový právník a exekutorský kandidát.
Zeman v proslovu k soudcům poukázal na průměrný plat soudců, který podle Benešové dosahuje 140.000 korun. „Ne, že bych vám to záviděl. Ale někdy se zamýšlím nad ukazatelem, který se uvádí v ekonomii. A to je poměr cena a výkon,“ řekl. „Já bych si velmi přál, aby výkon našich soudců byl takový, aby této ceně, tedy platu odpovídal. Ne vždy tomu tak je,“ dodal.
Zkritizoval v této souvislosti rozhodnutí soudu týkající se bývalého radního Jesenice u Prahy Martina Langa. Ten na sociální síti na adresu Zemana mimo jiné napsal, že „je druhý Hitler a je nutné ho podřezat jako svini“. Justice případ postoupila do přestupkového řízení. Podle Zemana výzva k vraždě není něco, co lze hodnotit jako přestupek.
Seznam jmenovaných soudců je rozsáhlejší než obvykle. Loni prezident Zeman na návrh Benešové jmenoval ve třech vlnách – v únoru, červenci a prosinci – celkem 76 nových soudců obecných soudů.

Ministerstvo spravedlnosti v loňském roce avizovalo, že jmenování soudců omezí. Zdůvodňovalo to úbytkem nových věcí, které soudy vyřizují. V této souvislosti zmiňovalo pokles kriminality nebo uzavírání dohod o vině a trestu. „Vzhledem k tomu, že klesá kriminalita, uzavírají se dohody o vině a trestu, se domníváme, že je účinnější než plošně navyšovat počty soudců, posilovat soudní úseky. Jde o úseky, kde neklesá nápad, např. správní soudnictví a opatrovnictví. Budoucnost vidím především v navyšování počtu asistentů soudců a vyšších soudních úředníků,“ sdělila ministryně spravedlnosti .

Namísto 2818 tabulkových míst, které mělo pro soudy okresních a krajských soudů stanoveno loni, tak určilo letošní počet míst na 2640. Plánovaný počet soudců vyšších soudů zůstal stejný, tedy 245. S touto systemizací vyjádřili nesouhlas předsedové krajských soudů. Ministerstvo následně částečně ustoupilo a s předsedy soudů jedná o navyšování počtu soudců individuálně podle konkrétních potřeb jednotlivých soudů. „Dnešní jmenování nových soudců je důkazem, že s předsedy soudů jednáme. Nároky, které jsme uznali, jsme vyslyšeli. Není tedy pravda, že bychom chtěli stávající místa v rámci systemizace rušit,“ dodává Benešová.

Nově jmenovaní posílí řady svých kolegů okresních soudů v Berouně, Kladně, Kutné Hoře, Nymburce, Praze-východ, Praze-západ, Příbrami, Kroměříži, Brně, Ostravě, Karviné, Frýdku-Místku, Přerově, Olomouci, Klatovech, Domažlicích, Sokolově, Pardubicích, Hradci Králové, Ústí nad Labem, Děčíně, Liberci, Chomutově, Prachaticích, Písku, Táboře a Českém Krumlově, ceskajustice.cz

X X X

KARDINÁL DUKA PODPORUJE LIPAVSKOU, DVOŘÁKA VYMĚNIT, ZRUŠIT POPLATKY ČT

Ředitel České televize Dvořák podal trestní oznámení na Lipovskou
Generální ředitel České televize Petr Dvořák podal trestní oznámení na radní ČT Hanu Lipovskou. Chce tak bránit dobré jméno ČT a svou pověst. Ohlásil to během středečního zasedání rady.

Přistoupil jsem k tomu, že jsem na paní radní Hanu Lipovskou podal oznámení na podezření ze spáchání trestného činu. A to zejména kvůli obvinění, že ji ohrožuji na životě,“ uvedl na středečním jednání Rady ČT generální ředitel Petr Dvořák.
Lipovská jej podle jeho slov mimo jiné obvinila, že ji ohrožuje na životě. Lipovská to odmítla. Trestní oznámení je podle ní způsob, jak moci nahlížet do cizího trestního spisu.

Podle Dvořáka veřejné aktivity Lipovské v posledních týdnech překročily rámec působnosti člena rady a dostaly se na úroveň osobních útoků. „Na jejích soukromých profilech a v rámci jejích individuálních aktivit se objevují nepodložená a nepravdivá sdělení o mojí osobě, často spojující informace, jež získala v rámci výkonu funkce v radě, s vlastními mystifikačními interpretacemi. Podle některých otevřených zdrojů jsem byl paní radní do policejního protokolu dokonce označen jako osoba, která ji ohrožuje na životě. To je nepřípustné,“ uvedl Dvořák.

Duka za Radní ČT Lipovskou stojí, Graubner ji vyzval k rezignaci

Lipovská uvedla, že tvrzení, že ji chce Dvořák umlčet nebo že ji chce zlikvidovat, nikdy neřekla. „Takovéto nesmyslné a hloupé nařčení, které znělo dokonce ze zpravodajství naší veřejnoprávní televize, opravdu z mých úst nikdy nezaznělo,“ dodala.

Dvořák uvedl, že Lipovská jako radní oslovuje veřejné i jiné instituce, u nichž fakticky poškozuje jeho jméno dezinterpretacemi a účelově tvořenými konstrukcemi, které neodpovídají skutečnosti. „Není pro mě už proto možné, abych dokázal vystoupení paní radní Lipovské v rámci oficiálních zasedání Rady ČT vnímat jako nestranná, považuji je naopak za podjatá,“ dodal. Její jednání podle něho narušuje důstojnost funkce člena rady.
Dozorčí komise nenašla nedostatky ve vztazích ČT a Dvořákovy firmy Gopas

Členkou Rady ČT je Lipovská od loňského května. Počátkem letošního dubna Lipovská obvinila ředitele ČT Dvořáka ze střetu zájmů kvůli tomu, že vlastní podíl ve společnosti Gopas, od které si televize objednala školení. Střet zájmů, za který by mu hrozilo odvolání z čela televize, Dvořák odmítl. Žádné nedostatky v obchodních vztazích ČT se školící firmou Gopas následně nezjistila dozorčí komise Rady ČT.

Lipovská obvinila ředitele ČT ze střetu zájmů. Na zasedání přivedla policii

Lipovskou do rady nominovala Česká biskupská konference (ČBK). Její předseda Jan Graubner minulý týden Lipovskou vyzval k rezignaci, protože podle něj její činnost v radě vyvolává dojem, že hájí zájmy některých konkrétních skupin a osob. Za Lipovskou se naopak postavil kardinál Dominik Duka.

X X X

EXPREZIDENT KLAUS KRITIZUJE DOKTORA SMEJKALA

Nebezpečí expertokracie. Vstanou noví Smejkalové
V posledních dnech a týdnech jsem nechápavě vrtěl hlavou nad spoustou výroků a mediálních rozhovorů šéfa MeSESu Petra Smejkala a nad jeho neuvěřitelnou arogancí, nafoukaností a myšlenkovou omezeností (ve smyslu šíře záběru, resp. její nešíře), píše v komentáři pro iDNES.cz exprezident Václav Klaus.

Šéf tohoto podivně vzniklého poradního orgánu ministerstva zdravotnictví sebevědomě vyslovoval silné soudy s evidentním očekáváním, že budou všemi přijímány, že nebudou zpochybňovány alternativním profesním stanoviskem a že budou jím doporučované zdravotně-politické návrhy okamžitě respektovány a realizovány. Byl smutný z toho, že všemi přijímány nejsou, že jsou zpochybňovány a že nejsou realizovány.

Nejde mi teď o polemiku věcného typu o smysluplnosti roušek, nepřetržitého testování, délce lockdownů, vynucovaném očkování, atd. Jde mi o polemiku o stupeň obecnosti vyšší, o polemiku systémovou, společenskou, de facto politickou. „Boj“ s covidem (slovo boj jsem dal záměrně do uvozovek, protože nemohu přistupovat na pánům Smejkalům, Hořejším a Kubkům tak vlastní válečnickou terminologii) obnažil již delší dobu se projevující fenomén.

Expertokracie, technokracie, scientismus

Covid dal nesmírnou šanci dalšímu ze známých ataků na demokracii a demokratickou politiku, kterým je nebezpečí expertokracie, technokracie, scientismu vůči demokratické politice. Ta musí akceptovat diverzitu názorů, ta nesmí nic „vytýkat před závorku“, ta nesmí složité věci vidět jednostranně, ta nesmí – v duchu slavného zamyšlení Frédérica Bastiata před více než jedním a půl stoletím nad tím, co je a co není vidět – nebrat v úvahu dlouhodobé, nezamýšlené důsledky lidských činů.

Vždy, kdy jde o lidskou společnost a lidské rozhodování, musí porovnávat náklady a výnosy (a zabývat se opportunity costs, náklady alternativní příležitosti) a jak náklady, tak výnosy musí správně definovat.

V poslední době, kdy se tak účinně podařilo oslabit standardní politiku, je stále více přijímán názor, že moderní vlády musí být řízeny vědou a ne politikou. Je to součást ideologie progresivismu posledních desetiletí, který nechce věřit rozumu občanů (neboť o občany mu nikdy nešlo), ale chce věřit tzv. expertům. Zapomíná se na to, že expertní uvažování je užitečné a oprávněné jen o velmi dílčích tématech, prakticky nikdy nemá nárok na „moudro“ o tématech společenských, o makrotématech.

Makrofenomény

Dnešní ministr zdravotnictví, sběratel nemovitostí, prof. Arenberger je snad expertem na dermatovenerologii, nikoli však na makrozdravotnický fenomén epidemií. Makrofenomény neumožňují expertní znalost. Ty vyžadují zdravý rozum, absenci klapek na očích a hlavně schopnost – na základě všeobecné vzdělanosti – chápání širších společenských souvislostí. Na to není možné získat doktorát, ani jako v případě dr. Smejkala na Columbijské univerzitě.
Vláda ničí lidi, radí jí kývači. Nemocnice nejsou přetížené, tvrdí Klaus

Lidstvo už dávno pochopilo, že je velmi nebezpečné nechat rozhodování na vědcích, kteří jsou mimo svůj úzce vymezený obor velmi často naivní a zaujatí. Jejich den přichází ve dvou okamžicích. Když se vynoří nějaký velký společenský problém (buď skutečný nebo údajný), vyžadující rychlé řešení, nebo když nastává ústup politiky, kdy politika přestává být politikou a začíná být pouhým vládnutím a kdy jí jde jen o udržování tohoto vládnutí.

My jsme v konjunkci obou těchto případů. Covid je problém (jeho neuvěřitelné mediální PR, jaké nemá žádná z dalších nemocí, však tento problém nesmírně přifukuje) a i politika je ve fázi svého mimořádného oslabení. Mnohými dnešními politiky tolik oslavovaná liberální demokracie je ve své podstatě vládnutím bez demokracie, resp. vládnutím bez skutečné politické demokracie. Je to vládnutí na základě diktátu lidských práv, opakuji, to není politická demokracie.

Nejdůležitější rozhodování jsou pak prováděna experty, kterým to politici dnešní doby rádi umožňují. Chování naší vlády a jejího premiéra v době epidemie je toho dokonalou ukázkou. Vláda (nejen naše) se za experty schovává, zneužívá je a vymlouvá se na ně. Náš premiér a naše vláda si to však nevymysleli – jsou sami produktem antipolitického uvažování.
Princip předběžné opatrnosti

Tzv. experti nám – a dr. Smejkal, se svým téměř zuřivým bráněním se jakémukoli „rozvolňování“ (neboli návratu k normálnosti), je toho symbolem či prototypem – vnucují nadměrnou opatrnost (moc se mi líbí název jednoho nedávného článku v americkém čtvrtletníku The Claremont Review of Books „An Abundance of Caution“) neboli nadměrnou, racionálním myšlení nikoli brzděnou aplikaci tzv. principu předběžné opatrnosti, kterým jsem se intenzivně zabýval při diskusi globálního oteplování (viz kapitola 5 mé knihy Modrá, nikoli zelená planeta, která se nikoli náhodou jmenovala „Analýza nákladů a výnosů, nebo absolutismus principu opatrnosti?“).

Klaus popřel existenci zázračné vakcíny. Účinnost ale potvrzují studie i lékaři

Láskou k principu předběžné opatrnosti se vyznačují všichni experti Smejkalova (a Arenbergerova) typu. Nikdo mi nebude věřit, že při diktování předcházející věty přišel do kanceláře jeden kolega a ptal se mne, jestli jsem slyšel, že ministr zdravotnictví rozpustil Smejkalovu „expertní“ skupinu.

Tento text však nezahodím. Dobře vím, že vstanou noví Smejkalové. Dokonce bych spíše očekával, že žádní noví nebudou potřeba, neboť ti staří se určitě zase brzy vrátí. Vlastně už se stalo. Už se k této skupině expertů přihlásil jihočeský hejtman a počítá s tím, že budou radit krajům.

X X X

EUROPOSLANKYNĚ MAXOVÁ KONČÍ U BABIŠE, NELIKVIDOVAL COVID, OPUSTILA FRAKCI V BRUSELU

Europoslankyně Radka Maxová loni v říjnu po osmi letech skončila v hnutí ANO. Tehdy vyčetla premiérovi Andreji Babišovi nezvládnutí koronavirové krize i chování k bývalému ministrovi zdravotnictví Adamu Vojtěchovi. Letos v březnu dokonce odešla z frakce Renew Europe, jejíž součástí je právě ANO. Od 24. března je členkou Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu. Podle Maxové se hnutí odklonilo od původních idejí.

Proč jste se rozhodla změnit frakci a přejít do skupiny Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu?
Po posledních volbách byly jen dvě členské země, které neměly zastoupení ve druhé nejsilnější frakci Pokroková aliance socialistů a demokratů. Byly jimi Česká republika a Irsko. Přišlo mi to jako škoda. Současně jsou sociální témata mou srdeční záležitostí.

Co si od členství v nové frakci slibujete, co má být jinak než v původní?

Očekávám, že hlas českých občanů bude v Evropském parlamentu více slyšet. Zaslouží si mít přímé spojení i do této frakce, tak jako by měli mít zastoupení v českém parlamentu. Demokracie nemůže existovat bez nalezení kompromisu mezi různými pohledy na věc.

Co říkáte na současný stav hnutí ANO?

Jako spoluzakladatelka hnutí ANO těžce nesu, že se odklonilo od svých původních idejí a přispělo ke zhoršení politické kultury v České republice.

Co si myslíte o posledních krocích skrz audit premiéra Andreje Babiše?

Jedna věc je právo ve smyslu legislativy a druhá, minimálně stejně zásadní, je vnímání morálky jednotlivými politiky a politická kultura v jednotlivých členských zemích. Spravedlnost musí platit pro všechny stejně. Politik musí jít příkladem nejen v dodržování platných zákonů, ale i svým přístupem k morálce.
Europoslankyně Maxová po osmi letech opouští ANO, mandát si ponechá

Jak se dívají na audit premiéra České republiky na evropské půdě?

Že téma Evropským parlamentem rezonuje dokazuje i to, že se na plénu projednává po několikáté. Už předchozí rezuluci přijala většina poslanců. Audit Evropské Komise potvrdil střet zájmů už v roce 2019 a je nutné, aby se věc konečně uzavřela. Jedná se o peníze Evropské unie, tudíž i českých daňových poplatníků.

Ztrácí Česko tímto na důvěryhodnosti?

Česká republika se v institucích Evropské unie obecně těší důvěře. Jsme předvídatelní a spolehliví partneři. Na druhou stranu současná situace vnímání Česka určitě neprospívá, a to hlavně v očích občanů. Koneckonců, o střetu zájmů Andreje Babiše informovaly i nejprestižnější světové zpravodajské weby. Je mi líto, že jediné, co se tak lidé v zahraničí o naší zemi často dozví, je to, že náš premiér porušuje české i evropské zákony a my s tím nic neděláme. Těžko se pak obhajuje, že do západní Evropy skutečně patříme.

X X X

Praha 1 hájí Arenbergera. Získal byt v souladu s tehdejšími pravidly

Praha 1 v roce 2018 prodala nynějšímu ministru zdravotnictví Petru Arenbergerovi byt v Bolzanově ulici o rozloze téměř 250 metrů čtverečních. Podle bývalého starosty Pavla Čižinského bylo součástí smlouvy, že v něm bude bydlet, podle médií tam však má jen ordinaci a žije v Kobylisích. Městská část Praha 1 však uvedla, že ministr byt zprivatizoval v souladu s tehdejšími pravidly. Proběhne však místní šetření.

Kromě toho bylo podle Seznamu podmínkou prodeje i to, aby nový majitel bytu nevlastnil žádné další nemovitosti v Praze nebo Středočeském kraji. V dokumentech, s nimiž tehdy úřad pracoval, bylo podle Seznamu uvedeno, že Arenberger žádné takové nemovitosti neměl. Portál ale upozornil, že již tehdy vlastnil například bytový dům v Kobylisích nebo dům ve středních Čechách, který stále pronajímá jako archiv vinohradské nemocnici.

Na věc upozornil bývalý starosta Pavel Čižinský. Věc tak zastupitelé Prahy 1 v úterý projednávali na zasedání rady.
Městská část Praha 1 po jednání na svých stránkách uvedla, že Arenberger zprivatizoval v roce 2019 byt spojený s ordinací v souladu s tehdejšími pravidly. Vlastnictví jiné nemovitosti pak údajně nebylo důvodem k vyřazení z privatizace, a proto také vlastnictví dalších nemovitostí nemusel dokládat.

Nepochybil jsem, říká Arenberger

Radní pro majetek Prahy 1 Jan Votoček uvedl, že vzhledem k vysloveným pochybnostem o plnění podmínek privatizace ze strany Arenbergera požádá odbor technické a majetkové správy Úřadu MČ Praha 1 o místní šetření a o oslovení společenství vlastníků jednotek. „Abychom si ověřili, že je byt užíván v souladu s kupní smlouvou,“ prohlásil.
Zprivatizovaný byt i s ordinací podle městské části užíval Arenberger jako nájemce už od poloviny 90. let a v kupní smlouvě se zavázal, že ho po dobu 10 let byt neprodá či nepronajme a že ho zachová pro trvalé bydlení. „Součástí koupě byla i ordinace, proto také při privatizaci zaplatil podstatně víc, než by zaplatil jen za byt,“ dodává městská část.

Kromě tématu týkajícího se bytu privatizovaného ministrem zdravotnictví Arenbergerem v roce 2018 se na jednání zastupitelů Prahy 1 řešil také pronájem garáží nebo projekty plánované radnicí na Starém Městě.
Koalice TOP 09, STAN, ODS a ANO svojí těsnou většinou body zastupitelů opozičních Prahy 1 Sobě, Pirátů a Zelených vyřadila z programu jednání, případně hlasovala proti jejich zařazení.

„Je vhodné, aby vedení radnice nezavíralo před tímto oči a všechno prověřilo,“ řekl v rozpravě o programu Čižinský. Zástupci vedení radnice uvedli, že věc prověří a není nutné ji nyní projednávat na zastupitelstvu.
Zeman je připraven Arenbergera odvolat. Babiš míní, že má ještě kam sáhnout

Zastupitelé vyřadili i další z Čižinského témat, kterým byl pronájem podzemních garáží v Paláci Fénix na Václavském náměstí. Ten byl v minulosti spojen například se jménem lobbisty Romana Janouška, jenž tam měl dlouho kancelář. Podle Čižinského radnice začátkem letošního roku garáže paláci pronajala za roční nájem o půl milionu nižší, než který nabídla jiná firma. Radní městské části Jan Votoček (TOP 09) řekl, že městská část dala přednost místní firmě místo zájemci z jiného města.

Koaliční zastupitelé dále odhlasovali neprojednání řady dalších bodů, například ohledně situace kolem krátkodobého ubytování prostřednictvím platforem typu Airbnb, existence podle opozičních zastupitelů podezřelého oddělení na úřadu městské části, péče o javor na Smetanově nábřeží původně určený k pokácení, testování žáků ve školách PCR metodou, údajných vztahů členů vedení radnice s pražským restauratérem Petrem Bauerem nebo projektů úprav veřejného prostoru na Starém Městě, které se nelíbí některým místním obyvatelům. Opoziční zastupitelé kritizovali, že z programu byly vyřazeny i body, které nebyly vůči koalici kritické.

V první městské části od loňského ledna vládne koalice My, co tady žijeme (STAN a Iniciativa občanů), ODS, TOP 09 a ANO. Prvně zmíněné uskupení je jedinou stranou, která zůstala z původní koalice, jež vznikla po volbách v roce 2018 a kterou vedl Čižinský. Původně koaliční Praha 1 Sobě, Piráti a Zelená pro jedničku jsou nyní v opozici. Novým starostou se stal dosavadní první místostarosta Petr Hejma (STAN). Jeho koalice má v 25členném zastupitelstvu většinu jednoho hlasu.
Od výměny panují na radnici vyhrocené vztahy mezi opozicí a koalicí. Vedení radnice opozici pravidelně vyřazuje všechny body z programu zastupitelstev, Čižinský zase například zhruba před rokem využil obstrukční strategii a několik hodin blokoval jednání při schvalování kulturních grantů. Nynější vedení bývalý starosta opakovaně označil za „staré struktury“ zapojené do klientelistických vazeb.

X X X

Omezení nahlížení do katastru nemovitostí je nezákonné, tvrdí advokát Novotný

Zrušení možnosti anonymního nahlížení do katastru nemovitostí je nezákonné a navíc sníží úroveň ochrany soukromí i osobních údajů. Tvrdí to advokát Petr Novotný, který se obrátil otevřeným dopisem na vedení Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního a zároveň založil iniciativu Otevřený katastr. Novotný sdělil, že přístup k informacím z katastru se lidem kvůli složité registraci výrazně ztíží a někomu – zejména seniorům – se v podstatě znemožní. Žádá proto, aby úřad od zamýšlených změn upustil.

Anonymní uživatelé nebudou mít v internetovém katastru nemovitostí od června přístup ke jménu vlastníka nemovitosti či účastníka řízení, dostanou se pouze k základním údajům. Kompletní údaje budou dostupné jen přihlášeným uživatelům pomocí dálkového přístupu do katastru nebo přes portál eIdentita, který ale podle Novotného reálně využívá jen malý zlomek občanů.
„Přístup k informacím je jedním ze základních principů demokratického právního státu. Omezovat ho lze pouze v souladu se zákonem, v případech, kdy to nejde jinak, a pouze na nezbytnou dobu. Katastr nemovitostí je ze zákona veřejný, občané mají právo do něj nahlížet bez nutnosti identifikace,“ uvedl Novotný, který zastupoval obyvatele pražského Zeleného údolí ve sporu o pozemky pod jejich byty či domy a hájil také například nájemníky v Písnici před prodejem sídliště novému investorovi.

Úřad rozhodnutí zdůvodnil extrémním nárůstem počtu přístupů, které podle něj z velké části tvořilo nezákonné vytěžování databáze softwarovými roboty. Novotnému vadí i forma, jakou úřad o změnách informoval – na webu nahlížení do katastru nemovitostí v dubnu prezentoval jako upozornění uživatelům aplikace, jiným způsobem chystanou novinku neoznámil. „Připravovaná změna je nezákonná, navíc prováděná plíživě formou technické úpravy databáze,“ podotkl advokát.
Novotný míní, že úředníci by si neměli „brát občany jako rukojmí proti softwarovým robotům nebo přetíženým databázím“. Upozornil mimo jiné na to, že katastrální úřad bude nyní zpracovávat osobní údaje o každém, kdo se do registru přihlásí. Vedle osobních údajů vlastníků nemovitostí tak bude mít kompletní přehled o tom, kdo a kdy do katastru nahlíží a o jaké nemovitosti se zajímá.
Úřad na webu napsal, že omezením anonymního přístupu chce zvýšit ochranu soukromí a osobních údajů vedených v katastru. Omluvil se „všem korektním uživatelům za mírné zhoršení komfortu“. „Úpravy aplikace nezpůsobí běžným uživatelům větší komplikace,“ uvedl. Zároveň ujistil, že informace budou i po přihlášení zobrazovány bezplatně.

X X X

Srbský prezident nabídl Česku darem 100 tisíc vakcín. Babiše to dojalo

Srbský prezident Aleksandar Vučić nabídl Česku darem 100 tisíc vakcín Pfizer/BioNTech. Po setkání mezi čtyřma očima to ve středu sdělil premiér Andrej Babiš. Oba státníci se sešli v premiérském sídle – v Kramářově vile v Praze. Babiš uvedl, že si nabídky velmi váží.

„Srbský prezident mi na našem společném jednání mezi čtyřma očima nabídl neuvěřitelný dar. 100 tisíc vakcín Pfizer/BioNTech, které je nám Srbsko připravené darovat a my tak budeme moct ještě zrychlit očkování. Velmi si té nabídky vážím. Až mě dojala. Děkuji moc,“ napsal Babiš na Twitteru.

Oba činitelé jednali i o ekonomické spolupráci, otázkách spojených s regionem západního Balkánu či o koronavirové pandemii. Už v úterý se Vučić sešel s prezidentem Milošem Zemanem, aby si vyměnily státní vyznamenání.
Zeman se po jednání omluvil za alianční bombardování Jugoslávie v roce 1999. Požádal srbský národ o odpuštění. Česko podle něj tehdy hledalo spojence, s nímž by bombardování odmítlo, ale neúspěšně. To, že nakonec akci podpořilo, považuje za nedostatek odvahy. V čele vlády stál tehdy právě Zeman.

Vučić se v úterý setkal také s předsedy obou parlamentních komor. S předsedou Sněmovny Radkem Vondráčkem mimo jiné hovořil o možném vstupu Srbska do Evropské unie nebo vakcinaci proti covidu-19.
Babiš Srbsko navštívil v únoru a vyslovil se tehdy pro vstup země do EU, stejně jako tehdejší ministr zahraničí Tomáš Petříček.
Ten při své březnové cestě označil spolupráci se západním Balkánem a jeho budoucí integraci do EU za jednu z priorit české zahraniční politiky. Srbsko získalo status kandidáta členství v EU v roce 2012. První kapitoly přístupových rozhovorů s ním unie otevřela o tři roky později.
Zajímavá je možnost vybrat si konkrétní vakcínu, řekl Babiš v Srbsku

Český premiér při návštěvě Bělehradu také poukázal na to, že si v Srbsku občané mohou vybrat, kterou vakcínou se nechají naočkovat. Srbsko používá americko-německý preparát firem Pfizer a BioNTech, ruský Sputnik V a látku čínské společnosti Sinopharm.

X X X

Studie zkoumá psychiku párů, které se léčí s neplodností

Říká se, že muž by měl postavit dům, zasadit strom a zplodit syna. Co když se ale dítě počít nedaří? Jak taková životní zkouška otřese partnerským vztahem a s jakými problémy se lidé v cestě za vytouženým miminkem potýkají? Přesně na tyto dotazy se snaží odpovědět rozsáhlá studie zahrnující více než tisíc párů, které navštěvují reprodukční kliniky.

Podle lékařů reprodukčních klinik jsou páry, které se na ně obracejí, zpočátku velmi odhodlané, jejich dobré naladění ale s prvními neúspěchy postupně opadá. „Snažíme se pacienty motivovat, že léčba je smysluplná. Když někdo neotěhotní přirozeně, je smutný. Jestliže mu ale nevyjde první pokus asistované reprodukce (IVF), vnímá to jako tragédii. Neuvědomuje si, že i u nejkvalitnějších embryí je vždy šance na úspěšné uhnízdění maximálně 50 %,“ říká MUDr. Jana Daňková Kučerová z ostravské kliniky Reprofit. Lékařka nyní pracuje na rozsáhlé studii párů, kterým se nedaří počít dítě přirozenou cestou. Výzkum se zaměřuje na témata kvality života, partnerského soužití a sexuálního života. Podle MUDr. Štěpána Machače, Ph.D., z IVF Clinic by měly páry při návštěvě reprodukční kliniky počítat s minimálně půlroční léčbou.

„Když se pacientům nedaří přirozeně otěhotnět dva roky, upozorňuji je, aby raději počítali s několikaměsíční léčbou. První neúspěch pár obvykle semkne. Poté už se jejich psychický stav rapidně zhoršuje. Některé z nich léčbu po deseti měsících přeruší, aby si psychicky odpočinuly, a za nějakou dobu se k nám vrátí,“ popisuje MUDr. Machač. Odborníci se shodují, že by se lidé měli po prvních neúspěšných pokusech o dítě snažit alespoň částečně rozptýlit. Doporučují zařadit nové koníčky a sportovat. „Je dobré se zaměřit na fyzickou stránku a cvičit. Endorfiny se také postarají o zlepšení psychické pohody. Ženám radím, aby si udělaly radost a věnovaly se aktivitám, které je těší. Bohužel páry jsou často doslova terorizovány dotazy na děti a nevyžádanými radami z okolí,“ vysvětluje MUDr. Daňková Kučerová. Páry si také musí určit, v čem jsou ochotné při cestě za vytouženým dítětem udělat kompromis a kde leží hranice, kterou již přesáhnout nechtějí.

Především to platí u přijetí vajíček nebo spermií od dárců. Gynekologové i reprodukční specialisté jsou většinou v kontaktu především se ženami, situace je přitom psychicky náročná i pro jejich partnery. Psychologové proto doporučují větší zapojení mužů, aby u nich nevznikal pocit, že jsou pouze dárci spermatu. „Ženy nám často přiznávají výraznou míru frustrace, postoj mužů je ale zatím velká neznámá, protože se velmi málo svěřují. Tady si slibuji největší přínos studie. Podle dosavadní části zpracovaných dotazníků vypadá, že muži odpovídají poctivě a dozvíme se vlastně, jak moc je celá situace trápí. Na kontrolách vždy působí jako ti silní. Nicméně jistě je pro ně nesmírně frustrující vědět, že nedokáží se svou partnerkou počít přirozeně,“ říká MUDr. Daňková Kučerová. Výsledky studie plánují vědci publikovat koncem příštího roku. Mgr. Dominika Cardová

X X X

Operace Zelený lístek. Francouzi proti židům zasáhli tvrdě

Pařížské muzeum holokaustu ukázalo nově objevené fotografie ze zadržení tisíců židů na jaře 1941 v Paříži. Zátah patřil k prvním větším akcím proti židům po okupaci Francie Hitlerovými silami. Nacistům při shromažďování nic netušících mužů sekundovala francouzská policie. Na operaci osobně dohlížel spolupracovník Adolfa Eichmanna a kapitán SS Theodor Dannecker.
Muzeum holokaustu v Paříži objevení celkem 98 fotografií označilo za „neuvěřitelné“. „Vrhají zcela nové světlo na první hromadné zadržení židů ve Francii po nacistické okupaci země. Místa zátahů i jejich protagonisté jsou vůbec poprvé vidět z mnoha úhlů,“ uvedlo muzeum.

Na snímcích jsou židovští muži, kteří se 14. května 1941 loučí v Paříži se svými rodinami předtím, než je nacisté poslali do zadržovacích táborů Pithiviers a Beaune-la-Rolande v departmentu Loiret. Odsud muži o rok později zamířili v transportech do koncentračního tábora Osvětim.

Akce z jara 1941 se zapsala do historie jako operace „Zelený lístek“. Francouzští úředníci totiž rozeslali 6 494 židům zeleně zbarvenou žádost, že se mají povinně hlásit na několika místech Paříži.

Někteří z kontaktovaných nicméně vycítili nebezpečí a ukryli se nebo opustili hlavní město. Na určená místa nakonec dorazilo 3 747 židů, většinou Poláci, Rumuni či Rusové, kteří utekli před antisemitismem ve svých vlastních zemích a považovali Francii za bezpečné místo.

Mnozí z nich se navíc podle pařížského muzea před německou okupací dobrovolně přihlásili k francouzské armádě a nedokázali si představit, že by je země zradila a vydala napospas Němcům.
Potřebujete věci jen na pár dní, tvrdila policie

K místům, kde se židé měli hlásit, patřilo také Japyho gymnázium v jedenáctém pařížském okrsku, z jehož okolí pochází většina nově publikovaných fotografií. Muži podle odborníků dostali instrukce, že se mají na místo dostavit v doprovodu příbuzného či přítele.
Pozvánku do gymnázia obdrželo 1 061 židů, dorazilo jich asi 800. Po příchodu je čekalo překvapení. Policisté je zkontrolovali a posléze zadrželi v místní tělocvičně. Jejich doprovod pak požádali, ať jde domů a vrátí se zavazadlem s osobními věcmi zadrženého a prádlem na několik dní.

X X X

V Německu vzplály izraelské vlajky. Evropští židé žádají kvůli Gaze ochranu

Všech 3 747 zadržených židů posléze policie odvezla v autobusech na vlakové nádraží Gare d’Austerlitz, odkud směřovali do Loiret. „Nejdůležitější prvkem tohoto objevu, zásadního a nepostradatelného pro historii, je skutečnost, že nám umožnil sledovat cestu těchto mužů od jejich příchodu do Japyho gymnázia v Paříži až po jejich internaci v táborech v Loiret,“ uvedlo pro iDNES.cz pařížské muzeum.

Fotograf nezachytil jen pohled pro propagandu
Doposud jediná dostupná fotodokumentace ze zátahu z 14. května 1941 pocházela od propagandistického útvaru Wehrmafchtu (PK), jenž ve francouzských novinách nechal podle listu The Times otisknout fotografie židů na shromaždištích s popiskem, že jedou „pracovat“.

Autorem snímků je Harry Croner, majitel fotoateliéru v Berlíně, kterého PK povolala. Croner dostal za úkol následovat vedoucího pařížské sekce gestapa pro židovskou otázku Theodora Danneckera, jenž na zadržení židů dohlížel společně s šéfem pařížské policie Françoisem Bardem.

Croner, kterého Wehrmacht později propustil po zjištění, že je židovského původu, nicméně kromě záběrů pro propagandu zaznamenal také pravou tvář pařížského zátahu, plnou strachu z neznámé budoucnosti a bolesti z loučení. Nic z toho se ale do dobového tisku samozřejmě nedostalo.

Od holokaustu uběhlo příliš mnoho času, říká expert o vzestupu antisemitismu

Osmadevadesát z těchto fotografií se posléze v roce 2011 objevilo (nikdo podle Muzea holokaustu neví jak) na bleším trhu v Remeši ve východní Francii, kde je koupil obchodník se starožitnostmi z Normandie. Tomu série ležela doma až do chvíle, než si nedávno přečetl zprávu o okupaci.

Muž poté kontaktoval specializované sběratele, kteří se obrátili na pařížské muzeum.
Z celkem 3 747 mužů, které francouzská policie 14. května 1941 v Paříži zadržela, se jich konce holokaustu dočkalo pouze 273. Za druhé světové války bylo do nacistických koncentračních táborů z Francie deportováno nejméně šestasedmdesát tisíc židů, včetně jedenácti tisíc dětí.

X X X

Napětí na hranici v Ceutě trvá, Španělsku se daří migranty vracet zpět

Příliv migrantů do španělské enklávy Ceuta na africkém pobřeží se ve středu výrazně zmírnil. Stále se tam však snaží přeplavat či připlout desítky lidí ze sousedního Maroka. Z asi osmi tisíc migrantů, kteří se takto od pondělka do Ceuty dostali, jich bylo na 5 600 vráceno zpět. Španělsko poslalo do oblasti stovky vojáků a policistů, ostraha hranice se výrazně zpřísnila i na marocké straně.

Maroko nasadilo od úterního večera u hranice s Ceutou oddíly pořádkové policie, které se střetly s migranty, již chtěli překročit hranici směrem do Ceuty. „Úřady nám včera večer (v úterý) oznámily, že nás donutí místo opustit, policie počkala nějakou dobu a pak začal zásah,“ řekl agentuře EFE jeden z migrantů čekající na marocké straně.
Marocké bezpečnostní síly za posledních 24 hodin přiměly k odchodu několik stovek lidí. Podle agentury se z pohraničí oblasti vrací do marockého vnitrozemí zástupy lidí.

K větší součinnosti při hlídání hranic v úterý Maroko vyzvali představitelé Španělska i Evropské unie. Z Madridu ve středu odcestovala marocká velvyslankyně, která byla povolána do vlasti ke konzultacím. Španělská ministryně zahraničí Arancha Gonzálezová jí v úterý sdělila znepokojení kvůli situaci v Ceutě.

Podle odborníků k výraznému zvýšení počtu lidí, již na začátku týdne přišli či doplavali do španělského města, přispěla i velká pasivita marocké policie na hranicích. Ke znatelnému zmírnění migrační vlny do Ceuty, která byla i rekordním vstupem migrantů do Španělska ze jediný den, pak přispělo nasazení španělských vojáků na ochranu hranic v pondělí v noci.
Ve středu ráno zastavily španělské bezpečnostní složky na hranici v Ceutě tři čluny s asi čtyřiceti běženci, uvedl rozhlas Cadena SER. Všichni byli okamžitě vráceni do Maroka. Dosud bylo takto od pondělka vráceno na 5 600 migrantů, podle ministerstva vnitra nebyl vrácen žádný nezletilý, který „si to nepřál“.

Repatriace jsou okamžité, ve většině z nich neproběhl žádný formální proces, uvedla agentura EFE. Evropská konvence o lidských právech totiž zakazuje skupinové návraty migrantů, španělská vláda ale tato vracení migrantů označuje za „odmítnutí na hranici“.

V souvislosti s nynějším příchodem tisíců migrantů do Ceuty, která má rozlohu necelých 19 kilometrů čtverečních, asociace místních zdravotníků upozornila i na riziko šíření koronaviru pro asi 84 tisíc místních obyvatel i pro běžence, z nichž část je nyní na místním stadionu. Asi 1 500 nezletilých bylo ubytováno na lodi.
Podle deníku El País místní policie v noci na středu řešila na 200 telefonátů obyvatel Ceuty, kteří si stěžovali na krádeže či potyčky.

Maroko rozhněvalo ošetření šéfa separatistů

Nynější situace je výsledkem diplomatické krize mezi Madridem a Rabatem, kterou způsobilo odhalení, že Španělsko poskytlo pod falešnou identitou lékařskou péči lídrovi separatistické organizace Polisario Ibráhímovi Ghálímu (73). Toho minulý měsíc přijali do nemocnice v severošpanělském městě Logroňo s covidem-19.

Marocká policie na hranicích Ceuty v posledních dnech přestala bránit migrantům v útěku ze země. „Zastavili nás, ale pak nás nechali jít,“ popsal televizi RTVE třicetiletý Muhammad, který tento týden připlaval do Ceuty.
„Byl jsem doma, když přišel bratranec s kamarády a řekli mi, že je vhodný čas jet do Španělska. Rozloučil jsem se s rodinou a šel,“ popsal, co se stalo, než si vzal taxi na hranici. Pak asi půl hodiny plaval na španělské území. „V životě jsem nikdy moc neplaval a ano, bylo to nebezpečné,“ dodal.

Do španělské Ceuty dorazil rekordní počet migrantů, využili i nízkého přílivu
K nynější situaci se vyjádřil z marocké vlády zatím jen státní ministr pro lidská práva Mustafá Ramíd, podle něhož Madrid nedodržel „dobré sousedské vztahy“, když přijal do nemocnice lídra separatistů ze Západní Sahary. „To byl nezodpovědný a absolutně nepřijatelný krok,“ napsal Ramíd na Facebooku.

Dodal, že Madrid měl o hospitalizaci šéfa povstalců „alespoň Maroko informovat“. Španělská ministryně zahraničí ve středu uvedla, že Ghálího hospitalizace byla humanitárním činem a že Španělsko nehodlá změnit svou politiku v Západní Sahaře. Oficiálně ale španělská vláda nechce hospitalizaci s děním na hranicích spojovat, uvedl španělský tisk.
Západní Sahara kalí španělsko-marocké vztahy

Západní Sahara je už léta hlavním tématem, jež kalí španělsko-marocké vztahy. Region býval kolonií a posléze provincií Španělska, které se z území stáhlo na základě dohody z roku 1975 s Marokem a Mauritánií. Mauritánie se v roce 1979 nároků na území vzdala a většinu oblasti tak ovládlo Maroko.

Tisíce migrantů míří do Španělska. Úřady nasadily vojáky, roste napětí

V roce 1976 však vyhlásila fronta Polisario Saharskou arabskou demokratickou republiku (SADR), která je od roku 1982 členem Africké unie (AU), avšak OSN ani EU ji neuznávají. V roce 1991 se Maroko a Polisario dohodly na referendu o sebeurčení Západní Sahary, které se ale zatím nekonalo. Deník El País ve středu napsal, že na španělsko-marocké vztahy mělo vliv i prohlášení z loňského prosince, kdy americký prezident Donald Trump uznal svrchovanost Maroka nad Západní Saharou.
Přístavy Ceuta a Melilla patří ke Španělsku už několik staletí, přesto si na ně Maroko od získání své nezávislosti v roce 1956 činí nároky. Ceuta připadla Španělsku v roce 1668 na základě dohody s Portugalskem, Melilla je pod španělskou správou od roku 1556. Ve španělské ústavě, platné od roku 1978, je rovněž zakotvena španělská svrchovanost nad těmito územími, která mají od roku 1995 status španělských autonomních měst.

X X X

NOVÉ CYKLOSTEZKY V OKOLÍ SLEZSKÉ HARTY, REKONSTRUKCE NÁDRAŽÍ OSOBLAŽSKÉ ÚZKOKOLEJKY

Přestože pandemie koronaviru turistům příliš nepřeje, Moravskoslezský kraj se i nadále stará o rozvoj cestovního ruchu v regionu. Krajští zastupitelé podpořili dva projekty, které pomohou zvýšit atraktivitu Slezské Harty a Osoblažska.
„Obě oblasti patří mezi vyhledávané cíle turistů nejen z Česka, ale i ze zahraničí. Ročně na Osoblažsko a na Slezskou Hartu míří tisíce návštěvníků toužících po ojedinělých zážitcích v nádherné přírodě. Proto jsme těmto oblastem poskytli výhodný úvěr, který jim pomůže velmi rychle uskutečnit plány v rozvoji cestovního ruchu,“ uvedl náměstek moravskoslezského hejtmana pro cestovní ruch Jan Krkoška.

Podpořenými subjekty jsou Mikroregion Slezská Harta a obecně prospěšná společnost Osoblažská úzkokolejka, které v rámci výzvy přeshraničních operačních programů EU Česko – Polsko a Česko – Slovensko obdrží finance na realizaci dvou strategických projektů. „Vzhledem k tomu, že je podle podmínek evropských dotačních programů nutné projekty předfinancovat z vlastních zdrojů, poskytl Moravskoslezský kraj oběma subjektům úvěr 60 milionů korun,“ upřesnil náměstek hejtmana Jan Krkoška.

Díky projektu s názvem Úzkokolejka - turistický cíl/Wąskotorowka - cel turystyczny budou zrekonstruovány historické nádražní budovy na trase Osoblažské úzkokolejky a zpřístupněny návštěvníkům „Osoblažská úzkokolejka je nejstarší úzkokolejkou na území historického Českého Slezska. Představuje jedinečné technické dědictví našeho regionu, což ji řadí mezi atraktivity zapojené do tzv. Technotrasy. Jízda historickými vagóny taženými parní lokomotivou, je velkým lákadlem hlavně pro rodiny s dětmi. Rekonstrukce historických nádraží přispěje k zatraktivnění celého Osoblažska,“ řekl náměstek hejtmana Jan Krkoška.

Mikroregion Slezská Harta, který je také součástí Technotrasy, využije úvěr ve výši 38 milionů korun na předfinancování projektu, jehož cílem je vybudování a rekonstrukce cyklotras v oblasti přehrady Slezské Harty. V rámci přeshraniční spolupráce Moravskoslezského a Trenčianského kraje budou cyklotrasy sloužit návštěvníkům z obou stran hranice a budou propojovat stávající síť cyklotras. Díky tomuto projektu bude s hrází vodní nádrže cyklostezkou propojeno i město Bruntál. „Ročně k nádrži zamíří desítky tisíc návštěvníků, a to nejen kvůli možnosti přírodního koupání, vodním sportům, krásnému okolí, ale také možnosti projet se elektrolodí. Věřím, že nové cyklotrasy potěší všechny vyznavače cykloturistiky,“ dodal náměstek hejtmana Jan Krkoška. Mgr. Nikola Birklenová, tisková mluvčí