iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Babišův ministr Pelikán se nevyznamenal s Mikulinem

Nynější exministr spravedlnosti Pelikán vydal Mikulina do USA, i když ho požadovalo i Rusko. Pelikán neměl k tomu ani svolení premiéra, což byla chyba, kterou potvrdili i ústavní soudci. Po ČR teď Mikulin požaduje ještě větší odškodné, než mu bylo ČR přiznáno. Pelikán po tom všem, co udělal, chtěl působit i u soudu EU. Naštěstí nebyl ČR doporučen.

Někteří odborníci se domnívají, že Babiš si vybral Pelikána na ministra spravedlnosti i z toho důvodu, že jeho matka, profesorka Pelikánová byla řadu let soudkyni Tribunálu Soudního dvora EU. Po odchodu z ministerstva spravedlnosti chtěl dr. Pelikán dělat znovu advokáta, ale v médiích se objevily zprávy také o společnosti, která se točí kolem vězeňství. Prostě Pelikán hledá stále úspěšný byznys.

Ruský hacker Nikulin dostal od ČR odškodné čtvrt milionu a omluvu. Nestačí mu to

Ministerstvo spravedlnosti vyplatilo Rusovi Jevgeniji Nikulinovi čtvrt milionu korun kvůli jeho vydání do USA v roce 2018, úřad se mu také omluvil. Vyplynulo to ze čtvrtečního jednání Obvodního soudu pro Prahu 2, který se začal zabývat nárokem na odškodné za nezákonné rozhodnutí tehdejšího ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO). Nikulin, kterého za oceánem poslali na více než sedm let do vězení, žádá po ČR dalších 1,25 milionu.

Česká policie zadržela Nikulina v říjnu 2016 v Praze na základě amerického zatykače. Přípustnost mužova vydání do USA potvrdily české soudy, nezbytným předpokladem vydání byl souhlas ministra spravedlnosti. Pelikán extradici povolil v březnu 2018, přestože česká justice v té době ještě ve fázi kasační stížnosti řešila Nikulinův případný nárok na azyl.
Ústavní soud se proto následně Rusa zastal, a to přesto, že muž nakonec azyl nezískal. Konstatoval, že ministr porušil Nikulinova práv

Částku 250 000 korun, kterou za to ministerstvo Nikulinovi loni v říjnu vyplatilo, označil při čtvrtečním soudním jednání Rusův advokát Martin Sadílek za neúměrně nízkou. „Advokát ho (Nikulina) ujistil, že pan ministr nemůže učinit rozhodnutí, které ve finále skutečně učinil. Akt deportace Nikulin považoval ve své podstatě za únos a za zradu svého advokáta,“ popsal u Obvodního soudu pro Prahu 2.

Klient podle něj ztratil důvěru v soudní systém i své právní zástupce, což velmi negativně ovlivnilo způsob jeho obhajoby v USA. Sadílek poukázal také na to, že podle znaleckého posudku zadaného Nikulinovými obhájci v USA trpí Rus posttraumatickou stresovou poruchou. „Domnívám se, že vznikla v přímé souvislosti s nezákonným aktem pana ministra spravedlnosti,“ podotkl.

Zdravotní posudky ze Spojených států chce v aktuálním řízení navrhnout jako důkaz.
Stát další peníze platit odmítá. Zástupce Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových u soudu řekl, že Nikulinova žádost o azyl byla účelová a neměla reálnou šanci na úspěch. „Mezinárodní ochranu lze poskytnout pouze ve vztahu ke státu původu žadatele, tedy v tomto případě k Rusku, nikoliv k USA,“ upozornil.

Ústavní soud podle něj Pelikánovo rozhodnutí zrušil v podstatě z formálních důvodů a zdůraznil tehdy, že nijak nepředjímá, zda má Nikulin skutečně dostat odškodnění.

Údajný ruský hacker Nikulin se v USA pokusil o útěk Zahraniční

Obvodní soud bude v jednání pokračovat 19. srpna, a to prováděním důkazů. Soudkyně Lucie Šenková předeslala, že vedle rozsahu způsobené nemajetkové újmy bude zkoumat také to, zda by dopady vydání na Nikulina byly jiné, pokud by ministr Pelikán vyčkal na definitivní rozhodnutí o azylu.

Ruský hacker Nikulin dostal v USA trest sedm let vězení Amerika
O Nikulinovo vydání neúspěšně usilovalo i Rusko, kolize obou žádostí vyvolávala politické pnutí na mezinárodní i domácí scéně. Soud v San Franciscu Nikulina loni v září uznal vinným v devíti bodech obžaloby, podle nichž v roce 2012 napadl sociální sítě LinkedIn a Formspring a webové úložiště Dropbox a ukradl data z více než 117 milionů účtů.

X X X

Proč šéfžalobce nakonec rezignoval? Údajně ho zlomilo nařčení z lobbingu

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman podle svých slov rezignaci zvažoval delší dobu. Poslední kapkou bylo podle portálu Česká justice obvinění, že se osobně zapojil do lobbingu v jednom z případů. Sám Zeman jako důvod uvedl tlaky ze strany ministryně spravedlnosti Marie Benešové.

„Pavel Zeman byl šéfem žalobců 10 let. Za tu dobu byl „jedním z lídrů antikorupčního džihádu a státním zástupcům v etickém kodexu zapovídal i přecházení na červenou,“ popisuje portál Česká justice, který jako jeden nevyřčený důvod
Zemanovy rezignace označuje obvinění z jeho osobního údajného lobbingu ve prospěch svého známého hoteliéra.

Zeman měl být osobně zaujatý v kauze, v níž se soukromě přimlouval za majitele penzionu. Celkem třikrát měl v případu farmáře Petra Habersbergera, kterému plány zhatily restituce, podat odvolání k Nejvyššímu soudu. Naposledy padl rozsudek, který měl Habersbergerovi vyhovovat. Zeman nařčení odmítl.

Konkrétnější důvody k rezignaci šéf žalobců neuvedl, řekl jen, že končí kvůli tlakům ze strany ministryně spravedlnosti Marie Benešové. Ministr dopravy a průmyslu a obchodu Karel Havlíček v Otázkách Václava Moravce takové odůvodnění označil za laciné.

„Každý státní úředník je pod velkým tlakem. Ty čtyři měsíce se to dalo vydržet a pak vidět, jak to bude po volbách. Dělá to na mě dojem, že to nebylo jenom kvůli tlaku. Zajímalo by mě, jestli tam byla nějaká lepší nabídka,“ řekl během diskuze s tím, že o nástupci budou teprve jednat.

Nejvyššího státního zástupce dostihly schůzky se soudcem. Proč až po 6 letech?

„Pro mě je to nová informace. Neumím říct, jestli se bude vybírat teď, nebo to půjde až na novou vládu,“ řekl ministr s tím, že záleží na kandidátovi a politické situaci. „Pokud to bude kvalitní člověk, měla by být schopná vybrat i vláda v demisi,“ myslí si vicepremiér.
Končím kvůli tlakům od ministryně, řekl Zeman

Že by šlo o výrazné tlaky ze strany ministryně, nechtěl připustit ani ministr vnitra Jan Hamáček. Ten v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News zopakoval, že je Zeman profesionál a špičkový právník.

„Jeho rezignaci respektuji a přeji mu hodně úspěchů v jeho další práci, ať bude jakákoliv. A ten zbytek už je asi na něm. On nějakým způsobem objasnil ty důvody, které ho vedly k odchodu. To, že to nebylo ze dne na den, to řekl také. Vzhledem k tomu, že Pavel Zeman už jaksi od loňska dával najevo, že má ambice hledat jinou budoucnost, mě to nepřekvapilo. To je ta debata o Evropském soudu pro lidská práva,“ řekl Hamáček.

Kdo by mohl nahradit Pavla Zemana? Ve hře je i exnáměstek Benešové

Pavel Zeman v loňském roce podal kandidaturu na soudce evropského soudu ve Štrasburku.
Pokud vláda do 30. června neurčí nového šéfa žalobců, povede Nejvyšší státní zastupitelství Zemanův jeho první náměstek Igor Stříž. Novým nejvyšším státním zástupcem by měl být podle Zemana nejlépe nějaký současný žalobce, nikoliv člověk zvenčí. Nikoho konkrétního nechtěl jmenovat, aby mu nedal takzvaně polibek smrti.

Podle portálu Česká justice měl Stříž nabídku na post nejvyššího státního zástupce už od ministryně spravedlnosti dostat a dokonce na ni i kývnout. Mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka ale iDNES.cz napsal, že je na konkrétní jména příliš brzy.
„Nezlobte se, ale s ohledem na to, že rezignaci oznámil Pavel Zeman teprve v pátek, nebude jména zatím komentovat. Paní ministryně bude chtít nástupce navrhnout co nejdříve,“ odpověděl Řepka iDNES.cz na dotazy možného nástupu Igora Stříže. Kmenové státní zastupitelství Igora Stříže je Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, působil také jako vojenský prokurátor.

X X X

Prezidenta překvapilo, že žalobce Zeman zdůvodnil rezignaci tlakem Benešové

Prezidenta Miloše Zemana překvapilo, že nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman zdůvodnil v pátek svou rezignaci kritikou ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO). Kdyby každý reagoval na kritiku rezignací, tak nikdo nezbude, řekl dnes prezident Frekvenci 1.

Nejvyšší státní zástupce v pátek oznámil, že skončí ke 30. červnu. Jako hlavní důvod označil tlak ze strany Benešové s tím, že jeho odrážení a řešení půtek mu bralo čas a sílu na práci. Ministryně to označila za laciné a trvá na tom, že státním zastupitelstvím nikdy do práce nezasahovala.

Prezident Zeman řekl, že rezignaci vzal na vědomí. „Trochu mě překvapilo, že zdůvodnil svou rezignaci kritikou ministryně Benešové. Každý z nás je občas kritizován a kdybychom na tuto kritiku reagovali rezignací, tak tady nikdo nezbude,“ uvedl. Žalobce tak podle něj možná jednal ukvapeně. „Na druhé straně už je tam deset let a myslím si, že je do jisté míry vyčerpaný,“ míní.

Opozice jako příklad tlaku ministryně zmiňovala její mediální úvahy o tom, že na Pavla Zemana podá kárnou žalobu kvůli informování o vrbětické kauze. „Je to její kompetence a nevidím důvod, proč bych se pletl do její kompetence,“ řekl k žalobě prezident.
Někteří opoziční politici vyzvali Benešovou, aby vládě nenavrhovala nového nejvyššího státního zástupce a nechala to na novém kabinetu. Ministryně to odmítla, pravomoci spojené s funkcí podle ní musí někdo vykonávat. „Že se něco nelíbí opozici, není směrodatné. Je samozřejmé, že když koncem června Pavel Zeman odejde, že je tuto funkci třeba obsadit. Čekat několik měsíců do voleb je zase jedna z opozičních hloupostí,“ řekl prezident.

X X X

Dekomunizace polské justice i okupace Lotyšska Sovětským svazem. Oběti si stěžují u ESLP

Polský soudce, kterému byl náhle ukončen mandát člena Národní rady soudnictví kvůli dekomunizaci polské justice a pět „neobčanů“ Lotyšska, narozených v SSSR, kterým je na konci pracovního života odepřen důchod kvůli okupaci státu Sovětským svazem. To jsou dva případy, ve kterých se v květnu uskuteční veřejné slyšení před ESLP. Z nezákonnosti nevzniká zákon, cituje Soud princip mezinárodního práva.

Třicet let po zániku Sovětského svazu v roce 1991 i po formálním pádu komunizmu v roce 1989 se s nástupnickými státy někteří občané soudní o svá základní lidská práva a svobody. V případu Savickis a spol. v. Lotyšsko jde ve skutečnosti o pět „neobčanů“, jak jsou Evropským soudem pro lidská práva nazýváni a jaký je jejich skutečný status obyvatel Lotyšska. Narozeni jsou na území bývalého Sovětského svazu.
Jurijs Savickis, narozený v roce 1939, po němž je případ pojmenován, v době od podání stížnosti ve Štrasburku v roce 2011, zemřel.

Pracovali v SSSR a jsou neobčany Lotyšska

Zbylí stěžovatelé se narodili v letech 1938 – 1948 v různých částech bývalého Sovětského svazu, poté se vydali do Lotyšska, když bylo jednou z patnácti republik SSSR, někteří v raném věku, a jiní krátce před obnovením nezávislosti Lotyšska v roce 1990. Před dosažením důchodového věku v Lotyšsku všichni pracovali na různých jiných územích bývalého Sovětského svazu po různá časová období.

Po roce 1990 se stali stálými rezidenty neobčany Lotyšska. Podle zákona z roku 1996 jim jako neobčanům není do výpočtu důchodu započtena doba opracovaná na území SSSR mimo současné Lotyšsko, zatímco osobám s Lotyšským občanstvím je práce vykonávaná kdekoli v bývalém SSSR do důchodu počítána.

Po rozsudku Velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva v podobném případu Andrejeva v. Lotyšsko v roce 2009 požádali stěžovatelé o přepočet a opravu výpočtu jejich penzí. Jejich případ se v roce 2011 dostal až před Ústavní soud Lotyšska, který žádost zamítl s tím, že případ Andrejeva v. Lotyško je rozdílný. Paní Andrejeva sice pracovala pro sovětskou společnost, ale na území Lotyšska, zatímco stěžovatelé pracovali v SSSR a nemohou prokázat vazby k Lotyšsku, uvedl Ústavní soud Lotyšska.
Lotyšsko nenese odpovědnost za okupační zákony SSSR

Podle Lotyšska země nenese odpovědnost za okupační zákony: „Zdůraznil také historický kontext nezákonné okupace Lotyšska bývalým Sovětským svazem v roce 1940, která skončila obnovením nezávislosti až v roce 1990. Obnovený lotyšský stát nemohl převzít žádnou právní odpovědnost vyplývající ze zákonů přijatých během sovětské okupace, k němuž došlo v rozporu s mezinárodním právem,“ shrnuje ESLP stanovisko lotyšského Ústavního soudu.
Orgány EU dlouhodobě kritizují soudní reformu v Polsku Foto: Pxhere

„Domnívat se, že Lotyšsko takové povinnosti má, by bylo v rozporu s doktrínou kontinuity státu, což se rovná popírat fakt protiprávnosti okupace a je to rovněž v rozporu se zásadou ex injuria ius non oritur,“ stojí ve shrnutí případu. Ex injuria jus non oritur je zásada mezinárodního práva, podle které „nezákonné činy nevytvářejí zákon“ respektive „z nezákonnosti nevzniká zákon“.
Slyšení ohledně stížnosti pěti neobčanů Lotyšska na porušení zákazu diskriminace se uskuteční 26. května 2021 ve Štrasburku.
Soudce, jehož mandát byl skončen po dvou letech

Týden před tím dne 19. května 2021 se uskuteční veřejné slyšení ve stížnosti polského soudce Jana Grzedy, narozeného v roce 1956 v Polsku. V případu Grzeda v. Polsko byla stížnost podána v roce 2018.
Jan Grzeda je soudce Nejvyššího správního soudu Polska. V lednu 2016 byl zvolen členem Národní rady soudnictví se čtyřletým mandátem. V roce 2018 byl jeho mandát předčasně ukončen v souvislostí s rozsáhlou reformou justice v Polsku.
O cílech reformy justice v Polsku, kterými jsou podle Bílé knihy dekomunizace, Česká justice už informovala. Ukotvení rady soudnictví, její vliv, vzájemné vazby soudců a kabinetní justice podle Knihy založilo justiční fašizmus v Polsku.
Bez varování a bez přezkumu

„Zejména změna zákona o Národní radě soudnictví z roku 2017 stanovila, že soudní členové by již nebyl volen samotnými soudci, ale polským Sejmem (dolní komora parlamentu), a že nově zvolení členové okamžitě nahradí ty zvolené podle předchozího zákona. Když tedy Sejm dne 6. března 2018 zvolil 15 soudců za nové členy Rady, bylo ukončeno funkční období stěžovatele jako soudního člena Rady, aniž by obdržel předchozí oficiální oznámení,“ popisuje meritum případu Grzeda v. Polsko Evropský soud pro lidská práva.

Soudce Grzeda si stěžuje na porušení článku 6 Úmluvy o lidských právech a základních svobodách, tedy právo na spravedlivý proces, protože mu měl být odepřen přístup k soudu i k přezkumu ohledně předčasného ukončení jeho funkce. Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

Trvám na několika verzích Vrbětic, řekl Zeman. Babiš si to neumí vysvětlit

Prezident Miloš Zeman v rozhovoru na Frekvenci 1 řekl, že trvá na více vyšetřovacích verzích ve vrbětické kauze. Premiér Andrej Babiš však reagoval, že aktuální vyšetřovací verze je jen jedna a s ní prezidenta seznámil. Neumí si vysvětlit, proč prezident stále trvá na více verzích.

Prezident Miloš Zeman v Pressklubu na rádiu Frekvence 1 řekl, že trvá na více vyšetřovacích verzích výbuchu ve Vrběticích. „Ptal jsem se ministryně Benešové, jakou má třetí verzi. A ona řekla, že může jít o zakrytí manka. Už ta stará verze, že šlo o neopatrné jednání při vyskladňování, před lety existovala,“ řekl.

Premiér Andrej Babiš však reagoval, že je jen jedna aktuální verze vyšetřování a s tou prezidenta seznámil. „Já jsem panu prezidentovi vysvětlil, že policie vyšetřuje jednu verzi. Možná v průběhu vyšetřování byly i jiné verze, ale nyní je jen jedna. Možná tím vzniklo to nedorozumění, jinak si to neumím vysvětlit,“ řekl pro rádio Babiš.
Jedna vyšetřovací verze je i podle šéfů policie a Národní centrály proti organizovanému zločinu, řekl Babiš.

Verzi, že za výbuchy stojí Rusko, považuje Zeman za vážné podezření, a každé podezření se podle něj musí vyšetřit. Dodal, že s vyšetřováním nedůvěřuje BIS, ale důvěřuje policii. Doporučil zaměřit se na firmu IMEX. „Mladá fronta Dnes publikovala zajímavý článek, jak ty raketomety ve Vrběticích zůstaly dílem nepoškozené, já bych se jako vyšetřovatel amatér na toto zaměřil i na tu firmu Imex, protože kolem ní je celá řada otazníků,“ uvedl prezident.

Zeman nemá radost z toho, že Rusko zařadilo Českou republiku na seznam nepřátel. „Dělat si nepřátele z bývalých přátel je chyba. Když není přátelství, mají být korektní vztahy,“ myslí si Zeman.

Prezident řekl, že bylo by hezké, kdyby se v Česku uskutečnil summit Putin - Biden. „Ale je jasné, že po odhalení Vrbětic k tomu nedojde. Hamáček rozumně plánoval cestu do Ruska s těmito dvěma tématy (Sputnik V a summit Biden - Putin, pozn. red.), a zcela rozumně ji odvolal. Jenom blázen by do Ruska v takovém případě jel,“ řekl.
Vláda dovládne i bez důvěry

Opozice plánuje hlasovat o nedůvěře vládě. Zeman tento plán označil za „vylomeniny“. Pokud bude nedůvěra vyslovena, nechá Zeman vládu dovládnout do voleb. Hlasování o nedůvěře je podle něj předvolební tah. „Místo toho, aby se projednávaly zákony, děje se tam toto hašteření,“ řekl. To v reakci na Zemanův rozhovor ocenil premiér Babiš. „ Jsme stabilní vláda, díky panu prezidentovi,“ řekl pro stejné rádio jako prezident

Pokud by v dalších prezidentských volbách kandidoval nynější premiér Andrej Babiš, Zeman by ho podpořil. „Babiš by si zasloužil, aby kandidoval, a já bych ho volil. Odvedl opravdu hodně práce, na rozdíl od ostatních, kteří jen kritizují,“ řekl. „Co se týče pana generála Petra Pavla, byli bychom s výjimkou Bulharska jedinou zemí, kde je v čele voják,“ upřesnil Zeman.
Předčasnou rezignaci ze zdravotnicích důvodů prezident v rozhovoru odmítl. „Prezident má rezignovat, když mu přestane sloužit hlava, ne nohy. Nepleťte si tyto dvě části těla. Ano, jsem už na vozíku, a je to pohodlnější, než když jsem musel chodit,“ dodal Zeman.

Prezident také vyjádřil překvapení nad tím, že nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman zdůvodnil v pátek svou rezignaci kritikou ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO).

Trochu mě překvapilo, že zdůvodnil svou rezignaci kritikou ministryně Benešové. Každý z nás je občas kritizován a kdybychom na tuto kritiku reagovali rezignací, tak tady nikdo nezbude.

prezident Miloš ZemanReakce na rezignaci nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana.
Nejvyšší státní zástupce v pátek oznámil, že skončí ke 30. červnu. Jako hlavní důvod označil tlak ze strany Benešové s tím, že jeho odrážení a řešení půtek mu bralo čas a sílu na práci. Ministryně to označila za laciné a trvá na tom, že státním zastupitelstvím nikdy do práce nezasahovala.

Prezident Zeman řekl, že rezignaci vzal na vědomí. „Trochu mě překvapilo, že zdůvodnil svou rezignaci kritikou ministryně Benešové. Každý z nás je občas kritizován a kdybychom na tuto kritiku reagovali rezignací, tak tady nikdo nezbude,“ uvedl. Žalobce tak podle něj možná jednal ukvapeně. „Na druhé straně už je tam deset let a myslím si, že je do jisté míry vyčerpaný,“ míní prezident.

X X X

Zavření škol byl zločin, omezení péče si vybere daň, míní přední lékaři

Přísná opatření, zanedbaná preventivní péče a zavřené školy si podle lékařů vyberou svoji daň. Shodli se na tom primář plicního oddělení pražské nemocnice Jiří Votruba, psychiatr Cyril Höschl a onkolog Jan Žaloudík. Lidstvo se podle lékařů bude muset naučit s nemocí žít. Za zločin, který se dostane do učebnic dějepisu, považují dlouhodobé uzavření škol.

Primář I. kliniky tuberkulózy a respiračních onemocnění Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Jiřího Votruby by chtěl být optimistou i do budoucna, ale problematické budou dopady epidemie.

„Pacienti s covidem na jednotkách intenzivní péče leží a ležet budou. Nestarali jsme se ovšem systémově o ostatní pacienty. Například jsme pacientovi s krvácením do průdušek nepomohli, protože jsme se soustředili na covid, problémy se mohou projevit u onkologických pacientů, a to není dobře,“ řekl Votruba v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News.
Nevolil by v našich podmínkách tak výrazné omezení péče o ostatní pacienty na úkor covidových. Následky koronaviru si lidstvo ponese do budoucna v přidružených problémech. Podle psychiatra Cyrila Höschla se podepíše například na psychice, což ukazují první výsledky průzkumů.

„Jeden z posledních srovnával data z roku 2017 a května 2020. Výsledkem byl dramatický nárůst duševních poruch v době, kdy vrcholila první pandemická uzávěra loni v květnu. Počet depresí byl 3x vyšší, úzkostné poruchy 2x, objevovalo se domácí záchvatovité pití,“ vyjmenoval.

Lidé více pili, objevilo se více úzkostí
Covid podle něj i Votruby není to nejhorší, co lidstvo potkalo, ale je dobré být připraven na další nemoci. „Ničí nás ale celková úzkost, která je se situací spojená,“ dodal Höschl. Oproti jiným zemím jsme si podle něj nakonec vedli například z pohledu kapacity nemocnic velmi dobře.

Distanční výuka je jako polní nemocnice, nechcete uškodit, říká ředitelka

Dodržováním opatření proti covidu jsme si ale podle Höschla pomohli například k tomu, že se snížil počet onemocnění chřipkou a dalšími respiračními onemocněními. Obrácenou stranou mince je ale dlouhé sezení, uzavření v domech a tloustnutí. „Obávám se, jestli si tím obranyschopnost našeho organismu neoslabujeme,“ dodal.

Podle Votruby je třeba lidem vysvětlit, kdo je nemocí covid-19 nejvíce ohrožený. „Tím jsou starší a hlavně obézní lidé. Kdyby tu obézní nebyli, tak by zemřelých tolik nebylo. Těch mladých mezi nimi byla ve skutečnosti hrstka,“ vyjmenoval primář.
Jeden z nejhorších dopadů bude podle onkologa a senátora Jana Žaloudíka dlouhodobé zavření škol, které nemá za racionální.„Zavření škol byl zločin na dětech. Mám obavu, abychom to znovu nepřepískli, ale to se podle mého dostane do učebnic dějepisu, jako je tomu u zavření vysokých škol v roce 1939,“ řekl Žaloudík. Absurdní je podle primáře Jiřího Votruby přednější otevírání hospod, než škol v některých oblastech, kde je například rotační výuka.

X X X

Zeman je připraven Arenbergera odvolat. Babiš míní, že má ještě kam sáhnout

Prezident Zeman je připraven odvolat ministra zdravotnictví Arenbergera kvůli dosud řádně nevysvětleným majetkovým nesrovnalostem, pokud o to požádá premiér Babiš. Řekl v rozhovoru pro Frekvenci 1. Pokud Arenberger vše nevysvětlí, bude mít s Babišem problém, řekl premiér. O jeho odchodu z funkce však neví, dodal později. Na rezignaci ministra trvá opozice.
„Pan ministr by měl vysvětlit své majetkové nesrovnalosti,“ řekl prezident Miloš Zeman v Pressclubu na Frekvenci 1. Dodal, že je připraven Petra Arenbergera z pozice ministra zdravotnictví odvolat, pokud o to požádá premiér Andrej Babiš. Arenberger je za dobu pandemie čtvrtým šéfem resortu zdravotnictví.

Babiš reagoval na ministrovy lapálie v rozhovoru pro TN.cz: „Jsem překvapen, jaký v tom má pan Arenberger nepořádek. Měl by zveřejnit daňové přiznání. Mluvil jsem s ním o tom a byl jsem naštvaný. Ultimátum jsem mu nedal,“ řekl premiér v rozhovoru. Prý by ale v krajním případě “měl kam sáhnout”. Pokud Arenberger vše nevysvětlí, bude mít prý s premiérem “problém”.
Později v rozhovoru pro Frekvenci 1 Babiš dodal, že „neví o tom, že by měl Arenberger z funkce odcházet“.
Zeman nechápe, jak může někdo vlastnit 70 nemovitostí. „Představa, že vlastním asi 60 nebo 70 nemovitostí, překračuje můj rozum. Já teda vlastním jenom jednu, malý kousek tvrze na Vysočině. Dovedu si představit, že někdo vlastní dvě nebo tři nemovitosti, ale abych jich vlastnil 70, to nechápu,“ uvedl Zeman.

Podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) by se měla celá věc nejprve prověřit. Nelze podle něj lynčovat lidi pouze za to, že existuje nějaké podezření. Pokud se však prokáže, že Arenberger pochybil, bude muset odejít, dodal.

„Pokud se prokáže, že tam je něco špatného, bude muset odejít (min. Arenberger, pozn. red.). To by bylo tehdy, pokud by se prokázalo, že vinohradská nemocnice měla dostatek prostoru a nemusela si nic pronajímat, nebo že ta cena nebyla obvyklá, nebo že to nebylo řádně vysoutěžené,“ řekl ministr dopravy a průmyslu a obchodu Karel Havlíček v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi.

Opozice žádá Arenbergerovu rezignaci

S tím nesouhlasí Radim Fiala (SPD) ani Věslav Michalik (STAN). Podle Fialy by měl ministr zdravotnictí rezignovat co nejdříve, protože morálně pochybil. „Ministři, kteří byli na jeho pozici, už dávno odešli. Pokud by nerezignoval, je to jeho velká chyba, je to velká chyba hnutí ANO,“ řekl v České televizi místopředseda SPD Radim Fiala.
Náměstek středočeské hejtmanky Věslav Michalik si také myslí, že ba Arenberger měl rezignovat co nejdříve. Vadí mu, že se z politiky „dávno vytratila odpovědnost.“

„Dostali jsme se běžně do stadia, kdy ministři lžou. Lež se stala standardem politického chování a to je podle mého názoru nepřijatelné,“ myslí si Michalik ze STAN.

Podle šéfa ČSSD Jana Hamáčka je to problém hnutí ANO. „Pokud je vysvětlení pana Arenbergera pro premiéra dostatečné, je to jeho věc. Za sebe říkám, je to problém hnutí ANO,“ řekl v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News Jan Hamáček.
„Je to střet zájmů a těžko se to řeší, když máme premiéra, který sám má střet zájmů,“ řekl Petr Fiala, šéf ODS. „A lhal i v Poslanecké sněmovně. Není to slučitelné s funkci ministra,“ dodal Ivan Bartoš, předseda Pirátů.

Ministr zdravotnictví v současnosti čelí několika kauzám. Nejprve média upozornila na to, že po nástupu do funkce ministra přiznal ke konci roku 2020 mnohonásobně větší majetek a vyšší příjmy, než udával v předchozích letech. Arenberger později uvedl, že ho na rozdíl mezi daňovým a majetkovým přiznáním ho upozornila média a už je dal do souladu.
Babiš neodpověděl, zda odvolá Arenbergera, pokud nevysvětlí své obchody

Arenberger měl také vydělávat miliony korun na své nemovitosti, kterou pronajímal vinohradské nemocnici. Tu předtím, než se stal ministrem zdravotnictví, sám řídil. Od nástupu do funkce nicméně nemovitost, která slouží jako nemocniční archiv, pronajímá za symbolickou jednu korunu měsíčně.

Sám Arenberger považuje vysvětlení svých majetkových poměrů, na které upozornila média, za dostatečné. Novinářům v pátek řekl, že nevidí důvod pro svou rezignaci, jak po ní volá opozice. „Nemyslím si, že bych udělal něco špatného, co by znamenalo moji rezignaci,“ řekl. Dodal, že chce pokračovat v práci na potlačení epidemie koronaviru.

Premiér na dotazy novinářů, zda by měl Arenberger z čela ministerstva odejít, pokud přesvědčivě své záležitosti nevysvětlí, v pátek jasně neodpověděl. „Zeptejte se mě, až se mu to nepodaří. Teď je na řadě a musí to udělat,“ řekl Babiš.
Ministryně financí Alena Schillerová při páteční návštěvě celního úřadu v Jihlavě řekla, že pověřila své podřízené, aby hospodaření vinohradské nemocnice prověřili zatím z veřejných registrů a z mediálních výstupů. Je ochotná podepsat i mimořádnou kontrolu hospodaření vinohradské nemocnice.

X X X

Nejtvrdší izraelský nálet v Gaze mířil na dům šéfa Hamásu, zemřelo 42 lidí

Izrael provedl zatím nejtvrdší nálet na Pásmo Gazy od obnovení bojů. Zaútočil i na dům, v němž žije vůdce radikálního hnutí Hamás Jahjá Sinvár. Budova podle izraelské armády sloužila jako součást vojenské infrastruktury teroristické organizace. Při náletech zemřelo nejméně 42 lidí, uvedly úřady v Gaze.

Sinvár žije ve městě Chán Júnis v jižní části palestinského teritoria. Podle mluvčího izraelské armády se pravděpodobně skrývá. Izraelské letectvo zaútočilo také na dům Sinvárova bratra Muhammada, který rovněž patří ke špičkám Hamásu.
Další izraelské nálety mířily proti kancelářím Hamásu, skladům zbraní, rampám pro odpalování raket nebo několika desítkám bodů v síti podzemních tunelů.

Během 24 hodin letectvo podniklo údery proti 90 cílům militantní organizace Hamás. Palestinská strana uvedla, že šlo o dosud nejtvrdší nálety v Pásmu Gazy.

Podle ministerstva zdravotnictví je obětí nedělních náletů celkem 42, z toho 16 žen a deset dětí, hlášených je také 50 zraněných. Po leteckých útocích se zřítily tři budovy, na místě jsou záchranáři, kteří se z trosek snaží vyprostit přeživší i mrtvé. Mluvčí izraelské armády podle agentury Reuters bilanci nepotvrdil.

Hamás a další teroristická skupina Islámský džihád připouštějí, že od pondělí, kdy boje naplno propukly, ztratily dvacet bojovníků. Podle Izraele je však toto číslo mnohem vyšší.

Agentura AP napsala, že Izrael zřejmě stupňuje útoky proti Hamásu, aby mu způsobil co největší škody. Mezinárodní vyjednávači se mezitím snaží dohodnout klid zbraní, útoky na šéfy Hamásu toto úsilí ale mohou mařit. V regionu je od pátku vyslanec Spojených států Hady Amr, v neděli se sešel s izraelským ministrem obrany Bennym Gancem. Ten Amrovi řekl, že Izrael „dělá vše pro to, aby zasahoval jen vojenské cíle a neubližoval civilistům, kdežto izraelští civilisté jsou terči nevybíravého útoku“.

Jihovýchodně od Nazaretu izraelští policisté zadrželi dva Jordánce, kteří u sebe měli nože. Jsou podezřelí, že v noci na dnešek přešli jordánsko-izraelskou hranici a snažili se dostat do Jeruzaléma. Později izraelská policie informovala o útoku autem na izraelské bezpečnostní složky ve čtvrti Šajch Džarráh ve východním Jeruzalémě. Podle policie byli zraněni čtyři policisté, zdravotníci na místě podle agentury AFP hlásili sedm zraněných.

V Izraeli v noci na soboty dopadaly rakety vystřelené Hamásem v širší oblasti Tel Avivu i jinde. Za necelý týden Hamás na izraelské území odpálil 2900 raket, od sobotního večera jich bylo 120, z toho jedenáct se zřítilo ještě na území Pásma Gazy. Desítky střel zachytil izraelský protiraketový systém Železná kupole (Iron Dome).

Lídr politického křídla Hamásu Ismáíl Haníja v sobotu v Kataru prohlásil, že skupina neustoupí útokům izraelských vojsk. Pohrozil přitom, že bojovníci Hamásu zatím nevyužili veškeré prostředky, které mají k dispozici.

Haníja hovořil před velkým davem v katarské metropoli Dauhá. Prohlásil, že „odpor je nejkratší cestou do Jeruzaléma“ s tím, že Palestinci nebudou akceptovat nic méně než palestinský stát, jehož hlavním městem bude Jeruzalém.
Po náletu na Gazu se zřítilo sídlo novinářů, Izrael zahraniční média využil

„Sionistický nepřítel udeřil na Gazu, srovnal se zemí výškové budovy, podnikl masakry,“ řekl Haníja s tím, že s eskalací izraelských útoků „zesílí odpor na vyšší úroveň“.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu tentýž den večer řekl, že Izrael bude pokračovat v náletech v Pásmu Gazy, dokud to bude nutné, ale bude se snažit nadále co nejvíce chránit civilisty. Vinu za současné boje připsal Hamásu.

„Na rozdíl od Hamásu, který má v úmyslu ubližovat civilistům, zatímco se za civilisty schovává, my děláme všechno pro to, abychom zabránili nebo co nejvíce omezili ublížení civilistům a místo toho zasáhli přímo teroristy,“ uvedl Netanjahu.
Současná eskalace násilí je nejhorší od poslední války mezi Izraelem a Hamásem v roce 2014. Zemřelo nejméně 188 lidí v Pásmu Gazy, včetně 55 dětí, zraněných je přes 1230, uvedlo palestinské ministerstvo zdravotnictví. Na izraelské straně je obětí na životě deset.

Boje začaly po několikadenních střetech mezi izraelskou policií a Palestinci v Jeruzalémě. Napětí eskalovalo o ramadánu, když Izrael omezil Palestincům shromažďování na místě, kde se Arabové většinou schází k večerní modlitbě. Začátkem května se též očekával verdikt odvolacího soudu o vystěhování desítek palestinských rodin ze čtvrti Šajch Džarráh ve východním Jeruzalémě.

V sobotu izraelské letectvo zničilo výškovou budovu v Gaze, kde měla kanceláře americká agentura The Associated Press (AP) a katarská televize Al-Džazíra. Lidem se z domu podařilo odejít. Podle izraelské armády ho využívalo vojenské zpravodajské křídlo Hamásu.

X X X

Loď řízená českým kapitánem poškodila nizozemský most, škody jsou velké

Cisternová loď, kterou řídil 59letý český kapitán, narazila do důležitého mostu v nizozemském Groningenu. Nikomu se nic nestalo, ale škody na mostě jsou podle zástupců města velké.
Policie českého kapitána zadržela, uvedla agentura DPA. Testy ukázaly, že nepožil alkohol, ani si nevzal žádné drogy. Čelí podezření, že nemá dostatečné námořnické schopnosti pro řízení lodi

Svědci nehody, která se stala v noci na sobotu, vypověděli, že slyšeli hlasitou ránu. V té době most zrovna nepřejíždělo žádné auto, jen jeden řidič mopedu. Náraz lodi ho vyděsil.

„Dům se také třásl. Vypadalo to, jako kdyby byla shozena bomba,“ popsal náraz Tiedo Groeneveld, který žije v domě naproti mostu. Posádka mu řekla, že most neviděla. „Ale jak proboha vám může taková věc uniknout? Je velmi nápadně osvětlený a má ty obrovské trojúhelníky, které vyčnívají do nebe.“

Vyšetřování nehody bude pokračovat i v příštích dnech. Cisternová loď Bodensee je 110 metrů dlouhá a pluje pod německou vlajkou. Podle policie na ní nebyly žádné technické závady. Se čtyřčlennou posádkou plula ze Štrasburku do nizozemského Delfzijlu. Otočný most pojmenovaný po spisovateli Gerritu Krolovi spojuje dvě groningenské čtvrti. V sobotu večer technici začali s demontáží poškozené části určené pro automobilovou dopravu.
Část mostu určená pro cyklisty a chodce je nepoškozená. Místní úřady uvedly, že provoz na vodní cestě bude obnoven co nejrychleji.

X X X

Arabské státy kritizují Izrael. Ale méně, než tomu bylo dřív

Kdykoliv vypukly násilnosti v Gaze, představitelé arabských států rychle odsoudili Izrael. I nyní vyjádřili podporu Palestincům, kritické hlasy na stranu Izraele ale zaznívají méně než v minulosti. Podle analytiků se ukazuje, že proces normalizace vztahů mezi některými blízkovýchodními zeměmi a Izraelem nese své ovoce.

„Útokem na svaté místo všech tří náboženství, teroristický stát Izrael překročil všechny hranice,“ osočil Izrael turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, jeden z jeho nejhlasitějších kritiků.
Odsouzení se Izraeli dostalo i ze strany Kataru, provozovatele vlivné propalestinské stanice Al-Džazíry, jejíž kancelář v Gaze zasáhl izraelský nálet.

„Neviděl jsem žádný arabský stát, který by nevyjádřil podporu Palestincům na rétorické úrovni, a bylo by pro ně těžké říci něco jiného,“ řekl listu The New York Times H.A. Hellyer, specialista na blízkovýchodní politiku z think-tanku Carnegie Endowment ve Washingtonu. „Ale to, co s tím dělají, je velmi odlišné.“
Například Saúdská Arábie se v nynější situaci oficiálně drží vůči Izraeli kritické linie, ačkoliv v minulosti to vypadalo, že by ropné království bylo ochotné normalizovat vztahy.

Ministr zahraničí princ Fajsal bin Farhán během on-line schůzky zemí Organizace islámské spolupráce (OIC) odsoudil to, co je podle něj narušením posvátnosti klíčových míst pro islám v Jeruzalémě a „nucené“ vystěhování Palestinců z jejich domovů ve východním Jeruzalémě.

Změna pohledu

Nicméně stanice BBC si všímá, že zpravodajství Saúdy vlastněné televize Al-Arabíja už nebylo tak jednostranné jako dříve. Televize ukazovala i záběry Izraelců prchajících před raketami palestinského radikálního hnutí Hamás a poskytla prostor mluvčímu izraelské armády, aby vysvětlil kroky vojenských sil, což prorežimní a protiizraelský íránský server Tehran Times interpetuje jako „ospravedlnění“ izraelských „zločinů proti Palestincům“.

Podobně i média Spojených arabských emirátů (SAE) věnovala izraelské perspektivě nezvykle velkou pozornost. A představitelé země se k celé situaci vyjádřili velmi diplomaticky, přičemž připouštěli, že i Izraelci jsou obětí konfliktu.
„Spojené arabské emiráty jsou znepokojeny stupňující se spirálou násilí v Izraeli a Palestině. Vyjadřujeme soustrast všem obětem nedávných bojů a připojujeme se k ostatním a požadujeme okamžité zastavení násilí a nepřátelských akcí,“ uvedl ministr zahraničí šejch Abdullah bin Zayed al Nahayan.

Izraelský deník Globes s odvoláním na činitele SAE tvrdí, že blízkovýchodní země hrozí představitelům Hamásu, že pokud nedojde ke klidu zbraní, zastaví investice do infrastruktury a ekonomiky v Gaze. „Jeho lídři musí pochopit, že jejich politika v prvé řadě a především zraňuje lidi v Gaze,“ řekl jeden činitel.
Nejtvrdší izraelský nálet v Gaze mířil na dům šéfa Hamásu, zemřelo 42 lidí

SAE spolu s Bahrajnem, Súdánem a Marokem podepsaly za dohledu USA s Izraelem mírové dohody, takzvané Abrahamské dohody. Normalizace vztahů motivovaná pragmatickými ekonomickými důvody a zájmem o izraelské špičkové technologie se nyní podle analytiků spíš vyplácí Izraeli.

Arabské státy očekávaly, že navázáním diplomatických vztahů získají na Izrael páku, protože „nebude chtít narušit tyto nové vztahy s arabským světem, a bude se držet zpátky v záležitostech jako jsou (izraelské) osady a Gaza,“ vysvětluje analytik Khaled Elgindy z washingtonského think-tanku Middle East Institute.

Opak se ale zdá být pravděpodobnější a Abrahamské dohody poskytují „krytí“ Izraeli.
Izraelský list Times of Israel si všímá, že ačkoliv na některých místech Blízkého východu proběhly protiizraelské protesty, nebyly tak početné jako v dřívějších letech. Opatrná vyjádření některých jordánských představitelů, že je potřeba udržet mírová ujednání s Izraelem a nevystoupit ze „západního tábora“ též naznačují, že v regionu se lehce odstupuje od démonizace židovského státu.

Veřejné mínění a proislámský étos

Jak však poukazuje český expert na Blízký východ Břetislav Tureček, „arabské prozápadní režimy jako Spojené arabské emiráty, Bahrajn či Jordánsko jsou v situaci, kdy nemohou než odsoudit to, co Izrael dělá…veřejně musí naplnit očekávání, že budou s Araby solidární“. Veřejné mínění v těchto i dalších blízkovýchodních státech je stále silně propalestinské a vlády si nemohou dovolit rozšířený sentiment ignorovat a stavět se proti němu.

Navíc, Jordánsko či Saúdská Arábie se prezentují jako ochránci muslimů a svatých míst islámu. Zásah izraelských sil v jeruzalémské mešitě Al-Aksá byl spouštěčem jak úderů Hamásu proti Izraeli, tak doposud neviděných nepokojů izraelských Arabů, a i státy s převážně muslimskou populací nutí k zaujetí odsuzujícího postoje.
Nepřítel uvnitř státu. Izrael se úspěšně brání raketám, ale má nový problém

Podle Ofira Wintera z telavivského Institute for National Security Studies Hamás „udělal dobrou práci“ při vykreslování svých akcí jako obrany svatého místa a přinutil arabské země se s tím „vypořádat“. Samotný Hamás přitom řadou arabských zemí není příliš milovaný pro jeho vazby na Muslimské bratrstvo, které Egypt, SAE či Saúská Arábie považují za teroristickou organizaci. Hamás vznikl jako palestinská pobočka původně egyptského hnutí.