iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Agenti GRU za tajemnými útoky na Kubě i jinde? Důkazy?

Spojené státy mají podezření, že za záhadnými útoky na vládní zaměstnance v zámoří mohlo být odpovědné Rusko. Diplomati měli před pěti lety v Kubě nevysvětlitelné zdravotní problémy, které mohly způsobit mikrovlny nebo laser. Příznaky hlásili i další američtí zaměstnanci na světě. Ruská vojenská rozvědka GRU podle amerických vyšetřovatelů operuje právě v zemích, kde k takovým útokům došlo.

Podle ředitele Williama Burnse se Ústřední zpravodajská služba (CIA) zabývá těmito podezřelými případy na denní bázi. V letech 2016 až 2018 si na zdravotní problémy, jejichž původ byl nejasný, stěžovalo přes dvacet amerických diplomatů a část personálu kanadského velvyslanectví na Kubě.
Diplomati, které na Kubě zasáhly zvukové útoky, hlásili bolesti hlavy, tlak v uších a v závažnějších případech i poškození mozku. Při jednom incidentu úředník Rady pro národní bezpečnost (NSC) náhle zkolaboval na trávníku u Bílého domu.

Vyšetřování se stále více zaměřuje na to, zda při útocích hrála roli ruská vojenská rozvědka GRU, uvedl server Politico. O jejím zapojení do útoků na Kubě neexistují žádné přímé důkazy, podle informací amerických úřadů je ale právě GRU schopna takové útoky provádět a působí na územích, kde k nim došlo.

Vyšetřovatelé se pak domnívají, že existuje tolik případů, že nemůže jít o náhodu. „Vypadá to, že by to mohla být práce GRU,“ řekl serveru Politico bývalý zaměstnanec NSC.
Současný pracovník úřadu, který je v případu zainteresovaný, pak dodal, že „agenti GRU jsou jediní, kteří mají schopnost takto zaútočit na naše lidi“.

Práce na vyřešení těchto případů zintenzivněly po nástupu prezidenta Joea Bidena do úřadu. „Od počátku Bidenovy administrativy zpravodajské služby zvýšily úsilí ke zjištění příčiny těchto incidentů, aby mohly zabránit dalším,“ uvedla Amanda Schochová, jež má v kanceláři ředitelky tajných služeb (DNI) na starosti strategickou komunikaci.

Havanský syndrom

Pentagon zahájil vyšetřování koncem loňského roku poté, co tehdejší úřadující ministr obrany Christopher C. Miller hovořil s veteránem, který měl podezření, že se stal obětí takového útoku, a hledal lékařskou pomoc.
Zvukové útoky na americké činitele jsou známé také pod pojmem Havanský syndrom. Podle výzkumu z loňského roku se zdá nejvěrohodnějším vysvětlením náhlých zdravotních problémů diplomatů v kubánském hlavním městě „zaměřená pulzující radiofrekvenční energie“.

Za potíže diplomatů USA na Kubě mohou mikrovlny, tvrdí nová studie

Útoky mohou pocházet z mikrovln nebo laserů. Několik zemí včetně Spojených států, Ruska nebo Velké Británie tyto zbraně vyvíjí. Touto technologií disponují také Izrael a Čína, ale ani jedna země nepůsobí ve všech oblastech, kde byly incidenty hlášeny. Podle NSC tyto státy neprojevily zájem zaútočit na Američany tímto způsobem.

V říjnu roku 2017 USA v reakci vyhostily 15 kubánských diplomatů z velvyslanectví ve Washingtonu a omezily počet svých diplomatů na ostrově, kterých tam před zveřejněním zpráv o útocích působilo okolo 50. Prezident Donald Trump v roce 2017 připsal odpovědnost za incidenty Kubě, která opakovaně odmítla, že by o nich věděla.

Napětí mezi Ruskem a USA trvá. Moskva vyhostila deset amerických diplomatů

USA už dříve zjistily, že GRU operovala na jejich území. Byla odpovědná za zasahování do voleb v letech 2016 a 2018, výsledky ovlivnila pomocí kybernetických útoků a dalších prostředků.
Agenti ruské vojenské rozvědky GRU jsou také podezřelí kvůli kauze Vrbětice, podle českých bezpečnostních složek stojí za výbuchy v tomto muničním skladu v roce 2014. Diplomatická roztržka mezi Českou republikou a Ruskem propukla na konci dubna, země vzájemně vyhostily desítky diplomatů.

X X X

MeSES odmítá kritiku od známých lékařů. Těm vadí, že nenese žádnou odpovědnost

Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES) odmítla kritiku, kterou vůči ní v pátek vzneslo několik významných lékařů. Zřízení skupiny podle jejího sobotního vyjádření umožnilo rychle připravit odborná doporučení, postavená na převládajících vědeckých názorech. Lékařům však vadí, že skupina za svá doporučení ke zvládání epidemie covidu nenese žádnou odpovědnost.

Mezioborovou skupinu pro epidemické situace (MeSES) vede epidemiolog Petr Smejkal. | foto: Michal Růžička, MAFRA
„Od doby, kdy byla skupina MeSES ustavena a začala pracovat, se vývoj epidemie dramaticky zlepšil tak, že nyní již umožňuje relativně rychlou obnovu běžného života,“ uvedla v sobotu skupina v prohlášení. Zřízení poradního orgánu podle ní umožnilo rychle připravit odborná doporučení postavená na převládajících vědeckých názorech.
Bez mezioborového přístupu nebude podle skupiny možné obstát v těžkých krizích ani do budoucna. „Bez konzistentního, zodpovědného a promyšleného zvažování rizik, následků a společenských dopadů by se mohlo stát, že budeme znovu jen sčítat oběti a škody,“ uvádí skupina .

Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES) vznikla v polovině letošního března jako odborný poradní orgán ministerstva zdravotnictví v souvislosti s rychlým šířením nového koronaviru. Skupina, v jejímž čele stojí hlavní epidemiolog kliniky IKEM Petr Smejkal, zahrnuje kromě epidemiologů také odborníky na ekonomii, sociologii či právo.
Lékaři: Hlavní roli má hrát ministr zdravotnictví

Výhrady vůči podílu MeSES na řízení protiepidemických opatření v Česku v pátek zveřejnila skupina 12 lékařů, mezi kterými je rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima nebo kardiochirurg Jan Pirk. Vláda má podle nich standardní mechanismy řízení epidemie. Hlavní roli v ní má hrát ministr zdravotnictví, hlavní hygienik, případně hlavní epidemiolog za podpory Státního zdravotního ústavu.

Nespěchejte s dalším rozvolněním už 17. května, vyzvala vládu MeSES

„Tato standardní struktura a její odborná doporučení a rozhodnutí pro řešení koronavirové krize byly a stále jsou odsouvány na vedlejší kolej,“ tvrdí kritici. MeSES podle nich nenese za doporučení právní, ekonomickou ani politickou odpovědnost, ač se jimi vláda při svých doporučeních zaštiťuje.

Kritizovali také přetrvávající opatření proti epidemii covidu-19, zejména plošné testování, které podle nich nedává za současné epidemické situace smysl. Cílem opatření musí být podle kritiků z řad lékařů nejen rychlá záchrana životů, ale také dlouhodobé zachování společenské infrastruktury, hodnotového a společenského systému.

MeSES poskytuje vládě doporučení pro boj s epidemií. Svá stanoviska také zveřejňuje na webu. Poslední je z 10. května, kdy vládě doporučovala postupovat při zmírňování opatření konzervativně a nepřidávat do příští vlny zmírnění protiepidemických opatření další změny.

X X X

Česko zaostává v očkování. Hůře je na tom jen šest zemí EU

V ČR se začalo očkovat jako ve většině ostatních zemí EU koncem loňského prosince a celkem bylo dosud podáno 4 076 043 dávek vakcíny, tedy 38,09 na sto obyvatel. Česká republika v tomto ohledu v EU zaostává a hůře je na tom jen šest unijních zemí. Průměr EU je 42,45 dávky na sto lidí.

V Praze začíná fungovat očkovací centrum v O2 universum. (3. května 2021) | foto: Ladislav Křivan, MAFRA
Nejlépe jsou na tom Malta (90,62 podaných dávek na 100 obyvatel), Maďarsko (73,6) a Litva (46,68). I v podílu plně naočkovaných lidí v České republice je na tom v EU hůře jen šest zemí. Při očkování proti novému typu koronaviru postupuje nejrychleji ze všech zemí světa Izrael, kde bylo podáno 121 dávek vakcín na 100 obyvatel a kde má kompletní vakcinaci za sebou téměř 59 procent obyvatel.

Nejméně ze zemí EU očkuje Bulharsko s 15,45 podanými dávkami na 100 obyvatel, následované Lotyšskem (24,41) a Chorvatskem (30,89). Hůře než Česko je na tom ještě Slovensko (34,75), Slovinsko (34,75) a Rumunsko (37,78).
Nejrychlejším tempem se v České republice očkuje v Praze, kdy byl podán také největší absolutní počet dávek vakcíny. V Praze bylo dosud podáno 649 188 dávek (49 181 na 100 000 obyvatel). Na druhém místě je Královéhradecký kraj (41 214 dávek na sto tisíc obyvatel). Naopak nejméně se nyní očkuje v Pardubickém (33 630) a Středočeském kraji (31 867). Celorepublikový průměr je 38 094 dávek na sto tisíc obyvatel

X X X

Budovy, ubytovny i rekreační střediska. Co všechno vlastní Rusko v ČR, Komu to vadí za osvobození?

Redakce iDNES.cz zmapovala nemovitosti, které vlastní Ruská federace či Velvyslanectví Ruské federace v České republice. Kromě budovy ambasády jsou to desítky dalších nemovitostí v pražské Bubenči, budovy ve Středočeském kraji či v Brně. Naopak Česko v Rusku má podle ministerstva zahraničních budov jen zlomek.

Ruská federace vlastní většinu svých nemovitostí v Bubenči v Praze 6, některé jsou vzdálené jen pár desítek metrů od sebe. Kromě budovy ruského velvyslanectví je to také objekt Střední školy při Velvyslanectví Ruské federace na Krupkově náměstí v pražské Bubenči či nejmladší, v roce 2012 vysvěcený pravoslavný chrám svaté Ludmily na Sibiřském náměstí.
Budovy vlastní Ruská federace také v centru Brna v ulici Hlinky a v Karlových Varech v ulici Petra Velikého, kde sídlí její generální konzuláty. V ruském majetkovém portfoliu se nachází například i rekreační středisko ve Vlkančicích u Sázavy.

Kompletní seznam Ruskem vlastněných nemovitostí získala redakce od ministerstva zahraničních věcí, všechny budovy jsou zapsané v katastru nemovitostí. Kde všude Rusko své budovy má, lze najít na mapě.
Část budov Ruska stojí na pozemcích českého Diplomatického servisu. „V Praze stojí na pozemcích Diplomatického servisu například komplex obytných a technických budov na adrese Schwaigerova 2, bytové domy na adresách Ovenecká 39, Wolkerova 13 a 14,“ uvedla mluvčí resortu Zuzana Štíchová. Na pozemcích České republiky například stojí i pět nízkých paneláků, které stojí vedle ruského velvyslanectví.

Za pronájem pozemků Rusko ovšem Česku nic neplatí. Budovy totiž byly vystavěny na základě usnesení vlády ČSSR. „Náklady na výstavbu nesla SSSR, objekty jsou tak registrovány jako její majetek, respektive majetek Ruské federace. Pozemky dalo Československo k dispozici v roce 1972 do trvalého bezplatného užívání ruskému velvyslanectví, v návaznosti na usnesení vlády č. 226 ze 17. září 1970,“ doplnila Štíchová.

Mluvčí ovšem připomněla, že stejná situace platí i v případě českých nemovitostí v Moskvě, například Českého domu. Všechny budovy jsou ve vlastnictví České republiky, pozemky pod nimi a pod jejich areály vlastní ruský stát.

Nemovitosti Ruské federace v ČR

A jak je na tom Česko, co se týče nemovitostí v Ruské federaci? V Rusku vlastníme jen několik budov. Kromě komplexu ambasády v ulici J. Fučíka v Moskvě a již zmíněného Českého domu na adrese Tverskaja-Jamskaja vlastní Česká republika v zemi také budovy generálních konzulátu v Jekatěrinburgu a v Sankt Peterburgu. V městě také vlastní jeden byt na ulici Tverskaja.

Diplomatická rozepře

Fungování některých budov je nyní v ohrožení, a to kvůli diplomatické roztržce mezi Českem a Ruskem. Ke konci dubna Česko vyhostilo 18 zaměstnanců ruského velvyslanectví. Důvodem byl výbuchy ve Vrběticích v roce 2014 kvůli zjištění, že za šest let starým výbuchem muničního skladu ve Vrběticích na Zlínsku stála ruská rozvědka GRU. Rusko následně vyhostilo 20 zaměstnanců české ambasády.

Ruské ministerstvo zahraničí nakonec uvedlo, že se na ruském velvyslanectví v Praze a na české ambasádě v Moskvě sníží počet pracovníků. Na každém zastupitelském úřadě zůstane po sedmi diplomatech, 25 administrativně technických pracovnících a 19 zaměstnancích najatých na místě. Snížení zaměstnanců na obou ambasádách má ovšem i své důsledky, a to například na Český dům v Moskvě.

Podle šéfa Českých center Ondřeje Černého sice do konce května nedojde k žádnému omezení činnosti Českého domu Moskva, připustil však, že se nynější krize v česko-ruských vztazích na chodu objektu projeví. „Jeho budoucí fungování je v tuto chvíli plné otázek, na které budeme postupně ve spolupráci s ministerstvem zahraničí a zastupitelským úřadem Moskva hledat odpovědi,“ řekl portálu Lidovky.cz Černý.

Ke konci dubna navíc vedení Prahy vyzvalo vládu, aby vyjednala s Ruskem navrácení části Stromovky, kterou zabralo v roce 1968 po invazi vojsk Varšavské smlouvy. Moskva reagovala tím, že Praze připomněla českou nemovitost v Moskvě, Český dům. Později bylo oznámeno, že v Českém domě v Moskvě od června dočasně končí restaurační i hotelový provoz.
Naopak v Česku může mít problémy ruská Střední škola při Velvyslanectví RF, jak o tom nedávno informoval Deník N. Důvodem jejího konce má být skutečnost, že její učitelé jsou oficiálně pracovníky ruské ambasády.

X X X

Karlovarský kraj pořídí 170 nových ekologických autobusů pro veřejnou dopravu

Celkem 800 milionů korun by měly stát nové moderní autobusy na stlačený zemní plyn (CNG), které pro veřejnou dopravu na území regionu zakoupí Karlovarský kraj. Z toho 600 milionů získal z EU prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu. Rada kraje schválila vypsání výběrového řízení na dodavatele autobusů, které by měly začít sloužit cestujícím od ledna 2023.

Autobusy jsou určeny pro linky, na nichž kraj hradí dopravní obslužnost. „Půjde celkem o 170 autobusů na CNG, 100 bude menších do 8,5 metru délky, 69 větších o délce 11 metrů. Ekologické autobusy jednak tolik nezatíží životní prostředí, dále uspoří náklady na provoz, protože plyn je podstatně levnější než nafta. Hlavními kritérii výběrového řízení na dodavatele autobusů je 70 procent cena a po 15 procentech spotřeba v případě menších i větších vozidel,“ vysvětlil náměstek hejtmana Jan Bureš.

V příštím roce uspořádá Karlovarský kraj také výběrové řízení na provozovatele autobusů. „Kraj jsme rozdělili na 4 oblasti. Soutěžit se budou dopravci pro Karlovarsko, Sokolovsko a Chebsko, čtvrtou oblast, tedy Bochovsko, Žluticko a Toužimsko zadáme malým místním regionálním dopravcům napřímo, jak to umožňuje evropská legislativa,“ doplnil Jan Bureš.
Karlovarský kraj ročně hradí na zajištění dopravní obslužnosti autobusy v regionu cca 200 milionů korun. Od spuštění nového modelu dopravní obslužnosti od 1. 1. 2023, kdy budou celkové roční náklady cca 250 milionů korun ročně, bude mít pořízení moderních autobusů příznivý ekonomický dopad do krajského rozpočtu, protože jen na odpisech kraj ušetří cca 80 milionů korun každý rok po dobu deseti let. Místo 250 milionů korun by tak autobusová doprava mohla stát pouze 170 milionů korun, to vše s novými ekologickými autobusy. Mgr. Jana Pavlíková, tisková mluv

X X X

Houževnatý Salač odstartuje ze sedmého místa

Druhým dnem pokračoval letošní pátý podnik světového šampionátu silničních motocyklů MotoGP na okruhu ve francouzském Le Mans. Na trať opět vyjel v kategorii Moto3 Filip Salač, český reprezentant a člen ACCR Czech Talent Teamu Autoklubu České republiky. Na programu byl dnes poslední volný trénink a kvalifikace. Ve třetím volném tréninku byl Salač čtrnáctý a musel do Q1, kde vybojoval třetí místo. Postup do Q2 následně proměnil ve skvělou sedmou pozici na zítřejším roštu.

Poslední trénink byl opět na mokré trati. Filip Salač zajel čtrnáctý čas a bylo jasné, že ho neminou souboje v Q1. Zde na českého reprezentanta čekala osychající trať a několik těžkých soupeřů. Lídr šampionátu Acosta či Foggia s Alcobou byli hrozbou, ale Filip se nezalekl. Po většinu kvalifikace se pohyboval na postupových pozicích, a nakonec postoupil jako třetí nejrychlejší jezdec. „Ráno pršelo a hodně to klouzalo, hlavně první sektor jako včera. Nevěděli jsme, jak bude při kvalifikaci, ale nakonec to do ní uschlo a podařilo se mi z Q1 postoupit do Q2, to bylo super,“ oddechl si Filip po první části kvalifikace.

Prakticky hned po výjezdu do Q2 se nečekaně spustil déšť. Diváci viděli pády a rychlý úprk jezdců do boxu pro mokré pneumatiky. Déšť měl sice krátké trvání, ale jezdcům moc času nezbylo. Pomalu osychající trať bohužel Filipa vytrestala. V předposledním kole měl ve čtrnácté zatáčce nepříjemný pád, ale nic se mu nestalo, rychle doběhl ke svému motocyklu a v posledním možné kole zajel po pádu neuvěřitelný sedmý čas. „V Q2 po výjezdu začalo pršet, všichni jsme zajeli do boxů, nasadili jsme mokré pneumatiky a chtěli zase vyjet, protože polovina trati byla mokrá a polovina suchá. Chtěli jsme zajet rychlé kolo, dokud ta polovina trati bude suchá.

V rychle rozjetém kole jsem dostal v nájezdu do poslední zatáčky velkého high slidera, letěl jsem docela blbě, spadl jsem na záda a všechno mě bolí. Každopádně jsem hned po pádu běžel pro motocykl, viděl jsem, že mám hodně ohnuté levé řídítko, musel jsem do toho dávat pěstí, abych to narovnal. Také jsem viděl, že nemám stupačku, ale nechtěl jsem to vzdát. Pořadatelé mi nechtěli pomoct nastartovat motorku, musel jsem ji roztlačit a rozjel jsem to do dalšího kola. Na mokrých pneumatikách bez stupačky jsem zajel sedmý čas, což je super! Zároveň jsem zklamaný, protože dnes to byl jeden z mála dní, kdy jsem fakt měl na první řadu, i když nemohu říct na pole position, protože jediný Migno jel na suchých pneumatikách. Mohlo to být lepší, ale jsem rád, že jsem vůbec dokázal motorku zvednout, nastartovat a bez stupačky dojet.

Myslím si, že mám super výchozí pozici na zítra. Uvidíme, jak bude, každopádně už se těším a děkuji všem za podporu,“ neskrýval spokojenost český zástupce.
Sedmá pozice je pro Filipa nejlepším letošním kvalifikačním výsledkem, kterým vyrovnal své loňské maximum. Pouze ve Valencii 2019 byl lepší, když obsadil šestou příčku. Třetí řada je tak dobrou pozvánkou pro české fanoušky k televizním obrazovkách. Kdo nemůže závod sledovat, dozví se výsledek českého reprezentanta s jeho exklusivním komentářem na facebooku Czech Motorsport. Závod kategorie Moto3 v Le Mans startuje zítra již od 11:00 hodin středoevropského času.
Jakub Schimmer, PR a média – sport