iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Rusko eskaluje vztahy, na seznamu nepřátel jen USA a ČR

Ruská vláda schválila seznam nepřátelských zemí. Jsou na něm jen Česko a USA. Česká republika bude moci zaměstnat nejvýše 19 ruských pracovníků, USA ani jednoho. Podle českého ministerstva zahraničí Rusko eskaluje vztahy a postupuje v rozporu s Vídeňskou úmluvou o diplomatických stycích.

Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova uvedení jen dvou států na seznamu zemí nepřátelských vůči Rusku odráží ochotu Moskvy vést dialog. „Moskva soustavně zdůrazňuje svou připravenost k dialogu,“ citovala agentura TASS reakci Peskova na čerstvou informaci o zařazení pouze České republiky a USA na uvedený seznam.

List Kommersant připomněl, že vláda sestavila seznam nepřátelských zemí na základě prezidentského dekretu „O aplikaci protiopatření na nepřátelské akce jiných států“. Tento dokument podepsal Vladimir Putin 23. dubna v době nových diplomatických konfliktů.
Pokyn ruské vlády. Česko smí zaměstnat jen 19 Rusů, USA žádného. (13. května 2021)
V pátek zveřejněném vládním nařízení se uvádí, že seznam obsahuje státy, které „provádějí nepřátelské akce proti Ruské federaci, proti občanům RF nebo proti ruským právnickým osobám“.

Ministerstvo zahraničí ČR uvedlo, že přesné znění dokumentu studuje. „Považujeme tento postup Ruské federace za další krok k eskalaci vztahů nejen s ČR, ale i EU jako takovou a jejími spojenci. Navíc je zcela v rozporu s Vídeňskou úmluvou o diplomatických stycích, především ve vztahu k závazku jejích signatářů umožnit řádné fungování diplomatických misí a s principem nediskriminace mezi jednotlivými státy. Je nám líto, že Rusko volí cestu konfrontace k vlastní škodě, neboť takovéto opatření bude mít nepřímo vliv i na případný rozvoj kontaktů mezi obyčejnými občany, pro turismus či rozvoj obchodních vztahů,“ stojí v tiskovém prohlášení.

„Na původní rozhodnutí zastropovat počet pracovníků na ZÚ RF v Praze se tímto aktem ruské vlády nic nemění. Na rozdíl od ruského postupu je tento náš krok v plném souladu s mezinárodním právem,“ dodalo ministerstvo.
„Je to potvrzení toho, že Česká republika v kauze Vrbětice reagovala správně a česká reakce Rusko zasáhla natolik, ze považovali za nutné nás na seznam nepřátelských zemí dát spolu s USA. Jsem hrdý na to, že jsem se mohl podílet na přípravě a realizaci této české reakce,“ řekl portálu iDNES ministr vnitra Jan Hamáček.

Na zprávu reagují i další čeští politici. „Ráda bych poděkovala ruské vládě za tuto čest,“ okomentovala krok lídryně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Jsem moc rád, že jsme členy NATO a EU a taková zpráva nás může nechat klidnými,“ napsal poslanec za Pirátskou stranu Jan Lipavský.

Ruský prezident Vladimir Putin v dubnu podepsal dekret, který omezuje počet místních zaměstnanců pracujících na zahraničních diplomatických misích. Nařídil též vypracovat seznam „nepřátelských zemí“, na které se budou vztahovat omezení . Reagoval tak na sérii vyhošťování diplomatů z Česka, USA či Polska.

Příčinou ochlazení česko-ruských vztahů je vývoj ve vyšetřování výbuchu ve Vrběticích v roce 2014. Kvůli zjištění českých úřadů, že za útokem stojí ruští tajní agenti, vypukla diplomatická roztržka mezi oběma zeměmi. Česko i Rusko si vzájemně vyhostily desítky diplomatů a dalších zaměstnanců svých ambasád. Moskva obvinila Prahu, že jednala z popudu Washingtonu.
Silné napětí panuje i mezi Ruskem a USA. Spojené státy v dubnu vyhostily deset diplomatů pracujících na ruském velvyslanectví ve Washingtonu v reakci na údajné ruské vměšování do loňských amerických prezidentských voleb a na kybernetické útoky proti americkým vládním agenturám. Též zavedly proti Rusku nové sankce.
O seznamu již dříve informovala ruská televize Rossija-1. Přišla se dvěma variantami seznamu. V obou bylo Česko společně s USA, Polskem, třemi pobaltskými státy, Velkou Británií a Ukrajinou. V první verzi ještě umístila Gruzii, pak místo ní Kanadu a Austrálii.

Moskva označila USA za nepřátelskou zemi v době, kdy se hovoří o možném uspořádání schůzky prezidentů obou zemí Bidena a Putina. O rusko-americkém summitu se spekuluje už týdny, přičemž obě strany dávají najevo, že na něm mají zájem. Příležitost přináší Bidenova první zámořská cesta, která má příští měsíc hlavu státu zavést do Evropy. Od 11. do 13. června bude v Británii kvůli summitu skupiny G7, načež se přesune do Bruselu na summit NATO, kde bude zřejmě jedním z hlavních témat právě Rusko.

Zmrazení účtu Rádia Svobodná Evropa

Moskva v pátek též zmrazila ruské účty ruské účty americké rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Oznámila to stanice, kterou už dříve ruské úřady označily za „zahraničního agenta“ a udělily jí několik pokut za to, že ve svém zpravodajství tuto informaci neuvádí. V moskevských kancelářích RFE/RL dnes zasahovali exekutoři, což podle stanice znamená, že se Rusko nezaplacené pokuty rozhodlo vymáhat. USA v reakci uvedly, že je tyto kroky hluboce znepokojují a že se jedná o další pokus ruských úřadů umlčet v zemi nezávislá média.

Ruské úřady stanici vyměřily za 520 případů porušení zákona pokuty odpovídající částce zhruba 2,4 milionu dolarů (asi 51 milionů Kč), uvedla agentura AP. RFE/RL je odmítá zaplatit a obrátila se kvůli tomu na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.
„Pracovníci ruského exekutorského úřadu zahájili řízení proti ruské pobočce RFE/RL kvůli nezaplaceným pokutám uděleným za porušení kontroverzního zákona o zahraničních agentech,“ uvedla stanice na svých internetových stránkách. Exekutoři v kancelářích strávili zhruba dvě hodiny sepisováním majetku a vybavení, práci novinářů nenarušili.
„RFE/FL bude dál bojovat proti zoufalým pokusům Kremlu cenzurovat nepohodlnou pravdu. Touto drsnou taktikou nás neumlčí a my své ruské publikum neopustíme,“ uvedl v prohlášení šéf stanice Jamie Fly.

Ruský zákon o „zahraničních agentech“, který se vztahuje na nevládní politické organizace a média přijímající finanční příspěvky ze zahraničí, označují jeho odpůrci pokus zdiskreditovat kritické zpravodajství. Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor loni nařídil médiím, kterých se zákon týká, aby ke zprávám ve vysílání, příspěvkům na sociálních sítích a audiovizuálním materiálům přidávaly dlouhé prohlášení objasňující, že obsah vytvořilo médium „plnící funkci zahraničního agenta“.
RFE/RL se nařízení odmítla podřídit; pokuty, které za to dostala, jsou podle ní součástí kampaně, jež má stanici přimět k odchodu z Ruska.
Označení za „zahraničního agenta“ se zdaleka netýká jen Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda. Ruské ministerstvo spravedlnosti do této kategorie řadí například i opoziční zpravodajský server Meduza a ode dneška i server V-Times.

X X X

Britové po příletu zavírají občany EU bez víz. V detenci skončila i Češka

Místo pracovního pohovoru v Londýně skončíte v letištní detenční hale nebo středisku pro migranty. I takový scénář může potkat občany Evropské unie, kteří se vydají do Velké Británie hledat práci. Tamní úřady totiž nečekaně tvrdě vymáhají pravidla cestování do země nastavená po brexitu. Podle listu The Guardian je však jejich jednání v rozporu s rozvodovou dohodou.
Mezi zadrženými jsou podle listu The Guardian mimo jiné i lidé, kteří do Británie přijeli na pracovní pohovor. Na takovou cestu přitom podle platné legislativy mají právo, i když za kanálem La Manche ještě nemají vyřízené vízum ani povolení k dočasnému či trvalému pobytu.

Britové už chtějí po občanech EU prokázání pobytu. Porušují tím zákon

„Doporučení ministerstva vnitra explicitně uvádějí, že návštěvníci bez pracovních víz mohou jít na schůzky, konference, semináře či pohovory a mohou sjednávat a podepisovat dohody a kontrakty,“ píše list.
Místo nervozity na schůzce však teď cizinci zažívají paniku v detenčních místnostech na letišti nebo v imigračním centru, kam je pracovníci britských úřadů po zadržení odvážejí. Způsob, jakým si Británie vykládá pobrexitové nastavení vztahů s Evropskou unií, popisují dvě Španělky, které si nepřály uvést své jméno.

Deník je proto pojmenoval María a Eugenia. Ty říkají, že za pouhé dva dny byl minulý týden na letišti Gatwick zadržen a vyhoštěn nejméně tucet evropských občanů, převážně mladých žen. Některé z nich odvezli do dvě hodiny cesty vzdáleného zařízení Yarl’s Wood.
Kvůli řádícímu covidu museli překvapení Evropané zůstat na přidělených pokojích, aniž jim bylo podle Maríi řečeno proč. Nikdo jim nevysvětlil, co mohou ve své situaci dělat a na koho se obrátit. „Pořád jsem v šoku,“ vypráví María. Zavřená byla tři dny.
Poté, co ji celníci propustili, musela ještě do povinné karantény, kterou tráví u své sestry v Londýně. Cestovní pas stále nedostala zpět. „Promarnilo se tolik času. Nejhorší bylo, že mi nikdo v Yarl’s Wood neuměl říct, co bude dál. Sebrali mi svobodu a já se ani nedostala k právní pomoci,“ líčí.
Kromě Španělek i Češka, Bulhaři, Italové...

Druhá zadržená Španělka přišla v Gatwicku o mobilní telefon a čtyřiadvacet hodin byla údajně zamčená v místnosti s několika dalšími lidmi. Pak ji úřady posadily na let do Barcelony a vyhostily. V detenci se Eugenia podle svých slov setkala i s Češkou, která do Spojeného království přiletěla z Mexika.

„Byla zoufalá. Stejně jako já věděla, že nebudeme moci začít okamžitě pracovat, ale chápala to tak, že si v Británii můžete najít práci a vrátit se poté, co dostanete vízum. Když jim nabídla, že si zaplatí letenku do Prahy, řekli ne – prý ji vyhostí zpět do Mexika,“ popisuje.

Podle zdrojů portálu iDNES.cz však Češka před sebou neměla pracovní pohovor a úřadům tvrdila, že má v plánu pracovat na farmě. A porušila tak zřejmě nová pravidla cestování a vstupu na pracovní trh. Ta začala platit 1. ledna letošního roku poté, co se Británie a Evropská unie dohodly po komplikovaném vyjednávání na uspořádání vztahů po brexitu.
Podle evropských diplomatů jsou většinou mezi zadrženými mladí lidé, kteří chtějí v Británii pracovat kratší dobu jako chůvy nebo na jiných nízko kvalifikovaných místech. To bylo možné do 31. prosince 2020, podle nových pravidel občané EU bez víza pracovat v Británii nesmějí.

Británie bojuje po brexitu s nedostatkem celníků, vláda problémy nepřiznává

Přicestovat do země mohou na 90 dní za turistickými účely, migrační úředníci jim však mohou vstup do země odmítnout, mají-li důvodné podezření, že cestují za prací, uvedl server Politico. České ministerstvo zahraničí momentálně o žádných Češích v nouzi neví.

„Náš zastupitelský úřad v Londýně nemá informace o případech našich občanů, kteří by byli zadrženi při vstupu do Velké Británie imigračními úředníky v rozporu s aktuálně platnou britskou legislativou. Některé jiné evropské ambasády se však s takovou situací po změně britských imigračních pravidel setkaly,“ uvedla pro iDNES.cz mluvčí diplomacie Eva Davidová.
Podle listu The Guardian se v nečekané situaci ocitli kromě obou Španělek i občané Itálie, Francie, Bulharska či Řecka. Jednoho Francouze údajně úředníci drželi dva dny na letišti v Edinburghu. Server Politico uvádí, že zaznamenal alespoň třicet případů občanů členských zemích EU, kteří byli zadrženi v britských vyhošťovacích střediscích. Anebo už měli práci sjednanou, ale neměli vízum. V tomto druhém případě pravidla porušili.

Podle serveru je takových lidí pravděpodobně více, britské ministerstvo vnitra však počty komentovat nechtělo. Italský deník La Repubblica se věnoval tento týden několika případům Italů, kteří také byli zadrženi a vyhoštěni ze Spojeného království. O podobných příbězích informoval i řecký deník Ta Nea a další média ve státech na jihu Evropy.

„V případě zadržení má každá zadržená osoba právo požádat o kontaktování konzulátu své země. Konečné rozhodnutí, zda cizinec může vstoupit na území, však vždy činí relevantní orgán přijímajícího státu. Naše ambasáda v Londýně poskytuje českým občanům základní informace o nových pravidlech bodového systému, která jsou platná pro překročení hranice do Velké Británie od 1. ledna 2021, na svých webových stránkách,“ dodává česká mluvčí.
Nakažení vedle zdravých. Britové drsně zacházejí s migranty, ti chtějí do EU

Některé členské země kritizují zacházení se svými občany i délku extradičního řízení, které může trvat i více dní. Délka je však v některých případech ovlivněna protiepidemickými opatřeními, dodává Politico.
Bulharský velvyslanec v Británii Marin Rajkov potvrdil, že jeho konzulát řešil „několik případů, kdy zpáteční let nebyl umožněn během následujících čtyřiadvaceti hodin“. „Několik bulharských občanů poslalo do imigračního vyhošťovacího centra,“ uvedl. Podotkl, že by lidé měli dostat možnost kontaktovat ambasádu.

„Ta očekává, že bude promptně britským ministerstvem vnitra či pohraniční službou upozorněna na dočasnou detenci, aby konzulární úředníci mohli občanům zajistit potřebné rady, informovat jejich příbuzné v Bulharsku, pokud je to nutné, a stejně tak pomoci jim zajistit rychlý návrat do Bulharska,“ řekl.

Pravidla jsou zmatená, jednání agresivní

Skupina rumunských europoslanců podle Politica tento týden vyzvala předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou a místopředsedu Maroše Šefčoviče, aby se situací zabývali. „Posílání mladých občanů EU do imigračních detenčních center je hrubě disproporční a v rozporu s duchem dobré spolupráce, který bychom očekávali,“ kritizuje předseda poslanecké skupiny Obnovme Evropu Dacion Cioloș.

V podobném duchu se vyjádřil i náměstek italského ministra vnitra Ivan Scalfarotto. Mluvčí britského premiéra Borise Johnsona uvedl, že spolupráce s EU pokračuje podle sjednaných smluv. A ministerstvo vnitra prohlásilo, že pravidla pro cestování do země jsou jasná a každý si je může ověřit na webových stránkách.

Bez angličtiny, práce a vzdělání vás nechceme, vzkazuje Británie do EU

Bývalý britský imigrační právník Luke Piper nyní pracuje pro skupinu 3million, která monitoruje, jak se tamní úřady od brexitu chovají k občanům EU. A říká, že jsou nastavená pravidla zmatená a že pohraničníci jednají zbytečně agresivně.
„Absolutně není potřeba posílat lidi do Yarl’s Wood, jestliže mohou až do vyhoštění být u své rodiny,“ míní.

Španělka Eugenia také říká, že stejný případ, jako je ten její, zaznamenal personál aerolinek, se kterými se vracela domů. Ostatně právě letecké společnosti jsou prý na vině, alespoň podle toho, co jí řekly britské úřady. Aerolinky ji údajně vůbec neměly pustit do letadla. To ovšem mluvčí dotčené společnosti Vueling odmítla. Pravomoci jsou na straně úřadů.
A že se deportace dějí, Eugenii údajně potvrdila i pohraniční policie v Barceloně. „Nechápali, proč k tomu dochází. S britskými občany ve Španělsku takto nikdo nezachází,“ poznamenala s tím, že její sen o bydlení s přítelem na ostrovech padl. „Už tam nejedu. Nechci to zažít znova. Představa stěhování do Británie mě děsí.“

X X X

Odložení druhé dávky Pfizeru zvyšuje množství protilátek, zjistila studie

Prodloužení intervalu mezi první a druhou dávkou vakcíny Pfizer/BioNTech vytváří u starších lidí více protilátek, ukázala britská studie. Dnes je mezi jednotlivými dávkami rozestup tří týdnů, studie pracovala s intervalem dvanácti týdnů. Studie zkoumala 175 lidí mezi ve věku od 80 do 90 let.

Studie britských expertů je první, která přímo porovnala imunní reakce na vakcínu při třítýdenním intervalu z klinických testů a prodlouženém 12týdenním intervalu, který doporučily britské úřady s cílem, aby co nejvíce ohrožených lidí dostalo rychle alespoň nějakou ochranu.

Poté, co se Británie i další země rozhodly interval mezi oběma dávkami prodloužit, firmy Pfizer a BioNTech upozornily, že nejsou k dispozici data, která by takový krok podporovala.
„Naše studie ukazuje, že vrchol protilátkových odpovědí po druhé dávce vakcíny od Pfizeru je u starších lidí výrazně silnější, když je odložena na 12 týdnů,“ řekla spoluautorka studie Helen Parryová z Birminghamské univerzity. Studie, která ještě neprošla oponenturou, zkoumala 175 lidí ve věku od 80 do 90 let.

Protilátky však tvoří jen část imunitního systému. Očkovací látky vytvářejí také T-lymfocyty, které jsou podstatou získané buněčné imunity. Vrchol reakcí těchto T-buněk byl vyšší u skupiny očkovaných v třítýdenním intervalu mezi dávkami. Autoři studie upozornili, že nelze vyvozovat závěry o míře ochrany jednotlivců podle toho, kolik času uplynulo mezi první a druhou očkovací dávkou.

Anglický úřad veřejného zdraví (PHE) však i s poukazem na snížení rizika hospitalizace nebo úmrtí už po první dávce vakcíny Pfizer/BioNTech tvrdí, že studie jen dále potvrzuje správnost britského přístupu. „Přístup, který jsme zvolili v Británii, oddálením druhé dávky se opravdu vyplatil,“ podotkla epidemiologická poradkyně anglického zdravotního úřadu Gayatri Amirthalingamová.

Jedna dávka vakcíny Pfizer/BioNTech neochrání před mutacemi, tvrdí studie

Podle PHE očkování proti covidu-19 jenom v Anglii zachránilo dohromady téměř 12 000 životů a zamezilo více než 30 000 hospitalizací starších lidí. V celé Británii už dostaly alespoň jednu dávku očkovací látky proti covidu dvě třetiny dospělé populace, což vládě premiéra Borise Johnsona umožňuje naplňovat plán znovu otevřít ekonomiku do léta.
Další rozvolňovací fáze nastane v Anglii v pondělí, kdy si lidé opět užijí otevřených zahrádek restaurací, kin, muzeí, divadel, sportovních stadionů a ubytovacích služeb. Dospělí se budou moci účastnit organizovaného sportu a otevřou se i vnitřní sportoviště

X X X

Šéfžalobce Zeman končí po 10 letech. Dohlížel na kauzu Čapího hnízda

Osmačtyřicetiletý Pavel Zeman byl nejvyšším státním zástupcem deset let. V říjnu roku 2010 ho jmenoval tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, který si ho vybral „jako mladého a nadějného státního zástupce“. Nyní rezignoval, jak řekl, pod tlakem ministryně Marie Benešové

Pavel Zeman se narodil 18. listopadu 1972 v Plzni. Vystudoval právo a politologii na Univerzitě Karlově v Praze. Specializuje se na legislativu, analytiku a metodiku a mezinárodní justiční spolupráci v trestních věcech.
Od píky až k nejvyššímu státnímu zástupci

V letech 1998 až 2001 působil jako právní čekatel Okresního státního zastupitelství Plzeň-město, po jmenování státním zástupcem v roce 2001 působil na Okresním i Krajském státním zastupitelství v Plzni. Poté nastoupil na Nejvyšší státní zastupitelství v Brně do jeho mezinárodního odboru.

V letech 2004-2011 byl prvním zástupcem ČR u Eurojustu (instituce Evropské unie pro právní spolupráci se sídlem v nizozemském Haagu), byl zároveň nejmladším zástupcem v této právní organizaci ze všech členských zemí.
Nejvyšším státním zástupcem je Zeman od 1. ledna 2011.

Možnosti zrušit rozhodnutí níže postaveného žalobce o zastavení stíhání Pavel Zeman využil jen v několika procentech případů, při posuzování využití tohoto mimořádného kasačního oprávnění „vždy zvažuje i účelnost takového rozhodnutí pro další řízení a postavení obviněného“. Například V roce 2018 dostal Zeman k přezkoumání 1 007 usnesení a zrušil jich 35, o rok dříve do bylo 32 z 1 047 zkoumaných.

Kdo by mohl nahradit Pavla Zemana? Ve hře je i exnáměstek Benešové

Jako český člen Eurojustu se podílel například na zatčení a předání Barbory Škrlové, jedné z obviněných v kauze týrání chlapců z Kuřimi. Spolupracoval také při zadržení uprchlého odsouzeného vraha Romana Čabrady ve Francii.
Odvolání Pospíšila před jmenováním Bradáčové

K nejdiskutovanějším Zemanovým krokům ve funkci nejvyššího státního zástupce patřil návrh na odvolání Vlastimila Rampuly z funkce vrchního státního zástupce v Praze v roce 2011 (o Rampulovi se tehdy v médiích opakovaně hovořilo v souvislosti s údajným „zametáním“ některých politicky citlivých kauz). Tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil Rampulu odvolal, v médiích se pak objevily informace, že tento krok velmi zhoršil vztahy mezi Pospíšilem a premiérem Petrem Nečasem.
Zeman také navrhl jmenovat do funkce vrchní státní zástupkyně v Praze ústeckou krajskou státní zástupkyni Lenku Bradáčovou. Ministr Pospíšil byl před jejím jmenováním odvolán z funkce. Spekulovalo se o tom, že právě chystané jmenování Bradáčové bylo důvodem Pospíšilova konce na ministerstvu. Nově jmenovaný ministr spravedlnosti Pavel Blažek Bradáčovou do funkce jmenoval.

Kauza Čapí hnízdo

Po rezignaci ministra spravedlnosti Jana Kněžínka v roce 2019 Zeman České televizi řekl, že se nebojí svého případného odvolání, před kterým varovali někteří zástupci opozice (část opozice pokládala Kněžínkův odchod za vynucený a výměnu v čele ministerstva za Marii Benešovou dávala do souvislosti s kauzou Čapího hnízda, v níž předseda vlády Andrej Babiš čerstvě čelil návrhu na podání obžaloby).

Zeman řekl, že státní zastupitelství podle něj funguje dobře a pod jeho vedením prokázalo, že všem měří stejným metrem. „Přestože mě vláda může odvolat na návrh ministra takzvaně bez důvodu, tak si dokážu těžko představit, že by to v současné době snad udělali. To by postrádalo nějaký trošku demokratický prvek,“ podotkl Zeman.
Vláda došikanovala Zemana k rezignaci, to je marasmus, bouří se opozice

Zeman v prosinci 2019 po přezkumu obnovil stíhání premiéra Babiše a jeho někdejší poradkyně Jany Mayerové v Kauze Čapí hnízdo, podle něj bylo řízení v jejich případě zastaveno nezákonně a předčasně. Zároveň potvrdil, že stíhání Babišových blízkých definitivně skončilo.

V lednu pak odmítl výtky ministryně spravedlnosti Marie Benešové, že Vrchní státní zastupitelství v Praze selhalo při dozorových prověrkách a neodhalilo nedostatky při řešení kauzy Čapí hnízdo. Prověrky byly podle Zemana kvalitní.
Zeman loni v červenci oznámil, že nepodá správní žalobu proti rozhodnutí Středočeského krajského úřadu ohledně údajného střetu zájmů premiéra Babiše kvůli vlastnictví médií, protože k tomu neshledal závažný veřejný zájem. Závěr krajského úřadu, že premiér ve střetu zájmů není, NSZ výslovně označilo za nesprávný a konstatovalo, že Babiš má nadále rozhodující vliv na firmy z holdingu Agrofert.

Rozhněvaná Benešová kvůli vrbětické kauze

V posledních měsících vzbudila pozornost zejména jeho vyjádření v kauze Vrbětice. Hned v úvodu zveřejnění řekl, že výbuch muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku z roku 2014 není z právního hlediska prověřován jako trestný čin teroristického útoku. Trestní zákoník nezná pojem státní terorismus.

Benešové vadilo jakým způsobem o kauze informoval. Podle ní tak zasahoval do věci, ve které nevykonává dozor ani dohled. V tomto ohledu se ale Zemana zastal jak premiér Andrej Babiš, tak i šéf dozorového Krajského státního zastupitelství v Brně.
Pavel Zeman v reakci na kritiku řekl, že si v souvislosti s vyšetřováním kauzy Vrbětice není vědom žádného pochybení ani překročení svých kompetencí při veřejném vystupování. Doplnil, že o záměru ministryně spravedlnosti podat na něj kárnou žalobu se dozvěděl pouze z médií.
Babiš krotí Benešovou. Jsem proti kárné žalobě, zastal se šéfa žalobců

Server Neovlivní.cz také 6. května napsal, že Benešová měla už minulý týden připravený návrh na Zemanovo odvolání a chtěla jej předložit vládě, což jí podle serveru rozmluvil vicepremiér Jan Hamáček.
Ministryně spravedlnosti také 29. dubna v deníku E15 připustila, že může vládě navrhnout odvolání Zemana kvůli kauze vydání majetku rodu Czerninů. Benešová dva měsíce zkoumala Zemanovo vyjádření, o které ho požádala v souvislosti s kauzou.
Zeman v něm vysvětluje, proč Nejvyšší státní zastupitelství třikrát podalo dovolání v kauze dvou úřednic pražského magistrátu, které byly nakonec Městským soudem v Praze pravomocně odsouzeny za to, že neoprávněně udělily občanství Josefíně Czerninové, na základě čehož došlo k restitucím rozsáhlého majetku.
Chová se jako generální prokurátor, zaútočila Benešová na šéfa žalobců

Zeman podle serveru Seznam Zprávy do kauzy zasáhl. Soukromě se podle serveru přimlouval za svého známého, majitele penzionu u Třeboně Petra Habersbergera a byl osobně zaujatý v restituční kauze pozemků, na nichž podnikatel hospodařil, a které rod Czerninů před lety získal.

Tyto restituce jsou nyní zpochybněny a stát už začal konat kroky k tomu, aby nemovitosti za půl miliardy korun získal zpět. Zeman ale odmítal, že by v souvislosti s trestním řízením měl vztah k věci, jelikož řízení, v němž byly odsouzeny dvě úřednice, se netýkalo Czernina ani Habersbergera.
Benešovou přijal 11. května prezident Miloš Zeman na Pražském hradě,. Ministryně řekla, že šlo o pravidelné setkání.
Loni v říjnu se Zeman přihlásil do výběrového řízení na soudce Evropského soudu pro lidská práva.

X X X

Pavel Zeman hledá nové výzvy

Premiér Andrej Babiš není schopen vyhodnotit, jak významnou roli v odchodu nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana hrál jeho vztah s ministryní spravedlnosti Marií Benešovou, řekl pro iDNES.cz. „Rozhodnutí respektuji, za jeho dlouholetou práci mu děkuji a do budoucna mu přeji hodně úspěchů,“ doplnil premiér.

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman označil v pátek odpoledne tlaky ze strany Benešové za hlavní důvod svého odchodu. „Sám ale připustil, že o svém konci ve funkci přemýšlel už delší dobu a když minulý rok podal kandidaturu na soudce evropského soudu ve Štrasburku, už tak částečně naznačil, že po 10 letech asi hledá nové výzvy,“ doplnil Babiš pro iDNES.cz.
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová v pátek uvedla, že chce navrhnout vládě nového nejvyššího státního zástupce co nejdřív. Neměl by to být současný, ale ani bývalý politik. Také řekla, že považuje zdůvodnění rezignace Pavla Zemana za laciné a zjednodušující.

Ministryně Deníku N také sdělila, že státním zastupitelstvím nezasahuje do práce. Zeman odejde z funkce ke konci června. Novinářům řekl, že odrážení tlaku a řešení půtek mu bralo čas a sílu na práci. Tlaky od Benešové označil jako hlavní důvod své oznámené rezignace.

„Pan nejvyšší státní zástupce to velmi zjednodušuje a vinu přesouvá na mne,“ řekla Deníku N Benešová. Trvá na tom, že žalobcům do práce nezasahuje. „A vždy jsem preferovala padni padni. Jeho zdůvodnění je poněkud laciné a čekala jsem nadhled,“ dodala.

X X X

Kdo by mohl nahradit Pavla Zemana? Ve hře je i exnáměstek Benešové

Jen krátce poté, co nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman oznámil svou rezignaci, začaly spekulace o jeho možném nástupci. Mezi nimi zaznívá třeba jméno bývalého náměstka ministryně spravedlnosti Marie Benešové Daniela Voláka nebo Zemanova náměstka Igora Stříže.

Jeroným Tejc
Jedním z možných nástupců je Jeroným Tejc, který na ministerstvu spravedlnosti působil dříve jako náměstek Roberta Pelikána. Jeho hlavním úkolem tehdy byla komunikace se členy obou komor parlamentu i dalšími subjekty zúčastněnými na legislativním procesu.

Ještě předtím také dvakrát usedl v Poslanecké sněmovně, z toho jednou jako předseda poslaneckého klubu ČSSD. Ze strany však na konci roku 2017 vystoupil, nesouhlasil s tehdejším vedením.
Šéf žalobců Pavel Zeman rezignoval kvůli tlakům ministryně Benešové

Tejc však zatím žádnou podobnou nabídku nedostal. O pozici proto nyní nechce spekulovat. „Je to pro mě naprosto čerstvá informace. Něco podobného řešit je z mé strany předčasné. Nabídku na post nejvyššího státního zástupce bych musel dostat od ministryně Marie Benešové a to se nestalo,“ řekl Tejc pro iDNES.cz.
2.Daniel Volák

Daniel Volák
I další jména, která nyní ve veřejném prostoru zaznívají, jsou již spojena s dřívějším působením na resortu spravedlnosti. Diskutuje se třeba o Danielu Volákovi.
Ten byl do roku 2014 členem ODS, od dubna 2011 do února 2014 pak působil jako první náměstek Marie Benešové, stávající ministryně spravedlnosti. Ta totiž funkci zastávala již jednou, za vlády Jiřího Rusnoka. Na starost měl sekci justiční a sekci vězeňskou. Ještě předtím působil i jako starosta města Litvínova.

Igor Stříž
Třetím jménem, které se skloňuje v souvislosti se Zemanovou rezignací, je Igor Stříž. Ten působí již od roku 2011 jako náměstek nejvyššího státního zástupce. Ještě předtím byl náměstkem vrchního státního zástupce v Olomouci.
Po celou dobu své profesní kariéry se věnuje trestnímu právu, a to z pohledu téměř všech forem kriminality. Specializuje se též na legislativu, analytiku a metodiku.

Že Zeman ke konci června rezignoval, oznámil po zasedání vlády ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Na tiskovém brífinku to posléze potvrdil sám Zeman. „V poslední době pociťuji, že dochází k poměrně vysokému tlaku ze strany paní ministryně spravedlnosti,“ zdůvodnil své rozhodnutí.

X X X

Dnes je v ČR větší totalita, než byla za totáče, myslí si Janek Ledecký

Janek Ledecký (58) se svěřil s tím, co říkal na svůj titul Největší dezinformátor a kdo z kolegů mu ho nakonec naoko záviděl. Podle zpěváka, který přišel v době pandemie o veškerou práci, je dnes v Česku větší totalita než za komunistického režimu.
„I když jsem optimista, nacházím k tomu v poslední době stále méně důvodů. Stále vyhlížím světlo na konci tunelu a pořád nic. Bojím se, aby se z toho nestal precedens. S tím, že nám povolí koncerty a akce za podmínky, že se budeme všichni do zpitomění dokola testovat těmi antigenními testy, které nakoupili,“ říká Janek Ledecký v pořadu Limuzína s Mírou Hejdou na ÓČKO STAR.

„Na ministerstvu zdravotnictví si myslí, že tohle bude cesta. Ale já se nechci do smrti testovat, kamkoliv půjdu. Do hospody, k holiči, na koncert, do divadla. To opravdu není cesta,“ míní muzikant s tím, že má strach z jedné věci.
„Jsme v centru Evropy a nemůžeme si dovolit udělat něco jiného než její zbytek. Navíc je tu třetina populace, kterou ta mediální masáž vyděsila natolik, že už nikdy nepůjdou do kina a do divadla. Právě tito lidé volají po tvrdých restrikcích a lockdownu,“ myslí si Ledecký.

Zpěvák přišel kvůli restrikcím v době pandemie o veškerou práci. „Kultura je dnes na poslední odstavné koleji. A není ani signál a náznak toho, že by se to brzy mělo změnit. Chci si uchovat nějaký svůj způsob života, na který jsem byl zvyklý,“ vysvětluje.
Podle Ledeckého dnes nejen umělci přicházejí o své svobody, které si vybojovali. „Necháme si postupně ukrajovat jednu po druhé a co je horší, začínáme si na to zvykat. Je tu větší totalita, než byla za totáče. A celé je to zastřené tím, že musíme chránit rizikovou skupinu. Pojďme je tedy všechny naočkovat. A v tom momentě nebude už důvod, proč nás ostatní a celý zbytek světa vydírat,“ říká muzikant, který získal v nedávné online anketě titul Největší dezinformátor.
Asi jsem prodělal COVID-19 v lehčí formě, řekl Ledecký

„Je to celé opravdu absurdní kauza. Jestli mě tato parta takto označí... Jsou to lidé, kteří jsou někde pod mými rozlišovacími schopnostmi. Nechci se tomuto tématu ani věnovat, protože mi to bere dobrou energii na psaní projektů a muziky. V ten moment, kdy jsem se to dozvěděl, mě to samozřejmě naštvalo. A tak jsem volal Danovi Landovi. Ten byl zas naoko naštvaný, že titul dezinformátor měl mít on,“ dodal Janek Ledecký.

X X X

Vojáci varují USA. Zpochybňují Bidenovu příčetnost, chtějí čelit marxismu

Přes 120 vysloužilých amerických generálů a admirálů v otevřeném dopise zpochybňuje výsledek voleb a kritizuje jejich vítěze, současného prezidenta USA Joe Bidena. Jeho duševní a zdravotní stav podle nich nelze ignorovat. Země v současnosti nabírá směr doleva směrem k tyranské vládě marxismu a socialismu, píší v dopise.
„Náš národ je v nebezpečí. Bojujeme za přežití naší republiky tak, jako ještě nikdy od jejího založení,“ začíná otevřený dopis, který podepsalo 124 penzionovaných amerických generálů a admirálů.

Ještě loni 317 vyloužilých generálů a admirálů předpovídalo, že prezidentské volby v roce 2020 budou nejdůležitější od založení republiky. A s výsledkem mnozí nejsou spokojeni. „Zatímco demokraté vítají do svých řad marxisty a socialisty, naše životy jsou v ohrožení,“ uvádějí nyní v dopise.

Skupina označovaná jako Vlajkoví důstojníci pro Ameriku (Flag Officers 4 America) v dopise zpochybňuje průběh a výsledek voleb. „Bez spravedlivých a čestných voleb, které přesně odrážejí vůli lidu, je naše republika ztracena,“ tvrdí.
Požadují důslednou kontrolu hlasů. Vadí jim, že pečlivou kontrolu průběhu voleb dnes mnozí nazývají „rasistickou“. „Použitím rasových výrazů k potlačení spravedlivých a čestných voleb je samo o sobě tyranská zastrašovací technika,“ tvrdí.
Současná správa podle nich potlačuje různými způsoby ústavní práva občanů. Jako příklad uvádějí lockdown či zavírání ekonomiky a škol. „A především cenzura mluveného a psaného projevu. To jsou všechno útoky na naše základní práva,“ obávají se generálové a admirálové.

Amerikanista: Biden se posouvá doleva, postoj k Číně a Rusku stále hledá
Podle vysloužilých admirálů a generálů je zapotřebí podporovat politiky, kteří vystupují proti progresivismu, socialismu a marxismu, a budou vládnout s ohledem na všechny Američany, a to především na střední třídu.
Nemůžeme ignorovat zdraví velitele

V otevřeném dopise také zaznívá obava o Bidenovo duševní zdraví. „Nemůžeme ignorovat duševní a fyzické zdraví vrchního velitele. Musí být ve dne i v noci schopen rychle činit důležitá rozhodnutí týkající se života a zdraví... Musíme vždy znát linii vedení,“ tvrdí.
Generálové a admirálové v dopise popisují další obavy, které v nich současná politika USA vyvolává. Jednou z nich jsou otevřené hranice.
„Otevřené hranice ohrožují národní bezpečnost, protože podporují obchod s lidmi, drogové kartely, pohyb teroristů, zvyšují zdravotní rizika a rizika spojená s covid-19,“ tvrdí. USA by podle nich měly obnovit hraniční kontroly a pokračovat se stavbou zdi (podél hranice s Mexikem, pozn. red.) Největší bezpečnostní zahraniční hrozbu podle vyloužilých generálů představuje Čína.
„Za současné administrativy a vlády demokratů země nabrala směr doleva směrem k tyranské vládě socialismu a marxismu,“ tvrdí vysloužilí vojáci. Koncem dopisu apelují na všechny občany, aby se zapojili na komunální, státní i národní úrovni a zvolili si politické zástupce, kteří zachrání Ameriku. „Musí být vyslyšena a zachována vůle lidu,“ uzavírají.

X X X

Střety izraelských Arabů se Židy jsou nové. V ulicích útočí lůza, říká expert

Krvavé střety, které se nyní rozlévají po Izraeli, připomínají nepokoje z minulých let. V jednom jsou však nové. Nikdy předtím se v takové míře nenapadali lidé žijící vedle sebe, tedy izraelští Arabové s Židy. Sešlo se několik faktorů, ke kterým si ještě radikální hnutí Hamas z Gazy přisadilo, říká v rozhovoru pro iDNES.cz expert na Blízký východ Břetislav Tureček.
V čem je vypjatá situace, kterou nyní pozorujeme v Izraeli, nová ve srovnání se střety z minulých let? Když to na začátek trochu odlehčím, podle jednoho mého známého, který v zemi žije, se to tam kolem ramadánu každý rok trochu „zvrhne“.
No, Palestinci by vám řekli něco jiného k tomu, kdy se to zvrhává. Novým fenoménem jsou pouliční rasové nepokoje přímo v Izraeli. Ke střetům mezi Izraelem a Palestinci na okupovaných územích, do čehož stejně jako mezinárodní společenství vztahuji i východní Jeruzalém, dochází poměrně často.

Ke střetům mezi Židy a Araby na území samotného Izraele občas také docházelo. Ale rozhodně ne v takové míře, aby se izraelský prezident rozhodl vyslovit slova „občanská válka“, aby platil výjimečný stav v jednom ze smíšených měst, aby byly desítky zraněných, lynčovali se Židé a Arabové. To je nové a sám to nepamatuji.

Ze Sýrie byly na Izrael odpáleny tři střely, útok se obešel bez obětí

A proč k tomu podle vás dochází právě teď?

Protože se sešlo několik faktorů dohromady. Onen spor teď není jen na linii Izrael - Palestinci v Gaze, jak jsme zvyklí. To už je taková rutina. Tady vyvřelo hned několik nespravedlností a křivd uvnitř Jeruzaléma. Svět a zahraniční média jsou z toho v šoku, protože jsou to pro ně nuance, kterými se nezabývají.

Břetislav Tureček

Novinář a publicista, pět a půl roku působil jako zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě.
Autor knih Světla a stíny islámu, Nesvatá válka o Svatou zemi, Labyrintem Íránu či Blízký východ nad propastí.
Dnes vede Centrum pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha.

Tím mám na mysli stěhování arabských rodin ze čtvrti Šajch Džarráh. Jenomže místní lidé to vnímají úplně jinak, protože se jich to bezprostředně týká. A tato rovina se skutečně sešla s ramadánem, ale také s pochodem židovských extremistů v arabských čtvrtích Jeruzaléma. Najednou tyto plíživé trendy vytvořily podhoubí, kterého rádi využili extremisté na obou stranách. Ať už židovské bojůvky, arabské bojůvky v Izraeli, ale jak vidíme, také hnutí Hamas v Gaze.

Ale vystěhovávání arabských rodin z domů, do kterých se pak nastěhovali Židé, také není nic nového. Dochází tedy k němu teď po dlouhé době, nebo se to prostě sešlo i s dalšími faktory?

Mělo to několik fází, sám jsem to zažil a natáčel o tom reportáž v roce 2009, kdy byla vystěhována první várka Arabů ve východním Jeruzalémě. Teď to kulminovalo proto, že se věcí měl v pondělí zabývat izraelský Nejvyšší soud a čeká se na verdikt. Do toho už docházelo k třenicím, demonstracím a protidemonstracím. V čem se to liší, je, že tehdy nebyl ramadán, tehdy to nevyšlo na Den Jeruzaléma. Sešlo se hned několik legitimních důvodů k napětí, ale samozřejmě pro leckoho to posloužilo jako záminka.
Na izraelské straně vidíme slova prezidenta Reuvena Rivlina o občanské válce, slyšíme výroky izraelských politiků i reakce té části světa, která se staví za Izrael. Ale co se teď v Izraeli děje z pohledu Palestinců?

Upozorním na jeden fakt, o kterém se moc nemluví. Všimněme si, že najednou ztotožňujeme Palestince s Hamasem. Vůbec nikdo nemluví o oficiálně uznávaném palestinském prezidentovi Mahmúdu Abbásovi. Ten je na zcela vedlejší koleji, a to je v palestinské společnosti nové.

Je to asi tak dva týdny, kdy Abbás zrušil parlamentní volby plánované na 22. května. Bylo vcelku jasné, že pokud budou férové a demokratické, vyhraje je Hamas, čehož si byl Abbás vědom. Izraelci ho často kritizují, že už je svým způsobem diktátor, že vládne šestnáct let a volby nebyly patnáct let. Kritika přišla i teď, ale zároveň to zrušení voleb Izraeli vyhovuje, protože s Abbásem se dá mluvit, je to starý, politicky paralyzovaný a zkorumpovaný člověk.

Ve chvíli, kdy by vládl Hamas a novým prezidentem by byl Ismaíl Haníjah, který má větší šanci vyhrát prezidentské volby, stále ještě plánované na červenec, Izraelci by měli mnohem zásadnějšího nepřítele. Prezident parlamentní volby zrušil s tím, že Izrael neumožňuje hlasování ve východním Jeruzalémě, k čemuž ho mimochodem zavazují dohody z minulosti.
A Hamas k tomu okamžitě řekl, že Abbás přizpůsobuje politický kalendář Palestinců sionistickému okupantovi. Že Izrael bude rozhodovat, kdy my Palestinci smíme mít volby. Tím Abbás znovu nahrál Hamasu a velká část veřejnosti to tak vnímá. Kromě Hamasu a Abbásova Fatahu je tam celá řada dalších skupin a ty to také kritizovaly.

A tím, co nyní dělají izraelští Arabové v ulicích, se zastávají Palestinců? Nebo je to zase něco úplně jiného, co se potkalo v jeden čas?

Je to velká část jejich motivace. Myslím, že to je aspekt, který se ještě bude rozebírat, ale podívejme se, kdo v těch ulicích útočí. Tam nejsou demonstrace starých Židů a starých Arabů „za naše práva“, tam útočí lůza. Jsou to gangy mladých chlapů, rasistů na obou stranách.
Židé si na svých elektronických platformách píší: „Sejděme se v kipách s cicity (modlitebními provázky), přineste si zbraně, policie nebude zasahovat, nechá nás řádit.“ Tyto násilné gangy rok neměly možnost chodit kvůli koronaviru na fotbal. A to hraje velkou roli.

V čem?

Třeba klub Bejtar Jeruzalém, to je v podstatě politizovaná extremistická pravicová organizace, kde se politický tábor prolíná s fotbalovými chuligány a fanoušky Bejtaru. Ti nemohli chodit na fotbal, ale najednou ejhle, máme tady jinou možnost jít do ulic. U Arabů je to naprosto totožné.
Tisknu se k zemi. A rakety se blíží! Reportérka pod sprchou raket Hamasu

Arabové jsou v Izraeli dlouhodobě diskriminovaní, což vám potvrdí každý seriózní izraelský politik, jsou o tom rozsáhlé zprávy nejvyššího kontrolního úřadu v Izraeli. Do arabských komunit jde daleko méně peněz na infrastrukturu, školství a tak dále. To je letitý fakt.
Ale teď se k tomu přidalo všechno to, o čem mluvíme - ramadán, Den Jeruzaléma, vystěhovávání ve východním Jeruzalémě a samozřejmě Hamas, který si ještě přisadil svou rétorikou.

Hrozí teď podle vás nová intifáda?

Záleží, jak ji definujeme. V minulosti jsme mnohokrát slyšeli, třeba v roce 2014, jak někteří palestinští radikální vůdci volali po vyhlášení intifády. Někdy ji vyhlásili a na nic takového nedošlo, naopak předchozí intifády byly zcela spontánní a nikdo si nevšiml, že začaly. A co je ještě zajímavější, intifáda z roku 2000 skončila a nikdo neví kdy. Možná že už teď někde na Twitteru Arabové a Palestinci píší, že začíná intifáda. Ale jestli začala nebo ne, těžko říct. Teď bych se tolik nesoustředil na okupovaná území, tedy východní Jeruzalém, Západní břeh Jordánu a Gazu. Daleko víc bych se bál intifády, přinejmenším v uvozovkách, přímo uvnitř Izraele.

Jakou roli v tom všem hraje aktuální vnitropolitická situace Izraele? Premiér Benjamin Netanjahu se snaží udržet u moci, sestavením vlády je ovšem pověřen opoziční politik Jair Lapid. Využili Palestinci situace, kdy se izraelští lídři zabývají sami sebou, či naopak Netanjahu, aby upevnil svou pozici?

Nemyslím si, že by Arabové byli motivováni tím, co se děje na izraelské scéně. Zároveň si nemyslím, že by tuto krizi cíleně vyvolal Izrael z vnitropolitických důvodů, jak se můžeme dočíst v některých diskuzích. Jakýkoliv jiný izraelský politik by teď jednal stejně. Nicméně jsem zcela přesvědčen o tom, že situace Netanjahuovi skvěle vyhovuje. Ještě před dvěma dny se schylovalo k tomu, že Jair Lapid sestaví vládu, která bude zvnějšku podporována arabskou stranou Raam.
Ta najednou řekla, že v této situaci se nedá vyjednávat. Do toho Naftali Bennett, bývalý spojenec Netanjahua a exministr obrany, který teď měl jít do vlády s Lapidem a už byli domluvení na rotaci v premiérském křesle, najednou řekl, že z této takzvané koalice změny odchází, protože nelze sestavovat vládu, která by se opírala o arabskou stranu.
Eskalace konfliktu v Izraeli pomáhá Netanjahuovi, může se udržet u moci

Vrací se proto k Netanjahuovi a může se stát, že ten vyhodí dosavadní ministry obrany a zahraničí, sestaví se úplně nová vláda a premiérem bude znova Netanjahu. Je to vysoce pravděpodobné a jeho přínos z této krize je jednoznačně vidět.
Jak současná krize ovlivní sbližování Izraele s arabskými státy, které v poslední době velmi pokročilo?

Arabské prozápadní režimy jako Spojené arabské emiráty, Bahrajn či Jordánsko jsou v situaci, kdy nemohou než odsoudit to, co Izrael dělá. V zákulisí si možná s Izraelci volají a říkají „to je hrozné, co se vám tam děje, to je hrozné, co ten Hamas dělá“, ale veřejně musí naplnit očekávání, že budou s Araby solidární.

Tento vývoj samozřejmě poškozuje to, co Izrael loni tak halasně prodával. Izraelci ovšem navázali mír se státy, se kterými nebyli v žádném konfliktu. Bylo jednoduché dosáhnout mírové dohody s Marokem, ale s Palestinci ji nemají, se Sýrií ji nemají a vztahy s Jordánskem jsou velmi pošramocené, byť oficiálně mírové dohody mají. V tomto ohledu současná krize nemůže přinést nic dobrého.

A jak bude podle vás pokračovat? Hrozí pozemní vpád do Gazy?

To nedokážu odhadnout. V Izraeli jsou vojenské i politické elity, které jsou pro, a elity, které jsou proti. Rozhodovat se bude s ohledem na vojenská kritéria, ale i s ohledem na vnitropolitickou situaci, o které jsem mluvil.
Američané v Radě bezpečnosti OSN tento týden několikrát zmařili přijetí nějakého stanoviska, které by vyžadovalo uklidnění situace. Také víme, že Netanjahu odmítl nabídky k příměří, které přišly přes Rusko a Michaila Bogdanova, ruského náměstka ministra zahraničí. Takže zatím se válčí a Rada bezpečnosti za celý týden neřekla jediné slovo.
ANALÝZA: Jeruzalém jako sud s prachem. Izrael je na pokraji další války

Přesto si myslím a doufám, že Američané už v zákulisí jednají. Prý měli do regionu vyslat náměstka ministra zahraničí Hadyho Amra, což je špičkový diplomat arabského původu, který by jednal s oběma stranami. Věřím, že jednají o příměří, i když navenek se USA staví jednoznačně na stranu Izraele.

Může se teď podařit uklidnit rozjitřené vztahy mezi izraelskými Araby a Židy po tom, co se stalo a stále děje nejen v ulicích Jeruzaléma, ale i v dalších městech?

Pokud jde o to násilí a fyzickou nenávist, umím si představit, že se podaří uklidnit. Prostě bude povolána armáda, o čemž se hodně spekuluje, lidé už budou unavení, vyslechnou apelů na obou stranách. Dnes i vyloženě rasističtí židovští politici vyzývají k uklidnění situace. Léta podněcovali nenávist vůči Arabům a najednou říkají: „To už je moc, nemůžeme lynčovat Araby jen proto, že jsou Arabové.“
Ale daleko zásadnější je ta nedůvěra. Najednou dochází k tomu, že lidé, kteří se znali a potkávali v ulicích, se začali napadat, zapalovat si auta, ničit si obchody, útočit na sebe. To nezmizí, i když přijde armáda, oddělí je a nařídí zákaz vycházení. V myslích lidí to zůstane léta, ne-li déle.

Může to k extremistům posunout i dnešní umírněné Izraelce či Araby?

V ulicích sice řádí menšina Židů a menšina Arabů, jenže pro všechny bude velmi těžké být smířlivý vůči těm druhým. Uzavírá se cesta všem nevládním organizacím a židovsko-arabským projektům, které volaly po smíření. Každým dnem teď ztrácejí půdu pod nohama, protože obě strany se budou ptát: „Vy mluvíte o soužití s těmi, kteří támhle rozmlátili našemu vojákovi hlavu kamením nebo lynčovali našeho řidiče?“ V tomto ohledu to dopadá i na ty umírněné, kteří se na nepokojích nepodílejí.