iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Miliardové škody Stropnického, Sobotky ve Vrběticích...

Podle odborníků a dalších lidí na Zlínsku miliardovou munici ve Vrběticích hlídaly jen dvě ženy s pistolemy na plyn. Drátěný plot byl děravý a ministr obrany Stropnický se o to nestaral, zrovna jako premiér Sobotka. Za války je za to prokurátor..., tvrdí vojenští odborníci, prokurátoři a vojenští soudci. Škoda, že vojenská prokuratura a vojenské soudy byly v ČR zrušeny. Je tady ještě vojenská policie, která by se měla Vrběticemi urychleně zabývat. A hlavně nečinností Stropnického, Sobotky a dalších zodpovědných odborníků armády a spol. Odškodnění žádají po vládě ČR i majitelé pozemků, lesů atd. kolem Vrbětic. Ministryně financí Schillerová by si už měla připravit miliardy.

Kde je tisíc raketometů? Firma Imex tvrdí, že se ztratily nebezpečné zbraně

Tisíc ručních protitankových raketometů RPG 7, osm set samopalů, pět set kulometů a na sto pistolí a tisíce dalších příslušenství jako bodáky na samopaly nebo desítky tisíc zásobníků do kulometů. To vše podle firmy Imex Group chybí po výbuších jejích dvou skladů ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 a mohlo skončit mezi překupníky na černém trhu.

Firma, která měla muniční sklady v pronájmu, teď podala trestní oznámení s podezřením, že tyto zbraně rozkradli buď zloději, nebo někdo z policistů. Nevěří, že by je rozmetal výbuch a nic z nich nezbylo. Policie se domnívá, že za výbuchem skladů stáli dva agenti ruské tajné služby GRU, a dál vyšetřuje, zda jim někdo nepomohl se do areálu dostat. A krouží právě kolem majitele firmy Petra Bernatíka, kterého už v únoru na osmačtyřicet hodin zadržela.

X X X

Obvinění ČR bezdůvodná, řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí

Podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové jsou obvinění Česka proti Rusku „bezdůvodná a rozporuplná“. Agentura TASS uvedla, že podle mluvčí obvinění připomínají nekonečný vnitřní rozruch. Česká společnost se podle ní zamotala do verzí, prohlášení a rétoriky jejích vlastních politiků.

„Pokud jde o prohlášení, která v poslední době dělají čeští představitelé, jsou to opět obvinění naší země. Je to všechno bezdůvodné. Je to všechno rozporuplné. Víte, podobá se to jakémusi nekonečnému vnitřnímu rozruchu, který probíhá pod vnějším dohledem,“ citovala agentura ruskou mluvčí.

Jde o „vnitřní krizi Česka“

Podle Zacharovové „se sama česká společnost zamotala v těchto verzích, v těchto prohlášení a v té hrozné rétorice, kterou každý den slyší a přijímá od svých politiků.“

„Zdá se mi, že se zjevně jedná o vnitřní krizi, která vznikla, a to i pod vnějším vlivem, a kterou musí sama česká společnost překonat,“ řekla mluvčí. Z vyjádření Zacharovové, jež zaznamenala agentura TASS, není zřejmé, na jaká prohlášení českých představitelů z poslední doby reaguje.

Rusko odškodné za Vrbětice platit nebude, obraťte se na USA, zní z Dumy

TASS si ve čtvrtek povšiml konstatování českého ministra zahraničí Jakuba Kulhánka, že vztahy mezi Prahou a Moskvou se aktuálně dostaly na nejnižší úroveň od sametové revoluce v roce 1989. Ministr podle agentury při videokonferenci pořádané washingtonskou Atlantickou radou rovněž řekl, že Praha nechce stupňovat napětí s Moskvou, ale česká vláda musela rozhodně reagovat na situaci kolem incidentu ve Vrběticích.

Česko-ruská roztržka začala po oznámení Prahy ze 17. dubna, že z výbuchů v muničním skladě ve Vrběticích v roce 2014 jsou důvodně podezřelí agenti ruské vojenské rozvědky GRU. Česko a Rusko si následně vzájemně vypověděly desítky diplomatů a česká vláda vyřadila ruskou společnost Rosatom z tendru na rozšíření jaderné elektrárny Dukovany.

X X X

Pět let do Francie nepusťme migranty. Pan brexit vyzve Macrona, spekuluje

Francie by měla posílit zabezpečení vnějších hranic a na tři až pět let zastavit migraci ze zemí mimo EU. Prohlásil to někdejší hlavní unijní vyjednavač pro brexit Michel Barnier, jenž si tak podle francouzských médií připravuje půdu pro kandidaturu v prezidentských volbách. Konat se budou příští rok. Barnier dodal, že přistěhovalectví představuje hrozbu pro stabilitu francouzské společnosti.

„Existuje spojení mezi imigračními vlnami a teroristickými sítěmi, které se do nich snaží proniknout,“ řekl Barnier v neděli televizi RTL s tím, že si samozřejmě nemyslí, že všichni přistěhovalci jsou kriminálníci a teroristé.
„Existuje nebezpečí výbuchu, zejména pokud jde o přistěhovalectví. Musíme prosadit moratorium na imigraci. Musíme si dát čas, abychom naši imigrační politiku vyhodnotili, zkontrolovali a případně upravili,“ řekl s tím, že zákaz by se netýkal volného pohybu v rámci Evropské unie.

Podle sedmdesátiletého Barniera je zapotřebí situaci zhodnotit a zabránit ve Francii spojování rodin migrantů. „Musíme přehodnotit vydávání povolení k pobytu,“ řekl podle listu Politico Barnier, jenž dříve zastával post francouzského ministra zahraničí, zemědělství či životního prostředí.

V úterním rozhovoru pro stanici France 2 pak dodal, že Francie by měla zahájit diskuzi se sousedními zeměmi v Schengenu a požadovat přísnější kontrolu hranic. „Problémy imigrace nejsou maličkosti. Jako politik vím, jak problémy vidět tak, jaké skutečně jsou, jak je Francouzi prožívají a jak hledat řešení,“ prohlásil podle listu The Times.

Evropské vnější hranice a schengenská zóna jsou podle Barniera děravé. „Myslím, že musíme na tři až pět let zastavit imigraci do Francie,“ uvedl. Uprchlíkům a studentům by žádat o povolení k pobytu i nadále umožnil.
„Přistěhovalectví představuje hrozbu pro stabilitu francouzské společnosti. Francie čelí riziku sociální exploze,“ vyjádřil v úterním rozhovoru své pochopení stovkám vysloužilých i aktivních vojáků, kteří napsali francouzské vládě dopis varující před „islámskými hordami“.

Barnier chce omezení imigrace do Francie:

Barnierova slova o migraci a Schengenu vyvolala pobouření v Británii, kde někteří komentátoři vtipkovali, že kdyby Evropa zaujala k přistěhovalectví tvrdší postoj, jak to v současné době navrhuje Barnier, brexit by se možná nestal. Barnier přitom patřil k odpůrcům brexitu.„Barnier prosazující úplné zastavení imigrace na tři až pět let a pozastavení Schengenu. To je opravdu ironie,“ napsal komentátor listu Financial Times Gideon Rachman.

Bude Barnier kandidovat?

Barnierova neobvykle ostrá slova rovněž přiživila spekulace francouzských médií, jestli si republikán Barnier nepřipravuje půdu pro prezidentskou kandidaturu v příštím roce.
Francie potrestá generály za vyhrožování pučem, premiér odsoudil Le Penovou

Ve Francii, kde je Barnier považován za centristu, kritici v reakci na jeho prohlášení uvedli, že příslib omezení imigrace ho přiblížil k linii krajně pravicové Marine Le Penové, která kandiduje do prezidentského úřadu s cílem mimo jiné právě zastavit imigraci do Francie. Takové srovnání ale Barnier odmítl.

Uvedl, že případnou kandidaturu oznámí oficiálně až na podzim. Podle The Times se staví do role francouzského Joea Bidena, zkušeného veterána, kterého je zapotřebí k obnovení klidu ve Francii. „Je to někdo, kdo vytrvá,“ řekl Barnier o americkém prezidentovi. „Je důkazem, že někdo se zkušenostmi a vytrvalostí může vrátit zemi klid a úctu,“ podotkl.

Drulák: Nezvládnutá migrace a antirasismus rozkládají Francii, generálové to vědí
Ačkoli Barnier odmítá srovnání s Le Penovou, podle analytiků se rozhodl zbavit svého hlavního handicapu: „image měkkého sociálního gaullisty“ z umírněného křídla republikánů, a to právě s ohledem na skutečnost, že se francouzská politika v posledních měsících posouvá doprava.

Uspávač hadů bez charismatu, píší ve Francii

Omezení imigrace slibují téměř všichni dosavadní kandidáti na příštího prezidenta. Konzervativec Xavier Bertrand, jenž předsedá radě severního regionu Hauts-de-France, slíbil přísné omezení přistěhovalectví, stejně tak Valérie Pécresseová, která stojí v čele regionu Ile-de-France a o jejíž kandidatuře se také spekuluje.

Le Penová chce ze začátku imigraci ze zemí mimo EU úplně zastavit a posléze povolit maximálně deset tisíc lidí ročně, prezident Emmanuel Macron zase posílil opatření proti nelegálním přistěhovalcům a vyzval k úpravě Schengenské dohody a přísnějším kontrolám vnitřních hranic.

Týdeník Le Point napsal, že Barnier má ale „kvůli své celoživotní reputaci měkkého a ukázněného politika“ ve své straně malou podporu. „Podceňují ho, protože je to vážný a nudný uspávač hadů bez charismatu,“ uvedl list.
Barnier využívá podle BBC mediální vystoupení nejen ke zviditelnění před volbami, ale také k propagaci své nové knihy nazvané Velká iluze, ve které na 500 stranách líčí léta v roli brexitového vyjednavače.

X X X

OPILÁ KRAJSKÁ ŽALOBKYNĚ OSTRAVY TITTKOVÁ PODMÍNKU, 4,5 ROKU NEŘÍDÍ

Okresní soud v Ostravě uložil ostravské krajské státní zástupkyni Petře Tittkové trest 12 měsíců s podmíněným odkladem na 18 měsíců za loňskou nehodu v opilosti, při níž zranila sebe a řidičku protijedoucího vozu. Rozsudek soudu za ublížení na zdraví z nedbalosti a ohrožení pod vlivem návykové látky je nepravomocný, informovala ČT. Podle ní státní zástupkyně zároveň přišla na čtyři a půl roku o řidičský průkaz.

Nehoda se stala loni na konci dubna v ostravské části Koblov a byla při ní zraněna státní zástupkyně i řidička vozu, se kterým se srazila. Podle policie dechová zkouška u ženy, která nehodu zavinila, prokázala zhruba tři promile alkoholu v krvi. Podle ČT státní zástupkyně opilost zdůvodnila obavou, že se její osmdesátiletý otec nakazil covidem-19, což ji natolik znerzvóznělo, že si v práci otevřela lahev tvrdého alkoholu. U soudu uvedla, že svého jednání hluboce lituje a stydí se za něj. Zraněné ženě se omluvila a poslala jí přes 60.000 korun.

Za to, že Tittková 30. dubna v pracovní době pila alkohol, snížil jí Kárný senát Nejvyššího správního soudu loni v prosinci plat o 20 procent na dobu deseti měsíců. Projednávání kárné žaloby, která se týká zmíněné dopravní nehody Tittkové, Nejvyšší správní soud přerušil do doby, než bude rozhodnuto o trestním stíhání. Do té doby má Tittková také pozastavenou činnost a poloviční příjem.

Tittková už dřív čelila kárné žalobě kvůli nehodě pod vlivem alkoholu z roku 2004. I tehdy měla v krvi asi tři promile alkoholu. Před budovou zastupitelství v centru Ostravy zlomila dopravní značku a narazila do dvou služebních vozů policie. Škoda na značce a policejních autech podle prvotních odhadů přesahovala 60.000 korun. Policie případ uzavřela, aniž vznesla obvinění. Žena dostala kárný trest. Tittková tehdy řekla, že neřídila opilá. Tvrdila, že naměřené hodnoty mohly způsobit třeba léky.

X X X

Obhájce žádal, aby si soudci sundali respirátor. Odmítli, a tak podal námitku

Ke kurióznímu incidentu došlo v případu, který tento týden projednával Nejvyšší správní soud. Obhájce podal námitku na podjatost senátu za to, že mají jeho členové nasazený respirátor či roušku. „V případě, že nevidím soudci do tváře, nemohu poznat, jaký je jeho poměr k věci,“ říká advokát Libor Hlavsa z Plzně. Soud jednání odročil.

Právě námitka advokáta Hlavsy donutila tento týden Nejvyšší správní soud (NSS) k odročení jednání o testování na koronavirus v malých firmách. NSS sloučil do jednoho řízení návrhy tří advokátů a jedné živnostnice. Ani se sloučením však Hlavsa nesouhlasil, soudcům vytýkal nesprávný procesní postup, také proto podal námitku podjatosti.
Advokát Hlavsa především trval na tom, aby si soudci sundali respirátory. Chtěl jim vidět do obličeje. Členové senátu to však odmítli, Hlavsa proto poté podal námitku podjatosti, o které musí rozhodnout jiný senát NSS.

„Soudce je povinen se dívat účastníkovi do tváře, účastník řízení má právo dívat se do tváře soudci,“ poznamenal Hlavsa. Nedokáže si proto představit, že by rozhodoval senát o členech se zakrytými ústy. „Přitom jsme všichni testovaní,“ zdůraznil plzeňský advokát.

Soud smetl uzavření obchodů a služeb. Vláda jej špatně zavedla

Účastníci soudních jednání však mají výjimku, ochrana úst a nosu pro ně není povinná. Senáty NSS však v posledních týdnech i přesto veřejně zasedají většinou v respirátorech.
O Hlavsově žádosti se soudci nejprve krátce poradili, ale následně odmítli respirátory sejmout. „Není to na překážku důstojnosti jednání,“ uvedl soudce Filip Dienstbier. Po námitce podjatosti a další poradě soud odročil jednání na neurčito.
Mnohdy řeč těla prozradí více než slova

Redakce iDNES.cz advokáta Hlavsu oslovila s dotazem, zda z jeho strany nejde pouze o natahování líčení. Ten zdůraznil, že na podání námitky má právo.

„V případě, že nevidím do tváře soudce, jak vystupuje v řízení, tak nemohu si udělat poznatek o tom, jaký je jeho poměr k věci,“ doplnil pro iDNES.cz advokát Hlavsa. Ten již v polovině loňského října podal ke Krajskému soudu v Plzni správní žalobu proti údajně nezákonnému zásahu ze strany některých předsedů senátu, kteří po něm požadovali, aby měl nasazenou roušku během jednání v soudní síni.

Advokát je zcela přesvědčen o tom, že předseda krajského soudu vydal opatření, které je nezákonné. „Překročil svoji pravomoc,“ řekl v minulosti pro MF DNES.

„V tomto případě je velmi ztížena možnost účastníka identifikovat vnitřní poměr soudce k věci. Mnohdy řeč těla a mimika obličeje člověka prozradí více než slova, která mají zastřít skutečný vztah soudce k věci,“ podotkl advokát. Má za to, že řeč těla jednoznačně prozradí v každé situaci, jak soudce vnímá a reaguje na konkrétní podnět vnějšího světa. „Tělo totiž nemůže mít soudce pod kontrolou, ale svá slova ano,“ dodal advokát Hlavsa.

Podle mluvčí ministerstva spravedlnosti Marcely Nevšímalové nemůže resort případ hodnotit. „To může pouze soud. Právě soudní senát, a zejména jeho předseda, řídí jednání, udržuje pořádek a reaguje na chování zástupců stran. K tomu došlo i v předmětné věci – advokát vznesl požadavek, soudci jej odmítli, advokát následně vznesl námitku podjatosti, soud zcela logicky odročil jednání,“ řekla mluvčí Nevšímalová.

Státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze a viceprezident Unie státních zástupců Ondřej Šťastný se prý s něčím podobným doposud nesetkal. „Považoval bych tuto kauzu za vyloženě kuriózní. Už proto, že od počátku pandemie v loňském roce nosí všechny osoby v jednací síni, tedy soudce, státní zástupce, obhájce, obžalovaný, svědci a zapisovatel, nasazený respirátor nebo roušku,“ řekl státní zástupce Šťastný.

Obhájce žádal technické parametry roušky

Praxe podle jeho slov ukazuje, že zakrytí dýchacích cest nijak nebrání řádnému průběhu soudního jednání. „S výjimkou případů, kdy má být svědkem identifikována nějaká osoba přítomná v jednací síni. Není však žádný problém, aby si takto poznávaný člověk na chvíli respirátor sejmul,“ doplnil Šťastný.

Ten se setkal s námitkou, kdy obhájce při hlavním líčení namítal, že svědek nemá řádně nasazenu roušku a dokonce po něm dožadoval, aby předložil důkaz, že jeho rouška splňuje veškeré technické parametry.

„S tímto problémem jsem se nikdy nesetkal a i se podivuji nad postupem NSS, že připustil takový průběh řízení,“ řekl pro iDNES.cz advokát Robert Kaše. Ten takové jednání označil za obstrukční.
Mizerně odůvodněné, řekl soud a opatření státu k pozitivně testovaným zrušil

„Stává se, že klienti se snaží odročit jednání a způsobů, jak toho dosáhnout, je vícero. Nicméně rouška pro to zatím nebyla důvodem,“ podotkl Kaše. Podle něj je však možné, že Nejvyšší soud ČR nebo ministerstvo spravedlnosti vydá výklad a postaví na jisto, zda nošení roušek soudci může mít vliv na jejich nestranné rozhodování nebo zda jsou tím porušena práva účastníků soudního jednání.

„V obecné rovině jsou jednání veřejná a má být zachována důstojnost soudního jednání a zachována zásada ústnosti a bezprostřednosti soudního jednání. Nemyslím si, že užitím ochranné pomůcky toto bylo porušeno,“ dodal advokát Kaše.

X X X

České téma předsednictví: Musíme EU naučit vracet migranty, říká analytik

Neexistují sice kompletní statistiky, ale na území EU se v tuto chvíli nachází zhruba milion ilegálních migrantů. Evropská komise nedávno představila novou strategii, která má umožnit rychlejší vracení migrantů do zemí původu. To se ale zatím příliš nedaří. V Rozstřelu to řekl analytik Vít Novotný, podle kterého se například v roce 2019 členským státům EU podařilo navrátit jen 28,9 procenta z těch, kterým byla repatriace nařízena.

Podle Víta Novotného, analytika z Wilfried Martens Centre for European Studies v Bruselu, ohrožuje selhávající návratová politika legitimitu migrační politiky Evropské unie a v důsledku toho i legitimitu celé Unie. „Ve druhé polovině roku 2022 bude EU předsedat Česká republika. A právě na našem předsednictví bude možná záviset, aby se v azylové a migrační politice udělaly změny.“

Nucený a dobrovolný návrat
V EU se praktikují v návratové politice migrantů do země původu dva principy. První je nucený návrat. V tomto případě si migranti musejí platit většinu nákladů, EU jim v rámci repatriace neposkytne téměř žádnou pomoc a tito lidé jsou odkázání převážně jen na své vlastní prostředky. Nevýhodou je také to, že je těžké je k tomuto návrat přinutit.

Mnohem výhodnější je podle Novotného pro migranty dobrovolný návrat, který se momentálně snaží EU co nejvíce prosazovat. „Ten skýtá určité výhody. Ti lidé dostanou zaplacenou dopravu domů a dostanou pomoc, jak tady, na evropské straně, tak v řadě případů i po návratu domů. A dostanou i peněžní odměnou za to, že s dobrovolným návratem souhlasí.“
Migrace dominovala jako klíčové téma v EU ještě před zhruba šesti lety. „Neřekl bych ale, že takzvaná vítací politika Evropské unie byla nějakou oficiální politikou EU. Prostě atmosféra v některých zemích byla otevřenější vůči migrantům a azylantům. Například v Německu.“

Problémem byla podle Novotného skutečnost, že EU neměla v letech 2015 a 2016 mechanismy, kterými by přílivu migrantů zabránila. „V těchto letech šlo o selhání. Nemyslím si, že by tu existoval záměr, aby tolik lidí neregulérně přišlo do Evropy. Ale je třeba říct, že od té doby se zlepšily nástroje Unie. Jsou tu dohody s Tureckem i se severoafrickými státy na předcházení neregulérní migrace a EU také posílila agenturu Frontex.“
České téma předsednictví: Musíme EU naučit vracet migranty, říká analytik

EU se v migrační politice nedaří

Většina nelegálních migrantů podle Novotného pochází z oblasti severní Afriky a blízkého východu. Analytik v Rozstřelu kritizoval skutečnost, že EU se v posledních letech nedaří zvyšovat počet lidí, kteří se vrátí do vlasti.

„Bohužel ten poměr lidí, kteří jsou navrácení, se v posledních letech snižoval. V roce 2016 to bylo 45 procent a v roce 2019 už jen necelých 30 procent. Čili z celkového množství migrantů, kterým byl nařízen návrat, se jich podařilo poslat zpět domů pouze 28,9 procenta,“ konstatuje analytik.

„To je neuspokojivé a existuje tisíc příčin, proč tomu tak je. Myslím, že EU si je dobře vědoma, že otázka návratu je důležitá pro legitimitu celé migrační politiky. Protože pokud se nedaří tyto lidi vracet, tak se těžko voličům zdůvodňuje, proč tu vlastně máme nějakou migrační legislativu,“ říká Novotný.

Podle Víta Novotného není pravdou, že by migrační politika rezonovala pouze v některých státech EU, jako například v Česku nebo Maďarsku. Migrace a třeba i povinné kvóty rozdělují společnost po celé Evropské unii. Zřejmě i proto bylo v roce 2017 upuštěno od povinných kvót, které významná část evropské populace odmítala.

„Je pravdou, že většina evropských zemí v roce 2015 pro povinné kvóty hlasovala,“ upozorňuje Novotný. „Nicméně od té doby se situace změnila. Tábor zemí, které jsou zcela proti povinným kvótám, se rozšířil. Obsahuje například i Rakousko. A situace se mění i ve Skandinávii. Například Švédsko je v této věci vlažnější než dříve.“

České předsednictví a migrace
Migrační politika proto bude důležitým tématem i v souvislosti s blížícím se předsednictví ČR v EU v roce 2022. „Je otázkou, co se zemi střední velikosti podaří dosáhnout v rámci těchto debat. Teď je na stole mnohem větší balíček než pouze strategie pro dobrovolné návraty. Jedná se o nový pakt pro migraci a azyl.“

O něm se podle analytika jedná od minulého roku, ale stále bez úspěchu. „Ani Německu se nepodařilo jako předsednické zemi učinit výrazný pokrok. Takže je otázkou, jestli se následujícím předsednictvím, nejprve Rakouska a pak Česka, podaří dosáhnout úspěchu v podobě reformy azylové politiky.“

Je v EU stále ve hře dobrovolné přerozdělování migrantů? Jaká je národnost migrantů na území ČR? A do jakých evropských zemí migranti nejčastěji míří? I o tom hovořil analytik Vít Novotný v Rozstřelu.

X X X

Odvolaní manželé vyhrávají soudy. Fakultní nemocnici to stojí miliony

Igoru Dvořáčkovi, který musel před třemi lety s ostudou odejít z Fakultní nemocnice Ostrava, vrátily soudy práci i funkci přednosty Ústavu soudního lékařství. Nemocnice zaplatí za nekalou „likvidaci“ lékařů miliony.

Zatímco většina lidí už neví, že v roce 2018 Fakultní nemocnici Ostrava řídil lékař Evžen Machytka, bývalí přednostové klinik a ústavů, které s tehdejším děkanem lékařské fakulty Pavlem Zončou připravil o práci, nezapomenou nikdy.
Dohru jeho kroků navíc musí řešit současní šéfové nemocnice, která za to platí miliony korun, i lékařské fakulty. Dva z expřednostů, manželé Igor a Jana Dvořáčkovi, se s nemocnicí soudí a vyhrávají jeden spor za druhým. Oba už v nemocnici nějaký čas znovu pracují.

Bývalá přednostka Ústavu patologie ještě čeká na definitivní verdikt o jejím odvolání z funkce. U Igora Dvořáčka už soudy rozhodly, že odvolání z funkce i následná výpověď neplatí.
„Skončili jsme tehdy v práci ze dne na den po desítkách let praxe. Museli jsme snášet pomluvy a sedět doma, přitom patologů je nedostatek,“ připomněl Dvořáček.

Na soudy se s manželkou obrátili, aby očistili svá jména. „Chtěli jsme dokázat, což se nám podařilo, že jsme se ničeho špatného vůči nemocnici nedopustili, že to celé byla dehonestační kampaň, za kterou stáli tehdejší šéfové nemocnice a lékařské fakulty, ale mělo to i politické pozadí,“ řekl MF DNES Igor Dvořáček.

Soud důvod odvolání vyvrátil

V písemném rozsudku, který má redakce k dispozici, soudce Krajského soudu Ostrava mimo jiné napsal: „V posuzovaném případě došlo ke zneužití výkonu práva ze strany ředitele žalované i děkana Lékařské fakulty Ostravské univerzity.“
Machytka se Zončou shodně vypověděli, že důvodem odvolání žalobce byla závažná zjištění o manažerských pochybeních a střetu zájmů, která vyplynula z výsledků auditu.

„Podle soudu prvního stupně byl ale tento ‚důvod‘ jednoznačně vyvrácen. Z návrhu závěrečné auditní zprávy nevyplývají žádná (natož závažná) manažerská pochybení žalobce ani střet zájmů,“ uvedl soudce Krajského soudu Ostrava.
Machytka tehdy považoval za problém, že nemocnice zadávala některá laboratorní vyšetření soukromé laboratoři CGB, kterou Dvořáčkovi spoluvlastnili. Soud ale uvedl, že šlo o malé procento specializovaných vyšetření, která nemocnice sama nedělala, a upozornil i na to, že spolupráce pokračuje dosud.

„Bývalý ředitel nemocnice Svatopluk Němeček se spoluprací souhlasil, protože byla výhodná pro obě strany,“ nastínil Dvořáček. „Dokazuje to fakt, že nemocnice posílá vzorky do laboratoří CGB dodnes. Machytka toho jen využil jako záminky, kterou akceptoval tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.“

O osudu přednostů se rozhodne asi v pátek
Motivem Zonči k odvolání Dvořáčka byla podle soudu zřejmě odplata. Za dřívější postoje přednosty v akademickém senátu lékařské fakulty, který navrhl odvolání Zonči z funkce děkana. Ale také za jeho působení v komisi, která na Zonču připravovala podklady pro trestní oznámení. Současné vedení fakultní nemocnice novou situaci řeší. „Rozhodnutí soudu plně respektujeme,“ řekla mluvčí zařízení Petra Petlachová.

Podle ní už nemocnice zaplatila za advokáty v soudních sporech s manželi Dvořáčkovými téměř dva miliony a dalších zhruba 225 tisíc korun jejich advokátovi. Téměř milion vyplatila lékařům za ušlou mzdu, ale o dalších náhradách se ještě jedná.
Jasná zatím není ani budoucnost obou přednostů. Dvořáček je sice od úterý zpět ve funkci, ale až v pátek by se měl dohodnout s vedením nemocnice i lékařské fakulty na dalším postupu.
„Společně hledáme nejlepší řešení, které povede k očištění jmen přednostů, ale zároveň nezpůsobí destabilizaci nemocnice ani fakulty,“ naznačil nový děkan lékařské fakulty Rastislav Maďar.

X X X

Vládní strategie: Stát má zaručit společenský respekt homosexuálům a transsexuálům trestním právem

Stát chce rozšířit trestní zákoník o přitěžující okolnosti i nové skutkové podstaty. Měly by zohledňovat nenávistné pohnutky proti pohlavní orientaci i pohlavní identitě. Rasistické a náboženské útoky jsou nyní trestány přísněji, než útoky homofobní nebo transfobní. Vyplývá to z Vládní strategie rovnosti a odstraňování bariér důstojného života LGBTI+ lidí v ČR“ na roky 2021–2026. Vláda tím chce dotyčným osobám zajistit ochranu a respekt společnosti.

Česká veřejnost je považována (a sama se tak rovněž vnímá) za velmi tolerantní vůči LGBTI+ lidem, přičemž tato tolerance postupně stoupá, uvádí se ve Strategii. Jenže to, co podle Strategie předmětné osoby potřebují, už není pouhá tolerance, nýbrž respekt celé společnosti.

„To, co je ale vyjádřením skutečné rovnoprávnosti je respekt. Respekt k tomu, že vedle mě žije někdo jiný, než jsem já sám/sama, a respekt k tomu, jak jiní chtějí prožívat svůj život,“ uvádí se ve Strategii. Podle Strategie homosexuálové, transsexuálové a další osoby však stále čelí různým formám diskriminace i útoky na jejich důstojnost.
Trestní právo ignoruje odlišné vnímání sexuality

„Právní úprava tedy musí poskytovat dostatečné nástroje k boji a potírání všech těchto forem diskriminace, k jejímu předcházení a také k podpoře společenské rovnosti a respektu,“ uvádí se k tomu ve vládní Strategii pro LGBTI+ osoby. Strategii má Česká justice k dispozici.

Dle výzkumu veřejné ochránkyně práv z roku 2019 se u nás během posledních pěti let cítilo být diskriminováno 38 % LGBTI+ lidí. Z nich 82 % tuto diskriminaci či obtěžování připisovalo své sexuální orientaci. Diskriminováno se cítilo až 86 % dotázaných trans* lidí nebo lidí s trans* minulostí, dále 58 % leseb, 43 % bisexuálních lidí a 33 % gayů. Stejný průzkum také ukázal, že za posledních pět let mělo zkušenosti s obtěžováním a urážením 55 % dotázaných. S fyzickým/sexuálním napadením nebo vyhrožováním násilím mělo pak zkušenost 15 % dotázaných.

Ale jen každý 10. z nich se odhodlá problémy řešit a upozornit na ně, předkládá vládní strategie čísla, které shromáždila ombudsmanka Anna Šabatová.
„Tato čísla ukazují, že je nutné vytvořit robustní zákonný rámec proti diskriminaci a obtěžování LGBTI+ lidí a zajistit jeho praktické vymáhání. České trestní právo však útoky motivované odlišně vnímanou sexuální orientací a genderovou identitou víceméně ignoruje,“ uvádí se k tomu ve vládní Strategii.

Nový trestný čin proti důstojnosti pohlaví

V praxi to podle Strategie znamená, že rasistické či náboženské útoky jsou trestány zhruba o jednu třetinu přísněji než útoky homofobní či transfobní, „byť podstata pohnutky pachatele je vždy předsudek vůči určité skupině“. Přitom naopak u přestupků je přístup k oběma typům útoků stejný, upozorňuje Strategie.

Proto vláda navrhuje opatření s termínem prosinec 2023: „Zahrnout do trestního zákoníku trestné činy motivované sexuální orientací a genderovou identitou či dalšími důvody“. Gestorem má být ministerstvo spravedlnosti.

Co má být účelem a obsahem opatření? „Za účelem dostatečné trestněprávní ochrany LGBTI+ lidí před nenávistnými útoky je nutné novelizovat stávající základní i kvalifikované skutkové podstaty a také přitěžující okolnosti v trestním zákoníku zahrnující nenávistné pohnutky o pohnutku nenávisti na základě sexuální orientace a genderové identity. Bylo by vhodné zahrnout tuto pohnutku i do skutkových podstat dalších trestných činů, kterým jsou LGBTI+ lidé často vystavováni (např. trestné činy proti důstojnosti v sexuální oblasti),“ stojí ve Strategii.
V termínu do konce roku 2023 by v uvedeném duchu měla být předložena novela trestního zákoníku zahrnující postih útoků na LGBTI+ osoby, stojí ve Strategii.

Respekt plyne z lidské důstojnosti

Lidská důstojnost je považována za základ lidských práv podle preambule Ústavy ČR, Listiny základních práv a svobod, ale i podle judikatury Ústavního soudu či Evropského soudu pro lidská práva. „Z lidské důstojnosti plyne respekt ke každému člověku, jeho identitě a individualitě a jeho svobodné činnosti, a naopak zákaz jakýchkoliv zásahů v podobě působení utrpení, ponižování či jiného podobného jednání anebo nepřiměřeného omezování práv,“ vysvětluje dále mimo jiné Strategie.
Strategie vychází z práce pracovní skupiny pod vedením bývalé ministryně Džamily Stehlíkové (Zelení) v roce 2007 a následně Výboru pro otázky sexuálních menšin, který vznikl v roce 2009 při Úřadu vlády. Štafetu převzala nyní bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO11).

Výbor spolu s ní jako se zmocněnkyní vlády pro lidská práva pořádal v létě 2020 seminář odborníků státní správy, akademické sféry a občanského sektoru, kde byly diskutovány aktuální problémy LGBTI+ lidí v ČR, stojí v dokumentu, o kterém Česká justice už informovala v souvislosti s novou snahou zmírnit tresty za pohlavní styk nakažených virem HIV.
Dokument rovněž obsahuje plán na zavedení manželství pro homosexuální osoby včetně umělého oplodnění žen a osvojení cizího dítěte takovými páry. Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

Arenberger pronajímal za miliony svou nemovitost nemocnici, které šéfoval

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger vydělával miliony korun na své nemovitosti, kterou pronajímal vinohradské nemocnici. Tu předtím, než se stal ministrem zdravotnictví, sám řídil. Od nástupu do funkce nicméně nemovitost, která slouží jako nemocniční archiv, pronajímá za symbolickou jednu korunu měsíčně. Nic neetického na svém jednání neshledává.
Arenbergerovi patří areál bývalého státního statku v obci Netřeba na Mělnicku a v jedné z jeho budov sídlí archiv Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, informoval web Seznam Zprávy. Arenberger objekt nemocnici pronajal v roce 2013. Nemocnici vedl od října 2019, předtím v ní byl náměstkem ředitele pro vědu a výzkum.

Arenberger pronájem budovy potvrdil. Prostřednictvím tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví uvedl, že v předchozích pěti letech účtoval nemocnici měsíčně za pronájem 79,16 koruny za metr čtvereční. Celkovou sumu nájemného na přímý dotaz nesdělil.

Podle několika zdrojů z vinohradské nemocnice se měsíční částka pohybovala kolem 100 tisíc korun. Zhruba takovou výši potvrzuje i kalkulace, která vychází z přepočtu jednotkové ceny na rozlohu dvoupatrové budovy, kde archiv sídlí. Ze zjištěných údajů o pronájmu tak plyne, že za posledních pět let Arenberger od nemocnice na nájemném získal kolem šesti milionů korun. Výši nájemného za metr čtvereční za předchozí roky 2013 až 2016 ministr nesdělil.
Podle vedení nemocnice je smlouva v pořádku

„Vedení Fakultní nemocnice Královské Vinohrady prošlo opakovaně kontrolami svého hospodaření a nikdy nebyly shledány žádné pochybnosti,“ uvedl ministr. „Uvedená smlouva nebyla ani v rámci žádné z dalších kontrol nemocnice nikdy rozporována,“ dodal. Vedení vinohradské nemocnice se k otázkám ohledně nájemní smlouvy zatím nevyjádřilo.
„Veřejný funkcionář nesmí zneužít informací a postavení, ve kterém působí, pro svůj osobní prospěch,“ uvedl šéf české pobočky Transparency International Petr Leyer.

Arenberger si vydělal bokem přes 30 milionů, hlavně z kožní živnosti

Pochybnosti vzbudila už Arenbergerova majetková oznámení. Média upozornila na to, že po nástupu do funkce ministra přiznal ke konci roku 2020 mnohonásobně větší majetek a vyšší příjmy, než udával v předchozích letech. Arenberger k tomu uvedl, že na rozdíl mezi daňovým a majetkovým přiznáním ho upozornila média a už je dal do souladu. Podle premiéra Andreje Babiše se Arenberger dopustil přestupku, svou chybu ale napravil a informace o svém majetku musí do detailu vysvětlit.

X X X

Plátno Františka Kupky se v aukci prodalo za 2,4 milionu dolarů

Abstraktní obraz českého malíře Františka Kupky Diagonální plány se v aukční síni Sotheby´s prodal za 2,4 miliony dolarů (50,6 milionů korun) bez poplatku aukční síni. Plátno bylo součástí aukce impresionistů a klasické moderny, která se konala ve středu večer (čtvrtek brzy ráno SELČ) v New Yorku.

Kupkův obraz, pravděpodobně z roku 1924, podle aukčního katalogu pochází ze soukromé sbírky v Kalifornii a na trh se vrací po téměř šestnácti letech. Ve stejné aukci jako Kupka se ve středu dražily také obrazy od Pabla Picassa, Paula Cézanna nebo Marka Chagalla.

Nejdražší položkou večera bylo dvoumetrové plátno od Clauda Moneta s námětem leknínů, které se prodalo za 61 milionů dolarů (téměř 1,3 miliardy korun) bez poplatků.
Server artplus.cz připomíná, že podle aukčního katalogu byl prvním vlastníkem Kupkova obrazu Camille Renault. Velký podporovatel moderního umění a majitel restaurace v Puteaux, kde Kupka žil.

Údajně po Kupkovi pojmenoval i jeden koláč, který ve své restauraci prodával. Kolem roku 1965 se obraz měl dostat do soukromé sbírky v Paříži, ve které zůstal až do zmiňovaného prodeje před šestnácti lety.
V posledních dekádách Kupkova díla pravidelně obsazují první místa českého aukčního žebříčku, za desítky a nyní i stovky milionů korun se ale prodávají i v zahraničí. V červnu 2005 se v Londýně prodal za 237 tisíc liber (necelých 11 milionů korun).
Kupka fascinoval svět umění

Malíř, grafik a ilustrátor František Kupka, který patřil k zakladatelům moderního abstraktního malířství, se narodil 23. září 1871 v Opočně. V Dobrušce se vyučil sedlářskému řemeslu, ale malířský talent jej dovedl na pražskou Akademii výtvarných umění (AVU) a později do Paříže.

Tam se při výtvarných studiích živil malováním plakátů, vyučoval náboženství a dokonce vystupoval jako spiritistické médium. Kolem roku 1903 se poprvé mezinárodně proslavil publikací satirických kreseb.

Podílel se na vzniku a realizaci nového výtvarného směru - orfismu, který přibližuje malířství jiným uměním (hudba, poezie). Byl průkopníkem nefigurativní malby založené na působení barvy. V jeho kompozicích námět nehraje téměř žádný význam, rozhodující je skladba barev a linie.

V roce 1914 odešel dobrovolně na frontu první světové války, v bitvě u řeky Aisne byl raněn. Za své zásluhy získal hodnost kapitána. Pomáhal organizovat československé legie ve Francii po návratu do Paříže, kde založil takzvanou Českou kolonii.
Po válce byl jmenován profesorem pražské Akademie, kde v roce 1920 také přednášel. Rovněž později v Paříži přednášel československým stipendistům. Zemřel 24. června 1957 na pařížském předměstí Puteaux.

X X X

Izrael se děsí občanské války. Střety Židů s Araby doprovází i lynčování

Boje mezi Izraelci a Palestinci se přesunuly i do smíšených izraelských měst, kde začali projevovat svůj odpor i tamní Arabové. Na řadě míst se tvrdě střetli s izraelskými radikály, docházelo i k lynčování. Izraelský prezident Reuven Rivlin vyzval k ukončení násilností a označil situaci za „občanskou válku“. Podle premiéra Benjamina Netanjahua válčí Izrael na dvou frontách.
„Potýkáme se s nesmyslnou občanskou válkou, prosím zastavte to šílenství,“ řekl prezident Rivlin v televizi Channel 12. „Vyzývám všechny místní vůdce, náboženské lídry, občany, rodiče, udělejte všechno, co můžete, abyste zastavili tuto hroznou věc, která se děje před našimi zraky,“ apeloval prezident. „Tato země patří nám všem,“ zdůraznil Rivlin.

Rivlin zkritizoval „ostudné“ mlčení vůdců arabské komunity k výtržnostem podněcovaným „krvežíznivým arabským davem“ s tím, že poskytuje podporu „terorismu“. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl, že to, co se děje v izraelských městech, je „nepřijatelné“. „Nic neospravedlňuje lynčování Arabů Židy a nic neospravedlňuje lynčování Židů Araby,“ prohlásil.
Násilnosti v Izraeli večer pokračovaly, ačkoli do nejproblematičtějších měst policie poslala posily. Desítky lidí jsou zraněny a skoro 400 policie zatkla. Podle izraelského webu Ynet Izrael nad nepokoji patrně ztratil kontrolu.
Jen ve městě Lod, které vyhlásilo ve středu výjimečný stav a zákaz nočního vycházení, bylo zraněno nejméně 20 lidí, včetně 33leté těhotné Arabky. Nepokoje začaly v Lodu v pondělí večer, kdy tam byl při střetech zastřelen třiatřicetiletý Arab.
Zatčeni byli dva Židé podezřelí ze střelby. Arabové se pak vydali do ulic, zapálili synagogu a vyměňovali na stožárech izraelské vlajky za palestinské. Prezident Rivlin situaci v Lodu označil za pogrom.
Muž vynáší Tóru z ohořelé synagogy ve městě Lod:

Rozbroje byly též hlášeny z telavivského předměstí Bat Jam nebo Tiberiasu. V Bat Jamu židovští extremisté napadli obchody arabských majitelů. Televize zaznamenala lynčování arabského řidiče, který zůstal bezvládně ležet na zemi. V Tiberiasu Židé napadli Araby a zraněn byl civilista a jeden policista.

V severoizraelském městě Akko byl těžce zraněn třicetiletý muž kamením, které na Židy házeli arabští obyvatelé města. Židé uspořádali pochod a provolávali na něm smrt Arabům. V Haifě Židé zasypali kamením Araba v autě, řidič zrychlil a jednoho z útočníků zranil.
Mešita jako spouštěč hněvu izraelských Arabů

List The Washington Post podotýká, že nepokoje v izraelských městech s větší částí arabské populace představují vzácnou výzvu pro izraelskou domácí frontu. Masové protesty mezi izraelskými Araby propukly po více než dvou dekádách.
„Spustila to (mešita) Al-Aksá,“ tvrdí profesor politických věd a blízkovýchodní historie Hillel Frisch. Zásah izraelských těžkooděnců proti Palestincům zabarikádovaným v mešitě během oslav Dne Jeruzaléma rozzuřil islamistické hnutí Hamás natolik, že na Izrael začalo posílat rakety, ale vedl i k řadě protestů izraelských Arabů muslimského vyznání ve smíšených městech.
„Shromažďovacím místem pro muslimy je Al-Aksá. To je to, co je spojilo, aby se připojili k válce proti Izraeli v roce 2000. Palestinský nebo arabský nacionalismus nestačil k tomu, aby podnítil masovou podporu. Byla to Al-Aksá,“ sdělil Frisch serveru Jewish News Syndicate.

Jeruzalémská mešita Al-Aksá je spojována s koránskou „Noční cestou“ proroka Mohameda do Jeruzaléma, z něhož vystoupil do nebe. Muslimové proto přičítají jeruzalémské mešitě zvláštní význam a Jeruzalém považují za třetí nejsvatější místo islámu po Mekce a Medíně.

Levicově orientovaný list Haarec píše, že rozbroje jsou reakcí na socioekonomické problémy a diskriminaci, kterým izraelští Arabové čelí. Demonstranty bývají často mladí lidé, kteří odpovědí na výzvy k protestu na sociálních sítích, aniž by tušili, kdo za nimi stojí a proč k nepokojům nabádá.
Izrael přesouvá vojáky k hranici s Gazou, raketová palba pokračuje

Část izraelských Arabů, jejichž celkový podíl v izraelské populaci je dvacet procent, si dlouhodobě stěžuje na údajně přezíravý postoj izraelské vlády. Osočují ji, že neinvestuje do infrastruktury, ekonomiky či raketových útulků, jako tomu činí v převážně židovských městech.

Podle Meira Elrana z telavivského Ústavu pro studia národní bezpečnosti je většina izraelských Arabů integrována do společnosti a uvědomuje si, že v Izraeli se jim daří lépe než většině Arabů ve zbytku Blízkého východu.
„Většina Arabů v Izraeli nevidí to, co se děje v jejich středu, pozitivně,“ přibližuje jejich pohled na současné dění. Nicméně, populace se nyní nachází v „hru měnícím“ momentu, kdy se musí rozhodnout, zda bude pokračovat v „izraelizaci“ či se poddá „palestinizaci“.

Výzvy k ukončení násilností

Představitelé židovských organizací a Izraele vyzývají k ukončení násilností. „Valná většina lidí v Izraeli, Židů i Arabů, je mnohem lepší než ti v ulicích. Většina věří v koexistenci. Role lídrů na obou stranách je snížit napětí, vyzvat všechny k dodržování zákona a pomoci obnovit pořádek,“ prohlásil podle serveru The Times of Israel šéf izraelské opozice Jair Lapid, jehož prezident minulý týden pověřil sestavením vlády poté, co se to po volbách nepodařilo dosavadnímu premiérovi Netanjahuovi.

Krajně pravicový politik Bezalel Smotrič vyzval židovské výtržníky, aby násilnosti ukončili. „Židovští bratři, přestaňte! My nejsme jako oni! Nesmíme sáhnout k násilí. Pokud jde o sebeobranu proti teroru a výtržníkům, pak ano; pokud jde o násilí a ničení majetku, to za žádných okolností,“ řekl.

Sefardský vrchní rabín Jicchak Josef vyzval Židy, aby přestali útočit na Araby. „Na nevinné izraelské civilisty teď útočí teroristické organizace, panuje horká krev, jsme pobouření, je těžké dívat se na ty scény. Nesmíme se ale nechat zavléci do provokací, ubližovat lidem a ničit majetek,“ uvedl rabín v prohlášení. Stojí v něm také, že tóra nedovoluje nikomu brát zákon do vlastních rukou. „My musíme být světlem národa, a ne opakem,“ sdělil vrchní rabín.