iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Stíhat Stropnického, Sobotku za výbuch ve Vrběticích

Prezident Zeman odmítá povýšit šéfa BIS Koudelku, protože 7 let od výbuchu je dlouhá doba, co se stalo, a proč se to stalo. Koudelka a spol. museli určitě vědět, v jakém stavu je areál, že není řádně střežen armádou, kde bylo uskladněna za více než miliardu munice. Kromě toho lidé na Zlínsku upozorňovali státní orgány, že jsou v plotě díry a vojáci neobjíždějí areál transportéry a nestřeží celý vojenský prostor. Ministrem armády byl tehdy Stropnický a premiérem Sobotka.

Vláda pošesté navrhla prezidentovi Miloši Zemanovi, aby povýšil do generálské hodnosti ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku. Novinářům to řekla ministryně financí Alena Schillerová. V předchozích případech Zeman jmenování Koudelky generálem odmítl, k práci BIS i jejího šéfa má dlouhodobě výhrady.

Zeman v televizní debatě řekl, že kdyby se prokázalo, že Koudelka ve vyšetřování odvedl dobrou práci, možná by ho za rok povýšil. V projevu, který debatě předcházel, Zeman uvedl, že ve vrbětické kauze plně důvěřuje Policii ČR a Nejvyššímu státnímu zastupitelství, které vyšetřování dozoruje. BIS nezmínil.
BIS se proti Zemanovi zastává i Babiš. Podle prezidenta rozvědka plácá.

Proti Koudelkovi i kontrarozvědce má prezident výhrady dlouhodobě. Naopak zastává názor, že by měl být Koudelka odvolán. Ten se dostal do sporů s prezidentem kvůli rozdílným názorům na bezpečnostní rizika ze strany Ruska a Číny. V prosinci 2018 Zeman práci BIS tvrdě zkritizoval.
„Doufám, že neprozrazuji jiné státní tajemství než tajemství o neschopnosti BIS. Za šest let není jediný údaj o tom, že by se podařilo odhalit byť jen jediného ruského nebo čínského špióna,“ řekl tehdy prezident a dodal, že BIS jsou „čučkaři”.
Pětapadesátiletý Koudelka je ve vedení BIS od roku 2016, kdy ho vláda Bohuslava Sobotky jmenovala jako nástupce Jiřího Langa, který civilní kontrarozvědku vedl třináct let.

X X X

Mnozí lidé na Zlínsku mají fakta o skladu ve Vrběticích, kdy se o něm psalo před sedmi lety. Muniční sklady byly nebo ještě jsou v bezprostřední blízkosti firmy Bochemie. Vzdálenost muničních skladů od nejbližších domů je cca 800 m, od nejbližší fabriky cca 800 m.

V osudný den před 7 lety byly v jedné z budov 2 zaměstnanci firmy |MEX group a 3 brigádníci, kteří tam poté byli ponecháni sami a zaměstnanci odešli do skladu 16, kde vznik| požár. Brigádníci volali na bránu a dostali instrukce, ať utíkají směrem na Haluzice, kde je zadržela policie a předala vojenské policii, která je vyslýchala do druhého dne, a museli podepsat mlčení...

Armáda se zříká zodpovědnosti, přitom vojenská policie byla na místě hodinu po výbuchu a u Haluzic přistál vrtulník, z kterého zadrželi fotografa a vyslýchali ho 9 hodin.

Z Olomouce z Vojenské ubytovací a stavební správy budov potvrdili, že sklad patří armádě'. Do Květné (37 střech -
MAPY.CZ) přestěhují 2800 tun munice - více se tam nevejde. Ve Vrběticích je v 27 objektech15000 tun munice. Po odečtení váhy obalů 7500 tun. Z toho plyne, že bezpečná kapacita skladu je 3.5x překročena. Práce včetně navážení organizoval starosta z blízké obce, bývalý podplukovník, který si musel být dobře vědom překročení veškerých limitů.

Pracovali tam brigádníci (převážně studenti) bez jakéhokoliv školení za doprovodu zaměstnanců, kteří je nechali v průběhu obědové pauzy v objektech a odjeli do Slavičína na oběd'. Celý sklad hlídali 2vrátní {i ženy) ozbrojené plynovými pistolemi, jejichž povinností bylo areál několikrát za den objet autem.

Plot okolo areálu je popadaný, takže se tam mohl kdokoliv dostat, dokonce i ukrást hromosvod a zavést do sběru. Objekty byly oploceny, ale brány často nebyly zamčené, takže se šlo dostat do bezprostřední blízkosti budov a nikdy žádný vrátný nepřijel zasahovat.

Při požáru zasahovali hasiči včetně dobrovolných, kteří byli povoláni k požáru v muničním skladu (bývalém), ale netušili, že hoří přímo objektu a co obsahuje. Z místa ujeli těsně před finálním výbuchem, který rozmetal sklad a munici po okolí a uhasil požár, Některým ze zasahujících hasičů se objevila po několika dnech na rukou vyrážka.

Finální výbuch nastal po x minutách neřízeného vybuchování munice a tlaková vlna porazila lidi na Královci a Holém Vrchu, tedy ve vzdálenosti až 13 km a všichni měli shodně pocit, že z centra výbuchů vyletěla bomba a vybuchla 100 m od nich. Dosud nikdo nespecifikoval, co mohlo způsobit tak obrovskou explozi. Taktéž nikdo nespecifikoval, co obsahovalo epicentrum, které chladlo 3 týdny a roztavilo železobetonovou podlahu.

Vysvětlení, že neřízené výbuchy, které trvaly 3 týdny, způsobuje zvěř, je více než nepravděpodobné. Vedle úsměvné historky o testování závodních aut je šokující, že po areálu se v doprovodu zaměstnanců pohybovali zahraniční kupci z rizikových destinací a za asistence brigádníků, kteří jim otevírali bedny, si vybírali zboží.. Kde je zaručeno, že tato munice nebude použita proti civilnímu obyvatelstvu, humanitárním pracovníkům, nebo vojskům NATO.

Prohlášení nájemců skladů, že sklady se osvědčily a jsou bezpečné, a že následky nepřekročily hranice areálu, vyvrací akt, že úlomky betonu a kusy munice byly nalezeny na soukromých pozemcích a přímo u rodinných domů... Taktéž poškození dalších 12 budov svědčí o obrovském štěstí, že nedošlo k výbuchům dalších skladů. Nehledě na to, že na okraji areálu se nachází výrobní závod firmy Bochemie, který se zabývá zpracováním raketového paliva.

Z celé EU, a ve svých skladech, které sahají do blízkosti skladů s municí, skladuje jak nezjištěné množství tohoto expirovaného paliva, tak nezjištěné množství vysoce hořlavého chloristan amonného. Přitom při povolovacím procesu a hodnocení vlivu na životní prostředí ElA bylo uvedeno, že areál firmy se nachází na okraji bývalého muničního skladu. Nyní si firma Bochemíe nechala zpracovat novou bezpečnostní zprávu, ve které se opět uvádí, Že se nachází na okraji
bývalého muničního skladu, takže nikdo dosud neakceptoval, že se jedná o areál, kde je několikanásobně přeskladněna úložnost obdobných skladů armády ČR, např. v Hostašovicích.

Je zarážející, že ministři na tiskovce ve Vlachovicích měli po.J'4 dnech po výbuchu prakticky nulové informace o systému obchodování se zbraněmi v ČR a množství skladů na území, a o množství munice ve skladech pronajatých soukromým firmám, které je mimochodem několika násobně vyšší, než má armáda ČR.

Úoa neměli od firem inventarizační sjetiny, dle kterých mělo být ve Vrběticích 1000 tun. Po odjezdu do Prahy toto číslo narostlo na 15000 tun a nyní zázračně kleslo na 7500 tun' Taktéž je skandální prohlášení ministra obrany, že musí vyhodnotit příjem státu z pronájmu areálu s rizikem z toho vyplývajícím... Přitom z Vojenského výzkumného ústavu pronikly informace, že bylo ohroženo území do vzdálenosti 50 km od výbuchu _ dodnes nebyly osvětleny informace o
50 raketách středního doletu ss 20, či informace o raketách země vzduch... od bývalých zaměstnanců pronikly informace, že i armáda měla v minulosti prakticky celou dobu svého působení v areálu problémy s dodržováním bezpečnostních opatření.
Na závěr chceme poděkovat pyrotechnikům za obrovské riziko, které podstoupili za záchranu našich životů. Tento text vznik| ještě před druhým výbuchem 3. L2.2oL4, u kterého je podezření, že vznik| úmyslně z důvodu zahlazení stop z nelegální činnosti provozované v areálu muničních skladů'.

X X X

Slova podpory Zemanovi zní doslova ze všech koutů vlasti, sdělil Ovčáček

Prezidentovi Miloši Zemanovi se po jeho projevu ke kauze Vrbětice, odvysílaném v neděli na CNN Prima News, údajně dostává mohutné podpory občanů. „Už přišel nespočet reakcí. Mnoho za tato slova podpory panu prezidentovi, která zní doslova ze všech koutů vlasti, děkujeme,“ uvedl v úterý na dotaz iDNES.cz mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.

Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček se také vyjádřil k nejnovějším výrokům ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, který obvinil Česko z držení zakázaných zbraní a který označil Zemana za rozumného. Prezidentova slova k Vrběticím, kdy hovořil o nedostatečných důkazech o ruské odpovědnosti, vyvolala nejen na politické scéně kontroverze.

Vyjádření Ruska jsou podle Ovčáčka zaměřená proti Česku a není možné je akceptovat. „Důležitá jsou stanoviska našich spojenců v EU a NATO k vrbětickému případu. Vyjádření Ruska, která jsou zaměřena proti České republice, nelze v žádném případě akceptovat,“ uvedl Zemanův mluvčí pro iDNES.cz.
Okomentoval tím pondělní vyjádření ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, podle kterého se vše související s kauzou Vrbětice stalo „v rozporu s řadou norem a pravidel Evropské unie“. Lavrov také uvedl, že reakce českých politiků na celou kauzu jsou „emotivní“ a „nepříliš rozumné“.

„Existují také významné náznaky toho, že byly porušeny mezinárodní úmluvy, včetně Ottawské úmluvy zakazující protipěchotní miny a takzvané Smlouvy o obchodu se zbraněmi, jejíž stranami jsou, pokud se nemýlím, všichni členové Evropské unie,“ prohlásil ruský ministr. Lavrov naopak ocenil „rozumný postoj“ Miloše Zemana, prezidentská kancelář však vítá spíše podporu od českých občanů.

„Pokud jde o výrok ruského ministra zahraničí na adresu pana prezidenta, klíčová a potěšující je pro nás podpora prezidenta od občanů České republiky, už přišel nespočet reakcí. Mnoho za tato slova podpory panu prezidentovi, která zní doslova ze všech koutů vlasti, děkujeme,“ napsal Ovčáček.
Česko ve Vrběticích porušilo úmluvy, tvrdí Lavrov. Ocenil „rozumného“ Zemana

K pochybnostem o dodržování mezinárodních dohod se již v pondělí vyjádřilo ministerstvo obrany. „Objevují se spekulace, že ve Vrběticích byly skladované zakázané zbraně. Není to pravda, což potvrdil i soud. Česká republika dodržuje mezinárodní úmluvy!“ napsal resort na Twitteru. Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám ministerstva vnitra pak ruské vyjádření označilo za propagandu a popsalo, jak funguje.

„MZV RF nařkne ČR ze skladování protipěchotních min, informaci dementuje české MO, na ruském státním médiu Sputnik stále visí článek s titulkem, který opakuje nařčení RF, reakce je pouze v těle článku, článek se sdílí na soc. sítích,“ napsalo Centrum proti terorismu a uvedlo, že takový postup vede k šíření dezinformací.

Ruská média Zemanův projev zaujal. O agentech ve skladu nejsou důkazy, píší

Kvůli výbuchům minulý víkend vypukla mezi Prahou a Moskvou diplomatická roztržka. Stalo se tak po zveřejnění informace, že podle české tajné služby důvodné podezření padá na ruskou vojenskou rozvědku GRU. Česko kvůli tomu vyhostilo 18 lidí z ruské ambasády v Praze, Moskva pak 20 pracovníků českého velvyslanectví v Moskvě.

Rusko označilo český postup za nepřátelský akt a jeho zdůvodnění za absurdní, nepřátelské a provokační. Ve čtvrtek české ministerstvo zahraničí informovalo o nuceném odchodu dalších ruských diplomatů z Česka do konce května a Rusko oznámilo, že přechází v počtech pracovníků ambasád „na striktní paritu“.

X X X

Na výbuch ve Vrběticích bychom mohli být pyšní, uvažuje ruský expert

Pokud by Rusové přijali českou verzi výbuchu v muničním skladu ve Vrběticích, „pak šlo o skvěle provedenou, odvážnou, složitou a vojensky mimořádně účelnou operaci“, na kterou „bychom mohli být pyšní“ a za niž „bychom se nemuseli nijak stydět“. Píše to v ruském listu Vedomosti profesor moskevské diplomatické školy MGIMO Oleg Barabanov.

Pyrotechnik provádí inspekci poškozených muničních skladů ve Vrběticích. (20. října 2014) | foto: Profimedia.cz
Barabanov je současně programovým ředitelem diskusního klubu Valdaj, ve kterém pravidelně vystupuje i ruský prezident Vladimir Putin. Rusko oficiálně popírá jakékoliv spojení ruských zvláštních služeb s výbuchem ve Vrběticích.

„Česku jako svrchovanému státu nikdo nebránil dodávat zbraně na Ukrajinu oficiálně. Ale pokud si místo toho vybralo cestu pašování, tak pašeráky je nutné potírat stejně jako piráty,“ zdůraznil autor. S odvoláním na nedělní projev prezidenta Miloše Zemana tvrdí, že „v podstatě přiznal“, že v muničním skladu byly zbraně zakoupené bulharským obchodníkem, které nejspíše byly určeny pro Ukrajinu. Tedy tyto zbraně by se dříve či později ocitly na bojišti v Donbasu a byly by použity proti proruským separatistům.

„Za takových podmínek je jakákoliv rozvědka, která si váží sama sebe, prostě povinná překazit dodávku zbraní do oblasti konfliktu přímo u hranic země. Když izraelské zvláštní služby vyhodily do povětří íránské jaderné objekty a zabíjely íránské jaderné fyziky, fungovaly podle této logiky. A nikdo kromě Íránu za to Izrael nepranýřuje,“ poznamenal.
Současně upozornil, že nikdo z hromadně vyhoštěných ruských diplomatů, dokonce ani podle české verze, neměl s výbuchy z roku 2014 nic společného.
Připomněl, že za sovětských dob koloval vtip, že pracovníky sovětského velvyslanectví vyhošťují buď za špionáž, anebo za drobnou krádež v supermarketu. Vzhledem k růstu životní úrovně od sovětských dob se druhá příčina nejeví aktuální.

Jedna věc je, když diplomata přistihnou přímo při činu. Je jasné, že jej nelze uvěznit a soudit, protože existuje diplomatická imunita. Proto jej vyhostí. „To je všední chléb rozvědky, a pokud jsou vztahy mezi dvěma státy dost pevné a je oboustranný zájem je nepoškodit, jednotlivý špionážní skandál je nepokazí,“ píše profesor.

Zcela jiná situace podle něj nastává, když je diplomaty nutné vyhostit nikoliv proto, že je chytili při špionáži, ale z politických důvodů - aby se předvedlo, jak vážná je nespokojenost s počínáním druhé země. Jako je tomu nyní s Českem, anebo dříve bylo v případu Skripalových. Za sovětských dob byly případy, kdy z USA a Británie vyhostili více než 100 sovětských diplomatů najednou.
Vrbětice má na svědomí šestičlenné ruské komando, ne jen dva hledaní

„Češi dnes tvrdí, že 18 vyhoštěných bylo rozvědčíky, a ne diplomaty. Ruská strana to popírá. Hlavní věc ale spočívá v něčem jiném: ani za studené války dokonce ani hromadné vyhošťování diplomatů nevedlo k řetězové reakci a eskalaci. Ale teď se Česko nezastavilo na prvním vyhoštění a konflikt dále roztočilo. Nelze vyloučit ani přerušení diplomatických styků mezi státy, a to tím spíš, že Češi ohlásili záměr odebrat ruskému velvyslanectví nemovitost,“ upozornil komentátor.
Současně poukázal na to, jaké obrovské nemovitosti v centru Moskvy mají bývalé socialistické země: „Dostali je jako přátelé, ale teď je využívají protivníci z NATO - Spojené státy mají v Moskvě menší nemovitosti než Češi, Bulhaři či Poláci. Bude tedy co odebírat při odvetě.“

Bulharsko nabízí pomoc s vyšetřováním

Po pondělním setkání s českým velvyslancem v Sofii Lukášem Kauckým uvedla končící šéfka bulharské diplomacie Ekaterina Zacharievová, že Bulharsko s Českou republikou vyjadřuje „plnou solidaritu“. Českým úřadům nabídlo při vyšetřování kauzy výbuchů ve Vrběticích pomoc.
Vybuchlá munice z vrbětického areálu patřila bulharskému zbrojaři a měla zřejmě směřovat na Ukrajinu. K „bulharské stopě“ případu se místní úřady dosud nevyjádřily.

V sobotu 17. dubna se rozhořela diplomatická roztržka mezi Prahou a Moskvou kvůli důvodným podezřením české strany, že ruská vojenská rozvědka GRU stála za výbuchy ve Vrběticích v roce 2014. Česko kvůli tomu vyhostilo 18 lidí z ruské ambasády v Praze, Moskva pak 20 pracovníků českého velvyslanectví v Moskvě.

Později české ministerstvo zahraničí informovalo o nuceném odchodu dalších ruských diplomatů z Česka do konce května. Rusko následně oznámilo, že přechází v počtech pracovníků ambasád „na striktní paritu“.
Jako projev solidarity s Českem vypovědělo ruské diplomaty Slovensko, Litva, Lotyšsko a Estonsko. Ruského diplomata prohlásilo v pondělí za nežádoucí osobu i Rumunsko, ale jeho premiér Florin Citsu později upřesnil, že krok se nemusí nutně vykládat jako „solidární reakce“.
„Toto rozhodnutí bychom učinili tak jako tak. Nemá to co do činění s tím, co se děje v dalších zemích EU,“ uvedl ministerský předseda. Agentura AFP předtím vyhoštění označila za akt solidarity s Českem.

O žádné zboží jsme nepřišli, tvrdí firma

Minimálně část vybuchlé munice z vrbětického skladu podle mezinárodní investigativní skupiny Bellingcat patřila společnosti EMKO bulharského obchodníka se zbraněmi Emilijana Gebreva, který deníku The New York Times minulý týden přiznal, že dodával zbraně na Ukrajinu, a to i po roce 2014, kdy na východě země tamní separatisté podporovaní Ruskem začali bojovat proti ukrajinské armádě.

Akce ruské vojenské rozvědky GRU měla patrně zabránit vyzbrojování ukrajinské armády. EMKO dnes nicméně v bulharských médiích uveřejnila prohlášení, podle nějž firma při dvojici výbuchů ve Vrběticícíh o žádné své zboží nepřišla.
Gebrev se v e-mailu listu NYT také zmínil o dvou pokusech otrávit ho nervově paralytickou látkou novičok v roce 2015, což je akce připisovaná jednotce GRU označované číslem 29155. Členové této jednotky podle české vlády provedli také útok ve Vrběticích.

Podle zjištění skupiny Bellingcat se Gebrev do hledáčku ruských tajných služeb dostal pravděpodobně proto, že jeho firma je jedinou mimo kontrolu Moskvy, která je schopna zajistit dodávky munice pro zbraně sovětské výroby.
Stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) minulý týden uvedla, že údajní ruští agenti byli v Bulharsku v letech 2014 a 2015 v době výbuchů v šesti tamních zbrojních skladech, které se odehrály podle stejného vzoru. Nová analýza a další důkazy podle stanice naznačují možné spojení GRU s explozemi v Bulharsku. V říjnu 2014 zemřelo při jednom z výbuchů 15 lidí.

X X X

Macronovi hrozí pučem. Zastavte islamisty, nebo..., píší staří generálové

Pořádný rozruch ve Francii vyvolal otevřený dopis dvaceti generálů ve výslužbě, kteří prezidenta Macrona vyzvali k důraznému zákroku proti islamistům usilujícím o „dezintegraci“ země. Pokud tak neučiní, měla by podle nich převzít moc armáda. Rok před prezidentskými volbami se jejich vystoupení dočkalo potlesku od Marine Le Penové.

„Francie je v nebezpečí. Čelí několika smrtícím hrozbám. Přestože jsme ve výslužbě, stále jsme francouzští vojáci a za současných okolností nemůžeme zůstat neteční k osudu naší překrásné vlasti,“ napsali v otevřeném dopise na stránkách konzervativního týdeníku Valeurs actuelles.

Francie podle nich prochází „dezintegrací pod náporem islamistických hord z předměstí, které oddělují velké části národa a činí z nich teritoria podléhající dogmatům neslučitelným s naší ústavou“.
Pokud s tím vláda nic neudělá, dojde podle nich k „explozi a následné intervenci našich přátel v aktivní službě na nebezpečné misi při ochraně hodnot naší civilizace a bezpečí našich spoluobčanů“.

Signatáři otevřeného dopisu tvrdí, že mají v řadách armády širokou podporu a jsou připraveni podpořit politiky, kteří bezpečnost národa berou vážně. „Pokud budeme nadále ztrácet čas tlacháním, ukončí tento chaos jen občanská válka. Mrtví se budou počítat v tisících a ponesete za ně odpovědnost vy,“ varují signatáři dopisu.

Vzpomínky na rok 1961

Dopis podepsalo celkem osm desítek důstojníků ve výslužbě. Na prvním místě je jméno Christiana Piquemala, někdejšího velitele Cizinecké legie. Dnes osmdesátiletý výsadkář byl před pěti lety zatčen na demonstraci příznivců hnutí Pegida u tábora migrantů v Calais a přišel kvůli tomu o vojenské výsady.

Je patrné, že výzva vychází z ideje islámského separatismu, která během posledních let pronikla i do mainstreamové politiky. Podle ní na imigranty obývaných předměstích vzniká stát ve státě, kde bují islámský radikalismus. O nechvalně známých banlieue se proto někdy hovoří jako o „ztracených územích Republiky“.

Muslimové nás kolonizují. Bořitel tabu může Le Penovou dostat do čela Franci

Do boje proti „islámskému separatismu“ se loni pustil i Emmanuel Macron. Slíbil, že novým zákonem zatočí s působením radikálních imámů vyškolených v cizině a dohlédne na financování mešit. Podle analytiků se tak pokouší před blížícími se prezidentskými volbami získat hlasy pravicových voličů.

Otevřený dopis hrozící zásahem armády byl ovšem pro jeho vládu příliš – nepochybně jí neušlo, že byl zveřejněn přesně šedesát let po nezdařeném puči proti prezidentu de Gaullovi a jeho záměru ukončit francouzskou nadvládu v Alžírsku.

Prezidentka Le Penová? Její šance rostou, Macron je v nesnázích

„Ten dopis představuje pouze hlas několika generálů v papučích, kteří už v našich ozbrojených složkách nehrají žádnou roli a reprezentují jen sebe,“ reagovala ministryně obrany Florence Parlyová.
Na stranu signatářů se naopak postavila šéfka Národního sdružení Marine Le Penová. „Jako občanka a politička sdílím vaše utrpení. Nabízím vám, abyste se připojili k našemu úsilí v nastávajícím zápasu o budoucnost Francie,“ napsala politička, která se podle všeho za rok utká s Emmanuelem Macronem ve druhém kole prezidentských voleb.

Britské The Times připomínají, že výzva vysloužilých důstojníků byla zveřejněna čtyři dny předtím, než tuniský islamista v Rambouillet poblíž Paříže ubodal 49letou policistku. Le Penová a ostatní pravicoví politici vraždu uvádějí jako poslední příklad toho, že Macronova vláda nedokáže zastavit teroristy a vyřešit problém radikálního islámu.

X X X

Dělal na Donbasu odstřelovače, zní v žalobě. Čechovi hrozí 20 let

Státní zástupce viní českého občana z toho, že se v oblasti Donbasu zúčastnil bojů proti ukrajinským ozbrojeným silám jako průzkumník a odstřelovač v řadách tzv. Luhanské lidové republiky. Čech později působil jako velitel družstva a na území pokládal miny. Případ chce začít příští týden projednávat pražský městský soud. Za teroristický útok a účast na teroristické skupině mu hrozí 12 až 20 let vězení.

Obžalovaný Čech odcestoval podle státního zástupce z vlasti se záměrem aktivně podpořit nelegální separatistické struktury v ozbrojeném konfliktu proti vládě Ukrajiny. V červenci 2015 údajně odletěl z pražského Letiště Václava Havla nejprve do ruského Rostova na Donu. Odtud odjel na východní Ukrajinu a nelegálně překročil hranice do Donbaské oblasti ovládané tzv. Doněckou lidovou republikou a tzv. Luhanskou lidovou republikou.

V obžalobě stojí, že muž po svém příjezdu podepsal roční smlouvu o službě v armádě Novoruska. „Nechal se organizovanými ozbrojenými složkami tzv. Luhanské lidové republiky vyzbrojit, vystrojit a vyškolit v provádění minové a pyrotechnické činnosti a vycvičit odstřelovačem,“ píše se v ní.

Muž se poté údajně účastnil bojových operací se záměrem zranit či usmrtit ukrajinské vojáky. Dosáhl hodnosti seržanta a v září 2016 se stal velitelem družstva. Poté organizoval fungování utajených pozorovacích stanovišť. „Jako člen průzkumně-diverzní skupiny osobně uskutečňoval pokládání min v oblasti podélné čáry rozhraničování a pastí z granátu,“ tvrdí státní zástupce.
Dodal, že za svou službu byl Čech vyznamenán pamětním odznakem a že na Ukrajině působí až do současnosti.
Obdobný případ v Plzni
Obdobný případ řeší i Krajský soud v Plzni, kde čelí obžalobě z teroristického útoku šestadvacetiletý muž. Vinu odmítá a tvrdí, že na výcvikové základně armády separatistů působil jako civilní zaměstnanec a pracoval v kuchyni.

Policie zadržela pět lidí. Podezírá je z náboru na Ukrajinu v ruské režii

Se zapojením českých občanů do bojů na straně tzv. Doněcké lidové republiky souvisí i aktuální vyšetřování, při němž skončili minulý týden ve vazbě pravoslavný kněz a předseda a člen spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír.

Doněcká a Luhanská oblast leží na samém východě Ukrajiny. Před konfliktem, který vypukl na jaře 2014, žilo v obou oblastech 6,6 milionu lidí. Proruští separatisté tam vyhlásili samozvané státy, Doněckou lidovou republiku a Luhanskou lidovou republiku. Ozbrojený konflikt si od té doby vyžádal tisíce mrtvých. Ukrajina a Západ obviňují z vojenské podpory separatistů Rusko, Moskva to popírá. V poslední době se situace na východě Ukrajiny znovu vyostřila.

X X X

Comeback Michala Haška. Hamáček ho udělal svým náměstkem na vnitru

Jan Hamáček v úterý představil personální změny na ministerstvu vnitra. Vedení resortu posílí dva noví náměstci Petr Vokáč a Michal Hašek. Vokáč bude mít na starosti legislativu, Hašek se stane nástupcem Jakuba Kulhánka, který byl v minulém týdnu jmenován ministrem zahraničních věcí. Mimo jiné naváže na dosavadní spolupráci v oblasti integrovaného záchranného systému.
„Chtěl bych představit své dva nové spolupracovníky, kteří posílí vedení ministerstva. Tím prvním je pan náměstek Petr Vokáč, ten bude řídit sekci legislativy, správy a územní samosprávy. Druhým je Michal Hašek, který bude náměstkem člena vlády,“ uvedl nové kolegy Hamáček.

Vokáč uspěl ve výběrovém řízení, které se uskutečnilo 15. dubna. Na základě doporučení byl Hamáčkem jmenován. Vokáč byl dočasně pověřen vedením sekce po odchodu Petra Mlsny. Funguje také v rámci Ústředního krizového štábu, kde koordinuje věci související s volbami a územní samosprávou. „Získal jsem v něj maximální důvěru,“ řekl Hamáček.

Hamáčkův předchozí náměstek Jakub Kulhánek se minulý týden stal ministrem zahraničí. Jeho nástupcem bude Michal Hašek. „Oslovil jsem Michala Haška s nabídkou, zda by nám posledních šest měsíců v resortu pomohl zvládnout,“ řekl vicepremiér.
„Chci mít vedle sebe člověka, který mimo jiné zvládne i komunikaci a koordinaci mezi státem, kraji a obcemi, nebo přechod složek profesionálních i dobrovolných IZS z krizového režimu do běžné činnosti,“ vysvětlil Hamáček.
Upozornil také, že jmenování Haška není jeho návratem do volených funkcí, jedná se o nástup do vysoké úřednické funkce. Bude si také muset požádat o bezpečnostní prověrku a nebude kandidovat ve sněmovních volbách.

Vicepremiér připomněl také minulost svého nového náměstka. „Pokud Michal Hašek ve své minulosti vedle mnoha dobrých věcí udělal v pozici hejtmana nebo poslance nějaké chyby, tak já to beru za kapitolu uzavřenou. On se za ty chyby omluvil, odešel z vrcholné politiky. Jeho práci v resortu budu hodnotit pouze pohledem současnosti,“ řekl Hamáček.
Lánský puč i podezřelé získání titulu

Hašek byl v minulosti spojovaný s řadou problémů. Nejčastěji je připomínaná jedenáctkrát zopakovaná lež v přímém přenosu České televize po utajované schůzce v Lánech s prezidentem Milošem Zemanem po volbách v roce 2013, známé také jako Lánský puč.
Bývalý jihomoravský hejtman Hašek na této schůzce spolu s několika vysoce postavenými členy ČSSD jednal s prezidentem o sesazení Bohuslava Sobotky z pozice lídra strany a týmu vyjednavačů o vládě.
„To je nějaká fáma, která se šíří. Údajná schůzka se neuskutečnila. V sobotu večer se žádná schůzka s panem prezidentem neuskutečnila. Neprobíhala žádná komunikace s prezidentem,“ tvrdil v rozhovoru s Danielou Drtinovou v České televizi Hašek.

Později se sice omluvil, že své kolegy i veřejnost „uváděl v omyl“, jeho pověst ale tyto události výrazně ovlivnily. Hašek nakonec 8. listopadu 2013 opustil funkci statutárního místopředsedy ČSSD, v dubnu 2014 odešel i ze Sněmovny a stáhl se na krajskou úroveň.
Po odchodu z funkce hejtmana mimo jiné působil jako poradce prezidenta Miloše Zemana, poradce ministra vnitra a předsedy ČSSD Hamáčka a ministra zemědělství Miroslava Tomana, pracuje také jako advokátní koncipient.

Kontroverzní bylo také získání Haškova titulu. MF DNES v roce 2019 přinesla informace o tom, že titul JUDr. na slovenské soukromé Vysoké škole v Sládkovičově získal na základě práce, která podle oslovených expertů nedosahovala vysokých kvalit a pravděpodobně by neuspěla ani jako seminární práce. Na škole vedené sociálními demokraty ji ale obhájil.
Hašek titul JUDr. neměl získat. Jeho práce by propadla i jako seminárka

Hašek poté oznámil, že si nechá svou rigorózní práci prověřit na dvou právnických fakultách v Praze a v Brně. V říjnu 2013 deníku MFD řekl: „Vše podstatné jsem ke své rigorózní práci řekl.“
Hašek také spolupracoval s kontroverzní lobbistkou Janou Mrencovou, která byla nepravomocně odsouzena za nabízení úplatku k ovlivnění novinářů. Během jejich společného působení utratil Jihomoravský kraj minimálně 650 tisíc korun za publikování pozitivně laděných textů o krajském vedení.

„Lhář zpět na scéně“
Haškův nástup se stal terčem kritiky některých současných i bývalých politiků. Krátce reagoval například Miroslav Kalousek nebo poslanec Evropského parlamentu a místopředseda KDU-ČSL Tomáš Zdechovský. „Novým náměstkem Honzy Hamáčka bude Michal Hašek... už jsem si říkal, že mě u současné vlády nic nepřekvapí,“ napsal europoslanec na svém Twitteru.
Hamáčkův předešlý náměstek Jakub Kulhánek působil na ministerstvu vnitra v této funkci od roku 2018, podle médií byl blízkým Hamáčkovým spolupracovníkem. Z funkce odešel poté, co se Hamáček rozhodl navrhnout odvolání dosavadního ministra zahraničí Tomáše Petříčka. Vedení české diplomacie se měl ujmout ministr kultury Lubomír Zaorálek, ten to ale odmítl.
Na ministerstvu vnitra v současné době pracuje podle webu úřadu pět náměstků. Mezi úzké vedení úřadu patří také státní tajemník ministerstva vnitra Josef Postránecký.

X X X

EU nedotovala, Česko však ano. Agrofert v rámci auditu dostal 155 milionů

Z projektů kritizovaných auditem Evropské komise vyplatilo Česko firmám holdingu Agrofert ze státní pokladny zhruba 155 milionů korun, upozornil server iROZHLAS.cz. Sto milionů získala firma Penam, padesát pak Lovochemie. Posledních pět použila firma Cerea. Podle mluvčího Agrofertu společnost žádné peníze vracet nemusí.

Mluvčí Evropské komise Balázs Ujvari v pondělí řekl, že Česko nemusí na základě auditu vracet unii žádné peníze. České úřady totiž nepožádaly o proplacení evropských dotací, které byly předmětem auditu. Dotace na některé z dotčených projektů už však stát takzvaně předfinancoval ze státního rozpočtu.

Jedná se podle iROZHLAS.cz o dotaci 100 milionů korun na stavbu linky na toastový chléb firmy Penam, 50 milionů pro firmu Lovochemie na vylepšení výroby hnojiv a dvě dotace dohromady za zhruba pět milionů na výměny sušáren zrnin pro firmu Cerea.
Projekty linky na toastový chléb a výrobu hnojiv podle auditu nepřinášejí dostatečné inovace, což bylo podmínkou získání evropských peněz. U peněz na sušárny pro firmu Cerea je problémem podle serveru mimo jiné to, že tendr na dodání sušáren vyhrála firma TIS-CR, jejímž jednatelem a společníkem je Ivan Hájek, bratr člena představenstva a finančního ředitele Cerey Petra Hájka.

Ze zprávy nevyplývá povinnost peníze vracet

„Ze zprávy nevyplývá žádná povinnost ani pro Českou republiku ani pro společnosti skupiny Agrofert vracet jakékoli dotační prostředky,“ uvádí se v tiskovém prohlášení Agrofertu. Podle něj je audit interním dokumentem Evropské komise a nemá povahu právního rozhodnutí.

Podle Agrofertu doposud ve všech případech byly veškeré audity vždy důvěrné a neveřejné. Jde o první případ, kdy byl text auditní zprávy zveřejněn. Audit rovněž nemá obdoby v tom, že účelově a diskriminačně zkoumal pouze dotační prostředky jedné podnikatelské skupiny, míní.

Se závěry komise nesouhlasí ministerstvo průmyslu a obchodu nebo ministerstvo pro místní rozvoj. Resort pod vedením ministryně Kláry Dostálové poslal poslední reakci na audit v březnu, odpověď od Evropské komise podle ministerstva ještě nepřišla.
Česko nemusí kvůli Agrofertu vracet peníze. Žádné ani nevzalo, uvedl Brusel

„České orgány ve svých reakcích zaslaných Evropské komisi opakovaně uvedly, že řídicí a kontrolní systémy byly nastaveny v ČR v souladu s unijními a vnitrostátními pravidly upravujícími otázku střetu zájmů a že na této pozici Česká republika trvá,“ odpovědělo ministerstvo pro místní rozvoj iDNES.cz s tím, že pracují na dalších opatřeních, ke kterým se zavázaly v reakci na auditní zprávu a kontrolují i další projekty.

Dělá se analýza

„Zároveň české orgány analyzují možné právní kroky, které by vedly k získání rozhodnutí soudu týkajícího se postupu při aplikaci podmínek upravujících poskytování dotací ve vazbě na prevenci střetu zájmů. Ve věci střetu zájmů dosud neexistuje pravomocné soudní rozhodnutí,“ doplnilo ministerstvo pro místní rozvoj.

Není tak ale jisté, jestli budou příslušné státní úřady po firmách Agrofertu požadovat vrácení již státem vyplacených peněz na zmíněné projekty.
Například u dotace na linku na toastový chléb ministerstvo průmyslu a obchodu nadále tvrdí, že holding nárok na peníze měl. Nechává si kvůli tomu zpracovat nový znalecký posudek, podle něhož se podle serveru rozhodne, zda bude peníze po Agrofertu chtít zpět.
EU neproplatí dotaci na linku toastů Penamu, projekt není inovativní

Závěrečná zpráva auditu je konečná a Česko její závěry může napadnout pouze u soudu. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová v pondělí novinářům řekla, že České orgány se závěrem auditu nesouhlasí. Stojí proti sobě podle ní dva právní názory a úřady analyzují možné kroky, které by vedly k získání soudního rozhodnutí.

Audit se týkal dotací Evropské unie pro Agrofert, který vlastnil premiér Andrej Babiš. V roce 2017 Babiš vložil kvůli zákonu o střetu zájmů akcie svých firem do svěřenských fondů. Podle závěrečné zprávy auditu, kterou komise zveřejnila v pátek, ale Babiš fondy ovládá, a je tak ve střetu zájmů. Babiš označil audit za účelový a zmanipulovaný.

X X X

Státu došly testy pro školáky, tendr na nové je zrušený. Zásoby škol se tenčí

Správa státních hmotných rezerv nemá v tuto chvíli ve skladech pro školy žádné další zásoby antigenních testů na covid-19. Všechny již vydala. Základní školy mají zásoby antigenních testů zhruba do 7. května. Ministerstvo školství situaci od pondělí intenzivně řeší s ministerstvem zdravotnictví, které má urychleně upřesnit specifikace, aby na ně správa mohla vypsat novou zakázku. Hejtmani odmítají, aby povinnost státu, zajistit antigenní testy, padla na školy a kraje.

Předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr v pondělí oznámil, že správa zrušila tendr na 5,6 milionu antigenních testů na koronavirus do škol. Ani jeden ze čtyř zájemců nesplnil zadávací podmínky, a to ani v dodatečném termínu, a tak správa musela všechny firmy vyloučit.

Základní školy mají zásoby antigenních testů od státu na testování žáků a učitelů na covid-19 zhruba do 7. května. S testováním by pak mohly pokračovat jen školy, které si již dříve bez pomoci státu zajistily třeba PCR testy. Takových škol ale není v Česku mnoho. Navíc i tyto školy využívají antigenní testy pro žáky, kteří přijdou do školy jindy než v den určený pro PCR testování. Vyplývá to z odpovědí zástupců Asociace ředitelů základních škol.

Hejtmani odmítají, aby povinnost státu zajišťovaly samotné školy. „Bohužel, s výběrovým řízením na dodávky testů pro školy to dopadlo přesně tak, jak jsme předpokládali a opakovaně jsme na to riziko upozorňovali. Stát nebyl schopen vysoutěžit dodavatele a od 10. května nebude mít čím testovat žáky ve školách. Pokud v této chvíli argumentuje ministerstvo tím, že školy si mohou nakoupit ty testy samy, tak je to naprosto nesmyslné. Stát nebyl schopen situaci vyřešit za posledních „X“ týdnů a školy teď budou narychlo soutěžit desítky tisíc testů,“ zdůraznil předseda Asociace krajů a hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba

„Nemáme teď vůbec jistotu, jak to testování teď bude probíhat a jako hejtmani odmítáme, aby školy byly vystaveny povinnosti teď rychle během týdne zařídit soutěž, kterou nebyl schopen zorganizovat stát. Řeči o zavedení PCR testů jsou sice hezké, ale stát dodnes neřekl, jestli na tak masivní testování všech škol reálně existují kapacity a co by to ekonomicky znamenalo. Opakovaně se jako AKČR snažíme, aby tohle bylo jasně řečeno” uzavřel Kuba.

Pět týdnů se na ÚKŠ ptám, co bude, až stát nezvládne VŘ na další AG testy pro školy a zjistí, že za týden dojdou: “Ne že nám pak řeknete, že si je školy mají vysoutěžit samy!” Stát zrušil VŘ a od 10. května není čím testovat. MŠMT : Školy si mohou testy vysoutěžit samy.
„Situaci od pondělního odpoledne intenzivně řešíme tak, aby ministerstvo zdravotnictví urychleně upřesnilo specifikace a zakázka mohla být Správou státních hmotných rezerv vypsána znovu,“ uvedla dnes na dotaz ČTK mluvčí ministerstva školství. Úřad podle ní již dříve upozorňoval na to, že centralizovaný nákup může mimo nouzový stav znamenat problém, což se nyní ukázalo. Právě proto podle ní pandemický zákon umožňuje, aby si testy nakoupili i zřizovatelé či školy sami a ministerstvo jim následně posílilo rozpočty jednorázovým normativem. Zopakovala, že návrat žáků do škol ohrožen není.

Testování na covid-19 se ve školách dělá povinně dvakrát týdně neinvazivními antigenními testy, jejichž výsledek se zjistí do 15 minut. Jako alternativu si školy mohly zajistit jednou týdně PCR testování, které je dražší a jeho výsledky bývají k dispozici až další den, protože se vyhodnocují v laboratoři. Na rozdíl od antigenních testů ale odborníci hodnotí PCR testy jako přesnější. Antigenní testy dosud pro školy zajišťoval stát.

Podle ministra školství Roberta Plagy není jisté, zda se testy podaří do škol dodat včas. Zároveň to ale označil za příležitost urychlit využívání PCR testů do škol. Vláda podle něj udělá vše pro to, aby kvůli komplikacím s testy nebylo nutné omezovat výuku.
Novou zakázku podle Švagra správa rezerv do dnešního poledne zatím nevypsala. „Čekáme na podklady z ministerstva školství a ministerstva zdravotnictví,“ uvedl. Správa podle něj už všechny antigenní testy pro školy ze svých skladů vydala a další nyní nemá.
„Pokud jde o PCR testy, tak nikdy jsme žádný požadavek na jejich nákup neobdrželi a je to celkem logické, protože testy musí odebírat zdravotnický personál a vyhodnocuje je specializované pracoviště. Takže to není produkt pro náš nákup,“ řekl.
Školy podle mluvčí ministerstva školství dosud spotřebovaly asi dva miliony antigenních testů pro žáky a 700 000 pro zaměstnance. „PCR testy zatím alespoň částečně používá 207 škol, mnohé z nich však jen pro zaměstnance. U žáků šlo zhruba o 5 000 testů PCR,“ řekla. V ČR je podle statistik ministerstva zhruba 5300 mateřských, 4 200 základních a 1300 středních škol. Jaké mají jednotlivé školy rezervy, podle mluvčí v tuto chvíli nelze přesně určit. Stát jim rozdělil 2,6 milionu antigenních testů od společnosti Lepu a pět milionů testů od společnosti Singclean.

Na základě připravovaného otevírání škol a odhadu budoucího vývoje ministerstvo na začátku dubna stanovilo, že dostupné zásoby antigenních testů mohou školám vydržet nejdéle do týdne od 10. května. Úřad pak zároveň podle Plagy navrhnul, aby SSHR zajistila nákup antigenních testů pro školství do konce školního roku ve výši 14,35 milionu kusů. Vláda ale rozhodla o nákupu pouze 5,6 milionu kusů, které měly školám vydržet zhruba do konce května. Tyto testy zatím správa nezajistila.

Minulý týden směřovalo do škol 3,5 milionu antigenních testů Singclean. Již dříve školy dostaly 2,6 milionu antigenních testů od společnosti Lepu a 1,5 milionu později objednaných testů od společnosti Singclean. Oba se vyrábějí v Číně a podle kritiků nejsou úplně spolehlivé. Vítěz poslední zakázky - firma Masanta s testy Singclean - už minulý týden oznámil, že se do současného tendru nepřihlásil.

Podle předsedy Asociace ředitelů základních škol Michala Černého by nyní všechny školy měly mít dostatek testů do 7. května. Něco jim zřejmě zbyde, ale podle něj už to asi nebude ani na jedno kompletní testování. Věří, že zástupci vlády problém včas vyřeší. Pokud by si měly testy pořizovat samy školy, doufá, že dostanou aspoň seznam testů, které jsou vhodné. Místopředseda asociace Jaroslav Jirásko se takového řešení hrozí. Školy by podle něj musely vyhlašovat jednotlivá výběrová řízení. „To by bylo peklo,“ řekl.

Konkrétně Masarykova základní škola v pražských Klánovicích, kterou vede Černý, využívá PCR testy v kombinaci s antigenními testy. PCR testování dělá v termínech domluvených s laboratoří. Škola ho má nyní domluvené do konce příštího týdne a zároveň má potom ještě zásobu antigenních testů na dva týdny, a to i pro druhý stupeň v rotační výuce, řekl ředitel. PCR testování podle něj zajistili školám někteří zřizovatelé, jako třeba Praha 9. „Ve finále ale naprostá většina škol po republice má testy antigenní,“ řekl. Sám slyšel asi o 80 školách se zájmem o PCR testování. V Česku je kolem 4 200 základních škol.
Základní škola K. V. Raise v Lázních Bělohrad, kterou řídí Jirásko, PCR testy nepoužívá. Spotřeba antigenních testů v dalších dnech bude podle vedení školy záležet i na tom, kolik deváťáků se bude testovat k přijímacím zkouškám ve škole a kolik třeba jinde. Až příští týden se tak ukáže, co zbyde do pondělí 10. května. Při rotační výuce prvního stupně a skupinových konzultacích druhého stupně se podle Jiráska dosud testovalo vždy kolem 100 dětí a 35 zaměstnanců. Škola má zhruba 400 žáků.

X X X

Izrael páchá vůči Palestincům zločin apartheidu, uvádí Human Rights Watch

Organizace Human Rights Watch obvinila Izrael z páchání zločinu apartheidu a pronásledování Palestinců a izraelských Arabů. Podle závěrů organizace je cílem izraelské politiky vůči Palestincům v oblasti jejich systematické utlačování a udržení židovské izraelské nadvlády. Izraelské ministerstvo zahraničí označilo dokument s těmito tvrzeními za směšný a chybný.
Asi 6,8 milionu židovských Izraelců a 6,8 milionu Palestinců dnes žije mezi Středozemním mořem a řekou Jordán, uvádí úterní souhrnná zpráva Human Rights Watch (HRW). Oblast zahrnuje Izrael a okupované palestinské území, které tvoří Západní břeh Jordánu, včetně východního Jeruzaléma, a pásmo Gazy.

Palestinci ztrácí půdu. Pracují pro židovské osadníky, nemají jiné možnosti
Ve většině oblasti je podle zprávy HRW Izrael jedinou vládnoucí mocí a ve zbytku vykonává primární autoritu vedle omezené palestinské samosprávy.

„Napříč těmito oblastmi a ve většině aspektů života izraelské úřady metodicky privilegují židovské Izraelce a diskriminují Palestince. V některých oblastech jsou tyto deprivace tak závažné, že se rovnají zločinům apartheidu a pronásledování proti lidskosti,“ píše se ve zprávě nevládní organizace za lidská práva.

HRW v dokumentu poukazuje na omezování pohybu Palestinců nebo zabírání palestinské půdy ve prospěch židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu, což spadá pod zločiny apartheidu. „Izraelské úřady v Izraeli a na palestinských územích udržují svou dominanci nad Palestinci kontrolou území a demografického vývoje ve prospěch izraelských Židů,“ stojí ve zprávě.
Izraelské ministerstvo zahraničí dokument označilo za směšný a chybný a obvinilo HRW z protiizraelského postoje. Podle něj tato organizace roky propaguje bojkot Izraele.

Autoři dokumentu dospěli k závěru, že „izraelští představitelé spáchali zločiny proti lidskosti“, jak je definuje konvence o apartheidu z roku 1973 a Římský statut z roku 1998, tedy zakládající smlouva Mezinárodního trestního soudu (ICC). Ten se chystá vyšetřovat případné válečné zločiny spáchané v Izraeli a na palestinských územích zejména izraelskou armádou, ale také palestinskými radikály.

Autora dokumentu Izrael v roce 2019 vyhostil
Izraelský ministr pro strategické záležitosti Michael Biton o zprávě řekl, že v ní nejde o lidská práva, ale že je to nový projev snahy HRW upřít Izraeli právo na existenci jako státu židovského národa. Ministerstvo zahraničí uvádí, že program HRW vůči Izraeli je diktován hnutím BDS (Boycott, Divestment and Sanctions), které vyzývá k bojkotu Izraele. Zpráva podle izraelské diplomacie nevychází z faktů ani skutečnosti.

Autorem je ředitel HRW pro Izrael a Palestinu Omar Shakir, jehož Izrael v roce 2019 vyhostil na základě obvinění z podpory hnutí BDS. Shakir se před jmenováním na svůj post vyjadřoval ve prospěch Palestiny, ale to podle něj nedokazuje, že je stoupencem BDS.
V rozhovoru s agenturou Reuters řekl, že HRW zprávu pošle úřadu prokurátorky ICC, což je normální postup v případě, že HRW dospěje k závěru o spáchání zločinů, jež spadají do jurisdikce tohoto soudu. Stejně tak HRW soudu poskytne své závěry o možných zločinech proti lidskosti spáchaných palestinskou samosprávou a palestinským radikálním hnutím Hamás.

X X X

Nákup bévépéček jde znovu na vládu. Obrana je bude splácet 7 let

Nejdražší armádní zakázku na nákup 210 pásových obrněných vozidel za 50 miliard korun znovu projedná vláda. Ministerstvo obrany chce prodiskutovat změnu harmonogramu dodávek nových obrněnců a především prodloužení doby splátek. Přezbrojení novými vozidly chce splácet sedm let. Má to snížit zatížení obranného rozpočtu

Podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) je pro armádu a obranyschopnost České republiky nahrazení zastaralých sovětských bojových vozidel pěchoty klíčovým projektem.
„Pokračujeme v něm, přestože nás podobně jako celou společnost limituje koronavirová situace. A protože od začátku postupujeme maximálně transparentně, chci nyní vládu informovat o aktuálním stavu,“ uvedl Metnar.

Na jedné z nejbližších schůzí v květnu proto bude kabinet znovu o pořízení bojových vozidel pěchoty (BVP) jednat. Materiál má shrnout současný stav a především informovat o změně harmonogramu dodávek a plateb. Bezprostředně po schválení materiálu chce ministerstvo obrany oslovit všechny tři zbývající výrobce, aby podali finální nabídky na dodávky.

Ty by měly být oproti původnímu plánu prodlouženy o dva roky a měly by probíhat v letech 2023-2027. Upravený finanční model pak prodlužuje financování na 7 let, konkrétně na roky 2022-2028. Rozložení původně plánovaných plateb v delším čase má snížit zatížení rozpočtu ministerstva obrany v jednotlivých letech.
Česko spojencům z NATO slíbilo, že těžkou brigádu vyzbrojenou právě novými obrněnci, bude mít k dispozici v roce 2026.
Ascod, CV9O a Lynx jdou do boje. Obrana začne testovat pásové obrněnce.