iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Erdogan Leyenovou odsunul na pohovku, bude nový šéf?

Ehm, kam si sednu já? Bezradnou Leyenovou u Erdogana odsunuli na pohovku. Muži si hověli v křeslech a dámu odsunuli na pohovku. Tak si mnozí vykládají záběry z úterního setkání tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana se zástupci Evropské unie Charlesem Michelem a Ursulou von der Leyenovou. Šéfku Evropské komise prý v Turecku přijali nedůstojně, na což lídr Evropské rady nereagoval. Odpovídalo to protokolu, brání se Michel.

Zatímco Erdogan s Michelem během jednání, které se týkalo i práv žen, seděli v křeslech, první ženu v čele unijní exekutivy usadili turečtí hostitelé stranou na pohovku. Překvapená reakce von der Leyenové brzy vzbudila velký ohlas na sociálních sítích.
Na záběrech z uvítání německá politička s bezradným povzdechem zjevně překvapeně hleděla na dvojici mužů sedajících si do křesel a nechávajících jí místo na pohovce stranou. „‚Ehm‘ je nový výraz pro ‚takhle by vztahy EU s Tureckem vypadat neměly‘,“ napsal s odkazem na reakci von der Leyenové německý europoslanec z frakce zelených Sergey Lagodinsky.

Oba lídři unijních institucí přijeli Turecku nabídnout posílení obchodních vztahů, které je však podle nich podmíněno zlepšením přístupu Erdoganovy vlády k lidským právům. Problém vidí EU například v březnovém tureckém odstoupení od Istanbulské úmluvy zaručující práva žen.

„Nejdříve odstoupí od Istanbulské úmluvy a teď nedají předsedkyni Evropské komise místo k sezení. Ostuda,“ napsala španělská šéfka druhé nejpočetnější europarlamentní skupiny socialistů Iratxe García. Zatímco ona stejně jako řada dalších politiků či komentátorů se pozastavuje nad Erdoganovým „protokolárním machismem“, jiní kritizují belgického šéfa unijních summitů Michela za to, že na odlišné zacházení s von der Leyenovou nezareagoval.

„Ne, nebyla to náhoda, byl to záměr. Proč předseda ER mlčel?“ napsala Michelova nizozemská kolegyně ze skupiny evropských liberálů Sophie in´t Veldová. Svůj příspěvek na Twitteru doprovodila fotkou ze setkání Erdogana s předchozími šéfy unijních institucí Donaldem Tuskem a Jeanem-Claudem Junckerem, kteří stejně jako turecký prezident seděli v křeslech.

Podle bývalého rakouského kancléře Christiana Kerna se od Erdogana podobné uvítání dalo čekat, Michel však ze sebe udělal „klauna“. Michelův kabinet podle bruselského webu Politico v reakci na negativní ohlasy uvedl, že protokolárně bylo vše v pořádku.

Hlavním Erdoganovým hostem byl totiž na jednání podle Michelova týmu právě předseda Evropské rady, kterého šéfka Komise pouze doplňovala. Mluvčí EK Eric Mamer naproti tomu řekl, že oba politici cestovali společně, a mělo se jim proto dostat stejného zacházení. Von der Leyenová byla podle něj přijetím „překvapena“.

„Předsedkyně měla být usazena přesně stejným způsobem jako předseda (Michel),“ odpověděl ve středu na novinářský dotaz Mamer. Tým Komise podle něj napříště zajistí, aby se podobné incidenty neopakovaly.

X X X

Söder chce vyrábět Sputnik v Bavorsku. Pokud ho v Evropě schválí, řekl

Bavorsko se s Ruskem předběžně dohodlo na výrobě vakcíny Sputnik V proti nemoci covid-19 v bavorském Illertissenu. Na tiskové konferenci to oznámil bavorský premiér Markus Söder. Za podmínku použití tohoto preparátu v Bavorsku označil jeho schválení Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA), nebo příslušnými německými úřady. Kvůli nepříznivé situaci v Bavorsku rovněž odložil rozvolňování.

„Chci něco říci k tématu Sputnik V. Máme s příslušnou institucí ruské vlády ujednání, že by se tato vakcína měla vyrábět v Illertissenu. Stanovili jsme také, že bychom ji mohli dovážet,“ řekl Söder.

„Podmínkou ale samozřejmě je, že bude schválena evropskou lékovou agenturou nebo podobným úřadem,“ dodal. Söder na tiskové konferenci ocenil vysokou účinnost Sputniku proti rozvinutí těžkému průběhu infekce.
Merkelová je pro celoněmeckou uzávěru

Bavorský ministr zdravotnictví Klaus Holetschek chce podle Södera ještě dnes se zařízením v Illertissenu uzavřít předběžnou dohodu o dodávkách Sputniku. „Je to asi 2,5 milionu dávek,“ uvedl bavorský premiér.
Holetschek k dohodě řekl, že ho těší. Dodal ale, že s dávkami Sputniku je možné počítat až v průběhu roku, pokud tuto vakcínu EU, nebo samo Německo schválí.

Zatím není znám termín, kdy by zařízení v Illertissenu patřící společnosti R-Pharm mohlo s produkcí Sputniku začít. Podle nedávného prohlášení člena vedení společnosti Alexandra Bykova by to mohlo být v červnu, případně v červenci.
Této firmě, o které se v Německu hovoří i v souvislosti s přípravou preparátu společnosti AstraZeneca, ale podle německých médií stále chybí řada povolení. Bavorské ministerstvo zdravotnictví v polovině března uvedlo, že R-Pharm do vybudování výrobní kapacity v Illertissenu investuje přes 30 milionů eur (777 milionů korun).

Sputnik V v Evropské unii zatím schválen není, o jeho povolení ale lékovou agenturu EMA požádala německá firma R-Pharm Germany, která je součástí ruské společnosti R-Pharm. Tato společnost vakcínu vyvinutou ruským ústavem Nikolaje Gamaleji vyrábí. Z vlastního rozhodnutí používá z unijních zemí ruskou vakcínu jen Maďarsko.

Rozvolnění se v Bavorsku odkládá

Bavorsko kvůli nepříznivé epidemické situaci nejméně o dva týdny odkládá rozvolňování, zároveň ale zruší povinnou vstupní karanténu pro očkované proti nemoci covid-19. „Kdo byl dvakrát očkovaný a přijede do Bavorska, nebude už muset do karantény,“ řekl Söder. Očkovaní ale nadále budou muset překládat negativní testy.

Desetidenní karanténa v Německu platí při příjezdu z epidemicky rizikových oblastí, tedy i z České republiky, kterou Německo hodnotí jako oblast s vysokou mírou infekce. Po příjezdu z Česka do Německa musí lidé nastoupit do karantény, kterou je možné ukončit po pěti dnech dalším testem. Výjimku z karantény mají pendleři, kteří se ale nadále musí pravidelně testovat.

Sputnik V v tom není a politický důvod také ne, řekl Babiš k Blatnému

Bavorsko po vzoru ostatních německých spolkových zemí plánovalo zkušební rozvolnění, se kterým za podmínky denního testování počítalo od 12. dubna. Projekt je ale nyní nejméně o dva týdny odložen.

„Příklad Tübingenu ukazuje, že testování samo o sobě není řešením,“ řekl Söder s odkazem na město v sousedním Bádensku-Württembersku, které slouží jako vzor pro zkušební rozvolňování. Ale i situace v Tübingenu se zhoršila podobně jako v dalších regionech, které pokusně karanténní omezení rozvolnily.

X X X

Merkelová je pro celoněmeckou uzávěru, chce krátká a důrazná opatření

Německá kancléřka Angela Merkelová podporuje návrh krátké a důrazné uzávěry, která by kvůli vysokým počtům nakažených covidem-19 platila v celém Německu. Krátkou uzávěru navrhuje premiér Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet, jenž by proto chtěl uspíšit jednání spolkových zemí s kancléřkou, které je plánováno na 12. dubna. Shoda na dřívější schůzce ale není.

„Každý požadavek krátké a jednotné uzávěry je správný,“ prohlásila kancléřčina mluvčí Ulrike Demmerová. Merkelová kvůli zhoršené epidemické situaci požaduje zpřísnění restrikcí, k čemuž se ale spolkové země staví váhavě.
Řada regionů i přes nesouhlas vlády pokračuje díky vysoké míře autonomie ve zkušebním uvolňování karanténních omezení, které je podmíněno koronavirovými testy. Otevřené zůstávají také obchody neprodávající zboží denní potřeby, nezbytný je ale pro nakupování test.

Velký spor vedla Merkelová o takzvané nouzové brzdě. Ta se podle dřívějšího ujednání se spolkovými zeměmi měla aktivovat automaticky v těch regionech, kde počet nových případů na 100 tisíc obyvatel přesáhl v sedmidenním průměru stovku.
V takovém případě se restrikce měly vrátit ke stavu ze začátku března, kdy byly otevřené jen obchody s potravinami a kadeřnictví. Spolkové země ale k uzavírkám nepřistoupily, což kancléřka kritizuje.

V Německu mezi elitou, v Česku poslední. Porovnání testů všechny překvapilo

Celoněmecký průměr přitom nyní činí 110 nových případů koronaviru na 100 tisíc obyvatel za sedm dní, některé okresy ale vykazují výrazně horší čísla. Například bavorské město Hof má ve statistice Institutu Roberta Kocha (RKI) se sedmidenním průměrem přes 456 nejhorší bilanci v Německu. Horší situace než v Česku, které má podle portálu Corona in Zahlen průměr 295 nových případů na 100 tisíc obyvatel, je nyní v šesti německých okresech.

Spolkové země nejsou jednotné

Bavorský premiér Markus Söder k nadcházejícímu jednání s Merkelovou řekl, že nepočítá s uspíšením jednání, jak by si přál Laschet. Za problém považuje to, že spolkové země nejsou ohledně společného postupu jednotné.
Za klíčový tak Söder považuje společný postoj v otázkách nouzové brzdy, možných výhod pro očkované a podmínek krátkodobé uzávěry.
„Všechno, co společně učiníme, má veliký přínos, v opačném případě by to byl jen záplatovaný koberec, ve kterém by se nikdo nevyznal,“ řekl bavorský premiér o jednotném postupu spolkových zemí. „A podle současné situace se jednání tento týden neuskuteční,“ dodal.

X X X

Dcera prezidenta Zemana za nadační fond předala dary Ústřední vojenské nemocnici v Praze

Dcera českého prezidenta Kateřina Zemanová ve středu předala dárky od Nadačního fondu Miloše Zemana Ústřední vojenské nemocnici. Mezi dary patřily dezinfekční prostředky, roušky či respirátory. Akce na podporu nemocnice a očkování se také zúčastnili ředitel akce Anděl mezi zdravotníky David Novotný a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula.
Mezi dárky se nacházely ústenky, jednalo se o dezinfekce a injekční stříkačky,“ řekla pro iDNES.cz dcera českého prezidenta, která za nadaci Miloše Zemana předala dary nemocnici.

Akce se zúčastnil také David Novotný, ředitel akce Anděl mezi zdravotníky, která je určená pro lékaře, zdravotní sestry, pečovatele, lékárníky a záchranáře. „Zahájili jsme zde nový ročník akce Anděl mezi zdravotníky, kde jak pan profesor Prymula, tak Kateřina Zemanová přijali záštitu,“ doplnil.

Akce se zúčastnil i bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula, který na místě vyjádřil velkou podporu očkování proti nemoci covid-19. „Veškeré akce na podporu očkování jsou naprosto nezbytné, protože vnímání lidí očkování se opravdu vyvíjí v čase,“ řekl.
Uvedl také, že z počátku podporu očkování veřejnost vyjadřovala pouze ve čtyřiceti procentech, popularita očkování ale podle něj stoupá. „Lidé začínají chápat, že se možná jedná o jedinou cestu, jak se vyhnout těm nepopulárním plošný opatřením,“ řekl na závěr.

Nadační fond prezidenta republiky byl založen v roce 2013. Původním účelem fondu bylo, v souladu se zakládací listinou a se Statutem Nadačního fondu, přispívání ke snížení dluhového břemene České republiky, a to za dobrovolných příspěvků prezidenta a dalších občanů.
Účel fondu se radikálně změnil v roce 2015, kdy bylo rozhodnuto, že peníze půjdou na podporu Fondu ohrožených dětí, který provozuje Klokánky. Podle oficiálních stránek nadačního fondu bylo k 21. březnu 2021 na účtu 295 214 korun.

X X X

Vinohradskou nemocnici v Praze vede náměstek, Arenberger si šéfovské křeslo nechal

Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Praze povede náměstek pro léčebně preventivní péči Jan Votava. Bude zastupovat Petra Arenbergera, který byl ve středu jmenován ministrem zdravotnictví. Arenberger však nadále zůstane ředitelem.
„Vedením nemocnice je v současné době pověřen náměstek pro léčebně preventivní péči z titulu funkce statutárního zástupce,“ uvedla mluvčí nemocnice Tereza Romanová. Doplnila, že podle jejích informací se personální změny na pozici ředitele nemocnice nyní neplánují.

Dermatolog a ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV) Arenberger je čtvrtým ministrem zdravotnictví, který resort řídí v době pandemie covidu-19. Nahradil dosavadního ministra a dětského hematologa Jana Blatného (za ANO), kterého ve středu odvolal prezident Miloš Zeman.
Arenberger vedl FNKV od října 2019, předtím v ní působil asi osmnáct let jako přednosta dermatovenerologické kliniky a o rok kratší dobu také jako náměstek ředitele pro vědu a výzkum.

X X X

Arenberger způsob odvolání Blatného považuje za standardní, e válka s covidem

Nový ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) označil konec svého předchůdce Jana Blatného za „standardní postup“. Blatný přitom ještě v úterý tvrdil, že nic o své výměně neví. Nový ministr uvedl, že se mimo jiné pokusí zlepšit komunikaci svého resortu. Arenberger navíc naznačil, že roušky by Češi minimálně venku mohli sundat během léta.

Nový ministr zdravotnictví nabídku na post přijal i přesto, že před nedávnem pro CNN Prima NEWS řekl, že stát v čele resortu zdravotnictví je sebevražedná mise. Šlo však podle něj o nadnesená slova. „Byl jsem osloven a jak je mým dobrým zvykem, tak jsem úplně neodmítl a už jsem tady,“ řekl čerstvě jmenovaný šéf resortu zdravotnictví.

Od funkce jej neodradil ani způsob, jakým premiér Andrej Babiš (ANO) zametl s Arenbergerovým předchůdcem Janem Blatným. Ten ještě v úterý odpoledne tvrdil, že o svém možném odvolání zatím od premiéra neslyšel. „Je to asi naprosto standardní postup, jakým se dá udělat výměna,“ hájil postup Babiše Arenberger. Podle něj je nutné přihlédnout i k mimořádné situaci kvůli pandemii koronaviru. „Dnes nemáme takový komfort, abychom ministrovi nabídli sto dní hájení, takže takový postup považuji za naprosto v pořádku,“ doplnil Arenberger.

Zopakoval, že mezi jeho hlavní cíle v čele resortu patří zajištění co nejvíce vakcín a také zlepšení komunikace. „Chtěl bych trochu zlepšit a přidat na komunikaci ministerstva směrem k veřejnosti. Přichází řada informací, které je potřeba selektovat, nějakým způsobem vysvětlovat a podávat pravdivé informace,“ řekl Arenberger.. Nutné je také podle něj vypořádat.

X X X

Kdy sundáme roušky? Arenberger nabízí německý příklad

Současný postup rozvolnění považuje nový ministr zdravotnictví za dobrý. „Shodneme se na tom, že děti by primárně měly chodit do školy, mohly by si koupit věci v papírnictví a botičky v obchodech,“ řekl Arenberger s tím, že tentokrát je při rozvolňování potřeba apelovat na lidi, že boj s pandemií není u konce.

Je tak patrné, že roušky budou Češi muset ještě nějaký čas nosit. Arenberger však naznačil, kdy by možná k jejich sundání mohlo dojít. Připomněl totiž situaci z loňského léta v Německu, kde se sice na ulicích roušky nenosily, ale při vstupu do obchodů si je lidé nasazovali. Podobný systém by tak možná mohl fungovat i v tuzemsku. „Každopádně si myslím, že mít jednu roušku v kapse nikdy neuškodí,“ doplnil Arenberger.

S Blatného odvoláním a Arenbergerovým jmenováním se začalo znovu mluvit o možnosti, že by se v Česku očkovalo ruskou vakcínou Sputnik V, která ale nemá souhlas k užití v zemích Evropské unie od Evropské lékové agentury. Sám Arenberger totiž již v minulosti říkal, že by se nebránil tomu, kdyby se na Sputniku v Česku prováděly klinické studie, jejíž součástí by byla i aplikace této látky lidem.

Arenberger dodal, že by se jednalo o dobrovolnou věc. „Je to vlastně obecná situace v tom, že chceme do ČR dostat co nejvíce vakcín a je možná zbytečné se bránit něčemu, co by mohlo našim občanům pomoci,“ řekl nový ministr zdravotnictví s tím, že by užití Sputniku na Češích bral, pokud by to bylo v režimu, který umožňuje jak zmiňovaná Evropská léková agentura, tak Státní ústav pro kontrolu léčiv. Podle něj je navíc v Česku zhruba 10 až 20 procent lidí, kteří by se Sputnikem nechali naočkovat.

Epidemiolog a exministr zdravotnictví Roman Prymula prohlásil, že minimálně tři společnosti v Česku by stály o to, aby mohly v tuzemsku mohly vakcínu Sputnik V vyrábět. Sám Arenberger řekl, že o takovéto informaci zatím neslyšel a s Prymulou se spojí. „Je to velmi zajímavá informace. Výroba očkovací látky, ať už je jakéhokoliv typu, by nám významně ulehčila situaci,“ vysvětlil Arenberger.

Nový ministr si na resort přivede nové lidi

Ve středu jmenovaný šéf resortu zdravotnictví zároveň prozradil, že si na ministerstvo jistě přivede nové lidi. Konkrétní však nebyl. Naopak se postavil například za Ladislava Duška, který stojí v čele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). „Vždy jsem s ním měl nejlepší zkušenosti co se týče sběru dat a čísel. V ČR je málo takových s ním srovnatelných,“ hájil Duška Arenberger.

Arenberger ve funkci ministra zdravotnictví ve středu nahradil odvolaného Jana Blatného. Ten ještě v úterý na tiskové konferenci tvrdil, že o možném odvolání neví a premiér Andrej Babiš mu nic neřekl. Podle informací, které jako první přinesl web CNN Prima NEWS, měl kromě Blatného skončit i šéf resortu školství Robert Plaga (za ANO). Ten však nakonec pokračuje.

X X X

Prymula: Sputnik zbytečně démonizujeme. Arenbergerovy klinické testy situaci neřeší

Ruská vakcína Sputnik V se v Česku až moc démonizuje. V pořadu Interview na CNN Prima NEWS to řekl epidemiolog a exministr zdravotnictví Roman Prymula s tím, že je to nešťastné. Nový ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO), který ve středu nahradil Jana Blatného, hovoří o možných klinických testech. Ty ale podle Prymuly nic neřeší, protože bývají zdlouhavé a vakcína je potřeba hned.

„Démonizujeme tu vakcínu Sputnik, což já považuji za nešťastné. Prioritní zájem by měl být sem dostat co nejvíce vakcín,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS Prymula. Podle něj přitom v Česku je minimálně jistá část populace, která by očkování Sputnikem preferovala. Epidemiolog uvedl, že v takovém případě by bylo i možné nečekat na schválení ruské vakcíny Evropskou lékovou agenturou (EMA), ale stačilo by jí udělit výjimku ministerstvem zdravotnictví pro užití v ČR.

Prymula zároveň dodal, že v době, kdy se začalo očkovat západními vakcínami jako Pfizer či Moderna, k nim přitom bylo málo informací, ale přesto po nich řada lidí volala. „V tuto chvíli toho o Sputniku víme podstatně více a stejně se démonizuje,“ doplnil Prymula. Podle jeho slov jsou navíc v Česku již minimálně tři zájemci, kteří by stáli o to vyrábět ruskou vakcínu na území ČR. Prymula však konkrétní jména společností nechtěl uvést.

Čerstvě jmenovaný ministr zdravotnictví Petr Arenberger je vůči ruské vakcíně smířlivější než jeho předchůdce Jan Blatný. Ten totiž užití Sputniku v ČR bez souhlasu od EMA jednoznačně odmítal, zatímco Arenberger připouští, že by se ruská vakcína mohla v Česku klinicky testovat. Podle Prymuly to však neřeší svízelnou situaci s nedostatkem vakcín. „Klinicky testujeme řadu vakcín a léků, ale nemyslím si, že by to byl postup, který by řešil současnou situaci. Potřebujeme ty vakcíny rychle,“ řekl exministr zdravotnictví, kterého ve funkci v listopadu vystřídal právě ve středu odvolaný Blatný.

Podle Prymuly je cesta klinických studií pro současnou situaci až příliš zdlouhavá. „Tohle je záležitost minimálně několika měsíců,“ řekl v pořadu Interview epidemiolog a nynější poradce prezidenta Miloše Zemana. Právě ten dlouhodobě mluví ve prospěch Sputniku a také čínské vakcíny Sinovac, která také nemá souhlas od EMA. Zeman navíc poměrně dlouho tlačil na premiéra Andreje Babiše (ANO), aby Blatného odvolal, k čemuž ve středu došlo.

Blatného největší chyba? Rozvolnění před Vánoci

Výměně Blatného za Arenbergera prý rozumí. „Ono se o ní spekulovalo hodně dlouho. Důvody byly nepochybně dříve silnější, než byly nyní. Problémem je otázka komunikace, a ta v poslední době vázla,“ shrnul Prymula s tím, že bylo také patrné, že si Blatný s premiérem Babišem nerozumí. „Je jasné, že pokud se to má někam posouvat, tak zde musí být jistá míra souznění mezi premiérem a ministrem,“ řekl epidemiolog v pořadu Interview.

Za největší chybu Blatného v době jeho působení na resortu zdravotnictví považuje rozvolnění před Vánoci. Blatný měl podle epidemiologa podlehnout tlaku, který na něj vyvíjela vláda, opozice i veřejnost, což vedlo k prudkému zhoršení epidemické situace a potažmo i mnoha mrtvým. „Nechci říct, že to byla čistě chyba pana ministra, ale je to to rozvolnění, které přišlo před Vánoci, kdy stačilo vydržet dva týdny a situace by byla podstatně jiná,“ dodal Prymula ve vysílání CNN Prima NEWS.

Časté změny na resortu zdravotnictví, které sám pocítil, však podle Prymuly nejsou příliš kladným signálem. „Obecně jistě není dobré střídat personál. Je to znak určité personální destabilizace celého resortu,“ řekl Prymula s tím, že Blatného nástupce Arenberger tak bude mít jistě co na práci. Měl by se s tím ovšem zvládnout vypořádat. Podle Prymuly jde totiž o člověka, který by si měl být schopen postavit na resortu zdravotnictví týmy, o které by se mohl opřít.
Rusko na oslavu konce války nepozve zahraniční hosty. Nejde o jubilejní rok

Šestasedmdesáté výročí vítězství nad nacistickým Německem bude letos v Rusku bez zahraničních hostů. Uvedla to agentura TASS s odvoláním na mluvčího prezidenta Vladimira Putina. Ten to zdůvodnil tím, že letos nejde o jubilejní rok.
Loni Rusko odsunulo slavnostní defilé armády a veřejné oslavy konce války na červen. Letos Moskva počítá s tím, že vojenská technika projede centrem metropole tradičně v květnu.

„Tohle není jubilejní rok, takže se nepočítá se zvaním zahraničních účastníků,“ odpověděl kremelský mluvčí Dmitrij Peskov na dotaz novinářů, zda Moskva plánuje pozvat na letošní oslavy zahraniční lídry. Ruské úřady už dříve potvrdily, že letošní vojenská přehlídka a oslavy konce války se budou konat tradičně 9. května.

Loni Rusko odložilo slavnostní přehlídku, která tradičně vrcholí na moskevském Rudém náměstí, na 24. června. Prezident Vladimir Putin své rozhodnutí odůvodnil šířením koronaviru. Moskva tehdy pozvala na oslavy řadu státníků včetně českého prezidenta Miloše Zemana.

Ten se v novém termínu oslav nakonec nezúčastnil s odvoláním na opatření v souvislosti s pandemií. Ze zahraničních hostů loňské červnové přehlídce z hlavní tribuny přihlíželi mimo jiné prezidenti bývalých sovětských republik nebo Srbska.

Západní lídři v posledních letech vojenskou přehlídku na Rudém náměstí spíše ignorovali vzhledem k ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym a podpoře, kterou Moskva podle Západu poskytuje separatistům na východě Ukrajiny.
Letošní vojenské přehlídky se zúčastní více než 12 500 mužů a žen, 190 kusů vojenské techniky, 53 letadel a 23 helikoptér, napsala už dříve ruská tisková agentura s odvoláním na velení armády.

„Pouze ti, kteří byli očkováni a mají protilátky na covid-19 jsou přijati k nácviku a jeho zabezpečení,“ prohlásil před časem ministr obrany Sergej Šojgu. Podle agentury TASS se první nácvik přehlídky uskutečnil už na konci března ve vojenském výcvikovém prostoru nedaleko metropole.

X X X

Smrt miliardáře Petra Kellnera. Na letišti na Aljašce se objevilo jeho letadlo

V aljašském hlavním městě Anchorage přistálo letadlo nedávno zemřelého Petra Kellnera. Vyplývá to z informací a záběrů tamní televize KTUU. Kdo v letadle po léta nejbohatšího Čecha a jednoho z nejbohatších Evropanů vůbec přiletěl, zatím není jasné.
Aljašská televize přinesla záběry příletu luxusně vybaveného Boeingu BBJ, který využíval šéf skupiny PPF, na letiště ve městě Anchorage. Důvod příletu Kellnerova stroje na Aljašku zatím není znám.Podnikatel a nejbohatší Čech Petr Kellner (56 let) zemřel spolu s dalšími čtyřmi lidmi při pádu helikoptéry v sobotu 27. března na Aljašce. Jediný přeživší, snowboardista a fotograf David Horváth, je stále v nemocnici.

Kromě Kellnera s Horvátem byli na palubě havarovaného vrtulníku trenér a instruktor snowboardingu Benjamin Larochaix, pilot Zachary Russel, dlouholetý horolezecký a lyžařský průvodce Sean McManamy, lyžařský profesionál a průvodce Gregory Harms.

Kellner si se skupinou průvodců a svých známých vyrazil na takzvaný heliskiing, což je extrémní sport, při němž jsou jezdci lyžaři nebo snowboardisté vysazováni z vrtulníku do volného terénu.

Helikoptéra Airbus AS350B3 se šesti lidmi na palubě však havarovala v oblasti ledovce Knik severně od největšího aljašského města Anchorage. Podle všeho narazila do svahu těsně pod hřebenem hory, načež se po srázu zřítila asi o 250 metrů po svahu dolů.

Americký Národní úřad pro bezpečnost v dopravě (NTSB) podle zatím nejnovějších informací vyzvedl vrak vrtulníku a vyslal na Aljašku tým vyšetřovatelů, který má zkoumat důkazy týkající se nehody. Vrak je nyní v městečku Palmer na „bezpečném, zajištěném místě“, řekl místní televizi regionální šéf NTSB Clint Johnson.

X X X

Šéf odborů Dobšík: S Plagou je špatná. Odvolání by nebyla tragédie

Ministra školství Roberta Plagu nakonec premiér Andrej Babiš neodvolal. Když se o tom opět spekulovalo, sneslo se na Plagovu obranu mnoho reakcí z odvětví. Ne všichni ho však hájí. Podle předsedy školských odborů Františka Dobšíka ministr komunikuje jen s tím, s kým chce. Jeho odvolání by bylo krokem, který by nikomu neuškodil, řekl Dobšík v Rádiu Impuls.
„Co se týká vedení sociálního dialogu, ministr ho vede velmi zvláštním způsobem. Máme k tomu velké výhrady. Z našeho pohledu, kdyby se na ministerstvu školství ten tým obměnil, rozhodně by to nezpůsobilo žádnou katastrofu,“ řekl předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík.

Babiš během středy sdělil, že s ministrem školství v některých krocích nesouhlasí, ale odvolat ho nechce. „Je pravda, že máme na některé věci jiné názory. A nejsem sám. Chápu, že má za prioritu vzdělávání našich dětí,“ uvedl Babiš a připomněl úterní spor s Plagou o to, zda mají do mateřských škol v prvním rozvolnění nastoupit všechny děti, nebo pouze předškoláci.
Plagy se poté zastali rektoři i další zástupci vysokých škol a řada neziskových a profesních organizací ve školství. Ocenili ho jako dobrého ministra a upozornili, že jeho výměna by v současné krizi byla nezodpovědná.

Podle Dobšíka ale ministr Plaga dlouhodobě komunikuje jen s těmi, kteří s jeho názory souhlasí. „Ta debata se vede v úzkém kruhu a bohužel zbytek té pedagogické veřejnosti má pocit, že jim ze strany ministerstva školství není nasloucháno,“ míní Dobšík.

Odborářský předák uvedl, že předsednictvo školských odborů již několikrát chtělo zaslat stížnost, která se týká postupů ministerstva školství. Tvrdí také, že odbory jsou k ministrovi na rozdíl od jiných školských spolků kritičtí. „My máme tu výhodu, že nás platí členové členskými příspěvky. Tím nám dávají tu nezávislost, na rozdíl od Učitelské platformy, která dostává peníze od různých nadací, kde působí i zaměstnanci ministerstva školství.“

Vláda rozhodla o návratu části dětí do škol 12. dubna, s testy dvakrát týdně

Odbory také nesouhlasí s některými pravidly pro návrat žáků do škol. Hlavními podmínkami pro opětovné zasednutí žáků do lavic je přísné dodržování hygienických pravidel, testování žáků a rotační výuka. Odborový svaz pracovníků školství ale dlouhodobě navrhuje testování dětí v rodinách. „Bohužel, ani jedno z ministerstev tomu nebylo nakloněno. Nevím, jestli je to dáno tím, že by se těm rodičům nedůvěřovalo,“ uvedl.

V rozhovoru se také vyjádřil k hraničním termínům, které ministerstvo pro obnovu výuky školám ukládá. „Dneska je středa a v pondělí má být návrat spuštěn. Ministerstvo dostává ředitele do šibeničních situace. Je to obdobné jako před několika týdny, kdy šly všechny informace na poslední chvíli. Podle mě to k těm školám není fér,“ řekl na závěr rozhovoru šéf odborů Dobšík.

X X X

Lucie Bílá slaví 55. narozeniny. Jak se zpěvačka cítí a jaké dárky dostala?

I v den svých narozenin myslela zpěvačka na ostatní. „Největší radost mi dělá to, když někomu můžu udělat radost. Jako každý myslím na zdravotníky, ale teď nejvíc na babičky a dědečky, nemůžou za nimi příbuzní. Chci, aby věděli, že na ně myslím i já, posílám jim malého andělíčka. Mám 150 adres, jmenovitě podepisuji fotky a dávám tam i CD, aby se nezlomila fotka,“ vysvětlila.

Během rozhovoru padla otázka, jak se zpěvačka nyní cítí. „Ve 35 jsem možná byla více ke koukání. Neměla jsem to moc jednoduché, a to jsem ještě netušila, co mě všechno čeká. Kdybych věděla, jak mi bude dobře v 55 letech, tak bych se vůbec nebála,“ řekla Bílá. „Možná bych něco nedělala a nedělala bych chyby. Čekala bych na rytíře, co za mnou přijel na harleji z Ostravy,“ narážela zpěvačka na svého partnera Radka Filipiho.

Co zpěvačka k narozeninám dostala?

Partner ji umí vždy rozesmát a syn Filip už také umí pěkně překvapit. „Dostala jsem od svého syna nádherný prstýnek. Pěkně se pochlapil, hezky jsem ho to naučila,“ dodala se smíchem Bílá.

„Od Rádi jsem dostala to, co jsem si přála, protože jsem před dvěma lety začala někam docházet na led, aby mi bylo dobře, a strašně jsem si to přála mít doma. Takže jsem konečně dostala káď,“ řekla zpěvačka. Kromě toho dostala kytici růží a dort. „Ještě mám něco malinkého, ale to jí dám až večer,“ sdělil Filipi.

Dva dny před narozeninami se zpěvačka nechala nafotit. „Našla jsem si báječnou fotografku Kateřinu Novákovou a nafotily jsme krásné fotky, abych si připomněla a zaznamenala, jak jsem byla mladá. Ve čtvrtek už to bude v háji,“ dodala Bílá.

X X X

Můj pohřeb bude krátký, hlavně žádné proslovy, přeje si exprezident Walesa

Bývalý polský prezident Lech Walesa promluvil v rozhovoru o stárnutí a smrti. Na odchod na druhý břeh se cítí připraven. Je tam lépe, kdyby nebylo, někdo by už odtamtud utekl, vtipkoval. Má jasno i o tom, jak by měl vypadat jeho pohřeb. Nechce žádné proslovy. Ať se udělá, co je nezbytné, uvedl.

Lech Walesa, exprezident a zakladatel hnutí Solidarita, podstoupil v polovině března v polském Gdaňsku operaci srdce. Zákrok trval čtyři a půl hodiny. V rozhovoru pro deník Fakt uvedl, že mu dva týdny po zákroku je ještě o něco hůře než běžně. Jinak se cítí adekvátně ke svému věku, uvedl 77letý Walesa.

Těsně před zákrokem zveřejnil na svém facebookovém profilu video, ve kterém oznámil, že se chystá na operaci, a dodal, že se možná se svými fanoušky již nesetká. „Co bude dál, řekne jen čas,“ uvedl v emotivní nahrávce.
Samotné operace se však prý nebál. „Bojím se pouze Boha, a trochu své ženy,“ vtipkoval. „Jsem realista. Jsem tak starý, že může každá operace skončit špatně,“ uvedl v rozhovoru.

Na smrt se laureát Nobelovy ceny za mír cítí připraven. „Chci odejít. Je tam lépe. Kdyby tam nebylo dobře, někdo by odtamtud již utekl,“ zavtipkoval.Walesa má jasnou představu o svém pohřbu. Chce ho mít co možná nejkratší. „Hodinová mše. Ať se udělá, co je nábožensky nezbytné, ale žádné další řeči, promluvy, lži. To nechci,“ uvedl.

Ze svého domu chci muzeum

Závětí se však exprezident nezabýval. Nic totiž nevlastní. To, co jsem měl, jsem již rozdal, řekl. A z domu, kde žije, by po své smrti rád nechal udělat muzeum. „Manželce se ta myšlenka ale moc nelíbí. Tak teď záleží na tom, kdo z nás odejde dříve. Pokud já, ať si s tím domem dělá, co chce,“ dodal.

Lech Wałęsa

Hovory o smrti a náležitostech s ní spojené nevnímá Walesa negativně. „Musíte k sobě být upřímní. Jak dlouho budete žít, dalších padesát let? Jednou stejně budete muset překročit na druhý břeh. Je důležité o tom mluvit,“ dodal.

Ačkoliv je exprezident připravený na smrt, práci ještě na hřebík nepověsil. Dva týdny po operaci se již vrátil zpět ke svým běžným pracovním činnostem. K aktivitě ho prý motivuje strach z věčnosti. „Žijeme maximálně sto let, a pak přijde věčnost...až mě budou posuzovat, nechci, aby mi řekli, že jsem měl plno talentů a promrhal je.“

Lech Walesa byl předákem protikomunistických dělnických protestů. Založil odborový svaz Solidarita, jenž byl prvním nezávislým svazem v tehdejším komunistickém Polsku. O pád komunismu se zasloužil z pozice opozičního předáka. Zvítězil ve volbách v roce 1990 a mezi lety 1990 a 1995 byl prezidentem Polska. V roce 1983 získal Nobelovu cenu za mír.

X X X

DOHODU MEZI KRAJEM, ŽELEZÁRNAMI A MINISTERSTVEM SE I PŘES COVID PODAŘILO SPLNIT

Moravskoslezský kraj, Ministerstvo životního prostředí a Třinecké železárny se i vloni zavázaly k aktivitám, které podniknou nad rámec svých zákonných povinností a povedou k menšímu zatížení životního prostředí. Své sliby splnily, i když kvůli pandemii koronaviru nebyla naplněna výše některých závazků.

„Jedním ze způsobů, jak lépe chránit životní prostředí v regionu, je zodpovědný přístup velkých podniků, které se snaží na minimum snížit negativní dopady své činnosti na životní prostředí využitím nejmodernějších technologií, a jsou ochotny udělat i něco navíc nad rámec svých zákonných povinností. Vážím si toho,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák. Připomněl, že Moravskoslezský kraj má dobrovolnou dohodu v současnosti podepsánu se sedmi velkými podniky působícími v regionu.

Moravskoslezský kraj podle této trojstranné dobrovolné dohody, která byla podepsána v roce 2018, financuje z krajského rozpočtu například nadlimitní čištění komunikací II. a III. tříd v regionu a ozdravné pobyty předškoláků a žáků prvního stupně základních škol, kteří žijí v místech s nejvyšší mírou znečištění ovzduší. „Kvůli onemocnění covid-19 jsme museli zvýšit finanční příspěvky do zdravotnictví, a proto jsme nemohli nadlimitně čistit silnice tak, jak jsme si přáli. Podle původních plánů se uskutečnil pouze první cyklus čištění v květnu, ty ostatní jsme s výjimkou emisně nejzatíženější Ostravy museli redukovat. Podařilo se nám uskutečnit ozdravné pobyty pro 296 předškoláků a 414 žáků prvního stupně základních škol,“ řekl hejtman Ivo Vondrák s tím, že kraj i loni ze svého rozpočtu přispěl na výměnu starých kotlů za ekologické.

„Moravskoslezský kraj přispívá všem úspěšným žadatelům o kotlíkovou dotaci dalších 7,5 tisíce korun. Žadatelům o kotlíkovou dotaci jsme navíc z krajského rozpočtu poslali už skoro 60 milionů korun. Vloni jsme proplatili 4,2 milionu korun. Kraj se také zavázal předfinancovat a administrovat příspěvek 78 obcí na výměnu kotlů,“ upřesnil hejtman Ivo Vondrák. Dodal, že krajský úřad obhájil certifikát EMAS a certifikovaný systém řízení kvality. „To znamená, že krajský úřad, jakožto instituce, minimalizuje negativní dopady svého provozu na životní prostředí a zlepšuje kvalitu služeb občanům,“ vysvětlil Ivo Vondrák.

Třinecké železárny, které byly prvním podnikem, se kterým Moravskoslezský kraj a Ministerstvo životního prostředí v dubnu 2018 podepsaly společnou dobrovolnou dohodu, se i loni dobrovolně zavázaly k sedmnácti opatřením. Až na jeden splnily všechny úkoly. Kvůli pandemii koronaviru a protiepidemickým opatřením se bohužel nemohly v plánovaném rozsahu uskutečnit ozdravné pobyty pro děti. „Je nám líto, že nám pandemie znemožnila poslat děti do Tater. Na hory stihlo vyjet pouze 75 žáků 4. a 5. tříd loni na jaře, ale i ti se museli po čtyřech dnech vrátit domů. Další dva turnusy se nekonaly vůbec,“ řekl generální ředitel Třineckých železáren Jan Czudek. Nevyčerpanou část z celkově vyhrazeného 1,5 milionu korun na ozdravné pobyty dětí firma přesunula do letošního roku a vyčkává, jak se bude vyvíjet situace s šířením nemoci covid-19.

Předpokládá se tedy, že závazek bude splněn dodatečně i po uplynutí platnosti dobrovolné dohody.

Ostatní závazky huť splnila. Zajistila pravidelné čištění komunikací v okolí i uvnitř areálu, na což loni vynaložila částku přesahující tři miliony korun. Firma také investovala do výsadby nové zeleně a údržby stávající zeleně téměř 4 miliony korun. „Naše závazky se týkají i provozu technologií. Centrální vysavače na obou aglomeracích, které jsou v provozu od roku 2018, zajistily v roce 2020 snížení fugitivních emisí prachu o téměř 7 tun, což je významné snížení celkové prašnosti,“ dodal Jan Czudek.

Závazky dobrovolné dohody splnilo také Ministerstvo životního prostředí. V roce 2020 byla vyhlášena výzva Operačního programu Životní prostředí, v jejímž rámci bylo možné podpořit i projekty na snížení emisí v hutních provozech v Moravskoslezském kraji. Alokace výzvy byla ve výši 400 milionů korun. Protože rok 2020 je posledním rokem tohoto programového období OPŽP, nebyl v průběhu roku 2020 vyhlášen harmonogram výzev na rok 2021. Programové období 2021 až 2027 je ve fázi příprav, přičemž se opět předpokládá podpora projektů na snižování emisí znečišťujících látek z průmyslových zdrojů.

„Ministerstvu se dobrovolná dohoda s Třineckými železárnami osvědčila. Je to podnik, který se nezdráhá investovat jak do opatření ke snížení emisí, tak i do rozsáhlé obnovy a modernizace výrobních technologií. Všechny aktivity, technologické inovace a investice ve prospěch zlepšení ovzduší, které jsou nad zákonný rámec, mají velkou hodnotu a jsou důkazem, že spolupráce soukromého sektoru, státní správy a samosprávy na společném řešení problému má smysl.

Za MŽP k další spolupráci můžu jen potvrdit, že i do budoucna počítáme s finanční podporou projektů na snižování emisí znečišťujících látek z průmyslových zdrojů. Ministerstvo životního prostředí se dlouhodobě a systematicky zaměřuje i na nejvýznamnější zdroj znečištění prachovými částicemi, kterým je lokální vytápění. Za posledních pět let jsme prostřednictvím kotlíkových dotací investovali do výměny starých kotlů v domácnostech přes 12 miliard korun.

Naposledy to bylo navýšení alokace o 600 milionů na projekty v zásobnících krajů, z této navýšené sumy připadne Moravskoslezskému kraji zhruba 133 milionů korun a k tomu více než 48 milionů korun z nevyužité částky z předchozích kotlíkových dotací. Celkem tedy se v MSK ještě využije zhruba 181 milionů korun, a tím to nekončí, do budoucna připravujeme nové kotlíkové dotace. Mimo to poplynou do MSK prostředky na průmyslové projekty zlepšující kvalitu ovzduší i z Operačního programu Spravedlivá transformace a pravděpodobně i z Modernizačního fondu,“ uzavřel ministr životního prostředí Richard Brabec. /bir/

X X X

NOVÉ MUZEUM TATRA SE ZAČÍNÁ PLNIT PRVNÍMI EXPONÁTY

Legendární Drtikolka, Tatra 148 nebo Tatra 111 vyvinutá za druhé světové války. To budou hlavní lákadla nového muzea užitkových vozů v Kopřivnici. Muzeum nákladních automobilů Tatra bude obsahovat zhruba sedm desítek exponátů, první se (6. 4.) začaly do muzea navážet.

Do nového Muzea nákladních automobilů Tatra se dneškem začínají navážet exponáty. Expozice bude postavena na soukromé Hlachově sbírce a vozidlech dlouhodobě zapůjčených z technického muzea Tatra. „K vidění zde bude i deset vozidel od soukromých sběratelů a sbírkové předměty z depozitu Muzea Novojičínska, které budou se zaměřením nového muzea souviset. Do muzea se také přesune kolekce historických motocyklů, které kraji v roce 2015 věnoval akademický sochař Miroslav Rybička. Celá expozice bude rozdělená na tematické celky, takže se návštěvníci mohou těšit například na sekci hasičů, vojenské výroby nebo současné produkce. Milovníci technických zajímavostí si v Kopřivnici určitě přijdou na své,“ řekl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro kulturu a památkovou péči Lukáš Curylo a dodal, že nové muzeum vznikne jako pobočka Muzea Novojičínska, které je příspěvkovou organizací Moravskoslezského kraje a bude ho také provozovat.

Atraktivitu nového muzea posílí expozice zpřístupňující plně zrestaurovaný motorový vůz Slovenská strela, který je od roku 2010 národní kulturní památkou. Důstojný depozitář tohoto železničního vozu, který v letech 1936 až 1939 pravidelně jezdil mezi Prahou a Bratislavou, stojí v těsné blízkosti nového muzea a tvoří s ním kompaktní muzejní celek. Je to jeden ze vzácných exponátů, který bude vystavovat společnost TATRA TRUCKS. „Výroba dopravních prostředků v Kopřivnici má tradici dlouhou 170 let, Tatra je součástí bohaté průmyslové historie Moravskoslezského kraje. Vysoce oceňujeme, že se Moravskoslezský kraj pustil do náročného projektu nového muzea a nepochybujeme, že se stane turistickým magnetem Kopřivnice i celého regionu,“ řekl generální ředitel TATRA TRUCKS Pavel Lazar.

Stavba kopřivnického muzea začala v červenci roku 2019, dokončena byla v prosinci 2020. Expozice se tvoří od ledna tohoto roku, první etapa bude hotová v červnu 2021. Následovat bude rozšíření expozice o interaktivní prvky, jako jsou rozšířená realita, videomapping, využití mobilní aplikace a podobně. První návštěvníci muzeum navštíví ještě v tomto roce. „Nové muzeum vzniklo rozsáhlou rekonstrukcí haly bývalé slévárny, kterou kraji včetně pozemku darovala společnost Tatra Trucks. Nové Muzeum nákladních automobilů Tatra se nachází poblíž stávajícího Technického muzea Tatra v Kopřivnici, se kterým bude těsně spolupracovat,“ prozradil ředitel Muzea Novojičínska Zdeněk Orlita.

Náklady na vznik nového Muzea nákladních automobilů Tatra jsou vyčísleny na 172,7 milionu korun. Moravskoslezský kraj získal na tento projekt 111 milionů z evropských zdrojů, zbytek pokryje krajský rozpočet. Samotná stavba přišla na 141,5 milionu korun, vybudování expozice bude celkem stát 18,7 milionu, zbylých 12,5 milionu korun půjde na interiéry a ostatní náklady./bir/