iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Blatný pohřbívá lidi místo očkování, skončí i s Plagou?

Prezident lékařské komory dr. Kubek několikrát oznámil, že takřka denně umírá na covid v ČR na 200 lidi. Mnozí zbytečně, protože kdyby byli včas očkovánii, tak by se to jistě nestalo. Blatný v úterý řekl novinářům, že byla ve skladě i vakcína pfeifer, ale byl proti využití, že neměl o ní doklady. Zrovna tak je i proti Sputniku a dalším vakcínám. Jenže denně umírají lidé, a to Blatnému nevadí.

Někteří experti namítají, jestli není agentem pohřebních služeb, aby měly hodně zakázek. Že by Blatný ctil spíš zubatou, než živé a vyléčené lidi? Ve válce jde vždycky především o to, aby lidé neumírali. To je však Blatnému asi cizí

Blatný i Plaga v úterý na tiskové konferenci oznámili, že od premiéra Babiše nedostali žádnou zprávu o tom, že by ve středu měli být odvoláni z funikcí ministrů. Jen v médiích se o tom už delší dobu spekuluje a tiskový mluvčí prezidenta Zemana Ovčáček oznámil, že výměna ministrů je věcí premiéra. Za ministra Plagu se staví rektoři vysokých škol a Blatný už s tím delší dobu počítá, protože odmítá využít mnohé vakcíny. A to přesto, že stále umírají lidé na covid. A premiér Babiš mu už zaslal výhružné dopisy.

X X X

V pondělí v ČR přibylo 1 405 potvrzených případů koronaviru. V zemi dosud s nákazou novým koronavirem zemřelo 27 169 lidí. V nemocnicích je volných 28 procent standardních lůžek s kyslíkem, zhruba 2 000 postelí bylo k dispozici covidovým pacientům. V nemocnicích je 5 709 lidí, z toho 1 291 pacientů je ve vážném stavu.

X X X

V únoru zemřelo v ČR o třetinu více lidí, než je obvyklé

V únoru zemřelo v Česku podle předběžných údajů 13,5 tisíce lidí, což je o 36 procent více oproti pětiletému průměru let 2015 až 2019 pro únor. Takzvaná nadúmrtnost byla v únoru nicméně nižší než lednová, která byla 51procentní. Nejhorší byla situace v Karlovarském kraji, který přišel úmrtím o 2,7násobek obyvatel více, než bývá v únoru běžné.
Letošní únorový úhrn zemřelých byl vyšší o 3,5 tisíce a ve srovnání s předchozím měsícem poklesl o 2,5 tisíce. Hrubá míra úmrtnosti vyjadřující počet zemřelých na tisíc obyvatel dosáhla v únoru 16,4 promile.

„Oproti lednu letošního roku a listopadu roku 2020 byla úroveň celkové úmrtnosti obyvatel České republiky v únoru mírně nižší, avšak oproti prosinci a říjnu roku 2020 naopak lehce vyšší. Letošním únorem tak pokračovalo již pětiměsíční období vysoké nadúmrtnosti,“ uvedla v tiskové zprávě vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ Terezie Štyglerová.

Úbytek zemřelých byl znatelný i při přepočtu na srovnatelně dlouhé měsíce. Letošní leden tak zatím zůstává (po zpracování únorových dat) kalendářním měsícem s vůbec nejvyšším počtem zemřelých osob (15,9 tisíce), a to nejen z pohledu lednových počtů, ale i v rámci všech kalendářních měsíců v uplynulém tři čtvrtě století. Druhý nejvyšší měsíční počet přísluší loňskému listopadu (15,8 tisíce), letošní únorový počet obsadil v tomto žebříčku dvanácté místo.

„Únorový počet zemřelých byl oproti průměru let 2015 až 2019 vyšší ve všech krajích, avšak zatímco v Kraji Vysočina a kraji Zlínském pouze o jedno, respektive čtyři procenta, v Karlovarském o extrémních 168 procent,“ upozornila Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Šlo podle ní o 837 zemřelých ve srovnání s 312 za daný pětiletý průměr. „Vysoký byl přitom počet zemřelých obyvatel Karlovarského kraje již v lednu, kdy rovněž přesáhl dvojnásobek průměrného počtu zemřelých pro daný měsíc,“ zdůraznila.
Mimořádně nepříznivé úmrtnostní podmínky v Karlovarském kraji potvrzují také relativní údaje a jejich srovnání s ostatními krajskými celky. Počet zemřelých na tisíc obyvatel kraje byl v Karlovarském kraji z krajů suverénně nejvyšší v prvním (26,9 promile) a zejména pak ve druhém měsíci (37,2 promile) roku.

Druhý nejvyšší vzestup únorového počtu zemřelých nad běžnou situaci let 2015–2019 zaznamenal Královéhradecký kraj. Stejně jako o měsíc dříve, i v únoru zde nadúmrtnost přesahovala 85 procent (v lednu 85 procent nad průměrem, v únoru o 90 procent).

X X X

NKÚ: ČR DLOUHODOBĚ NEŘEŠÍ PROBLÉMY, ZA VŠECHNO NEMŮŽE COVID

Pandemii nejde vinit ze všeho. V řadě oblastí jen zvýraznila problémy, které stát dlouhodobě neřešil.
Nejvyšší kontrolní úřad vydal svou výroční zprávu za rok 2020. Shrnuje v ní svá zjištění z 30 kontrol a zároveň hodnotí postup státu ve vybraných politikách i jeho hospodaření. Podle NKÚ provázela rok 2020 řada problémů v řízení státu, které ještě umocnila pandemie covidu-19. Krizová situace se negativně promítla především do veřejných financí a sestavování státního rozpočtu.

Kromě krize a jejích dopadů se však projevila i dlouhodobá neschopnost státu dokončit zásadní projekty, které mají přinést pozitivní dopad na život občanů nebo výkonnost ČR. Společným jmenovatelem nezanedbatelné části problémů je také to, že stát nedokáže jednat cíleně a systematicky, ať už jde o budování infrastruktury, digitalizaci nebo sociální oblast.

„Pandemie nemoci covid-19 se bezesporu tvrdě promítla do hospodaření státu. Z našeho pohledu na sebe však vzala roli katalyzátoru, zesilovače problémů, kterými naše země v oblasti nakládání s veřejnými prostředky trpí dlouhodobě a na které jsme opakovaně upozorňovali,“ uvádí k výroční zprávě prezident NKÚ Miloslav Kala.

ČR se musela v roce 2020, obdobně jako všechny další státy, vypořádávat s negativními důsledky pandemie covidu-19. Česká ekonomika však znaky zpomalení vykazovala už před propuknutím pandemie, která pokles jen dále umocnila. Rok 2020 tak skončil nejhorším propadem od vzniku samostatné ČR.

Schodek státního rozpočtu dosáhl 367,4 miliardy korun, a to především kvůli meziročně nižšímu plnění příjmů státního rozpočtu, chybějícím úsporám a výraznému nárůstu výdajů. Zvyšovaly se však nejen výdaje spojené s nemocí covid-19, ale zejména běžné výdaje, které s pandemií nesouvisely. Celkové výdaje v roce 2020 meziročně vzrostly o 291 miliard korun na celkem 1 842,9 miliardy korun. Minimálně 147 miliard korun ale nesouviselo přímo s pandemií nemoci covid-19, šlo například o jednorázový příspěvek důchodcům, oddlužení nemocnic a další.

Zatímco v roce 2019 byl podíl státního dluhu 28,5 % HDP, v roce 2020 se meziročně zvýšil na 36,5 % HDP. ČR je tak sice stále jedna z nejméně zadlužených zemí EU, dle odhadu Evropské komise je ale tempo zadlužování jedno z nejrychlejších. Takový výsledek ohrožuje budoucí stabilitu veřejných financí.

Výsledek hospodaření státu nelze však přičítat jen vlivu pandemie. Stojí za ním i to, že stát odkládá řešení dlouhodobých problémů. Nevýkonnost státu se promítla nejen do reakce na pandemii, ale i do oblastí, jako jsou rozvoj dopravní infrastruktury, digitalizace státní správy nebo sociální oblast. Negativní dopady nejen na tyto oblasti měla i přebujelá byrokracie, pomalé procesy a nekoordinovanost.

Například výstavba dálnic je v ČR výrazně pomalejší než v sousedním Polsku. V roce 2020 bylo v ČR zprovozněno jen 21 km nových úseků dálnic, zatímco v Polsku 138 km. Problémy v přípravě i průběhu staveb a nedostatečnou péči o dopravní infrastrukturu potvrdila i kontrola zaměřená na dálniční a silniční mosty. Z celkového počtu 17,5 tisíce mostů bylo 3,4 tisíce ve špatném až havarijním stavu.

Problémem zůstává i kvalita služeb státu pro občany. Změnit k lepšímu to může elektronizace státní správy. Výdaje na ni sice neustále rostou, vynaložené peníze však očekávaný výsledek nepřinášejí. Od roku 2016 ministerstva vynaložila v této oblasti minimálně 67 miliard korun, přesto si ČR v roce 2020 v rámci dílčího ukazatele „digitální veřejné služby“ indexu DESI meziročně pohoršila o dvě místa a skončila 22. mezi zeměmi EU.

Například na systém elektronické identifikace a Portál občana vynaložilo Ministerstvo vnitra téměř 250 milionů korun, přesto byla nabídka služeb pro občany pouze omezená. Navíc Portál občana využilo jen minimum plnoletých občanů.
Stát také nedostatečně řeší dlouhodobé problémy v sociální oblasti, jakými jsou důchodová reforma, zaměstnanost starších osob a sociální vyloučení. Například podíl uchazečů o zaměstnání starších 50 let se stále zvyšuje. Stát vydal na podporu jejich zaměstnanosti 6,5 miliardy korun. Tyto prostředky sice přispívaly ke zvýšení zaměstnanosti, ale jen do doby, než skončilo financování těchto projektů.

Vážnou překážkou pro řešení dlouhodobých problémů i současné situace je nízká výkonnost veřejného sektoru a nedůvěra občanů ve státní instituce. NKÚ opakovaně poukazuje na to, že právě nedostatečná výkonnost veřejného sektoru negativně ovlivňuje konkurenceschopnost ČR, což potvrzují i výsledky mezinárodního srovnání. V roce 2020 vydalo Světové ekonomické fórum speciální tematickou zprávu o tom, jaké mají jednotlivé země předpoklady k oživení ekonomiky po krizi. V souhrnném ukazateli připravenosti na ekonomickou transformaci bylo hodnoceno celkem 37 zemí a ČR se umístila na 24. místě./nkú/

X X X

Hlavní hygienička Svrčinová zkolabovala při jednání vlády. Skončila v nemocnici

Hlavní hygienička Pavla Svrčinová měla podle informací serveru Seznam Zprávy během úterního jednání vlády zkolabovat. Schůze kabinetu se účastnila prostřednictvím videokonference z budovy ministerstva zdravotnictví. Záchranáři ji na místě ošetřili a následně při vědomí transportovali do nemocnice.

„Posádka záchranářů odpoledne zasahovala na Palackého náměstí v Praze u 57leté ženy, která byla po celou dobu při vědomí a po ošetření byla transportována do Všeobecné fakultní nemocnice v Praze,“ řekla iDNES.cz mluvčí pražských záchranářů Jana Poštová.

Jaká konkrétní zdravotní indispozice Svrčinovou postihla, zatím není jasné. Serveru Seznam Zprávy její kolaps potvrdily tři zdroje z Úřadu vlády. Redakce iDNES.cz kontaktovala s dotazy na stav hlavní hygieničky také mluvčí ministerstva zdravotnictví Barboru Peterovou, zatím na ně však nereagovala.

Vláda na zmíněném jednání schválila částečný návrat dětí do škol. Podle návrhu ministra školství Roberta Plagy a zdravotnictví Jana Blatného se 12. dubna do lavic vrátí děti prvního stupně základních škol a předškoláci. Ve školách bude rotační výuka, třídy se tedy budou střídat po týdnech. Jedna má být týden ve škole, druhá ve stejnou chvíli doma. A další týden naopak.
Od pondělí se také otevřou obchody s dětským oblečením a obuví, papírnictví, čistírny, prádelny, zámečnictví či farmářské trhy. Obnovit provoz venkovních prostor budou moci také zoologické a botanické zahrady. Do areálu však budou pouštět maximálně 20 procent kapacity návštěvníků.

Svrčinová byla v polovině března pověřena řízením úřadu hlavního hygienika. Na postu tehdy nahradila Jarmilu Rážovou. Důvody jejího odchodu ministr zdravotnictví Blatný dodnes odmítá komentovat. Svrčinová čelila krátce po oznámení, že bude novou hygieničkou, kritice za sdílený vtip s rasistickým podtextem na sociální síti. Hygienička se za to následně omluvila.

X X X

Karlovarská nemocnice pomůže pacientům s bolestmi hlavy

V karlovarské nemocnici zahájilo provoz Centrum diagnostiky a léčby bolestí hlavy. Specializované neurologické pracoviště je prvním svého druhu v kraji a po uzavření smluv s jednotlivými pojiš-ťovnami také bude, jako jediné v regionu, moci pacientům aplikovat i moderní biologickou léčbu.“Pro náš kraj se tak podařilo získat další pracoviště, které nabízí pacientům péči, za kterou museli dosud dojíždět například do Prahy nebo Plzně,” uvedl k otevření ambulance Josef März, lékař a uvolněný zastupitel Karlovarského kraje pro oblast zdravotnictví. Podle něho to znamená nejen další zlepšení zdravotnických služeb pro obyvatele regionu, ale také zásadní zvýšení komfortu.

Především pro pacienty trpící opakovanými čet-nými ataky migrény nebo závažnými tenzními bolestmi hlavy je pak zcela zásadní, že se jim v kraji může dostat nejmodernější a velmi účinné léčby pouhé dva roky poté, co byla v České republice poprvé použi-ta.” Nové centrum totiž pacientům nabídne, v případě, že budou splňovat kritéria České společnosti pro bolesti hlavy a jednotlivých pojišťoven, nejen klasické metody léčby bolestí hlavy, ale také špičkovou biologickou léčbu. Ta byla vyvinuta v USA a relativně nedávno se začala zavádět i v České republice. “Vhodná je hlavně v těch nejzávažnějších případech, kdy klasické metody selhávají, případně vedou k závažným nežádoucím účinkům,” potvrzuje Evgeni D. Kavrakov, neurolog a odborný garant nového centra.Nejde přitom o problém, který by se týkal malého množství lidí.

Závažné formy bolesti hlavy postihují v České republice zhruba 24 tisíc osob, jen v Karlovarském kraji je pak toto číslo odhadováno na zhruba 500. Zatímco hlavní příčiny migrén spočívají v genetických predispozicích v kombinaci s moderním životním stylem, u tenzního typu bolesti hlavy souvisí s psychikou a celkovou kondicí, ale konkrétní mechanizmus vzniku není znám. V obou případech se ale bolesti dosud nejčastěji řešily za pomoci běžných analgetik. “Problém je, že dlouhodobé užívání klasických analgetik může vést k závislostem, především v případě opiátů, nebo ke vzniku druhotných problémů.

Například u ibuprofenu jde o žaludeční vředy a podobně. Navíc jsou i závažné formy bolesti hlavy, způsobené právě nadužíváním klasických analgetik, kde ta no-vější léčba může pomáhat,” vysvětluje Kavrakov. Moderní biologická léčba totiž působí preventivně. “Zjedno-dušeně řečeno je princip takový, že lék blokuje bud´ přímo receptory pro látku která je spouštěčem bo-lesti, nebo dokonce látku samotnou. Díky tomu se u velkého počtu pacientů sníží počet atak bolesti a řadu z nich dokážeme vrátit i do běžného kvalitního života.” Biologická terapie se nepodává jednorázově, ale jde o dlouhodobou a tedy i velmi nákladnou léčbu.

Proto je určena pouze pacientům, kteří splňují poměrně přísná kritéria. Mezi ně patří například četnost samotných atak bolesti, nebo fakt, že v jejich případě selhala léčba několika konvenčními preparáty. Biologická léčba je apliková-na pouze injekčně v certifikovaných pracovištích, mezi které se nově zařadila i Nemocnice v Karlových Varech.Karlovarské pracoviště léčby bolesti hlavy, stejně jako je tomu o podobných pracovišť v Praze nebo v Plzni, ne-bude běžně přístupné pacientům bez žádanky a bez jasné indikace.

Podmínkou pro přijetí ke konzultaci a even-tuální léčbě je proto minimálně doporučení obvodního lékaře nebo ambulantního neurologa, kteří musí vyplnit i určený formulář s nezbytnými
informacemi o pacientovi. Ten by si zároveň při první návštěvě centra měl přinést i potřebnou medicínskou dokumentaci, která pomůže při stanovení vhodné metody léčby. Centrum diagnostiky a léčby bolestí hlavy Nemocnice v Karlových Varech bude zatím v provozu každé úterý, od v průběhu léta by se pak mohla ordinační doba rozšířit na dva dny v týdnu..
Vladislav Podracký, tiskový mluvčí

X X X

Prymula je externím konzultantem Agelu, skupina v Česku distribuuje vakcíny

Bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula se stal externím konzultantem skupiny Agel podnikatele Tomáše Chrenka. Skupina Agel informaci České televize potvrdila. Součástí skupiny je i firma Avenier, která v Česku distribuuje vakcíny firmy Moderna a vyhrála i distribuci očkovací látky Johnson&Johnson.

Prymula televizi řekl, že nebude komentovat své soukromé aktivity.

Český rozhlas v neděli uvedl s odvoláním na ruské zdroje, že firma Avenier by v Česku mohla řešit případnou distribuci dosud neschválené vakcíny Sputnik V. O technické specifikaci vakcíny jednala i česká ambasáda v Moskvě. Zástupce společnosti Avenier Martin Nesrsta to však popřel.

„Použití jakýchkoli vakcín na covid-19 je možné jen se schválením EMA (Evropské agentury pro léčivé přípravky), respektive SÚKL (Státního ústavu pro kontrolu léčiv). Vakcína Sputnik V ani jedno z těchto schválení nemá. Vláda ČR tuto vakcínu na rozdíl od Slovenska a jiných zemí EU nekoupila, a tudíž její distribuce v ČR není možná jakýmkoli distributorem,“ sdělil rozhlasu Nesrsta.

Televize CNN Prima News před měsícem uvedla, že se Prymula stal poradcem prezidenta Miloše Zemana. Jeho jméno se objevilo v oficiálním seznamu. Podle televize bude Prymula neplaceným poradcem bez smlouvy. Zeman v minulosti několikrát zopakoval, že Prymulu považuje za odborníka, loni v říjnu mu udělil Řád bílého lva za zvládnutí první vlny koronavirové epidemie.

Jsou tři firmy, které v Česku chtějí vyrábět Sputnik V, řekl Prymula

S Prymulou v polovině února ukončil spolupráci premiér Andrej Babiš (ANO), jehož byl bývalý ministr také poradcem. Babiš tak reagoval na to, že Prymula v době silných restrikcí proti koronaviru navštívil jako divák fotbalový zápas pražské Slavie. Prymula kritiku odmítl. Účast diváků na fotbale byla podle něj povolena, měl před akcí negativní test na koronavirus a na tribuně měl respirátor.

X X X

EU slíbila Erdoganovi posílení spolupráce, chce dodržování lidských práv

Evropská unie je ochotna posílit obchodní spolupráci s Tureckem, pokud bude Ankara pokračovat ve vstřícném přístupu k partnerům v oblasti východního Středomoří. Zároveň je ale EU znepokojena tureckým odstoupením od Istanbulské úmluvy. Po jednání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem to prohlásil předseda Evropské rady Charles Michel.
„Dnes jsme spolu s Charlesem Michelem jasně zdůraznili, že respekt k lidským právům a právnímu státu je pro Evropskou unii zásadní,“ řekla po jednání novinářům šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Kritická slova podle ní v úterý Erdogan vyslechl například na adresu nedávného tureckého odstoupení od Istanbulské úmluvy o boji proti násilí na ženách. EU je podle Michela nespokojena také s omezováním politických stran či svobody projevu.
Turecké úřady například v březnu navrhly zakázat jednu z opozičních stran, jejíž předák byl odsouzen za urážku prezidenta. Lídři unijních institucí v Ankaře zároveň nabídli možnosti rozšíření celní unie, o něž osmdesátimilionová země velmi stojí.
Členské státy EU, která je pro Turecko klíčovým obchodním partnerem, již podle Michela pověřily komisi, aby připravila podrobný návrh. Ve hře je podle něj také možné usnadňování cest mezi unijními zeměmi a Tureckem, které usiluje o zrušení víz pro své občany.

„Náš postup bude progresivní, přiměřený a budeme jej moci vrátit zpět. Doufáme, že se Turecko chopí téhle příležitosti,“ prohlásil Michel s tím, že rozšiřování spolupráce bude záležet zejména na dalších krocích Ankary.
Vztahy komplikuje vojenské angažmá Ankary

Podmínkou je především další snižování napětí mezi Tureckem na jedné a Řeckem a Kyprem na straně druhé. Vztahy mezi unií a zemí oficiálně usilující o členství se zhoršily loni zvláště kvůli tureckému průzkumu těžby poblíž břehů Kypru a řeckých ostrovů, který oba tito členové EU označovali za zásah do své suverenity.

Erdogan, který loni opakovaně volil na adresu unie ostrá slova, však letos přišel s výrazně vstřícnější rétorikou a jeho země většinu aktivit ve sporné oblasti ukončila. Vztahy mezi EU a Tureckem komplikuje například také vojenské angažmá Ankary v Sýrii, Libyi či Náhorním Karabachu. Michel, který v neděli jednal s novým mezinárodně uznávaným libyjským vedením v Tripolisu, zdůraznil problém spočívající v přítomnosti tureckých a dalších jednotek v zemi.

„V této věci máme jeden zásadní vzkaz: všichni zahraniční vojáci musí opustit libyjské území,“ řekl dnes šéf unijních summitů v narážce na turecké vojáky pobývající od loňska v Libyi.

X X X

BOHDALOVÁ: NĚKDY MÁM POCIT, ŽE POLITICI RÁDI, KDYŽ SE NEDAŘÍ

Bohdalová: Politici nám pěkně lžou. Národ se při covidu nedokázal semknout
Přestože vir není lstivý, boj s pandemii prohráváme, myslí si herečka Jiřina Bohdalová (89). V primáckém pořadu Interview si s moderátorem Liborem Boučkem povídala nejen o koronavirové pandemii, ale také o sociálních sítích a politice.
„Je v tom politika. Mnohdy mám z našich politiků pocit, že je dobře, když se nedaří,“ řekla v pořadu Interview televize CNN Prima News s tím, že jako herečka dovede číst z nonverbálních projevů. „Kolikrát vidím, že nám pěkně lžou. Obrazovka je pěkná potvora a z toho, jak se lidé tváří, se dá hodně vyčíst.“

Když se pandemie koronaviru dostala před rokem do Česka, Jiřina Bohdalová věřila, že nás pandemie semkne. „Na začátku jsem si myslela, že nás covid spojí, protože když máme jako národ společného nepřítele, tak umíme zabrat,“ uvedla a doplnila, že se Češi zprvu spojili. „Jenže to bylo na tak krátkou chvíli, že nás to brzo začalo pálit. Semknutí trvalo jen do doby, než se řeklo, že se nepojede do Chorvatska.“

Podle herečky je to úkaz celé doby. Současnost pak přirovnala k minulému režimu. „Lidé se neumí semknout a strašně mi to chybí. Za minulého režimu byl táta dlouho zavřený a přesně si pamatuji, kolik lidí mi pomohlo, kolik lidí mi tajně drželo palce. Byli jsme semknutí,“ popsala.

Jiřina Bohdalová je přesvědčená, že se toho hodně změnilo po roce 1989. „Mám pocit, že jakmile jsme získali svobodu, absolutně jsme se rozdělili,“ dodala. Podle ní se měli lidé tak dobře, že si toho zkrátka přestali vážit.

V rozhovoru pak označila sociální sítě za osobního nepřítele. „Možná by nebyl, kdybych jim rozuměla, avšak nemám ani Facebook, ani Instagram,“ uvedla Bohdalová. Loni jí přitom kvůli show Zlatá maska tvůrci pořadu instagramový profil založili.
Přestože tvrdí, že účet na sociálních sítích nemá, o komentářích pod články na Facebooku si myslí své. „Některé komentáře mě absolutně zaráží. To pro mě není svoboda projevu, ale svoboda žumpy. Proč to vůbec je a komu to pomůže? Jsou to lidé, kteří neumějí pravopis, ani se vyjadřovat, navíc se ani nepodepíšou. To chceme předat našim dětem,“ podivila se.
Podotkla, že se od negativních komentářů člověk nedokáže úplně oprostit. „Český národ je psavý národ. Za minulého režimu jsem dostávala anonymní dopisy, ale nebylo toho tolik,“ dodala herečka.

Nejvíce dopisů dostávala během sametové revoluce, kdy často vystupovala na demonstracích. „Nejhezčí dopis, na který si vzpomínám a asi ho mám dodnes schovaný, byl korespondenční lístek, na kterém byly napsány jen dvě slova: ‚Ty Babo! ‘,“ vzpomínala pobaveně Bohdalová.

X X X

Otevřou se obchody s dětským oblečením, obuví i farmářské trhy

Obchody s dětským oblečením a obuví, papírnictví, čistírny, prádelny, zámečnictví či farmářské trhy se podle vicepremiéra Karla Havlíčka otevřou 12. dubna. Zoologické a botanické zahrady budou moci také od tohoto data obnovit provoz ve venkovních prostorech. Naplnit budou smět 20 procent kapacity.

„Papírnictví, dětské oblečení a obuv, aby mohli rodiče v klidu poslat své děti do škol. A také čistírny a prádelny, farmářské trhy, zámečnictví, opravny zařízení pro domácnosti nebo prodej náhradních dílů pro auta. Právě schválená uvolnění ekonomických aktivit od 12.4. 2021,“ napsal na Twitteru Havlíček a potvrdil po jednání vlády.

Na tržištích budou muset být zachovány rozestupy mezi stánky, bude moci být jen jedna osoba na patnáct metrů čtverečních, musí tam být zajištěná dezinfekce a bude tam zákaz míst k sezení. Maloobchodní prodej vláda kvůli koronaviru zakázala od 22. října. Krátké rozvolnění vláda povolila v prosinci, aby si lidé mohli nakoupit na Vánoce.

Od 19. ledna umožnil kabinete povolil prodej dětských oděvů a obuvi a papírenského zboží. Do škol se v tu dobu vrátily děti z prvních a druhých tříd základních škol. Kvůli zhoršující se epidemické situaci ale od 1. března vláda i prodej dětského zboží zakázala.

Zoologické a botanické zahrady jsou z rozhodnutí vlády v rámci protiepidemických opatření uzavřeny od 18. prosince. Na jaře nesměly fungovat od 13. března do 27. dubna a kvůli druhé vlně epidemie znovu od 9. října do 2. prosince.

Papírnictví, dětské oblečení a obuv, aby mohli rodiče v klidu poslat své děti do škol. A také čistírny a prádelny, farmářské trhy, zámečnictví, opravny zařízení pro domácnosti nebo prodej náhradních dílů pro auta. Právě schválená uvolnění ekonomických aktivit od 12.4. 2021.

Vláda také rozhodla o návratu části dětí do škol. Podle návrhu ministrů školství Roberta Plagy a zdravotnictví Jana Blatného by se od pondělí 12. dubna měli do škol vrátit žáci prvního stupně, ale na rotačním principu. To znamená, že by se školáci po týdnech střídali.

X X X

Čeladná kupuje hotel v centru obce, který prodělával už před lety

Čeladná na Frýdecko-Místecku rozhodla o nákupu hotelu Prosper v centru beskydské obce. Hlasování zastupitelů však předcházela ostrá debata, zda je takový nákup prozíravý a obci nenadělá více škody než užitku. „Tak snad je za to nezavřou,“ komentoval rozhodnutí čeladenských zastupitelů koupit za 68 milionů korun hotel Prosper jeden z účastníků jednání zastupitelstva. Reagoval tak na výsledek více než dvouhodinové debaty starosty Pavola Lukši, zastupitelů a obyvatel obce, při níž došlo i na osobní útoky a invektivy. Nakonec zastupitelé rozhodnutí hotel koupit přijali v poměru třináct ku dvěma.

O zjitřenou atmosféru v obci se postaral hlavně autor letáku, který v minulých dnech přišel do schránek většiny obyvatel Čeladné. Ten tvrdí, že je hotel zadlužený, cena přemrštěná a obec vlastně vůbec neví, proč by jej měla kupovat.
„Jde o jedinečnou příležitost získat budovu a pozemek v centru obce, taková se už nemusí opakovat,“ obhajoval možnost nákupu čeladenský starosta. „Podařilo se nám vyjednat i velice výhodný úvěr.“

Na studii proveditelnosti nebyl čas

Výhrady proti koupi hotelu vlastněnému Vítězslavem Kopalem, podnikatelem v oblasti obnovitelných zdrojů, byly i proti rychlosti, s jakou se mělo hlasovat. Podle vedení ale více času nebylo.

„Dokud se neudělá studie proveditelnosti, neměli bychom hlasovat,“ varovala jedna zastupitelka.

Marně. Většina o nákupu rozhodla. Obec chce nyní pro hotel, jehož hospodaření skončilo v mnohamilionové ztrátě ještě před krizí – už v roce 2018 – najít nájemce a rozhodnout, zda v něm vzniknou byty s pečovatelskou službou, startovací byty, nebo třeba apartmány. Zda se hotel pro takové přestavby dispozičně vůbec hodí, zastupitelé nezjišťovali. Podle informací redakce může být ale právě toto velkým problémem.

X X X

Bojíme se o sportovce. KLDR ruší kvůli pandemii účast na olympiádě v Tokiu

Severní Korea se nezúčastní letošních letních olympijských her v Tokiu. Svůj krok odůvodňuje ochranou sportovců před pandemií covidu-19. Podle jihokorejské agentury Jonhap to sdělil olympijský výbor KLDR. Rozhodnutí o nevyslání zástupců na olympijské hry, které pořádá japonské hlavní město, přijal severokorejský olympijský výbor již 25. března. „Korejská lidově demokratická republika se rozhodla neúčastnit se 32. olympijských her (...), aby ochránila své sportovce před globální zdravotní krizí spojenou s koronavirem,“ citovala z oznámení agentura.

Státní sdělovací prostředky dříve uvedly, že olympijský výbor zasedne s cílem diskutovat o „praktických otázkách souvisejících s veřejnými sportovními akcemi“. Chystanou neúčast na hrách v Tokiu nicméně nezmiňovaly.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un až dosud vyjadřoval ochotu vyslat do Japonska výpravu severokorejských sportovců, připomněla agentura Kjódó.

Tokijské hry, které byly loni kvůli pandemii o rok odloženy, by se měly konat od 23. července do 8. srpna. Paralympijské hry jsou na programu od 24. srpna do 5. září. Kvůli obavám z dalšího šíření koronaviru a jeho různých mutací na ně nebudou mít přístup fanoušci ze zahraničí.

X X X

Bidenův syn promluvil o závislosti na drogách a poměru se švagrovou

Mladšímu ze synů amerického prezidenta Joea Bidena Hunterovi (51) vychází 6. dubna autobiografie Beautiful Things (Krásné věci). Přiznává se v ní k těžké závislosti na alkoholu a drogách, jíž se dlouho a na několik pokusů zbavoval. V rámci propagace promluvil i o vztahu se ženou zesnulého bratra.

Hunter Biden v knize tvrdí, že jeho působení v dozorčí radě ukrajinské energetické společnosti Burisma nebylo neetické, jak tvrdili republikáni, kteří tento fakt chtěli využít v kampani před prezidentskými volbami proti Joeovi Bidenovi.

„Nikdy jsem neudělal nic neetického, nebyl jsem z ničeho obviněn. V současné politické atmosféře by zřejmě bylo jedno, kdybych v té radě byl nebo nebyl. Útočili by na mne stejně,“ píše Biden v knize, jež vychází v nakladatelství Gallery Books.

Podrobně se věnuje své závislosti na kokainu a alkoholu, která ho v jednu dobu přivedla i mezi bezdomovce v Los Angeles, kde si sháněl drogu. Píše také, že strávil měsíc o samotě v bytě pitím vodky. Prodělal několik odvykacích kúr, než se závislosti zbavil.

Autobiografie zachycuje třicet let Hunterova života. Otce v ní Hunter popisuje jako trvalou oporu a zmiňuje se o jeho pomoci po smrti staršího bratra Beaua v roce 2015, který zemřel na rakovinu. „Pomohl mi mít na paměti, že nic není ztraceno. Nikdy mne neopustil, nesoudil, nevyhýbal se mi, ať se věci vyvíjely jakkoli špatně,“ píše Hunter Biden, který se v roce 2017 rozvedl a později znovu oženil.

Joe Biden (uprostřed) a jeho synové Hunter a Beau (Washington, 20. ledna 2009)

Mezitím prožil dvouletý vztah se svou švagrovou, vdovou po bratrovi Hallie Bidenovou. Podle něj se společně snažili vypořádat se ztrátou blízkého člověka, a to je nakonec sblížilo. „Myslím, že lidi tomu nerozuměli. A chápu to. Opravdu. Pro mě to ovšem není těžké vysvětlit. Protože to vycházelo ze skutečného ohromného zármutku, který jsme oba sdíleli. Byli jsme spolu a snažili jsme se konat správně. Ten žal se změnil v naději na lásku, která by možná mohla nahradit to, co jsme ztratili,“ řekl Hunter Biden v rozhovoru pro televizi CBS.

Hunter se s manželkou Kathleen rozvedl v říjnu 2015, pět měsíců po smrti bratra. S Hallie se dal dohromady dva roky poté a rozešli se v roce 2019. V květnu 2019 se pak oženil s jihoafrickou filmařkou Melissou Cohenovou a v březnu 2020 se jim narodil syn Beau.
Bouřlivý život Huntera Bidena se považoval za potenciální problém pro politickou kariéru jeho otce. V prosinci Hunter Biden přiznal, že je vyšetřován pro podezření z daňových úniků.

X X X

Lidský penis se zmenšuje, do roku 2045 nebudou spermie, varuje vědkyně

Erektilní dysfunkce, méně spermií, ale i docela očividná změna – menší penisy. To jsou podle uznávané epidemioložky následky faktu, že je náš běžný život prostoupený nadužíváním chemikálií. Pokud bude trend pokračovat, budou světu v roce 2045 scházet spermie. Volá to vlastně pro černočerném, nezastíraném, vyzývavém cynismu ze zoufalství. Sahá po něm například magazín Vice.

Všichni víme, že jsme toho udělali dost pro to, abychom „dodrbali“ planetu, píše expresivně. Znečištění, výsledek mnoha lidských činností, ničí životy mnoha bytostí, které ji s námi sdílejí, ale i naše. Do puntíku stejně. Poté, co se prokázalo, že znečištění poškozuje penisy polárních medvědů a vyder, totiž zjistily výzkumy totéž u člověka. Kruh se uzavírá, líčí Vice. Hazardování s přírodou si přišlo i pro lidskou erekci.

Jenže celé je to mnohem vážnější, než aby se to dalo zploštit na informaci o scvrkávajícím se lidském penisu.
Lidstvo jako ohrožený druh
Magazín Vice i články v bezpočtu dalších médií reagují na studii environmentální a reproduktivní epidemioložky Shanny H. Swanové. Ta nejprve zkoumala takzvaný ftalátový syndrom u krys. Zjistila, že když byly plody hlodavců vystaveny působení ftalátů, změkčovadel používaných pro výrobu plastů, přicházely na svět se zakrnělými genitáliemi.

U krys však zůstat nechtěla. Zajímalo ji též, jak se výskyt ftalátů projevuje na lidi. Přirozeně, protože ftaláty jsou všude kolem nás, v hračkách, obalech na potraviny, v kosmetice. Ovlivňují vývoj lidstva. „Miminka dnes vstupují do světa již kontaminovaná chemikáliemi. To proto, že je absorbují v děloze,“ cituje Swanovou server EuroNews.
Lidští předchůdci vyhynuli kvůli klimatické změně, varuje studie

Z šesti lidských druhů přežil pouze ten náš, Homo sapiens. Na otázku, proč nepřežili naši předchůdci, nabízí aktuální studie vysvětlení, které by v dnešní době mělo být slyšet. Na vyhynutí tří z nich se totiž podepsaly klimatické změny. Jim přitom planeta čelí i dnes.

Díky americkému Centru pro kontrolu a prevenci nemocí epidemioložka možnost výzkumu dopadu oněch chemikálií na lidské reprodukční schopnosti dostala. A seznala, že ftalátový syndrom existuje i u lidí.

Chlapci, kteří byli v děloze v kontaktu s ftaláty, mají menší anogenitální vzdálenost, tedy kratší vzdálenost mezi středem konečníku a genitáliemi. „Naše práce ukázala, že chemikálie, včetně bis(2-ethylhexyl)-ftalátu, anogenitální vzdálenost u mužského pohlaví zkracuje,“ sdělila Swanová v rozhovoru pro The Intercept. Onen parametr je přitom podstatný pro mnohé medicínské ohledy, souvisí však též s velikostí penisu, jak podotýká server Sky News.

„Pouze“ o velikost penisů však nejde. Studií v roce 2017, která zahrnovala analýzu předchozích 185 prací pokrývajících 45 tisíc zdravých mužů, Swanová odhalila, že mezi lety 1973 a 2011 klesl průměrný počet spermií o 59 procent. Pokud by trend pokračoval, narazíme v roce 2045 na číslo nula. Lidské spermie na Zemi mizí a zmizí. „Řekněme, že to je přinejmenším trochu znepokojující,“ uvádí epidemioložka v listu The Guardian.

I proto autorka mluví o „existenciální krizi“ lidstva. I proto nese její nová kniha Count Down (tedy „odpočítávání“) velmi popisný a varovný podtitul „Jak moderní svět ohrožuje množství spermií, jak mění pohlavní vývoj mužů a žen a jak ohrožuje budoucnost lidské rasy“.

Její zjištění vyvolala pozornost, přirozeně. „Žádné spermie do roku 2045? To by znamenalo žádná novorozeňata. Žádné rozmnožování. Konec lidstva. Odpusťte, že se tak ptám: Proč na toto téma nesvolávají Spojené národy mimořádné zasedání?“ píše v komentáři v The Guardian Erin Brockovichová. Je to tak, zájem zůstává na mediální rovině.
Akumulace chemikálií v našich tělech

A Brockovichová dodává, že poznatky Swanové nejsou až tak převratné, odkazují vlastně na předchozí varovné výzkumy. Například na studii z roku 2018, která shledala, že chemikálie známé pod zkratkou PFAS, tedy perfluorované látky, poškozují produkci spermií, mužský hormon, souvisejí se snížením kvality spermií, délkou penisu, velikostí varlat. Vlastně matou naše těla, pokud jde o biologické pohlaví.

A jsou nezdolné, nezbavíme se jich. „PFAS jsou známé jako ‚věčné chemikálie‘, protože se nerozpadají ani v okolním prostředí, ani v lidském těle. Jednoduše se jen akumulují a akumulují, a páchají víc a víc škody, minutu po minutě, hodinu po hodině, den po dni. A nyní se zdá, že lidstvo došlo do zlomového momentu,“ uvádí Brockovichová.

Swanová souhlasí. Dodává, že chemikálie se doslova dědí z generace na generaci. „Pokud by na nás nepřecházely z našich rodičů a prarodičů, každá generace by prostě jen začínala znova. Bylo by to špatné, ale dopad by byl alespoň pořád na téže úrovni,“ líčí. Jenže tak to není, neseme si s sebou, přesněji v sobě, problémy předchozích generací.

„Jste-li těhotná, chemikálie z vašeho těla placentou přejdou na plod. Takže zárodečné buňky, které utvoří dítě, jsou již chemikáliemi zasažené. A člověk je jim vystavený sám o sobě, během života. Je to tedy model o dvou úrovních. A pro další generace o třech, čtyřech, pěti úrovních,“ objasňuje. Nezačínáme tedy z nuly, ale ze stále horší a horší výchozí pozice, víc a víc kontaminováni.

Krize přežití jako vědecký fakt

Epidemioložčina kniha šokuje. „V některých částech světa je průměrná žena po dvacítce méně plodná, než byla její matka v pětatřiceti letech,“ líčí. A dnešní mladý muž má o polovinu spermií méně, než měl jeho děd. Látka zvaná bisfenol A poškozuje sexuální touhu u žen.

„Současný stav nemůže pokračovat, aniž by ohrozil přežití lidstva. Je to globální existenční krize,“ píše Swanová a zdůrazňuje: „A to není nadsázka, hyperbola, přehánění. To je pouze věda.“

Něco málo dobrých, rajských zpráv

List Independent přesto připomíná i drobnou pozitivní zprávu, byť je postavena pouze na skromném výzkumu Univerzity v Sheffieldu, který čítal šedesát zdravých mužů mezi devatenácti a třiceti lety. Během dvanáctitýdenního experimentu jeho autoři zjistili, že antioxidant lykopen, který se nachází ve vnější slupce rajčete, pomáhá zlepšovat kondici spermií, jejich tvar a velikost.
„Když jsme dekódovali výsledky, málem jsem spadl ze židle. Zlepšení v morfologii, velikosti a tvaru spermií bylo dramatické,“ přiznával Allan Pacey, který experiment vedl.