iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

V SR na covid gen. Lengvarsky, v ČR už rok gen. Bubeník

Na Slovensku jsou chytřejší. Využívají nejlepší odborníky do boje s covidem. Nový premiér SR Heger na ministra zdravotnictví vybral doktora Vladimíra Lengvarskeho, který je stále ještě ředitelem vojenské nemocnice v Ružomberoku. Je to brigádní generál, který se specializuje na všeobecné lékařství. Určitě s dalšími odborníky v SR brzy odstraní světovou nákazu covid. V každé válce musí být pevné a rychlé vedení boje. A to každý voják, generál, dokáže. Proto dobře vybral premiér Heger generála Lengvarskeho.

V ČR už takřka rok mohl vést boj s covidem, jak doporučoval Babišovi Špígl, brigádní generál Zoltán Bubeník, který je lékařem, chirurgem a hlavním lékařským poradcem Severoatlantické aliance jako 8. předseda COMEDS, výbor generálních chirurgů NATO a partnerské země. Byl také vyznamenán medailí Ozbrojených sil České republiky, záslužným křížem ministra obrany ČR, pamětním křížem náčelníka štábu slovenských ozbrojených sil, čestným odznakem AČR „V zásluhách“ a medailí za operační služby na Balkáně a v Afghánistánu.

Premiér Babiš udělal velkou chybu, že generála Bubeníka nevybral do vedení boje s covidem. Dnes už je více než 27 tisíc mrtvých a ještě nejsme u konce. Generál Bubeník ví, co potřebuje zdravotnictví a léčení lidí, protože se o to staral v misích v cizině. Blatný nadělal víc škody než užitku, a nese za to odpovědnost Babiš i celá vláda, protože byly zakázány všechny operace a nesmysly se zavřením obchodů, sportovišť atd., a největší ekonomická ztráta je zákaz výuky řidičů nákladních i osobních vozů. Jen na kamiony chybí v ČR přes 20 tisíc řidičů, které firmy v ČR potřebují.

Ještě dnes by generál Buibeník hodně pomohl v boji s covidem, protože stále denně umírají lidé v ČR. Až nebude ani jeden mrtvý, můžeme slavit vítězství. Ale to určitě tak brzy nebude, zvláště když Babiš teď dal do rukou řízení Blatnému a hygienikům, zatímco v Německu, Francii, Anglii i jinde veškerou zodpovědnost a řízení mají premiéři.

X X X

V neděli přibylo 1 911 případů covidu, o 169 víc než před týdnem. Je to první mezitýdenní růst od 12. března. V ČR dosud zemřelo s covidem 27 057 lidí. Většina z nich zemřela letos. V nemocnicích je aktuálně 5 794 pacientů. Vyplývá to z dat ministerstva zdravotnictví. Hospitalizovaných je momentálně 5 794 lidí. V těžkém stavu je 1 335 pacientů.

X X X

ŠVÉDSKO, PŘÍKLAD PRO ČR, OTEVŘENÉ HOSPODY, MRTVÝCH DVAKRÁT MÉNĚ NEŽ V ČR

Svět už rok sleduje švédskou strategii boje s covidem, která místo lockdownů a zákazů sází na osobní odpovědnost občanů. Byl to průšvih, či úspěch? Jak se to vezme. Ve prospěch švédské cesty dnes mluví například statistiky nadúmrtí.
Stockholmské hostely jsou v posledních týdnech plné omladiny z Německa, Itálie a France. Zatímco země galského kohouta vstupuje do dalšího měsíčního lockdownu, ve švédské metropoli jsou stále otevřené bary, hostely i tělocvičny a na ulicích se nemusí nosit roušky.

„Je to bezva. Můžete zajít do kavárny nebo do posilovny. Člověk může nastoupit do autobusu nebo do vlaku a nemusí se bát, zda ho nebude kontrolovat policista. Cítím se tu zase naživu, a tak by se mladí lidé asi měli cítit,“ řekl stanici DW Kauri Maher, který přiletěl z Irska.
„Pokud po ulici chodíte s rouškou, všichni se na vás divně koukají,“ popsala zase reportérka FRANCE 24, která na počátku února letěla do Stockholmu dělat reportáž o tamní kontroverzní strategii boji s koronavirem. „To letadlo bylo plné francouzských turistů,“ dodala.

Vlastní cestou

Je to právě rok, co celý svět začal s napětím sledovat, jak se desetimilionová skandinávská země vydává v boji s počínající epidemií vlastní cestou. Vláda na rozdíl od zbytku Evropy odmítla zavést lockdown a vsadila na disciplinovanost občanů.
Základní školy, restaurace, fitness centra i obchody zůstaly otevřené. Většina opatření se nesla v rovině doporučení: pokud možno pracujte z domova, dodržujte rozestupy, dbejte na hygienu, lidé nad sedmdesát by měli zůstat doma.

Disciplinovaní Švédové poslechli, klid však časem začal dostávat trhliny. Počet nakažených i mrtvých začal ve srovnání s ostatními zeměmi rychle růst, sílily kritické hlasy označující benevolentní přístup za nebezpečný experiment.
Ekonomika se propadla méně než jinde

Švédy může těšit, že ve srovnání s jinými evropskými zeměmi neutrpěli tak hluboké ekonomické šrámy. Zatímco v eurozóně hrubý domácí produkt loni klesl v průměru o 6,6 procenta a například v Německu o 4,9 procenta, švédská ekonomika se propadla „jen“ o 3,3 procenta. Švédové by se navíc mohli podobně jako ostatní skandinávské země z tohoto propadu otřepat velmi rychle. Experti před pár dny zlepšili odhad letošního růstu HDP na 3,5 procenta.

„Myslím, že jsme selhali. Máme velké množství mrtvých, což je hrozné,“ litoval koncem minulého roku král Karel XVI. Gustav. Dnes už je jasné, že se nepodařilo ochránit klienty domovů pro seniory, kde si koronavirus vybral největší počet obětí.
Dílčí chyby přiznal i hlavní epidemiolog Anders Tegnell, nastavený kurz ovšem zásadně nezměnil. Na podzim, kdy se začala rozjíždět druhá vlna, byla některá opatření zpřísněna: restaurace musí zavřít ve 20:30 a u jednoho stolu nesmí sedět víc než čtyři lidé.

Švédský boj s virem přitvrzuje. Vláda bude moct zavřít obchody a pokutovat

V lednu parlament přijal zákon, který vládě dočasně dává větší pravomoci při zavádění restrikcí. Kabinet bude moci na jeho základě zavřít nákupní centra a obchody, zastavit veřejnou dopravu či pokutovat ty, kteří poruší opatření týkající se společenského odstupu. Nakonec bylo vydáno i doporučení, aby lidé v hromadné dopravě nosili roušky. Ovšem ani o Vánocích, kdy byly stockholmské jipky na 99 procent plné, nezavedla vláda lockdown.

Zpřísněná opatření měla původně skončit 11. dubna, vláda je však tuto středu prodloužila do 3. května. „Musíme znatelně srazit šíření infekce, musíme snížit tlak na zdravotnický sektor,“ uvedl premiér Stefan Löfven a požádal občany, aby ještě jednou přežili „omezené, neobvyklé Velikonoce“.

Úspěch, či průšvih?

Při pohledu z Česka, kde lidé nesmějí překročit hranici svého okresu, to zní jako sci-fi. Otevřené hospody? Školy?
Tělocvičny? Na ulici bez roušek? Vláda, která epidemiologickou strategii nechává v rukou expertů a nevydává zmatená nařízení ve stylu ode zdi ke zdi?

Daleko smutnější je srovnání koronavirových statistik. V České republice zemřelo ke konci března na covid 26 586 lidí. Ve srovnatelně lidnatém Švédsku 13 402. Švédsko si navíc vede poměrně dobře ve statistice nadúmrtí - tedy počtu lidí, kteří v určitý časový úsek zemřeli navíc oproti dlouhodobému průměru.

O kolektivní imunitu nám nikdy nešlo, je to mýtus, říká „švédský Prymula“

Předběžná data Eurostatu ukazují, že ve Švédsku loni zemřelo o 7,7 procenta lidí více než činí průměr za předchozí čtyři roky. Například ve Španělsku to bylo 18,1 procenta, v Belgii 16,2 procenta a v České republice 14,5 procenta.
Pro Švédy je ovšem podstatné především srovnání se sousedními zeměmi. A z toho nevycházejí dobře. V Dánsku loni vzrostl počet úmrtí o 1,5 procenta, ve Finsku o 1,0 procenta a Norsko dokonce za uplynulý rok žádný nárůst nadúmrtí nevykázalo. Srovnání počtu obětí covidu (v přepočtu na hlavu) nabízí následující graf.

Anders Tegnell je přesvědčen, že statistiky nadúmrtí potvrzují správnost jeho přístupu. „Věřím, že lidé nyní budou o efektivitě totálního zavření společnosti velice pečlivě přemýšlet. Možná má krátkodobý efekt, ale když sledujete po celou dobu pandemie, tak o tom začínáte víc a víc pochybovat,“ dodal Tegnell.

Odborníci upozorňují, že švédská čísla nelze automaticky interpretovat tak, že lockdowny nefungují. Je třeba brát v potaz řadu ukazatelů jako věkovou strukturu obyvatelstva, zdravotní stav populace, průměrnou velikost domácnosti či hustotu zalidnění. A také výše zmíněnou důvěru lidí ve stát, která je ve Švédsku daleko vyšší než v Česku.

Takhle to vypadá v obchodním centru Nordstan uprostřed Göteborgu, které jsem dneska po škole navštívil. Podobná upozornění jako na druhé fotce - nakupujte sami, dodržujte odstup a společně zvyšujeme bezpečí - jsou skoro všude.

To, že Švédové vládní doporučení skutečně dodržují, potvrzuje například český student Daniel Mitrofanov. „Když jsem před jedenácti dny dorazil do Švédska, od odchodu z letiště jsem si už respirátor nenasadil. Přestože chodím do obchodů a do školy, necítím se ohrožený tím, že by se na mě někdo lepil. Bez ochrany obličeje se tu lidi ve veřejném prostoru tlačenicím programově vyhýbají,“ napsal před pár dny na Twitter.

Skandály a čekání na vakcínu

Přestože se Švédové ve srovnání s jinými evropskými státy těší relativní svobodě, i u nich se už projevuje takzvaná „únava z pandemie“. Podle agentury Reuters klesá disciplína a ochota dodržovat doporučení. A to v době, kdy počet infekcí opět stoupá a v zemi se šíří britská varianta.

Někteří proto opět volají po lockdownu. „Jsme uprostřed třetí vlny. Pokud nechceme, aby přerostla v nekontrolavatelnou tsunami, musíme rychle konat,“ prohlásila nedávno Annie Lööfová, předsedkyně Strany středu, která v parlamentu podporuje menšinový kabinet sociálních demokratů a zelených.

U značné části veřejnosti takové výzvy nenalézají pochopení. „Jaký má význam nařizovat lockdown po začátku pandemie? Na švédském modelu se mi líbí, že nám dal osobní zodpovědnost. Striktní pravidla by nás o ni připravila,“ pochvaluje si majitel jedné stockholmské pizzerie Thomas Yavuz.

Covid v královské rodině. Nakazil se švédský princ Carl Philip s chotí

I to ukazuje, že společenský konsenzus z jara minulého roku, kdy Tegnellovu strategii podporovala drtivá většina lidí, je ten tam. Důvěru v ní dnes má 43 procent Švédů, třicet procent jí nedůvěřuje. Popularita Anderse Tegnella, který se mezi zarytými odpůrci restrikcí v USA stal skutečnou hvězdou, doma prudce klesla a dočkal se i výhrůžek smrtí.

Letos v lednu Švédy vytočil skandál Dana Eliassona, šéfa Úřadu pro zvládání krizí, který občany nabádal, aby o Vánocích zůstali doma. O pár dní později byl s rodinou načapán na Kanárských ostrovech. „Během pandemie jsem se vzdal mnoha cest, ale tuto jsem považoval ze nezbytnou,“ hájil se před novináři.

Švédské naděje se nyní soustředí hlavně na vakcinační kampaň. Ta ovšem podobně jako v dalších zemích Evropské unie postupuje pomaleji, než se očekávalo. První dávku zatím dostalo asi 1,1 milionu lidí, což je zhruba 14 procent dospělé populace. Obě dávky očkování má za sebou asi půl milionu lidí.

Vláda původně předpokládala, že se jí do poloviny letošního roku podaří naočkovat všechny dospělé. Ministryně zdravotnictví a sociálních věcí Lena Hallengrenová tento čtvrtek uvedla, že kvůli zpoždění v dodávkách vakcín to není reálné. Lidé nad osmnáct a nezletilí se zdravotními problémy budou moci alespoň jednu dávku dostat do poloviny srpna.

X X X

Nechcete vakcínu? Počítejte s trestem. V Číně vedou seznamy odmítačů

Některá čínská města vzala národní snahu o rychlé očkování s vervou a přes vládní instrukce k němu své obyvatele v podstatě nutí. Ti, kteří si jednu ze čtyř místních vakcín podat nenechají, se octnou na černé listině a čeká je omezení v každodenním životě. Například si nezajdou nakoupit do supermarketu či na tržiště, rozhodnutí ale může ovlivnit také život jejich dětí.
Řada uživatelů čínské sociální sítě Weibo si podle magazínu Newsweek postěžovala, že se musela v rozporu s národními instrukcemi, podle nichž je vakcinace dobrovolná, nechat na svém pracovišti naočkovat.

Číně se v posledních měsících podařilo dostat virus pod kontrolu a denně hlásí jen malé množství případů. Země s 1,4 miliardy obyvatel chce nyní veškeré úsilí zaměřit na očkování. Do konce března podle Národního zdravotního úřadu už aplikovala téměř 120 milionů dávek.
Vláda minulý měsíc oznámila, že chce do konce června naočkovat 40 procent obyvatel a do konce roku přibližně 65 procent. „Doufáme, že Čína bude moci jít světu příkladem v dosažení kolektivní imunity,“ prohlásil šéf čínského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí Kao Fu.

Takzvaná kolektivní imunita by měla zastavit nekontrolované šíření covidu-19. Má se za to, že vzniká při naočkování 70 až 85 procent obyvatelstva. Země dosud schválila čtyři vakcíny čínské výroby: dvě od státní společnosti Sinopharm, jednu od Sinovacu a další od CanSino.

Některá čínská města a provincie už prohlásily naočkování všech svých obyvatel za hlavní politický úkol. Čínská státní média nicméně informovala, že vláda nedoporučuje povzbuzování k očkování za pomoci „jednoduchých a hrubých metod“, nepřeje si ani nucení obyvatel.

Horší ohodnocení pro neočkované

Agentura Sin-chua přesto ve středu informovala o tom, že řada univerzit spojila očkování s ohodnocením výkonů učitelů či známkováním studentů, mnohé společnosti pak po všech svých zaměstnancích vyžadují povinné očkování bez ohledu na to, že někteří se mu brání ze zdravotních důvodů.„Příslušná vládní oddělení musí prosadit správné instrukce a pomoci občanům zmírnit strach ohledně vakcinace,“ napsala agentura.

Diplomaté v Číně odmítají tamní vakcínu. Rezervovaní jsou i sami obyvatelé

Podobná zpráva přišla ve středu také z pobřežního města Wan-čcheng v jihočínské ostrovní provincii Chaj-nan, kde samospráva vede černou listinu těch, kteří se odmítli nechat očkovat. Lidé ze seznamu nebudou moci chodit do supermarketů, hotelů či na tržiště a nebudou tam moci ani pracovat. Těžší bude pro neočkované také získání státních dotací. Samospráva lidem rovněž pohrozila, že rozhodnutí odmítnout vakcínu se dotkne také jejich dětí, konkrétně jejich „vzdělání a budoucího pracovního života“.

Chci mít dítě a bojím se, říká mnoho žen

Úředníci ve městě Jen-tchaj v provincii Šan-tung ve východní Číně zase během úterka oznámili, že každá místní univerzita musí povinně naočkovat více než 95 procent svých učitelů a studentů.

Ti, kteří vakcínu nechtějí kvůli těhotenství, svému zdravotnímu stavu či alergii, musí předložit potvrzení od lékaře, že nemohou být očkováni. S lidmi, kteří nechtějí očkování z osobních důvodů, město nepočítá. Na sociálních sítích si podle Newsweeku na chování úřadů stěžovaly zejména ženy, které se momentálně snaží s partnerem o otěhotnění.

Čína zjednoduší cizincům vstup, musí být ale očkováni čínskou vakcínou

Poté, co čínská státní vysílací společnost CCTV sdílela plakát propagující bezpečnost vakcín pro ženy plánující těhotenství i pro ty, které v současné době kojí, několik uživatelek sítě Weibo uvedlo, že je zaměstnavatel i přes jejich osobní výhrady k očkování donutil.
„Mám v plánu mít dítě a byla jsem povinna podstoupit vakcinaci. Jak ale vím, že to moje dítě případně neovlivní?“ napsala jedna ze stěžovatelek. „Já také. Snažím se o těhotenství a naočkovali mě. Nechají vás jen, pokud máte potvrzení o těhotenství od lékaře,“ uvedla další.

X X X

Karlovarsko připraveno na transformaci, spouští výzvu k předkládání strategických projektů

Udržení počtu stávajících a vytvoření nových pracovních míst, rozvoj podnikání a klimaticky neutrální ekonomika – takové jsou cíle proměny, tedy transformace Karlovarského kraje související s plánovaným útlumem těžby. Peníze na transformační aktivity by měl kraj, města, obce i firmy získat z EU prostřednictvím Fondu spravedlivé transformace. Jde o cca 42 miliard korun pro 3 „uhelné regiony“ v ČR – Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský. Kraj nyní usiluje o to, aby finance byly rozděleny zhruba na třetiny pro každý z regionů.

Kraj v současnosti připravuje Plán spravedlivé územní transformace, do kterého zařadí klíčové strategické projekty a jejich seznam odešle na Ministerstvo pro místní rozvoj ČR k posouzení. Následně Ministerstvo životního prostředí ČR vypíše Operační program Spravedlivá transformace (OP ST), v rámci něhož budou projekty moci získat finance na svou podporu. O prostředky z EU se budou dále ucházet i projekty střední velikosti za desítky milionů korun, malé projekty budou financovány v rámci grantových schémat. „Patříme mezi nejmenší kraje a transformace je pro nás cestou k ekonomické a společenské prosperitě, k přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku.

To jsou také hlavní priority Plánu spravedlivé transformace, který máme mít v Karlovarském kraji připravený k předání ministerstvům v průběhu měsíce dubna. Náš kraj může být regionem příležitostí, kde je každý vítán, prosperujícím a přívětivým místem k životu,“ vysvětlil náměstek hejtmana Vojtěch Franta. V uplynulém období kraj shromáždil okolo 220 projektových záměrů za 67 miliard korun, teď je třeba konkretizovat, které z nich jsou strategické a ostatní. Operační program Spravedlivá transformace by se pak měl rozběhnout v příštím roce, do roku 2026 se počítá se „zazávazkováním“ 70 procent financí v tomto programu.

Právě 31. března 2021, v této souvislosti vyhlásil Karlovarský kraj výzvu k předkládání strategických projektů. Výzva je určena pro všechny subjekty v regionu, které mají připraveny investiční projekty za více než 200 milionů korun a neinvestiční projekty v objemu více než 50 milionů korun. Ukončení příjmu strategických projektů je 30. 4. 2021. „Jsme v kontaktu s podniky, s městy i obcemi, strategické projekty může předkládat i samotný kraj. Naším hlavním cílem je nahradit pracovní místa, která zaniknou kvůli útlumu těžby, navýšit je v nových oborech. Máme málo lidí ve vědě a výzkumu, nové obory mohou generovat uplatnění právě pro vědecké pracovníky.

Rozvíjet musíme podnikatelské prostředí, víme, kolik živnostníků je na území regionu teď, ideálním výsledkem by bylo zvýšení počtu živnostenských oprávnění v budoucím období. Dopad realizace transformačních projektů a vznik nových pracovních míst budeme průběžně měřit a vyhodnocovat, abychom viděli, zda se daří naplňovat naše plány,“ dodal hejtman Petr Kulhánek.

Ten také zdůraznil, že se kraj obrátil na premiéra, ministry pro místní rozvoj a životní prostředí s požadavkem, aby 42 miliard ve Fondu spravedlivé transformace bylo rozděleno podle předem avizovaných kritérii ze strany MMR ČR. „Stojíme si za tím, že by podkladem pro rozdělení peněz měl být především transformační potenciál území, zaměstnanost v sektorech útlumu, ekologické zátěže a další tvrdá data, jak vyplývá z metodiky MMR. Není možné vycházet z rozlohy kraje a počtu obyvatel, o tom transformace není,“ upřesnil Kulhánek, který trvá na rozdělení 32, 9 procenta pro Karlovarský kraj, 33, 9 procenta pro Ústecký a 33, 2 pro Moravskoslezský kraj. Karlovarský kraj by tak mohl získat 13, 1 miliardy korun. Mgr. Jana Pavlíková, tisková mluvčí

X X X

V Sao Paulu není kvůli covidu kde pochovávat, vyprazdňují staré hroby

V nejbohatším brazilském státě Sao Paulu čeká nyní přes 700 pacientů s covidem-19 na lůžko intenzivní péče, informoval místní zpravodajský server G1. Ve stejnojmenné metropoli tohoto státu, která je nejlidnatějším městem Brazílie, musí kvůli nebývalému nárůstu úmrtí rychleji vyprazdňovat starší hroby, protože na hřbitovech už není místo.

Dvanáctimilionová metropole Sao Paulo je nejpostiženější oblastí v Brazílii a podle místní radnice zde v březnu vzrostly počty pohřbů ve srovnání s loňským březnem o 60 procent. Tento týden celá Brazílie zaznamenala dosud nejvyšší počet úmrtí s covidem-19 za den (3780) a už od poloviny března registrují v této největší latinskoamerické zemi denně přes 2700 úmrtí.

Výjimku tvoří pouze víkendové údaje, kdy jsou nižší i počty potvrzených nákaz. Ty minulý týden dosáhly nejvyšší úrovně za den (přes sto tisíc) a přes 80 000 nákaz denně v celé zemi evidují už skoro měsíc, s výjimkou víkendových dní.
Sao Paulo tento týden urychlilo vyprazdňování starších hrobů. To se podle místní radnice dělává, ale v této vlně pandemie se k tomu přistupuje častěji. Agentura Reuters tento týden zveřejnila fotky z největšího hřbitova Sao Paula ve čtvrti Nova Cachoeirinha, na nichž muži v ochranných oblecích ukládají starší ostatky z hrobů do sáčků. Výjimku mají soukromé hrobky a hroby dětí.

Brazílie, která má na 211 milionů obyvatel, je v této pandemii v absolutních počtech po USA druhou nejpostiženější zemí světa co do počtu potvrzených nákaz i úmrtí s covidem-19. Celkem v zemi odhalili na 12,95 milionu nákaz koronavirem SARS-CoV-2 a evidují na 330 000 úmrtí spojených s covidem-19. V posledních týdnu připadala na Brazílii asi čtvrtina takových úmrtí ve světě.

V březnu zažila Brazílie nejhorší měsíc v této pandemii, když registrovala 66 573 úmrtí spojených s nákazou. To byl více než dvojnásobek ve srovnání s jejím dosud nejhorším měsícem v pandemii – loňským červencem, kdy to bylo 32 881 zemřelých.
Pekelná díra. Sousedé mají Brazílie dost, Bolsonaro čelí dosud největší krizi

Epidemiologové varují, že situace v Brazílii se ještě nějakou dobu lepšit nebude, naopak se může dál zhoršovat. Přesto místní prezident Jair Bolsonaro stále trvá na odmítání uzávěr ekonomické činnosti a omezení pohybu lidí s tím, že „hlady se také umírá“.
Bolsonaro je kritizován i za to, že kritikou vakcín z Číny a Ruska přispěl k nedostatku očkovacích látek v zemi. Sílící kritika prezidenta vyústila nedávno ve výměnu několika ministrů jeho vlády a rezignaci nejvyšších velitelů armády.
Vakcínu proti covidu-19 dostalo zatím v Brazílii 19,2 milionu lidí, z toho obě potřebné dávky 5,3 milionu.

X X X

POLITICI FRANCIE SE BAVILI V LUXUSNÍCH RESTAURACÍCH PAŘÍŽE

Chceme jména. Ministři údajně navštěvovali tajné restaurace, Francie zuří
Francouzské úřady se zabývají tvrzením, že někteří ministři a další lidé chodili v Paříži do utajovaných restaurací a porušovali tak přísná epidemická opatření. Všechny restaurace jsou ve Francii od října zavřené a země kvůli stále špatné epidemické situaci vyhlásila další omezení. Mnozí Francouzi vyžadují zveřejnění jmen návštěvníků.

Pařížský prokurátor Rémy Heitz v neděli oznámil, že po odvysílání reportáže soukromé televizní stanice M6 bylo zahájeno trestní vyšetřování. Cílem je podle něj zjistit, zda se takové akce konaly, kdo je organizoval a kdo se účastnil.

Stanice tajnou kamerou zachytila záběry z restaurace v luxusní čtvrti Paříže, kde ani hosté, ani číšníci nenosí roušky. „Lidé, kteří sem vejdou, odkládají své roušky. Jakmile projdete dveřmi, jste tam, kde není žádný covid,“ říká na videu jeden ze zaměstnanců. „Tento týden jsem jedl ve dvou nebo třech takzvaně nelegálních restauracích s řadou ministrů,“ uvádí v reportáži svědek, jehož televize neidentifikovala.

Bloggeři a uživatelé sociálních sítí zjistili, že tímto svědkem byl Pierre-Jean Chalençon, který řídí luxusní pařížský podnik Palais Vivienne. Ve svém prohlášení pro agenturu AFP Chalençon přiznal, že byl zdrojem informace, ale nezopakoval tvrzení, že na sešlosti chodili ministři. Uvedl, že v tomto směru jen žertoval.
Francouzi využívají koronavirus jako výmluvu, proč se nezúčastnit některých společenských situací. Někteří odkazem na pandemická omezení se vyvlekli z nutnosti pozvat více hostů na svou svatbu. Další omlouvali pozdě vrácené knihy do knihovny tím, že byli v karanténě.

Na konci února jel v Alsasku 88letý řidič přes vesnici rychlostí 191 kilometrů za hodinu, policistům se vymlouval, že spěchá na očkování proti covidu-19. Samozřejmě, že jeho počínání si zaslouží kritiku, ale Guillemette Faureová v článku listu Le Monde vybízí čtenáře, ať hodí první kamenem ten, kdo se za poslední rok na koronavirus nikdy nevymluvil.
„Nevím, jestli přijdeme, nepřipadá nám to rozumné.“ Nově se tomu neříká lhaní, ale sanitární vybíravost. Po roce života s omezeními sociálních kontaktů je třeba přiznat, že pravidla aplikujeme, jak se nám zrovna hodí. Covid nám přinesl mnoho zlého, tak proč toho nevyužít, když nám pro jednou může s něčím pomoci.

„Když mi kamarádka řekla, že přijde na večeři s přítelem, kterého nesnáším, tak jsem jí mile odpověděla, že už by nás bylo moc,“ líčí 58letá Catherine. Odmítnout pozvání na svatbu, abychom neohrozili ostatní, zní rozhodně lépe, než že se nám nechce jet na víkend 800 kilometrů. Některé páry dokonce schválně uspořádaly svatbu uprostřed pandemie, aby na ni nemusely zvát vzdálené strýčky a dávno zapomenuté přátele z dětství.

Rok omezení ukázal, že 50 procent našeho společenského života z doby před epidemií nám nechybí. „Ještě si ale nejsem jistá, kterých 50 procent chci zase zpátky,“ říká Line, která také používá výmluvu na covid. Svým třem dětem vysvětlila, že kvůli riziku nákazy u nich jejich kamarádi nesmí přespávat. „Nemusím chystat postele a druhý den uklízet ten nepořádek. Je zvláštní, že dětem připadá normální, že navzdory mému argumentu oni u kamarádů spát mohou,“ říká.
Tři sestry, kterým je přes osmdesát, přestaly během pandemie chodit do kostela na mše kvůli riziku nákazy. S radostí ale chodí na svatby a různá jiná rodinná setkání.

Učitelka na střední škole měla zorganizovat návštěvy podniků pro své studenty. S přípravami ale začala příliš pozdě, a tak nakonec vše zrušila s omluvou, že kvůli covidu nejsou exkurze možné. Sama Guillemette Faureová přiznává, že vrátila pozdě knihy do knihovny s malým lístečkem s omluvou: „Promiňte, byla jsem v karanténě“. Jiní stejnou výmluvu použili při pozdním odevzdání daňových přiznání.
Jedné profesorce ekonomie se studentka omluvila z ranní písemky z důvodu karantény, která jí ale záhadně hned v poledne skončila.

Spojení „Nemůžu kvůli covidu!“ se za poslední rok stalo nejčastější výmluvou a předběhlo zapomenuté kontakty (“Promiň, ztratil jsem tvoje číslo!“), rozbité počítače, nevyprané sportovní vybavení v den tělocviku i natržené křížové vazy u sportovců. Ve firmách už se neříká, že „dokument zpracováváme“, ale že účetní pracuje z domova.

Existuje jeden důvod, proč před koronavirovými výmluvami přimhouřit oči. Provinilci by se pravděpodobně nechovali o moc lépe, ani kdyby tu epidemie nebyla. Knížky by se nevrátily včas, studentka by na písemku stejně nepřišla a večírku u sousedů bychom se stejně vyhnuli, jen bychom použili nějakou ještě horší lež, abychom se vymluvili.

Nakonec ani u alsaského rychlého staříka za volantem policisté neprověřovali, zda skutečně jede na očkování. Jednoduše mu na místě zabavili řidičský průkaz. Členové vlády popřeli, že by věděli o konání podobných akcí, a ministr vnitra Gérald Darmanin požádal policii, aby věc prošetřila. „Neexistují dva typy občanů – ti, kteří mají právo na večírek, a ti, kteří ne,“ uvedl.

Státní tajemnice na ministerstvu vnitra Marlène Schiappové tvrdí, že pokud ministři či poslanci porušili vládní omezení, musí „být potrestáni jako jakýkoliv jiný občan“. Vládní mluvčí Gabriel Attal v neděli večer řekl, úřady vyšetřují informace o tajných večírcích a návštěvách restaurací několik měsíců. Vyšetřování zatím vedlo ke 200 lidem, kterým hrozí „přísné tresty“.
„Ministři musejí jít příkladem a musejí být bezúhonní,“ prohlásil Attal. Uvedl rovněž, že tvrzení o ministerských návštěvách tajných podniků nevěřil ani na sekundu. AFP připomíná, že Chalençon ho na nahrávce jmenuje jako jednoho z čelních představitelů vlády, kteří do tajných restaurací docházeli.

X X X

Záplavy a sesuvy půdy v Indonésii a Východním Timoru mají přes 70 obětí

Záplavy a sesuvy půdy způsobené silným deštěm si na východě Indonésie a ve Východním Timoru vyžádaly už přes 70 mrtvých, desítky lidí se pohřešuj Informovala o tom dnes agentura AFP. Velké množství obětí hlásí indonéský ostrov Adonara, kde zemřelo 38 lidí při sesuvu půdy.

Dalších 18 lidí zabil sesuv zchladlé lávy na svazích sopky Lewotolok na ostrově Lembata, uvedla agentura DPA.
Ostrovy Adonara a Lembata patří k souostroví Malé Sundy, jejichž součástí je i turisticky oblíbený ostrov Bali. Intenzivní déšť tam způsobil bleskové záplavy a úsilí záchranářů ztěžují rozsáhlé výpadky proudu i zablokované silnice a poničené mosty. Voda zatopila stovky domů. Velké škody živel napáchal i na ostrově Flores a v blízkém Východním Timoru, který hlásí 16 obětí.
Údaje o počtu mrtvých se od sebe podle zdrojů liší; zástupci obcí uvádějí výrazně vyšší čísla než centrální úřady. Indonéský úřad pro zvládání přírodních katastrof BNPB ve své bilanci hovoří o 55 mrtvých a 42 pohřešovaných.
Zřejmě nejhorší situace je na ostrově Adonara, kde sesuv půdy zasypal desítky domů ve vesnici Lamenele. Zemřelo tam 38 lidí. V akci jsou stovky záchranářů, kteří pátrají mimo jiné i po 16 pohřešovaných na svazích sopky Lewotolok. Její erupci zažili místní obyvatelé loni v listopadu a kvůli dešti se nyní po svazích sesunuly obrovské masy vychladlé lávy.

X X X

Volby v Bulharsku vyhrála strana premiéra Borisova, ukazují odhady

Konzervativní strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) bulharského premiéra Bojka Borisova podle povolebních odhadů získala nejvyšší počet hlasů v dnešních parlamentních volbách. Podle institutu Alpha Research ji volilo 25,7 procent voličů. O pozici druhé nejsilnější strany v zákonodárném sboru soupeří protestní strana ITN televizního moderátora a hudebníka Slaviho Trifonova a opoziční socialisté. Obě uskupení mají podle prognóz mezi 15 a 17 procenty hlasů. Oficiální výsledky mají být známy do čtyř dnů.

Středopravá strana 61letého Borisova podle prognóz zveřejněných po uzavření volebních místností zůstane největší stranou parlamentu, přijde však o absolutní většinu a v roztříštěném sboru by mohla mít problémy s formováním vládní koalice. GERB ve volbách před čtyřmi lety získala 33,5 procenta hlasů.

Končící Borisovově vládě se podle agentury Reuters podařilo zvýšit průměrný měsíční příjem o více než třetinu, udržela nízký veřejný dluh a Bulharsko dovedla do takzvané čekárny na euro.

Borisov, který je premiérem nejchudší členské země Evropské unie takřka bez přestávky od roku 2009, ale neuspěl v potírání korupce ani snaze reformovat justici, což loni vedlo k řadě protestů v ulicích.
Bulhaři na protest házeli prasečí uši. Vadí jim mafiánský styl vládnutí

Kritici Borisova obviňují z toho, že straní místním oligarchům a že finance z evropských fondů směřuje do firem blízkých straně GERB.Socialisté, hlavní opoziční síla, předvolební kampaň stavěli na obnovení důvěry ve stát a na příslibu snížit chudobu. Podle Alpha Research strana se 17,6 procenta hlasů získala druhé místo, následuje je Trifonovova ITN s 15,2 procenta hlasů.

Podle prognóz společnosti Gallup ale druhé místo získala strana ITN, pro kterou hlasovalo 17,1 procenta voličů. Socialisté jsou podle těchto odhadů na třetím místě.

Šanci na získání potřebného počtu hlasů pro vstup do parlamentu mají podle odhadů i dvě další protestní strany; uskupení etnických Turků DPS a nacionalisté z Bulharského národního hnutí (VMRO).
Bulharsko první vlnu pandemie zvládlo podle agentury Reuters relativně dobře, ale nyní už si podobně jako další země ve střední a východní Evropě příliš dobře nevede. Třetí vlna infekcí způsobila obavy o volební účast, podle údajů zveřejněných dvě hodiny před uzavřením volebních místností však hlasovat přišlo bezmála 40 procent voličů. Ve stejný čas v roce 2017 byla volební účast 42 procent.