iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Babiš poslat jediný dopis Blatnému: Odvolání z funkce

Žádný světový politik nejedná jako Babiš. Dopisovat si s podřízeným Blatným je směšné, protože covid stále v ČR řádí a jsou mrtví. Dnes už je na hřbitově bezmála 27 tisíc lidí, což je zbytečně hodně, a denně umírají další lidé. Kdyby se tak chovali, jako Babiš, Stalin, Churchill, de Gaule a Tito, tak by se svět nikdy Hitlera nezbavil.

Babiš musí jednat zodpovědně za národ, Blatného odvolat. Tím potěší většinu národa, protože se lidé zbaví nesmyslných rozhodnutí Blatného. Dříve rozhodoval o boji s covidem vedle Babiše i profesor Prymula a další exerti. Dnes blábolí o covidu Blatný, nebo velení přenechává i hlavní hygieničce a dalším hygienikům v ČR. Jednotné velení musí vždy ve válce s covidem vycházet z hlavního štábu, což je vláda ČR s premiérem Babišem. Tak jednal v USA Trump, v Anglii Johnson, v Rusku Putin, ve Francii Macron a v Německu Merkelová. Podobně tomu musí být i u nás.

X X X

Počet hospitalizovaných s covidem-19 v ČR v pátek bylo 6 530. Od loňského 1. března, kdy byli v ČR zaznamenáni první nakažení koronavirem, bylo potvrzeno už zhruba 1,55 milionu případů covidu-19. Zemřelo dohromady 26 867 lidí s covidem-19.
Nejvýraznější nárůst počtu nakažených byl v posledních dnech zaznamenán na Děčínsku. Za uplynulých sedm dní tam přibylo asi 499 případů covidu-19. Nejhorší situace je v Polsku. Třetí je Rakousko.

X X X

Snažíte se ze všech sil? Babiš poslal kvůli lékům další výtky Blatnému

Premiér Andrej Babiš poslal ministru zdravotnictví Janu Blatnému koncem března již nejméně čtvrtý vytýkací dopis za zhruba dva týdny. Ministrovi tentokrát opět vytkl přísné podmínky pro podávání experimentálního léku na nemoc covid-19 bamlanivimab, napsal Deník N.

Už ve druhé polovině března Babiš vytýkal podle médií Blatnému prostřednictvím dopisů údajně malou podporu nových léků na covid-19 a také postup při tendru na testy na covid-19 pro školy nebo strategii boje proti rakovině. Ministerstvo zdravotnictví podle serveru nechtělo poslední dopis komentovat.

Babiš ministra Blatného v dopise z 29. března podle Deníku N žádá, aby ministerstvo umožnilo pacientům léčbu bamlanivimabem v co největší míře.

„Snažíte se opravdu přispět k řešení situace ze všech sil i Vy z funkce ministra zdravotnictví?“ píše premiér. „Očekávám od Vás jasnou a stručnou odpověď hodnou ministra zdravotnictví ČR a lékaře, nikoli další slohové cvičení, co nejde a proč to nejde,“ vyzývá premiér Blatného v dopise.

Premiér tím naráží na dřívější dopis, v němž také podle serveru Lidovky.cz kritizoval podmínky pro podávání nových léků.
„V době, kdy nemáme dostatek vakcín, jste měl Vy jako ministr zdravotnictví umožnit indikovaným pacientům léčbu s protilátkami v největší možné míře, k čemuž ovšem podle mých informací nedošlo,“ psal podle serveru Babiš v prvním dopise z poloviny března.

„Případné změny v indikaci budou odvislé výhradně od výsledku odborných diskusí a analýzy dosavadních zkušeností,“ sdělila Deníku N mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová k podmínkám pro podávání zmíněných léků.

Pacientů s covidem je nejméně za šest týdnů, číslo R nejníže od půlky ledna

Sám Blatný zareagoval na Twitteru: „Pan premiér dobře ví, že minulý týden proběhla, bez ohledu na dopisy, odborná diskuze o indikaci protilátkových léků. Na základě zkušeností lékařů a podle výsledků diskuze jsme upravili kritéria k jejich podání,“ napsal.
Odkaz na zprávu odborníků na toto téma pak ministerstvo zdravotnictví uvedlo slovy: „Používání léků je lékařské, ne politické téma.“ Odborníci z Mezioborové skupiny pro epidemické situace, která v březnu vznikla při ministerstvu zdravotnictví, podle serveru Novinky.cz doporučili ve čtvrtek zmírnění kritérií pro podávání těchto látek.

X X X

Česko získalo 80 tisíc dávek vakcíny navíc. Polovinu pošle Maďarsko, řekl Babiš

Maďarsko pošle v první polovině května České republice 40 tisíc dávek vakcíny proti covidu-19, sdělil iDNES.cz premiér Andrej Babiš. O jaký preparát či preparáty půjde, zatím není jasné. Dalších 40 tisíc dávek už slíbily poslat Rakousko a Slovinsko.
„Mluvil jsem s Viktorem Orbánem, který mi slíbil, že nám ještě v druhém kvartále pošle 40 tisíc vakcín. Děkuju, moc si toho vážím,“ uvedl Andrej Babiš. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó na facebooku uvedl, že jeho země bude mít do té doby už dost vakcín pro své obyvatele. Szijjártó v této souvislosti připomněl, že také Rakousko a Slovinsko hodlají Česku pomoci, informovala maďarská tisková agentura MTI.

„Česká republika je mezi zeměmi, které jsou v obtížné situaci kvůli špatnému zajišťování vakcín Evropskou komisí,“ citovala Szijjártóa agentura MTI. Šéf maďarské diplomacie také uvedl, že díky včasným nákupům východních vakcín jeho vládou a díky vakcínám zajištěným v rámci EU je jeho země „na špičce očkování v přepočtu na obyvatele“ v rámci unie.

V pátek oznámilo Rakousko, že poskytne České republice 30 tisíc dávek vakcín proti covidu-19. Úřad spolkového kancléře Sebastiana Kurze to označil za ukázku solidarity poté, co podle něj EU selhala při nápravě nerovností v distribuci očkovacích látek mezi členskými státy.

Kurz také uvedl, že k podobnému kroku vůči ČR se chystají i další země.

Český premiér Andrej Babiš v pátek na twitteru napsal, že akt solidarity dalo najevo i Slovinsko, které podle něj poskytne Česku 10 tisíc dávek proticovidové vakcíny. „S 30 tisíci od Rakouska a 10 tisíci od Slovinska tak máme v součtu 80 tisíc vakcín navíc. Ještě o 10 tisíc víc, než jsme měli dostat od EU,“ napsal po maďarském příslibu Babiš na twitteru.

X X X

Británie hlásí sedm úmrtí na krevní sraženiny po očkování AstraZenecou

V Británii po očkování proti covidu-19 vakcínou od britsko-švédské společnosti AstraZeneca se u třiceti lidí vyskytly krevní sraženiny. Sedm lidí kvůli nim zemřelo. S odvoláním na britský úřad pro kontrolu léčiv (MHRA) to píší britská média. V případě Pfizeru/BioNTechu úřad ví jen o dvou případech krevních sraženin.

Do 24. března bylo v Británii přípravkem od AstraZenecy očkováno 18 milionů lidí. Úřad MHRA zdůraznil, že klady očkování proti covidu převažují nad riziky. Podle zprávy MHRA šlo ve 22 případech o trombózu mozkových žil a splavů (CVST), kdy se sraženina zformuje v mozku. Pacienti měli nízkou hladinou krevních destiček.

Dalších osm případů tvoří jiné typy trombóz u lidí s nízkým počtem krevních destiček. Některé země - například Německo, Francie, Nizozemsko či Kanada - omezily užití vakcíny od AstraZeneca na starší ročníky. Není jasné, zda sraženiny vznikají v důsledku očkování, anebo zda se jedná o shodu náhod.

Úřad zaznamenal dva případy CVTS po podání vakcíny od Pfizeru/BioNTechu, ani jeden ale nebyl doprovázen nízkým počtem krevních destiček. Britští zdravotníci touto vakcínou naočkovali více jak deset milionů lidí.
Po Německu přestalo očkovat lidi pod 60 vakcínou AstraZeneca i Nizozemsko

Vyšetřování, zda očkovací látka britsko-švédské společnosti způsobuje velmi vzácné krevní sraženiny, stále pokračuje. Začátkem tohoto týdne Evropská agentura pro léčivé přípravky uvedla, že příčinná souvislost „nebyla prokázána, ale je možná“.

Experti si nejsou jisti, jak často se vyskytují krevní sraženiny v běžné době. Podle některých odhadů jsou to dva případy na milion lidí, dle další teorie je to až téměř šestnáct případů na milion lidí. Koronavirus je spojován s abnormálním srážením krve, lze tedy očekávat, že v době pandemie bude číslo větší, podotýká stanice BBC.

X X X

Aby se Británie nerozpadla. Johnson vyhlíží nový zápas o nezávislost Skotska

Westminster vyhlíží novou bitvu o zachování Spojeného království. Skotští nacionalisté se vzpamatovávají z trpké bitvy ve vlastních řadách a slibují, že v případě květnového úspěchu ve volbách do Skotského parlamentu uspořádají nové referendum o nezávislosti. Premiér Boris Johnson ladí taktiku, jak tomu zabránit.

Pokud se v českých médiích v uplynulých týdnech psalo o Skotsku, bylo to hlavně v souvislosti s fotbalovou řežbou mezi Slavií a Glasgow Rangers. Drama s potenciálně daleko většími důsledky se ovšem mezitím odehrávalo v Edinburghu.
Británie s napětím sledovala, jak skotská premiérka Nicola Sturgeonová čelí vyšetřování z porušení etických pravidel. Bylo to vyvrcholení trpkého rozchodu mezi dvěma nejvýraznějšími figurami tamní politiky: současnou šéfkou Skotské národní strany (SNP) a jejím předchůdcem a mentorem Alexem Salmondem.

Salmond byl před třemi lety obviněn ze sexuálního obtěžování a pokusu o znásilnění. Soud ho loni všech obvinění
zprostil, proces však zažehl občanskou válku v nejvyšších kruzích SNP. Zkušený politik tvrdí, že obvinění byla politicky motivována a stojí za nimi lidé z okolí premiérky. Vláda prý zneužila celosvětového hnutí MeToo, aby se ho zbavila a poslala za mříže.

Následovalo ostře sledované vyšetřování, jestli premiérka neporušila etický kodex a co všechno vlastně o Salmondově kauze věděla. Byly to pro ni perné chvilky. Osm hodin musela vypovídat před parlamentní komisí, opozice žádala její hlavu.
Pokud by byla shledána vinou, Boris Johnson by si zhluboka oddychl. SNP by utrpěla těžkou ránu a přízrak odtržení Skotska by se vzdálil. Jenže k tomu nedošlo. Nezávislé vyšetřování Sturgeonovou očistilo. Na obzoru je tak další bitva o zachování jednoty Spojeného království.

Británie odešla. Na hranicích se zpřísnily kontroly, Skotsko slibuje návrat

„V jednu chvíli jsme si říkali, že by se to mohlo vyřešit samo od sebe,“ okomentoval pro list The Guardian spory v řadách SNP vysoce postavený zdroj v Konzervativní straně. „Teď se budeme muset sami přičinit o to, aby tento problém zmizel.“
Květnová zkouška
Referendum o skotské nezávislosti tu už jednou bylo. Proběhlo v září 2014 a 55 procent voličů se tehdy vyslovilo pro setrvání ve Velké Británii. Jenže pak přišel brexit. Zatímco Británie jako celek hlasovala pro odchod z EU, většina Skotska byla pro setrvání.

Nacionalisté od té doby argumentují, že Skotsko bylo proti své vůli odvlečeno z evropského společenství. Brexit a volební úspěchy SNP jim prý dávají „nezpochybnitelný mandát“ uspořádat nové referendum. Pokud by se tentokrát většina vyslovila pro nezávislost, mohlo by se Skotsko vrátit do EU.

První velká zkouška přijde na začátku května, kdy se konají volby do Skotského parlamentu. Sturgeonová nedávno přišla s návrhem zákona, podle kterého se v případě, že strany bojující za nezávislost získají většinu, uspořádá do konce roku 2023 referendum (podobně jako brexit si už vysloužilo svoji mediální zkratku: „indyref2“).

Preference SNP se nyní pohybují kolem čtyřiceti procent. Zelení, kteří nyní menšinový kabinet Sturgeonové podporují, by mohli dostat asi deset procent. To hovoří pro nové referendum. Jak by dopadlo, není v tuto chvíli jisté. Na začátku roku měli v průzkumech mírnou převahu stoupenci nezávislosti, nyní jsou síly vyrovnané.

Vláda v Londýně zatím odmítá udělit formální souhlas s konáním dalšího plebiscitu. Boris Johnson si určitě nepřeje vstoupit do dějin jako politik, za jeho vlády se rozpadlo Spojené království. Proto tvrdí, že tak kontroverzní a polarizující hlasování se může konat „jen jednou za generaci“.

Ovšem pokud květnové volby skončí úspěchem nacionalistů, bude čelit nepříjemnému dilematu. Nekompromisní odmítání nového referenda bude vnímáno jako symbol útlaku a Skoty může vyprovokovat k jednostranné akci. Pokud na něj kývne, riskuje ještě víc – není pochyb, že ztrátu Skotska by politicky nepřežil.

Přes covid k samostatnosti? Ve Skotsku opět ožívá otázka nezávislosti

Johnson podle listu The Guardian v posledních dnech poněkud zmírnil svoji rétoriku. Referendum výslovně neodmítá, jen zdůrazňuje, že během pandemie by bylo nezodpovědné a země by se měla spíše soustředit na obnovu ekonomiky. Marketingoví experti v Londýně zároveň pracují na kampani, která by měla posílit emocionální vazby ke Spojenému království.
Vládě v Londýně hraje do karet rychlý postup vakcinace, což je vnímáno především jako úspěch britské vlády. Ve Skotsku už první dávku dostala téměř polovina populace. Chce Nicola Sturgeonová v tuto chvíli lákat voliče zpět do Evropské unie, která v očkování viditelně pokulhává?

Salmond je zpátky

Boris Johnson sází i na to, že občanská válka v řadách skotských nacionalistů mohla některé voliče znechutit. Alex Salmond, který před sedmi lety Skoty dovedl k prvnímu referendu, založil novou partaj jménem Alba (jak v gaelštině zní jméno Skotska) a hlásí se do květnových voleb.

Šestašedesátiletý politický matador slibuje, že v parlamentu pomůže vytvořit většinu pro nezávislost. Podle komentátorů si však chce spíše vyřizovat účty s vedením své bývalé strany. Ostrá kampaň se teprve rozjíždí, Salmond se stále těší velké pozornosti a bůhví, co během následujících týdnů vypustí do médií.

Jeho pokus o comeback může vést k tříštění sil mezi nacionalisty a SNP připravit o parlamentní většinu. Johnson by v tom případě měl o dost snadnější pozici pro odmítnutí referenda. Ovšem

„Skotové jsou hrdý národ. Jsou schopní si vládnout sami a mají právo požadovat nezávislost – bez ohledu na to, jestli to je, či není správné rozhodnutí,“ varoval Johnsona před tvrdým postupem vůči Edinburghu někdejší premiér John Major.
„Skotsko nemůže být donekonečna drženo ve svazku, pokud to jeho obyvatelé odmítnou. Pokud chcete zachránit Unii, Skotové musí být přesvědčeni tvrdými fakty, že je v jejich nejlepším zájmu setrvat,“ dodal konzervativní politik v komentáři pro Financial Times.

X X X

Na Montmartru pokáceli vistárii, pod níž popíjel i Picasso. Pařížané zuří

Na pařížském Montmartru odstranili více než stoletou vistárii, která rostla před tamní slavnou restaurací. Obyvatelé města i ekologové tvrdí, že dřevina byla naživu, jen v zimě přirozeně přišla o listy. Opoziční politici připravují petici na ochranu podobných rostlin, které chtějí zapsat jako součást dědictví Paříže.

Vistárie rostla před restaurací Chez Plumeau 120 let. Zachycena je i na snímku z roku 2010. | foto: Profimedia.cz
Vistárie rostla na Montmartru před slavnou restaurací Chez Plumeau 120 let a poskytovala stín malířům a básníkům, jako jsou Pablo Picasso a André Breton.
Úředníci nařídili rozřezání rostliny poté, co ji prohlásili za neživou. Městské služby nakonec místo, odkud vyrůstala, zabetonovaly.
Ekologové a někteří obyvatelé však tvrdí, že dřevina byla naživu, vistárie podle odborníků v zimě listy prostě přirozeně nemá. „Její větve vypadaly v zimě mrtvé, ale to je normální,“ řekl podle serveru The Times místní radní Emile Meunier, člen strany Evropa Ekologie – Zelení (Europe Écologie – Les Verts), která je součástí koalice starostky města Anny Hidalgové.
Christophe Najdovski, který má na starosti zelené plochy Paříže, uvedl, že odborníci provedli studii, podle které dospěli k závěru, že vistárie naživu nebyla. Informoval také, že město plánuje vysazení nové rostliny.
Opoziční politici chtějí vytvořit mezinárodní petici s cílem ochránit významné rostliny Paříže jako součást jejího dědictví, což by mělo do budoucna zabránit úředníkům k dalšímu odstranění významných a s městem spjatých rostlin. Zatím je chráněno 191 stromů.

Obyvatelé Montmartru, který je známý svými umělci, si odnášeli větve poražené dřeviny jako památku domů. Kromě stížností na zničení symbolického stromu také Pařížané z této oblasti vytýkají, od nich také zaznívá kritika, že atmosféru města ohrožuje výstavba nových budo

X X X

Kuba se chce stát vakcínovou velmocí. Testuje čtyři vlastní látky

Kubě se v boji s koronavirem dlouho relativně dařilo. Odborníci to přičítají robustnímu zdravotnickému systému, který by nemohl fungovat v západní demokratické zemi. Nyní nicméně počet nakažených roste. Kuba plánuje problém vyřešit tím, že se stane vakcinační mocností. Testuje čtyři očkovací látky.

Kuba dokázala minulý rok covidu celkem úspěšně odolávat. Po otevření se turistům ale počet nakažených začal růst. Jen za únor bylo zaznamenáno 23 093 případů, dvakrát více než v celém roce 2020. Kuba je na tom přesto lépe než jiné země v regionu. Vděčí za to poměrně rychle reagujícímu zdravotnickému systému. Funguje na modelu CARE, v jehož rámci jsou pacienti rozděleni do čtyř kategorií: zcela zdraví, lidé s rizikem onemocnění (jedinci trpící nadváhou, cukrovkou a podobně), nemocní a uzdravení. Díky tomu může rychle identifikovat případné rizikové případy.

„Každý musí na roční rutinní lékařskou prohlídku. Pokud nepůjdete, lékař přijde a najde si vás,“ vysvětlila výhody tohoto systému odbornému časopisu Lancet odborná asistentka pro globální zdravotnickou politiku Clare Wenhamová z London School of Economics. „Znamená to, že lékaři proaktivně identifikují problémy. Důraz je kladen na prevenci.“

Po zaznamenání prvního případu koronaviru na ostrově provedlo 28 tisíc studentů medicíny aktivní screeningový program (státem organizovaná metoda včasné prevence zaměřená na co nejrychlejší objevení nemoci), kterému se během několika týdnů podrobilo devět milionů Kubánců.

„Síť veřejného zdraví je na Kubě velmi silná, ale vykoupena občanskými svobodami,“ podotýká Wenhamová. „Kuba je velmi specifický kontext, mnoho zemí nebude akceptovat tento druh pečlivého lékařského dohledu a většina vlád nemá tak přísnou kontrolu nad svými občany.“

Nedávný nárůst počtu případů koronaviru ukázal ale i další limity kubánského zdravotnictví. Doktoři se potýkali s nedostatkem PCR testů a ochranného vybavení. Zdravotníci jsou tak více vystaveni riziku nákazy a neúmyslně mohou virus šířit dál.

Poslanci schválili pobyt vojenských zdravotníků. Z Kuby a Ruska nepřijdou

Kuba dlouhodobě získává ve světě pozitivní body vysíláním zkušených zdravotnických týmů, které se už osvědčily při zvládání jiných epidemických zkoušek. Režim z toho těží peníze, okolo šesti miliard dolarů ročně, avšak odchod schopných zdravotníků, kteří raději zůstanou v zahraničí, se negativně podepisuje na kubánském medicínském personálu, upozorňuje list Miami Herald.

Biotechnologická velmoc

Vláda sází proto na v regionu neobvykle rozvinutý biotechnologický sektor, jenž stál už za několika úspěšnými očkovacími látkami. Kubánští vědci připravují čtyři vlastní vakcíny proti covidu-19, z toho dvě jsou již v poslední fázi testování.

Úřady chtějí provést klinické studie na asi 1,7 milionu obyvatel Havany. V kubánské metropoli už tento týden začala studie, jíž se účastní na 150 000 lidí, kteří jsou ve svých profesích riziku nákazy nejvíce vystaveni. Je jim aplikována kubánská vakcína Soberana 2 (Svrchovaná 2), jejíž testování postoupilo do třetí fáze začátkem tohoto měsíce.
Podle některých kritiků si ale režim zahrává se zdravím obyvatel. „Tohle není prověřená vakcína,“ varuje Norges Rodríguez, spoluzakladatel webu YucaByte zaměřeného na kubánské záležitosti. Vláda podle něho cynicky využívá obyvatel jako testovacích subjektů, aby mohla co nejrychleji nalákat turisty.

Kubánské úřady věří, že jsou schopny vyrobit do konce roku až 100 milionů dávek vakcíny a do srpna naočkovat alespoň 60 procent jedenáctimilionové populace. Kuba by se též ráda stala světovým vývozcem očkovacích látek.
Komunistická Kuba uvolní podnikání, donutila ji ekonomická krize

Podle insiderů nelze vyloučit, že Kuba vyrobí respektované vakcíny. „Dokonce i podle západních standardů je na Kubě několik velmi pěkných laboratoří,“ řekl listu The Washington Post bývalý kubánský laboratorní výzkumník Amilcar Pérez Riverol Even, který nyní působí na univerzitě v brazilském Sao Paulu. „Problém jsou vždy jiné věci jako internetové připojení a nedostatek vybavení.“

„Podle mých zdrojů se jejich vakcína zdá spolehlivá, ale (Kubánci) nemají dostatečnou výrobní kapacitu,“ řekl deníku Financial Times jeden z diplomatů působících na karibském ostrově. Výrobu významně omezují americké sankce, které dále zhoršují ekonomické možnosti ostrova. Kuba se v současnosti potýká kvůli pandemii s nejhorší hospodářskou krizí od devadesátých let.

X X X

Pozitivní i po očkování Sputnikem. Mrzí nás to, vzkázali prezidentovi z Ruska

Argentinský prezident Alberto Fernández oznámil, že má pozitivní antigenní test, ačkoliv už byl letos očkován proti covidu-19 vakcínou Sputnik V. Ruský výzkumný ústav, který přípravek vyvinul, prezidentovi vzkázal, že ho to mrzí, ale že vakcína i tak zaručí alespoň mírný průběh nemoci.

Argentinský prezident oznámil pozitivní antigenní test několik hodin poté, co oslavil 62. narozeniny. „Měl jsem horečku 37,3 a mírnou bolest hlavy, tak jsem si udělal antigenní test, jehož výsledek byl pozitivní,“ napsal Fernández na twitteru.
Dodal, že čeká na výsledek PCR testu a do té doby bude v karanténě. Fernández dostal první dávku vakcíny 21. ledna a druhou 11. února. Argentina ruským preparátem očkuje od prosince.

„Je to smutná zpráva. Sputnik V má účinnost 91,6 procenta proti nákaze a 100 procent proti vážnému průběhu nemoci,“ napsalo dnes na twitteru výzkumné středisko Nikolaje Gamaleji (NICEM), které vakcínu vyvinulo.
„Pokud se nákaza potvrdí, vakcína zaručuje rychlé zotavení bez vážných symptomů,“ dodal NICEM s tím, že Fernándezovi přeje rychlé uzdravení.
I při očkování jinými vakcínami proti covidu-19 se objevily případy koronavirové nákazy. Experti upozorňují, že očkování proti nákaze nechrání stoprocentně, ale brání vážnému průběhu nemoci.