iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Babiš neřeší podrazy Blatného, ani léčení covidu v ČR

Vinou Blatného opustili ministerstvo schopní odborníci a stále se potácí i v léčení lidí s covidem. Odmítá jakékoliv vakcíny, které mohou pomoci našim lidem, jako je Sputnik, nebo vakcíny, které ČR nabízí Srbsko, kde už byl na zkušené Babiš. A jestliže vakcíny prospívají lidem Srbska, určitě by zachránily od smrti i občany ČR. Někteří lidé se domnívají, že Blatný jedná tak, jako kdyby nahrával pohřebním službám a měly co nejvíce mrtvých. Prověřit by to měli i policisté a žalobci. Mrtvých totiž neubývá, je jich stále hodně v ČR.

Blatný také neoceňuje záchranáře za těžkou práci ve válce s covidem. Neřeší ani další léčení lidí v nemocnicích, jako jsou operace kyčlí, kloubů, nádory rakoviny atd. Desítkám tisíc lidí kvůli jejich nemoci hrozí mrtvice, plicní embolie, žilní trombóza a podobně.

Blatný nemá schopnosti na vedení ministerstva zdravotnictví, jak tvrdí odborníci a sám poznal i prezident Zeman. Kdyby ho Babiš nechal na místě až do konce roku 2021, bude v ČR na 60, sto nebo i více tisíc mrtvých. Prezident Zeman by měl zasáhnout, když je opozice pirátů a spol. neschopná. A nic se nezlepší, ani když by vládla po volbách, jak to prohlašuje. To pak bude další Boží dopuštění v ČR.

X X X

První dubnový den v ČR přibylo 6 207 nakažených. V nemocnicích je momentálně hospitalizovaných 7 052 pacientů, což je asi o 1 100 méně než před týdnem a nejméně od 22. února. Podáno už bylo 1 762 007 dávek očkování. Ve vážném stavu je 1 563 pacientů. Na jednotkách intenzivní péče je hospitalizovaných 1 504 z nich. V Česku v březnu zemřelo s covidem 5779 lidí, asi o 800 více než v dosud nejtragičtějším listopadu. Od začátku epidemie zemřelo s nákazou 26 586 lidí.

X X X

Blatný úředníkům statisíce, záchranáře ožebračuje

Ministr zdravotnictví Jan Blatný opakovaně odmítá navýšit odměny záchranářům. Vyšší odměnu v minulém týdnu přislíbil premiér Andrej Babiš, Blatný to vzápětí odmítl a řekl, že pro záchranky je připravena kompenzační vyhláška. Tedy, že za covid pacienta dostanou 450 korun. Jenže se nejedná o peníze určené záchranářům. Je to jen náhrada za vyšší náklady při výjezdu.
Ministr zdravotnictví na páteční tiskové konferenci zdůraznil, že vyšší odměnu záchranářům nedá. Již v minulosti uvedl, že by to bylo vůči ostatním zdravotníkům, kteří dostanou odměnu za práci v první linii 75 tisíc korun, nefér. Blatný se rozhodl záchrankám odměny vynahradit jinak, a to novelou kompenzační vyhlášky.

„Pro segment zdravotnické záchranné služby je stanovena stejná výše odměny a zároveň bylo dohodnuto, že do kompenzační vyhlášky pro rok 2021 bude zahrnuta bonifikace za převoz pacienta s prokázanou diagnózou covid-19 ve výši 450 korun,“ uvedlo v pátek ministerstvo.

Není to odměna pro záchranáře

Ministr k tomu připojil komentář, že je to jakási obdoba toho, že v nemocnicích mají lidé, kteří pracují s covidovými pacienty, různé příplatky: „Touto formou je to řešeno právě pro záchranáře. Držím se svého stanoviska, že je spravedlivé a správné ke všem zdravotníkům přistupovat stejně.“

Šéfka odborů Dagmar Žitníková ministrovi Blatnému v dopise, který má redakce iDNES.cz k dispozici, odpověděla, že s údajnou částkou za převoz stejně nesouhlasí. O tento příplatek by se totiž dělila posádka celého zdravotnického vozu. Obvykle jde o tři zdravotníky, na každého by tak vyšlo 150 korun. To podle ní nepředstavuje ani třetinu oproti 500 korun hodinového příplatku pro zdravotníka ARO a JIP.

Sporem nyní zamíchal i prezident Asociace zdravotnických záchranných služeb ČR (AZZS) Marek Slabý, který iDNES.cz upozornil, že 450 korun není žádný bonus pro záchranáře.

„Informace začala žít zvláštním mediálním životem. Nejedná se o žádný bonus pro záchranáře. Je to výkon číslo 66, který zohledňuje to, že pacienti, kteří jsou covid pozitivní, musí být ošetřeni za použití ochranných pomůcek a vozidla musí být dekontaminována. Takže náklady na výjezd dané posádky jsou vyšší, a proto je tam tento dodatkový výkon,“ komentoval „odměnu“ Marek Slabý.
Záchranáři dostanou vyšší odměny, slíbil odborářům Babiš. Blatný to odmítá

Šéf AZZS Slabý na dotaz iDNES.cz, proč to ministr interpretoval jako „odměnu“ pro záchranáře, uvedl: „Nerozumím, proč se tohle kolem odměn děje. Nelze to vykládat, že by každá posádka dostala 450 korun a dělila si ji mezi sebou. Je to úhrada pojišťoven poskytovatelům záchranných služeb,“ podotkl Slabý a pro iDNES.cz dodal, že informace o bonifikaci přišla od pojišťoven již koncem února.

Jenže jasno není stále není ani ohledně výše odměn. Odbory stále trvají na svém, tedy na odměně 120 tisících pro záchranáře. „Stanovení odměn ve výši 120 tisíc korun pouze pro zdravotníky pracující u záchranné služby by bylo neodůvodněné a již nyní se na ministerstvo obrací zdravotníci z nemocnic nebo dopravní služby, že to považují za diskriminační,“ stojí v dopise, který ministr zaslal odborům a redakce iDNES.cz jej má k dispozici. Odbory to ale považují za nespravedlivé.
„Nelůžkovým poskytovatelům zdravotních služeb přináší mimo jiné odměnu za pokračující práci během epidemie, a to formou navýšení kompenzací. Maximální odměna na jednoho zdravotnického pracovníka je stejně jako v lůžkových zařízeních 75 tisíc korun a týká se i záchranek tak, jak bylo dohodnuto s odbory, které s touto sumou souhlasí,“ reagoval v pátek Blatný.

Odbory: Slíbil jste nám něco jiného

Odbory ale s tímto stanoviskem ministra Blatného nesouhlasí. „Dál trváme na vyplacení odměn pro zdravotnické pracovníky zdravotnických záchranných služeb,“ ohradila se šéfka odborů Dagmar Žitníková.

Ta v dopise označila přístup ministerstva zdravotnictví za diskriminační. „Odůvodnění, které jste nám zaslal, nevychází z objektivního zhodnocení situace a navíc je v rozporu s naším telefonickým rozhovorem na toto téma,“ odvrátila Žitníková a pokračovala: „Připomínám větu, kterou jsem vám sdělila při našem osobním jednání. Záchranka je pojízdné ARO.“ Odborářka v dopise však rovněž zdůraznila, že podobný střet ohledně odměn vedla již s ministrem Adamem Vojtěchem.
Blatný odmítl dát záchranářům vyšší odměny než jiným. Bylo by to nefér, tvrdí

V roce 2020 dostali záchranáři odměny 120 tisíc korun. Zároveň pro zdravotníky pracující u poskytovatelů lůžkové péče byla vyplacena odměna ve výši 75 tisíc korun. „Pro rok 2020 jsou vyšší odměny pro záchranky zdůvodněny neexistencí bonifikací za covid pacienty,“ hájil se Blatný.

„Naši záchranáři jsou během probíhající pandemie mimořádně vytížení, už více jak rok pracují ve zcela jiném režimu a zátěži, a nadstandardní odměny si zcela jistě zaslouží,“ uvedla pro iDNES.cz mluvčí záchranky Jihomoravského kraje Hedvika Kropáčková.

V minulém týdnu premiér Andrej Babiš pro iDNES.cz uvedl, že o odměnách pro záchranáře bude jednat s ministrem Blatným. „Mluvil jsem i s pojišťovnami a požádám pana ministra, aby to zkrátka napravil, jelikož si to (záchranáři) zaslouží,“ řekl pro iDNES.cz premiér. Původně měli záchranáři dostat 75 tisíc korun jako ostatní zdravotníci.

„Souhlasím s tím, že by záchranáři měli dostat stejnou odměnu, jak jsme jim dali my jako vláda, i když oni nám nepatří. Samozřejmě vnímáme jejich záslužnou činnost a nasazení v první linii. Oni jsou vlastně pojízdné ARO, takže podporuji návrh paní Žitníkové. Pokud jsem dali stejně zdravotníkům, není důvod dávat záchranářům méně,“ dodal ve čtvrtek premiér Babiš pro iDNES.cz. Premiéra oslovila redakce i v úterý. Ten však prozatím neodpověděl.

X X X

O nás bez nás, zuří Babiš kvůli vakcínám. Premiéra kritizuje opozice i ČSSD

Nerozhodovalo se jednomyslně, EU nás obešla, reagoval Andrej Babiš na „ztrátu“ 70 tisíc dávek vakcín pro Česko, když odmítlo „balík solidarity“. Nepřipojilo se také Rakousko a Slovinsko. Podle místopředsedy vlády Jana Hamáčka nese

Podle serveru Politico získaly Rakousko a Slovinsko trochu vakcíny navíc díky tomu, že se k návrhu portugalského předsednictví odmítly připojit, naopak Česká republika mohla z „balíku solidarity“ získat asi 140 tisíc dávek. Podle Babiše není plán solidární a vyvážený.

„Evropská rada jasně řekla, že se mají vakcíny rozdělovat podle počtu obyvatel. Systém ale nefunguje, je nespravedlivý a ohradil se proti němu rakouský kancléř Sebastian Kurz, kterého jsem podpořil. Na Evropské radě se pak dohodlo, že se to jednomyslně vyřeší na úrovni velvyslanců. To ale Evropská unie obešla, jednomyslné to nebylo,“ vysvětloval Babiš.

Premiér ve svém vyjádření prohlásil, že i tak dostane Česko větší dodávku vakcíny než dalších 19 zemí. „Problém je ale v tom, jak Evropská unie rozhoduje - o nás bez nás a to je nepřijatelné,“ dodal premiér. To, že se Česko k plánu odmítlo připojit, ale vedlo k čisté ztrátě 70 tisíc dávek, píše Politico s odvoláním na diplomaty.

„Pan premiér vyjednával sám, je to čistě jeho odpovědnost a musí našim občanům vysvětlit, proč přišla Česká republika o 70 tisíc vakcín,“ reagoval na dotaz iDNES.cz ministr vnitra a předseda koaliční strany Jan Hamáček. Jestli to nějak partnerství s hnutím ANO ovlivní, nekomentoval.

Fakt, že premiér Babiš do jednání vládu nezapojil, potvrdil i ministr zahraničí Tomáš Petříček. „Chtěl o všem jednat sám, strategii s nikým nekonzultoval, výsledky nám neoznámil,“ napsal na Twitter. Takže teď musí také sám převzít zodpovědnost a omluvit se těm, kdo budou na vakcíny čekat zase o něco déle.

Skandální prohra a selhání, zní z opozice

Kromě koaliční sociální demokracie kritizuje výsledky vyjednávání Andreje Babiše také opozice.
Podle předsedy hnutí STAN Víta Rakušana není pozice premiéra hranicemi České republiky silná, a proto jednání dopadla takto.

„Pan premiér stále něco řeší, máloco však kdy vyřeší. Jeho pozice v rámci EU je slaboučká, ramena dělá jen doma. Premiér Babiš odmítl být solidární, finálně se nám to vymstilo a výsledek jeho vyjednávání jde proti zájmům České republiky a obyvatel. Je to doslova osudové selhání, které může ovlivnit zdraví stovek a tisíců lidí,“ řekl iDNES.cz Rakušan.
Předseda ODS Petr Fiala řekl, že vakcíny zachraňují životy a povinností premiéra je bojovat o každou z nich. „Opakuje se to s železnou pravidelností: doma dělá Andrej Babiš ramena, v EU neprosadí nic. Pokud se zpráva potvrdí, je to skandální prohra,“ konstatoval.

Podle předsedy lidovců Mariana Jurečky se jedná o Babišovo naprosté selhání v jednáních. Na Twitteru si předseda lidovců s premiérem Andrejem Babišem nebral servítky.„Mohl zajistit pro naše občany více vakcín, neudělal to ani ve čtvrtek, ani na podzim, když neobjednal pro ČR maximální možný počet vakcín, které objednat mohl,“ napsal sms zprávou Jurečka. Babišova špatná rozhodnutí tak mohou za tisíce zbytečně zmařených životů, doplnil.

O opakovaném selhání předsedy vlády mluví také šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Nyní se ukázal jako neschopný vyjednavač. A dokonce české občany připravil o 140 tisíc vakcín, které mohl získat navíc.

Může za to přímo Babiš sám, i kdyby vinu házel na kohokoliv, z toho se nevymluví,“ napsala Adamová. Kvůli Babišovým opakovaným selháním přišly už desítky tisíc rodin o příbuzné, míní. „A další ještě přijdou,“ varovala.
Premiér zrovna nezlepšil image Česka ani podle bývalého předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska. ČR bude podle Kalouska vypadat v očích Evropské unie jako země, kde se neumí počítat.

X X X

Česko se připravilo o vakcíny, zní z EU. Rakousko a Slovinsko Praze pomohou

Česko se připravilo o desetitisíce dávek vakcíny, když spolu s Rakouskem odmítlo plán EU na pomoc zemím s nedostatkem vakcín, zaznělo po rozjitřeném jednání evropských politiků o rozdělování očkovacích látek. Premiér Andrej Babiš systém považuje za nesolidární. Vídeň mezitím oznámila, že Česku pošle 30 tisíc dávek, později podobný krok udělalo Slovinsko.
Rakouský kancléř Sebastian Kurz nazval poskytnutí 30 tisíc dávek Česku ukázkou solidarity poté, co podle něj Evropská unie selhala při snaze napravit nerovnosti v distribuci očkovacích látek mezi státy.

Odpoledne podobný krok učinilo podle Babiše Slovinsko, které bude s Prahou sdílet 10 tisíc dávek.

Portugalské předsednictví ve čtvrtek večer informovalo, že 19 členských zemí obdrží poměrnou část z 6,6 milionu vakcín. Jde o země, které se části svých dávek solidárně vzdaly ve prospěch Bulharska, Chorvatska, Estonska, Lotyšska a Slovenska, které měly vakcín velký nedostatek.

Tato pětice kromě poměrné části z deseti milionů vakcín obdrží jako výraz solidarity i poměrnou část z 2 854 654 dávek. Rakousko, Česko a Slovinsko, které portugalský „plán solidarity“ odmítly, obdrží poměrnou část z deseti milionů vakcín. V českém případě jde o 239 000 dávek.

Portugalské předsednictví EU původně navrhlo, aby tři miliony byly rezervovány pro šestici nejpotřebnějších zemí, konkrétně šlo o Bulharsko, Chorvatsko, Estonsko, Lotyšsko, Slovensko a Česko. Zbývajících sedm milionů dávek mělo být jako obvykle rozděleno podle počtu obyvatel mezi všech 27 členů EU. To se však nelíbilo Praze, Vídni a Lublani.
Rakousko a Slovinsko díky tomu, že se k návrhu Portugalska odmítly připojit, získaly trochu vakcín navíc, naopak Česká republika z „balíku solidarity“ mohla získat asi 140 000 dávek očkovací látky.

O nás bez nás, zuří Babiš kvůli vakcínám. Premiéra kritizuje opozice i ČSSD

To, že se k němu odmítla připojit, vedlo k čisté ztrátě 70 000 dávek, komentoval výsledek bruselský web Politico s odvoláním na diplomaty. Toto by se podle serveru mohlo pro českého premiéra Babiše stát strašákem před podzimními parlamentními volbami.

Proč se Praha odmítla k návrhu Portugalců připojit, není jasné, píše Politico. Zřejmě mylně počítala s tím, že vyjde taktika kancléře Sebastiana Kurze, který neustále tvrdí, že vakcíny jsou v unii rozdělovány nespravedlivě a chtěl jich původně získat více, než Rakousku příslušelo na základě počtu obyvatel.

Nesolidární distribuce je trest pro Kurze, tvrdí Babiš

Babiš uvedl, že s návrhem rozdělení Česká republika nesouhlasí. „Nesouhlasí ani Rakousko a Slovinsko. Nerozumím, jak portugalské předsednictví mohlo prohlásit kompromis, o kterém měl být konsensus všech států, za schválený, když nebyl dosažen,“ dodal.

Řešení je špatné a nevyvážené, uvedl. „Solidarita se projevuje jen v deklaracích pro média. Při jednání za zavřenými dveřmi žádná neexistuje,“ doplnil premiér.

Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka chtěl premiér vyjednávat sám. „Strategii s nikým nekonzultoval, výsledky nám neoznámil. Takže teď musí také sám převzít zodpovědnost a omluvit se těm, kdo budou na vakcíny čekat zase o něco déle,“ napsal Petříček na Twitteru.

Vláda objednala o pětinu dávek vakcín méně, než na co mělo Česko nárok

Za hlavní problém český premiér považuje, že systém kompenzuje jen státy, které si objednaly málo vakcíny Pfizeru. „Není to solidární a vybalancované,“ podotkl. Česko má jedny z nejhorších statistik nakažených a mrtvých, ale je jedním ze států s nejméně dodanými dávkami, konstatoval Babiš. „Jsme na 65 procentech průměru,“ uvedl.

Portugalské řešení podle něj vzniklo pod silným vlivem velkých států a s porušením všech procedur. Mezi státy EU tak podle Babiše převládla touha potrestat Kurze za to, že se ozval. „Převládla nad skutečnou solidaritou a snahou řešit problém koronaviru společně,“ uvedl.

Politico s odvoláním na diplomaty uvádí, že Kurz je nyní pro většinu členských zemí „persona non grata“. Jeden vysoce postavený diplomat uvedl, že Kurzův vliv a důvěryhodnost byly „vážně poškozeny“ už minulou epizodou, kdy rakouský vůdce na videosummitu Evropské rady žádal o pomoc potřebným zemím, ale poté se odmítl připojit k poskytování takové pomoci, když statistiky Komise ukázaly, že samotné Rakousko nebylo ani zdaleka mezi nejhoršími.
Kompromis při rozdělování vakcín v EU? Česko, Rakousko a Slovinsko řekly ne

Volá po evropské solidaritě, ale sám k ní odmítá přispět, píše Politico. Přitom skutečnost, že při předchozích objednávkách vakcín Rakousko neprojevilo zájem o celý svůj stanovený příděl, je jeho vina.
„Babiš trvá na tom, že není tradiční politik,“ řekl jiný nejmenovaný diplomat o českém premiérovi.

„Ale těžko říct, co to znamená při vyjednávání a co se v Praze tak pokazilo,“ dodal. Jeden český diplomat tvrdí, že je mylné se domnívat, že Praha stála slepě při Kurzovi a ztrátu vakcín pro Česko se snaží vyložit jako zisk pro nějakou zemi, která je potřebnější. „Vyzýváme k solidaritě, ale všem se jí nedostalo. Nakonec ty dávky, které si nevezmeme, mohou skončit u někoho, kdo je potřebuje ještě více,“ snažil se vysvětlit.

Unijní země v prvním čtvrtletí dostaly přes 90 milionů dávek vakcíny proti covidu-19, což je zvláště kvůli výpadkům od firmy AstraZeneca výrazně méně, než čekaly. Společně nakoupené očkovací látky si mezi sebe rozdělují podle počtu obyvatel. Když ale některé země neprojeví zájem o celý svůj příděl, mohou si jej koupit jiné státy, čímž vzniká nepoměr, který kritizuje Rakousko nebo Česká republika.

X X X

NS: Torza raket nejsou vojenský materiál, selhalo státní zastupitelství i soudy

Nejvyšší soud (NS) vyhověl dovolání Davida Horského, kterého soudy uznaly vinným za pokus zločinu nedovoleného obchodu s vojenským materiálem. Podle rozhodnutí NS selhaly jak orgány činné v trestním řízení, tak především odvolací Vrchní soud v Praze (VS). Tomu NS navíc vytkl, že v rozhodnutí porušil základní principy demokratického právního státu, když jeho pochybení může napravit jen případná stížnost ministra spravedlnosti.

David Horský se v roce 2017 pokusil vyvézt do USA torza starých a odborně delaborovaných raket, za což byl v květnu minulého roku pravomocně odsouzen rozhodnutím Vrchního soudu v Praze (VS) k peněžitému trestu 200 tisíc Kč.
Přitom nalézací soud, konkrétně pardubická pobočka Krajského soudu v Hradci Králové, ve svém prvním rozhodnutí v únoru 2019 trestní stíhání Horského zastavil. Jednak dospěl k závěru, že delaborovaná torza raket již nelze využít k vojenským účelům, a pak neshledal ani úmysl Horského obchodovat s vojenským materiálem.

Proti rozhodnutí se však odvolal státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové (KSZ) Petr Babka a VS v Praze mu vyhověl, přičemž věc byla se závazným právním názorem vrácena soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. V listopadu 2019 tak byl v souladu s právním názorem VS v Praze Horský shledán vinným a byl mu uložen již zmíněný peněžitý trest.

Tento rozsudek pardubické pobočky KS v Hradci Králové potvrdil v květnu minulého roku i VS v Praze. Ten také rozhodl o zabrání věci firmě, přes níž Horský zmíněný materiál obchodoval, aniž by ovšem tato firma byla kdy stíhána. VS v Praze tak učinil s odůvodněním, že trest propadnutí věci, který navrhoval státní zástupce, nelze Horskému uložit, neboť věci nejsou v jeho vlastnictvím, ale firmy.

Horský i firma podali dovolání, o nichž rozhodl v listopadu minulého roku NS, přičemž rozhodnutí bylo nyní zpřístupněno.
Dovolání Horského NS vyhověl, když se přiklonil k původnímu rozhodnutí prvoinstančního soudu. V odůvodnění rozhodnutí, kterým zrušil všechna předcházející rozhodnutí a věc vrátil pardubickému soudu se závazným právním názorem, NS vyslovil opakované výhrady k postupu především VS v Praze.

Podle NS zásadně soudy pochybily, když odborně delaborovaná torza vojenských raket nadále považovaly za vojenský materiál ve smyslu zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, aniž by si ovšem opatřily k tomuto závěru znalecké posudky. NS jim vytkl, že se opřely pouze o vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu, které ale rozhodovalo pouze na základě spisového materiálu. Odborné posouzení nezajistily ani orgány činné v trestním řízení, ač k této otázce směřovala hlavní argumentace obhajoby.
Soudy pominuly důkazy včetně posudků

Soudy naopak podle NS pominuly důkazy, které k tomu předložil Horský, včetně znaleckých posudků, aniž by tento svůj postup jakkoliv vysvětlily. „Odvolací soud toliko zcela nepatřičně uzavřel, že posouzení, zda se jedná o vojenský materiál, je otázkou právní, jejíž zodpovězení náleží soudu nikoliv znalci, a proto se znaleckými posudky nemusí zabývat. Taková úvaha odvolacího soudu sice vychází ze správné premisy, že k výkladu práva je povolán soud, ovšem subsumpce pod určitý zákonný znak předpokládá správný skutkový závěr o charakteru předmětu obchodu, jak bylo vysvětleno (i s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu) shora. Jako nesprávný a zjednodušený se zmíněný závěr odvolacího soudu jeví zvláště v případě, že sám odvolací soud podřazoval věci, s nimiž obviněný obchodoval, pod jiné prvky (pojmy) shora zmíněné prováděcí vyhlášky č. 210/2012 Sb., než to činil soud prvního stupně, ač této změně ani neodpovídaly důkazy vyplývající z důkazních prostředků před ním provedených,“ konstatuje se v odůvodnění NS.

Ten se zároveň pozastavil nad tím, že jak orgány činné v trestním řízení, tak posléze soudy ignorovaly fakt, že rakety byly odborně delaborovány státní institucí, konkrétně Vojenským technickým ústavem výzbroje a munice ve Slavičíně, přičemž nesly i viditelné delaborační značky. „Odvolací soud i přes provedenou delaboraci a přes závěry dvou znaleckých posudků však sveřepě trval na tom, že šlo o rakety, raketové střely a příslušné vybavení a příslušenství.

Takové závěry se zdají být skutečně ve zjevném rozporu s důkazy vyplývajícími z provedených důkazních prostředků, navíc je při utvoření těchto přinejmenším unáhlených závěrů patrné, že se odvolací soud nezabýval určením zajištěných věcí, které svému původnímu účelu již podle všech dosud dostupných informací nemohly sloužit. Posouzení, zda věc i po znehodnocení provedeném státní institucí v mezích zákona (delaboraci), postupem stanoveným právními předpisy, má vlastnosti pro použití v ozbrojených silách nebo bezpečnostních sborech, příp. stále je schopna být užita k zabezpečení úkolů obrany a bezpečnosti státu, resp. je stále speciálně určena pro vojenské užití, nepochybně vyžaduje odborné znalosti a nelze k ji vyřešit volnou úvahou, jako to učinil soud druhého stupně, resp. před ním i soud prvního stupně a státní zástupce,“ popsal své výhrady NS.

NS odmítl i úvahy, že by mohly části delaborovaných raket sloužit jako náhradní díly ke zbraním, popřípadě že by se s nimi mohlo legálně obchodovat za jistých podmínek v rámci Evropské unie, ale nikoliv mimo ni. „Bylo by zcela absurdní, aby delaborací provedenou podle platných předpisů a označením znehodnocovací značkou ztrácela munice (podobně i zbraň či střelivo) nejpřísnější režim nakládání se zbraněmi kategorie A (tzv. zakázané zbraně), k jejichž nabývání za výjimečných a přísných zákonem stanovených podmínek potřebuje právnická osoba zbrojní licenci, a stala se z ní věc zařazená mezi zbraně kategorie D (tzv. zbraně nepodléhající registraci), tedy s nejvolnějším režimem nakládání s nimi (na úrovni historických zbraní, flobertek, vzduchovek, větrovek, praků, luků a kuší apod.), k jejichž držení právnická osoba
nepotřebuje zbrojní licenci (a fyzická osoba zbrojní průkaz), a to pro účely nakládání s nimi v rámci České republiky i celé Evropské unie, přesto si taková věc ponechala status „vojenského materiálu“, pro účely zahraničního obchodu se subjektem z nečlenského státu, a to jen proto, že byla původně vyrobena jako vojenská munice – raketa či raketová střela, ač svoji funkčnost delaborací ztratila,“ uvedl k tomu NS. Podle něj je navíc nepravděpodobné, že by takový vývoz delaborovaných raket jakkoliv ohrožoval vojenské zájmy České republiky jako součásti Evropské unie, zvláště pokud je toto v podstatě muzejní zboží vyváženo do členského státu NATO.

NS zkritizoval také „zvláštní a velmi selektivní přístup orgánů činných v přípravném řízení pod vedením státního zástupce k tomu, koho a za co bude vlastně stíhat, který se na první pohled nejeví být nezávislým, nestranným a lpícím na principu legality (a nikoli oportunity)“. Jde o to, že zmíněný údajný vojenský materiál konkrétně prodávala do USA firma, která ovšem obviněna nebyla. Stíhány nebyly ani další osoby, které se na přípravě vývozu podílely.

Pochybení pak vyvrcholila rozhodnutím VS v Praze, který rozhodl o zabrání předmětných věcí firmě, aniž by ta ovšem ve věci jakkoliv figurovala a NS tak musel odmítnout jako nepřípustné i její dovolání. „Obchodní společnosti Č. jako zúčastněné osobě tak byla odpírána práva zúčastněné osoby po celou dobu dosavadního průběhu trestního řízení, nebyla vyrozumívána o úkonech trestního řízení, nebyla poučena o svých právech, výkon jejích práv jí byl zcela znemožněn, dokonce jí ani nebyla doručována rozhodnutí jí se bezprostředně týkající. Těchto pochybení se dopouštěly jak oba soudy nižších stupňů, tak i orgány činné v přípravném řízení,“ vytkl v rozhodnutí NS, podle něhož nelze takové rozhodnutí v demokratickém právním státě obstát. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

V Německu přestalo očkovat lidi pod 60 vakcínou AstraZeneca i Nizozemsko

Nizozemsko po nevyjasněném úmrtí pacientky a po zprávách o tvorbě krevních sraženin u několika dalších nedávno naočkovaných lidí dočasně přestane podávat vakcínu AstraZeneca lidem mladším 60 let. Před třemi dny přistoupilo ke stejnému kroku Německo. Firma v reakci uvedla, že regulační úřady dříve shledaly její vakcínu bezpečnou.

S odvoláním na vyjádření nizozemského ministerstva zdravotnictví o přerušení očkování informovaly zahraniční agentury.
V Německu přestávají očkovat AstraZenecou lidi pod šedesát let
Rozhodnutí Nizozemska přišlo jen tři dny poté, co ke stejnému kroku přistoupilo Německo. To rovněž jako důvod uvedlo výskyt krevních sraženin u několika lidí nedávno naočkovaných látkou od AstraZenecy.
Nizozemská organizace monitorující očkování v zemi v pátek uvedla, že obdržela hlášení o tvorbě krevních sraženin a úbytku krevních destiček u pěti pacientů. Komplikace se u nich objevily sedm až deset dní po vakcinaci, všem přitom bylo mezi 25 a 65 lety.

V období, kdy se tyto případy vyskytly, přitom v Nizozemsku dostalo injekci s očkovací látkou od AstraZenecy asi čtyři sta tisíc lidí. Páteční rozhodnutí v zemi podle ministerstva ruší asi deset tisíc již naplánovaných očkovacích termínů.
Společnost AstraZeneca v prohlášení uvedla, že regulační úřady Británie, Evropské unie i Světové zdravotnické organizace (WHO) dospěly k závěru, že přínos používání její očkovací látky výrazně převyšuje rizika, a to ve všech věkových skupinách.

„Naši vakcínu již dostaly desítky milionů lidí po celém světě. Rozsáhlé sbírky dat ze dvou velkých klinických studií a důkazy z reálného nasazení prokazují její účinnost a potvrzují roli, kterou vakcína může sehrát v této krizi veřejného zdraví,“ uvedla společnost.

Britský úřad pro kontrolu léčiv (MHRA) v pátek uvedl, že počet případů, kdy se po aplikaci vakcíny AstraZeneca u očkovaných objeví krevní sraženiny, je velice malý. V Británii bylo dosud podáno 18,1 milionu dávek očkovací látky AstraZeneca, krevní sraženiny se objevily u 30 lidí.

Podle zprávy MHRA šlo ve 22 případech o trombózu mozkových žil a splavů (CVST), kdy se sraženina zformuje v mozku. Dalších osm případů tvoří jiné typy trombóz u lidí s nízkým počtem krevních destiček. Úřad vycházel z informací od loňského prosince do 21. března, v tomto období dostalo 15,8 milionu lidí první dávku vakcíny AstraZeneca a 2,2 milionu lidí i druhou. AstraZeneca je.

X X X

Ambasády v KLDR zavírají, včetně české. Lockdown paralyzoval zásobování

Řada zahraničních ambasád v Severní Koreji dočasně ukončila činnost kvůli nedostatku základního zboží a léků. Na své facebookové stránce to uvedlo ruské velvyslanectví v Pchjongjangu. Ministerstvo zahraničí iDNES.cz potvrdilo, že činnost přerušilo i české velvyslanectví.
V „současné době zde pouze devět velvyslanců a čtyři chargé d’affaires zastupuje své státy. Personál většiny zde fungujících ambasád byl snížen na minimum,“ uvádí se na facebookové stránce ruské ambasády, podle níž v KLDR zůstává méně než 290 zaměstnanců diplomatických misí.

„Zámky visí na branách zastupitelských úřadů Velké Británie, Venezuely, Brazílie, Německa, Itálie, Nigérie, Pákistánu, Polska, České republiky, Švédska, Švýcarska a Francie,“ jsou v příspěvku vyjmenovány státy se zavřenými velvyslanectvími.

„Česká republika dočasně přerušila činnost svého velvyslanectví v Pchjongjangu, stejně jako většina zemí EU, které jsou v KLDR diplomaticky přítomné. Důvodem jsou zejména logistické problémy související s úplným uzavřením země, které např. znamená nedostatek základních životních potřeb,“ potvrdil redakci iDNES.cz Michael Dudáš, vedoucí oddělení internetové prezentace a komunikace s veřejností českého ministerstva zahraničí.„Jakmile to situace dovolí, jsme připraveni činnost velvyslanectví plně obnovit,“ dodal. K přerušení činnosti velvyslanectví došlo v polovině března tohoto roku.

Nedostatek základního zboží a léků

Komunistický režim kvůli obavám ze šíření koronaviru uzavřel veškeré své hranice a zavedl jeden z nejpřísnějších lockdownů na světě. Cestování mimo hlavní město je zakázané a ti, kdo do KLDR vstoupí, musí být i měsíc v karanténě. Sdělení ruské ambasády představuje ojedinělý vhled do nitra tajnůstkářské země, která podle expertů je nyní ještě méně sdílná, než obvyklé.
Pandemie se výrazně podepisuje na špatné hospodářské situaci v zemi, jež je navíc sužovaná mezinárodními sankcemi. Obchod s Čínou, hlavním zahraničním partnerem KLDR, se propadl o osmdesát procent. Import jídla a léků klesl v podstatě na nulu poté, co Pchjongjang varoval před žlutým prachem z Číny s tím, že může přenášet koronavirus.

Rádio Svobodná Asie v únoru citovalo anonymního zaměstnance české ambasády, podle něhož je kvůli omezením dovozu téměř nemožné se dostat k předmětům běžné spotřeby jako je kuchyňský olej, cukr nebo káva, nemluvně pro KLDR tak luxusnímu zboží jako je zubní pasta.

„Člověk rozumí lidem, co opouští severokorejské hlavní město. Ne každý je schopen snášet bezprecedentně přísné celkové restrikce, ostrý nedostatek základního zboží včetně léků a chybějící možnosti řešení zdravotních problémů,“ podotýkají Rusové.

Podle serveru NK News v posledním bodě ambasáda zřejmě odkazuje na skupinu ruských diplomatů, kteří do rodné země kvůli cestovním omezením museli jet na ručně tlačené drezíně. Jeden z nich před anabází údajně vážně onemocněl a jeho zdravotní stav byl spouštěčem odchodu.

Ruští diplomaté opustili KLDR kvůli pandemii na ručně tlačené drezíně

Chmurnou situaci v zemi dokládá únik šesti severokorejských příslušníků pohraniční stráže do Číny. Podle listu Telegraph bývá neobvyklé, aby z KLDR prchala takto velká skupina, navíc těch, co mají na starost zabránit ostatním se dostat přes hranice. Severokorejci mluvili o „hladu a vyčerpání“, které vládnou v zemi.

Z KLDR odešli i všichni zahraniční humanitární pracovníci. „Nejsou poslední. Cizinci opustí toto místo,“ uvádí ruská ambasáda. Samotní Rusové ale nechtějí zatím ze země zcela odejít a ambasádu nechají otevřenou.
Vedení totalitního státu se stále drží oficiální linie, že v zemi není žádný případ koronaviru. Podle analytiků ale nákaza pravděpodobně propukla v armádě a v pohraničních městech.

X X X

Máme první vakcínu proti koronaviru určenou pro zvířata, oznámilo Rusko

Rusko zaregistrovalo vakcínu proti covidu-19, která je určená pro zvířata. Očkovací látku nazvanou Karnivak-Kov vyvinuli vědci Federální veterinární a fytosanitární služby Rosselchoznadzor, informovala agentura TASS. Podle Rosselchoznadzoru je to první a zatím jediný preparát na světě, jenž má ochránit před nemocí z koronaviru SARS-CoV-2 zvířata.
„Výsledky výzkumu nám umožňují učinit závěr, že vakcína je bezpečná a má vysokou imunogenní účinnost (schopnost navodit imunitní reakci, pozn. red.), jelikož u všech testovaných a očkovaných zvířat (...) se vyvinuly protilátky na nový koronavirus,“ prohlásil zástupce šéfa Rosselchoznadzoru Konstantin Savenkov.

Dodal, že vědci nyní zkoumají, jak dlouhou má vakcína účinnost. „V současnosti se odhaduje, že je to nejméně šest měsíců,“ uvedl. Ruští vědci se zároveň domnívají, že očkování touto vakcínou může zabránit mutaci viru.
Klinické testy podle Savenkova začaly loni v říjnu a výzkumníci preparát zkoušeli na psech, kočkách, liškách, norcích a dalších zvířatech. Očkování domácích zvířat má přijít Rusy na zhruba 500 rublů (zhruba 150 korun).

„Očkování se odehrává ve dvou fázích s intervalem 21 dní. To se provádí za účelem posílení imunitní reakce. Tu vidíme už po první dávce,“ uvedla poradkyně ředitele Rosselchoznadzoru Julija Melanová s tím, že dvě dávky by měly stát kolem 588 rublů (přes 170 korun).
O vakcínu podle Savenkova projevily zájem už firmy zabývající se chovem zvířat z některých dalších zemí, například z Řecka, Polska, Rakouska, Spojených států, Kanady nebo Singapuru.

Případy koronaviru u zvířat ohlásila během pandemie covidu-19 řada zemí. Loni například šíření nákazy u norků zaznamenaly Dánsko či Nizozemsko, které z obav z přenosu infekce na lidi vybily celé chovy těchto zvířat. V Rusku podle Savenkova zaznamenali dva případy nákazy koronavirem SARS-CoV-2 u koček.

Vědci vyvíjejí očkovací vakcínu pro zvířata, má ochránit norky na farmách

Melanová zároveň prohlásila, že není zapotřebí plošné očkování domácích zvířat. „Riziko, že se lidé infikují covidem-19 od zvířat, je ve skutečnosti nepatrné a nebyl zaregistrován žádný oficiální a vědecky potvrzený případ,“ citovala ji agentura TASS.
Rosselchoznadzor nicméně nadále monitoruje ruské kožešinové farmy. „V případě, že se hrozba objeví v kožešinovém sektoru, nebo nějakém jiném, budeme mít dostatečné zdroje, abychom ji eliminovali, a to včetně vakcinace,“ uvedla.
Rusko dosud vyvinulo tři vakcíny proti covidu-19 pro lidi, nicméně jeho národní očkovací program zaostává a v zemi je rozšířená skepse vůči ruským očkovacím preparátům, podotkl server The Moscow Times.

Zdravotníci v Rusku, kde žije přibližně 146 milionů obyvatel, od ledna podali alespoň jednu dávku vakcíny šesti milionům lidem, z nichž čtyři miliony dostaly dvě dávky, napsala v neděli agentura TASS. V boji proti koronaviru země používá ruské vakcíny Sputnik V a EpivakKorona. Nově se má začít očkovat také ruským preparátem KoviVak.

X X X

Ukrajinu můžeme zničit, pohrozil Kreml kvůli možnému posilování NATO v oblasti

Rusko hodlá učinit dodatečné kroky k zajištění své bezpečnosti v případě posilování vojsk Severoatlantické aliance kolem Ukrajiny. Řekl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, a to v souvislosti se zvýšeným napětím v oblasti Donbasu, ovládaném proruskými separatisty. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov varoval, že eskalace napětí může vést k zničení Ukrajiny.
Americký prezident Joe Biden pak v telefonátu s hlavou ukrajinského státu Kyjev ujistil o silné podpoře, kterou Spojené státy Ukrajině poskytují. Mluvčí ukrajinského prezidenta Roman Mašovec podle médií řekl, že členské státy aliance sousedící s Ukrajinou by měly zvýšit bojovou pohotovost. Narážel tím na zprávy o pohybu ruských vojsk podél ukrajinských hranic. NATO ve čtvrtek podle agentury Reuters vyjádřilo znepokojení nad ruskými aktivitami u hranic s Ukrajinou.

Peskov ve čtvrtek znepokojení vyvolané těmito přesuny odmítl. Prohlásil, že mají za cíl jen zajistit bezpečnost Ruska a „pro nikoho nepředstavují hrozbu“. Podle některých pozorovatelů ale nejspíš jde o snahu zastrašit Kyjev od případné akce proti donbaským separatistům, kteří se toho obávají.

Lavrov ve čtvrtek varoval, že jakákoliv eskalace na východě Ukrajiny může vést k zničení země. Naznačil, že k rozpoutání vojenského konfliktu ukrajinské politické představitele „tlačí“ Západ vedený Spojenými státy, uvádí stanice Deutsche Welle.
I Peskov odrazoval před posilováním NATO kolem Ukrajiny. „Takový vývoj scénáře by jednoznačně vedl k dalšímu růstu napětí v blízkosti ruských hranic. To samozřejmě vyžaduje od ruské strany dodatečná opatření k zajištění její bezpečnosti,“ citoval vyjádření mluvčího Kremlu TASS.

„Naše rétorika (ohledně Donbasu) je naprosto konstruktivní,“ řekl také Peskov. Situaci na dělící linii mezi kyjevskými silami a vzbouřenci označil za „velmi děsivou“, přičemž ukrajinské síly obvinil z nikoli jednotlivých, nýbrž mnohočetných provokací.

X X X

Chorvaté s Čechy počítají, připravují seznam bezpečných míst, říká konzul Duchoň

Přípravy na letní sezonu jsou v Chorvatsku v plném proudu. Tamní turistická zařízení i přes situaci v Evropě očekávají nápor turistů. „Jádrem strategie je prezentace Chorvatska jako covid bezpečné destinace. Logem označují hotely, apartmány či restaurace, které prokázaly, že dodržují epidemiologická opatření,“ vysvětlil v rozhovoru pro iDNES.cz český konzul v Chorvatsku Pavel Duchoň.

Jaké bude letos léto v Chorvatsku?

V Chorvatsku letošní sezonu očekávají s mírným optimismem. Ten pramení zejména z toho, jakým způsobem se nakonec vydařilo loňské léto. Proti všem očekáváním byla totiž návštěvnost poměrně vysoká.

Chtějí i české turisty, i když patříme mezi nejhorší země v covidových statistikách?

Chorvatsko jasně deklaruje, že uvítá zahraniční turisty a i Češi jako tradiční hosté jsou na Jadranu očekáváni.

Jak se Chorvaté na léto a nápor turistů vlastně připravují?

Chorvatsko zahájilo přípravu na letní sezonu již na jaře. Jádrem strategie je prezentace Chorvatska jako covid-bezpečné destinace. Chorvatské instituce činné v turistickém ruchu v čele s ministerstvem turistiky spolupracují na informační kampani a zapojena jsou i velvyslanectví Chorvatska v zahraničí.

Klíčovým se stal slogan „Safe Stay in Croatia“ což je zároveň i název webových stránek spuštěných právě za účelem propagace letní sezóny 2021. Logem „Safe Stay in Croatia“ se v Chorvatsku označují turistická zařízení (hotely, apartmány, restaurace, kempy), která prokázala, že dodržují epidemiologická opatření.

Cestovky se těší na covid pasy, novinka může zachránit letní sezonu

Tato zařízení prohlašuje Chorvatsko za covid bezpečná. Podle posledních informací o označení požádalo přes 8 000 chorvatských turistických zařízení, ze kterých ho zhruba již 6 000 získalo. Uvedená webová stránka dále v několika jazykových mutacích, včetně češtiny, nabízí všechny důležité informace o situaci a průběhu epidemie covidu-19 v Chorvatsku a o aktuálních podmínkách vstupu na jeho území.

Jak se tam Češi v létě dostanou, co bude nutné podstoupit před cestou?

Pravděpodobně většina českých turistů pojede do Chorvatska tradičně osobním automobilem. Určitě ale také řada Čechů letos zvolí variantu cesty vlakem, který po úspěšném spuštění v loňském roce letos navíc pojede i do Splitu. Letecká doprava je natolik zasažená covidem, že se příliš mnoho leteckých spojů neočekává. Podmínky vstupu se jistě budou ještě upřesňovat, tudíž skutečně nelze ještě ani odhadnout, co vše bude nutné podstoupit.

Pustí do země Čechy i bez očkování?

Očkování je samozřejmě hlavní otázka a je přímo spojené s otázkou covidpasu. Chorvatsko deklaruje, že bude postupovat v souladu s pravidly Evropské komise, která má ambiciózní plán zavést takovýto pas či obdobný certifikát ještě před začátkem turistické sezony. Jedním dechem však dodává, že nemůže jít o diskriminační opatření omezující cestování, ale spíše o administrativní pomůcku usnadňující kontroly na hraničních přechodech.

To, že covidpas nemůže být diskriminační záležitost, bylo mimo jiné projednáváno i při nedávné návštěvě ministra zahraničí Tomáše Petříčka v Chorvatsku. V praxi tak lze očekávat, že vedle již očkovaných by mohli Chorvaté na své území vpouštět i turisty, kteří již covid prodělali, nebo se prokáží negativním testem.
Chorvaté se poučili z loňska

Co všechno bude v Chorvatsku jinak oproti předešlým sezonám?

Samozřejmě celá řada věcí, stejně jako všude jinde, kde covid výrazně mění fungování společnosti. Jako důležitý signál vidím, že chorvatská strana dává jasně najevo, že bude klást důraz na bezpodmínečné dodržování epidemiologických opatření.
Odhaduji, že jde o poučení z minulé sezony, kdy pod dojmem toho, jak jde vše dobře a nic nehrozí, došlo na přelomu července a srpna k jakémusi spontánnímu rozvolnění. Situace byla v tomto směru viditelná hlavně na fungování barů a nočních klubů, kde to opravdu žilo. Následně došlo během dvou až tří týdnů k výraznému nárůstu nakažených a předčasnému odlivu části zahraničních turistů. Stejnou chybu již Chorvatsko evidentně nechce opakovat.

Lidé posedávají na terasách kaváren v chorvatském Záhřebu.

Co musí český turista podstoupit při cestě do Chorvatska nyní?

Od 1. dubna platí nové rozhodnutí Národního štábu civilní ochrany Chorvatské republiky, dle kterého se všichni občané Česka při vstupu musí prokázat negativním PCR testem nebo antigenním testem ne starším 48 hodin. Podrobnější informace ohledně případné karantény, tranzitu přes Chorvatsko či různých výjimek lze nalézt na stránkách našeho velvyslanectví nebo ministerstva zahraničních věcí.

Kolik je v současnosti v Chorvatsku Čechů? Pocítili jste zvýšený zájem například o práci na home-office z Chorvatska v posledních týdnech?

Přesné číslo nelze zjistit, ale obecně je momentálně v Chorvatsku méně Čechů než v předchozích letech. Na jedné straně máme informace a jsme v kontaktu s Čechy, kteří v Chorvatsku vlastní nemovitost a přesunuli se sem z důvodů opatření v Česku. Na druhou stranu je ale v zemi momentálně minimum českých turistů.
Chorvatsko jako urychlovač pandemie. Turisté přispěli k šíření covidu

Nebojí se Chorvaté, že jim turisté přinesou do země epidemii znovu?

V tomto ohledu jsou Chorvati realisté. Vědí, že covid nevymizí, ale soustředí se na nastavení opatření tak, aby mohli přivítat co největší počet zahraničních turistů s co nejmenším rizikem přenosu viru. Uvažuje se také o přednostním očkování pracovníků v cestovním ruchu.

Už jste to naznačil, ale jak přesně to v zemi vypadalo po loňské sezoně?

Jak již bylo řečeno, loňská sezona byla pro Chorvatsko úspěšná a Chorvaté sami se rádi označují za vítěze mezi evropskými letními destinacemi. Navzdory černým scénářům byla návštěvnost zahraničních turistů na úrovni zhruba 50 procent rekordní sezony 2019, což byl bezesporu úspěch. Situaci měli pod kontrolou až do začátku srpna, kdy se covid začal rychle šířit hlavně v nočních klubech a barech. Dle dosavadních příprav si hodlají z tohoto vývoje vzít ponaučení, takže uvidíme.

X X X

Škody z krádeží kol v prvním roce pandemie vzrostly, o téměř 30 milionů

O 27 milionů korun na 135 milionů vzrostly v loňském roce škody z krádeží kol. Policie evidovala 5 258 odcizených strojů, v roce 2019 to bylo 5 106 případů. Krádeží může být ve skutečnosti víc, ve statistikách jsou jen řádně nahlášené případy.
Policie dokáže objasnit asi pětinu krádeží. Během pandemie přitom kriminalita celkově klesla.
Průměrná škoda z krádeží kol a elektrokol meziročně vzrostla z 21 151 Kč na 25 637 korun. Statistiky tak potvrzují trendy z posledních let, kdy Češi do svého cyklistického vybavení investují stále více peněz.

Vliv na vyšší hodnotu bicyklů má i rostoucí počet prodaných elektrokol. Podle Asociace výrobců a dovozců jízdních kol zaujímají elektrokola třetinový podíl objemu prodaných kol v zemi. „Průměrnou škodu za ukradené kolo evidujeme za asi 30 000 korun,“ uvedl šéf komunikace ERV Evropské pojišťovny Vlastimil Divoký.

Vyplacené plnění za krádeže kol roste, dodal mluvčí Generali České pojišťovny Jan Marek. Cyklistika podle něj aktuálně zažívá nebývalý rozmach, lidé si kola (včetně elektrických variant) pořizují od loňska houfně. Jde tak o nedostatkové zboží, jehož cena roste. „Předpokládáme, že se toto do množství krádeží promítne v druhé polovině roku a během toho příštího,“ dodal.

Ačkoli už si zloději umějí poradit s různým technickým řešením zabezpečení kola, je kvalitní zámek nutným základem. Kolo je možno také vybavit GPS modulem, díky kterému se dá lokalizovat.
„GPS lokátor je vhodný zejména pro elektrokola, jelikož může být napájen přímo z baterie kola. Díky tomu vydrží v pohotovosti téměř neomezeně. Modul dále obsahuje dodatečnou baterii pro případ, že by zloděj baterii z kola vyjmul,“ uvedl jednatel společnosti Ekolo.cz Jakub Ditrich. Každé kolo je také možné opatřit tzv. DNA a registrovat jej v policejní databázi.
Vedle tradičního zabezpečení se nabízí možnost kolo pojistit. Proti klasické pojistce domácnosti má například speciální pojištění jízdních kol a elektrokol od ERV širší rozsah ochrany. Vztahuje se na krádež z objektu i z volného prostranství, auta či nosiče na kolo. Navíc kryje škody, které na kole vzniknou při pádu během jízdy na něm, během jeho přepravy nebo v případě vandalismu. Pojištění kol a elektrokol platí jak v ČR, tak v zahraničí.

Lidé velmi často neaktualizují pojistné smlouvy, připomněl Marek. A tak zatímco si ji sjednali dříve a limit napřÍklad 10 000 Kč jim připadal dostatečný, ceny kol a zejména elektrokol se už několik let pohybují mnohem výše. „Pokud si pořizuji dražší kolo, adekvátně tomu si upravuji i limity na smlouvě, které se týkají jízdních kol,“ doporučil.

X X X

Filip Salač v prvním volném tréninku třetí v Kataru

Po týdnu je tady druhý závod letošním seriálu MotoGP, který se opět odehraje na trati v katarském Losail. Nechybí zde ani kategorie Moto3 se stájí Rivacold Snipers Team, jejímž jezdcem je také český reprezentant a člen ACCR Czech Talent Teamu Autoklubu České republiky Filip Salač. Tomu se minulý víkend volné tréninky ani kvalifikace nepodařila, ale v závodě předvedl velmi bojovný výkon a připsal si první tři mistrovské body.

První trénink vyšel Filipovi dobře. Zaznamenal čas 2:06,155 a s ním pěknou třetí pozici. Ve druhém tréninku se bohužel objevila tradiční bolest katarského okruhu a kategorie Moto3. Velmi dlouhá rovina nutí jezdce vyčkávat z důvodu potřeby slip streamu. Salač do druhého tréninku vyjel sám na nových pneumatikách a v maximálním tempu mu časomíra ukázala o půl vteřiny lepší čas než v prvním tréninku. Ve jeho závěru ho bohužel potrápili pomalejší jezdci a stále slabší výkon motocyklu na rovinách, který byl zřetelný již při prvním závodě minulý víkend. Výsledkem byl devatenáctý čas. Po první dni tak u českého jezdce přes pěkné postavení v prvním tréninku panuje zklamání a smutek.

„Pátek máme za sebou. V prvním tréninku to nevypadalo úplně špatně, dojel jsem třetí a pocit byl dobrý, motorka docela jela. Ve druhém tréninku jsem v prvním výjezdu na nových pneumatikách jel sám. Jel jsem úplně na své hraně, motorka byla na limitu, měl jsem hodně co dělat, abych nespadl skoro ve všech zatáčkách. Dal jsem do toho všechno a byl to nějaký čas 2:05,5 myslím. Do posledního výjezdu jsme opět museli čekat. Hodně lidí to nechápe, ale tady v Kataru v kategorii jako je Moto3 se bez slip streamu zajet dobré kolo nedá, protože tady to udělá sekundu až sekundu a půl jen na té hlavní rovině, která má přes jeden kilometr.

Všichni říkají, jak stále vyčkáváme a nedá se na to dívat, ale nevím, jestli je lepší vyjet rovnou sám a zahodit tu šanci anebo počkat a zkusit bojovat. My máme navíc další problém s tím, že jakmile jedu uprostřed skupiny tak motorka úplně nejede. Kdo koukal na minulý závod, tak si všiml. Takže když jsem dnes vyjel do posledního kola, tak mě do první zatáčky předjeli dva jezdci a už bylo to. Jsem strašně naštvaný a zároveň smutný. Byl bych úplně nejradši, kdyby se udělalo Superpole, jako to bylo dříve, tam by se ukázal jezdec. Uvidíme, není nic ztraceno, v zatáčkách jsem rychlý, předjíždět umím, pocit není úplně špatný, uvidíme zítra,“ zhodnotil páteční volné tréninky v Losail Filip Salač.

Zítra čeká českého reprezentanta důležitější den. Dopolední třetí volný trénink rozhodne o nasazení do kvalifikace a cílem jezdců bude samozřejmě vybojovat přímý postup do Q2. Poté se rozhodne o jednotlivých pozicích na startovním roštu samotného závodu. Výsledky kvalifikace budeme znát v sobotu odpoledne. Jakub Schimmer, PR a média – sport
Autoklub ČR