iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Dr. Novák zamítl žalobu, slova Benešové zastrašily soudce

Soud zamítl žalobu právničky, která tvrdila, že ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) zastrašila svými televizními výroky soudce pražského městského soudu při rozhodování o žalobách spojených s koronavirovou situací. Soudce uvedl, že výroky neměly žádný přímý dopad do práva žalobkyně, takže jí nelze přiznat ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu. Dnešní rozsudek je pravomocný, je proti němu možné podat kasační stížnost.

Výroky Benešové zazněly loni 5. května v pořadu České televize Interview ČT24. Ministryně se tehdy vyjádřila jednak k možnosti žádat po státu náhradu škody v souvislosti s omezením podnikání, jednak k rozsudku Městského soudu v Praze, který krátce předtím zrušil jako nezákonná čtyři opatření ministerstva zdravotnictví omezující volný pohyb a maloobchod.
Ke škodě Benešová uvedla, že stát žádnou nezpůsobil, že tvrzená škoda „nemůže být virtuální“ a že se musí prokázat, což není jednoduché. Ohledně rozsudku zkritizovala soudce Štěpána Výborného za to, že se z rozhodování nevyloučil pro podjatost. Prohlásila také, že soud žalobci – tedy expertovi na zdravotnické právo Ondřeji Dostálovi – „v podstatě pomáhal vylepšit tu stížnost tak, aby byla úspěšná“.

Podle právničky Venduly Zahumenské tak ministryně zasáhla do nezávislého výkonu justice. Žena poukázala na to, že soud po vyřčených výrocích odmítl nebo zamítl její žaloby, které podala proti koronavirovým omezením.
„Jsem upřímně přesvědčen, že soudci zdejšího soudu se bojí. A je možné, že se bojí v důsledku výroků ministryně Benešové. Jinak si neumím představit, proč by nerespektovali judikaturu, podle níž dlouhá léta rozhodovali,“ prohlásil u pražského městského soudu právní zástupce žalobkyně David Zahumenský.

Předseda soudního senátu Slavomír Novák ale podotkl, že výroky se netýkaly Zahumenské ani žádné živé kauzy, ve které by byla žalobkyní. Uvedl rovněž, že rozhodování soudů k protiepidemickým opatřením se neustále vyvíjí. „Ani v nejmenším nelze hovořit o ustálené judikatuře,“ konstatoval.
Soudce se přiklonil k argumentaci ministerstva, které se bránilo mimo jiné tím, že tvrzení Zahumenské ohledně ovlivnění rozhodování soudů je hypotetické a spekulativní.

Novák také připomněl, že ministryně spravedlnosti nemůže obecně ani konkrétně zasahovat do rozhodování soudů a že nemá pravomoc postihnout soudce za způsob jeho rozhodování. Na tom podle Nováka nic nemění ani fakt, že ministryně může soudci udělit výtku nebo ho kárně zažalovat. V obou případech mají totiž konečné slovo rovněž soudy.

Loňský dubnový rozsudek soudce Výborného, k němuž se Benešová vyjadřovala, označil čtyři napadená opatření ministerstva zdravotnictví za nezákonná, protože je nepřijala vláda podle krizového zákona. Nejvyšší správní soud však letos v únoru tento verdikt zrušil s tím, že přijetí těchto opatření i přes nouzový stav nepřísluší výlučně vládě. Věcí se tak bude muset znovu zabývat pražský městský soud. Podle názoru Benešové se měl soudce vyloučit z rozhodování, protože je bratrem opozičního poslance Marka Výborného (KDU-ČSL), ceskajustice.cz

X X X

SOUDCI POTRESTALI EXEKUTORKU STUDENOU, 8,5 LET VĚZENÍ

Soud potrestal bývalou exekutorku Studenou 8,5 lety vězení. Olomoucký krajský soud potrestal bývalou přerovskou soudní exekutorku Jitku Studenou za zpronevěru a zneužití pravomoci úřední osoby 8,5 roku vězení. O rozsudku dnes informovala Česká televize. Žena podle soudu způsobila škodu přes 26 milionů Kč. Peníze získané z exekuční činnosti posílala na chod exekučního úřadu, jeho rekonstrukci i na bankovní účet svého přítele. Rozsudek je nepravomocný, uvedla ČT. Bývalé exekutorce hrozil až dvanáctiletý trest.

Soud se případem zabýval od července loňského roku. Podle žalobce Petra Mazálka zmařila žena vyplácení peněz v 281 exekučních řízeních a způsobila tak škodu přesahující 26 milionů korun. Obžaloba postihovala jednání šestapadesátileté bývalé přerovské soudní exekutorky při výkonu exekuční činnosti v letech 2009 až 2013. Studená podle žalobce jako jediná rozhodovala o odchozích platbách a výběrech peněžní hotovosti, tato vymahatelná plnění však nevyplácela, ale používala na chod úřadu, na rekonstrukci úřadu v Komenského ulici v Přerově nebo je převáděla na bankovní účet svého přítele.
Svým jednáním bývalá exekutorka poškodila podle žalobce jednotlivce, státní správu i řadu firem. S nárokem na finanční odškodnění se připojilo ministerstvo spravedlnosti, banky či okresní správa sociálního zabezpečení. Z firem jde především o pivovarnickou skupinu středomoravských pivovarů PMS Přerov, do které spadá Pivovar Litovel, Pivovar Zubr a Pivovar Holba z Hanušovic.

Rozsáhlý případ mapovali policisté několik let. Na kauzu se zaměřili jihomoravští specialisté z odboru hospodářské kriminality na základě žádosti o změně místní příslušnosti kvůli možné podjatosti jejich kolegů. Ze seznamu exekutorů podle webu profesní komory Studená vypadla v roce 2013, v jejím obvodu ji nahradil jiný exekutor.

X X X

Nezvěstný stroj s Kellnerem ohlásila firma až po dvou hodinách

Helikoptéra s Petrem Kellnerem a dalšími pěti lidmi na palubě přestala v sobotu vysílat signál o dvě hodiny dříve, než byli záchranáři upozorněni na nezvěstný stroj. Pomoc se na místo dostavila až po šesti hodinách od ukončení vysílání trasovacího signálu. Podle vyšetřovatelů není jasné, zda pasažéři zemřeli okamžitě.

Vyšetřovatelé z amerického Národního úřadu pro bezpečnost v dopravě (NTSB) se nyní soustředí na to, proč se tak stalo a zda nehodu původně přežil kromě snowboardisty Davida Horvátha i někdo další. Horváth je stále ve vážném stavu v místní nemocnici, napsal aljašský list Anchorage Daily News.

Při sobotním neštěstí zemřelo pět z šesti lidí na palubě vrtulníku. Mezi zemřelými je kromě nejbohatšího Čecha Petra Kellnera i další muž z Čech, padesátiletý Benjamin Larochaix, 52letý Gregory Harms z Colorada a dva muži z Aljašky - 38letý Sean McManamy a 33letý pilot Zachary Russell.

Havarovanou helikoptéru provozovala společnost Soloy Helicopters. Podle předběžných zjištění NTSB v ní však nikdo původně netušil, že by přerušení v příjmu trasovacího signálu mohlo poukazovat na nějaký problém.
Vrtulník vyslal poslední signál v sobotu kolem 18:35 místního času (v neděli 4:35 SELČ), společnost záchranáře upozornila na problém až o dvě hodiny později.

To však podle šéfa aljašské pobočky NTSB Clinta Johnsona nutně neznamená, že někdo pochybil. Na takové závěry je podle něj zatím příliš brzy, protože vyšetřovatelé dosud neměli možnost prozkoumat záznamové zařízení z havarovaného stroje. Vrak helikoptéry nyní stále leží v horách na místě, kde havarovala. Těžko přístupný terén a špatné počasí záchranářům komplikují snahy o jeho vyzvednutí.

K přeletu chyběly Kellnerovu vrtulníku tři metry, naznačuje vyšetřování

Odstranění trosek vrtulníku z aljašské divočiny pak musí zajistit letecká společnost. Podle agentury AP to uvedl zástupce amerického federálního úřadu, který vyšetřuje příčiny nehody. Vyšetřovatelé doufají, že se úklidovou operaci podaří provést do konce týdne.

Federální úřad pro letectví (FAA) ve středu v okolí pádu vrtulníku znovu dočasně omezil letecký prostor, dokud se stroj nepodaří převézt. Místní činitelé doufají, že by se tak mohlo stát do konce tohoto týdne.

Helikoptéra nabrala Kellnera a jeho společníky ve 14:30 místního času (v neděli 0:30 SELČ) v okolí jezera Wasilla, v jehož blízkosti sídlí i společnost Soloy Helicopters. Proč pasažéři nasedali tam, a ne u luxusní horské chaty Tordillo Mountain Lodge, kde byli ubytováni, zatím není jasné.

Poslední signál stroj vyslal v 18:35 místního času, firma Soloy však nesrovnalost nahlásila záchranářům až asi ve 20:30. Johnson z NTSB přitom z rozhovorů s manažery firmy usoudil, že o výpadku v příjmu signálu nikdo ze Soloy původně nevěděl. „Co vím, je, že když si toho všimli, měla už (helikoptéra) zpoždění,“ řekl.
Petr Kellner zahynul při havárii vrtulníku na Aljašce | (2:04) | video: iDNES.tv

Doba úmrtí

Odmítl přitom spekulovat o tom, zda bezprostředně po pádu stroje mohl zůstat na živu ještě někdo jiný než Horváth. Potvrdil však, že se touto otázkou vyšetřovatelé budou zabývat. „Dokud si nepromluvíme s přeživším a s koronerem, tak nevíme,“ poznamenal.

Mluvčí nemocnice Providence Alaska Medical Center v aljašské metropoli Anchorage, kde Horváth leží, ve středu potvrdil, že je pacient stále ve vážném stavu. Neměl však informace o tom, zda již byl schopen mluvit s vyšetřovateli.
Pád vrtulníku s Kellnerem přežil snowboardový mistr David Horváth

Tým záchranářů se dostal na místo nehody až po asi šesti hodinách od doby, kdy helikoptéra přestala vysílat signál. Podle příslušníka aljašské národní gardy Keenana Zerkela nalezli Horvátha naživu ještě v kabině stroje, kde byla rovněž těla čtyř dalších pasažérů. Ostatky pilota podle něj ležely mimo helikoptéru. Úřady však neuvedly, zda při havárii z vrtulníku vypadl, nebo zda ze stroje ještě zvládl po nehodě vylézt sám.

Vyšetřování incidentu nadále pokračuje. NTSB na svých webových stránkách varuje, že jednoznačné určení příčiny letecké havárie může trvat i 12 až 18 měsíců. K víkendové nehodě se ve středu na Facebooku vyjádřil legendární snowboardista Travis Rice, který je v Tordillo Mountain Lodge častým hostem. O Kellnerovi prohlásil, že byl vášnivým snowboardistou a že mu ve vzájemných rozhovorech často říkal, jak je nadšený ze své rodiny.

X X X

U trosek Kellnerova vrtulníku hrozí laviny, úřady sázejí na data z avioniky

Trosky vrtulníku, ve kterém o víkendu zahynul na Aljašce Petr Kellner a další čtyři lidé, se zřejmě podaří vyprostit nejdříve na konci týdne. Situaci komplikuje počasí a hrozba lavin. Úřady při vyšetřování tragédie spoléhají na data z vyspělé avioniky, kterou byl stroj vybaven. Národní rada pro bezpečnost dopravy Spojených států (NTSB), která víkendovou tragédii vyšetřuje, dočasně předala trosky havarovaného vrtulníku jejímu vlastníkovi, společnosti Soloy Helicopters.

Podle aljašského zpravodajského portálu Alaska News Source bude nyní odpovědností její pojišťovací společnosti, aby vrak helikoptéry dostala z místa nehody. Vše, co nalezne, pak předá vyšetřovatelům NTSB. K tomu podle úřadů dojde ještě tento týden.
„S ohledem na sněhové podmínky, počasí a nebezpečí lavin doufáme, že k odstranění trosek dojde nejpozději do konce týdne,“ řekl portálu vyšetřovatel Clint Johnson. „Ale opět musím zdůraznit, že v tuto chvíli je ve hře příliš mnoho kdyby,“ dodal.
Trosky stroje se nacházejí v nadmořské výšce asi 1 700 metrů nad mořem přibližně 34 kilometrů východně od města Palmer. Na místě nehody je velmi strmý terén a hrozí tam nebezpečí lavin. „Trosky budeme muset z toho místa dostat vrtulníkem,“ dodal Johnson.

K přeletu chyběly Kellnerovu vrtulníku tři metry, naznačuje vyšetřování

Vyšetřovatelé doufají, že příčinu nehody jim pomůže odhalit moderní elektronika, kterou byl stroj vybaven.
„Je to poslední generace,“ popsal Johnson helikoptéru Airbus AS350 B3, která má díky silnějšímu motoru lepší výkon a vyšší maximální vzletovou hmotnost než ostatní varianty lehkého víceúčelový vrtulníku AS350. Stejný stroj byl vůbec prvním vrtulníkem, který přistál na Mount Everestu.

Další kousek puzzle

AS350 B3 je vybaven elektronickým systémem monitorování paliva, který ukládá a odesílá data. To sice není letový záznamník (čili černá skříňka), vyšetřovatelům však jeho data mohou pomoci. „Byl by to další kousek puzzle. Doufáme, že tyto skříňky získáme a stáhneme z nich data. To nám poskytne lepší představu, co se stalo a k čemu došlo těsně před nehodou,“ dodal Clint Johnson.

Kellner se přidal k mnoha dalším. Létání na Aljašce je nebezpečná hra

Nehoda se odehrála v sobotu večer místního času, asi dvě hodiny před západem slunce. Na palubě zahynulo pět lidí: šéf investiční skupiny PPF Petr Kellner, padesátiletý Benjamin Larochaix, dva místní lyžařští průvodci a pilot.
Přežil jen český profesionální snowboardista David Horváth, který je ve vážném stavu v nemocnici. Šestičlenná skupina se v podle všeho v horách kolem Anchorage věnovala heliskiingu.

Pilota vrtulníku narychlo měnili, řekl Mlynář. Kellnera přirovnal k Jobsovi

Příčiny nehody zatím nejsou jasné. Podle prvních informací se vrtulníku těsně nepodařilo přelétnout horský hřeben a narazil do hory asi tři metry pod hřebenem. Následně sjel přibližně dvě stě padesát metrů dolů po svahu. Podle ředitele komunikace PPF Vladimíra Mlynáře skupina na poslední chvíli musela změnit pilota.

X X X

Žebříček miliardářů přepíše Kellnerova závěť. Jedničkou může být i Vítek

Úmrtí Petra Kellnera bude znamenat i přepsání žebříčku nejbohatších Čechů. Jeho nová podoba bude závislá od rozdělení majetku, které s největší pravděpodobností šéf PPF stanovil ještě před tragickou nehodou. Na špičce se tak může ocitnout někdo z Kellnerovy rodiny, teoreticky může na první místo ovšem poskočit i realitní magnát Radovan Vítek.
Radovan Vítek, šéf CPI Property Group, byl v posledním žebříčku druhým nejbohatším Čechem za Petrem Kellnerem. |

Právě Vítek byl totiž na posledním žebříčku zveřejněném časopisem Forbes za Kellnerem na stříbrné příčce. Jeho odstup byl ovšem značný. Zatímco Kellnerovi i po citelném poklesu majetku způsobeném koronavirovou ztrátou Home Creditu zůstalo 293 miliard korun, Vítkovi patřilo 86 miliard. A ještě s dalším odstupem za ním byli Daniel Křetínský, Andrej Babiš a Karel Komárek.

Jen pro představu z jaké dálky se na Kellnera ostatní dívají – v žebříčku 2020 se majitel PPF musel smířit s poklesem hodnoty svého majetku o 57 miliard korun, právě kvůli ztrátě Home Creditu. Tato jediná účetní položka na Kellnerově seznamu přitom svou výší představuje dvě třetiny majetku druhého Vítka.

„Pokud by se nyní Kellnerův majetek vypořádal bez dědické smlouvy či závěti, v rámci dědictví by se rovným dílem dělil mezi pět osob: podnikatelovy čtyři děti a manželku. Vyjdeme-li z čísel časopisu Forbes platných pro rok 2020, připadlo by každému z dědiců necelých 59 miliard korun před poplatky,“ vypočítává ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Prosté dělení se ale v tuto chvíli nejeví jako nejpravděpodobnější varianta. Právníci oslovení iDNES.cz se vesměs shodují, že Kellner už během svého života určil přesný scénář pro případ své předčasné smrti.

„Významné osobnosti byznysu často pečlivě dbají na svůj odkaz. Nechtějí, aby se jejich dědicové soudili a tím současně oslabovali či likvidovali společnosti, které byly pracně za jejich života budovány a spravovány,“ míní Bořivoj Líbal, partner pražské pobočky mezinárodní advokátní kanceláře Noerr.

Toto „zajištění byznysové a majetkové kontinuity“ mívá podle něj vysokou prioritu i s ohledem na obchodní partnery. Případné dědické řízení však podle něj může protáhnout například fakt, že se děděný majetek nachází mimo Českou republiku. „Může se stát, že se dědictví bude muset projednávat i v místě, kde se majetek nachází,“ říká Líbal.

Podle Tomáše Paucha z advokátní kanceláře eLegal je však nepravděpodobné, že by byl majetek někoho jako Kellner předmětem standardního dědického řízení. Jako možný scénář zmínil institut svěřenského fondu, který se podle něj v Česku využívá čím dál víc. „Standardní řízení je časově i finančně náročné. U svěřenského fondu jsou všichni srozuměni s tím, kde majetek je a jak s ním bude nakládáno do budoucna,“ uvádí.

X X X

Přerov, Prostějov či Liberecký kraj vymáhají škody z veřejných zakázek. Na kartelové dohody je upozornil ÚOHS

Řada samosprávních i centrálních úřadů musí řešit takzvaný bid rigging. Jde o zakázané dohody účastníků veřejných zakázek a o způsob, jak zakázku pro zadavatele uměle prodražit. Státní i místní samospráva o této problematice ví a většina se ji snaží sledovat. Zjišťování a hlavně vymáhání škod je však během na dlouhou trať, byť stačí doložit jen výši škody. Na nekalé dohody kraje a obce v dopise nedávno upozornil předseda Úřadu na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).
Tajné kartelové dohody účastníků veřejných zakázek s cílem ovlivnit výsledek výběrového řízení ve svůj prospěch. Tak definuje bid rigging ÚOHS. Zadavatelé veřejných zakázek ale nejsou úplně bezbranní. Mohou totiž uplatnit celou řadu preventivních opatření. Pokud ÚOHS kartel zjistí, poškozený by měl škodu po účastnících tendru vymáhat. Oslovené samosprávy a organizace ale upozorňují na to, že odhalování a následné prokazování škody je zdlouhavé a komplikované.

Za sníženou pokutu přiznání

Dvě tajné kartelové dohody už museli řešit v Přerově. V prvním případě šlo o veřejnou zakázku malého rozsahu na poradenské služby v souvislosti s projektem v rámci integrovaného operačního systému. Podle ÚOHS společnosti RPSC ideas, Renards, Eunice Constulting a Erste Grantika Advisory v této zakázce koordinovaly účast a nabídky do výběrového řízení. Dohodly se tak, že nejvýhodnější nabídku podá společnost RPSC ideas, pro kterou měla být v roli subdodavatele společnost Eunice Consulting, a společnosti Renard a Erste Grantika Advisory podaly méně výhodné nabídky. Ve vzájemné shodě tak firmy ovlivnily výsledek tendru a narušily hospodářskou soutěž. ÚOHS společnosti pravomocně potrestal v rozmezí od 50 do 880 tisíc korun.

Podruhé šlo o veřejnou zakázku s obdobným předmětem plnění. Tentokrát se společnosti Autocont, Tesco SW, O2, Emos a Bach systems společně domluvily na rozdělení plnění veřejné zakázky a všechny, s výjimkou O2, se podílely i na tvorbě zadání zakázky s cílem ovlivnění jejího výsledku tak, aby byla podaná nabídka vítězná. V tomto případě ÚOHS udělil pokuty v řádech statisíců až desítek milionů. Nejvyšší sankce přitom musely zaplatit firmy Autocont a Tesco SW (obě shodně 36 552 000 korun) a O2 (38 224 000 korun).

Město už škody začalo vymáhat. „Aktuálně jsou obě řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pravomocně skončena. Jedno ze správních řízeních bylo ukončeno takzvaným narovnáním, kdy se účastníci kartelu k protisoutěžnímu jednání doznali výměnou za snížení pokuty. Proti druhému z rozhodnutí byl podán rozklad,“ uvádí Lenka Chalupová z kanceláře přerovského primátora.

Dohodnuté stavební zakázky

„V současné době prověřujeme čtyři výběrová řízení z let 2009 a 2010, při nichž došlo k uzavření zakázaných dohod. Na tuto skutečnost nás upozornil Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Aktuálně vyhodnocujeme, které další kroky v této věci bude statutární město Prostějov činit,“ popisuje situaci Jana Gáborová z prostějovského magistrátu.

V tomto případě ÚOHS o porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže pravomocně rozhodl už v roce 2019. Rozhodnutí se týkala stavebních zakázek třeba na výstavbu sportovní haly, dostavbu sportovního centra či realizaci energetických úsporných opatření v prostějovské základní škole.
Nejvyšší pokutu ve výši více než 13 milionů korun si od ÚOHS „odnesla“ firma Eurogema CZ, která se účastnila hned několika dotčených výběrových řízení.

Soud o náhradu škody

ÚOHS na jedno pravomocné rozhodnutí v souvislosti s bid riggingem upozornil i Liberecký kraj. Krajský úřad aktuálně prověřuje možnosti vymáhání náhrady škody.
Společnosti Dafe-Plast Jihlava, OSF 2000 a Sulko zde měly koordinovat účast a nabídky do výběrového řízení na výměnu otvorových výplní v jedenácti objektech Libereckého kraje. Nejvyšší pokutu přitom ÚOHS udělil poslední jmenované společnosti, a to ve výši více než 15,5 milionu korun.

„V poslední den lhůty byly podány celkem 3 nabídky, nabídku podala společnost Dafe-Plast (9.08 hod., s nabídkovou cenou 88 587 922,22 Kč bez DPH), Sulko (9.53 hod., s nabídkovou cenou 69 696 917,31 Kč bez DPH) a OSF (10.33 hod., s nabídkovou cenou 84 652 824,75 Kč bez DPH),“ uvádí se v rozhodnutí ÚOHS. Společnost OSF však byla v průběhu řízení z důvodu nesplnění základních a ekonomických kvalifikačních předpokladů vyloučena. Vítězem tendru se tak stala společnost Sulko.

„Pokud by úřad dospěl k závěru, že mu škoda vznikla, pak bude účastníky zakázané dohody vyzývat k náhradě škody. Jelikož je ale tato záležitost v procesu odvolání a soudních žalob, a dosud soud nerozhodl, nedá se v této chvíli sdělit podrobnější informace,“ sdělil Ekonomickému deníku Filip Trdla z Libereckého kraje.

Rozhodnutí Evropské komise

Na zatím nepravomocné rozhodnutí ÚOHS upozornil Olomoucký kraj. Krajský úřad Ekonomickému deníku potvrdil, že jeden případ bid riggingu nyní prošetřuje. Trestní řízení ve fázi vyšetřování pak řeší i olomoucký magistrát. Město zde, v souladu se zákonem a péčí řádného hospodáře, uplatňuje práva poškozeného.

Kartelové dohody se v některých případech řeší až na úrovni Evropské unie. V roce 2016 uložila Evropská komise sankci v souhrnné výši 3,8 miliardy šesti předním výrobcům nákladních vozidel. A tato dohoda se dotkla i České republiky.
„Mezi účastníky kartelu patří společnosti Scania, Daimler, DAF, Iveco, MAN a Volvo/Renault. Uvedené se týkalo i nákladních automobilů, jenž byly dodány České poště, konkrétně šlo o automobily Iveco. Na základě zmiňovaného rozhodnutí byla podána žaloba na náhradu škody u soudu v Amsterdamu,“ říká mluvčí České pošty Matyáš Vitík. Dodává, že v současné době běží v této věci soudní řízení.

Složité prokazování

Většina oslovených krajů i měst o problematice bid riggingu ví a veřejné zakázky v tomto ohledu prověřuje.
K metodickým doporučením ÚOHS i v oblasti prevence bid riggingu při zadávání veřejných zakázek přihlíží třeba Královehradecký kraj. „I díky této skutečnosti jsme doposud v námi zadávaných zakázkách známky možného nezákonného postupu soutěžitelů spočívajícího v uzavírání kartelových dohod nezaznamenali. Nemáme ani informaci o tom, že by se podezření na bid rigging související s námi zadávanými veřejnými zakázkami v současnosti prošetřovalo,“ uvádí Jiří Klemt z Královehradeckého kraje.

Magistrát hlavního města Prahy ale upozorňuje na skutečnost, že obecně se případy bid riggingu velmi těžko prokazují a ani judikatura k této problematice není příliš rozsáhlá.

„Vždy prověřujeme validitu všech podaných nabídek, ověřujeme si reference a zkoumáme relevantnost nabídkové ceny, včetně prověření, zda se nejedná o mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Před zahájením každého zadávacího řízení na veřejnou zakázku také vždy pečlivě stanovujeme předpokládanou hodnotu v aktuální výši cen na trhu,“ popisuje postup při realizaci veřejných zakázek Vít Hofman z pražského magistrátu.

Podle něj je tak možné zachytit mimořádně nízkou nabídkovou cenu u podaných nabídek, která může být jistým vodítkem vedoucím k nedovolené dohodě mezi dodavateli. Zároveň je možné včas zpozornět při zpětvzetí nejlevnější nabídky a reagovat pak neuzavřením smlouvy s druhým účastníkem v pořadí, jehož nabídková cena je naopak značně navýšena oproti běžné tržní ceně.

„Máme-li podezření, že jsou nabídky připravovány ve vzájemné shodě, pak se prostřednictvím magistrátního odboru veřejných zakázek obracíme s podnětem na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže,“ doplňuje Vít Hofman. Kromě samotné metodiky ÚOHS bere Hlavní město Praha při případném vymáhání škod klíčový i pokyn ředitele magistrátu a primátora, který metodiku reflektuje.

Že je odhalování a následné prokazování bid riggingu v praxi velmi složité, potvrzují i v Jihomoravském kraji. Podle nich je to obtížné zvláště tehdy, když zadavatele přistupují ke standardizaci průběhu zadávacích řízení, využívají vzorové formuláře nabídky a další obdobné dokumenty a zadávací řízení probíhají elektronicky.

„Takže ani dřívější indicie zakázaných dohod, jako obdobná grafická úprava nabídek, obdobné formální chyby, doručení více nabídek jednou osobou či zaslání více nabídek z jednoho místa, byť sídla dodavatelů jsou různá, už se dnes neobjevují,“ vysvětluje Michal Cagala z krajského úřadu Jihomoravského kraje.

Kroky pro snížení rizika uzavírání tajných dohod podniká i ministerstvo průmyslu a obchodu. Kromě průzkumu trhu či přeběžných konzultací požaduje i to, aby uchazeči předem uveřejnili, zda zamýšlejí využití subdodavatelů. Vede také „blacklist“ dodavatelů, kteří se dopustili závažných nebo dlouhodobých pochybení při plnění smluvního vztahu s ministerstvem.

„Pracovníci příslušných odborů zadavatele jsou odborníky na dané trhy, monitorují chování uchazečů a komunikují s kolegy od jiných zadavatelů. Nicméně s ohledem na charakter bid riggingu je pro zadavatele velmi obtížné získat možné důkazy o jeho existenci. Pracovníci ministerstva jsou proto poučeni o nutnosti sledovat podezřelé náznaky v rámci zadávacího řízení a o následném postupu,“ doplňuje za ministerstvo Miluše Trefancová.

S jedním případem bid riggingu se ministerstvo potýkalo v roce 2017. Společnosti BusinessCom a Nowatron Elektronik tehdy uzavřely dohodu a koordinovaly svou účast a nabídky do výběrového řízení k veřejné zakázce „Úprava řečnických stolků MPO“ pro ministerstvo průmyslu a obchodu a k zakázce „Obnova a doplnění AV techniky“ pro Národní galerii v Praze. Společnosti dosáhly slaďováním svých nabídek toho, že v obou výběrových řízeních zvítězila společnost BusinessCom. Vzhledem k tomu, že šlo o zakázku malého rozsahu v hodnotě necelých padesáti tisíc korun a ostatní nabídky byly ve srovnatelné cenové hladině, ministerstvo nakonec k vymáhání náhrady škody nepřistoupilo.

Omezení kontaktů mezi uchazeči

Města a kraje zpravidla připravují i školení pro zaměstnance, kde se snaží na problematiku bid riggingu upozorňovat. Konkrétní postupy v rámci realizace veřejných zakázek pak upravují interními postupy a stanovují preventivní opatření.
Například v Plzeňském kraji jde, kromě pravidelných školení pro zaměstnance, také o maximální omezení možného vzájemného kontaktu uchazečů a navazování kontaktů mezi uchazeči, třeba při prohlídce místa plnění. Stěžejní je pak podrobná znalost tržního prostředí s ohledem na předpokládanou tržní hodnotu veřejné zakázky.
Pokud existuje pravomocné rozhodnutí o existenci kartelové dohody, při řešení náhrady škody nemusí poškozené subjekty škodu prokazovat. Stačí, když doloží její výši. Lucie Přinesdomová, ceskajustice, cz

X X X

Evropská komise se obrátila na Soudní dvůr EU kvůli reformě polské justice

Evropská komise (EK) se obrátila na Soudní dvůr Evropské unie kvůli kontroverzní reformě justice v Polsku. EK požaduje, aby soud vydal předběžná opatření ještě před konečným rozhodnutím ve vleklém sporu. Komise se obává o nezávislost polských soudců, a proto žaluje zemi u soudního dvora, řekl dnes evropský komisař pro justici Didier Reynders.
Aby se neztrácel čas, vyzvala komise nejvyšší unijní soudce, aby před konečným verdiktem vyhlásili předběžná opatření, vysvětlil Reynders. „Jsem hluboce znepokojena pokračujícími opatřeními, která podrývají nezávislost justice v Polsku,“ prohlásila dnes místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Tlak na polské soudce podle ní stále sílí a jejich nezávislost je stále více oslabována.

Z pohledu Evropské komise jsou sporné dva hlavní body. Jednak úprava týkající se disciplinárního režimu soudců podle EK podrývá nezávislost polských soudců a není v souladu se zásadou přednosti unijního práva. Kromě toho by podle EK disciplinární komora polského nejvyššího soudu neměla být dále aktivní, protože možná není nezávislá.

Zákon o disciplinárním řízení soudců je v platnosti od poloviny února 2020. Předpokládá, že soudci musí počítat s peněžními tresty, zbavením funkce nebo propuštěním, pokud zpochybňují rozhodovací kompetenci nebo legalitu jiného soudce, soudní komory nebo soudu. Soudci se rovněž nesmí politicky angažovat. Jourová už dříve varovala, že zákon by mohl být zneužíván mimo jiné k „politické kontrole obsahu soudních rozhodnutí“.

Kromě toho jde ve sporu o disciplinární komoru, která vznikla díky polské reformě soudnictví v roce 2018. Soudní dvůr EU už v dubnu 2020 na základě žádosti EK rozhodl, že komora musí svou práci pozastavit, neboť nebezpečí, že disciplinární řízení se soudci vede možná nedostatečně nezávislý orgán, by mohlo ohrozit nezávislost soudců. EK kritizuje, že disciplinární komora přesto nadále přijímá rozhodnutí, která mají přímý vliv na činnost soudců, například i na jejich imunitu.

X X X

Belgie musí schválit pandemický zákon, nebo zrušit opatření, rozhodl soud

Belgie musí do 30 dní schválit zákonný rámec pro současná epidemická opatření, nebo musí všechna omezení zrušit. Ve středu o tom rozhodl bruselský soud na základě stížnosti neziskové organizace Ligy pro lidská práva. Vláda podle ní zavádí omezení na základě vyhlášek, aniž by věc schvalovali zákonodárci. Pokud Belgie zákon nepřijme, bude muset platit denně pokutu 5 tisíc euro.

V Belgii platí noční zákaz vycházení, cestovat se smí jen v nezbytných případech, restaurace jsou zavřené již několik měsíců a Belgičané smí vídat jen své nejbližší.

Ministryně vnitra Annelies Verlindenová již oznámila, že se proti rozsudku první instance odvolá. Vláda však pracuje i na pandemickém zákoně, uvedla agentura Reuters.
Soud rozhodl, že belgický stát bude muset platit pokutu 5 000 euro (130 000 korun) za den, pokud do 30 dní nepřijme pandemický zákon. Maximální výše pokuty bude 200 000 eur (5,2 milionu korun).

Omezení musí být spravedlivá a přiměřená

„Věříme, že s ohledem na omezení základních svobod v rámci boje proti pandemii covidu-19 byla debata v parlamentu nezbytná. (...) Práva a svobody mohou samozřejmě být omezeny, ale vzhledem k důležitosti této problematiky a potřebě chránit právo na život a zdraví jednotlivců musí být omezení spravedlivá a přiměřená,“ uvedla belgická Liga pro lidská práva.
Belgie, která má 11,5 milionu obyvatel, od začátku pandemie zaznamenala přes 876 000 pozitivních testů. Nemocem spojeným s koronavirem SARS-CoV-2 již podlehlo téměř 23 000 Belgičanů. Belgické nemocnice jsou přetížené a počet hospitalizovaných stále roste. Zdravotnické úřady varovaly, že pokud se tempo nově hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče nezpomalí, místo na nich dojde už 10. dubna, uvedla agentura Reuters.

X X X

Belgie musí schválit pandemický zákon, nebo zrušit opatření, rozhodl soud

Belgie musí do 30 dní schválit zákonný rámec pro současná epidemická opatření, nebo musí všechna omezení zrušit. Ve středu o tom rozhodl bruselský soud na základě stížnosti neziskové organizace Ligy pro lidská práva. Vláda podle ní zavádí omezení na základě vyhlášek, aniž by věc schvalovali zákonodárci. Pokud Belgie zákon nepřijme, bude muset platit denně pokutu 5 tisíc euro.

V Belgii platí noční zákaz vycházení, cestovat se smí jen v nezbytných případech, restaurace jsou zavřené již několik měsíců a Belgičané smí vídat jen své nejbližší.

Ministryně vnitra Annelies Verlindenová již oznámila, že se proti rozsudku první instance odvolá. Vláda však pracuje i na pandemickém zákoně, uvedla agentura Reuters.
Soud rozhodl, že belgický stát bude muset platit pokutu 5 000 euro (130 000 korun) za den, pokud do 30 dní nepřijme pandemický zákon. Maximální výše pokuty bude 200 000 eur (5,2 milionu korun).

Omezení musí být spravedlivá a přiměřená

„Věříme, že s ohledem na omezení základních svobod v rámci boje proti pandemii covidu-19 byla debata v parlamentu nezbytná. (...) Práva a svobody mohou samozřejmě být omezeny, ale vzhledem k důležitosti této problematiky a potřebě chránit právo na život a zdraví jednotlivců musí být omezení spravedlivá a přiměřená,“ uvedla belgická Liga pro lidská práva.
Belgie, která má 11,5 milionu obyvatel, od začátku pandemie zaznamenala přes 876 000 pozitivních testů. Nemocem spojeným s koronavirem SARS-CoV-2 již podlehlo téměř 23 000 Belgičanů. Belgické nemocnice jsou přetížené a počet hospitalizovaných stále roste. Zdravotnické úřady varovaly, že pokud se tempo nově hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče nezpomalí, místo na nich dojde už 10. dubna, uvedla agentura Reuters.

X X X

SČÍTÁNÍ LIDU, 5 MILIONŮ FIRMĚ ZA SELHÁNÍ

Za delší sčítání připlatí stát 5 milionů. Stejné firmě, které selhal formulář. Letošní online sčítání lidu vyšlo Český statistický úřad (ČSÚ) na téměř 100 milionů korun. Kvůli výpadku se však online sčítání o týdny prodlužuje, což ČSÚ vyjde na dalších pět milionů. Firma OKsystem, jejíž sčítací formulář měl výpadek a kvůli čemuž se sčítání prodlužuje, pro iDNES.cz uvedla, že považovat nedostupnost formuláře za její pochybení je přílišné zjednodušení problému a není fér.

ČSÚ spustil elektronické sčítání lidu v sobotu. Hned ráno ale musel systémy odstavit. Kvůli technické závadě nefungoval formulář na internetových stránkách. Sčítání se podařilo oficiálně obnovit ještě v sobotu po páté odpoledne, systém se však musel po odstranění závady opět otestovat.

Přitom vývoj aplikace vyšel Český statistický úřad (ČSÚ), pro který zakázku dodávala firma OKsystem, podle Registru smluv vyjde na zhruba 27,5 milionu korun. Firma měla na starosti například právě formuláře, které nefungovaly.
Statistický úřad rozhodl o prodloužení online sčítání. Původně mělo online sčítání skončit do 9. dubna, nový nejzazší termín je 11. května. „Prodlužuje se to i kvůli složité epidemické situaci. Už dříve bylo několik scénářů jestli, kdy a o jak dlouho eventuálně online sčítání prodloužit. Vlastně sobotní problémy rozhodnutí jenom uspíšily,“ řekla iDNES.cz mluvčí Sčítání 2021 Jolana Voldánová.

Delší sčítání je paradoxně výhodou pro OKsystem, kvůli jehož formuláři na něj dojde. Přijde si totiž na dalších pět milionů korun.
„OKsystem byl vybrán ve férovém a transparentním otevřeném výběrovém řízení v souladu se zákonem. Jeho nabídka splnila všechny předepsané náležitosti a požadavky, a byla podle předem stanovených hodnotících kritérií ze všech nabídek nejlepší. Nyní není možné s tím něco dělat,“ zdůvodnila Voldánová, proč další peníze míří k dodavateli špatně fungující části sčítání.

ČSÚ kvůli výpadku prodlouží sčítání lidu online, zapojil se už milion lidí

Cena zakázky pro OKsystem včetně nového prodloužení tak nově podle Voldánové vyjde na 32,5 milionů korun, tedy o pět milionů více. „Větší část je platba za vývoj aplikace, menší část za provoz, například měsíc prodloužení stojí 5 milionů korun,“ řekla pro Voldánová.

OKsystem nebyl jediným dodavatelem ČSÚ. Úřad má smlouvy i s dalšími firmami, kteří zajišťují například testování systému či konzultace. Celkově online sčítání podle smluv vyšlo na téměř 100 milionů korun.

Za každých 15 minut zdržení 20 tisíc pokuty

Statistický úřad má podle smlouvy možnost za sobotní výpadek účtovat i sankce. Redakce iDNES.cz ČSÚ oslovila s dotazem, v jaké výši pokutu uloží. Mluvčí Voldánová však částku ještě nezná. „Uplatnění sankcí a jejich výše budou předmětem akceptačního řízení po skončení online fáze sčítání. Primární teď ale pro ČSÚ není hledání viníků, ale provedení sčítání,“ řekla pro iDNES.cz.

Ta rovněž podotkla, že sankce a jejich výše budou záviset na výsledku akceptačního řízení provozní fáze systému. Součástí akceptačního řízení budou výsledky prověrky externího auditu provozního incidentu, který ČSÚ zadá po skončení provozu systému online.

Vedoucí marketingu OKsystem Samuel Valenta na dotaz iDNES.cz, zda pět milionů za další fungování systému ČSÚ odpustí, uvedl, že konečná fakturace za služby bude probíhat až po skončení celého sčítání. „Konečná částka, kterou bude naše společnost ČSÚ fakturovat, bude zcela v souladu se smluvními podmínkami mezi naší společností a ČSÚ,“ vzkázal Valenta.

Možností pokuty je více
Online sčítání mělo výpadek skoro deset hodin, pak web čelil náporu lidí

Smlouva k softwaru na sčítání o vytvoření a implementaci IT systému, poskytnutí licence k IT systému a poskytnutí souvisejících plnění s cenou přes dvacet milionů korun, která byla zveřejněna v březnu loňského roku, obsahuje několik možností pokut. Podle tabulky, kterou smlouva obsahuje, by firma měla platit za každou čtvrt hodinu výpadku 20 tisíc korun.
Společnost OKsystem však pro iDNES.cz také uvedla, že celý systém online sčítání nedodávala jen ona, ale jedná se o zhruba pět samostatných IT částí, které dodávají různí dodavatelé ČSÚ a které spolu musí bezproblémově fungovat.
Pátrání po chybě bude ještě trvat

„Nefunkčnost jakékoliv části má však bohužel za následek nefunkčnost sčítacího formuláře, který v tomto projektu dodává právě naše společnost. Považovat nedostupnost sčítacího formuláře automaticky za pochybení dodavatele formuláře je přílišné zjednodušení problému a není fér,“ doplnil zástupce OKsystemu Valenta.

Sčítací formulář měl ovšem problémy i po obnovení provozu. Statistický úřad v sobotu v sedm hodin večer na Twitteru uvedl, že systém je velmi vytížen. Přihlášeno v něm prý bylo 170 tisíc lidí najednou. Proto úřad doporučil vyplnit formuláře později. V deset hodin večer ČSÚ uvedl, že systém je plně funkční, nadále ovšem vytížením na hranici kapacitních možností infrastruktury.
O příčině sobotního výpadku je nyní již jasno. „Vyloučili jsme útok na svoje servery zvenčí, prověřil to i Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost,“ uvedl předseda ČSÚ Marek Rojíček v sobotu po poledni. Příčinou výpadku online sčítání podle něj byla závada modulu pro vyplnění adres, která zapříčinila zahlcení databázových serverů.
Zjednodušeně řečeno, špatně fungující nápověda - našeptávač adres - příliš zahltila servery, a to vedlo k jejich výpadku. Chyba se podle něj neukázala v žádném z testů, které spuštění sčítání předcházely.

„Pátrání potom, kde skutečně došlo k chybě v SLDB (Sčítání lidí, domů a bytů, pozn. red.), který byl po několik hodin přetížen, bude jistě ještě nějakou dobu trvat,“ dodal vedoucí marketingu OKsystem Valenta.

X X X

KOMORA LÉKAŘŮ CHCE VYDÁVAT OSVĚDČENÍ SOUDNÍM ZNALCŮM

Lékařská komora trvá na tom, že má vydávat osvědčení soudním znalcům z oboru zdravotnictví. Vyhláška je podle ní v rozporu se zákonem. Prováděcí vyhláška k zákonu o soudních znalcích, která stanoví podrobnosti o získání odborné způsobilosti soudního znalce, je s tímto zákonem v rozporu. Alespoň to tvrdí Česká lékařská komora (ČLK). Zákon podle ní stanoví, že soudní znalci ve zdravotnictví potřebují ke své činnosti osvědčení vydané profesní komorou. Návrh vyhlášky tuto podmínku původně obsahoval, v konečném znění se však neobjevila. Podle ministerstva zdravotnictví totiž soudnímu znalci stačí příslušné specializované vzdělání a ministerstvo spravedlnosti tento výklad, bez vědomí ČLK, přijalo.

Česká lékařská komora (ČLK) se zlobí. Podle již platné prováděcí vyhlášky k novému zákonu o soudních znalcích, která stanoví podrobnosti získání způsobilosti soudního znalce, totiž nepotřebují soudní znalci ve zdravotnických oborech ke své činnosti osvědčení o odborné způsobilosti vydané profesní komorou zřízenou zákonem. Původní návrh vyhlášky přitom tuto podmínku obsahoval.

Jde o jednu z mnoha formálních povinností, které ukládá řadu let připravovaný zákon o soudních znalcích. Ten vstoupil v platnost letos v lednu. Podle něj je k doložení odborné způsobilosti soudního znalce v příslušném oboru potřeba nejen vzdělání, praxe či vstupní zkouška, ale v některých případech i získání onoho osvědčení. Podrobnosti upravuje právě prováděcí vyhláška.

Zákon říká, vyhláška (ne)vymezuje

Zákon konkrétně v paragrafu 8 hovoří o tom, že osvědčení o odborné způsobilosti vydává komora, „jde-li o znalecké odvětví v odbornostech, ve kterých o odbornost a etiku výkonu povolání dbá profesní komora zřízená zákonem.“ Takto o tom hovoří i sami autoři zákona v důvodové zprávě k návrhu předpisu. „Typicky se bude jednat například o Českou lékařskou komoru, která bude vydávat osvědčení pro obor zdravotnictví, nebo o Komoru veterinárních lékařů, která bude vydávat osvědčení pro obor Veterinární medicína…Komorám tak bude poskytnut účinný nástroj, jakým budou moci garantovat odbornost svých členů vykonávajících znaleckou činnost,“ vysvětluje se v dokumentu.

Nicméně – a zde je kámen úrazu – přesný seznam odborností (resp. odvětví), u nichž je nutné osvědčení vydané profesní komorou doložit, stanoví podle zákona prováděcí předpis. Ten vyšel v podobě vyhlášky č.505/2020 Sb. vloni v prosinci. U zdravotnických oborů však žádný požadavek na osvědčení vydané profesní komorou zřízenou zákonem – ať již lékařskou, stomatologickou nebo lékárnickou – neuvádí.

„Ustanovení o osvědčení příslušné profesní komory zřízené zákonem jako podmínky pro způsobilost k činnosti soudního znalce prosadila do zákona ČLK s podporou dalších profesních komor,“ sdělil Zdravotnickému deníku tiskový mluvčí ČLK Michal Sojka. Návrh vyhlášky rozeslaný ministerstvem spravedlnosti k připomínkám přitom podmínku osvědčení vydaného ČLK obsahoval. Komora tedy neměla připomínek. Dokonce si posléze ještě zpracovala návrh podmínek pro vystavení osvědčení ČLK pro výkon funkce soudního znalce v oboru medicína. Konečná podoba prováděcího předpisu proto ČLK nepříjemně překvapila.

Ministerstvo zdravotnictví: stačí potřebné vzdělání

Bližší pohled do historie přípravy vyhlášky a připomínkového řízení ukazuje, že ministerstvo spravedlnosti skutečně původně navrhovalo, aby soudní znalci v oboru zdravotnictví dokládali vedle příslušné specializované způsobilosti (atestace) nebo nástavbové specializace i „osvědčení k výkonu funkce vedoucího lékaře a primáře“ vydané ČLK. Vydávat podobné osvědčení požadovali v připomínkovém řízení i stomatologové.

Ministerstvo zdravotnictví však s touto podmínkou nesouhlasilo. Podle jeho vyjádření pro ministerstvo spravedlnosti stačí k doložení odborné způsobilosti znalce příslušná specializace (atestace či nástavba) lékaře, zubního lékaře či farmaceuta. Podle úřadu „v oborech, které garantuje přímo Ministerstvo zdravotnictví, není nutné vyžadovat navíc osvědčení k výkonu funkce vedoucího lékaře a primáře od ČLK. Zároveň tuto podmínku týkající se pracovních pozic považujeme za diskriminační,“ napsali ministerští úředníci v připomínkách k návrhu vyhlášky.

Stejný názor mělo i Nejvyšší státní zastupitelství, podle něhož „nezbytnost absolvování odborné praxe v rozsahu nejméně osmi let pro získání primářské licence (§ 7 odst. 2, písm. b) stavovského předpisu ČLK č. 11) se v daném kontextu jeví jako zbytečně omezující a jeho důsledkem může být omezení dostupnosti znalců z oboru zdravotnictví či některých jeho odvětví, v případě soudních lékařů také případně ke sníženému zájmu o samotné studium tohoto odvětví.“
Ministerstvo spravedlnosti následně těmto námitkám vyhovělo. Požadavek na osvědčení od jakékoli zdravotnické profesní komory z výsledného textu vyhlášky zmizel.

„ČLK nebyla o připomínce ministerstva zdravotnictví nijak informována,“ zlobí se Sojka a rozhodně to nepovažuje za správné a transparentní jednání. Podle něj je tak navíc vyhláška v rozporu se zákonem. „ČLK se bude snažit prosadit sjednání nápravy právní cestou. Bude také požadovat vyvození personální zodpovědnosti u osob, které svévolně porušily zákon,“ dodává odhodlaně.

Podle Michala Pleskota z tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti však jeho úřad nepochybil a vyhláška je se zákonem zcela v souladu. „Ministerstvo výčet (oborů a odvětví, pro které je nutno osvědčení vydané profesní komorou) stanovilo na základě uvedeného zmocnění (v zákoně) a plně v rámci své diskrece, přičemž při stanovení výčtu se řídilo především názorem věcného resortu v oblasti zdravotnictví,“ sdělil Zdravotnickému deníku.

Odborník: soudní znalec musí být především nezávislý

„Zákon dal ministerstvu oprávnění určit, která komora získá jaké oprávnění,“ souhlasí Lukáš Křístek, partner globální sítě auditorských a poradenských společností BDO, odborník v oblasti znaleckého práva a autor knihy Znalectví. „Kdyby se ustálil výklad, že pro „získání razítka“ je nutné dobrozdání příslušné profesní komory, měla by nad znalci velkou moc,“ upozorňuje. Pokud by totiž komora oprávnění odňala, znalec by podle něj přestal splňovat podmínky pro výkon své činnosti a jednoduše by přestal být znalcem.

„Znalec by tak byl na komoře závislý. Mohl by se třeba bát napsat pravdivý posudek, pokud by tím uškodil významnému členu komory. Jeden z atributů znalecké činnosti je nezávislost, ale znalec by takto nezávislý nebyl,“ uzavírá Křístek.
Aktualizováno 31.3.2021 o stanovisko ministerstva spravedlnosti. Ministerstvo zdravotnictví na žádost o vyjádření do uzávěrky vydání ani po urgenci nereagovalo. Helena Sedláčková, Zdravotnický deník, ceskajustice.cz

X X X

Soud se Zdeňkem Zemkem se odkládá, musí podstoupit náročnou operaci, kauza fotovoltaika

U Krajského soudu v Brně mělo 6. dubna začít soudní líčení s majitelem holdingu Z-Group Zdeňkem Zemkem. Ten se však omluvil, protože musí podstoupit neplánovanou náročnou operaci v Rakousku, kterou mu doporučil jeho český lékař. Informoval o tom jeho mluvčí Miroslav Slaný.

Obžaloba Zemka viní z toho, že získal neoprávněně licenci pro svoji fotovoltaickou elektrárnu VT-SUN. Podle Zemka však byla elektrárna plně provozuschopná a vyráběla elektřinu. Kauzu považuje za snahu o exemplární likvidaci vybraných majitelů fotovoltaických elektráren bez ohledu na to, že neporušili žádný zákon.
Obžaloba jej dále viní, že měl podepsat údajně nepravdivý předávací protokol. Díky tomu dostala stavba údajně neoprávněně licenci. Důkazy obžaloby považuje za nesmyslné.

„Úmysl spáchat nějaký podvod nikdy neexistoval, nedošlo ani k žádné škodě na straně státu. Solární elektrárny jsme budovali jako hladovou zeď, abychom vytvořili pracovní místa v době krize, a pomohli tak přežít zaměstnancům zejména v hutních podnicích. Solární elektrárny byly provozuschopné, byla ověřena bezpečnost jejich provozu a elektřinu prokazatelně vyráběly a zkušebně ji dodávaly do sítě. A to ještě před udělením licence. Již v té době získaly nárok na výkupní ceny,“ říká Zdeněk Zemek.

„Například předávací protokol vůbec není podkladem potřebným k udělení licence, ani dokumentem prokazujícím dokončenost díla, tedy jsem ho ani nemohl podepisovat s úmyslem podvést ERÚ. Investice 282 milion korun má být zlikvidována a zničena kvůli několika nepropojeným kablíkům. Tomu se říká podpora obnovitelných zdrojů po česku,“ dodává.
Spolu se Zemkem byli dále obžalováni výkonný ředitel Z-Group Steel Holding Pavol Hubočan a Martin Malina, projektový manažer Bent Holding, kteří byli zproštěni viny. Výkonný ředitel Bent Holding Jan Hudeček byl odsouzený na 7,5 roku nepodmíněně. V podobných procesech byli už dříve k sedmiletým trestům odsouzeni dva synové Zdeňka Zemka.

„Cílem bylo zlikvidovat velké soukromé výrobce fotovoltaiky v ČR. Investovali jsme stovky milionů do odvětví, které chtěl stát původně podporovat, ale cíleně změnil podmínky ve prospěch monopolních firem. Považujeme to za novodobý hon na čarodějnice nebo na kulaky jako v 50. letech. Stát zavírá nevinné lidi, ale jiné velkovýrobce a distributory energetiky dotuje z veřejných peněz,“ říká Zemek.

Podle šetření specializovaného Krajského útvaru police Ústeckého kraje z let 2015 až 2016 došlo k prvnímu paralelnímu připojení všech fotovoltaických elektráren už 22. prosince 2010. K první reálně měřené dodávce elektřiny od Zemkových elektráren došlo v prosinci 2010. U fotovoltaické elektrárny VT-SUN, která je předmětem tohoto soudního řízení, bylo už v prosinci 2010 naměřeno 3 900 kWh.

Policie rovněž konstatovala, že Zemkovy solární elektrárny splnily všechny zákonné požadavky, a proto měly dle platných zákonů nárok na výkupní cenu roku 2010, což následně, po přezkumu, stvrdilo svým usnesením i Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem.

„Úředníci ERÚ tuto informaci ale neposkytli do správního spisu, přestože to je jejich zákonná povinnost. Zvlášť, když jsou si vědomi, že v rámci ERÚ se vedou správní spory a obnovy řízení,“ říká Zemek.

Obhajoba: Soudy rozhodují opačně proti všem rozhodnutím státních orgánů

Jedním z bodů obhajoby je proto tvrzení, že soudy v Zemkově kauze rozhodují zcela opačně ve srovnání s rozhodnutím všech příslušných odborných státních úřadů, tím tedy zpochybňují všechna tato platná rozhodnutí všech odborných úřadů.
Podle obhajoby se na elektrárnách po velmi pečlivém zkoumání objevily pouze marginální nedodělky v celkovém rozsahu 55 tisíc Kč, což je 0,001 procenta z celkových nákladů 282 milionů korun. I ty se ale podařilo před opakovanou kontrolou odstranit.
„I přes to, že elektrárny prokazatelně dodávaly elektřinu do sítě, vyšší výkupní ceny nedostaly. Kvůli tomu jsou dodnes ve stamilionových ztrátách. Celkové ztráty počítáme ve stovkách milionů korun,“ říká Zemek.

Obžaloba dále tvrdí, že Zemek a další obžalovaný Jan Hudeček uvedli v omyl Energetický regulační úřad s úmyslem, aby vydal licenci na výrobu elektřiny pro VT-SUN ještě v roce 2010. Takto získaná licence by VT-SUN garantovala nárok na výkupní cenu za vyrobenou elektřinu z fotovoltaických zdrojů uvedených do provozu ještě v roce 2010.

Podle obhajoby ale se ale ani nemohla naplnit skutková podstata tohoto obvinění, protože nebyla definována míra
finalizace elektráren před vydáním licence a argument obžaloby je proto nesmyslný a zavádějící.
„Výstavbou VT-SUN jsme následovali státní pobídku, postupovali jsme podle zákona a dle důkazů jsme stihli elektrárnu uvést do provozu včas. Důkazy obžaloby jsou irelevantní a nedokazují, že elektrárna nebyla provozuschopná. Obávám se, že cílem je mě pouze záměrně poškodit,“ říká Zemek.

Advokátka: Dochází k nesmyslnému stíhání nevinných lidí

„Nejde jen o kauzy těchto tří fotovoltaických elektráren, ale i o další. Dochází při nich k nesmyslnému stíhání nevinných lidí, kdy trestní řízení je zneužíváno ke zcela jiným účelům, než ke kterým má sloužit, a vše je uměle vykonstruované s cílem zakrývat zdražování elektřiny a likvidaci fotovoltaických elektráren,“ říká advokátka Zdeňka Zemka Naďa Kratochvílová.
Ve všech kauzách se podle ní jedná o totožný scénář – nedokončená fotovoltaická elektrárna. „Nedokončenost se stává magickým slovem, ale přitom nikde není patrné, jak měla být nedokončená. Dále se objevuje pojem nepravdivá revizní zpráva a nepravdivý předávací protokol. Orgány činné v trestním řízení tyto pojmy zcela účelově vyhodnocují a odmítají důkazy, a to i znalecké posudky, které obhajoba předkládá. Tím dochází ze strany orgánů činných v trestním řízení k ignoraci odborné stránky věci,“ říká advokátka Kratochvílová, ceskajustice.cz

X X X

Porušování lidských práv? Šimůnková prověří v souvislosti s koronavirem podmínky návratu do země pro Čechy

Zástupkyně veřejného ochránce práv Monika Šimůnková prověří z podnětu několika stěžovatelů aktuální podmínky vstupu českých občanů na území České republiky. Šimůnková to uvedla na webu ombudsmana. Obrátila se na ministerstvo zdravotnictví, které podmínky pro vstup do vlasti stanovilo. Ministerstvo zdravotnictví podle mluvčí Barbory Peterové o změně opatření neuvažuje. Ředitelka odboru komunikace ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová sdělila, že úřad neví o žádném případě, kdy by byl občanu ČR vstup do země odmítnut.

„O změně opatření, která by umožňovala podstoupit test po návratu ze zemí se středním až velmi vysokým rizikem nákazy až po návratu do ČR, momentálně neuvažujeme. Ministerstvo zdravotnictví nicméně nezbytnost přijatých opatření vyhodnocuje pravidelně každý týden,“ uvedla Peterová.

Jednou z podmínek, jež ministerstvo stanovilo, je podle Šimůnkové nutnost doložit potvrzení o testu na covid-19 s negativním výsledkem už před vstupem na české území, cestuje-li dotyčný ze země se středním až velmi vysokým rizikem výskytu onemocnění. Opatření současně nařizuje mezinárodním dopravcům neumožnit cestu lidem, kteří nepředloží potvrzení o testu nebo diplomatickou nótu o nemožnosti zajistit si test v zemi odjezdu.

Podmínka absolvování testu stanovená v tomto opatření podle ministerstva zahraničních věcí vkládá do systému TIMATIC, kterým se řídí letečtí dopravci.“Tento požadavek má za cíl eliminovat riziko nákazy během letu a těsně po příletu do ČR, podobně jej aplikují i další země, proto musejí čeští občané například absolvovat testy v případě cest z ČR do zahraničí. V případě letecké dopravy zpravidla před nástupem na palubu,“ vysvětlila Štíchová.

Podle ní ministerstvo ví o jednotkách případů, kdy letecký dopravce odmítl kvůli nesplnění této povinnosti přijmout cestujícího na palubu. „Případy, kdy kontrola až na letišti v Praze zjistila, že cestovatel nemá test, vyřešilo ministerstvo vnitra testováním na místě,“ dodala.

Listina základních práv a svobod nicméně zakotvuje právo každého občana na svobodný vstup na území České republiky. Podle ní platí, že nikdo nebude zbaven práva vstoupit na území státu, jehož je občanem. „Během předchozích opatření bylo možné test absolvovat až po návratu do země nebo zvolit možnost karantény,“ uvedla zástupkyně ombudsmana Šimůnková. ceskajustice.cz

X X X

HEREČKA Z BARRANDOVA: Soudkyně Barbara bydlí v domě za Prahou. Cesta k němu byla trnitá

Velký dům nedaleko Prahy se stal útočištěm pro rodinu herečky Simony Praskové (56) alias soudkyně Barbary. Ve velkém domě se najde dost místa na odpočinek, práci i sport. A paní Simona se neztratí ani v kuchyni. Hlubočinka má nejednoho známého obyvatele, vedle nedávno zemřelého skladatele Vadima Petrova zde už šestnáct let žije „dáma v taláru“, herečka Simona Prasková.

Narodila se v Brně, kde žila u rodičů. Práce ji pak přivedla do Českých Budějovic, Kolína a nakonec do malého 2+kk na pražském Jižním Městě, které v současnosti obývá její maminka. Stěhování nebralo konce, a když se zamilovala do pohledného Angličana, přesídlila za ním do Brightonu, vzdala se kariéry a stala se jeho asistentkou.

Vztah po čase ztroskotal a herečka se rozhodla vrátit ke své původní profesi, konečně natrvalo vyřešit své bydlení a vzdát se kočovného života. Všechny své tehdejší úspory vložila do pozemku a nedostavěného domu za Prahou. V té době byla bez partnera a zpětně se diví své odvaze. V Praze určitý čas prodávala i vysavače, aby měla peníze.

Dům byl jen hrubá stavba, ale jeho řešení, zejména velkorysé prostory (400 metrů čtverečních užitné plochy) ji okouzlily. Původně dvougenerační budovu, která měla mít v patře další samostatný byt, se rozhodla nechat jako celek a malý byt vybudovala jen v přízemí pro svého tehdy těžce nemocného tatínka.

V té době se na ni usmálo štěstí – při práci v divadle poznala svého budoucího manžela Mirka, původní profesí stavaře. Jeho profese se jí v následujících letech hodila.

Dům jako by byl prokletý, při realizaci jeho dokončení zkrachovaly postupně tři firmy, a tak manželům nezbylo než se pokusit dodělat ho svépomocí. Ruku k dílu přiložila i Simona, na odbornou práci si netroufla, ale alespoň manželovi podávala cihly.

Ten z dispozic domu zdaleka tak nadšen nebyl. Na rozdíl od své ženy totiž nepreferuje nyní oblíbený propojený prostor mezi kuchyní a obývákem. „Simona si udělá tresku a já u televize omdlívám, nedá se to vyvětrat,“ chytá se za hlavu se smíchem.
Nepotěšilo ho ani umístění krbu, který dominuje jídelnímu prostoru. Raději by ho viděl proti sedačce, aby si mohl pohodlně lehnout a pozorovat plameny. To však neumožňovalo umístění komínu, a tak sympatický Mirek pozoruje oheň od jídelního stolu.

Další dominantou obývacího prostoru je na míru dělaný úložný systém z masivu pro televizi, knížky a výstavu pohárů. Kdo by si však myslel, že patří herečce nebo talentované dceři Natálce, spletl by se. Všechny trofeje posbíral psí miláček Amon, který bohužel před třemi lety rodinu opustil. Památka na něj je však všude po domě. Rodina uvažuje o koupi nového psa, dcera by si přála boxerku, avšak Simona přiznává, že je těžké po osobnosti plemene bloodhound přijmout někoho dalšího.

Mají i trenéra

Jediným zvířátkem tak zatím zůstává miniaturní křeček, který má svůj domeček v pokoji u Natálky. Ten zdobí i gymnastické dresy, i když nyní už jen památeční. Natálka z nich totiž během pár měsíců, kdy nemůže kvůli současné situaci trénovat, vyrostla.

Její talent by ale byla škoda zahodit, a tak rodiče vyřešili sportovní útlum rafinovaně. Zařídili jí trénink u bývalého sprintera a nyní trenéra Jana Adensama. Někdejší přítel herečky Simony Babčákové je už mezi celebritami jako doma, a proto si vzal do parády obě „holky“. A zatímco Natálce pomáhá s přípravou na případnou roli v dětském představení souboru La Putyka, Simonu udržuje v kondici.

Herečka je dokladem toho, že i po padesátce se dá udržet štíhlá postava a pevné tělo. Křivky jsou výsledkem pravidelného běhu, po okolí uběhne i třicet kilometrů denně. V běhu ji trénuje Tomáš Hrbek a její kondičku má pod kontrolou Jan Adensam. Ten jí dává do těla i v improvizované tělocvičně – v krásné ložnici s terasou.

Aktuální číslo

Právě tady měla být původně kuchyň s obývacím pokojem dalšího bytu, ovšem na odpočinek po cvičení je místnost ideální a herečka zde s oblibou studuje své další role. Momentálně se ponořila do scénáře divadelní hry Já jsem Ty, miláčku, kterou chystá uvést Divadlo Bez Hranic v režii Romana Štolpy. Největší relax ale zažívá v horké vaně v krásné koupelně se střešním oknem. Sklenička sektu už je jen třešničkou na dortu za odměnu po náročném dni.

V domě je využit každý koutek, a tak na chodbě v patře našel místo pohodlný ušák, kde se Simona oddává četbě. A protože její nevlastní syn má vydavatelství sci-fi románů, má o příděl knih postaráno. Aby všechna snaha o „údržbu“ postavy nepřišla vniveč, snaží se matka i dcera také zdravě stravovat.

S dietou se ani jedna trápit nemusí, ale zeleninku a rybu si k obědu dají rády. Jejich snahy trochu narušuje manžel Simony, který se raději zakousne do domácí bábovky vlastní výroby. V téhle kuchyni totiž vaří a peče on. Herečka si kvůli své pracovní zaneprázdněnosti udělá spíše rychlovku.

X X X

Neměla jsem ji moc ráda, říká Zagorová o písni Můj čas. Hit nazpívala znovu

Slavné trio Hana Zagorová, Stanislav Hložek a Petr Kotvald se opět sešlo ve studiu. Po 37 letech nově nazpívali jejich největší hit Můj čas, který vznikl pro seriál Sanitka. Zpěvačka prozradila, že píseň neměla příliš v lásce.

„Neměla jsem ji moc ráda a pamatuji si, že jsem tím štvala i kluky. Byla jsem trošičku zaujatá proti té základní frázi – Příteli, chvátej S.O.S. Přišla mi taková budovatelská, ale dnes mi to tak vůbec nepřijde. Tak posílám strašně moc pozdravů do nebe panu Zdeňku Borovcovi, protože napsal překrásný text,“ říká Hana Zagorová.

Naopak hned od počátku se píseň líbila zpěvákovi Stanislavu Hložkovi. „Písničku Můj čas mám hodně rád. Ve trojici jsme ji naposledy zpívali na koncertu, kde Hanka slavila 70. narozeniny. Poměrně často ji zpívám i sám, protože je to jedna z nejkrásnějších písní, co jsme natočili, moji fanoušci ji vždy chtějí,“ přiznal.

Podle Petra Kotvalda Můj čas coby znělku k seriálu nikdy nehráli v žádném zábavném pořadu. Nezpívali ji často ani na koncertech. „Paradoxně jsme ji hráli mnohem častěji až po dlouhých letech, při různých speciálních příležitostech, jako byly právě Hančiny narozeniny. Můj čas je přesně ten příklad, jak se člověk ve studiu plete. Někdy natočíte písničku a myslíte si, jak bude úspěšná, ale není. A pak nahráváte písničku pod titulky, ke které zprvu nemáte ani moc vztah, a ona žije už s několikátou generací,“ dodal.

Stanislav Hložek, Hana Zagorová a Petr Kotvald (2021)

Hudbu napsala dvojice Petr a Pavel Orm, text složil Zdeněk Borovec. Píseň byla použita v závěrečných titulcích seriálu Jiřího Adamce Sanitka, který měl premiéru v roce 1984. Filip Renč skladbu použil i v pokračování seriálu v roce 2013. Můj čas naposledy Hana Zagorová píseň loni v únoru na dvou vyprodaných koncertech Marka Ztraceného v O2 Aréně.

Česká televize se rozhodla píseň nahrát znovu a na Velikonoční pondělí zazní v charitativním pořadu Pomozte dětem. Původní nahrávka skladby se ovšem dochovala pouze ve verzi se zpěvem. Aby ji mohli znovu použít, musel se kompletně zrekonstruovat základ této písničky, protože dnes už nejsou k dispozici původní nástroje, na které byla nahrávka pořízena, zejména syntezátory. Na vznik aktuální verze dohlížel Ondřej Pivec, který v roce 2017 s Gregory Porterem získal prestižní cenu Grammy.