iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Benda kritizoval Blatného, odměna půl milionu Švagrovi

Situace s covidem se v ČR moc nelepší. Hlásá to jen Blatný, který už dávno měl být vyměněn. Blatný ve středu vystoupil ve Sněmovně na jednání zdravotního výboru, kde shrnul epidemickou situaci v zemi. Během jednání se dostal do diskuze s poslancem Markem Bendou, který mu vyčetl, že se lidé musí tísnit ve městech a vláda je nepustí ani na chatu. Blatný však striktní omezení pohybu hájil, rozvolnění by podle něj vedlo jen ke zhoršení situace.

Odměny v době covidové: půl milionu pro šéfa správy hmotných rezerv. CO NA TO BABIŠ A SCHILLEROVÁ?

V boji s koronavirem jsou si všichni lidé rovni, v odměňování jsou si ale zjevně někteří rovnější. Téměř půlmilionového přilepšení se loni dočkal i šéf Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr. MF DNES informaci získala na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

Předseda SSHR v roce 2020 obdržel odměnu ve výši 483 600 korun. A to podle zdůvodnění mimo jiné za organizaci a aktivní výkon činností souvisejících s řešením pandemie v návaznosti na vládou vyhlášený nouzový stav. Oceněno mělo být zejména zajišťování logistických operací při celorepublikové distribuci osobních ochranných a zdravotnických prostředků pro kritickou infrastrukturu a zdravotnický sektor. Ale také třeba příprava podkladů pro jednání Bezpečnostní rady státu nebo aktivní činnost v rámci členství v Ústředním krizovém štábu, stojí ve zdůvodnění odměny, které MF DNES poslal Zbyněk Jankovský ze SSHR.

X X X

Laboratoře v Česku v úterý odhalily 8 568 nových případů nákazy koronavirem. České nemocnice jsou ale stále velmi vytížené. V Ústeckém kraji v úterý přibylo 907 případů covidu-19. S nákazou covid-19 dosud v zemi zemřelo 26 421 lidí. Snížit vysokou úmrtnost a zamezit těžkým průběhům nemoci by mělo očkování, které začalo 27. prosince. Zdravotníci od té doby podali 1 611 172 dávek vakcíny, z toho zhruba 36 600 v úterý. Obě potřebné dávky zatím dostalo 464 836 lidí.

Od loňského začátku epidemie se v ČR novým typem koronaviru prokazatelně nakazilo 1,532 332 lidí. Více než 1,366 000 z nich se z nemoci vyléčilo.
Rada vlády pro zdravotní rizika podpořila posunutí termínu druhé dávky očkování proti covidu. které už dříve avizoval ministr zdravotnictví Jan Blatný a prosazoval i její člen epidemiolog Petr Smejkal.

X X X

Zkušební rozvolňování v Německu začíná drhnout, počty případů rostou

Vybrat si v obchodě nové oblečení či zajít do kina se po měsících uzávěry kvůli pandemii může zdát jako sen. V některých německých regionech se ale stal realitou. Ke zkušebnímu otevírání, které je podmíněno každodenním testováním, se přidává stále více měst. Prvotní nadšení ale střídá rozčarování, protože i zde počty infekcí jako ve zbytku Německa rychle rostou.

Testy, povinné roušky a dodržování odstupu jako podmínky pro rozvolnění mnozí kritici zkušebních projektů nepovažují za návrat k volnosti, protože svoboda je draze vykoupená omezeními. Další kritici zase považují uvolňování poměrů za hazard s lidskými životy, neboť samotné testování koronavirus nezastaví. Takový názor zastává vládní sociálnědemokratický poslanec a epidemiolog Karl Lauterbach, který je známým zastáncem razantních opatření.

„Ani Tübingen to nezvládá,“ napsal Lauterbach před týdnem s odkazem na jihoněmecké město, které se prezentovalo jako vzor úspěšného zvládání pandemie. Od představitelů města za to sklidil kritiku, že nerozlišuje epidemickou statistiku mezi městem Tübingen a stejnojmenným okresem, kde počet případů výrazně vzrostl.

Lauterbach se ale odradit nenechal a přirovnávání testů k alternativě uzávěry označil za zbožné přání. „Je to úplně stejné, jako byste chtěli zhubnout tím, že budete jíst,“ varoval.

Lékařka Lisa Federleová, která je tvůrkyní takzvané tübingenské cesty, nyní přiznává, že infekční čísla rostou i v Tübingenu. V rozhovoru s NTV poukázala na souvislost s tím, že obyvatelé už na pravidla nedbají.

„Důležitým poznatkem je, že celková čísla rostou také u nás v Tübingenu. Dalším důležitým zjištěním je, že část lidí už pravidla skutečně nedodržuje. Byla jsem ve městě a viděla, že mnoho jich nenosí roušky a že také nezachovávají rozestupy,“ řekla Federleová.

„To znamená, že musíme přikročit k přísnějším kontrolám a rovněž k dalším omezením,“ poznamenala. Na otázku, zda by mohl být tübingenský experiment nakonec pozastaven, odpověděla, že to je možné.

„Samozřejmě, že to tak může skončit. Jsem lékařka a ne podnikatelka, takže pro mě je nejdůležitější ochrana lidí,“ vysvětlila. Ve městě je nyní sedmidenní průměr zhruba 80 nových případů na 100 tisíc obyvatel, před dvěma týdny byl ještě pod dvacítkou.
V celém okrese Tübingen činí tato hodnota 110, což je sice méně než celoněmecký průměr 132,3 případu, i tak to ale splňuje podmínku pro zatažení nouzové brzdy.

Úspěšněji si vede okres Böblingen

Toto automatické opatření, ke kterému ale mnohé spolkové země přes nesouhlas kancléřky Angely Merkelové nechtějí přikročit, počítá s obnovou přísné uzávěry, kdy zůstanou otevřené jen obchody prodávající zboží denní potřeby a kadeřnictví.

Výrazně úspěšněji si vede okres Böblingen, který sousedí s okresem Tübingen. Böblingen vsadil na co nejširší testování na území celého okresu, ne jen ve městě. Okres Böblingen začínal s pěti středisky, jejichž počet nyní překračuje čtyři desítky, kde se lidé mohou zdarma dvakrát týdně otestovat.

Německému městu se daří vrátit život do normálu. Zavedlo denní vstupenku

„Zatím jsme provedli 60 tisíc testů, z nichž asi 300 bylo pozitivních. Může se to zdát málo, ale když si uvědomíte, že je to 300 případů, kdy jsme přerušili řetězec šíření nákazy, tak to není vůbec špatné,“ řekl v úterý novinářům Roland Bernhard, který okres vede. Sedmidenní průměr zde činí 63 případů na 100 tisíc obyvatel, což mnozí spojují s tím, že okres ještě s otevíráním nezačal.
Nepříznivý epidemický vývoj v Německu mezitím ovlivňuje zkušební projekty v jiných regionech. Saský krušnohorský okres Erzgebirgskreis odložil na neurčito zkušební otevření hotelů a restaurací v Oberwiesenthalu na hranicích s Českem. Otevření, které bylo plánováno na 1. dubna, se chtělo zúčastnit na 60 podnikatelů.

Test musí zahrnovat co nejširší vzorek

Bavorsko, které díky konzervativnímu premiérovi Markusi Söderovi patří k zastáncům přísnějších opatření, chce modelové projekty omezit jen na regiony se sedmidenním průměrem nižším než 150 nových případů na 100 tisíc obyvatel.
Bavorský ministr zdravotnictví Klaus Holetschek z výběru vyloučil také všechna města nad 100 tisíc obyvatel, což tvrdě kritizoval sociálnědemokratický starosta Mnichova Dieter Reiter. „Při nejlepší vůli tomu nerozumím,“ řekl s tím, že test musí zahrnovat co nejširší vzorek.

Němcům dochází trpělivost. Očekávali uvolnění, vláda naopak přitvrdí

Pokusnou laboratoří se chtěla počátkem dubna stát celá spolková země Sársko. Zemská vláda ale nyní nevyloučila, že projekt kvůli třetí vlně pandemie odloží. Braniborsko již své plány pozastavilo.
Německý ministr zdravotnictví Jens Spahn se ke zkušebním provozům staví vstřícně, zároveň ale upozorňuje, že koronavirové testy nejsou spásou. „Je to jen jeden ze základních kamenů boje s pandemií,“ řekl na úterní on-line schůzce s Bernhardem. Za trvalé řešení považuje očkování.

X X X

Covid si podmaňuje východ Evropy. Polsko či Maďarsko hlásí nejvíce úmrtí

Některé z evropských zemí zaznamenaly za poslední den největší počet úmrtí kvůli nákaze koronavirem. Od začátku pandemie registruje největší denní úmrtnost Maďarsko s 302 obětmi, letošní maximum vykazuje také Polsko s 653 úmrtími, smutného rekordu dosáhla také Ukrajina s 407 zemřelými. Vyšší počty nakažených pak eviduje i Německo a Rakousko.
Maďarsko za uplynulý den zaznamenalo dalších 302 úmrtí kvůli nákaze koronavirem, uvedla agentura Reuters s odvoláním na vládní údaje. Je to nejvyšší počet úmrtí souvisejících s nemocí covid-19 za jediný den od začátku pandemie, která si v desetimilionové zemi vyžádala už více než 20 000 obětí.

V Maďarsku podle údajů na vládním webu přibylo 6 700 nově potvrzených případů nákazy koronavirem. V nemocnicích je aktuálně více než 12 000 pacientů s covidem-19, včetně 1 492 lidí napojených na plicní ventilaci. Maďarské zdravotnictví musí čelit zvyšující se zátěži, jakkoli se již podařilo přinejmenším částečně naočkovat pětinu populace, připomněl Reuters.

Od začátku pandemie se koronavirem nakazilo více než 650 000 Maďarů. V současnosti více než dva miliony lidí dostaly alespoň jednu injekci s očkovací látkou proti covidu-19, z toho více než 750 000 dostalo obě dávky, napsala agentura MTI. Ve snaze uspíšit očkování využívá země i vakcíny z Číny a Ruska, které nejsou schválené v Evropské unii.

Očkovat se začalo den po Vánocích, nejprve přišli na řadu zdravotníci, pak obyvatelé pečovatelských domovů, následovali senioři starší 65 let a chronicky nemocní mladší 60 let, vojáci a příslušníci bezpečnostních složek a pracovníci kritické infrastruktury. V současnosti jsou očkováni učitelé ze škol, školek a jeslí, dodala MTI.

Maďarští novináři v otevřeném dopise zveřejněném nezávislými médií obvinili vládu z ohrožení životů tím, že médiím zakazuje přístup do nemocnic a rozhovory s lékaři. To jim prý znemožňuje informovat veřejnost o situaci v době, kdy úmrtnost na covid v Maďarsku patří k nejvyšším na světě. Lékaři, kteří hovořili pod podmínkou anonymity, potvrdili agentuře Reuters, že nemocnice jsou plné.

Středovýchod Evropy je na tom nejhůř, tvrdí WHO. Podpořila AstraZenecu

Orbánova vláda nicméně popírá, že by čelila kritickému zaplnění lůžek. Podle státních médií je situace v nemocnicích pod kontrolou. Vládní mluvčí na kritiku zareagoval obviněním „levicových portálů“ z šíření falešných zpráv a zdůraznil, že nemocnice musí léčit, a ne natáčet reportáže.

Agentura Reuters současně upozornila na varování samotných lékařů, že zkreslené zpravodajství, neukazující plný rozsah krize, a cenzura by situaci mohly ještě zhoršit.
Letošní maximum v Polsku

Největší počet zemřelých v letošním roce zaznamenalo také Polsko, které za uplynulý den eviduje 653 úmrtí. Současně přibylo 32 874 nově potvrzených případů nákazy, skoro o tři tisícovky více než před týdnem.

Polské zdravotnictví během nynější třetí vlny pandemie čelí extrémní zátěži. Počet hospitalizovaných s covidem překročil 31 000. Více než 3 000 lidí, což je rekordní počet, je napojeno na plicní ventilaci. Obsazených je 77 procent vyhrazených lůžek a 78 procent ventilátorů, uvedl list Gazeta Wyborcza na svém webu

Deník upozornil, že více než 30 procent testů nyní dává pozitivní výsledek, přičemž podle Světové zdravotnické organizace více než pět procent pozitivních testů znamená, že se epidemie vymkla kontrole.
V zemi s přibližně 38 miliony obyvatel se od začátku pandemie nakazilo více než 2,3 milionu lidí, z nichž více než 53 000 nákaze podlehlo.

Nedostatečná vakcinace na Ukrajině

Rekordní počet úmrtí zaznamenala za uplynulých 24 hodin také Ukrajina, kde přibylo 407 obětí a dalších 11 226 nově potvrzených případů. Předchozí rekord v počtu úmrtí za den padl minulý týden, kdy v jednom dni kvůli nákaze zemřelo 362 lidí.
Rekordní je i počet pacientů s covidem, jejichž stav si vyžadoval hospitalizaci. Během uplynulého dne nemocnice přijaly 5 558 nemocných, což představuje velký problém pro velice chatrné zdravotnictví jedné z nejchudších zemí v Evropě, uvedla agentura AFP.

Na Ukrajině s přibližně 40 miliony obyvatel se od začátku pandemie nakazilo 1,7 milionu lidí, z nichž 32 000 nákaze podlehlo. Očkování kvůli zpoždění dodávek vakcín, logistickým problémům i velice rozšířeným obavám z vakcinace začalo teprve 24. února a první injekci zatím dostalo sotva 230 000 Ukrajinců.

AstraZeneca mění název vakcíny na Vaxzevria. Ne kvůli problémům, tvrdí.

Ukrajina zatím obdržela jen půl milionu dávek vakcíny AstraZeneca z licenční výroby v Indii, prodávané pod názvem Covishield. Dovezla také 215 000 dávek čínské vakcíny Coronavac firmy Sinovac, ale nečeká se, že by se použily dříve než od příštího týdne, dodala AFP.

Hlavní město Kyjev, které vykazuje nejvíce nových případů nákazy ze všech oblastí Ukrajiny, od pondělka 5. dubna zavře všechny školy a školky a omezí přístup do městské hromadné dopravy, kterou bude možné použít jen na zvláštní povolení.
„Nemáme jinou možnost, jinak tu budou každý den stovky mrtvých,“ napsal starosta Vitalij Kličko na sociální síti. Ministerstvo zdravotnictví podle agentury Unian předpovídá, že v příštích dvou týdnech počty nakažených ještě porostou.
Nárůst v Německu i Rakousku

Počet nakažených v posledních dnech přibývá po výrazném poklesu v polovině února také v Německu, kde se za posledních 24 hodin prokázal u dalších 17 051 lidí. Minulou středu země hlásila o zhruba 1 200 případů méně. Podle odborníků lze nárůst počtu nakažených přičíst šíření nakažlivějších variant.

Dalších 249 pacientů po nákaze koronavirem zemřelo, což je podobná bilance jako před týdnem. S odvoláním na německý Institut Roberta Kocha (RKI) o tom informovala agentura DPA.

Zatáhněte za záchrannou brzdu, vyzvala Merkelová Němce opět k zpřísnění

Země s 83 miliony obyvatel od počátku pandemie zaznamenala přes 2,8 milionu nakažených. Přes 76 300 pacientů komplikacím spojeným s covidem v Německu podlehlo. Více než 2,5 milionu se z nemoci vyléčilo.
Od poloviny února přibývá také počet nových případů v Rakousku, země za poslední den zaznamenala 3 001 nakažených. Za celou dobu pandemie se s koronavirem potýkalo 543 tisíc lidí, 9 308 Rakušanů covidu podlehlo.

X X X

Reinfekce koronavirem je častější, než se čekalo, ukazuje izraelská studie

Přibližně jeden z tisíce Izraelců, kteří se nakazili koronavirem, se infikoval podruhé. Vyplývá to z rozsáhlé izraelské studie, podle jejíž závěrů je reinfekce častější, než se původně předpokládalo. Podle některých vědců se však jedná o doznívání první nákazy. Napsal o tom izraelský web The Times of Israel.

Zdravotní pojišťovna Makabi zjistila, že opakovanou nákazu koronavirem prodělalo 154 ze 149 735 jejích klientů, kteří měli pozitivní test na koronavirus mezi březnem 2020 a lednem 2021.

Závěry byly publikovány ve studii, jež zatím nebyla podrobena oponentuře. The Times of Israel v této souvislosti připomíná, že snadno zmapovat reinfekce v takto velkém měřítku umožnily digitálně vedené lékařské záznamy.
Ve sledovaném termínu Izrael ještě neočkoval osoby, které se z koronaviru zotavily. Výsledky tak naznačují účinnost přirozené imunity po prodělané koronavirové infekci.

Studie se týká skoro pětiny Izraelců, kteří prodělali koronavirus, a je označována za nejrozsáhlejší svého druhu. Pokud údaje reprezentují zemi jako celek, naznačovalo by to, že Izrael zaznamenal asi 800 reinfekcí.

Výzkumníci z Makabi a Ben Gurionovy univerzity mezi případy opětovné nákazy řadili pouze pacienty, u nichž od prvního pozitivního testu do druhého uplynulo nejméně 100 dní. Cílem bylo vyloučit přetrvávající počáteční infekci. U pětiny reinfikovaných pacientů mezi první a druhou koronavirovou nákazou uplynulo více než 200 dní.

„Podíl reinfekcí, ač malý, není zanedbatelný,“ napsali vědci ve studii, která byla zveřejněna online, ale zatím neprošla recenzním řízením. „Postupem času se možnost reinfekce zvyšuje,“ doplnili. Nová data tak podle The Times of Israel naznačují, že se reinfekce koronavirem může stát rostoucím problémem pro většinu zemí, jejichž obyvatelé dosud nebyli očkováni proti covidu.

Reinfekce vlivem mutací

Zhruba 99 ze 154 případů reinfekce bylo zaznamenáno v lednu, kdy se v Izraeli rozšířila britská varianta koronaviru. Odborníci uvedli, že zvýšení počtu opakovaných nákaz mohl zapříčinit nárůst v počtu mutací.

Profesor Cyrille Cohen, který vede laboratoř imunoterapie na Bar-Ilanově univerzitě a který se na studii nepodílel, závěry označil za „významné zjištění“. Poukázal zároveň na brazilský kmen P.1, u něhož se prokázala vyšší pravděpodobnost reinfekce než u předchozích variant.

Izrael uvolňuje restrikce. Vakcínu dostala už více než polovina lidí

Celosvětově byla hlášena řada případů další nákazy. Jen malý počet ale byl zdokumentován nebo zapsán do veřejně dostupných databází. Web agentury BNO News eviduje pouze 66 případů koronavirové reinfekce ve světě. Předpokládá se však, že reálná čísla jsou výrazně vyšší. Podle vědců se mnoho lidí, u nichž se infekce objeví podruhé, nenechává testovat, jelikož mají velmi mírné příznaky nebo jsou asymptomatičtí.

Někteří vědci jsou však k závěrům studie skeptičtí. Profesorka Galia Rahavová, která vede infekční oddělení nemocnice Šeba v telavivské čtvrti Ramat Gan, se domnívá, že analýzy v některých případech místo reinfekce zaznamenala přetrvávající infekce, a to navzdory dlouhým intervalům mezi testy.

„Trochu se zdráhám tvrdit, že je to jeden z 1 000. Nemyslím si, že je to pravda. Myslím, že u části šlo o zbytky viru,“ uvedla. Sama pečovala o dva pacienty, u nichž reinfekci potvrdilo sekvenování vzorků. Podle ní by věrohodnosti studie prospělo sekvenování každého případu, aby nebylo pochyb o tom, že skutečně šlo o opakovanou nákazu.

X X X

Španělsko změnilo nařízení. Roušky jsou povinné všude, i na plážích

Španělsko zpřísňuje nařízení o nošení roušek. Nově bude vyžadovat, aby měli lidé zakrytá ústa a nos na všech venkovních i vnitřních veřejných místech včetně pláží. Dosud platilo, že roušky jsou povinné jen tam, kde nelze dodržet doporučené 1,5metrové odstupy mezi lidmi.

S odkazem na informace zveřejněné v úředním věstníku o tom dnes informoval deník El País.
Ohledně roušek měly do nynějška značné pravomoci vlády jednotlivých regionů, které mohly celostátní nařízení modifikovat. Někde tak přísnější pravidla platí už delší dobu, i když na pobyt na pláži se většinou vztahovaly výjimky. Nově regiony nařízení obsažené v zákoně nebudou smět měnit.

Epidemická situace ve Španělsku, které má 49 milionů obyvatel, se v poslední době zlepšila.

Za poslední den podle ministerstva zdravotnictví přibylo necelých 5 000 případů nákazy a 106 úmrtí kvůli nemoci covid-19. Očkování ale postupuje poměrně pomalu: vakcínu dosud dostalo jen asi 2,6 milionu lidí, tedy zhruba 5,5 procenta populace, uvedla agentura AFP.

X X X

Chrání i děti. Pfizer oznámil další úspěch vakcíny proti covidu-19

Společnost Pfizer oznámila, že její vakcína proti covidu-19 vyvinutá ve spolupráci s firmou BioNTech se v klinických testech ukázala jako bezpečná a vysoce účinná u dětí ve věku 12 až 15 let. Jde zatím pouze o průběžné výsledky, podle výrobce by však mohly stačit na získání svolení k nouzovému použití očkovací látky i pro tuto věkovou skupinu.

Dosáhnout vysoké úrovně kolektivní imunity proti SARS-CoV-2 v příštích několika měsících je v tuto chvíli obtížně, i když je vakcín opravdu dost. Aby se virus skutečně šířil jen pomalu, musí být vůči němu imunní velká část obyvatel.
Na přesném čísle shoda dnes úplně není, protože neznáme všechny parametry, ale k dosažení vysoké míry kolektivní imunity by bylo ideální mít naočkováno kolem 70 procent obyvatel. Pro hodnotu reprodukčního čísla R=3 vychází práh kolektivní imunity 67 procent, ale není jasné, jaké je vlastně přirozené R viru. (Lepší představu o této problematice si můžete udělat v našem „simulátoru“ konceptu kolektivní imunity.)

Naočkovat 70 procent současnými vakcínami je obtížný úkol z toho prostého důvodu, že dnešní vakcíny jsou zatím určeny jen pro dospělé. Ti ve vyspělých zemích tvoří cca 80 procent populace. Muselo by se tedy podařit naočkovat opravdu téměř všechny dospělé, což z různých důvodů – nejen obligátního odmítání očkování – je poměrně obtížné.
Pokud se budou skutečně jednotlivé země snažit dosáhnout vysoké úrovně kolektivní imunity očkováním (a velká část to má v plánu), nabízí se logicky možnost očkování i pro zbytek obyvatel, tedy i dětí. Pokud by se k tomu mělo přikročit, musí se nejprve ověřit, že pro tyto skupiny je očkování bezpečné a chrání je.

Proto se v posledních měsících, a ještě spíše v posledních týdnech, spustila celá řada studií účinku vakcín u mladších skupin obyvatel. Společnost Moderna testuje od prosince vakcínu u dětí ve věku 12 až 17 let, od března 2021 pak u mladších dětí ve věku od šesti měsíců do 11 let. V únoru 2021 klinickou zkoušku u dětí spustila i AstraZeneca, a připravuje ji také Johnson & Johnson.

Ovšem první, kdo nějaké výsledky takové studie oznámil, je (stejně jako v případě zkoušek u dospělých) společnost Pfizer. Byť zatím pouze průběžné.

Na 100 procent bez detailů

Ta 31. března vydala průběžné výsledky testování vakcíny na zhruba tisícovce očkovaných v USA, které začalo již na podzim minulého roku; první 12letí účastníci byli naočkováni v říjnu 2020. (Zkoušku u mladších dětí ve věku 6 měsíců až 11 let začala firma v březnu 2021.)

Ve zkoušce bylo celkem 2 260 dětí, z nich polovina nebyla očkována. V neočkované skupině bylo zaznamenáno 18 případů covidu-19, mezi očkovanými žádný. Ve zkoušce tedy zatím vakcína chránila se 100procentní účinností.
Tisková zpráva společnosti je bohužel extrémně stručná, jak to bývá v podobných případech. Nevíme například, co vlastně oněm 18 dětem bylo. Zpráva mluví o „případech covid-19“, tedy o onemocnění, ne o samotné infekci virem SARS-CoV-2, ale bez dalších údajů si nemůžeme být 100procentně jisti.

V případě očkování dětí proti SARS-CoV-2 platí poněkud jiná matematika než u očkování dospělých. Vzhledem k tomu, že přímo dětem infekce škodí jen v poměrně vzácných případech, je extrémně důležité, aby vakcína měla co nejméně vedlejších účinků. Jinak řečeno, protože riziko spojené s infekcí je z pohledu dítěte nízké, riziko komplikací po očkování musí být také nízké.

Zatím se podle průběžné zprávy Pfizeru neobjevil žádný silnější varovný signál. Děti podle Pfizeru měly svalové bolesti, zimnici a únavu, obzvláště po druhé dávce. Zdravotní stav účastníků testu bude farmaceutická společnost nadále sledovat nejméně po dva roky po druhé injekci.

Americká firma společně se svým německým partnerem, společností BioNTech, plánuje v horizontu několika týdnů požádat úřady v USA i Evropské unii o schválení nouzového použití přípravku od hranice 12 let. Zatím doporučuje očkování od 16 let výše, ale v praxi vakcínu dostávají prakticky výhradně podstatně starší lidé.

X X X

AstraZeneca mění název vakcíny na Vaxzevria. Ne kvůli problémům, tvrdí

Vakcína proti koronaviru britsko-švédské společnosti AstraZeneca ponese nový název. Bude se jmenovat Vaxzevria. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) změnu schválila. Podle firmy se jedná o dlouhodobé rozhodnutí, které není ovlivněné rozhodnutím Německa přestat očkovat vakcínou lidi mladší 60 let

„Změna na trvalý název značky je běžná praxe. Byla plánována několik měsíců,“ uvedla podle německé zpravodajské agentury DPA společnost. Úplný přechod na nové označení se očekává za šest měsíců.

Německo v úterý oznámilo, že přestane používat očkovací látku pro jedince mladší 60 let. Lidé pod tuto věkovou hranici se mohou očkovat na vlastní riziko. Berlín tak reagoval na stanovisko stálé očkovací komise Stiko, která očkovací preparát prozatím nedoporučuje kvůli možné souvislosti s případy mozkové žilní trombózy. Ta ale zatím nebyla prokázána.

V Německu přestávají očkovat AstraZenecou lidi pod šedesát let

V polovině března Německo již jednou kvůli mozkové žilní trombóze dočasně vakcinaci pozastavilo. Imunizaci obnovilo až po kladném závěru Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), která vedlejší účinky prověřovala.
Kancléřka Angela Merkelová se nicméně podle svých slov nechá naočkovat případně i látkou od AstraZeneca. Jeden z novinářů se jí na úterní tiskové konferenci po krizové schůzce zeptal, jak by se sama zachovala. „Až na mě přijde řada, tak se očkovat nechám, a to i vakcínou od AstraZenecy,“ řekla 66letá kancléřka.

X X X

Testy pro školy jsou v ohrožení. Čínská firma je odmítá do Česka poslat

Firma Masanta má dodat pět milionů testů na covid do škol. Část dodávky však čínská společnost Singclean odmítá firmě poslat. Masanta patří do stejné skupiny jako firma Good Mask, která vyrábí respirátory na linkách dodaných Tchaj-wanem. Podle majitele obou firem Martina Ladyra čelí čínský výrobce nátlaku mocenských skupin.

Podle informací České televize se ale spor mezi oběma stranami podařilo urovnat, a dodávky testů by měly do Česka dorazit. Masanta z tendru kvůli problémům odstupovat nechce, testy shání na evropském trhu. Firma vyhrála tendr na dodávku antigenních testů do škol, který vypsala Správa státních hmotných rezerv (SSHR). Prvních 1,5 milionu testů předá správě ve čtvrtek, Masanta je totiž z Číny získala v předstihu.

Kamiony začnou dovážet testy do skladů ráno. „Včera (v úterý) nám tuto dodávku firma potvrdila,“ napsal redakci šéf SSHR Pavel Švagr. Zbylé testy shání Masanta na evropském trhu. „V Evropě je těch testů velké množství,“ podotkl Ladyr.
Nevylučuje ale to, že čínského výrobce ještě přesvědčí, aby objednané testy do Česka přece jen poslal. Zbylých 3,5 milionu antigenních testů musí Masanta do státních hmotných rezerv dodat do 12. dubna.

Ladyr Radiožurnálu na otázku, kdo za údajným mocenským nátlakem stojí, odpověděl, že nechce být konkrétní. Z Česka údajně ale do Číny dorazily informace, které měly jeho firmu poškodit. „Je to na nižších politických patrech. Někdo s mocí a vlivem. Vykreslil nás jako démony, kteří se profilují proti Číně. Že podporujeme protchajwanskou politiku. Já se proti tomu vymezuji,“ uvedl Ladyr.

Masanta spolupracuje se společností Singclean od loňského jara, v pondělí ale Číňané otočili, testy do Česka nepošlou, uvedl Radiožurnál. Masanta vidí souvislost s výrobními linkami dodanými Tchaj-wanem pouze jako záminku. „Tady se využilo zákulisního konkurenčního boje. Velice neférovým způsobem,“ řekl Radiožurnálu Ladyr. Dodal, že se kvůli dodávce antigenních testů pro školáky obrátil i na čínskou ambasádu.

Ladyrova firma Good Mask provozuje 30 výrobních linek na výrobu respirátorů. Dvacet šest jich je z Číny, čtyři má od tchajwanského výrobce Autoland. Česko je získalo poté, co zemi navštívil předseda Senátu Miloš Vys

X X X

Desítky Čechů se nechaly naočkovat v Srbsku, vakcínu si mohli vybrat

Až desítky Čechů se o víkendu nechaly naočkovat proti nemoci covid-19 v Srbsku. Země totiž cizincům nabídla bezplatnou vakcinaci. Srbsko očkuje třemi vakcínami registrovanými v Evropské unii, ale stejně tak i vakcínami Sputnik a Sinopharm. Pokud se u lidí objeví nežádoucí účinky, český stát těžko převezme zodpovědnost, říkají odborníci.

„Víme o jednotlivcích, maximálně nějakých nízkých desítkách lidí. Nemyslíme si, že by šlo o nějakou masovou záležitost,“ řekla ředitelka odboru komunikace ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová v televizi Prima. Ministerstvo zahraničí bude řešit cesty Čechů do Srbska pro očkování s ministerstvem zdravotnictví.

Televizní stanice také upozornila, že srbská televize mezi cizinci, kteří si přijeli pro očkování, zachytila majitele e-shopu Rohlik.cz Tomáše Čupra. „Jde tu o svobodu, svobodu znovu se chovat normálně,“ řekl televizi v Bělehradě. Podnikatel o vakcínách pro cizince informoval i na svém Twitteru.

Podle kritiků prezident rozšiřuje svůj vliv

Srbsko podle registračního formuláře nabízí očkování třemi vakcínami registrovaných v EU a také ruskou očkovací látkou Sputnik V a vakcínou od čínské firmy Sinopharm.

„Pokud to bude registrovaná vakcína v EU a v Evropě, tak je to v zásadě úplně jedno, ale byl bych velice opatrný, když to bude neregistrovaná vakcína,“ uvedl předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek. Upozornil na možný problém s převzetím zodpovědnosti za případné nežádoucí účinky očkování. „Těžko potom tu zodpovědnost převezme český stát,“ dodal.

V Bělehradu čekaly na očkování proti covidu tisíce cizinců, přilákala je akce

Kritici srbskému prezidentovi Aleksandarovi Vučičovi vytýkají, že se bezplatnou nabídkou vakcín snažil rozšířit svůj vliv v regionu. Další tvrdí, že dávky vakcíny od firmy AstraZeneca, které zdravotníci aplikovali cizincům, se blíží datu expirace a je nutné je co nejdříve využít. Toto tvrzení však nebylo možné ověřit, uvedla minulý týden agentura AP.
Srbsko patří mezi nejrychleji očkující země v Evropě. Ve zhruba sedmimilionové zemi dostaly alespoň první dávku vakcíny přes dva miliony lidí.

X X X

Světová zdravotnická organizace neradí používat ivermektin proti covidu

Světová zdravotnická organizace podobně jako dříve unijní léková agentura EMA nedoporučila při léčbě pacientů s covidem-19 používat přípravek proti parazitům ivermektin. Důvodem je nedostatek dat, která by prokázala jeho přínosy.
Podobné doporučení minulý týden vydala Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), dříve americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) či výrobce ivermektinu Merck

. „Týká se to pacientů s covidem-19, ať už mají jakkoliv závažný průběh,“ upřesnila lékařka a specialistka na klinickou péči při WHO Janet Diazová. Doporučení se podle ní „zakládá na velmi malé jistotě“, že ivermektin může pacientům při léčbě onemocnění způsobeného koronavirem SARS-CoV-2 pomoci.

WHO ivermektin posuzovala na základě 16 klinických testů zahrnujících 2 400 lidí, píše agentura Reuters. Některé ze studií porovnávaly účinky ivermektinu na pacienty s covidem s antimalarikem hydroxychlorochin. Klinických testů zahrnujících kontrolní skupiny, kterým je podáváno placebo, bylo jen velmi málo.

Ivermektin je v rámci EU ve formě tablet schválený při léčbě některých parazitárních onemocnění. Jako mast jej lze využít u kožních onemocnění. Je také součástí veterinárních léků proti parazitům.

„Určitě potřebujeme více dat, abychom mohli učinit informované rozhodnutí,“ uvedl Bram Rochwerg z kanadské McMasterovy univerzity a spolupředseda panelu WHO, který ivermektin posuzoval. Dostupných dat o účincích ivermektinu je podle něj málo a jsou pravděpodobně založená na náhodě.

Více škody než užitku

„Vysledovali jsme nárůst nežádoucích vedlejších účinků u pacientů, kteří při náhodném výběru dostali ivermektin,“ sdělil Rochwerg a jako příklad uvedl poruchy trávení nebo bolesti hlavy.

Po celém světě je podle Rochwerga registrováno 66 klinických studií s 60 000 účastníky, lze tedy podle něj očekávat, že data ohledně účinku tohoto antiparazitika na pacienty s covidem se ještě upřesní.
EMA nedoporučuje Ivermektin proti covidu, v Brně jím budou léčit dál

„Po celém světě bojujeme proti nadužívání neprokázaných léčebných terapií - obzvlášť s některými léky, které se používají na něco jiného,“ dodala Diazová. „Mohou způsobit více škody než užitku,“ řekla.

České ministerstvo zdravotnictví na začátku března oznámilo, že ivermektin umožní zdravotnickým zařízením podávat pacientům s covidem-19 podle uvážení lékaře. Jako experimentální léčba bude ale vyžadovat informovaný souhlas pacienta a nemůže být součástí běžné péče. Svůj postoj ministerstvo nezměnilo ani po posudku a doporučení EMA.
Ivermektin v březnu na sociálních sítích doporučoval distribuovat praktickým lékařům český premiér Andrej Babiš. Ministr zdravotnictví Jan Blatný naopak uvedl, že sám by si přípravek nevzal. K léčbě pacientů s covidem zkouší antiparazitikum nemocnice u svaté Anny v Brně, která rovněž po doporučení EMA stanovisko nezměnila.

X X X

Italský důstojník předával informace Rusům, Řím vyhostil diplomaty

Itálie vyhostí v souvislosti s podezřením ze špionáže dva ruské diplomaty. Oznámil to ministr zahraničí Luigi di Maio. V úterý večer zadržela policie kapitána italského námořnictva při tajné schůzce s jedním z ruských vojenských diplomatů. Zatčení se uskutečnilo v momentě předání tajných informací ruské straně. Ruské ministerstvo zahraničí vyjádřilo nad událostí politován
Italský ministr zahraničí Di Maio napsal, že obvinění ze špionáže jsou velice vážná. „Ruskému velvyslanci jsme předali důrazný protest italské vlády,“ uvedl. Podle deníku Corriere della Sera musí zemi opustit ruský důstojník, který byl přistižen na schůzce s italský kapitánem, a jeho přímý nadřízený na ruském velvyslanectví v Římě.

Moskva na italské rozhodnutí slíbila reciproční odpověď, uvedla agentura Reuters s odvoláním na výroky ruských zákonodárců. Samo ministerstvo zahraničí v Moskvě vyjádřilo nad vyhoštěním ruských diplomatů z Itálie politování a podle agentury TASS dodalo, že o možných odvetných opatřeních bude informovat později.

Kreml prostřednictvím prezidentova mluvčího ujistil, že si přeje zachovat s Itálií dobré vztahy. „Doufáme, že pozitivní a konstruktivní charakter rusko-italských vztahů bude pokračovat a bude zachován,“ řekl mluvčí Dmitrij Peskov podle agentury AFP.

Česko vypovědělo dva ruské diplomaty, řekl Babiš. Rusko slíbilo odvetu

Ta současně připomněla, že při obdobných aférách v poslední době, které se odehrály v Bulharsku, Česku, Nizozemsku a Rakousku, postupovalo Rusko symetricky, tedy vyhostilo stejný počet diplomatů druhé země.
Kapitán italského námořnictva byl obviněn z vyzrazování utajovaných informací a je ve vazbě. Podle zpráv v italských médiích měl Rusku poskytnout dokumenty z generálního štábu týkající se italské armády i NATO. Za špionáž od ruské rozvědky podle policie dostával peníze. Na vyšetřování se podílely i italské tajné služby.

Podle deníku se jedná o jeden z nejvážnějších incidentů v Itálii od konce studené války. Situace ale není pro italské bezpečnostní složky úplně bezprecedentní. V srpnu loňského roku byl ve Francii zatčen důstojník kvůli podezření, že předával Rusům důvěrné informace při působení na velitelství NATO v Neapoli. V roce 2016 italská policie zatkla vysokého důstojníka portugalských tajných služeb při schůzce s ruským diplomatem v Římě.

X X X

Reinfekce koronavirem je častější, než se čekalo, ukazuje izraelská studie

Přibližně jeden z tisíce Izraelců, kteří se nakazili koronavirem, se infikoval podruhé. Vyplývá to z rozsáhlé izraelské studie, podle jejíž závěrů je reinfekce častější, než se původně předpokládalo. Podle některých vědců se však jedná o doznívání první nákazy. Napsal o tom izraelský web The Times of Israel.

Zdravotní pojišťovna Makabi zjistila, že opakovanou nákazu koronavirem prodělalo 154 ze 149 735 jejích klientů, kteří měli pozitivní test na koronavirus mezi březnem 2020 a lednem 2021.

Závěry byly publikovány ve studii, jež zatím nebyla podrobena oponentuře. The Times of Israel v této souvislosti připomíná, že snadno zmapovat reinfekce v takto velkém měřítku umožnily digitálně vedené lékařské záznamy.
Ve sledovaném termínu Izrael ještě neočkoval osoby, které se z koronaviru zotavily. Výsledky tak naznačují účinnost přirozené imunity po prodělané koronavirové infekci.

Studie se týká skoro pětiny Izraelců, kteří prodělali koronavirus, a je označována za nejrozsáhlejší svého druhu. Pokud údaje reprezentují zemi jako celek, naznačovalo by to, že Izrael zaznamenal asi 800 reinfekcí.

Výzkumníci z Makabi a Ben Gurionovy univerzity mezi případy opětovné nákazy řadili pouze pacienty, u nichž od prvního pozitivního testu do druhého uplynulo nejméně 100 dní. Cílem bylo vyloučit přetrvávající počáteční infekci. U pětiny reinfikovaných pacientů mezi první a druhou koronavirovou nákazou uplynulo více než 200 dní.

„Podíl reinfekcí, ač malý, není zanedbatelný,“ napsali vědci ve studii, která byla zveřejněna online, ale zatím neprošla recenzním řízením. „Postupem času se možnost reinfekce zvyšuje,“ doplnili.
Nová data tak podle The Times of Israel naznačují, že se reinfekce koronavirem může stát rostoucím problémem pro většinu zemí, jejichž obyvatelé dosud nebyli očkováni proti covidu.

Reinfekce vlivem mutací

Zhruba 99 ze 154 případů reinfekce bylo zaznamenáno v lednu, kdy se v Izraeli rozšířila britská varianta koronaviru. Odborníci uvedli, že zvýšení počtu opakovaných nákaz mohl zapříčinit nárůst v počtu mutací. Profesor Cyrille Cohen, který vede laboratoř imunoterapie na Bar-Ilanově univerzitě a který se na studii nepodílel, závěry označil za „významné zjištění“. Poukázal zároveň na brazilský kmen P.1, u něhož se prokázala vyšší pravděpodobnost reinfekce než u předchozích variant.

Izrael uvolňuje restrikce. Vakcínu dostala už více než polovina lidí

Celosvětově byla hlášena řada případů další nákazy. Jen malý počet ale byl zdokumentován nebo zapsán do veřejně dostupných databází. Web agentury BNO News eviduje pouze 66 případů koronavirové reinfekce ve světě. Předpokládá se však, že reálná čísla jsou výrazně vyšší. Podle vědců se mnoho lidí, u nichž se infekce objeví podruhé, nenechává testovat, jelikož mají velmi mírné příznaky nebo jsou asymptomatičtí.

Někteří vědci jsou však k závěrům studie skeptičtí. Profesorka Galia Rahavová, která vede infekční oddělení nemocnice Šeba v telavivské čtvrti Ramat Gan, se domnívá, že analýzy v některých případech místo reinfekce zaznamenala přetrvávající infekce, a to navzdory dlouhým intervalům mezi testy.

„Trochu se zdráhám tvrdit, že je to jeden z 1 000. Nemyslím si, že je to pravda. Myslím, že u části šlo o zbytky viru,“ uvedla. Sama pečovala o dva pacienty, u nichž reinfekci potvrdilo sekvenování vzorků. Podle ní by věrohodnosti studie prospělo sekvenování každého případu, aby nebylo pochyb o tom, že skutečně šlo o opakovanou nákazu.

X X X

Na covid může platit pálenka, hlásí kandidát na peruánského prezidenta

Na léčbu covidu by mohla platit místní pálenka a sůl. Navrhuje to jeden z kandidátů na peruánského prezidenta Yonhy Lescano. Ten prosazuje přírodní medicínu. O víkendu v rozhovoru v místní televizi nicméně zdůraznil, že pálenka nebude součástí plánu jeho případné vlády v boji s epidemií.

„Věřím v přírodní medicínu. Lidé se léčí lístky koky, solí, různými bylinami a rostlinami z Amazonie,“ uvedl dvaašedesátiletý právník Lescano, který je favoritem voleb konajících se příští měsíc.
Dodal, že proti covidu lidem na peruánském venkově pomohla místní pálenka, což ale není vědecky doloženo. „Je to stejný princip, jako když odstraňujete bakterie a viry alkoholovou ústní vodou,“ argumentoval Lescano. Přírodní medicínu hájí také proto, že i v jeho zemi je nedostatek vakcín proti covidu-19 a počty nakažených i úmrtí tam opět výrazně rostou.

V Peru, které má asi 33 milionů obyvatel, se dosud potvrdilo na 1,5 milionu nákaz koronavirem SARS-CoV-2, z toho na 51 600 lidí tam v souvislosti s infekcí zemřelo. Vakcínu proti covidu-19 zatím dostalo v zemi asi 551 000 lidí.
Peruánci půjdou k volbám 11. dubna, kdy budou hlasovat o novém prezidentovi, dvou viceprezidentech a 130 poslancích jednokomorového parlamentu. O nejvyšší úřad se ucházejí dvě desítky kandidátů, pokud žádný z nich nezíská přes 50 procent hlasů, což je téměř jisté, postoupí dva nejúspěšnější do druhého kola plánovaného na červen.

Na prezidenta kandiduje mimo jiné bývalý fotbalista peruánské reprezentace George Forsyth, exprezident Ollanta Humala, vyšetřovaný kvůli korupci, či dcera odsouzeného autoritářského exprezidenta Alberta Fujimoriho Keiko Fujimoriová, která se o prezidentské křeslo uchází už potřetí a která je rovněž obviněna z korupce a praní špinavých peněz.
Právě boj proti korupci je vedle pandemie hlavním tématem nynější volební kampaně v Peru. Kvůli korupčním kauzám v této zemi skončili dva předchozí prezidenti Pedro Pablo Kuczynski (2016 –2018) a Martín Vizcarra (2018–2020). Exprezident Alejandro Toledo čeká ze stejného důvodu na vydání do Peru z USA a exprezident Alan García v roce 2019 při zatýkání kvůli podezření z korupce spáchal sebevraždu.

X X X

Zemřel G. Gordon Liddy, bývalý agent FBI a strůjce vloupání v aféře Watergate

Ve věku 90 let zemřel v úterý v domě své dcery ve Virginii George Gordon Battle Liddy. Bývalý agent FBI a válečný veterán z korejské války byl v sedmdesátých letech odsouzen za odposlechy v aféře Watergate, která vedla k rezignaci prezidenta Richarda Nixona. O úmrtí informoval Liddyho syn Thomas.

Zemřel G. Gordon Liddy, bývalý agent FBI a strůjce vloupání v rámci aféry Watergate (1. ledna 1992) | foto: Profimedia.cz
Liddy se narodil v Hobokenu v New Jersey. Po úspěšném dokončení univerzity v roce 1952 nastoupil do americké armády a sloužil v korejské válce. Později se vrátil ke studiím, jeho oborem bylo právo. Současně také začal pracovat pro FBI.
Bývalý agent byl odsouzen za spiknutí, vloupání a nezákonné odposlechy při aféře Watergate, jež vedla k rezignaci prezidenta Richarda Nixona. Byl odsouzen k dvaceti letům vězení, píše server CBS News.
V něm nakonec strávil čtyři roky a čtyři měsíce, z toho více než 100 dní na samotce. V roce 1977 byl propuštěn. „Udělal bych to pro svého prezidenta znovu,“ řekl o několik let později.

Byl kontroverzním mužem, který navrhoval atentáty na politické nepřátele nebo únosy válečných demonstrantů. Jeho kolegové z Bílého domu však takové nápady ignorovali. Po propuštění z vězení uváděl Liddy rozhlasovou talkshow. V osmdesátých letech se začal věnovat herectví, objevil se v seriálu Miami Vice z roku 1985 nebo ve filmu Jak jsem strávil léto. Napsal také autobiografii s názvem Will, která se stala předlohou filmu s Robertem Conradem v hlavní roli.

X X X

Británie je pro ostatní vzorem v rasové rovnosti, tvrdí vládní zpráva

Velká Británie by měla sloužit jako model rasových vztahů pro ostatní země s bělošskou většinou. K takovému závěru dospěla speciální zpráva vládní komise. Tvrdí též, že se nepotvrdila nařčení z institucionálního rasismu v britské společnosti. Organizace zaměřené na boj s rasismem zprávu zkritizovaly s tím, že přehlíží mnohé příklady.

Komise pro rasové a etnické rozdíly vznikla v červenci minulého roku v reakci na protesty hnutí Black Lives Matter (BLM). Zkoumala, zda ve Spojeném království čelí menšiny odlišné barvy pleti rasismu a diskriminaci.
Ve své dlouho očekávané zprávě komise uvádí, že ve Velké Británii existuje stále patrný rasismus a o Británii nelze mluvit jako o „post-rasové společnosti“, protože přetrvávají rasové nerovnosti na čelných místech soukromého a veřejného sektoru, píše list The Times.

Komise ale zároveň dospěla k závěru, že tvrzení aktivistů BLM o zakořeněném institucionálním rasismu v britské společnosti „nebyla potvrzena důkazy“. Británii naopak „lze považovat za model pro jiné země s bělošskou většinou“.
„Nikdo nepopírá a nikdo neříká, že rasismus neexistuje,“ řekl rozhlasové stanici BBC Radio 4 Today předseda komise Tony Sewell s tím, že stále přetrvávají jisté rasové předsudky. Podle něj je termín institucionální rasismus „někdy špatně“ používán jako všeobjímající fráze pro rasové nadávky. „Důkazy pro skutečný institucionální rasismus? Nejsou tu, nenašly jsme je,“ dodává.

Zpráva vyzdvihuje britské vzdělání jako „nejdůraznější příběh úspěchu“ zvládnuté integrace. Děti s indickým nebo černošským původem mají ve škole lepší výsledky než bělošští žáci.

Co se týče pracovních příležitostí a výše platu, komise hovoří o „zlepšujícím se obraze“, neboť dochází k rozplývání rozdílů mezi etniky. Celkově se „problémy kolem rasy a rasismu staly méně důležitými a v některých případech nebyly významným faktorem při vysvětlování nerovností“, přičemž významnou roli hraje spíše sociální zázemí a postavení.
Britská komise čelí kritice, do studie zařadila i rasismus vůči bělochům

„Zjistili jsme, že většina zkoumaných nerovností, které někteří připisují rasové diskriminaci, často nemá původ v rasismu,“ uvádí se ve zprávě. Sewell podotýká, že nelze ale podceňovat roli online rasismu, jenž může vytvářet dojem reality a tím i posilovat „hlubokou nedůvěru“ některých etnických komunit vůči společenským institucím.

Jsme zklamáni, tvrdí BLM

Vůči zprávě se ihned objevila kritika. „Další naprostá kamufláž. Zatímco toryové (Konzervativní strana) se plácají po zádech, jejich zpráva posunula ještě více dozadu hodiny ukazující konec rasové nerovnosti,“ napsala na Twitteru labouristická poslankyně Bell Ribeiroová-Addyová. „Přehlížení hlubokých rasových nerovností postihujících lidi napříč britskou společností nás nikam nedostane.“

Mluvčí britské pobočky BLM řekl, že hnutí „zklamal“ nedostatek pozornosti, kterou komise věnovala „disproporčnosti v systému trestního soudnictví, a především tomu, jak policejní rasismus sloužil jako katalyzátor pro letní protesty,“ uvádí list The Guardian. Podle mluvčího jsou černoši v Anglii a Walesu devětkrát častěji uvězněni.
Mluvčí se též domnívá, že zpráva také přehlíží údajný etnocentrismus a cenzuru v učebních osnovách a převládající nerovnosti na vyšších stupních vzdělávání.

Maurice Mcleod, výkonný ředitel organizace Race on The Agenda, zase vyčítá komisi tvrzení, že černoši jsou „pronásledováni“ historickými případy rasismu. Podle něj to vytváří dojem, že příslušníkům černošské komunity se nedaří uspět jednoduše proto, že „uvízli v minulosti“.

„Problém tedy není rasismus, problém mají lidé, kteří o něm mluví,“ říká Mcleod. Na zprávě oceňuje, že vyzývá úřady k opuštění politicky korektního termínu pro etnické minority BAME.

Podle stanice BBC si někteří příslušníci těchto minorit stěžovali, že označení je „bělošský termín“, který přináší více škody než užitku, protože vytváří rozdíly mezi bělochy a dalšími etniky. Navíc dává Asiaty a černochy do jedné skupiny, i když jen Asiaté představují různorodá etnika, například Vietnamce a Indy.

Už v době zřízení komise organizátoři protestů BLM uváděli, že orgán nereprezentuje jejich vidění situace a že by jeho členové by měli být vyměněni. Vadilo jim, že Sewell, černošský konzultant ve vzdělávání, již dříve tvrdil, že Británie nemá s institucionálním rasismem problém.

X X X

Švýcarská armáda vychází vstříc ženám. Vojačky dostanou dámské spodky

Ve snaze vyjít vstříc ženám zařazuje švýcarská armáda do výstroje dámské spodní prádlo. Dosud si vojačky musely vystačit s pánskými spodkami. S testováním nových kousků uniformy se začne už příští měsíc, pro teplé období mají mít příslušnice švýcarských ozbrojených sil k dispozici spodní prádlo s krátkými nohavičkami, na zimu pak dlouhé spodky.
Ve švýcarské armádě tvoří ženy jedno procento, do roku 2030 by jich ale měla být desetina.

„Vybavení je koncipováno pro muže, ale pokud má být v armádě více žen, je pro to potřeba podniknout odpovídající opatření,“ řekla poslankyně švýcarského parlamentu Marianne Binderová. Ženy doposud „fasovaly“ volné pánské spodky, které pro ně mohou být nepohodlné.

Uniformy, které v současnosti oblékají švýcarští vojáci a vojačky, pocházejí z 80. let a mají univerzální střih. Testují se proto nové typy stejnokroje, které mají i dámskou řadu.„Jde hlavně o to, aby dobře padly a byly funkční,“ řekl Kaj-Gunnar Sieverert, mluvčí agentury, jež má starost nákupy pro armádu.

X X X

Covid nám zlepšil sexuální život, tvrdí muži. Ženy nesouhlasí

Je to svým způsobem chvála pandemie, zavřených podniků a omezení vycházení. Téměř čtyřicet procent lidí doznává, že jim loňský rok, který se nesl ve znamení covidu a všemožných opatření proti jeho šíření, přinesl lepší sexuální život. Jenže pozor, výzkum též odhalil významné genderové rozdíly.

Za kvalitnější sexuální život totiž ve výzkumu nazvaném Index štěstí: láska a vztahy v Americe loňskému roku poděkovalo přesně 50 procent mužů, ovšem pouze 29 procent žen. A zatímco více sexu v roce 2020 podle osobního vnímání zažilo 45 procent respondentů výzkumného týmu seznamky eHarmony, v případě respondentek to bylo pouze 29 procent.

Covid jako šance: budu sexuální koučka

Podle vztahové terapeutky Nedry Glover Tawwabové přitom může mít i tak ostrý protiklad vysvětlení. Muži a ženy totiž mohou mít odlišné náhledy na to, co to je dobrý sexuální život. Pánové by tak totiž hodnotili především takový, který zahrnuje hodně sexu, tedy oplývá jeho frekvencí. „Ženy mohou mít jiný koncept,“ uvádí Tawwabová na serveru Insider. A dodává: „Mít sex neznamená nezbytně, že je váš sexuální život zdravý.“

Nebýt sám

V jiných ohledech se však muži a ženy shodli. Téměř stejné procento, 73 procent pánů a 71 procent dam, bylo rádo, že během pandemie měli toho druhého a nebyli sami. Překvapivých 58 procent zpovídaných poté uvedlo, že pandemická doba jejich vztah posílila. A 47 procent vyjevilo, že se za covidového roku o svém partnerovi nebo partnerce dovědělo pozitivní informace.

Nebude však pro dvojice „šok ze svobody“, kterou přinese očkování a uvolnění opatření, svého druhu hrozbou? „Nemyslím, že by nás čekaly masové rozchody,“ soudí Tawwabová, „mám za to, že prvek náklonnost lidi udrží pospolu a že se v post-pandemickém světě naučí navigovat.“ Fakt, že s oním druhým pandemií prošli a že se jim dokonce ve vztahu dařilo dobře, podle jejího mínění s očkováním nezahodí do koše.

Na 36 procent zpovídaných uvedlo, že vztah měl pozitivní dopad na jejich duševní zdraví. Když však odhrneme závoj onoho průměrného čísla, ukáže se, že to tvrdí 43 procent mužů, ale jen 29 procent žen. A že onen hold vztahu s věkem slábne. Životu ve dvou ho složilo 44 procent mužů a žen ve věku od jednadvaceti do čtyřiatřiceti let, 39 procent mezi pětatřiceti a čtyřiapadesáti lety a 26 procent starších pětapadesáti let.
Na 46 procent žen se doznalo k tomu, že tráví čas o samotě, u mužů to bylo o dvanáct procent méně.

Pohled z poloviny roku 2020

Dopady pandemie a „uvěznění“ lidí uvnitř bytů výzkumy lákají. Mezi ty nejautoritativnější patřila studie prestižního Kinseyho institutu vydaná již v červnu loňského roku v magazínu Leisure Sciences. Její výsledky spatřily světlo světa uprostřed bombastických zpráv o rostoucích prodejích sofistikovaných sexuálních pomůcek, o úspěchu a poptávce po sexuálních technologiích a o návštěvnosti pornostránek vystřelující do nebes.

„Selektivní reportování o korporátních prodejích a stahování aplikací nabízí přinejlepším velmi částečný obraz o tom, co se děje v ložnicích,“ varovala práce. A opravdu, její souhrnná inventura byla docela jiná. Pandemie nás podle ní chuti na sex zbavovala.

Ihned po vypuknutí pandemie autoři studie zpovídali na 1 600 dospělých Američanů a Američanek. A opravdu, zjistili, že s první vlnou koronaviru stoupla četnost například sexuálních textových zpráv. Jenže též shledali, že ostatní prvky sexuálního života si tak dobře nevedly. Například 44 procent účastníků a účastnic studie mělo za to, že kvalita jejich sexuálního života klesla. Opačně vývoj vidělo pouze 14 procent. A klesla též frekvence sexu, i když ti, kdo se k sexu dostali, zkoušeli nové praktiky.

„Zdá se, že mnohá sociální omezení, která se během pandemie zavedla, významně narušila sexuální zvyky a obecnou kvalitu sexuálních životů lidí,“ uzavřela tehdy studie, mezi jejíž autora patřil i přední psycholog Kinseyho institutu Justin J. Lehmiller. Připouštěla však, že „navzdory oněm drastickým změnám je zjevné, že mnozí dospělí nacházejí kreativní cesty, jak podmínkám své sexuální životy přizpůsobit“. A že součástí vyrovnávání se s pandemickými restrikcemi je též využívání sexu jako náplně nově nabytého volného času.