iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

V ČR po covidu až nebudou mrtví, poškozuje srdce

Blatný se snaží situaci v ČR vylepšovat, ale skutečnost je jiná. Mrtvých neubývá. Babiš neposlouchá prezidenta Zemana a Blatného nemění. Naopak Blatný už národu přes média prohlašuje, že ministrem bude až do voleb, což prý mu schválila i manželka. Blatnému se totiž zalíbilo koryto ministra s vysokým platem a autem s řidičem, které má k dispozici. Jeho umění na úspěšné vedení ministerstva však chybí.

Nezlepšuje se to nejen v boji s covidem, ale i v léčbě mnohých dalších nemocí, rakoviny, operací kyčlí, kloubů a podobně. Na velké nedostatky upozorňují i kardiologové, profesor Češka a další specialisté. Je třeba nové léky, aby se nepoužíval mnohde na ředění krve jen warfarin, který je jedem na krysy. S postupem léčení covidu v ČR nejsou nadšeni ani politici Německa, a proto stále před naší zemí zavírají hranice.

X X X

V pondělí v ČR přibylo 6 865 potvrzených případů nákazy koronavirem. V současnosti roste počet obětí o tisícovku za necelý týden. Při porovnání měsíců je zatím nejhorší březen, druhý listopad, který má 4 974 obětí. Březen, který je nejtragičtějším měsícem za dobu trvání epidemie, má zatím 5 317 obětí. V pondělí covidu podlehlo 85 pacientů, číslo se ale během úterního dne může ještě zvýšit. Celkem zemřelo v ČR 26 222 pacientů s covidem.

X X X

Situace v Česku není stabilní. Němci prodloužili kontroly, Rakousku je ruší

Německo ruší stálé kontroly na hranicích s rakouskou spolkovou zemí Tyrolsko, naopak stálá ostraha hranic s Českou republikou je o dalších 14 dní prodloužena. V úterý to oznámil spolkový ministr vnitra Horst Seehofer. Za důvod prodloužení kontrol označil Seehofer vysokou míru nákazy koronavirem v Česku.

„Situace v Česku ještě není stabilní,“ řekl Seehofer. „Rozhodl jsem o prodloužení kontrol o dalších 14 dní,“ uvedl ministr vnitra. Kontroly, které byly prozatím stanoveny do 31. března, tak na pomezí Česka s německými spolkovými zeměmi Bavorsko a Sasko potrvají nejméně do 14. dubna.

„Kontroly s Tyrolskem prodlužovat nebudu, jsou již skončené,“ řekl Seehofer o rakouské spolkové zemi. Stálá ostraha hranic s Tyrolskem tak končí dříve než o půlnoci v noci na čtvrtek. Na hranicích s Rakouskem ale Německo pokračuje v namátkových kontrolách, které zavedlo v roce 2015 kvůli migrační krizi.

Stálé kontroly na hranicích s Českem a Tyrolskem obnovilo Německo 14. února, aby si tak kvůli pandemii nemoci covid-19 vymohlo dodržování karanténních opatření. Obě země tehdy Německo označilo za oblasti s výskytem mutací koronaviru. To od neděle 28. března už neplatí, Česko je nově epidemicky vysoce rizikovou oblast kvůli vysoké míře nákazy a Tyrolsko jen rizikovou oblastí.

Kritériem pro označení oblasti za vysoce rizikovou je více než 200 nových případů na 100 000 obyvatel za sedmidenní období. A právě tento limit případů Česko výrazně překračuje, podle portálu Corona in Zahlen vykazuje za sedm dní průměr 461,7 případu na 100 000 obyvatel. V Německu činí tato hodnota 135,2 případu, uvádí Institut Roberta Kocha, který je německým úřadem pro prevenci a potírání nemocí.

Němci vyškrtli Česko ze seznamu oblastí s mutacemi koronaviru

Vysoce rizikovou oblastí je od uplynulé neděle celá Francie, se kterou ale Německo stálé hraniční kontroly neobnovilo. Seehofer v minulosti tento nepoměr zdůvodnil tím, že o kontroly s Rakouskem a Českem výslovně požádaly Sasko s Bavorskem.
Spolková policie na tiskové konferenci bez bližšího upřesnění sdělila, že na hranicích Německa s Českem a Tyrolskem bylo od 14. února do uplynulého víkendu zkontrolováno 832 000 lidí, z nichž 75 000 nemělo vyplněn digitální vstupní formulář a 37 000 se neprokázalo povinným koronavirovým testem. Tyto nedostatky je možné na některých přechodech napravit. Do Německa tak za uvedené období nakonec nebylo vpuštěno 70 000 osob.

Digitální formulář není nyní při příjezdu z Česka nutné vyplňovat, pokud cestující Německem jen projíždí, případně pokud bez zastávky projel i Českem. Z testu jsou od neděle vyjmuti řidiči nákladní dopravy a lidé, kteří Německem pouze projíždějí. Pendleři jsou nadále pravidelně testováni, vstupní formulář ale podle spolkové policie mohou vyplňovat jen jednou týdně.

X X X

PROF: ČEŠKA: COVID POŠKOZUJE SRDCE, WARFARIN SE PROJEVUJE NA LEDVINÁCH, NOVÉ LÉKY

Kardiologové představili „malou revoluci“, která vrátí pacienty do života
Modernější léky budou dostupné pro více pacientů s kardiovaskulárním onemocněním. Pojišťovny budou nově hradit i NOAC léky na ředění krve. Doteď plně hradily jen warfarin, se kterým se pro pacienty pojí mnoho omezení. „Pro mě osobně je to malá revoluce s pozitivním dopadem na léčbu pacientů v každodenní praxi,“ říká kardiolog Miloš Táborský.

„Ischemická choroba srdeční je stále zabijákem číslo jedna. Prodloužila se doba života, což je skvělé, ale neprodloužila se doba života ve zdraví,“ říká předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart. Vyšší kvalitu života by současní kardiologičtí pacienti mohli mít i s příchodem nových léků na ředění krve místo warfarinu, který léčbě dlouhodobě vévodí.

Warfarin, který v Česku používá zhruba 700 tisíc lidí, je výrazně levnější než jiné léky a je také plně hrazený pojišťovnami. Ty teď budou hradit i NOAC léky, které se doteď podávali jen těm pacientům, kteří warfarin prokazatelně špatně snášeli. Česko je jednou z posledních evropských zemí, která NOAC léky uvolnila jako možnost první volby.

„Bude to mít velký a pozitivní dopad na léčbu pacientů v každodenní klinické praxi. Výhodou NOAC je rychlost účinku a bezpečnost, kdy lidé například nebudou muset dodržovat omezující dietní opatření,“ popisuje přednosta I. interní kliniky – kardiologické FN Olomouc Miloš Táborský.

Kvůli covidu nás čeká i epidemie srdečních selhání, varují kardiologové

Nejvíce by nové léky měli ocenit pacienti s fibrilací síní, kdy se mohou v srdci tvořit krevní sraženiny, které při uvolnění mohou způsobit například mrtvici. Nové NOAC léky mají podle Táborského mnohem rychlejší nástup, než tomu je k warfarinu.
„U těchto lidí jsme museli vždy zahájit léčbu warfarinem a trvalo několik týdnů, než jsme dosáhli léčebné hladiny léků. A to ještě ne u všech. Nyní, při splnění určitých podmínek, můžeme zahájit léčbu nemocného okamžitě moderním a bezpečným lékem, kdy je účinnosti dosaženo zpravidla již za 2 až 4 hodiny po podání první tablety, a okamžitě je zaručena maximální možná ochrana před závažnými následky,“ vysvětluje Miloš Táborský.

Očkování pro kardiologické pacienty

Podle Táborského se napříč republikou objevují nové typy infarktů, kdy jde o případy mladých, štíhlých, sportujících nekuřáků.„Ti přicházejí v krátké době po prodělaném covidu s akutním infarktem myokardu, který není výrazem klasického trombotického uzávěru, ale výrazem masivní embolizace do koronární tepny,“ řekl Táborský. Pro některé pacienty s covidem tak může být vhodné nasazení protisrážlivých léků. Modernější léky mohou lékaři předepisovat už od začátku dubna.
Prodělání nemoci covid-19, která nejvíce postihuje plíce, se na těle se tak projevuje i na srdci a cévách. Předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart upozorňuje, že kyslík potřebují všechny orgány.

„Myokard je lačný po kyslíku, takže spolu s onemocněním plic tam souvislost je. Kvůli nemoci covid-19 může dojít i k zánět výstelky cév, tedy endotelu, krev se může srážet na kritických místech, je toho hodně. I někteří kardiologičtí pacienti tak dnes patří mezi ohroženou skupinu. Od minulého týdne dávají kardiologické ordinace pacientům kód, kdy se bez ohledu na věk mohou zařadit do očkovacího programu,“ dodává Linhart.

Koronavirus poškozuje srdce. Pacienti opět odkládají prevenci, říká kardiolog

A zájem byl hned od počátku obrovský. Už v minulém týdnu čelili lékaři náporu zájemců, případně jsme to i sami doporučovali. S odmítnutím se podle Linharta setkali jen málokdy. Očkovací termíny dostávají v řádu dnů.
Podle dostupných dat poklesl v roce 2020 počet infarktů o 14 procent, k čemuž podle předsedy České kardiologické společnosti skutečně mohlo dojít, ale zkušenosti hovoří jinak.

„Pravděpodobně šlo spíše o zanedbané léčení prodělaných infarktů. A částečně za to můžeme i my, protože jsme říkali ‚nechoďte do ordinací, volejte svým lékařům a podobně‘, ale důrazně jsme nedodali to, že pacienti s bolestí na hrudi musí vyhledat lékařskou pomoc. Teď objevujeme nezachycené prodělané infarkty v ordinacích,“ říká.
Do počtu a nárůstu kardiovaskulárních nemocí se promítne také fakt, že lidé budou mít horší finanční situaci, protože s tím úzce souvisí i prevence.

„Je to zdravé jídlo, pravidelný pohyb a další aktivity, které byly během roku značně omezené. Lidé na home office přibírají na váze, stejně tak děti. Kromě kardiovaskulárních onemocnění bude přibývat také případů diabetu,“ dodal Aleš Linhart.
Léčba warfarinem je složitá i z pohledu dávkování, během epidemie koronaviru lidé zanedbávaly pravidelné prohlídky. Warfarin se také negativně projevuje na funkci ledvin. Efekt nových léků by tak měli vidět i jiné lékařské obory. I tak ale bude pro některé pacienty i nadále jedinou možnou volbou a na nové léky nebudou moci přejít všichni, upozorňuje předseda České internistické společnosti Richard Češka.

X X X

ŠÉF LABORATOŘÍ DOLEŽEL: V ČR COVID 5 MILIONŮ LIDÍ, NESPOLEHLIVÉ TESTY

Šéf laboratoří: V ČR mělo covid 5 milionů lidí, testování firem je zavádějící. Česko testuje dostatečně jen na první pohled. Ve skutečnosti jsou používané antigenní testy nepřesné a často i zavádějící, řekl předseda Asociace soukromých laboratoří Kamil Doležel. Podle něj se od začátku pandemie nakazilo v ČR covidem-19 až 5 milionů lidí. „Z mého pohledu v České republice stále testujeme nedostatečně,“ říká Doležel. Situaci v ČR porovnal s Dánskem, které má zhruba 5,7 milionů obyvatel a jeho denní incidence počtu nově diagnostikovaných se pohybuje kolem jedné tisícovky, přitom v ČR je to až 10 tisíc denně.

Dánsko to dělá lépe

„Oni provedou zhruba 150 tisíc PCR testů na denní bázi. My jich v Česku děláme mezi 20 až 35 tisíci v závislosti na tom, jaká je poptávka,“ míní Doležel, podle kterého tato čísla dokazují, že pokud by se v ČR dostatečně využívaly PCR testy, dokázali bychom včas odhalit ohniska nákazy a denní počty nově nakažených by se zásadním způsobem snížily podobně jako v Dánsku.

Kamil Doležel velmi podrobně popsal rozdíl mezi antigenními a PCR testy. Antigenní testy, které se v ČR používají při kontrole zaměstnanců, jsou podle něj velmi nepřesné, oproti tomu PCR testy mohou odhalit i bezpříznakové pacienty.
„Dokážete velice přesně zjistit nákazu už v začátcích infekce nebo při končícím onemocnění. A to u člověka, který je symptomatický i asymptomatický, tedy bez ohledu na to, zda má či nemá příznaky,“ vysvětluje Doležel.

Antigenní testy nejsou spolehlivé

Při velké virové náloži jsou i antigenní testy velmi spolehlivé, jejich kvalita se pohybuje kolem 95 procent. „Ale při nižší a střední virové náloži to procento obrovským způsobem klesá. Navíc na českém trhu se objevuje velké množství různých antigenních testů od těch vysoce kvalitních až po ty nekvalitní. A to je další problém.“

V ČR nabízí antigenní testy zhruba 90 dodavatelů. Soukromé laboratoře provedly jejich důkladnou kontrolu a podle Doležela většina z nich není dostatečně spolehlivá. Navíc jsou v drtivé většině určené pro testování příznakových jedinců, kteří v sobě mají vysokou virovou nálož.

„Problém spočívá v tom, že v České republice má drtivá většina lidí střední až nižší virovou nálož, to znamená, že u většiny antigenních testů dramatickým způsobem klesá jejich senzitivita a tím i schopnost zachytit virus v populaci,“ vysvětluje šéf laboratoří.

Ceny PCR testů půjdou dolů

Virus u lidí se střední nebo nižší virovou náloží zachytí spolehlivě pouze PCR testy. Ty jsou ale mnohem dražší. V současné době se jejich cena pohybuje kolem 1 300 korun. Oproti tomu nejlevnější antigenní testy se dají sehnat za méně než stokorunu.

Doležel předpokládá, že ceny PCR testů budou postupně klesat, mohly by se v budoucnu pohybovat kolem 600 korun. Šéf laboratoří však v Rozstřelu řekl, že jeho cílem není, aby se prováděly pouze PCR testy. Podle něj zvýšenou frekvencí antigenního testování bude záchyt pozitivních pacientů větší. „Ale to je málo.“

„Nebude-li antigenní testování doplňováno PCR testy, případně nebudou-li antigenní testy nahrazeny úplně, ocitneme se ve slepé uličce,“ myslí si Doležel. „S covidem tu budeme muset žít delší dobu a je potřeba mít k dispozici kvalitní testování, které bude schopno přesně detekovat ohniska nákazy a následně eliminovat šíření onemocnění.“

Kolik lidí už se v ČR nakazilo?

Podle Kamila Doležela už v Česku prošlo onemocněním covid-19 až 5 milionů lidí. Dosavadní odhady přitom byly mnohem nižší. Šéf laboratoří opírá svůj názor o studie z USA. „V ČR bylo diagnostikováno zatím 1,5 milionu lidí.“
„Americké studie hovoří o tom, že tohle oficiální číslo poté násobí třemi. Tím se dostáváme na číslo kolem 5 milionů lidí,“ vysvětluje Doležel a pokračuje: „Řada lidí vám ani neřekne, že byla nemocná. Zůstanou doma, nemají tendenci se tím chlubit, ani to nehlásí na krajskou hygienickou stanici.“

„Řada z nich dodrží sama o sobě izolaci nebo karanténu. Ale nemáme o nich kompletní oficiální informace.“ Mnoho lidí bylo navíc zcela bezpříznakových, nevěděli, že jsou nemocní. „Takže opravdu můžeme hovořit o tom, že to procento pacientů, kteří prodělali infekci, je daleko vyšší.“

Kamil Doležel hovořil o sekvenování. Laboratoře se podle něj snaží zjišťovat, které varianty a mutace se v tuto chvíli vyskytují na území ČR. „Převažuje britská varianta,“ říká šéf laboratoří.

„My nemáme přesná čísla za Českou republiku, ale jsme součástí nadnárodní společnosti. A naši kolegové na Slovensku prováděli studii na tamní populaci. Domnívám se, že česká kotlina se dramaticky nebude lišit od té slovenské, kde se prokázalo, že 94 procent populace je postiženo britskou mutací a ten zbytek je velice individuální. Nějaké procento bude tvořit i jihoafrická mutace.“

Odkládají se klíčová vyšetření

Doležel upozornil i na další ožehavé téma. Lidé za poslední rok odkládají preventivní prohlídky a netestují se na další závažné choroby. To podle něj může z dlouhodobé perspektivy představovat další závažný problém.

Podle Doležela za to většinou nemohou samotní pacienti, ale odpovědnost má vláda, která svými lockdowny a dalšími omezením ztěžuje přístup pacientů k necovidové péči. „Řada lékařů vám řekne, že pokud nemáte žádné závažné příznaky, že máte zatím zůstat doma. Řeší se jen akutní případy. Řada operací byla odložena, odsunula se i preventivní vyšetření.“
„Jsou to primárně věci, které se týkají nádorových markerů, mamární screeningy, prevence karcinomu děložního čípku. Pakliže se periodicita vyšetření změní (a už se změnila), tak to může mít nedozírné následky. Už dnes začínáme registrovat nárůst lidí s těžkým onemocněním, například v pozdějším stadiu karcinomu děložního hrdla. A je to všechno dáno tím, že jsme potlačili prevenci,“ uzavírá Doležel.

X X X

NEUVÁŽENÉ ROZHODNUTÍ BABIŠE O PRODEJNÁCH NA VELIKONOCE

Prodejce zaskočilo zavření obchodů na Velký pátek. Zvýší to plýtvání, říkají. Vláda po mimořádném pondělním jednání oznámila, že na Velký pátek neotevřou žádné obchody ani neumožní provoz farmářských tržišť. Nařízení vyplývá z platného vládního usnesení v boji proti koronaviru, kdy ve státní svátky mohou fungovat jen čerpací stanice, lékárny či prodejny na letištích nebo nádražích. Nečekané rozhodnutí zaskočilo převážně maloobchodní řetězce, které teď musí řešit komplikace spojené s provozem a logistikou.

Na Velký pátek si lidé nenakoupí a obchody budou mít zavřeno. Maloobchodní řetězce, které předpokládaly, že budou mít své obchody uzavřené pouze o Velikonočním pondělí, se nyní musí přizpůsobit vládnímu nařízení. Tyká se to převážně plánování směn zaměstnanců, ale také zásobování velikonočním sortimentem. „Určitě to zvýší plýtvání potravinami, protože nejsme schopni přesně odhadnout poptávku zákazníků,“ dodává tiskový mluvčí společnosti Tesco Václav Koukolíček.

Navíc mnozí očekávají také velké finanční ztráty. „Ztráty na ušlých tržbách, mzdách a znehodnoceném čerstvém zboží odhadujeme na desítky milionů korun,“ dodává Roman Mazák, předseda Družstva CBA CZ.

Zvýšená koncentrace zákazníků se dá očekávat ve čtvrtek a o víkendu. Ovšem podle Koukolíčka se část zákazníků o uzavření obchodů ani nedozví a bude si chtít v pátek nakoupit, což bude pro mnohé problém. Mluvčí Globusu Lutfia Volfová nicméně naznačila, že se řetězce přes Svaz obchodu budou snažit vládu ještě na poslední chvíli přesvědčit ke změně rozhodnutí.

V provozu totiž navíc nebudou ani tradiční velikonoční farmářské trhy, aby se zamezilo koncentraci velkého množství lidí.
Rekordní Velikonoce i pro online
Naopak zástupci největších online prodejců potravin předpokládají rekordní prodeje. Potvrzují, že jsou na zvýšený zájem ze strany zákazníků připraveni a budou rozvážet i ve sváteční dny bez velkých omezení. „Pouze v případě objednávek trvanlivých zásob (tedy rozvozu kamkoli do republiky mimo hlavní území Košíku) nebude možné objednávat na Velký pátek,“ říká František Brož ze společnosti Košík.cz.

Udělala jsem chybu, uznala Merkelová a odvolala přísné velikonoční restrikce

Již nyní ovšem některé rozvážkové obchody předpokládají, že se k již vysoké poptávce přidají další desítky tisíc domácností, které budou zásoby na jarní svátky nakupovat online vůbec poprvé. „I tentokrát se může stát, že zájem bude vyšší než naše odhady a v některých lokalitách dojde k vyprodání některých termínů,“ dodává Brož.
I společnost Rohlík.cz aktuálně zájem zákazníků o nákup potravin registruje, online odbavuje bez jakýchkoliv omezení. „Navýšili jsme kapacity v našich distribučních centrech a posilujeme i kapacity kurýrů speciálně pro tyto Velikonoce s ohledem na nová vládní nařízení,“ dodává tisková mluvčí Zdeňka Svoboda Kuhnová.

Také nová rozvážková služba Tomato.cz, která vznikala v průběhu současné pandemické situace, se připravuje na velikonoční nápor. „Celý systém jsme od samého počátku nastavili tak, abychom byli schopni okamžitě reagovat na rostoucí potřeby našich zákazníků. Ať už navýšením personálních kapacit, kapacit závozových oken či kapacit na straně dopravy,“ dodává generální ředitel online supermarketu Viktor Mai.

X X X

K přeletu chyběly Kellnerovu vrtulníku tři metry, naznačuje vyšetřování

Pád vrtulníku, na jehož palubě zemřel miliardář Petr Kellner, vyšetřuje Národní rada pro bezpečnost dopravy Spojených států (NTSB). Podle vyšetřovatele stroj nevystoupal dostatečně vysoko, k bezpečnému přeletu nad skalou mu chyběly asi tři metry. Prozatím není jasné, zda nehodu způsobilo nepříznivé počasí.

Vyšetřovatelé pracují s možností, že se na palubě nacházelo nahrávací zařízení, díky kterému bude možné šetření posunout. Na tiskové konferenci to v pondělí uvedl člen NTSB Tom Chapman. Podle Toma Chapmana letěl vrtulník Airbus AS350B3 v oblasti strmého a odlehlého terénu v pohoří Chugach poblíž ledovce Knik, asi 50 mil severovýchodně od města Anchorage.

Na základě informací od Clinta Johnsona, šéfa aljašské NTSB, pak Chapman na tiskové konferenci řekl, že vrtulník nevystoupal dostatečně vysoko. Kolem 18:35 místního času (neděle 4:35 SELČ) narazil do skály pouhých 10 až 15 stop (3 až 4,5 metru) pod hřebenem. Z nadmořské výšky přibližně 5 500 stop (1 676 metrů) poté sjel z kopce 800 až 900 stop (244 až 274 metrů).

„Tato oblast je velmi drsná, a to jak z hlediska terénu, tak z hlediska povětrnostních podmínek,“ uvedl podle serveru Bloomberg Chapman. Vyšetřovatelé NTSB se ve spolupráci s místními záchrannými pracovníky snažili zdokumentovat místo havárie před příchodem bouře, která měla přinést více sněhu.

K havárii došlo asi dvě hodiny před západem slunce. Počasí bylo pode členů NTSB, kteří hledali trosky, „relativně jasné“. Vyšetřovatelé zatím nevědí, s jakými povětrnostními podmínkami musel pilot pracovat.

„Naším posláním je porozumět nejen tomu, co se stalo, ale proč, a doporučit změny, které zabrání tomu, aby se to stalo znovu,“ řekl Chapman podle agentury AP. Na palubě podle něj bylo také nahrávací zařízení. Člen NTSB ale nemohl určit, zda se jednalo o klasickou černou skříňku. V každém případě jde podle něj o „důležitou součást vyšetřovacího procesu“.
Při pádu vrtulníku na Aljašce zemřel podnikatel a miliardář Petr Kellner

Další významnou součástí bude také výpověď svědka, jediného přeživšího člena posádky Davida Horvátha. Podle bezpečnostního úřadu to však v současné chvíli není možné.

Na zpoždění vrtulníku byli upozorněni aljašští policisté (Alaska State Troopers) v sobotu 27. března ve 22 hodin, uvedl důstojník aljašské policie Austin McDaniel pro server iRozhlas. Na místo nehody byl podle něj vyslán záchranný tým.
„Obdrželi jsme zprávu, že je tu nějaká zpožděná helikoptéra. Náš koordinátor pro pátrání a záchranu se spojil s vojenskou operací Alaska Rescue Coordination Center. V sobotu večer vyslali záchranný tým,“ řekl McDaniel v rozhovoru.

Místo havarovaného vrtulníku v oblasti aljašského ledovce Knik

Tým je podle něj vyslán na místo, aby rychle zachránil životy. „Přijdou na místo a zjistí, jestli nehodu někdo přežil. Pokud ano, zajistí jim okamžitou pomoc,“ dodal důstojník.

O pádu vrtulníku dostala policie informace o tři hodiny později. „O možném pádu stroje se aljašští státní policisté dozvěděli, když vrtulník nedorazil na místo přistání a svědci viděli trosky stroje Airbus AS350 B3 v oblasti ledovce. Na místo ihned vyslali záchranářský tým, který konstatoval úmrtí pěti lidí,“ uvedl McDaniel.

Skupina se chtěla v oblasti věnovat heliskiingu, tedy lyžování, při němž jsou lyžaři vysazeni z vrtulníku v odlehlých částech hor na neporušený sníh, sport je však spojený s vysokými výdaji a vysokým rizikem. Středisko Tordrillo Mountain Lodge, které podobné výlety běžně poskytuje a jehož pravidelnými návštěvníky byl Kellner a další z obětí havárie, vyjádřilo v neděli lítost nad událostí.
Mezi mrtvými je také padesátiletý Benjamin Larochaix, původem z Francie, trenér freestyle snowboardingu a zakladatela amatérského Teamu PPF. Při pádu zahynuli ještě tři další lidé včetně pilota.

X X X

V Německu přestávají očkovat AstraZenecou lidi pod šedesát let

Německo nebude používat vakcínu AstraZeneca pro osoby mladší 60 let. Poslechne tak doporučení očkovací komise. Po jednání s ministrem zdravotnictví Jensem Spahnem a spolkovými zeměmi to prohlásila kancléřka Angela Merkelová. Mladší lidé budou moci látku dostat na vlastní riziko.

Plošné pozastavení používání vakcíny u lidí mladších 60 let oznámila kancléřka Angela Merkelová v úterý večer. Imunizaci tímto preparátem již dříve kvůli několika případům mozkové žilní trombózy pozastavily Berlín, Braniborsko a Severní Porýní-Vestfálsko.

Rozhodnutí Německa není zákazem

Rozhodnutí Německa nepoužívat vakcínu AstraZeneca pro mladší 60 let však není zákazem, po konzultaci mohou mladší lidé látku dostat na vlastní riziko. „Všichni víme, že očkování je naším hlavním prostředkem v boji s koronavirem. Všichni také víme, že očkování je založeno na základním principu, kterým je důvěra,“ vysvětlila Merkelová, proč se vláda po jednání se spolkovými zeměmi rozhodla řídit se doporučeními očkovací komise Stiko.

Lékař z prestižní berlínské kliniky Charité Leif Erik Sander na twitteru napsal, že v Německu bylo zaznamenáno 31 případů mozkové žilní trombózy mezi 2,7 milionu naočkovaných vakcínou společnosti. „Je to vzácná, ale velmi vážná komplikace,“ uvedl.

Komise, která působí při Institutu Roberta Kocha (RKI), což je německý úřad pro prevenci a potírání nemocí, dnes doporučila používat AstraZeneku jen u osob, kterým je přes 60 let. Použití pro osoby pod touto věkovou hranicí považuje za možné „po posouzení ze strany lékaře, individuálním přijetí rizika a důkladném vysvětlení“. Tento závěr Merkelová na večerní tiskové konferenci citovala.

Použití pro osoby pod touto věkovou hranicí bude možné „po posouzení ze strany lékaře, individuálním přijetí rizika a důkladném vysvětlení“. Stiko v prohlášení uvedla, že do konce dubna chce vypracovat podrobné doporučení pro postup v případech, kdy lidé mladší 60 let již první dávku této vakcíny dostali a nyní by měli dostat druhou.

Virolog Klaus Überla, který je členem Stiko, považuje úterní rozhodnutí komise za správné. „Data vypovídají o souvislosti mezi očkováním žen mladších 55 let a výskytem mozkové žilní trombózy u těchto žen,“ vysvětlil Überla.

Vládní sociálnědemokratický poslanec a epidemiolog Karl Lauterbach, který patří k velkým zastáncům plošné očkovací kampaně, uvedl, že po kontrole dostupných údajů mění názor a že pozastavení AstraZenecy pro mladší 55 let dává smysl. „Zda to postihuje více ženy, je nejasné,“ dodal. S výjimkou dvou případů se ale podle hlášení PEI s komplikacemi potýkaly ženy.
Německo kvůli podezřelým případům mozkové žilní trombózy dočasně v polovině března pozastavilo imunizaci AstraZenecou, ale po kladném závěru Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), která vedlejší účinky preparátu prověřovala, očkování po několika dnech znovu obnovilo.

X X X

Jsou tři firmy, které v Česku chtějí vyrábět Sputnik V, řekl Prymula

V Česku je zájem i kapacita k výrobě vakcíny Sputnik V, řekl exministr zdravotnictví a poradce prezidenta Miloše Zemana Roman Prymula. On osobně ví o třech zájemcích, kteří by byli schopni výrobu desítek milionů vakcín realizovat. Řekl to ve vyjádření pro iDNES.cz

Roman Prymula nechtěl hovořit o tom, jaké konkrétní podniky mají zájem o výrobu ruské vakcíny Sputnik V v Česku. Budou se podle něj muset veřejně přihlásit samy. Jde o podniky, které mají certifikace a jsou tu výrobu schopny realizovat, a to v řádu desítek milionů vakcín,“ řekl pro iDNES.cz. Upřesnil pouze to, že se jedná o tři zájemce.

Ruská vakcína Sputnik V je podle Prymuly technologicky jednou z nejslibnějších vakcín, které mohou boj proti covidu-19 zvládnout Ruská vakcína však stále není schválená Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) ani českým Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL). Podle prezidenta Zemana by Česko mělo obejít evropské orgány a začít Sputnikem V očkovat již po schválení SÚKL.

Zeman chce kvůli Sputniku čistky. Babiš, Blatný i Petříček odchody odmítli

„Dvěma největšími překážkami jsou ministr zdravotnictví Blatný a také ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv,“ uvedl Miloš Zeman v rozhovoru pro Parlamentní listy.
Prymula uvedl, že je pro to, aby se v Česku co možná nejrychleji očkovalo jakoukoliv vakcínou, která bude bezpečná a dostatečně imunogenní. „To znamená, že pokud se někomu podaří přivézt jakoukoliv registrovanou vakcínu, nemám s tím vůbec problém,“ uvedl v polovině března pro CNN Prima News.

Sputnik V k očkování v Česku už nemá smysl, řekl Roman Prymula

Sputniku V by podle Prymuly stačila i registrace Evropskou lékovou agenturou (EMA). Pokud ji schválí evropské orgány, Sputnik V už žádné další schválení nepotřebuje, myslí si bývalý ministr. Pro Česko má však smysl ji získat jedině do nějakých dvou měsíců, pak tu bude vakcín dostatek, dodal tehdy.

X X X

Vzkaz von der Leyenové hezky česky. Poslali jsme vám další miliardu

Česká republika v úterý obdržela miliardu eur z evropského nástroje pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci SURE. Peníze mají pomoct s důsledky koronavirové krize. Oznámila to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, a to v češtině.

Podle předsedkyně jde již o druhou finanční injekci v tomto měsíci, stejnou částku Česko obdrželo dříve v březnu. Šéfka EK také vyjádřila zemi podporu. „Evropa je s vámi,“ napsala na svém Twitteru.

SURE je členským státům k dispozici v případě, že potřebují mobilizovat značný objem finančních prostředků na boj proti negativním hospodářským a sociálním důsledkům koronavirové krize, vysvětluje fungování nástroje Evropská komise.
Členské země z něho mohou čerpat finanční pomoc v celkové výši až 100 miliard eur ve formě půjček od EU, díky nimž pak mohou řešit náhlý nárůst veřejných výdajů související se snahou zachovat pracovní místa. Cílem EU je v tomto případě zajistit ochranu občanů a zmírnit závažné socioekonomické dopady koronavirové pandemie.

Česko dnes dostává další miliardu eur z nástroje SURE. První miliardu dostalo již dříve tento měsíc. SURE podporuje zkrácenou pracovní dobu a chrání pracovní místa a živobytí během pandemie. Evropa je s vámi.
Členské státy zřízením tohoto nástroje vyjadřují souhlas s tím, že si vzájemně poskytnou podporu a prostřednictvím Unie zpřístupní další finanční zdroje formou půjček. Jedná se tak o hmatatelný projev solidarity v rámci Unie.

Doposud Rada schválila poskytnutí finanční podpory ve výši 87,9 miliardy eur 17 členským státům. Podle nejnovějšího návrhu Komise se má v rámci nástroje SURE dát k dispozici finanční podpora v celkové výši 90,3 miliardy eur (zaokrouhlená částka).
Vzkaz v příslušných jazykových mutací poslala i do dalších zemí, kterých se pomoc týká. Například v polštině.

X X X

V Česku je lék firmy Regeneron. Řekněte si o něj, apeloval MUDr. Ludvík

Do Česka v pátek dorazily první čtyři tisíce dávek léku proti covidu-19 od firmy Regeneron. Ten má zamezit těžkému průběhu nemoci u rizikových osob, léčil se jím třeba bývalý prezident USA Donald Trump. Ve Fakultní nemocnici Motol jej již dostal první pacient a další by měli následovat.

Celkem má přijít dvanáct tisíc dávek ve třech dodávkách. „Pacienti, kteří splňují indikační kritéria, která byla stanovena, by měli poté, co jim je PCR testem prokázán koronavirus, oslovit svého praktického lékaře. Ten by měl následně kontaktovat jedno z infuzních míst a pacienta tam odeslat,“ popsal ředitel Fakultní nemocnice Motol Miloslav Ludvík.

Infuze podle něj trvá asi hodinu, další hodinu pak pacient v nemocnici počká. Poté může odejít domů. „Pokud jste mezi ohroženými, vůbec neváhejte a chtějte, aby vás lékař na infuzní místo poslal,“ apeloval Ludvík. Medikace stojí šedesát tisíc korun a je plně hrazena zdravotní pojišťovnou.

Lék stojí na bázi monoklonálních protilátek. „Mají neutralizovat virus. Takže se na něj naváží a zabrání mu vstoupit do dalších buněk a rozšířit infekci po těle,“ popsala imunoložka Anna Šedivá. Lék tak nahradí protilátky, které si tělo v daném okamžiku ještě samo nestihlo vytvořit. Účinný by přitom měl být i proti mutacím nákazy. A podle zástupců Motola by měl zabránit tomu, aby se nakažený dostal do nemocnice.

Lék dorazil do Česka v pátek, čtyři tisíce dávek má v řádu dnů obdržet i Fakultní nemocnice Motol. Z těchto dvou zařízení se pak bude distribuovat do dalších nemocnic. Další zásilky by měly dorazit i v dubnu a květnu.
Látka pod názvem Regn-Cov2 je určena pro pacienty, kterým hrozí těžký průběh nemoci. Může jít mimo jiné o pacienty po transplantaci, s onkologickým, hemato-onkologickým či autoimunitním neurologickým onemocněním, s cukrovkou prvního typu nebo lidi s vysokou obezitou.

Čeští vědci otestovali nový lék proti covidu. Funguje proti hlavním mutacím

Lék je určen pro pacienty, kteří zatím nevyžadují hospitalizaci kvůli nemoci covid-19, u kterých příznaky onemocnění netrvají déle než sedm dní a neuplynuly více než tři dny od pozitivního testu na koronavirus. Současně musí být starší dvanácti let s váhou alespoň čtyřicet kilogramů.

„Pokud to zjednoduším, pacienti, kteří berou léky, které utlumují imunitu, onkologičtí pacienti,...“ řekl hlavní lékárník Petra Horák. Kromě praktiků může léčbu indikovat i ambulantní specialista. A lidé, kterým covid-19 diagnostikují na odběrovém místě v motolské nemocnici, dostanou rovnou leták s kontaktními informacemi.

Ministerstvo zdravotnictví povolilo používání tohoto neregistrovaného léku na začátku března, výjimku udělilo pro 12 tisíc dávek preparátu. Lék je kombinací protilátek casirivimab a imdevimab, což jsou proteiny, které mají bránit vstupu viru do lidských buněk. V současnosti se používá v USA, Evropská agentura pro léčivé prostředky na začátku února zahájila jeho průběžné hodnocení. Jako první v Evropské unii se rozhodlo tento lék experimentálně používat Německo. Léčbu tímto lékem také na podzim podstoupil tehdejší prezident USA Donald Trump.

Kdo může lék dostat

Lék může dostat nakažený, který je straší dvanácti let a váží více než čtyřicet kilogramů. Kromě toho musí jít o rizikového pacienta, tedy toho, který splňuje jednu z následujících podmínek:

• stav po transplantaci solidního orgánu nebo transplantaci kostní dřeně
• systémové onemocnění pojivá s aktuálně probíhající kombinovanou imusupresivní léčbou nebo monoterapií kortikosteroidy,
• primární nebo sekundární imunodeficit se závažnou poruchou buněčné složky imunity,
• onkologické nebo hemato-onkologické onemocnění s aktuálně probíhající léčbou,
• vysoce aktivní autoimunitní neurologická onemocnění (skupiny myasthenia gravis, neuromyelitis optica, roztroušené sklerózy) léčená anti-CD 20 protilátkami nebo imunosupresivy,
• plicní hypertenze v dispenzární péči,
• diabetes mellitus I. typu,
• chronická renální insuficience v pravidelném dialyzačním programu,• chronická obstrukční choroba ve stadiu GOLD III a IV, intersticiální plicní onemocnění v dispenzární péči, bronchiální astma na biologické léčbě,
• trombofilní stav v dispenzární péči,
• nervosvalová onemocnění (zahrnuje i neurodegenerativní onemocnění postihující druhotně svalový aparát s domácí intermitentní nebo trvalou přístrojovou podporou ventilace,
• BMI vyšší než 40 nebo BMI vyšší než 35 v kombinaci s jedním z výše uvedených faktorů

X X X

Formace ruských letounů kolem Evropy zalarmovaly desetkrát stíhačky NATO

Neobvykle vysokou aktivitu ruských vojenských letounů zaznamenalo v pondělí hned několik evropských spojenců. Pohotovostní stíhačky NATO musely startovat v rozmezí necelých šesti hodin celkem desetkrát hned k šesti formacím ruských strojů včetně strategických bombardérů. „Zachycením několika skupin ruských letounů prokazujeme připravenost a schopnost střežit nebe spojenců 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, 365 dní v roce,“ konstatoval Andrew Hansen, z operačního štábu Velitelství vzdušných sil NATO v německém Ramsteinu.

NATO hlásí 350 ostrých startů stíhaček kvůli ruským vojenským letounům

Pohotovostní stíhačky NATO zaznamenaly v rozmezí necelých šesti hodin hned deset ostrých startů, takzvaných „Alfa Scramble“. Formace ruských strojů zachytily radary poblíž vzdušného prostoru Aliance na několika místech kolem Evropy. Nad severním Atlantikem, Severním mořem, Černým mořem i na Baltu.

Na severu musely vystartovat norské stíhačky F-16 ke dvěma skupinám ruských vojenských letounů poblíž norského pobřeží. První tvořily dva ruské strategické bombardéry Tu-142F Bear, které pokračovaly v letu jižním směrem. Kvůli tomu k nim posléze startovaly také britské a belgické pohotovostní stroje.

Později během dne norské F-16 startovaly k dvojici ruských bombardérů Tu-160 Blackjack nad mezinárodními vodami.
Podle ruského ministerstva obrany šlo v případě bombardérů Tu-160 o plánované rutinní lety nad Barentsovým a Norským mořem. „Dva strategické bombardéry dlouhého doletu provedly pravidelný let ve vzdušném prostoru nad neutrálními vodami. Let trval více než 8 hodin,“ citovala z oznámení ministerstva agentura Tass s tím, že bombardéry doprovázely stíhací stroje MiG-31.

Radary NATO také detekovaly tři ruské vojenské stroje blízko spojeneckého vzdušného prostoru nad Černým mořem. Musely k ním vystartovat postupně turecké, rumunské a bulharské stíhačky. Ruské stroje doprovázely dokud neopustily oblast.
Samostatně pak italské pohotovostní stroje Eurofighter, které v těchto týdnech střeží vzdušný prostor Pobaltí, opakovaně zachytily na Baltem formaci ruských letounů mířících do ruské exklávy Kalinigradu a zpět. Šlo o námořní hlídkový a protiponorkový stroj Iljušin Il-38 v doprovodu dvou ruských stíhaček.

Podle Hansena ruské stroje neměly podané letové plány, nekomunikovaly s řízením letového provozu a neměly zapnuté transpondéry vysílající jejich polohu a nadmořskou výšku pro řízení leteckého provozu. Operační střediska NATO v německém Uedemu a španělském Torrejonu k nim proto jako k neidentifikovaným a němým letounům musela vyslat pohotovostní stroje.

Ruské labutě i medvědi znovu krouží kolem evropských břehů a Aljašky

Podobně rušnou situaci řešilo velitelství NATO přesně před rokem, kdy muselo vyslat stíhačky několika zemí postupně k několika ruským strategickým bombardérům na cvičných dálkových letech kolem Evropy.
Obnovení podobných dálkových letů nařídil ruský prezident Vladimir Putin v roce 2008 jako odpověď na bezpečnostní hrozby, které „vyvíjejí ostatní vojenské mocnosti“.

Kreml tehdy oznámil, že se cítí ohrožen především plány USA na vybudování základen protiraketové obrany v Polsku a České republice. Po patnáctileté přestávce se tak tehdy Kreml vrátil k praxi z dob Sovětského svazu, přestože bojové hlídky bombardérů zrušil v roce 1992. Od té doby se objevují ruské bombardéry nejen kolem Evropy, ale také u severoamerických břehů.