iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Praktikům chybí vakcína, místo starších očkují starosty

Denně umírá v ČR na 200 lidí covidem. Blatný s Babišem nedokáží chránit živé lidi před covidem léky nebo dnes i očkováním. V ČR musí být živí ne mrtví. Ve středu přibylo v Česku 8 763 potvrzených případů covidu,.V nemocnicích leží 8 123 lidí, ve vážném stavu je 1 874 pacientů. Od začátku pandemie zemřelo s covidem už 25 450 lidí. A každým dnem jsou další. Kdy bude konec?

V nemocnicích leží s covidem 8 123 lidí, 1 874 hospitalizovaných je ve vážném stavu. Během středy se z nemoci vyléčilo 297 pacientů.
Vůbec nejvíce hospitalizovaných za celou dobu pandemie pak hlásily nemocnice v pondělí 15. března, a to 9 466. Nejvíce pacientů ve vážném stavu pak bylo minulé úterý (2 063). Celkový počet prokázaných případů nákazy novým koronavirem v Česku se blíží 1,5 milionu.

Nejpostiženější oblastí Česka je v současné době Česká Lípa, kde připadá 757 nakažených na 100 000 obyvatel. Situace je obdobná na Jindřichohradecku, kde na 100 000 obyvatel připadá 717 nakažených covidem.

X X X

ŠÉF PRAKTIKŮ ŠONKA KRITIZUJE BLATNÉHO A BABIŠE, MÍSTO DŮCHODCÚ OČKUJÍ STAROSTY

Není morální místo osmdesátníků očkovat starosty, míní lékař Petr Šonka
Vakcíny mají praktičtí lékaři stále nedostatek, řekl Rádiu Impuls předseda sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Situace v Česku je podle něj lepší než před měsícem, systematickou distribuci vakcínu stát ale ještě nezařídil. Kritizoval také očkování starostů a vedení Pardubického kraje, přestože vakcíny ještě nedostali prioritní pacienti.

„Situace je lepší než před měsícem, ale není ani zdaleka tak dobrá, jako bychom si přáli a jak by potřebovali ohrožení pacienti“ uvedl hned na začátek Šonka. Distribuci vakcín stále podle něj provází komplikace.
Očkování podle předsedy sdružení probíhá příliš pomalu. „Já jsem byl jeden z pěti šťastných lékařů, kteří v tomto týdnu dostali zásoby vakcín. Je nás tady přes 200 lékařů, kteří by rádi očkovali,“ řekl.

Nechte nás očkovat, napsali hejtmanovi rozzlobení praktičtí lékaři

Petr Šonka také ve vysílání podpořil otevřený dopis lékařky Kateřiny Nechvátalové, který kritizuje nesystematičnost distribuce vakcíny, její nedostatek a také přednostní očkování starostů a dalších členů managementu Pardubického kraje. Region je totiž v proočkovanosti třetí nejslabší v Česku.

„Pan hejtman zcela nepokrytě očkuje profesní skupiny, které vůbec nejsou zahrnuty v očkovací strategii,“ uvedl Šonka. Zpochybnil i argumentaci hejtmana Martina Netolického o vytvoření kolektivní imunity zaměstnanců komunálních služeb. Organizaci zdravotnictví by měl podle Šonky nechat Netolický epidemiologům.

„Připadá mi amorální neočkovat osmdesátníky, nechat je na holičkách a přitom očkovat skupiny, pro které se rozhodne pan hejtman,“ uvedl. Šonka by zároveň od Netolického, jako právníka, očekával, že bude ctít pravidla.

X X X

Do hospody pouze po očkování? Přemýšlíme o tom, řekl britský premiér Johnson

Vstup do některých britských hospod by mohl být podle premiéra Borise Johnsona podmíněn předložením vakcinačního certifikátu. Země by podle něj také mohla ještě zpřísnit cesty z Francie, aby tak došlo k zabránění šíření nových variant covidu ze zbytku Evropy.

Johnson míní, že některé hospody by mohly po zákaznících vyžadovat potvrzení o očkování. Podle Reuters je to myšlenka, která byla dříve považována za nepravděpodobnou. V Británii dostalo do středečního dne první dávku vakcíny proti covidu podle oficiálních statistik 28 653 523 lidí, což je nejvíc v Evropě. Přes 2,5 milionu Britů dostalo i druhou dávku. V zemi, která má zhruba 67 milionů obyvatel, tak sílí volání po rychlejším otevírání ekonomiky.

Johnson ve středu vyjádřil názor, že „základní koncept očkovací certifikace by nám neměl být zcela cizí“. Poukázal na to, že například chirurgové musí být očkováni proti žloutence typu B.

Na otázku, zda by mohlo být vyžadováno potvrzení o očkování také od běžných občanů mířících do hospody, premiér odpověděl: „Myslím, že to je něco, co by mohlo záležet na každém hospodském.“ Veřejnost podle něj o takových otázkách „hluboce přemýšlí“.

Británie očkuje rychle díky chamtivosti a kapitalismu, řekl premiér Johnson

„Lidé, lidské bytosti, instinktivně poznají, když je něco pro ně nebezpečné a nepříjemné, a vidí, že covid je kolektivní hrozbou, a chtějí po nás jako po své vládě a po mně jako po premiérovi, abychom podnikli všechny kroky pro jejich ochranu,“ řekl Johnson.

Ještě minulý týden, když představoval harmonogram rozvolňování pro Anglii, Johnson vyloučil, že by vláda zavedla systém vakcinačních pasů. Někteří ministři ale upozornili, že nějaké průkazy o očkování by Britové mohli potřebovat například pro cesty do zahraničí.

Další omezení cestování?

Johnson rovněž naznačil, že by Británie mohla ještě zpřísnit omezení příjezdů z Francie kvůli mutacím koronaviru.
Británie zakázala nejméně do 17. května cesty do zahraničí s výjimkou cest za účelem práce, studia nebo ze zdravotních důvodů. Ministři mají opatření zhodnotit v dubnu.

Dovolené v cizině se odkládají. Anglie zpřísňuje, za vycestování bude pokuta

Podle Johnsona situace na kontinentě vypadá obtížně. Premiér naznačil, že Británie by mohla zavést povinnost testování pro autodopravce přijíždějící z Francie, i když by to mělo dopad na obchodní toky. „Myslím, že nyní se musíme ve vší vážnosti podívat na situaci u Lamanšského průlivu. Obávám se, že nemůžeme vyloučit přísnější opatření a zavedeme je, pokud to bude nutné,“ řekl Johnson.

X X X

HEJTMAN ČERVÍČEK ŘEŠÍ ÚTĚK LÉKAŘŮ Z NEMOCNICE V JIČÍNĚ, NEVHODNÉ VEDENÍ?

Z nemocnice v Jičíně odchází několik lékařů, slova o šikaně vedení odmítá
Přesně po roce se v Oblastní nemocnici Jičín znovu vyhrotily spory mezi některými lékaři a vedením. Část lékařů obvinila vedení ze šikany a špatné komunikace a oznámila odchod. Přitom už loni téměř totožní lidé požadovali kvůli údajné nedostatečné komunikaci či nekompetentnosti vedení odvolání ředitele nemocnice.

Ředitel jičínské nemocnice Tomáš Sláma obvinění stejně jako loni odmítá. „Je to pokračování toho, co jsme tu měli před rokem,“ sdělil MF DNES.

V čele loňských kritiků byl tehdejší náměstek ředitele Jiří Nový, který po nevydařeném puči místo opustil a stal se zástupcem primáře interny. Právě Nový je aktérem i současné vzpoury, navíc je jedním ze šesti lékařů, kteří nemocnici opustili či opustí. Na odchodu jsou také zástupce primáře ARO Martin Dvořák a primář interny Jiří Cyrany.
Podle toho se situace za poslední rok ještě zhoršila. „Ředitel se od té doby mstí. V posledních měsících stupňuje svůj tlak bez ohledu na epidemii,“ řekl Cyrany portálu Seznam Zprávy.

Sláma takový výklad odmítá. Podle něj měly interna a ARO v posledních pěti letech postavení naopak nadstandardní.
„Dostaly nejvíce financí a nabralo se tam nejvíce lidí. Nevím o tom, že bychom jim škrtli jakékoliv cesty. Oni se nevyjádřili nijak konkrétně, co si pod pojmem šikana představují. Už rok máme covid a napsat v tuto chvíli něco takového, je směšné,“ odmítl kritiku ředitel Tomáš Sláma.

V Jičíně se šíří panika

Odchod šesti lékařů a varování před „personální devastací nemocnice“ vyvolalo v Jičíně téměř paniku. Na nemocnici i na městský úřad se obracejí místní, vznikla dokonce petice, která žádá stabilizaci personální situace a zachování kvality zdravotní péče.

Exodus lékařů?

Jičínská nemocnice má nyní 112 lékařských úvazků, které zajišťuje 130 lékařů. Podle ředitele Tomáše Slámy je to významně více než u srovnatelných nemocnic v okolí. Odejít se chystá 6 lékařů. Vedení nemocnice i radnice odmítá slova o exodu lékařů, naopak prý mají nadstav. Na nového primáře interny již nemocnice vypsala konkurz.

„Sháníme vhodného kandidáta. Současně evidujeme obvyklý počet žádostí o přijetí do pracovního poměru na podzim, po úspěšném absolvování studií, tedy jako každý rok. Sesterských úvazků je 537, výpovědi nejsou,“ zdůraznil ředitel.
„Vedení nemocnice pro mnohé lékaře z jejich pohledu vytvořilo zcela neúnosné pracovní prostředí, které je příčinou jejich odchodů. Žádáme všechny představitele, kteří mohou ovlivnit situaci v Oblastní nemocnici v Jičíně: Zabraňte masivnímu odchodu lékařů a zdravotních sester,“ napsali v petici manželé Anna a Jan Bartoníčkovi z Jičína, kteří se dopisem obrátili i na hejtmanství.

Slova o exodu lékařů ředitel odmítá. Podle něj dosavadní odchod některých lékařů s obviněními nesouvisí.

„Dosud nám odešli tři lékaři, ale byli mladí, kteří tu byli kvůli atestaci. Je celkem běžné, že po absolvování povinné praxe jdou do soukromé sféry. Jedna lékařka mi řekla, že odchází do Fakultní nemocnice v Hradci Králové a až si tam udělá druhou atestaci, že se zase vrátí, protože tady bydlí,“ tvrdí Sláma.

Starostu Jičína Jana Malého (ANO) situace nechává chladným. Podle něj jde o mediální bublinu, která neobjektivními zprávami pouze straší veřejnost.

„Napsal to pan Nový a pan Dvořák, který odchází do Nymburka dělat zástupce primáře interny. Ale proč se nikdo neptá primářů z chirurgie, gynekologie, dětského oddělení nebo z ušního?“ podivil se starosta. Stejně jako před rokem, kdy se za vedení nemocnice postavilo 15 z 18 primářů, i nyní většina lékařů v nemocnici stojí za ředitelem Slámou. Masivní exodus starosta Malý neočekává.

„Do této doby bylo na interně 26 lékařů, v Trutnově jich je 9. Máme tu 6 kardiologů. To je podle mě nadstav. Opravdu se nám tu nic nezhroutí,“ uklidňuje emoce Malý.

Ostatní lékaři se vedení zastali

Někteří lékaři v reakci na zprávy v médiích sepsali vlastní prohlášení, které zaslali kolegům i představitelům kraje.
„Mám-li se vyjádřit za sebe, nikdy jsem od současného vedení nepocítila šikanu či házení klacků po nohy. Podmínky pro vykonávání svého povolání vnímám jako velmi uspokojivé, s většinou kolegů z naší nemocnice tvoříme dlouhodobě stabilní a sehraný tým. Mrzí mě, že v této pro všechny náročné době jste vtahováni do řešení našich vnitřních problémů,“ napsala lékařka Klára Peštová z gynekologicko-porodnického oddělení.

„Překvapují mne ambice některých kolegů, destabilizovat pověst kvalitně fungující nemocnice právě nyní. Z mé pozice nemám vůči vedení ani ty nejmenší výhrady,“ napsal ortoped Jan Charvát.

Vysvětlení chtělo po kraji i město Nový Bydžov. Tamní nemocnice totiž spadá pod jičínskou. Ředitel Sláma tento týden situaci vysvětloval na zasedání novobydžovského zastupitelstva.

Radnici uklidňoval i šéf krajského zdravotnictví Zdeněk Fink (HDK): „V žádném případě není odchodem několika lékařů, ať již uskutečněných, nebo jen hrozících, ohrožena kvalifikovaná léčebná a diagnostická péče v žádné pobočce a v žádném oddělení jičínské nemocnice.“ Situaci kromě Finka několikrát řešil i hejtman Martin Červíček (ODS), další jednání má s oběma stranami v příštím týdnu.

X X X

SÚKL během týdne zaznamenal čtyři podezření na úmrtí po očkování

Státní ústav pro kontrolu léčiv za poslední týden zaznamenal čtyři případy úmrtí, která nastala po očkování proti covidu. Celkem jich eviduje 25. K úternímu večeru lidé nahlásili 2 288 podezření na nežádoucí účinky po očkování, což je o 365 více než před týdnem.

SÚKL během týdne zaznamenal čtyři podezření na úmrtí po očkování

Státní ústav pro kontrolu léčiv za poslední týden zaznamenal čtyři případy úmrtí, která nastala po očkování proti covidu. SÚKL eviduje celkem 25 úmrtí. K úternímu večeru lidé nahlásili 2 288 podezření na nežádoucí účinky po očkování, což je o 365 více než před týdnem.

SÚKL hlášení odeslal do evropské databáze nežádoucích účinků, kde se případy posuzují. Ústav zároveň ve čtvrteční zprávě uvedl, že všechna hlášení o úmrtích jsou v Česku důkladně hodnocena a následně je posuzuje také výbor Evropské agentury pro léčivé prostředky (EMA), ve kterém má Česko své zástupce.

„Stejně jako u ostatních hlášení se i v těchto případech jedná pouze o podezření na vztah k očkování, časová souvislost rozhodně nemusí znamenat souvislost příčinnou,“ píše ve zprávě SÚKL. Kdyby výbor EMA došel k závěru, že mezi přípravkem a reakcí existuje příčinná souvislost, může například změnit jeho registraci.

Nejčastější reakce horečka či únava

Podle dosavadních zpráv EMA k vakcínám firem Pfizer/BioNTech a Moderna byla většina úmrtí vysvětlena zhoršením už existujících nemocí. I v případě vakcíny AstraZeneca EMA uvedla, že nezvyšuje riziko vzniku krevních sraženin, které některé země v ojedinělých případech zaznamenaly.

Lidé hlásí i podezření na další nežádoucí účinky vakcín proti covidu, nejčastěji popisují reakce jako horečka, zimnice, únava, reakce v místě vpichu nebo příznaky chřipky. Pět set lidí nahlásilo neurologické příznaky jako je mravenčení či závrať. Ve dvou případech lidé nahlásili příznaky svědčící ovlivňování jater a žlučových cest.

SÚKL ve své zprávě také upozornil, že mohou být také nahlášeny nežádoucí účinky, které nejsou správně pojmenovány.
SÚKL zaznamenal již 21 podezřelých úmrtí po očkování na covid

Celkový počet hlášených podezření se liší od součtu jednotlivých reakcí. Jedno hlášení může obsahovat i více reakcí, mohou se duplikovat a nějaký čas si vyžádá také zpracovávání došlých hlášení.

Ve výpisu reakcí jsou zahrnuta všechna hlášení, která byla zhodnocena a zadána do Centrální databáze nežádoucích účinků SÚKL vždy k úterní půlnoci. Vzhledem k tomu, že mohou být zjištěny duplicity, se může navíc počet později měnit.
K úternímu večeru, ke kterému je i aktuální hlášení nežádoucích účinků, dostalo v Česku obě potřebné dávky vakcíny zhruba 384 800 lidí, aspoň jednu dávku očkovací látky dostalo 1 033 273 lidí. V Česku se zatím očkuje třemi vakcínami, a to od firem Pfizer/BioNTech, Moderna a AstraZeneca.

X X X

Když ženino NE nestačí. Bez násilí není znásilnění, říká české právo

Strach, slzy a slovo „ne“. Většina lidí by po takových reakcích protějšku během pohlavního styku přestala. Pro některé to však překážkou není. Dopouští se pak znásilnění? Podle zdravého rozumu ano, zákony to vidí jinak. Znásilnění je v Česku stále podmíněno použitím násilí či jeho pohrůžkou, případně zneužitím bezbrannosti. Že to nestačí, popisuje advokátka Lucie Hrdá na příběhu své klientky.

Chce sex. Zamykal ji v domě, takže ani nemohla utéct. Pak to nevydržela a řekla mu ‚já nechci, ale pokud ti to nestačí, tak si udělej, co chceš‘,“ popisuje Hrdá.
Sex bez souhlasu je vždy znásilnění. Neziskovky usilují o změnu legislativy

Pachatel na ní po těchto slovech vykonal pohlavní styk.

„Plakala u toho, prosila ho, ať to nedělá, odstrkovala ho. On se jí potom omluvil, dokonce jí psal zprávy, takže máme doklady, že ji znásilnil a že se za to omlouvá,“ říká Hrdá.

Dotyčný však byl zproštěn obžaloby. A to proto, že podle českého práva nepoužil násilí. A překročení nesouhlasu a slova „ne“ podle stávajícího výkladu znásilnění neznamená. A to ani když oběť pláče, prosí a snaží se pachateli vymanit. Nyní už je rozsudek pravomocný.

Současné změní zákona o znásilnění

§ 185 trestního zákoníku klasifikuje znásilnění jako čin, kdy někdo jiného násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy donutí k pohlavnímu styku, nebo kdo k takovému činu zneužije jeho bezbrannosti.

Pachateli hrozí trest odnětí svobody na 2 roky až 10 let, pokud uvedený čin spáchal na dítěti nebo se zbraní. Na 5 až 10 let bude potrestán, spáchá-li trestný čin znásilnění na dítěti mladším 15 let nebo v zařízení, kde je omezována osobní svoboda, nebo způsobí oběti těžkou újmu na zdraví.

Odnětí svobody na 10 až 18 let hrozí, pokud pachatel svým činem způsobí smrt.

Pláč a nesouhlas? Nestačí

Jak Hrdá podotýká, Česká republika je zavázána mezinárodními smlouvami, podle kterých bychom trestní zákoník změnit měli tak, aby se nedostatek souhlasu v nějaké formě považoval za skutkovou podstatu znásilnění.
Sex bez souhlasu je vždy znásilnění. Neziskovky usilují o změnu legislativy

„To, že někdo pláče, říká při sexu ‚ne‘ a prosí, je podle mého názoru už jasné použití násilí a převahy, navíc se tam ještě operuje s bezbranností, kterou v takový okamžik žena zažívá,“ podotkla Hrdá.

Zneužití bezbrannosti pak součástí skutkové podstaty znásilnění je, stejně jako pohrůžka násilím nebo jeho použití.
I bezbrannost však může být pro soudy sporná, neboť komentář trestního zákoníku pojem vykládá jako situaci, kdy oběť nechápe pachatelovo jednání a není schopna domyslet jeho důsledky.

„To je ale v praxi nedostačující, protože plno lidí je schopno následky domyslet a chápou, co pachatel činí, nejsou ale schopni adekvátně reagovat,“ podotýkají neziskové organizace v čele se spolkem Konsent a organizací Amnesty International, které připravily petici za změnu zmíněného zákona.

Změna by byla vhodná také podle právničky Veroniky Ježkové z organizace proFem, která se zabývá pomocí obětem domácího a sexuálního násilí. „Na rozdíl od dosavadní konstrukce znásilnění, kladoucí důraz na objektivní stránku činu, zohledňuje tato změna (navržená v petici, pozn. red) subjektivní stránku, kdy není přítomen souhlas oběti a kdy pachatel neměl důvod se domnívat, že souhlas přítomen byl,“ uvedla.

Podotýká, že změna by bylo přínosná zejména proto, že by zákon už nekladl před oběť povinnost bránit se, respektive prokazovat, proč se náležitě nebránila.

Během situace, která se naprosto vymyká normálu, je totiž běžné, že oběť ztuhne a bránit se nemůže, protože je paralyzovaná strachem. Často se nemůže hýbat, nemůže křičet, zažívá intenzivní strach o vlastní život kvůli přítomnosti pachatele.

Jak poznat, že mám souhlas k sexu?

Abyste mohli mít sex, musíte si být jisti, že osoba, se kterou chcete mít sex, chce mít také sex s vámi. Tedy že sex je pro oba zcela dobrovolný. Signály mohou být verbální i neverbální. Máte-li pochybnosti, zeptejte se. Souhlas v jistém smyslu znamená, že obě strany mají odpovědnost zajistit, aby byl sex dobrovolný.
Zdroj: Konsent

Zákon o klasifikaci znásilnění jako pohlavního styku bez souhlasu má již dvanáct evropských států – Belgie, Chorvatsko, Kypr, Dánsko, Německo, Řecko, Island, Irsko, Lucembursko, Dánsko, Švédsko a Velká Británie.

Pachatelé nejčastěji odchází s podmínkou

Přestože je podle výzkumů neziskových organizací v Česku ročně znásilněno 12 tisíc lidí, z nichž 90 procent tvoří ženy, nahlášeno je podle statistik každý rok jen zhruba 600 případů. Průměrně tak dochází k 34 znásilněním denně, přičemž policie se dozví o jednom či dvou.

Až 90 procent obětí si přitom nese dlouhotrvající následky. Mezi nejčastější patří posttraumatická stresová porucha. Ta se projevuje například poruchami spánku, soustředění či paměti nebo úlekovými reakcemi. Mezi další příznaky patří deprese, úzkostná porucha, obsesivně-kompulzivní porucha, depersonalizace nebo závislosti.

Tresty pro pachatele jsou i přes devastující povahu činu velmi nízké. Většina jich od soudu odchází s podmínkou. Data pro rok 2020 ještě nejsou k dispozici, ale za rok 2019 bylo odsouzeno pro trestný čin znásilnění 221 lidí. Z toho bylo 106 nepodmíněných trestů odnětí svobody a 113 podmínek, zbytek může tvořit vyhoštění, finanční trest či upuštění od trestu.
Ta vůbec největší část znásilnění však stále zůstává nenahlášená.
Souhlas je vše. Policie srovnává sex a pití čaje:

X X X

Van Goghův sto let ukrytý obraz má kupce, za dílo zaplatil téměř 350 milionů

Obraz nizozemského malíře Vincenta van Gogha, který byl přes sto let ukrytý v soukromé sbírce, se ve čtvrteční pařížské dražbě prodal za třináct milionů eur (341 milionů korun). Lidé mohli v online aukci přihazovat také z New Yorku a Hongkongu.
Aukční dům Sotheby’s odhadoval cenu díla s názvem Pouliční výjev na Montmartru na pět až osm milionů eur (131 až 210 milionů korun). Autor ho namaloval v roce 1887, když spolu se svým bratrem Theem pobýval ve francouzském hlavním městě.

Malba zobrazuje do sebe zaklesnutý pár procházející se podél ohrady před legendárním Pepřovým mlýnem, který stával na pařížském kopci Montmartre. Zhruba od roku 1920 byla v soukromé rodinné sbírce a nyní je to poprvé, co byla veřejně vystavena.

„Velice málo van Goghových obrazů z jeho montmartrovského období zůstává v soukromých rukou, většina ze série je nyní v držení prestižních muzejních sbírek po celém světě,“ uvedla v prohlášení zástupkyně aukčního domu Sotheby’s Aurélie Vandevoordeová.

Van Gogh strávil v Paříži dva roky. Město opustil v roce 1888, když se mu zajedlo příliš hektické životní tempo metropole. Přemístil se poté do jižní Francie, kde si v návalu šílenství uřízl část ucha. V roce 1890 spáchal poblíž Paříže sebevraždu.

X X X

Projíždět Prahou po nábřežích budou smět jen místní, plánuje magistrát

Pražský magistrát začal v souvislosti s úpravami Smetanova nábřeží připravovat nový dopravní režim. Výrazně omezí automobilovou dopravu na obou březích Vltavy – na pravém po nábřeží do Křižovnické ulice a na levém na Malostranském náměstí a v Karmelitské ulici, a to v obou směrech. Řidiči odjinud tudy budou mít zakázaný průjezd.

Omezení by mělo platit pouze pro „nemístní“ řidiče, kteří Smetanovo nábřeží, Křižovnickou, Malostranské náměstí a Karmelitskou používají k přesunu do jiných částí města. Vedení Prahy chce kontrolovat jednotlivá vozidla pomocí monitoringu registračních značek.

„Pomocí systému, jenž by sledoval provoz a který by byl umístěn na Malostranském a Křižovnickém náměstí, by se detekovaly značky aut. Podle nich by se zjistilo, zda tam auto má povolení projíždět, nebo ne,“ říká náměstek pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě).

Těm, kteří oblastí projedou bez oprávnění, by hrozila pokuta.

Obyvatelé Prahy 1, 2 a 5 budou moci stále projíždět skrz Malou Stranu a Staré Město podle potřeby. Vjezd, ale nikoli průjezd, bude umožněn i ostatním, jen se budou muset vrátit stejným směrem, jakým přijeli. Opatření by tak zasáhlo převážně ty, kteří skrz centrum projíždějí třeba z Karlína na Smíchov. Radní také zvažují povolit průjezd těm, kdo si v oblasti zaplatí krátkodobé stání na fialových a oranžových zónách.

Vedení města si od omezení dopravy slibuje především zrychlení osmi tramvajových linek, které tudy projíždějí, a lepší využití veřejného prostranství podél řeky a v historickém centru. Nový režim by také měl snížit hluk, emise a zvýšit bezpečnost pro chodce.

Magistrát s Prahou 1 začal pracovat na omezení dopravy v centru

„Smetanovo nábřeží a Malá Strana patří mezi nejkrásnější a nejcennější místa v Evropě. I když politici o jejich ochraně mluví už desítky let, stále jsou tranzitním místem pro automobilovou dopravu. V centru mají mít Pražané možnost žít a dýchat čistý vzduch a používat ty druhy dopravy, které bez emisí přepraví nejvíce lidí. To jsou především tramvaje,“ vysvětluje Scheinherr.

Na projektu se bude podílet i Praha 1, která v minulosti omezení dopravy na Smetanově nábřeží kritizovala, nicméně současnou koncepci podporuje. O přesné podobě dopravního omezení je ale podle starosty Prahy 1 Petra Hejmy nutné ještě jednat. „Je potřeba vnímat, jak přesně se omezí tranzitní doprava a které skupiny obyvatel budou mít možnost jet bez poplatků na toto území,“ zdůrazňuje Hejma (STAN).

Doprava jako kapalina

Návrh na omezení dopravy v centru při současném stavu pražské infrastruktury vnímá skepticky odborník z Fakulty dopravní Českého vysokého učení technického v Praze Zdeněk Lokaj.

„Dlouhodobě říkám, že není možné řešit pouze jednu část, to znamená třeba Smetanovo nábřeží, ale je nutné řešit oblast Prahy 1, 2, 5 a Prahy 8. Doprava se chová jako kapalina, a když ji někde ucpete, tak se vám projeví někde jinde. Alfou a omegou toho všeho je, že Praha přijímá restrikce a chce nějakým způsobem regulovat provoz v centru, což je pochopitelné, ale bohužel mnoha řidičům nedává alternativu,“ říká Lokaj.

„Problém je v tom, že není dostavěná základní infrastruktura, to znamená městský okruh, pokračování tunelového komplexu Blanka směrem na Balabenku a do Štěrbohol,“ zdůrazňuje.

Praha ukázala vizi Smetanova nábřeží: dřevěné plochy a jednotné zahrádky

Nový dopravní režim by podle Scheinherra mohl začít fungovat už na podzim, kdy se začne stavět nová tramvajová zastávka Karlovy lázně ve směru k Palachovu náměstí. Její stavba je jednou z prvních plánovaných úprav Smetanova nábřeží. Přestavba čeká i stávající zastávku Karlovy lázně v opačném směru, která umožní bezbariérový nástup.

O kousek dál proti proudu Vltavy dojde ke zrušení zastávky Národní divadlo u Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a k jejímu přesunu na Masarykovo nábřeží k Žofínu. Úpravy počítají také s novou zelení a lepšími podmínkami pro chodce a cyklisty.
„Diskuse o podobě a funkci Smetanova nábřeží běží více než deset let. Chystaná opatření proto vnímám jako správný krok. Celkové řešení je velmi dobře promyšlené. Věřím, že tato úprava nás opět posune k západním velkoměstům, která si často bereme za příklad,“ dodává k projektu ředitel Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč.

X X X

Klíšťovou encefalitidou se nakazilo nejvíc lidí od 2012, ubylo boreliózy

V Česku se loni klíšťovou encefalitidou nakazilo nejvíc lidí od roku 2012. Případů onemocnění bylo 854, což je i o 80 více než v roce 2019. Zdravotníci ale zaznamenali méně případů lymské boreliózy, kterou také přenášejí klíšťata. Nejvíce nemocných bylo v Jihočeském kraji a na Vysočině. Vyplývá to z údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) roste zájem lidí o očkování proti encefalitidě.

Počet případů klíšťové encefalitidy stoupá od roku 2015. Tehdy jich SZÚ zaznamenal 355, loni to bylo zhruba dvaapůlkrát více. Naopak počet případů lymské boreliózy v posledních dvou letech klesal. Loni se jí nakazilo 3 710 lidí, zhruba o 390 méně než v roce 2019 a také nejméně za posledních pět let.

V první fázi připomínají chřipku

Borelióza způsobená bakteriemi se léčí antibiotiky, u virové encefalitidy je možné jen mírnit příznaky. V první fázi připomínají chřipku, objeví se bolest svalů, slabost a zvýšená teplota. Po několika dnech zlepšení se pak může projevit silná bolest hlavy, světloplachost a zvracení. Komplikací choroby může být postižení nervů, obrna horních končetin nebo poruchy sluchu.

Také u boreliózy se nejčastěji objeví nejdříve únava, bolest hlavy a teplota. Typickou červenou skvrnu s vybledlým středem kolem místa přisátí klíštěte má asi jen polovina pacientů. V druhé fázi nemoci mohou být postiženy klouby, centrální nervový systém a někdy také srdce.

Proti klíšťové encefalitidě je možné se očkovat. Vakcínu je třeba opakovat třikrát, chrání už po druhé dávce za 14 dní. Cena jedné dávky se pohybuje kolem 800 až 1 000 korun, u jednotlivých lékařů či v očkovacích centrech se může cena lišit.
Na vakcinaci přispívají z fondů prevence zdravotní pojišťovny zpravidla částky od několika stovek po 1 500 korun. Proti borelióze vakcína není. Podle VZP, která je na tuzemském trhu největší zdravotní pojišťovnou, zájem o očkování proti encefalitidě roste.
Loni o příspěvek zažádalo asi 153 400 jejích klientů, meziročně asi o 18 100 více. Pojišťovna jim loni vyplatila asi 106,2 milionu korun, tedy asi o 38,6 milionu více než v roce 2019.