iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Kdy Merkelová vymění Leyenovou? Ostuda Německa v EU

Velké Německo, které po prohrané Hitlerově válce se rychle díky Americe vzchopilo a dnes je uznávané ve světě. V zemi má nepochybně schopnější lidi, politiky i další odborníky, kteří by měli znovu postavit na nohy celou Evropu a EU, aby byla příkladem pro celý svět. S Leyenovou to nejde a nepůjde, což určitě ví i kancléřka Merkelová.

Měla by se rychle odpoutat od kamarádství s Leyenovou a jednat, jako významná světová kancléřka, která do chemické války s covidem postaví nového, schopného, významného politika Německa. Celá Evropa i svět to potřebují na vítězství s covidem. Cestu k tomu ukázali i Johnson s britskou královnou.

X X X

Scheisse. Německý vicekancléř vybuchl vzteky, kritizoval EU kvůli vakcínám

Výhrady k nedostatku vakcín objednaných Evropskou unií (a možná také blížící se parlamentní volby) způsobily nečekané napětí na pondělní schůzi německého kabinetu. Obvykle rezervovaný ministr financí Olaf Scholz podle německých médií vybuchl vzteky a tvrdě se pustil do předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Padala přitom i sprostá slova.

Pondělní jednání kabinetu probíhalo v nezvykle napjaté atmosféře. Vicekancléř a ministr financí Scholz, který je kandidátem Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) na kancléře, během něho vybuchl vzteky. „Byla opravdu na h..no,“ prohlásil o unijní objednávce vakcín. Rozčilený Scholz též řekl, že nemá náladu „opakovat tuhle s...ku“ během německé očkovací kampaně, píše deník Bild s odvoláním na účastníky schůze.

Ministr původně předsedkyni EK von der Leyenovou, jež je členkou koaliční Křesťanskodemokratické unie (CDU), nejmenoval, později však zmínil i ji a obvinil Brusel, že jen připravuje „další bordel“. Kancléřka Angela Merkelová, která do té chvíle prý nechávala vicekancléře, ať vypustí páru, začala bývalou německou ministryni obrany bránit.

Trumf renovace a sanaceProvádíme komplexní sanace vlhkého zdiva, stavební a zednické práce již od roku 1996.

Předsedkyně SPD Saskia Eskenová potvrdila v rozhovoru pro stanici RTL, že se na schůzi skutečně „nahromadil hněv“. „Olaf Scholz se takovým způsobem často neprojevuje,“ uvedla o spolustraníkovi.
Podle listu Tagesspiegel spor naznačuje, že už ve skrytu probíhá volební kampaň před zářijovými volbami do Bundestagu. Jako kandidát SPD na kancléře je Scholz pod tlakem, aby působil rozhodněji a vytyčil „jasné hrany“.

Podle Bildu ale vůči postupu Evropské komise při objednávkách vakcín zaznívá kritika i ze strany ministrů kancléřčiny CDU. Ministr zdravotnictví Jens Spahn měl opakovaně vyjadřovat pochybnosti o schopnosti evropské komisařky pro zdraví Stelly Kyriakidesové zajistit dodávky od výrobců vakcín. Zatímco Spahn se přímo dovolá šéfovi americké farmaceutické společnosti Pfizer, kyperské političce společnosti „ani nezvedají telefon“, píše bulvární deník.

Celkově se nic nepokazilo, tvrdí Merkelová

Merkelová nicméně tvrdí, že během očkovací kampaně se „celkově nic nepokazilo“. Vysloužila si za to silnou kritiku německých médií. „Pokud by se celkem nic nepokazilo, pak by bylo dost vakcíny pro starší lidi a lidé v pečovatelských domech by nemuseli umírat jako mouchy,“ neskrýval pobouření server Focus.

Leyenová ohledně smluv zřejmě vědomě lhala. Nebo nevěděla, co v nich je

Evropská komise se hájí, že problémy s nedostatečným množstvím vakcín nevznikly na její straně, ale vychází z nedostatku výrobních kapacit. Šéf německé společnosti BioNTech i šéf společnosti AstraZeneca však uvedli, že EU si objednala vakcíny příliš pozdě a společnosti už neměly čas na poptávku dostatečně pružně zareagovat, zvláště když měly i jiné zájemce.
Von der Leyenová však vysvětlení AstraZenecy odmítá jako nepřesvědčivé. Od společnosti žádá co nejrychlejší dodání slíbených dávek. Spor vyvolal i napětí mezi Británií a EU. Kyriakidisová uvedla, že smlouva s firmou AstraZeneca počítá s tím, že když nebude stačit produkce ze závodů, které má AstraZeneca v unijních zemích, mohou ji nahradit vakcíny z těch britských. Firma i britská vláda to odmítají.

X X X

STÍŽNOST ŠÉFA RAKOUSKA KURZE NA LEYENOVOU

Vakcíny se v EU rozdělují nespravedlivě, stěžuje si Rakousko

Vakcíny proti covidu nejsou v Evropské unii rozdělované spravedlivě podle počtu obyvatel jednotlivých států, jak se členové bloku původně dohodli. Na tiskové konferenci to v pátek prohlásil rakouský kancléř Sebastian Kurz, který porovnával údaje z Rakouska s čísly některých dalších členských zemí včetně České republiky.

Podle Kurze některé členské země zřejmě uzavřely separátní dohody s výrobci vakcín. Rakouský kancléř proto vyzval EU k větší transparentnosti a nápravě současného stavu. „Pokud by distribuce pokračovala tímto způsobem, vedlo by to k výraznému nerovnému zacházení, kterému musíme zabránit. Všech 450 milionů Evropanů musí dostat šanci vrátit se do léta k normálu,“ napsal Kurz na svém Twitteru.

Určité státy podle něj získají dostatečný počet očkovacích látek k imunizaci celého svého obyvatelstva již v květnu, zatímco jiné až koncem léta či na podzim, poznamenal Kurz. Uvedl například, že Malta obdrží do konce června třikrát více dávek v přepočtu na počet obyvatel než Bulharsko, Chorvatsko pak za stejnou dobu získá dvakrát méně než Nizozemsko.

Vyzval proto k nápravě současného stavu a k větší transparentnosti ohledně distribučního procesu mezi jednotlivými státy.
Nový klíč distribuce

Evropská komise rozděluje vakcíny ze společných nákupů mezi země podle počtu jejich obyvatel s cílem umožnit všem stejné výchozí podmínky. Mluvčí unijní exekutivy v pátek uvedl, že státy nemusejí využít všechny své přidělené dávky.
„Je možné, že na základě diskusí mezi členskými státy je se společností dojednán nový klíč distribuce vakcín,“ uvedl mluvčí Stefan De Keersmaecker možnou příčinu nerovného rozdělování očkovacích látek.

EU vyvezla miliony dávek vakcín. A vy je blokujete, vyčítá Británii a USA

Například Maďarsko nedávno uvedlo, že nehodlá využít své právo na nákup všech vakcín od firmy Moderna, což dává šanci na jejich nákup dalším zemím. Členské země také mohou poskytnout větší podíl ze společných nákupů státům, které jsou v těžké situaci, z čehož v průběhu března těží například Česko, které získalo 100 000 vakcín z navýšené dodávky firem Pfizer a BioNTech.

Separátní smlouvy s výrobci mluvčí komentovat odmítl. Komise se přitom v minulých měsících k některým individuálním kontraktům s firmami dodávajícími celé EU, které uzavřelo například Německo, vyjadřovala kriticky.
Státy by si podle komise měly během prvního čtvrtletí mezi sebe rozdělit okolo 100 milionů dávek schválených vakcín, ve druhém kvartále to pak má být zhruba trojnásobek. Mluvčí EK v pátek zopakoval, že toto množství by mělo stačit ke splnění cíle, jímž je naočkovat 70 procent dospělých lidí v EU do konce léta.

X X X

K ČEMU JSOU V EU JOUROVÁ A CHARANZOVÁ? PROČ TO RYCHLE NEZAŘÍDÍ?

Babiš si stěžuje na nepředvídatelné dodávky vakcín. Chce změnu po EU

Dodávky vakcín mají být v Evropské unii do proočkování 70 procent dospělého obyvatelstva distribuovány přísně podle počtu obyvatel jednotlivých zemí. Premiér Andrej Babiš to řekl v souvislosti s v sobotu zveřejněným dopisem pěti premiérů členských zemí EU, jenž je adresován šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové a předsedovi Evropské rady.

Babiš poukazuje na zcela nedostatečné a často i nepředvídatelné dodávky vakcín. „Jsem přesvědčen, že dokud nebudou dodávky dostatečné pro naočkování 70 procent dospělé populace, což je podle Komise společný cíl EU, kterého bychom měli dosáhnout letos v červnu, dodávky by měly do zemí směřovat přísně podle počtu obyvatel“ uvedl.

„Veškeré nadobjednávky členských států by měly být uspokojeny nejdříve ve druhém pololetí,“ dodal Babiš. Zdůraznil, že mu nejde o to měnit množství vakcín, které si členské státy objednaly, ale ujistit se, že všechny členské státy budou mít šanci v prvním pololetí očkovat stejnou rychlostí.

Babiš zmínil, že princip stejné rychlosti dodávek lídři zemí EU několikrát potvrdili na společných zasedáních.
„Členské státy si podle tohoto klíče měly možnost objednat vakcíny na celý rok 2021. Některé členské státy se rozhodly objednat několikanásobně více vakcín, než kolik mají obyvatel. Česká republika má v tuto chvíli objednáno více než 25 milionů vakcín, z čehož většina je dvoudávkových,“ uvedl.

Dopis adresovaný šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové a předsedovi Evropské rady Charlesu Michelovi podepsali kromě českého premiéra i předsedové vlád Rakouska, Slovinska, Bulharska a Lotyšska.

V psaní se uvádí zjištění, se kterými rakouský kancléř Sebastian Kurz přišel už na páteční konferenci. „Pokud bude systém takto pokračovat, vzniknou do léta obrovské nerovnosti mezi členskými státy a dále se prohloubí. Některé by za pár týdnů mohly dosáhnout kolektivní imunity, zatímco ostatní by daleko zaostávaly,“ stěžuje si pět předsedů vlád.

„Nejen, že to z našeho pohledu odporuje uzavřené dohodě, ale je to i v rozporu s evropským duchem solidarity,“ dodávají a žádají předsedu Evropské rady Cherlese Michela, aby co nejdříve umožnil diskusi o těchto otázkách na summitu.
Anatomie pandemie: Evropou otřásá další vlna covidu, chybí vakcíny

Kurzovu kritiku rozdělování vakcín mezi členské státy odmítlo rakouské ministerstvo zdravotnictví.

Jeho generální tajemnice Ines Stillingová označila jednání v rozhlasové stanici ORF-Radio Ö1 za „vyvážená a transparentní“. Každý členský stát měl podle ní možnost objednat si od různých výrobců vakcín tolik dávek, kolik chtěl. Země si tak od různých společností objednaly různé množství vakcíny.

Existují postranní dohody, tvrdí Kurz

Kurz v pátek mimo jiné vyslovil podezření, že existují postranní dohody mezi jednotlivými členskými státy a farmaceutickými společnostmi. Uvedl například, že Malta obdrží do konce června třikrát více dávek v přepočtu na počet obyvatel než Bulharsko, Chorvatsko pak za stejnou dobu získá dvakrát méně než Nizozemsko.

EU vyvezla miliony dávek vakcín. A vy je blokujete, vyčítá Británii a USA

Podle agentury APA poškozuje současný systém jen tři státy, jejichž premiéři dopis podepsali, a to Českou republiku, Bulharsko a Lotyšsko. Slovinsko a Rakousko naopak obdržely tolik dávek, kolik odpovídá počtu jejich obyvatel.

Malta Kurzovu kritiku už v pátek odmítla a proti se postavilo i Německo, které také dostalo více dávek. Mluvčí unijní exekutivy v pátek uvedl, že státy nemusejí využít všechny své přidělené dávky. Separátní smlouvy s výrobci mluvčí komentovat odmítl.
Komise se přitom v minulých měsících k některým individuálním kontraktům s firmami dodávajícími celé EU, které uzavřelo například Německo, vyjadřovala kriticky.

X X X

EU vyvezla miliony dávek vakcín. A vy je blokujete, vyčítá Británii a USA

Evropská unie se potýká s pomalou očkovací kampaní a kvůli nedostatku vakcín se dostala do diplomatického sporu s Velkou Británií. Představitelé EU tvrdí, že Británie a USA zabraňují exportu očkovacích látek, zatímco ona jej umožňuje. Podle údajů Evropské komise poslala do světa přes 34 milionů dávek.

EU exportovala 34 090 287 milionů dávek vakcín proti koronaviru do 31 zemí. Nejvíce jich šlo do Británie (9 106 162), následuje Kanada (3 917 640) a Mexiko (3 134 204). Dodávky obdržely též Japonsko, Saúdská Arábie, Hong Kong, Singapur, Chile či Malajsie. Část šla i do Spojených států (953 723). Většinou se jednalo o vakcínu Pfizer/BioNTech, vyplývá z dat zveřejněných Evropskou komisí.

Podle listu The New York Times se v nejvyšších patrech Bruselu vedla vášnivá debata, zda počty exportovaných dávek vakcín zveřejnit. Někteří činitelé EU se obávali, že by čísla mohla vzbudit hněv v členských zemích, kde očkování k rozezlení řady obyvatel probíhá pomaleji než v Izraeli, Británii nebo USA. Mnozí politici viní právě Evropskou komisi, že si při zajišťování vakcín nepočítala dostatečně pružně.

Jiní činitelé EU ale argumentovali, že zprávy o dodávkách naopak pomohou pověsti EU, neboť ji vykreslí jaké lídra v celosvětové očkovací kampani, jenž chce pomoci k proočkování i ostatním zemím, aby se globální ekonomika co nejrychleji nastartovala.

Podle britského deníku The Guardian si data vyžádal předseda Evropské rady Charles Michel, který vzbudil značnou nevoli Londýna obviněním, že Británie export vakcín blokuje. Britský ministr zahraničí Dominic Raab označil Michelovo tvrzení jako „zcela nepravdivé.

„Můžeme být také hrdí na podporu, kterou Spojené království poskytlo mezinárodní reakci na covid, včetně částky 548 milionů liber, které jsme věnovali COVAXu (program Světové zdravotnické organizace určený na rovnoměrnou distribuci vakcín i chudým státům, pozn. red.). Rád bych proto opravil tvrzení předsedy Evropské rady, že Spojené království zablokovalo vývoz vakcín. Nezablokovali jsme vývoz jediné vakcíny proti covidu-19 nebo jejích komponent,“ uvedl britský premiér Boris Johnson.

Michel však trvá na tom, že „Spojené království a Spojené státy zavedly úplný zákaz vývozu vakcín nebo složek vakcín vyrobených na jejich území“. „Otázka zní: kolik dávek vyvezli? Toto je velmi jednoduchá otázka a od včerejška jsem na tuto velmi jednoduchou otázku neslyšel odpověď,“ řekl Michel v rozhovoru pro server Politico, v němž vyzdvihoval exportní politiku EU.

EU byla první, Británie nemá mít výhody, vyplývá ze smlouvy s AstraZenecou

Podle předsedy Evropské rady nemusí být zákaz exportu vakcín explicitně řečený prostřednictvím právních předpisů. Politico podotýká, že chytré úmluvy mezi britskou vládou a výrobci a distributory zajišťují domácí populaci přednostní dodávky očkovacích látek. Británie tak prakticky nepotřebuje vývoz legislativně zakazovat.

Podobně i USA využívají na domácí půdě vyprodukované vakcíny výhradně pro své potřeby. Mluvčí americké biotechnologické společnosti Moderna uvedl, že Washington zakoupil veškerou domácí produkci.
Blokování vývozu vakcín

To, že Velká Británie i USA mají mechanismy na blokování exportu vakcín, zatímco EU umožňuje je vyvážet, naznačila už před dvěma týdny předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle listu The Financial Times požádala amerického prezidenta Joea Bidena, aby povolil dodání milionů dávek vakcíny od britsko-švédské společnosti AstraZeneca do EU. Washington si jich od společnosti objednal 300 milionů, očkování vakcínou ale ještě neschválil americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA).

EU tlačí na AstraZenecu, aby dodala bloku požadované množství vakcín poté, co společnost řekla, že jich kvůli potížím při výrobě dodá do členských zemí méně. Spor má mezinárodní přesah. Itálie zablokovala vývoz zhruba 250 tisíc dávek AstraZenecy vyrobených na italském území do Austrálie. Canberra krok kritizovala.

Itálie zablokovala vývoz AstraZenecy do Austrálie, využila nová pravidla

Evropská komise rozhodnutí Římu podpořila. Itálie využila nových pravidel EU, která umožňují až do června zakázat vývoz vakcín proti covidu-19 od firem, které nedodrží své závazky dodávek pro unijní země. Světová zdravotnická organizace (WHO) osočila EU, že se opatřeními dopouští „očkovacího nacionalismu“. EU to odmítá, přičemž odkazuje právě na export vakcín.
Pokud jde o podíl naočkovaného obyvatelstva, EU zaostává za Velkou Británií i USA. Zatímco v Británii bylo naočkováno 33 procent lidí a v USA 18 procent populace, v EU je to jen 6,5 procent.

X X X

WHO hlásí pokles případů koronaviru. Česka se to netýká, je druhé nejhorší

Počet nových případů infekce koronavirem ve světě klesl minulý týden o 16 procent. Snížil se rovněž počet nových úmrtí po nákaze a to o deset procent. Uvedla to Světová zdravotnická organizace (WHO). Pozitivní trend se ovšem neprojevuje v Česku ani na Slovensku, které momentálně patří mezi jedny z nejvíce zasažených zemí.

Minulý týden bylo na celém světě odhaleno 2,7 milionu nových případů koronaviru a zaznamenáno 81 000 úmrtí, informovala v úterý večer WHO. Pět ze šesti oblastí světa hlásí více než desetiprocentní pokles nových případů - v Africe a západním Pacifiku to bylo 20 procent, v Evropě 18 procent, v Americe 16 procent a v jihovýchodní Asii 13 procent.
Jediný region, kde se množství nových případů zvýšilo, je podle WHO východní Středomoří.

Podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse se od začátku pandemie koronavirem ve světě nakazilo již téměř 110 milionů lidí a zemřelo více než 2 420 000 lidí.

Podle statistiky zveřejněné deníkem The New York Times (NYT), která ukazuje počet nových případů nákazy na 100 000 obyvatel za poslední týden, je Česká republika po Černé Hoře druhou nejhůře postiženou zemí světa. Slovensko má celosvětově nejvíce nových úmrtí souvisejících s covidem na 100 000 obyvatel.

Kvůli špatné koronavirové situaci slovenská vláda požádala členské státy EU o vyslání zdravotníků. Podle ministerstva zdravotnictví by země tímto způsobem chtěla alespoň na jeden měsíc získat deset lékařů a 25 zdravotních sester. Pomáhat by měli v nemocnicích na jednotkách intenzivní péče.
Tým WHO objevil v Číně mutace koronaviru. Naznačují dřívější rozšíření

Evropská komise (EK) mezitím ve středu oznámila, že schválila kontrakt o nákupu dalších 300 milionů dávek vakcíny proti covidu-19 od americké farmaceutické firmy Moderna. Smlouva umožňuje nákup 150 milionů dávek v letošním roce a otevírá možnost dokoupit dalších 150 milionů v roce 2022.

EK se už dohodla na dodávkách 2,6 miliardy dávek celkem šesti různých vakcín, dosud ale bylo podle prohlášení EK do členských zemí unie doručeno jen 33 milionů dávek. Evropské úřady zatím schválily použití tří očkovacích látek proti covidu-19, kromě té od Moderny jsou to ještě vakcíny Pfizeru/BioNTech a firmy AstraZeneca.

Žádost o schválení od výrobce ruské vakcíny Sputnik V Brusel stále neeviduje. Ruský Ústav Nikolaje Gamaleji tvrdí, že ji k Evropské agentuře pro léčivé přípravky podal, což ale šéfka EK Ursula von der Leyenová odmítla. Členské země EU, které očkování daným preparátem povolí, budou podle ní muset nést zodpovědnost za důsledky.

X X X

EU podcenila komplikace při výrobě vakcín. Riziko je velkovýroba, tvrdí šéfka EK Leyenová

Evropská unie podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové při nákupu vakcín proti covidu-19 podcenila komplikace, jaké mohou nastat při jejich výrobě ve velkém. EU se zaměřila víc na vývoj než na výrobu.

Šéfka EK to řekla v rozhovoru, který poskytla pátečnímu vydání listu Süddeutsche Zeitung a dalším evropským médiím. Von der Leyenová připustila, že EU se příliš zaměřila na otázku, zda nějaká vakcína vůbec bude, tedy na její vývoj. Z dnešního pohledu by podle ní bylo lepší „zároveň přemýšlet o úskalích výroby ve velkém“.

„Měli jsme lidem říci, že to postupuje, ale pomalu, a že se při této zcela nové věci vyskytnou problémy a zdržení. Ale podcenili jsme, jaké komplikace se mohou objevit,“ uvedla von der Leyenová. V souvislosti s kritikou, že sedmadvacítka postupovala při objednávání vakcín liknavě, řekla: „Samozřejmě. Jedna země může být jako rychlý člun. A EU je spíše jako tanker.“

Evropská unie u šestice farmaceutických firem objednala až 2,3 miliardy očkovacích dávek. V současné době ale výrobci přípravky dodávají v menším počtu, než slíbili, nebo než EU očekávala, připomíná DPA. Evropská komise pro použití v unijních zemích podmínečně povolila vakcíny firem Pfizer/BioNTech, Moderna a AstraZeneca. Ve středu Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) oznámila, že začala posuzovat účinnost a bezpečnost očkovací látky vyvinuté americkou společností Novavax.

AstraZeneca dodá po nátlaku Bruselu více vakcín, přidá i Pfizer

Unijní země včetně Česka v současnosti čelí problémům s pomalým rozjezdem očkování proti covidu-19, který zčásti způsobilo omezení počtu vakcín původně slibovaných dodavateli. Výrobci první schválené vakcíny - firmy Pfizer a BioNTech - v polovině ledna oznámili, že dočasně omezí produkci a distribuci očkovací látky kvůli rozšiřování výrobní kapacity svého závodu v Belgii. V pondělí nicméně uvedli, že ve druhém čtvrtletí do EU dodají o 75 milionů dávek více, než počítala původní dohoda.

Zásadní spor vede nyní EU s firmou AstraZeneca, která nejprve oznámila, že do března dodá místo původně plánovaných 80 milionů dávek jen 31 milionů. Po tlaku ze strany Bruselu zvýšila v neděli objem úvodní dodávky na 40 milionů. Krácení dodávek od firmy AstraZeneca pocítí i ČR: podle původního harmonogramu Česko v únoru počítalo s dodávkou 200 tisíc dávek této očkovací látky. Tento týden ale ministr zdravotnictví Jan Blatný uvedl, že během února dorazí 80 tisíc dávek od AstraZeneca.

X X X

Covid v Německu se rychle šíří mezi dětmi. Omezte kontakty, naléhají experti

Šíření koronaviru v Německu opět zrychluje, infekce se razantně šíří mezi mladšími 15 let a ohniska jsou i ve školkách. V pátek to prohlásil šéf Institutu Roberta Kocha (RKI) Lothar Wieler, který vyzval Němce, aby omezili své kontakty. Za uplynulých 24 hodin přibylo 12 834 infikovaných, což je ve srovnání se stejným dnem minulého týdne opět víc.

„Na počátku roku se nám dařilo infekční čísla srazit, to se ale změnilo a my stojíme na začátku třetí vlny,“ řekl Wieler. „Musíme zabránit explozi čísel a přetížení nemocnic, dodržujte proto dále hygienická nařízení,“ uvedl.

„Situace zůstává napjatá a čísla stoupají. Stoupají sice pomalu, ale stoupají,“ varoval německý ministr zdravotnictví Jens Spahn. Podle Wielera souvisí nárůst počtu infikovaných zřejmě s britskou variantou koronaviru, která se v Německu rychle rozšířila a která je považována za nakažlivější. I kvůli tomu se podle něj infekce razantně šíří i mezi dětmi.

Wieler varoval, že dramatické rozšíření koronaviru by opět vedlo k přetížení nemocnic, se kterým se mnohé spolkové země v prosinci a lednu potýkaly. „Již nyní některé země hlásí nárůst pacientů ve vážném stavu,“ řekl.

„Virus nezmizel, běžíme maraton a nyní jsme v poslední třetině,“ řekl Wieler. Vítězství podle něj přinese jen očkování, které je ale stále v počáteční fázi. Spahn k tomu uvedl, že se již podařilo proočkovat nejstarší seniory a také klienty pečovatelských domovů, které tak nyní mohou postupně vystupovat z přísné izolace.

Německo čelí třetí vlně epidemie, Sasko chce očkovací bariéru u českých hranic

Poznamenal, že alespoň první dávku již dostalo sedm procent populace 83milionové země. K získání kolektivní imunity, která by šíření koronaviru výrazně omezila, je podle WHO potřeba nejméně 60procentní proočkovanost.

Ve čtvrtek v Německu přibylo 12 834 nakažených, což bylo sice nižší než středečních 14 356 potvrzených případů,
nicméně proti předchozímu čtvrtku bylo infikovaných o 2 254 víc. Dál roste počet nových případů za sedmidenní období v přepočtu na 100 000 obyvatel – ve středu byl tento údaj 65,4, ve čtvrtek 69,1 a nyní stoupl na 72,4. S nemocí covid-19 zemřelo dalších 252 pacientů. V Německu, které má 83 milionů obyvatel, se od začátku pandemie koronavirem celkem nakazilo více než 2,54 milionu lidí. Z nich 73 062 zemřelo.

X X X

Po AstraZenece hrozí silné alergie, uvádí EMA. Očkování přerušily další státy

Nežádoucím vedlejším účinkem vakcíny od společnosti AstraZeneca jsou závažné alergické reakce, uvedla v pátek Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). Britsko-švédská farmaceutická společnost obavy ze závažných vedlejších efektů své vakcíny odmítla. Očkování touto vakcínou už pozastavila řada zemí, WHO ji ale nadále doporučuje.

Evropský regulátor reagoval na alergické reakce zaznamenané ve Velké Británii, píše agentura AFP. EMA ve své zprávě uvádí, že „doporučuje aktualizaci informací o produktu a zahrnutí anafylaxe a přecitlivělosti (alergické reakce) mezi vedlejší účinky“.

Návrh se zakládá na 41 případech závažných alergických reakcí po podání přibližně pěti milionů dávek vakcíny v Británii.
Bezpečnostní komise EMA také zkoumá „všechny případy tromboembolických příhod a další události související s krevními sraženinami po očkování přípravkem AstraZeneca“, píše se v prohlášení. Úřad tím reaguje na rozhodnutí některých zemí pozastavit očkování tímto přípravkem.

Koncern AstraZeneca obavy kolem své vakcíny proti covidu-19 odmítá, napsala v pátek agentura DPA. Společnost podle ní uvedla, že po analýze dat týkající se bezpečnosti přípravku nic nenasvědčuje tomu, že by v případě její vakcíny hrozilo zvýšené riziko vzniku plicní embolie nebo hluboké žilní trombózy.

Mluvčí AstraZenecy uvedl, že se to týká všech věkových skupin lidí bez rozdílu pohlaví, zemí nebo šarží vakcíny. „Ve skutečnosti se tyto potíže mezi očkovanými objevují vzácněji než mezi ostatní populací,“ tvrdí mluvčí.

Preventivní stopka v Bulharsku

K zemím, které zastavily očkování vakcínou AstraZeneca kvůli zprávám o výskytu závažných případů krevních sraženin, se přidalo Bulharsko. O zastavení vakcinace preparátem britsko-švédské firmy informovala v prohlášení bulharská vláda.
Dánsko zastavilo očkování AstraZenecou kvůli krevním sraženinám

Uvedla mimo jiné, že toto rozhodnutí bude platit do doby, než EMA pošle písemné ujištění vylučující veškeré pochyby o bezpečnosti této vakcíny.

Pozastavení očkování jednou šarží vakcíny AstraZeneca už ve čtvrtek oznámilo také Rumunsko. S případnou obnovou vakcinace hodlá stejně jako sousední Bulharsko počkat na stanovisko EMA. Server Romania-Insider v pátek uvedl, že úřady v župě Gorj prověřují úmrtí 47letého muže den po očkování dávkou z nyní už zakázané šarže vakcíny AstraZeneca. Přímou souvislost mezi smrtí pacienta a vakcínou se jim ale zatím prokázat nepodařilo.

Podobný krok jako zmíněné země už učinily úřady v Thajsku a předtím v Dánsku, Norsku a na Islandu. Nicméně zatím nejsou důkazy o spojitosti mezi očkováním touto vakcínou a tvorbou krevních sraženin, a jedná se proto pouze o preventivní opatření.

Případ možných nežádoucích účinků vakcíny vyšetřují také chorvatské úřady. Deník Jutarnji list v pátek informoval o případu 91leté ženy, která zemřela na plicní embolii tři dny po očkování vakcínou AstraZeneca. Hlavní epidemiolog Krunoslav Capak později uvedl, že smrt patrně neměla s očkováním žádnou spojitost a že nevidí důvod vakcinaci tímto preparátem zastavovat.

Excelentní vakcína, tvrdí WHO

EMA je přesvědčená, že přínos vakcíny AstraZeneca je vyšší než případná rizika. Podle vyjádření mluvčí Světové zdravotnické organizace (WHO) Margaret Harrisové pak jde o „excelentní“ vakcínu a není důvod, proč ji nepoužívat.
Ve skladech leží miliony dávek vakcín, Bílý dům je zatím nechce uvolnit

Stejného názoru je i Polsko. „Přínos očkování je neporovnatelně větší než potenciální takzvané postvakcinační příznaky,“ řekl na toto téma ve veřejnoprávním rozhlase náměstek ministra zdravotnictví Waldemar Kraska. „Naši odborníci v tuto chvíli nedoporučují zastavit očkování vakcínou AstraZeneca,“ dodal. Za bezpečnou tuto látku považují i kanadské a australské úřady. Obě země v noci na pátek oznámily, že v očkování s ní budou pokračovat.

X X X

V ČR V TĚŽKÉM STAVU PŘES DVA TISÍCE PACIENTŮ S COVIDEM, ZEMŘELO PŘES 23 TISÍC LIDÍ

V Česku během čtvrtka přibylo 11 083 pozitivních s onemocněním covid-19, jedná se zhruba o přibližně tři a půl tisíce případů méně než minulý týden. Počet hospitalizovaných v těžkém stavu je stále vysoký, aktuálně v nemocnicích leží 1 940 pacientů.Podle aktualizovaných dat ministerstva z pátečního rána během předchozího dne zemřelo 122 lidí, statistika ale není kompletní, číslo se dodatečně ještě změní. Denní počty úmrtí jsou nejvyšší od listopadu, nákaze v Česku podlehlo už přes 22 865 lidí.

Nákaza se v současné době nejvíce šíří v okrese Kolín, kde hygienické stanice evidují 1 045 nakažených na sto tisíc obyvatel za posledních sedm dní. Nákaza se poté nejvíce šíří v okresech Písek či Mladá Boleslav.
Ve čtvrtek bylo v Česku očkováno proti nemoci covid-19 44 336 lidí. Celkem zdravotníci již aplikovali 999 395 dávek. Obě potřebné dávky dostalo asi 288 000 lidí.

Index protiepidemického systému PES zůstává i v pátek na 73 bodech, což značí čtvrtý pohotovostní stupeň. Ke zlepšení indexu došlo v pondělí. Podle ministra Blatného ale PES již není relevantní, proto se jím opatření proti šíření nákazy neřídí. Od začátku epidemie se v Česku nakazilo 1 376 998, z čehož se 1 191 782 lidí vyléčilo.

X X X

V Chile zabavili přes tři tuny drog. Zabalené byly v papíru s obrazem Escobara

Chilské úřady zabavily přes tři tuny kokainu a marihuany zabalené do bílého papíru s obrazem zesnulého kolumbijského drogového krále Pabla Escobara. Podobné balíčky již letos zabavila policie na pobřeží Hondurasu. V Chile se však objevily poprvé.

Spolu se zásilkou, která je na Chile neobvykle veliká, bylo rovněž zabaveno 14 aut, různé zbraně, zahraniční měny a několik mobilních telefonů. Policie zatkla šest lidí, uvedla agentura Reuters.„Zločinecké organizace vždy označí svůj produkt něčím výrazným kvůli sledovatelnosti, aby se zajistilo, že velké zásilky dorazí na místo určení,“ řekl policejní ředitel Héctor Espinosa.

Drogy policie zabavila na severu blízko přístavního města Arica v odlehlé horské oblasti. Ta se stále více stává centrálním místem pro pašeráky zboží i lidí. Podle policie pocházelo zboží z Bolívie.
Chile přitom stojí převážně mimo tradiční trasy obchodníků s drogami v regionu. V poslední době se však objevilo několik významných trestných činů spojených s drogami v hlavním městě a některých dalších oblastech, což uvedlo orgány jihoamerické země do pohotovosti.

Pablo Escobar patřil hlavně v 80. letech minulého století k největším obchodníkům s kokainem a s kolumbijskými úřady vedl faktickou válku. Obávaný vůdce drogového Medellínského kartelu a ve své době nejhledanější zločinec Escobar v červenci 1992 uprchl po roce internace z vězení. V prosinci 1993 byl ve svých 44 letech zabit bezpečnostními silami, když chtěl uniknout z policejního obklíčení.