iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

V ČR konečně méně mrtvých? Místo Blatného dr. Smejkal?

Trvalo to zbytečně hodně dlouho, než Babišovi došlo, že Blatný naprosto zklamal a vůbec neměl být ministrem. Babiš to měl pochopit hned, když z ministerstva utekli skvělí odborníci: Jenže Babiš sám tomu nerozumí. Blatný také rozhazoval statisíce lidem na ministerstvu na odměny a přitom lékaři a sestry v nemocnicích nejsou řádně oceněni. Mnohde chybějí lidé, brigádníci, odborníci a půodobně.

Po profesoru Prymulovi by měl být další odborník MUDr. Petr Smejkala a stát se i ministrem místo Blatného? Dr. Smejkal působí jako hlavní epidemiolog v IKEM Praha. Pracuje také jako infektolog v Northern Light Maine Coast Hospital v Ellsworthu

V devadesátých letech odešel studovat do Spojených států amerických. V roce 2002 byl absolventem Diplomatické akademie Ministerstva zahraničních věcí ČR. Postgraduálně se vzdělával na Columbia University, atestoval zde z interního lékařství. Absolvoval řadu zahraničních stáží. V roce 2010 atestoval v oboru infekčního lékařství. Od roku 2010 je odborným asistentem na Ústavu hygieny a epidemiologie 1. LF UK Praha.

V roce 2013 založil v rámci Ústřední vojenské nemocnice v Praze Kliniku infekčních nemocí, kde působil do roku 2018 jako primář. V ÚVN založil rovněž HIV/AIDS centrum

X X X

Smejkal může být tváří vlády v epidemii, řekl Babiš. Epidemiolog o tom neví

Vláda potřebuje novou tvář, která by o epidemii koronaviru mluvila k veřejnosti, a tou by mohl být epidemiolog pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Petr Smejkal. Premiér Andrej Babiš to řekl v rozhovoru, který v neděli večer odvysílala televize CNN Prima News. Smejkal Primě napsal, že o tom slyší poprvé.

Premiér Andrej Babiš v rozhovoru připustil, že lidé berou vyjádření představitelů vlády ohledně epidemie s rezervou. Není podle něj role premiéra ani ministra zdravotnictví, aby vyprávěli o koronaviru a opatřeních proti šíření nákazy.
V covidu je spousta politiky a lidem to vadí, říká epidemiolog Smejkal

„Potřebujeme nějakou novou tvář na epidemiologická opatření, jako byl Prymula minulý rok,“ řekl premiér. „Myslím si, že pan Smejkal by byl dobrá tvář,“ dodal. Babiš uvedl, že by byl rád, aby se Smejkal připojil k vládní radě pro zdravotní rizika.
Smejkal by se podle Babiše měl podílet na opatřeních proti epidemii. „Měl by podle mého názoru být k dispozici ministerstvu zdravotnictví, protože v této chvíli tam není žádný epidemiolog, který je nějaká tvář, kterou vidíme stále v televizi,“ uvedl premiér.

Prymula skončil, hledá se náhrada.

Epidemiolog Roman Prymula se v médiích často vyjadřoval k epidemii covidu-19. Tváří boje proti koronaviru se stal už loni na jaře na začátku první vlny. Na podzim byl zhruba měsíc ministrem zdravotnictví, tehdy skončil kvůli návštěvě restaurace na Vyšehradě, která měla být uzavřená. V tomto týdnu skončil také jako Babišův poradce poté, co se jako divák zúčastnil fotbalového zápasu v den, kdy doporučoval zpřísnit opatření proti šíření nákazy.

Podle Babiše by Smejkal neměl post premiérova poradce jako Prymula, měl by ale velice úzce spolupracovat s ministrem zdravotnictví Janem Blatným, který není epidemiolog.

Blatný by měl také podle premiéra najít další lidi, aby posílil svůj expertní tým. Babiš se vyslovil i pro sloučení tří skupin, které na ministerstvu zdravotnictví radí s postupem proti koronaviru. Epidemiologická skupina by se podle premiéra měla spojit s laboratorní a klinickou skupinou. „Podle mě to všechno patří dohromady,“ řekl Babiš.

Premiér se vyhnul odpovědi na otázku, zda Smejkala ohledně jeho možné nové role oslovil. „My diskutujeme,“ řekl jenom.
Smejkal podle svých slov o ničem takovém neví. „Slyším to poprvé. To je můj komentář,“ napsal televizi Prima. Smejkal vedle pražského Institutu klinické a experimentální medicíny IKEM působí také jako externí poradce Iniciativy Sníh, která mimo jiného usiluje o zmírnění dopadů pandemie covidu-19 v Česku.

X X X

V Sušici odpojili pacienta z ventilátoru. Policie řeší úmrtí z nedbalosti

Policie na Klatovsku prověřuje úmrtí pacienta s covidem-19 v nemocnici v Sušici. Podle serveru Novinky, který na případ upozornil, lékaři seniora jako neperspektivního odpojili na JIP od plicního ventilátoru. Klatovská policejní mluvčí Dana Ladmanová potvrdila, že se policie případem zabývá.

„Přijali jsme oznámení a případem se zabýváme. Aby nebyly narušeny skutečnosti mající vliv na probíhající přípravné trestní řízení, které je neveřejné, v současnosti nebudeme sdělovat bližší informace,“ uvedla bez podrobností.
Podle Novinek ředitel nemocnice Jiří Vlček pochybení odmítl. Lékaři se prý řídili stanovenými postupy. Připustil případy, kdy je pacient z ventilátoru s ohledem na zdravotní stav a další prognózu odpojen, nikoliv ale kvůli uvolnění ventilátoru pro někoho jiného.
Za minulý měsíc zemřelo podle Vlčka v sušické nemocnici osm covidových pacientů, obdobně jako v nynějším případě byli odpojeni od ventilátoru.

X X X

KDY UDĚLÁ POŘÁDEK V ODMĚNÁCH LÉKAŘŮ A SESTER BABIŠ? NA MINISTERSTVU VYSOKÉ ODMĚNY

Část zdravotníků přišla o odměny, snížily se platby za covidová lůžka. Poté, co nová úhradová vyhláška snížila platby za pacienty na covidových lůžkách, přestala některá oddělení vyplácet zdravotníkům příplatky. Asociace nemocnic usiluje o schůzku s ministrem zdravotnictví Janem Blatným, který může předložit vládě návrh kompenzačního zákona. Informoval o tom Radiožurnál.

Všeobecná zdravotní pojišťovna podle nové úhradové vyhlášky snížila kompenzace za pacienty na intenzivním lůžku o třetinu a na standardním úplně. Podle předsedy Asociace českých a moravských nemocnic Eduarda Sohlicha jsou nyní zdravotníci placeni podle výkonů. „Musíme řešit epidemii a nemůžeme dělat maximální výkony, za které bychom dostali zaplaceno. Potřebujeme platby za covidové pacienty, které ošetřujeme,“ řekl.

Příplatky snížila necelá polovina Radiožurnálem oslovených nemocnic, mezi nimi například Thomayerova, jihlavská nemocnice nebo nemocnice v Kroměříži.

Ředitel jihlavské nemocnice Lukáš Velev k tomu uvedl, že její zdravotníci měli v rámci Vysočiny doposud nejvyšší příplatky. Dodal, že nyní také došlo k zastropování péče. „Po dvaceti dnech na intenzivním lůžku už pojišťovna nepovažuje pacienta za covidového a kompenzaci nevyplácí. Takhle pojišťovny pracují, protože nerozumí provozu,“ uvedl.

Ředitelka kroměřížské nemocnice Lenka Mergenthalová k tomu řekla, že zrušení příplatků nestihla oznámit. Bonusy podle ní dostanou zdravotníci se zpožděním, protože je nemocnice začne vyplácet kvartálně. „Poprvé budou vyplaceny 20. dubna,“ dodává.

Příplatky nedostávají ani zdravotníci českobudějovické nemocnice, ale vyplaceny by jim měly být zpětně. Předseda zdravotnických odborů Jan Šusta potvrdil, že se o tom jedná. „Zaměstnanci na covidových odděleních příplatky dostanou, teď řešíme kolik a kdy,“ míní.

Snižovat nebudou například nemocnice v Trutnově nebo Náchodě. Podle mluvčí zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje Lucie Chytilové jsou zdravotníci jediní, kteří ještě drží situaci tak nějak v normálu. „Kdyby začaly sestřičky dávat výpovědi, tak to můžeme zavřít,“ okomentovala situaci.

S prudkým nárůstem pacientů se totiž zvýšily náklady pojišťoven. Ministerstvo zdravotnictví tak schválilo nižší platby. Změnit úhradovou vyhlášku ale ministerstvo nemůže, zákon o kompenzacích by podle mluvčí Barbory Peterové musel přijmout parlament.

Jak však podotýká Velev, který je zároveň místopředsedou Asociace českých a moravských nemocnic, je to ministerstvo zdravotnictví, které připravuje vyhlášky. „Podnět musí přijít od nich. Návrh kompenzačního zákona předkládá vládě ministr zdravotnictví,“ podotkl.
Asociace nemocnic proto usilují o schůzku s ministrem zdravotnictví Janem Blatným, na které chtějí právě přípravu zákona o kompenzacích a kompenzační vyhlášku probrat. Podle Peterové se připravuje na konec února.

X X X

Odhalení vzácného a smrtelného onemocnění plic brzdí covid

Lidé potíže podceňují a bojí se jít k lékařům. Téměř 250 pacientů si loni přišlo vyšetřit své plíce, aby vyvrátili podezření na smrtelnou plicní nemoc – idiopatickou plicní fibrózu (IPF). Dvanáct z nich lékaři odeslali k dalším vyšetřením, protože se u nich podezření potvrdila. Vzácnou nemoc, při které lidé nemohou dýchat a mají pocit, jako by se topili, si lékaři připomínají u příležitosti Dne vzácných onemocnění, který letos připadá na 28. února. Bez včasného záchytu a léčby pacienti s IPF do několika let umírají. Potíže s dýcháním by proto neměli podceňovat ani při současné koronavirové pandemii. I půlroční odklad vyšetření může být fatální.

Pneumologové proto nabídli loni na podzim lidem, ať se nechají zdarma a bez objednání vyšetřit v rámci Dne otevřených plicních ambulancí. Plíce si nechalo zkontrolovat v téměř 60 ordinacích 245 pacientů, což je o polovinu méně než v roce 2019. Pokles zájemců o vyšetření zapříčinila podle lékařů koronavirová pandemie. „Průběh IPF může být nepředvídatelný. Jsme proto vděční za každého pacienta, který se i přes pandemii covidu dne otevřených dveří zúčastnil. Stejně tak by lidé neměli podceňovat pravidelné kontroly. I půlroční posečkání může být opravdu dlouhé a léčba, která by pacientovi před šesti měsíci zabrala, už dnes nemusí stačit,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS).

Její slova potvrzuje ambulantní pneumolog MUDr. Aleš Tauchman z Českého Krumlova. „Každodenní praxe ukazuje, že se k nám pacienti často dostávají až v pokročilých fázích nemoci (což bohužel platí i pro jiné závažné nemoci, např. chronickou obstrukční plicní nemoc), kdy jsou možnosti léčby a hlavně její výsledky značně limitované. Při podezření na IPF posíláme pacienta ihned do specializovaného centra, kde je podezření na diagnózu potvrzeno (či vyvráceno) a je stanovena vhodná léčba. V našem případě je tímto centrem Plicní oddělení Nemocnice v Českých Budějovicích,“ říká MUDr. Tauchman. Počet lidí, kteří plicní lékaře navštívili, oproti roku 2019 podle zkušeností pneumologů klesá.

Přisuzují to právě koronavirové pandemii. IPF totiž postihuje osoby starší 60 let, které patří mezi ohroženou skupinu nemocí covid-19. Pacienti se bojí, že se při návštěvě pneumologa virem nakazí. Podle lékařů jsou jejich obavy zbytečné. „Nevím o nikom, kdo by se nakazil v ordinaci, kde dodržujeme přísná protiepidemická opatření. Počet našich pacientů, kteří onemocněli koronavirem, naopak dramaticky stoupl přes Vánoce, kdy se setkávali s příbuznými,“ vysvětluje MUDr. Martina Šterclová, Ph.D., předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP) ČPFS. Apeluje proto na rodinné příslušníky, aby zdravotní stav pacientů s IPF nebo jinými plicními nemocemi nepodceňovali, dodržovali opatření a nechali se před jejich návštěvou testovat

„Jedna paní s IPF nám bohužel takto po Vánocích zemřela a dalšímu pacientovi se výrazně zhoršily plicní funkce. Rozhodně ale nelze říci, že by pacient s IPF a nemocí covid-19 musel zemřít. Na druhou stranu lze očekávat komplikace a případnou hospitalizaci, proto nabádám k ohleduplnosti,“ popisuje MUDr. Šterclová. Pacienti by se podle ní rovněž neměli bát očkování proti koronaviru, ba právě naopak. IPF není jediným závažným onemocněním plic, se kterým se pneumologové setkávají. Podobný průběh jako IPF mohou mít i další plicní fibrózy, které se vyskytují častěji. Patří k nim například tzv. holubářské plíce. „Nemoc se objevuje u pacientů po kontaktu s prachem a ptačím peřím. Vyskytuje se často na farmách. Podobně jako u IPF se pacientům jizví plicní tkáně, ale funkce neklesají tak rapidně. Na rozdíl od IPF ale postihuje i mladší ročníky v produktivním věku,“ vysvětluje MUDr. Šterclová.

Podle dostupných dat pacienti s různými typy plicních fibróz dobře reagují na moderní antifibrotickou léčbu. „Léky umí výrazně zpomalit pokles plicních funkcí, efekt je tedy podobný jako u IPF a léčba může pacientovi až dvojnásobně prodloužit život,“ popisuje prof. Vašáková. Pacientům léčbu téměř vždy hradí zdravotní pojišťovny. Rozčarování však čekalo na Jaroslavu Polenovou, které Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) léčbu odmítla uhradit, přestože se lékařské konzilium shodlo, že by pro ni byla vhodná. „Když mi lék zamítli, myslela jsem si, že se zblázním. Ten pocit beznaděje a ztráty vidiny budoucího života se těžko popisuje. Nevím, co bude dál, v noci se budím a mám strach, co se se mnou stane. Můj život je teď v rukou úplně cizích lidí,“ říká Polenová. Kromě odvolání na VZP psala o pomoc také ministerstvu zdravotnictví, Kanceláři prezidenta republiky i ombudsmanovi.

Oficiální dopis zaslali VZP, která má největší podíl na tuzemském trhu pojišťoven, také lékaři. „Přestože pacientům schvalují ostatní pojišťovny léčbu bez problému, VZP ji zatím všem žadatelům zamítla. Na odpověď pojišťovny stále čekáme, není ovšem žádný smysluplný důvod, proč pacientům léčbu odmítá proplatit. U plicních fibróz přitom opravdu hrajeme o čas a každá prodleva nasazení vhodné léčby může pacientovi zabránit v prožití kvalitního života,“ uzavírá prof. Vašáková.

O idiopatické plicní fibróze

Idiopatická plicní fibróza poškozuje plicní sklípky, jizví je – bere plochu k dýchání, plíce tuhnou a člověk se nemůže nadechnout. Postup nemoci zpomaluje léčba, která v tuzemsku existuje pouhých sedm let. Pacienti se k ní však často nedostanou, protože se nemoc odhalí pozdě. Projevy idiopatické plicní fibrózy lékaři často zaměňují za chronickou obstrukční plicní nemoc či srdeční selhání.

Nemoc se ohlašuje zprvu nenápadně, člověk se začne zadýchávat do schodů, později i při chůzi či hovoru, v pokročilém stadiu má pocit nedostatku vzduchu při běžných denních činnostech a v závěru věnuje veškerou energii tomu, aby se nadechl. Bez správné léčby přitom idiopatická plicní fibróza výrazně zkracuje život pacienta. S léčbou se průměrné přežití nemocných může prodloužit na dvojnásobek. Mgr. Dominika Cardová, Mgr. Veronika Ostrá

X X X

Dohoda a vstřícnost. To je cíl nového vedení KKN v jednání s odbory Karlovy Vary

Zdravotníci, kteří dělají v karlovarské a chebské nemocnici všechno pro to, aby zvládli náročnou situaci ohledně koronavirové pandemie, si zaslouží respekt a vstřícnost. To je hlavní motto nově ustaveného představenstva Karlovarské krajské nemocnice (KKN), se kterým chce pokračovat ve vyjednávání se zdravotnickými odbory ohledně kolektivní smlouvy.

V rámci kolektivního vyjednávání byl ze strany odborů předběžně vznesen požadavek na navýšení základních tarifních mezd o 10 procent spolu s řešením přesčasové práce. Předpokládané příjmy Karlovarské krajské nemocnice jsou ale z povahy úhradové vyhlášky výkonů nižší, proto původně navrhlo vedení KKN navýšení základních mezd o 5 procent.

„O požadavku odborů jsme s vedením KKN diskutovali, vzali jsme v úvahu enormní vytížení zdravotníků, jejich obrovskou snahu zajistit péči o pacienty i za cenu obětování vlastních plánů a volného času. Velmi si vážíme jejich práce a myslíme si, že právě teď je ta chvíle, kdy bychom měli krom díků také ocenit jejich úsilí a respektovat jejich požadavek na navýšení základních mezd o 10 procent i řešení přesčasové práce,“ vysvětlil hejtman Petr Kulhánek. Vstřícnost směrem ke zdravotníkům při vyjednávání potvrdil také člen představenstva KKN Jan Špilar:

„Pevně věříme, že tak v tomto krizovém roce dokazujeme nejen lékařům, sestrám, ale i všem dalším zdravotníkům, že lidé v nemocnici jsou pro nás důležití. Vnímáme je jako partnery při snaze o změnu hospodaření nemocnice, kterou jim chceme

představit.“"Doufám, že se nám podaří společně změnit trend hospodaření a pokračovat v budování kvalitní zdravotní péče. To se neobejde bez vzájemné důvěry a ochoty si naslouchat,“ doplňuje MUDr. Josef März. Vyjednávání s odborovými svazy v Karlovarské krajské nemocnici bude dále pokračovat a vyústit by mělo v podpis kolektivní smlouvy.

X X X

BABIŠ ODMITÁ MLADÉ LÉKAŘE NA ROZVOZ VAKCÍNY, A LECKDE CHYBÍ

Rozvoz vakcín zajistíme, vyzvali mladí lékaři. Distributor je, opáčil Babiš, Mladí praktici kritizují nefunkčnost distribuce vakcín proti covidu. Podle nich leží ve skladech až 180 tisíc dávek a s jejich rozvozem do vlastních ordinací jsou připraveni vládě pomoci. Premiér Andrej Babiš na to v reakci iDNES.cz řekl, že rozvozem je ale pověřený distributor.

V otevřeném dopise adresovaném premiéru Babišovi vyzvali Mladí praktici, aby se mohli rozvozu účastnit sami. „Jestliže není stát pod Vaším vedením schopen vakcíny dostat k lidem, kteří je potřebují, nabízíme, že si je rozvezeme sami,“ stojí v dopise.
Původním záměrem lékařů bylo zajišťovat si dodávky vakcín ve vlastní režii. Díky zveřejnění prohlášení však mají dostatek zájemců, kteří by s distribucí mohli pomoct.

„Na začátku jsme si představovali, že si pro vakcíny budeme jezdit. Naše prohlášení ale vyvolalo vlnu nadšení, nabízí se nám spoustu firem i řidičů, kteří by nám vakcíny dováželi. V tom případě bychom tedy fungovali jen jako organizátoři, vlastní přepravu vakcín by zajišťovali dobrovolní řidiči,“ řekl pro iDNES.cz Vojtěch Mucha.

Podle premiéra Andreje Babiše budou praktici zapojeni od března pouze do samotného očkování. „Od 1. března budou praktici zapojeni v očkování jako očkovací místo. Na distribuci máme distributora,“ řekl na dotaz iDNES.cz premiér.
K oficiální distribuci vakcín do ordinací praktických lékařů má ale dojít až v příštím týdnu, což je podle Vojtěcha Muchy pozdě. „My víme, že oficiálního distributora mají, ale až za týden. Bereme to pozitivně, ale týden je prostě dlouho. Další týden znamená další nakažené a další zemřelé. Máme ověřeno, že k dnešnímu dni leží ve skladu 120 tisíc dávek vakcín,“ reagoval pro iDNES.cz na premiérova slova Mucha.

Pokud vakcíny praktici obdrží, chtějí s rozvozem začít již v tomto týdnu. „Když nám někdo dá vakcíny, tak chceme začít ještě dnes. Jednáme přes hlavního distributora očkování. V Praze jsme oslovili magistrát,“ upřesnil záměr s rozvozem vakcín Mucha.

Prohlášení praktických lékařů k distribuci vakcín proti covidu-19 (22. února 2021)

Na podporu samorozvozu zorganizovali praktici setkání podporovatelů, při kterém představili svůj návrh na distribuci.
„Mladí praktici jsou zděšení nefunkčností systému distribuce a očkování proti Covid 19 v ČR. Od začátku byli připraveni s tímto problémem pomoci, neboť mají v ordinacích s aplikací vakcín bohaté zkušenosti,“ stojí v prohlášení praktiků, které v pondělí představil právě Mucha, jeden z organizátorů.

Lékaři odkázali také na informaci od premiéra Andreje Babiše, který v neděli uvedl, že do ČR bylo dovezeno 730 460 dávek vakcíny a ke stejnému dni bylo vyočkováno 542 779 dávek. Podle praktiků tak „na skladech leží 180 000 nevyužitých vakcín“, což podle nich každý týden znamená „přibližně až 15 zbytečně zemřelých občanů“.

Za velmi krátkou chvíli se podle vyjádření praktiků našlo dostatek lékařů, „kteří jsou ochotni usednout za volanty pronajatých chladírenských vozů a vakcíny si za dodržení správných distribučních podmínek rozvést do svých ordinací sami.“
Praktici nebudou jen očkovat, ale i sami registrovat své pacienty

Kromě očkování budou moct lékaři podle ministerstva zdravotnictví v národním systému svoje pacienty také registrovat.
Jejich asistence pomůže zejména starším pacientům, kteří na byrokratický úkon sami nestačí nebo o očkování nebyli doposud přesvědčeni a v tomto ohledu dají na radu svého lékaře.

O zapojení praktiků, kterých je asi 5 000, do procesu očkování proti covidu-19 se zasazovali někteří hejtmani i předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka, který už dřív uvedl, že praktici jsou připraveni ihned začít očkovat.

Vakcíny neleží ladem

V minulém týdnu zveřejnila Evropská komise počty dodaných a vyočkovaných dávek. Do Česka podle EK došlo celkem 90 tisíc dávek AstryZenecy a 32 400 Moderny.

Žádné vakcíny AstraZeneca nezmrzly. Všechny očkovací látky byly do tří dnů rozvezeny ze skladu distributora do jednotlivých očkovacích míst. Tedy není pravdou ani to, že by vakcíny ležely ve skladu. Dnes dorazí dalších 36 tisíc dávek.
Proti tvrzení se ohradilo ministerstvo zdravotnictví, podle kterého jsou čísla jiná. Podle resortu dorazilo 40 800 tisíc dávek od AstryZenecy a 44 tisíc Moderny. Ve čtvrtek podle ministerstva dorazilo dalších 36 tisíc dávek od AstraZeneca. Jenže té bylo k minulé středě podle webu resortu vyočkováno pouhých 4 413 dávek. Moderny pak 24 641 dávek.

Ministerstvo se také ohradilo proti vyjádření, že nedochází k distribuci vakcíny. „Všechny očkovací látky byly do tří dnů rozvezeny ze skladu distributora do jednotlivých očkovacích míst,“ uvedl úřad. Distribuce každé vakcíny probíhá jiným způsobem. Rozvoz prvních dodávek vakcíny AstraZeneca zajišťovala firma Avenier ze skupiny Agel podnikatele Tomáše Chrenka.

Vakcíny jsou, přesto se neočkuje. Stát nezařídil, kdo je bude distribuovat

Všeobecná zdravotní pojišťovna v minulém týdnu informovala, že vakcínu od firmy AstraZeneca bude nově distribuovat očkovacím centrům i ordinacím firma Alliance Healthcare. Jde o velkého domácího distributora léčiv, který je součástí nadnárodní společnosti Walgreens Boots Alliance. Firma v soutěži podala nejvýhodnější nabídku, za distribuci 100 dávek vakcíny nabídla cenu 200 korun.

Zmíněná firma Avenier je distributorem v ČR pro vakcínu firmy Moderna. Distribuci vakcíny od firem Pfizer/BioNtech si zajišťuje její výrobce sám, protože přípravek požaduje speciální skladovací podmínky.

V Česku se očkuje proti covidu od loňského 27. prosince. Do středy 18. února, ze které pocházejí poslední ministerstvem zveřejněná data, výrobci dodali do ČR 667 000 dávek. Většina byla od firem Pfizer/BioNTech.
Původně plánované dodávky podle harmonogramu zveřejněného v očkovací strategii počítaly s 998 000 dávkami za leden a únor. V březnu by pak mělo dorazit přes 900 000 dávek, v dubnu téměř 1,5 milionu

X X X

Odbory požadují po vládě lockdown před Velikonocemi, uvedl Středula

Před Velikonocemi by měla podle šéfa odborové centrály ČMKOS Josefa Středuly vláda vyhlásit lockdown, tedy úplné zavření České republiky. Středula to napsal v době, kdy odbory jednaly se zástupci vlády a zaměstnavateli. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová reagovala, že vláda tuto možnost projedná.

„Odbory požadují po vládě velikonoční lockdown! Nejen 4 dny přerušené práce, ale klidně celý týden pomohou omezit šíření nemoci a odlehčit nemocnicím a přerušit komunitní šíření viru!“ uvedl Středula.

„Není pro nás akceptovatelné se netečně dívat na situaci,“ uvedl Středula. „Lockdown je jedna z mála možností, která nás ještě může zachránit,“ prohlásil šéf ČMKOS.„Měli bychom projednávat všechna opatření k omezení kontaktů,“ reagovala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová z ČSSD. „Budeme to diskutovat na vládě,“ uvedla Maláčová.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný v neděli v debatě na Primě řekl, že se úplnému lockdownu, jaký byl v Izraeli, neustále snaží vyhnout. Všichni lidé ale podle něj musí začít dodržovat již platná opatření.

„Je ještě krátká doba na to, abychom se společně vzpamatovali a začali dodržovat to, co je. Když se to nestane a když ty nemocnice opravdu se dostanou do situace, že budou řešit jenom intenzivní péči covidovou, necovidovou a všechno ostatní bude zastaveno, tak toto je z mého pohledu důvod, proč udělat naprosto zásadní změnu, která by potom ale musela být velmi drakonická, já se jí snažím neustále vyhnout,“ řekl Blatný.

X X X

Živnostníky decimují karantény a izolace. Mnozí na podporu nedosáhnou

Nařízená karanténa a izolace kvůli rizikovému kontaktu s covid pozitivní osobou přidělává finanční starosti hlavně živnostníkům. Někteří z nich v ní strávili i několik týdnů. Trn z paty jim nevytrhne ani plánovaná kompenzace, pro jejíž čerpání musí být nemocensky pojištěni.

Karanténa a izolace znamená pro živnostníky stejně jako pro všechny ostatní zůstat doma a čekat na odeznění nemoci covid-19 nebo rizika možného přenosu koronaviru. Potíž je ale v tom, že právě většina živnostníků v Česku zůstává po dobu karantény či izolace bez jakéhokoli příjmu a jsou i tací, kteří si od loňského jara prošli karanténou víckrát.

„Pokládám nové podlahy ve velkých office centrech i malých rodinných domech, objednávek mám na dva roky dopředu. Živnost mi ale podkopává covidová situace, v povinné karanténě už jsem byl čtyřikrát, naštěstí vždy bez prokázané pozitivity,“ popisuje pan Jaroslav.

Za štěstí přitom považuje, že se u něj covid doposud neprokázal a mohl jít vždy jedenáctý den znovu do práce. Pozastavuje se však nad tím, že karanténu musí povinně dodržovat pod výhrůžkou vysoké finanční pokuty, ale bez odpovídající náhrady.

„Za čtyřicet dní strávených v nařízené karanténě jsem nedostal ani korunu, manželka je doma s dvouletou dcerou a osmiletým synem, asi si dovedete představit, jaký je její příjem,“ říká. Dodává, že bez finanční úspory na svém účtu by poslední rok jen těžko zvládl. Jeho měsíční výdaje totiž dosahují 60 tisíc korun, mimo hypoteční úvěr platí i leasing na dodávku a pronájem skladu na materiál.

„Za efektivní finanční podporu od státu považuji loňské odpuštění plateb na sociální a zdravotní pojištění na dobu šesti měsíců,“ říká s tím, že dnes musí i při desetidenní povinné stopce odvést měsíčně na tato pojištění více než šest tisíc korun.

Nulový příjem v karanténě neřeší ani izolačka

Minimální příjem za dobu strávenou v karanténě a izolaci živnostníkům nezajistí ani dávka z nemocenského pojištění. Úřady ji totiž vyplácejí až od 15. dne pracovní neschopnosti a karanténa u nás trvá deset dní.
„Některým živnostníkům může pomoci i nově schválená kompenzace ve výši 500 korun za každý den strávený v karanténě a izolaci,“ připomíná finanční poradce skupiny Partners David Kučera.

Bohužel i tato podpora má, jak dodává, jeden háček. Čerpat ji mohou pouze nemocensky pojištění živnostníci a těch je v České republice poskromnu. K 31. prosinci 2020 u nás bylo podle dat České správy sociálního zabezpečení registrováno celkem 1 051 179 osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), z nichž pouhých 97 439 si hradilo nemocenské pojištění.
„Nemocenské pojištění si dobrovolně platí obvykle mladé ženy, které plánují založit rodinu. Důvodem je nárok na peněžitou pomoc v mateřství před samotným rodičovským příspěvkem, případně nemocenská dávka u rizikového těhotenství,“ vysvětluje finanční poradce.

Podle něj od nemocenského pojištění živnostníky odrazuje nízké denní plnění, navíc až od 15. dne nemoci, kdy už se většina z nich z běžné nemoci, jakou je viróza nebo i menší úraz uzdraví. Nehradí se z něj ani ošetřovné na dítě jako je tomu u zaměstnanců.„I tato skutečnost mnohé ženy – živnostnice s malými dětmi od dobrovolného nemocenského pojištění odrazuje,“ dodává Kučera.

Krátkodobý výpadek řeší mnozí živnostníci z úspor

Živnostníci si proto raději kryjí krátkodobé výpadky příjmů, například kvůli několikadenní nemoci, z vlastních finančních rezerv. Odborníci jim doporučují, aby měli k dispozici takovou provozní rezervu, aby z ní vyrovnali své výdaje po dobu alespoň tří měsíců. Snížení příjmů kvůli delší nemoci nebo úrazu pak řeší pojištění pracovní neschopnosti.

„Většina osob samostatně výdělečně činných si neplatí nemocenské pojištění. Těch, kteří si platí nemocenské pojištění, a jsou u nás pojištěni, je minimum,“ říká ředitel pojišťovny Simplea Martin Švec s tím, že jeho pojišťovna vyplácí ve smlouvě přesně vymezenou denní dávku a to od 2., 3. nebo 4. měsíce jejího trvání. Pro přiznání pojistného plnění přitom pojišťovna neřeší, co způsobilo pracovní neschopnost. Tedy jestli nemoc nebo úraz.

V ceně pojištění pracovní neschopnosti se podle něj odráží nejenom zvolené částky pojistného plnění, ale i zdravotní stav, profese, věk pojištěného nebo třeba kouření. Roli sehrává i zvolená doba karenční doby. Tedy od kterého dne pracovní neschopnosti pojišťovna plnění vyplatí.

Cenu soukromého pojištění ovlivní i karenční doba

Živnostníci většinou volí delší karenční dobu, protože soukromým pojištěním řeší především riziko dlouhodobého výpadku příjmů. Navíc u delší karenční doby není měsíční platba za pojistné tak vysoká jako například u karence už od sedmého dne nemoci.

Do doby trvání pracovní neschopnosti se započítává i doba strávená v nařízené karanténě. To jen ale v tom případě, kdy pokračuje onemocněním. Jak potvrzuje Martin Švec, pojištění pracovní neschopnosti živnostníka pak nemusí při denní dávce 400 korun vyjít na více než 500 korun za měsíc.

„My například máme pracovní neschopnost od 28. dne a pro OSVČ řemeslníka to na plnění 400 korun denně přijde na zhruba 480 korun měsíčně,“ vysvětluje Švec. Lidem s malými dětmi a hypotečním úvěrem k pojištění pracovní neschopnosti doporučuje vždy uzavřít pojištění invalidity a smrti.

X X X

Respirátory či dvě roušky povinně od čtvrtka. Odbory chtěly lockdown

Vláda rozhodla o povinnosti nosit respirátory či dvě chirurgické roušky položené na sobě od půlnoci ze středy na čtvrtek. Týká se to nejen míst s větší koncentrací lidí, obchodů, veřejné dopravy či nemocnic, ale také zastávek hromadné dopravy, ambulancí či provozoven služeb.

Už nyní platí povinnost nosit ochranu nosu a úst ve všech vnitřních prostorách mimo bydliště, ve veřejné dopravě nebo venku, když není možné dodržet větší než dvoumetrové rozestupy.

Za dostatečnou ochranu se už nebude považovat šála, šátek nebo látková rouška. I při procházce venku, pokud nebude možné udržet vzdálenost větší než dva metry, bude muset mít každý buď chirurgickou roušku nebo respirátor.
Tolerance k látkovým rouškám bude podle ministra zdravotnictví Jana Blatného venku jen do konce měsíce. V obchodech ani ve veřejné dopravě ale nebude tolerance vůbec.

Po 50 rouškách pro chudé, prosadila Maláčová

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová uvedla, že 7,5 milionu roušek pro osoby ohrožené chudobou se bude distribuovat prostřednictvím potravinových bank a že se bude rozdávat každé potřebné osobě balení po 50 kusech roušek.„Ze Správy státních hmotných rezerv půjdou do terénních služeb a obcím, které se posunou k nejpotřebnějším,“ napsala na Twitteru Maláčová.

Část jednání vlády nebylo na dálku, formou videokonference, ale zcela netypicky pro dnešní dobu se ministři setkali i fyzicky a jednání probíhalo ve Strakově akademii.

Vláda také prodloužila do konce dubna dočasný program Antivirus, z něhož stát proplácí mzdy či náhrady mezd lidem v uzavřených provozech, v karanténě či při omezení výroby. Od března by se peníze nově měly vyplácet jen na pracovníky, kteří jsou ve firmě aspoň tři měsíce. Oznámila to ministryně Maláčová.

Karanténa už nebude nařizována lidem, kteří covid prodělali v posledních 90 dnech, či těm, již prodělali kompletní očkování, oznámil ministr zdravotnictví Blatný.

Odbory požadují po vládě úplný lockdown Česka

Odbory po dopoledním jednání s vládou a se zástupci zaměstnavatelů oznámily, že požadují vyhlášení lockdownu, tedy úplné uzavření země.„Není pro nás akceptovatelné se netečně dívat na situaci,“ řekl předseda odborové centrály ČMKOS Josef Středula po jednání s vládou a zástupci zaměstnavatelů. „Lockdown je jedna z mála možností, která nás ještě může zachránit,“ prohlásil šéf ČMKOS.

„Měli bychom projednávat všechna opatření k omezení kontaktů,“ reagovala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová z ČSSD. „Budeme to diskutovat na vládě,“ uvedla Maláčová.

Lockdown tak, jak ho navrhuje Josef Středula, by zcela jistě pomohl přetíženým nemocnicím. Ruku v ruce s tím musí jít masivní testování i za pomoci volně dostupných testů pro samotestování,“ reagoval na návrh šéfa odborové centrály ministr vnitra a šéf ČSSD Jan Hamáček.

Hamáček: Zakázka na nákup samotestů zrušena nebyla

Spor, který musela vláda vyřešit, se týkal nákupů testů pro školáky. Jejich dodavatele vybrala komise pod vedením ministerstva vnitra, premiér Babiš ale celou zakázku i vítěznou firmu zpochybnil a řekl, že bude požadovat zrušení tendru. Stát by podle něj měl testy koupit přímo od výrobce. Návrat dalších žáků i studentů do škol již v březnu by tak nebyl reálný.
„Zakázka zrušena nebyla,“ sdělil iDNES.cz v průběhu jednání vlády ministr vnitra Jan Hamáček. V tendru zvítězila společnost Tardigrad International Consulting, která má testy od čínského výrobce Lepu Medical dodat už do konce tohoto týdne za 65 korun za kus. Celkem má podle Hamáčka firma dodat 3 6540 00 testů. Hodnota zakázky tak je 237,5 milionu korun.
O nákupu samotestů rozhodovala vláda za přítomnosti šéfů civilní kontrarozvědky i rozvědky. Ministr Hamáček už s vítěznou firmou podepsal zakázku. Vicepremiér Karel Havlíček předložil vládě plán testování na covid-19 ve firmách. Diskusi o tom zatím vláda neuzavřela a vrátí se k tomu ve středu.