iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Covid ovládl ČR, vinou Blatného, dr. Černého, Babiše

Beznadějné případy nechte být, doporučuje se kolabujícím nemocnicím. Pokračování v nepřiměřené či neúčelné intenzivní péči je v rozporu s etickými principy medicíny, připomíná kolabujícím nemocnicím Česká společnost anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. Jejím doporučením se mají ústavy řídit v případě, že by byly kvůli covidové epidemii vyčerpány jejich kapacity. To se nyní prakticky týká nemocnic v polovině republiky.

Na dokument na tiskové konferenci ve středu znovu odkázal šéf anesteziologické společnosti Vladimír Černý, který je zároveň náměstkem ministra zdravotnictví. „Každá vyspělá země má nachystaný systém na dobu, kdy dojde kapacita péče,“ uvedl. Nepřiměřenou či neúčelnou péči není poskytovatel zdravotních služeb povinen, dokonce ani oprávněn poskytovat. Podmínkou ovšem vždy je, že zdravotníci musejí důvody pro nepřijetí nebo ukončení intenzivní péče zaznamenat do zdravotnické dokumentace tak, aby se jejich rozhodnutí dalo zpětně přezkoumat.

X X X

ČR bez mrtvých dnes zachrání jedině nová vojenská vláda s brigádním generálem Zoltánem Bubeníkem, který je lékařem, chirurgem a hlavním lékařským poradcem Severoatlantické aliance jako 8. předseda COMEDS, výbor generálních chirurgů NATO a partnerské země, a s dalšími odborníky.

Vojenská vláda si dobře pohlídá, aby bylo v ČR brzy dostatek vakcíny pro všechny občany, zajistí do nemocnic a jinam dostatek zdravotního personálu, pomocníků a brigádníků, a pro nemocné i místnosti, protože armáda má mnoho vojenských léčebných objektů a zařízení.

Jedině prozatimní vojenská vláda se postará o to, aby vakcínu přednostně nedostali ti, co ji dostat nemají, zbytečně se za ni neplatilo, co se nemá, nečekalo se na zdlouhavé schvalování některými orgány, které to mohou dělat i záměrně. A dále využije všech poznatků i od Maďarska a Polska, kde už s covidem zatočily.

Vojenská vláda si dobře pohlídá, aby nebyl žádný chaos, jako je dnes, a rozumně zařídí pro občany a firmy i pravidelné testování lidí a očkování. Ve válce s covidem musí být pořádek, a to dokáže jedině armáda.

X X X

Hrad podniká kroky, chce do Česka přednostně dostat vakcínu Sputnik

Jednou z nejskloňovanějších vakcín proti koronaviru i nadále zůstává ruská vakcína Sputnik V. Přestože ministr zdravotnictví Jan Blatný již dříve odmítl, že by se tato vakcína do Česka dostala dříve, než ji schválí léková agentura, jiný pohled na věc má očividně prezident Miloš Zeman. Hrad se totiž snaží, aby v závodě o tuto vakcínu mělo Česko přednost.
Redakce iDNES.cz se obrátila na Hrad s dotazem, zda v současné době nějakým způsobem zjišťuje, případně se snaží, aby se ruská vakcína mohla do České republiky dostat přednostně oproti jiným státům. „Podnikáme kroky, ale nebudu sdělovat žádné podrobnosti, a to v zájmu celé věci,“ uvedl na dotaz mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.

Není tajemstvím, že prezident Miloš Zeman již dříve uvedl, že by uvítal, kdyby se v Česku očkovalo touto vakcínou. „Vím, že již citovaný profesor Prymula doporučil Sputnik. Vím, že Sputnikem se už, tuším, očkuje v Maďarsku, a já nemám vůbec nic proti tomu, aby, když se tak odborníci rozhodnou, tak se tato očkovací látka uplatnila i u nás,“ prohlásil v rozhovoru pro Frekvenci 1.

Nemáme informace

Jaké konkrétní kroky Hrad podniká, nicméně není jasné, a to ani ministrovi zahraničních věcí Tomášovi Petříčkovi. „Nemám o tom informace,“ odpověděl na dotaz iDNES.cz.

„Bezpečné očkování je pro mě prioritou. V Česku není vakcína Sputnik schválena, schválena není ani v EU. Nemám informace o tom, že by některý ze schvalovacích procesů měl být v dohledné době ukončen. Pokud dostaneme z Ministerstva zdravotnictví informaci, že je třeba pomoci v tomto směru i diplomatickým úsilím, jsme na to připraveni,“ dodal.
O případných jednáních mezi Hradem a Ruskem nemá informace ani české velvyslanectví v Moskvě. „Velvyslanectví ČR v Moskvě v rámci svých povinností monitoruje informace o vývoji všech ruských vakcín proti covid-19. V současné době však není součástí aktivního vyjednávání o dodávkách žádných vakcín, které nemají povinnou evropskou nebo českou registraci,“ vedl Jan Jindřich, tiskový mluvčí ambasády.

Redakce iDNES.cz se obrátila také na ministerstvo zdravotnictví, zda má v tomto směru nějaké informace. „Domnívám se, že dotaz není určen nám. Ministerstvo i sám ministr (Jan Blatný, pozn. red.) v tomto dal opakovaně a zcela jasně najevo své stanovisko,“ uvedla pouze mluvčí úřadu Barbora Peterová.

Zeman by preferoval maďarskou cestu, nákup ruské vakcíny, řekl Bartoš

Podle šéfa Pirátů Ivana Bartoše prezident preferuje maďarskou cestu. Maďaři se totiž rozhodli nakoupit ruskou vakcínu Sputnik V, přestože ji neschválila Evropská lékovou agenturou. Zemanovi by podle Bartoše stačilo, kdyby vakcínu Sputnik V schválil Státní ústav pro kontrolu léčiv.

Blatný už dříve uvedl, že Česko nebude nakupovat ty vakcíny proti koronaviru, které neschválí Evropská léková agentura. „Stanovisko ministerstva zdravotnictví je v tomto jednoznačné. Jsme součástí Evropské unie, Evropská léková agentura je jednou z nejprestižnějších svého druhu na světě. Já nebudu chtít, aby se očkovalo něčím, co léková agentura neschválí,“ uvedl v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.

Obdobně se vyjádřil i premiér Andrej Babiš. Minulý týden však před svým odletem do Srbska uvedl, že pokud by Česko mělo možnost získat i jinou než v EU schválenou vakcínu, mohlo by zvážit podobný postup jako Maďarsko. Sám Babiš byl navíc kvůli zkušenostem s vakcínou Sputnik V v Maďarsku.

Zeman volá Putinovi

Za Hrad může vést jednání například Martin Nejedlý. Ten žil v Rusku deset let. Byl to právě Nejedlý, kterého loni prezident vyslal bez vědomí ministerstva zahraničí jednat s poradcem Vladimira Putina mimo jiné o zlepšování vzájemných vztahů. Zároveň také domlouval i setkání českého a ruského prezidenta. Ti se měli sejít už loni v květnu v Moskvě, kvůli pandemii však vzala cesta za své.

Prezident Zeman se již v minulosti nechal slyšet, že je připraven zapojit se do vyjednávání. „Bude-li zapotřebí, obrátím se i na prezidenta Putina s žádostí o pomoc v této oblasti, i když si myslím, že po aféře se sochou Koněva nebude příliš vlídný,“ řekl v rozhovoru pro rádio Frekvence 1.

Diplomatický zdroj portálu Lidovky.cz začátkem února na to uvedl, že Zeman vyčkává na žádost vlády, která měla jeho snahu posvětit. „Ta situace ale ještě nenastala, vyhodnotit to musí vláda, to není věc prezidenta,“ řekl zdroj pro Lidovky.cz s tím, že je legitimní, když se hledají nějaké alternativní možnosti.

S vyjednáváním by podle něj Česko nemělo otálet. „V současné době s Ruskem o dodávkách vyjednává na třicet států. Myslím si, že jsou mezi nimi i nějaké státy z EU. A předpokládám, že se v Moskvě sestavují nějaké seznamy,“ zdůraznil s tím, že je důležité se dostat do první vlny, do nějakého pořadníku. „Až to bude schválené Bruselem, tak potom přijdou všichni,“ doplnil.
Žádost o schválení od výrobce ruské vakcíny Sputnik V Brusel stále neeviduje. Ústav Nikolaje Gamaleji tvrdí, že ji k Evropské agentuře pro léčivé přípravky podal, což však ve středu šéfka EK Ursula von der Leyenová odmítla. Členské země EU, které očkování daným preparátem povolí, budou podle ní muset nést zodpovědnost za důsledky.

Ruské úřady schválily vakcínu Sputnik V z moskevského ústavu epidemiologického a mikrobiologického výzkumu Nikolaje Gamaleji loni v srpnu, a to ještě před zakončením klinických testů s účastí dostatečně reprezentativního počtu dobrovolníků.

X X X

Školy se v březnu víc neotevřou, míní Babiš. Chce zrušit objednávku testů

Premiér Andrej Babiš bude požadovat, aby byl zrušen tendr na dodávku antigenních testů pro testování ve školách. Doprovází ji podle něj nejasné a kontroverzní záležitosti. Tendr původně vyhrála společnost Tardigrad International Consulting, Babiš chce svěřit nákup testů Správě státních hmotných rezerv. Premiér také zpochybnil návrat dětí do škol k začátku března.

Antigenní testy pro testování žáků ve školách měla dodat firma Tardigrad International Consulting, v pátek to oznámil v České televizi ministr vnitra Jan Hamáček. Server Seznam Zprávy však tentýž den upozornil na pochybnosti při výběru firmy a o její historii.

Premiér Andrej Babiš v sobotu viděl podklady k tendru, které mu Hamáček dodal a oznámil, že chce nákup testů rovnou zrušit. „Poprvé jsem viděl složení komise, závěry komise, vyhodnocení soutěže, a proto říkám, že chci aby byla ta soutěž okamžitě zrušena,“ řekl pro iDNES.cz premiér. Premiér v rozhovoru pro Seznam Zprávy označil firmu za „netransparentní, která nemá výkazy a je podivná a nemá žádnou minulost“.

Hamáček rozhodnutí premiéra komentoval na Twitteru s nepochopením. „Myslel jsem, že si vše vysvětlíme v pondělí na vládě. Nechápu, proč pan premiér bojuje za firmu, která se i jeho jménem snažila od pondělí zakázku nestandardně získat. A Státní hmotné rezervy opakovaně testy odmítly nakupovat, proto to premiér zadal vnitru,“ napsal ministr.
Epidemie nemoci covid-19 v Česku

Babiš v rozhovoru řekl, že chce aby antigenní testy do škol nakoupily Státní hmotné rezervy. Podle premiéra by ani nevadilo, kdyby se tím zdržel plánovaný nástup maturantů a žáků devátých tříd zpátky do škol od 1. března.
„Epidemiologická situace je extrémně nepříznivá, máme plné nemocnice,“ řekl Babiš s tím, že s dalším návratem žáků do škol se počítá za příznivé epidemiologické situace.

Tendr vyhrála poradenská společnost bez historie

Ministr Hamáček v pátek uvedl, že první dodávka 800 tisíc kusů testů společnosti Tardigrad International Consulting má dorazit 28. února a cena za test včetně dopravy je 65 korun. Dohromady měla společnost dodat 3 654 000 testů do 15. března.
Ve škole na Proseku se děti testovaly ze slin. Test postoupily doma

V tiskové zprávě ministerstvo vnitra uvedlo, že společnost byla jediná, která splnila jak formální podmínky, tak požadavky na cenu a na schopnost dodat požadované množství testů včas. Seznam zprávy však uvedly opak, tedy že vybraná firma podle zadávací dokumentace nesplnila podmínky soutěže. Ministerstvo vnitra požadovalo dodávku minimálně 914 680 kusů testovacích sad, a to nejpozději do 25. února, to ale Tardigrad International Consulting nezaručila.

Historie firmy?

Mezinárodní skupina Tardigrad se zabývá přepravou zásilek v zákazníkem požadované teplotě. Česká pobočka, Tardigrad International Consulting s.r.o., byla založena v roce 2016 britskou společností Tardigrad International LP. Od července 2019 je jejím jediným společníkem a jednatelem Monika Jírovcová. Základní kapitál společnosti činí tisíc korun.
Vyplývá to z údajů internetové verze obchodního rejstříku.

Naopak další společnost, Chironax, který se tendru rovněž účastnil, nejenže garantoval požadovanou dodávku testů v termínu podle výzvy ministerstva vnitra, ale nabídl i lepší cenu – jeden test včetně dopravy za 53,90 korun.
Ministerstvo vnitra na dotaz serveru uvedlo, že Chironax vyhodnotilo jako rizikovou z hlediska ekonomických dat i spolehlivosti, přestože podle Seznam Zprávy dodává ochranné pomůcky i Správě státních hmotných rezerv. Firma se chce bránit.
Vnitro hodnotilo nabídky od devíti firem. Některé ale musely být podle Hamáčka vyřazeny, protože nesplnily formální náležitosti, jako je například žádost o výjimku ministerstva zdravotnictví tak, aby mohly být testy použity pro samotestování.

Jak dostat děti zpět do škol

Testy, které měla firma dodat, využívají k testování na školách i v Rakousku. Podle tamních instruktážních videí si jej zvládnou děti provést samy. Výtěr se provádí z přední části nosu, odběrová tyčinka se vzorkem se následně zasune do vyznačeného místa na testovací kartičce, kterou žáci dostanou spolu s testem. Následně se tyčinka zakape speciálním roztokem. Okraje karty se pak slepí a na přední straně se po chvíli objeví pozitivní či negativní výsledek. Pokud je výsledek neprůkazný, je nutné test opakovat.

Jde to i bezpečně? Jaký vliv má otevření škol na šíření covidu

Leteckou dopravu podle ministerstva měl zajistit dodavatel, testy by se následně distribuovaly do regionů s pomocí hasičů a krajských distribučních center. Stejným způsobem se vnitro chystá do škol distribuovat i respirátory ze státních hmotných rezerv.
Kvůli epidemii covidu jsou nyní otevřeny jen mateřské a speciální školy a první a druhé třídy základních škol, ostatní mají výuku na dálku. Od 1. března by se podle vlády měly do lavic vrátit závěrečné ročníky středních škol a postupně pak i další. Podmínkou je právě zajištění testů na covid-19.

Ministr školství Robert Plaga ve středu uvedl, že ministerstvo školství po zajištění testů připraví instruktážní videa a návod, jak při testování žáků postupovat. Účast na testování bude podle něj nezbytnou podmínkou pro docházku k prezenčnímu vzdělávání.

X X X

Armáda při pandemii: pomohlo už 17 500 vojáků. V nemocnicích i při repatriaci

Armáda během téměř roční účasti v boji proti pandemii koronaviru nasadila asi 17 500 vojáků. Jmenný seznam vojáků, kteří se do potírání pandemie zapojili, by byl kratší, protože někteří z nich sloužili opakovaně. Pomáhali v nemocnicích a sociálních zařízeních, při tvorbě takzvané Chytré karantény či při repatriaci občanů

Vojáci z jindřichohradecké posádky ukončili pomoc v pelhřimovské nemocnici 8. prosince. Teď se tam má armáda vrátit. | foto: Nemocnice Pelhřimov

Armáda se podle mluvčí generálního štábu Magdaleny Dvořákové do boje s koronavirem zapojila 2. března, tedy druhý den po potvrzení prvních nakažených. Náčelník generálního štábu Aleš Opata tehdy vydal nařízení, kterým stanovil úkoly pro armádu, pokud by v Česku vypukla epidemie.

Jedním z prvních nasazení byla pomoc při kontrolách a testování na hraničních přechodech, od poloviny března pak vojáci společně s policisty hlídali uzavřené hranice s okolními státy. V deseti rotacích armáda na hranice poslala 9 074 vojáků a 1 171 kusů techniky.

Současně se do řešení krize kolem pandemie zapojila i armádní logistika při přepravě zdravotnického materiálu, například ochranných prostředků zakoupených v Číně. Během dvou měsíců asi 400 vojáků najezdilo asi 50 tisíc kilometrů a přepravilo 200 tun materiálu. Zapojilo se i armádní letectvo, a to při přepravě v rámci Česka i při letech do zahraničí.

Jak vojáci během pandemie pomáhají

Vojenští piloti se loni v jarních měsících podíleli také na pomoci českým občanům, kteří se kvůli zavřeným hranicím nemohli vrátit ze zahraničí. Kromě několika letů armádního speciálu využívalo české ministerstvo zahraničí k repatriacím i civilní letadla a autobusy, zajišťovalo i výjimky pro tranzit. Celkem takto česká diplomacie od 14. března do 14. dubna pomohla s návratem více než 5 tisícům Čechům a tisíci občanům jiných států, země EU naopak zajistili přepravu 531 Čechům, sdělila mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová. Většinu nákladů na repatriační lety Česku uhradila Evropská unie.

Vojáci testují zájemce na Trutnovsku, lidé to berou jako společenskou událost

Výrazným způsobem se armáda také zapojila do projektu Chytré karantény. Do čela centrálního řídícího týmu byl postaven generálmajor Petr Procházka a „duchovním otcem“ Chytré karantény se stal plukovník Petr Šnajdárek. Za jeho práci ho v říjnu prezident Miloš Zeman ocenil medailí Za zásluhy. Armáda také vyčlenila několik desítek vojáků pro odběrové týmy, které vyjížděly testovat lidi s podezřením na nákazu koronavirem. Do konce loňského roku vojáci zajistili 71 064 odběrů.

Již během první vlny epidemie byli vojáci nasazeni ve dvou sociálních zařízeních v Ostravě a Mariánských Lázních, která se potýkala s nedostatkem personálu. Na podzim se možnost vyslání vojáků rozšířila i na nemocnice a od 10. listopadu vláda navýšila maximální počet nasazovaných vojáků až na 900. Vojáci v těchto zařízeních vykonávají především pomocné práce, armáda vyčlenila i 400 svých příslušníků, takzvaných bojových záchranářů, kteří mají za sebou rozšířený kurz první pomoci. Každý den několik set vojáků pomáhá v několika desítkách nemocnic a sociálních zařízeních.

V plánu byla i pomoc policistům

Armáda dostala i další úkoly. Na výstavišti v pražských Letňanech například postavila během osmi dnů záložní polní nemocnici, která nakonec nebyla využita. Vojáci a vojenští policisté se také podíleli na hlídání oblasti kolem Litovle, která se ocitla v karanténě, od sobotního dne vojenští policisté začali pomáhat také s hlídáním tří uzavřených okresů v Karlovarském a Královéhradeckém kraji. Vojáci se podíleli i na zajištění podzimních krajských a senátních voleb.
V plánu byla i operace „Bezpečnost“, při které mělo až 880 vojáků pomáhat policistům při udržení veřejného pořádku, k tomu ale nakonec vojáci povoláni nebyli.

Mise covid. V ochromeném domově seniorů vojáci zůstávají pátý týden

Zvažovala se také operace „Shelter“ (přístřešek), při které by armáda zajistila ubytování pro lidi bez domova v Praze. Armáda měla na starosti i dekontaminace, pomáhala s obvoláváním rizikových kontaktů nakažených nebo poskytla své laboratorní odborníky z Těchonína.

Podle aktuálních odhadů armády bylo během roku nasazeno asi 17 500 vojáků. Jde o celkový součet lidí, které armáda na jednotlivé úkoly vyslala. Někteří vojáci ale postupně pomáhali i ve více operacích, na jmenném seznamu by tak bylo méně kolonek.
V armádě k začátku letošního roku sloužilo 22 636 vojáků. Dalších asi 4 tisíce vojáků spadá pod ministerstvo obrany. Kromě úkolů s pandemií musela armáda i nadále plnit další povinnosti včetně třeba 15 zahraničních misí, kam vyslala přes tisíc vojáků, asi 1 450 vojáků vyčlenila pro síly rychlé reakce NATO a pro bojové uskupení EU. Konala se i cvičení a pokračoval výcvik.

X X X

Tak dlouho váhali se zavoláním sanitky, až mezitím zemřeli, říká praktik

Epidemie koronaviru zasáhla i do práce praktických lékařů. Pacientů v ordinacích ubylo, ale naopak více jich žádá o radu přes telefon. „Při telefonování je náročné se především rychle rozhodnout o dalším postupu, jak pacienta léčit,“ říká praktický lékař Jiří Pražák. Jeho kolegyně Lenka Dejdarová k tomu často vyvrací dezinformace, kterými ji pacienti zásobují.
Praktická lékařka Lenka Dejdarová běžně pracuje v ordinaci ve Vysokém Mýtě. Pracovní doba i náplň se jí však od počátku koronavirové pandemie výrazně změnily. Momentálně vše musí uzpůsobovat problémům spojeným s koronavirem, což ji zabírá hodně času.

„Pracovní den začínáme výtěry na covid, až pak přijdou na řadu běžné odběry krve. Dopoledne řešíme hlavně akutně nemocné pacienty a kontrolujeme pacienty dlouhodobě nemocné – diabetiky, hypertoniky, kardiaky,“ popisuje lékařka, která i nyní provádí preventivní prohlídky nebo prohlídky pro posudkové účely.

Vakcín není dostatek a organizace je v rukou politiků

„Pacienti s podezřením na koronavirus mohou do ordinace vstoupit jen v domluvený čas a odděleně od ostatních,“ pokračuje lékařka Dejdarová. Podle jejích slov v současné době přibývá pacientů s psychickými problémy, jako jsou panické ataky, úzkosti a deprese.

„Odpoledne přicházejí objednaní pacienti a současně i výsledky z laboratoří – tím začíná další covidové kolečko. Voláme pacientům, kteří jsou pozitivní na koronavirus, a řešíme s nimi, jak zajistit izolaci či karanténu, vystavujeme elektronické neschopenky a karantény, píšeme žádanky na testy kontaktům nemocných,“ nastiňuje pracovní den lékařka, která zároveň musí lidem vysvětlovat, jak postupovat při léčbě, jak sledovat vývoj stavu nebo co dělat při jeho zhoršení.
Od podzimu zaměstnává další zdravotní sestru. V běžném obsazení ordinace, tedy jeden lékař a jedna sestra, se provoz nedal zvládnout.

Dejdarová naději na zlepšení celé situace spatřovala ve vakcíně, jenže realita je jiná.

„Vakcín není dostatek a organizace očkování je v rukou politiků všech úrovní, od ministerstva po kraje. Spoustu času a energie teď věnujeme snaze vyřešit problém, který stát vytvořil komplikovaným systémem očkování,“ podotýká lékařka, která například kvůli očkování obtelefonovala své pacienty a sama registrovala ty, kteří to nezvládali.

Poté musela zjišťovat, zda se zájemci o očkování mají jak dostat do patnáct kilometrů vzdáleného očkovacího centra. „Považuji za nesmyslné a vysoce rizikové, že naše seniory, které držíme dlouhodobě v izolaci z obavy, aby se nenakazili, vozíme do velkokapacitních očkovacích center. Ve snaze ochránit je očkováním, je vystavujeme riziku nákazy,“ říká Dejdarová.

Pacienti lékařce totiž často volají právě i s dotazy ohledně očkování. „Lidé se ptají, jestli se mají očkovat, dotazují se na konkrétní vakcíny nebo chtějí konzultovat možné nežádoucí účinky,“ říká.

Kromě zodpovídání dotazů musí denně vyvracet dezinformace, kterými její pacienty zásobují sociální sítě či příbuzné. „Začínáme být unavení, na život mimo ordinaci nezbývá mnoho prostoru. Už několik měsíců trávíme v práci dvě až tři hodiny denně navíc, pracujeme i o víkendech a svátcích – buď na pohotovosti, nebo komunikujeme s našimi pacienty přes e-mail či telefon,“ říká lékařka.

Lidé mají nedůvěru k systému

„V poslední době narážíme na značnou neochotu pacientů hlásit své kontakty. Snažíme se apelovat na jejich zodpovědnost, ale míra nedůvěry k oficiálním institucím a neochota dodržovat omezující opatření v poslední době narůstá,“ upozorňuje na další problém Dejdarová.

Lidé mají podle ní nedůvěru k tomu, jak systém funguje. Nepomáhají tomu právě ani zmatky kolem očkování. „Pacienti stejně jako my nerozumí tomu, proč stát nevyužívá běžné cesty, jakými bývá očkování zajištěno. Každý podzim například zvládáme při běžném provozu naočkovat stovky pacientů proti chřipce,“ dodává Dejdarová.

Že to v současné době nemají praktičtí lékaři lehké, potvrzuje i lékař Jiří Pražák, kterému telefon v ordinaci zvoní nepřetržitě. V čekárně má sice méně pacientů, ale za to mu jich více telefonuje.

Stojí to životy, kritizuje Maďar otevírání obchodů. Ty se můžou zase zavřít

„Při telefonování je pro lékaře náročné se především rychle rozhodnout o dalším postupu, jak pacienta léčit,“ říká praktický lékař. Ten musí po telefonu určit, zda pacienta nechat doma, nebo poslat do nemocnice. V případě covidu to může být i rozhodování o životě a smrti.

„Odhadnout po telefonu, zda už to pacient a rodina doma nezvládnou a je potřeba hospitalizace, s vědomím, že nemocnice jsou přeplněné, je někdy hodně těžké rozhodování,“ říká Pražák. Bohužel má i pacienty, kteří při zhoršení svého zdravotního stavu dlouho váhali se zavoláním sanitky. „Pak už bylo pozdě a v nemocnici zemřeli,“ dodává.
Pacienti volají během celého dne

Před epidemii objednával pacienty do ordinace tak, aby měl na pacienta dost času. Za posledních pět měsíců se však situace změnila – počet pacientů ani dobu jejich vyšetření nelze zcela předvídat. „Pacienti telefonují během celé pracovní doby. V krizových dnech je problematické se dovolat, protože pevná linka i mobil jsou skoro pořád obsazené. Když se jim to podaří, může se stát, že mluvím na druhé lince, a musí zavolat později. Jeden hovor dokončíte a telefon hned zvoní,“ popisuje Pražák současný stav v ordinaci.

Za nejnáročnější den označuje pondělí, kdy volá spousta pacientů s obtížemi vzniklými během víkendu. Často se jedná o neschopenky, karanténu či žádanku na covidové testy. Během jednoho telefonátu přitom často Pražák slyší, jak v telefonu pípá několik dalších hovorů.

„Pokud mám pacienta v ordinaci a vím, že v čekárně sedí další, nemá smysl hovory odkládat a musím je co nejrychleji a efektivně vyřídit. Během jednoho vyšetření pacienta v ordinaci někdy vyřídím i několik hovorů,“ říká lékař.
Většina pacientů, kteří v tu chvíli sedí v ordinaci a čekají na vyřízení hovoru, má podle lékaře pochopení. Mnoho z nich však přiznává, že si nedokázali představit, jaký „šrumec“ v ordinaci nyní lékař má. „Ty telefony jsou samozřejmě rušivé, ale nedá se nic dělat, o to více je to náročné na soustředění, když se poněkolikáté vracíte ke stejnému pacientovi,“ podotýká Pražák.
Blatný nevyloučil uzavření dalších okresů, čísla jsou nejhorší za měsíc

Nejsou to však jen pacienti, kdo volá. „Kromě telefonů v ordinaci mi občas během dne zvoní i soukromý mobil, kdy volají známí a kolegové s různými problémy a také volají naše děti, které mají distanční výuku a občas nějaký technický problém,“ říká lékař a dodává, že se v hektických dnech často nestíhá ani napít nebo si dojít na toaletu.

Jiné je to i během oběda, protože jídelny a restaurace jsou zavřené. „Oběd si vyzvedneme u okénka do jídlonosičů a sníme si ho až u nás. Naštěstí nám to prostor umožňuje. Jinak by se to dělalo velmi těžce. Restaurace jsou zavřené a hygienické normy neumožňují jíst v ordinaci. Z toho důvodu se pak řada zdravotníků nemá kde naobědvat,“ dodává praktický lékař.

X X X

Odkládat podání druhé dávky není dobrý nápad, tvrdí Kuba a dokládá to čísly

Podle jihočeského hejtmana a lékaře Martina Kuby není dobré odkládat u nejstarších lidí podání druhé dávky očkování proti covidu-19. Dokládá to výsledkem vyšetření protilátek 354 lidí starších 80 let očkovaných první dávkou, který zveřejnil na svém Twitteru. Protilátky mělo v průměru asi 63 procent z nich. Malou studii si udělal kraj sám.

Myšlenka, že by bylo možné oddálit podání druhé dávky vakcíny proti covidu-19 a tím očkovat v krátké době víc lidí, hejtmana jihočeského kraje a zároveň předsedu Asociace krajů ČR Martina Kubu zaujala.

„Chtěli jsme mít ale nějaká relevantní čísla,“ uvedl Kuba k jihočeské malé studii. Z té podle něho vyplývá, že minimálně u nejstarší věkové kategorie není oddalování druhé dávky dobrý nápad. „Navíc odpověď s přibývajícím věkem klesá, to znamená, že čím ti lidé byli starší, tím menší množství protilátek tvořili. A 63 procent je prostě opravdu málo, nelze asi spoléhat na to, že by ti lidé byli nějak chráněni,“ řekl ČTK Kuba. Kraj podle něho bude chtít s postupem očkování ověřit reakci na vakcínu i u mladších lidí.

Krev na test protilátek byla odebrána 140 mužům a 214 ženám napříč celým krajem mezi 11. a 16. únorem tohoto roku. Bylo to 21 dní po prvním očkování před aplikací druhé dávky. Testovali se lidé, kteří dostali vakcínu Pfizer/BioNTech.

Evropská léková agentura koncem ledna uvedla, že druhá dávka vakcíny firmy Pfizer/BioNTech se má aplikovat 21 dní po první. Pozdější podání by mohlo snížit účinnost očkování. Státní ústav pro kontrolu léčiv poté upozornil, že zatím nejsou data o účinnosti vakcíny, pokud se podání druhé dávky oddálí. Premiér Andrej Babiš v polovině ledna uvedl, že bylo doporučeno, aby zdravotníci dostali druhou dávku až po 28 dnech kvůli lepšímu rozložení dodávek vakcín.
Řešíme za poslance horké brambory, postěžoval si hejtman Kuba

Jihočeský kraj podle hejtmana v příštím týdnu dokončí očkování lidí starších 80 let, kteří se k očkování registrovali a kteří jsou v domovech seniorů, je jich asi sedmnáct tisíc. Všech seniorů v této věkové kategorii je v kraji asi dvacet sedm tisíc.

X X X

Prezident Soudcovské unie Vávra: Možné průtahy kvůli koronaviru zatím kompenzuje obrovský pokles trestné činnosti

Justice pracuje víceméně ve stejném režimu jako před nástupem koronaviru a zatím se nezdá, že by ji pandemie zásadně zpomalila. V rozhovoru s ČTK to uvedl prezident Soudcovské unie Libor Vávra. V souvislosti s covidem-19 očekává průtahy u trestních kauz s větším počtem obžalovaných. Překvapilo ho, že justice nefiguruje v pandemických plánech, a ministra zdravotnictví požádal o naočkování soudců.

„Myslím si, že soudy dneska jedou v podstatě v úplně normálním režimu – kromě toho, že se častěji musí odročit, protože někdo onemocní nebo je v izolaci,“ řekl Vávra, který do podzimu předsedal Městskému soudu v Praze a nyní působí v jeho odvolacím trestním úseku.

„Zatím to nevypadá, že by to bylo tak fatální. Asi to hodně zpomalí ty nejtěžší případy – třeba prvostupňové krajské trestní věci, protože je tam většinou větší skupina lidí: přísedící, víc obhájců, víc zmocněnců, víc obžalovaných. A ta pravděpodobnost, že někdo z nich je zrovna nemocný nebo je v karanténě nebo v izolaci – nebo aspoň prohlásí, že je v izolaci – je strašně vysoká,“ popsal.

Vávra připomněl, že justice už se v minulosti vypořádala s jinými krizovými situacemi, například při záplavách. I po loňském nástupu koronaviru musela fungovat dál. „Soud nejde zastavit absolutně,“ poznamenal. „Vláda na jaře nejprve reagovala tím nejtvrdším opatřením, které kdy bylo – ingerovala jakoby příkazem i do práce soudů. Dopadla na nás omezení jako na zbytek společnosti, což zprvu vedlo k tomu, že se odročovala jednání,“ uvedl.

Později už stát soudům postup – například omezení styku s veřejností – pouze doporučoval, což bylo podle Vávry správné. „Tady bych chtěl ministerstvu spravedlnosti poděkovat, že nebylo zbytečně aktivní, protože si myslím, že to předsedové soudů zvládli,“ míní.

Strach u soudců i přísedících

Zpočátku pandemie byl podle něj největším problémem strach, a to jak u soudců, tak i u laických přísedících. „Někdo se opravdu bál jít do jednací síně a měl pro to dost dobrých argumentů včetně svých dlouhotrvajících chorob. A vedle byl jiný senát, jiný soudce, který neměl tyto zábrany a na jeho výkonnosti se ta situace neodrazila. Tohle nelze porovnávat klasickým dozorem nad výkonností soudců, protože to není lenost nebo nekvalita,“ zdůraznil. Ministerstvo soudcům vzkázalo, že prodlení, která omezením jednání kvůli pandemii vzniknou, nebude pokládat za průtahy v řízení.

Na odhady, jak moc situace spojená s koronavirem soudy zatíží zvýšeným náporem případů, je podle Vávry brzo. „Teprve teď začínají padat první žaloby na náhradu škody vůči státu, a to teprve za ta první opatření z jara loňského roku. Tohle všechno bude mít doběh v řádu spíše let. Zatím to kompenzuje leckde obrovský pokles trestné činnosti, která přichází na soudy, což je až neuvěřitelný zlom,“ řekl.

Soudci a justiční aparát nyní více pracují z domova. „Naučili jsme se, že to jde, ale nejsem si jist, že je to něco, čemu bychom měli do budoucna tleskat. K odbornému růstu prostě potřebujete i to, že se bavíte s kolegy,“ upozornil Vávra. Justice podle něj navíc narazila na mantinely ohledně komunikačních kanálů. „Je evidentní, že stát s tak masivní utajenou nebo šifrovanou komunikací nikdy nepočítal a její rozšiřování bude stát neuvěřitelné peníze,“ podotkl.
Plexiskla a roušky

Zatímco u některých soudních agend – například správní nebo části občanskoprávní – není zapotřebí častý kontakt s účastníky řízení, trestní soudce se v jednací síni týdně potká i s desítkami lidí. Soudci se podle vlastního uvážení chrání rouškami, někde je oddělují i plexisklové zábrany. Vávra odhadl, že na covid-19 už bylo pozitivně testováno několik set lidí pracujících v justici.

„V pandemických plánech justice z pro mě nepochopitelných důvodů pořád není. Když byly povodně, tak byla vždycky braná krok za policií. Požádal jsem pana ministra (zdravotnictví Jana) Blatného, abychom tam někde byli, někde za pedagogickými pracovníky. Jsme zkrátka jedna z mnoha dalších skupin, která má určité zvýšené riziko dané charakterem práce,“ uzavřel Vávra.

X X X

Advokáti kritizují vládu, že se kvůli pandemii vyhýbá standardním připomínkovým řízením

Česká advokátní komora upozorňuje na fakt, že vláda Andreje Babiše se při schvalování zákonů při legislativním procesu stále častěji uchyluje k výjimkám ze standardního připomínkového řízení. „Absence řádného připomínkového řízení má přitom velký význam a dopad na transparentnost politického rozhodování,“ varovali zástupci advokátů na stránkách Advokátního deníku. Text uveřejňujeme v plné šíři.

Podle čl. 76 odst. 1 legislativních pravidel vlády platí, že předseda Legislativní rady může na návrh člena vlády nebo vedoucího jiného ústředního orgánu státní správy výjimečně pro jednotlivé případy změnit lhůty stanovené těmito legislativními pravidly nebo omezit okruh připomínkových míst anebo stanovit, že se připomínkové řízení neprovede; k návrhu člena vlády nebo vedoucího jiného ústředního orgánu státní správy se přiloží zpravidla návrh právního předpisu nebo platné znění s vyznačením navrhovaných změn, jde-li o návrh novely právního předpisu. Návrh právního předpisu se i v případě, že se připomínkové řízení neprovede, zasílá v elektronické podobě ke stanovisku odboru kompatibility a na vědomí odboru vládní legislativy.

Česká advokátní komora v rámci průběžného monitoringu legislativních návrhů zaznamenala v souvislosti s pandemií nemoci covid-19 výrazný nárůst výjimek z povinnosti předkladatele zaslat návrh zákona do připomínkových řízení. Absence řádného připomínkového řízení má přitom velký význam a dopad na transparentnost politického rozhodování. Realizovaným legislativním postupem je zabráněno tomu, aby mohl být dosažen jeden ze základních úkolů ústavně konformní normotvorby, která musí umět co možná nejúplněji odpovědět na to, proč a za jakým účelem je návrh zákona v daném znění přijímán. Smysl a důležitost řádného připomínkového řízení spočívá v tom, že v jeho rámci lze vyslovit zejména pochybnosti o legitimitě navržené a přijaté úpravy.

Legitimita vyjadřuje požadavek, podle kterého nestačí, aby některé jednání bylo vyjádřeno právní úpravou samo o sobě, ale aby bylo zdůvodnitelné i nezávisle na této právní úpravě. Legitimita se projevuje vznikem určitých právních procedur a jejich prostřednictvím spoluvytváří příznivé prostředí pro formulaci a uplatnění principů a zásad práva (viz nález Ústavního soudu sp. zn. PI. ÚS 21/14 ze dne 30. 6. 2015).

Ačkoliv z elektronické knihovny Úřadu vlády ČR nevyplývají důvody, pro které jsou jednotlivým návrhům udělovány výjimky z připomínkového řízení, lze předpokládat, že se tak děje z důvodů průběhu pandemie nemoci covid-19, která mnohdy vyžaduje rychlé legislativní změny. Jsme však přesvědčeni, že u některých návrhů zcela absentuje jakákoli souvislost s probíhající pandemií (viz např. novela insolvenčního zákona, tisk 1073), popř. zde existuje dostatečný prostor pro minimálně zkrácené připomínkové řízení a není tedy potřeba tuto základní normotvornou proceduru zcela eradikovat. Ostatně je zřejmé, že zaslání návrhu zákona do připomínkového řízení je nutné i pro účely přípravy vládního návrhu zákona jako takového, neboť bez vyjádření ostatních resortů může návrh zákona trpět neodstranitelnými vadami, jak se ukázalo např. u opakovaných novel zákona o ochraně veřejného zdraví.

Připomínkové řízení je z hlediska rozsahu nezastupitelným prvkem především odborné diskuse, jejímž účelem je zejména udržení kvality návrhu právního předpisu a jeho soulad s realitou. Vzhledem k tomu, že připomínkové řízení je jedním z principů právního státu a demokratického legislativního procesu, kterým se zvyšuje úroveň samotné tvorby právního řádu, upozorňujeme na tento neuspokojivý a znepokojující stav, který nelze přehlížet.

Česká advokátní komora proto žádá ministryni spravedlnosti a předsedkyni Legislativní rady vlády, aby zajistila postup podle čl. 76 odst. 1 legislativních pravidel vlády s tím, že výjimky z připomínkového řízení budou udělovány pouze výjimečně v případech, u nichž je to skutečně nezbytně nutné, ceskajustice.cz

X X X

Šmucler se udržel v čele stomatologické komory. Porazil dva vyzyvatele

Sněm České stomatologické komory v sobotu obnovoval svoje vedení pro období do roku 2025. Funkci prezidenta komory obhájil Roman Šmucler. Měl dva protikandidáty. O post se ucházel taky majitel firmy Herbadent Pavel Smažík a majitel a lékař stomatologického centra v Příbrami Jiří Hrabák.

Šmucler byl v těžké pozici. Za poslední rok si vytvořil kontroverzní mediální obraz takovými názory na epidemii koronaviru, jimiž ji podle některých svých kritiků zlehčoval. Je jedním ze signatářů říjnové výzvy skupiny lékařů, aby vláda zrušila drastická opatření, která podle nich ohrozila lidi víc než nemoc samotná.

Pod textem je také podepsán například kardiochirurg Jan Pirk nebo psychiatr Radkin Honzák. Tehdejší ministr zdravotnictví Roman Prymula, který o post přišel poté, co sám omezení nedodržel, v reakci tehdy uvedl, že je přístupem signatářů znepokojen a že nikdo z nich epidemiologii nerozumí.

Někteří Šmuclerovi kolegové ho pak vyzvali, aby přestal, jak to oni viděli, zneužívat pozice prezidenta stomatologické komory pro šíření osobního názoru a aby se zdržoval mediálních projevů. Podle nich jeho vystupování poškodilo komoru i zubní lékař.
Šmucler, jenž komoru vede od roku 2017, slíbil, že ji provede očekávanými ekonomickými komplikacemi, které způsobila opatření proti epidemii. Domnívá se, že komora bude muset v následujícím období řešit ekonomickou krizi, která stomatologii zasáhla.

Podle Šmuclera zubařům v prvním pololetí loňského roku klesly příjmy od zdravotních pojišťoven o pět procent. Komora by proto měla vyjednat se zdravotními pojišťovnami udržení, případně i navýšení plateb. Obor se podle současného prezidenta komory nyní potýká také s tím, že do důchodu odcházejí populačně silné ročníky zubařů a je třeba je nahradit.

Pavel Smažík, vystudovaný zubař a podnikatel, který dodává potřeby a služby pro stomatologii, řekl, že by chtěl mimo jiné to, aby komora zlepšovala obraz stomatologie u veřejnosti, vyjednala se státními orgány a pojišťovnami bonifikaci především preventivní péče, péče o děti a péče v okrajových lokalitách.

Třem zubařům vadí názor Šmuclera na covid. Zneužívá svou pozici, tvrdí

Komora by také měla pomáhat zatraktivnit podmínky zubařských praxí v místech, kde je stomatologická péče nedostatečná, tedy především mimo velká města. Měla by podle něj rovněž řešit za své členy maximum administrativy a bojovat za snižování administrativní zátěže.

Jiří Hrabák za své priority označil mimo jiné snížení byrokratické zátěže zubařů nebo zvýšení úhrad od zdravotních pojišťoven za hrazené výkony. Problém je podle něj především v úhradách péče o dětské pacienty. Chtěl by také vytvořit informační kanál dostupný všem členům komory, který bude obsahovat nutné informace pro denní chod jejich praxe.

X X X

Nový kmen ptačí chřipky se poprvé přenesl na člověka, oznámilo Rusko

Rusko dnes oznámilo, že zaznamenalo první přenos kmene viru ptačí chřipky A(H5N8) na člověka. Podle úřadu na ochranu zdraví spotřebitelů Rospotrebnadzor jde o první zjištěnou nákazu tohoto druhu na světě. O "významném objevu" úřad informoval

Světovou zdravotnickou organizaci.

Šéfka Rospotrebnadzoru Anna Popovová uvedla, že variantou A(H5N8) se nakazilo v prosinci sedm pracovníků drůbeží farmy na jihu Ruska. Cítí se podle ní dobře.

„Všech sedm lidí je nyní v dobrém zdravotním stavu. Průběh onemocnění byl mírný a doba trvání krátká,“ doplnila Popová s tím, že byla minimalizovaná další rizika přenosu viru. Zároveň uvedla, že veškeré informace byly předány Světové zdravotnické organizaci (WHO).

„Nakažení vědci zaznamenali ve svém těle změny způsobené virovou infekcí, ale také imunitní odpověď na něj,“ dodala Popová. Konkrétní příznaky však nezmínila. Virus ptačí chřipky přenosem na člověka překonal mezidruhovou bariéru, přesto však vědci pro tuto chvíli vyloučili přenos z člověka na člověka. V budoucnu by však mohlo dojít i k vzájemné mezilidské infekci.

WHO na svých stránkách uvádí, že přenos viru A(H5N8) z ptáků na člověka nelze vyloučit. Pravděpodobnost, že se tak stane, je však podle ní nízká. Připouští však, že k rozsáhlejším závěrům dosud neměla dostatek dat. Nákazy lidí jinými variantami ptačí chřipky H5N1, H7N9 a H9N2 se prokázaly již dříve.

Ohniska nákazy variantou ptačí chřipky H5N8 dosud kromě Ruska evidovala také Čína, některé evropské země a také státy na Blízkém východě. Přenos viru se ale ve všech případech odehrával pouze mezi ptáky.