iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Postih žalobce dr. Vítka z Frýdku-Místku, déle ve vazbě

Matovičova vláda na Slovensku už vyměnila přes sto soudců a mnoho prokurátorů, včetně nejvyšších. V ČR se o přestavbě žalobců stále jen hovoří. Už je to pěkných pár měsíců, co se uvažovalo o zrušení VSZ v Olomouci a v VSZ Praze. Ale zatím se o to žádný ministr spravedlnosti spolu s vládou neodhodlal, protože státní zástupci VSZ a NSZ chtějí být na svých místech místo sedmi let, celkem deset. Do nových volech v letošním roce se určitě nic nestane, zvláště když v ČR i ve světě řádí válka s covid.

VSZ se stále zabývají Ptačím hnízdem Babiše, které v podstatě už nic neznamená, protože 50 či 60 milionů od EU Babiš už vrátil. Ptačí hnízdo už před mnoha lety chtěl Babiš prodat za tři nebo čtyři miliardy, ale zřejmě nenašel kupce. A těžko se bude i do budoucna prodávat, protože je to nevhodné místo pro školení pracovníků firem i rekreaci.

VSZ Bradáčová se teď točí kolem soudce VS Sováka, který je zatím stále ve vazbě, i když je nemocný a dnes už i důchodce. Je to podle odborníků zřejmě z toho důvodu, že je soudní jednání, kde se hovoří i o Rathovi a dr.Bradáčová dostala Ratha do vězení a snaží se v tom pokračovat, podle odborníků.

Ovšem největší tunel v ČR je od převratu OKD, kde se jedná o 50 až 60 miliard, ale žádným žalobcům se do toho nechce. Kdyby se do toho pustila VSZ Bradáčová s policisty a piráty, určitě by se proslavila a od prezidenta Zemana by určitě obdržela i státní vyznamenání. Piráti s Bartošem, Michálkem a Richterovou už před více než rokem podali řadu trestných oznámení, ale to bylo všechno, co udělali. Víc o tom nehovoří. A to chtějí po volbách vládnout, řídit vládu, což by byla katastrofa, jako je tunel OKD Bakaly. Žalobci i soudci by tedy v této době, kdy je válka s covidem a ČR už plánuje dluh 500 miliard, ale podle odborníků to může být ještě více, takže žalobci i soudci by měli státu pomáhat, kde se dá.

X X X

Obviněný byl měsíc protiprávně ve vazbě. Státní zástupci musí ve století informatiky používat sešitky a lepítka, kritizuje

O 10 % nižší plat bude mít čtyři měsíc státní zástupce OSZ Frýdek-Místek Petr Vítek. Kvůli jeho nedbalosti totiž byli dva obvinění v jim dozorovaných případech ponecháni ve vazbě nad rámec zákonné lhůty – jeden dokonce o více než měsíc. Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) nakonec schválil dohodu o vině a kárném opatření, ve zdůvodnění pak důrazně poukázal na nedostatečnou funkčnost informačního systému státních zastupitelství, který podle soudců není hoden 21. století.

Na závažné pochybení se přišlo vlastně náhodou – při plošné interní prověrce příslušných trestních spisů vyvolané změněnou škodní hranicí u krádeži v polovině září loňského roku. Státní zástupce OSZ FM Jiří Jamot zjistil, že ve dvou případech dozorovaných Vítkem byla překročena vazební lhůta stanovená pro přečiny – ta sice činí jeden rok, ovšem na přípravné řízení připadá maximálně třetina, tedy nejvýše 4 měsíce. Jeden z obviněných přitom pobýval ve vazbě už 5 měsíců a 3 dny, druhý pak 4 měsíce a 13 dní.

Kárný navrhovatel si tedy povolal chybujícího státního zástupce do své kanceláře a ten po předestření situace reagoval „přiměřeným způsobem“ – pochybení okamžitě přiznal a hned v daný den vydal příkaz k propuštění obou obviněných z vazby. Překročení zákonné vazební lhůty je ovšem závažným prohřeškem, a tak Jamot vypracoval kárný návrh se sankcí desetiprocentní srážky z platu na čtyři měsíce a v říjnu 2020 jej zaslal Nejvyššímu správnímu soudu. O něco později ale s kárně obviněným podepsali návrh dohody o vině a kárném opatření ve stejné výši, který do Brna dorazil 4. prosince.

Předseda příslušného kárného senátu Petr Mikeš nejprve ověřil, zda k danému pochybení skutečně došlo tak, jak bylo popsáno v kárném návrhu i v dohodě, zda intenzita pochybení dosahuje úrovně kárného provinění a zda jej lze připsat na vrub kárně obviněného. Poté, co objektivní i subjektivní stránku návrhu shledal zcela relevantní, nařídil ústní projednání dohody, kterého se obě strany zúčastnily osobně.

Petr Vítek opět plně připustil své pochybení, vysvětlil je tím, že lhůtu přehlédl bezprostředně po návratu z několikatýdenní dovolené, spis byl v té době u krajského soudu, a i proto se domníval, že lhůta je v pořádku, už proto, že trestná činnost byla poměrně rozsáhlá. Čtyřměsíční hranici pro vazbu v přípravném řízení si v tu chvíli nevybavil, což zpětně nijak nedokáže vysvětlit – šlo prý o první podobné pochybení za téměř 17 let jeho profesní kariéry.

Sešit a lepítka

Na dotaz předsedy senátu pak kárně obviněný upřesnil, že na končící lhůtu jej neupozornila ani policie, ani obhajoba. Lhůty si přitom musí hlídat sami státní zástupci, protože informační systém na státních zastupitelství ISYZ je nedokonalý a dobíhající lhůty avizovat nedokáže, v některých parametrech vykazuje nadpoloviční chybovost. Žalobcům tedy nezbývá, než si tyto lhůty evidovat ve zvláštním sešitku, případně používat lepítka. Od zjištěného pochybení si svůj evidenční systém ještě částečně zdokonalil tím, že lepítka dává přímo do spisu, takže lhůtu vidí prakticky okamžitě.
Kárný senát nakonec dohodu bez výhrad schválil, neboť neshledal, že by navrhovaný postih byl s ohledem na dosavadní rozhodovací praxi NSS zjevně nepřiměřený danému provinění.

Došlo sice k vážnému porušení povinností státního zástupce, který musí zodpovědně a svědomitě plnit všechny své úkoly (hlídání vazby je už z principu jednou ze zásadních věcí a Trestní řád přímo státnímu zástupci ukládá, že je povinen vydat příkaz k propuštění nejpozději v poslední den zákonné lhůty), na druhou stranu šlo o ojedinělý exces jinak velmi dobře hodnoceného a zkušeného státního zástupce. Vítek navíc své pochybení od začátku plně přiznal a v rámci možností učinil další opatření proti jeho opakování.

V této souvislosti předseda kárného senátu Petr Mikeš zdůraznil, že zdaleka nejde o ojedinělý případ, kdy se vzniku kárného provinění spolupodílela technická nedokonalost používaného informačního systému: „Podle mínění nás všech je velmi smutné, že informační systém státního zastupitelství neumožňuje nastavit lhůty – v dnešní době výpočetní techniky a jejich možností je to naprosto nešťastné a nevhodné. Státní zástupce je jen člověk, byť hlídání lhůt je jeho odpovědností, ale jistě by se dalo jednoduchým technickým řešením těmto věcem předejít. Je skutečně zarážející, že na současné úrovni pokroku techniky toto systém neumí a státní zástupci se stále musí spoléhat na různé papírové pomůcky a jiná neprofesionální řešení,“ uzavřel Mikeš.Ivan Holas, ceskajustice.cz

X X X

Stáhněte článek o mých nemovitostech, vyzývá Bradáčová. Česká justice to neudělá

Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová požaduje po vydavatelství portálu Česká justice, aby stáhlo článek, který informuje o jejích nemovitostech. Informaci o majetku Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana a Bradáčové zveřejnila Česká justice na konci ledna. Bradáčová následně vydavatelství zaslala dopis, v němž požaduje bezodkladné stažení informací „jejích osobních údajů“.

Dvacátého sedmého ledna ráno vyšel na České justici článek s titulkem: „Elitní žalobci investovali. Zeman koupil dva byty v Praze a v Brně, Bradáčová pole a chalupu“. Článek se věnoval majetkovým poměrům dvou top manažerů ve státním zastupitelství a veřejně činných osob: Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana a vrchní státní zástupkyně v Praze Lenky Bradáčové.

„Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman si v poslední době koupil s manželkou dva byty. Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová si od roku 2015 pořídila mimo jiné polnosti a dům s pozemkem v rekreační oblasti. V roce 2013 se majetkově vyrovnala s exmanželem,“ stojí na začátku článku. Dále jsou v něm popsány konkrétní realitní transakce za několik let zpátky. U Bradáčové i informace o vypořádání společného jmění manželů po rozchodu partnerů.
Informace o majetku veřejně činných a známých osobností jsou médii běžně zjišťovány a publikovány. Lidé tak získávají prostor účastnit se na kontrole majetkových poměrů politiků či úředníků veřejné správy. Zjištění takovéhoto typu lze jednoznačně označit za informace publikované „ve veřejném zájmu“.

„Vyzývám vás, abyste upustili od neoprávněného zveřejňování mých osobních údajů a uvedený článek z vašich internetových stránek odstranili. A to (s ohledem na závažnost vašeho jednání) bezodkladně. Zároveň vás žádám, abyste mě ve stejné lhůtě o provedené nápravě informovali,“ napsala Lenka Bradáčová vydavatelství Media Network v obálce, odeslané z Vrchního státního zastupitelství v Praze a nikoli odeslané osobně na poště.

Zveřejnění takového typu údajů podle Bradáčové nelze považovat za souladné se zákonem o zpracování osobních údajů, který sice umožňuje zpracovávat osobní údaje pro novinářské účely, avšak za naplnění podmínky přiměřenosti. „Podmínka však v daném případě splněna nebyla, neboť údaje o konkrétním umístění nemovitostí v mém vlastnictví nikterak nevypovídají o mé veřejné, respektive úřední činnosti. Z obsahu výše uvedeného článku zároveň neplyne, že by uvedení těchto údajů mělo mít jakoukoli další informační hodnotu, např. že bylo nutné pro navazující hodnocení mé veřejné činnosti neobsahuje,“ pokračuje ve své výzvě o stažení článku Bradáčová.

„Zároveň upozorňuji na to, že i údaje z katastru nemovitosti lze zásadně užít jen k účelu uvedeném v zákoně o katastru nemovitostí. V daném případě nelze než konstatovat, že zveřejnění údajů o konkrétním umístění nemovitostí v mém vlastnictví takový účel postrádá a nelze shledat ani žádný jiný legitimní zájem na zveřejnění takového typu údajů,“ tvrdí Bradáčová.

Vydavatelství Media Network je přesvědčeno, že žádné zákonné ustanovení neporušilo. Zveřejnění informací o majetkových poměrech Lenky Bradáčové nijak nevybočuje ze zásady proporcionality. Vydavatelství věc konzultovalo s několika renomovanými právními experty.

Za osobní údaje se považuje podle ustálené definice Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), informace vztahující se k identifikované či identifikovatelné fyzické osobě. Mezi obecné osobní údaje proto řadíme jméno, pohlaví, věk a datum narození, osobní stav, ale také IP adresu a fotografický záznam.

„V inkriminovaném článku autor skutečně použil osobní údaje – tedy jméno, příjmení a zastávanou funkci. Obecné označení nemovitostí (jejich druh, případně výměra a umístění) za osobní údaje považovat nelze, poněvadž u těchto nemovitostí zcela záměrně a v souladu s legitimním právem na ochranu soukromí a osobní bezpečnost nebyla uvedena jejich identifikace parcelním číslem, číslem popisným, číslem jednotky atp.). Například bytových jednotek v části Harrachova zvané Nový svět je zcela nepochybně větší počet a totéž lze říci i o dalších nemovitostech, uvedených demonstrativně,“ tvrdí jedna právních analýz respektované kanceláře pro Českou justici.

Právní rozbor dále pokračuje: „Z obsahu článku neplyne, že by uvedení těchto údajů mělo mít jakoukoli další informační hodnotu. S tímto závěrem se neztotožňujeme. Pravděpodobně nemusíme příliš připomínat, že podezření, zda si někdo nežije tzv. nad poměry, tedy že jeho majetek neodpovídá jeho předpokládaným příjmům často stojí na počátku vyšetřování korupce či jiné hospodářské kriminality.“

U exponovaných osob, mezi něž patří zejména funkcionáři vrcholných justičních orgánů, je tedy naprosto oprávněný požadavek jak na samotnou morální integritu, tak na kontrolu jejího dodržování. Například prostřednictvím investigativní žurnalistiky. „V této souvislosti připomínáme, že svoboda projevu je v českém právním řádu zakotvena v čl. 17 Listiny základních práv a svobod a jako jedna ze základních svobod zaručuje každému právo na informace a svobodné vyjadřování svých názorů,“ pokračuje právní analýza.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 5. 2018, čj. 2 As 304/2017-42 střet práva na informace (čl. 17 Listiny základních práv a svobod) a práva na ochranu soukromí (čl. 10 Listiny základních práv a svobod) se posuzuje individuálně ve vztahu ke všem osobám zveřejněním dotčeným, přičemž se vyhodnocuje i význam jejich postavení ve veřejném životě.

„Článek nijak nevybočuje z mantinelů proporcionality. Z jeho kontextu nelze ani náznakem dovodit, že by snad autor veřejnosti podsouval byť jen stín podezření z nějaké nekalosti provázející nabytí těchto nemovitostí. Podotýkáme, že článek neobsahuje informace, které by bylo možné získat ze sbírky listin, například cenu těchto nemovitostí. Konečně
protiprávnost zveřejněných informací dovozujete z údajného porušení § 53 zákona č. 256/2013 Sb. katastrálního zákona.

Máme za to, že citované ustanovení na použití údajů z katastru nemovitostí pro novinářské účely nedopadá. Šíření údajů katastru je buď za úplatu, nebo bezúplatné jiným orgánům veřejné moci, pokud právní předpis stanoví povinnost katastrálních úřadů předávat tyto údaje, a územním samosprávným celkům k výkonu jejich působnosti,“ uvádí dále právní stanovisko, proč nevyhovět výzvě vrchní státní žalobkyně.

Renomovaní právníci naopak připomínají, že podle § 21 odst. 1 katastrálního zákona je veřejným seznamem, což zdůrazňuje vazbu na zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tedy základní kodex civilního práva. Podle § 52 odst. 1 katastrálního zákona platí, že každý – tedy i novinář – má právo do katastru nahlížet a pořizovat si z něho pro svou potřebu opisy, výpisy nebo náčrty a získávat z něj údaje ze sbírky listin, pokud není stanoveno jinak.
S ohledem na všechny tyto okolnosti proto Česká justice článek nestáhne.
Redakce České justice, ceskajustice.cz

X X X

Ústavní přezkum vyhlášení nouzového stavu žádá 35 senátorů

Návrh na přezkum vyhlášení nynějšího nouzového stavu podepsalo 35 senátorů. Ústavní soud má podle nich rozhodnout, zda vláda postupovala v souladu s ústavou. Autoři stížnosti to dnes oznámili novinářům. Nepředpokládají, že by Ústavní soud o návrhu rozhodl před koncem aktuálního nouzového stavu, který podle čtvrtečního rozhodnutí Sněmovny potrvá nejdéle do 27. února.

Ústavní soud by měl podle předsedy Senátu Miloš Vystrčila (ODS) rozhodnout především o tom, zda by vláda mohla podobným způsobem postupovat i v budoucnu. Návrh podle předsedy senátorů ODS a TOP 09 Zdeňka Nytry podepsali zástupci všech frakcí vyjma klubu ProRegion, který sdružuje senátory vládní koalice.

Vláda podle senátorů o obnovení nouzového stavu rozhodla protiústavně, neboť ignorovala rozhodnutí Sněmovny, která odmítla původní nouzový stav prodloužit. Menšinový kabinet ANO a ČSSD minulý čtvrtek nezískal souhlas Sněmovny, aby prodloužil nouzový stav kvůli epidemii koronaviru. Původní nouzový stav tak skončil o půlnoci z neděle na pondělí. Bezprostředně ale na něj navázal nový nouzový stav, který vláda vyhlásila do konce února na žádost hejtmanů.

Zatímco premiér Andrej Babiš (ANO) i vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) považovali postup vlády za souladný s ústavou, za protiústavní označili postup vlády nejen senátoři, ale také mnozí ústavní právníci. Argumentovali tím, že bezprostředním vyhlášením nynějšího nouzového stavu vláda obešla vůli Sněmovny.

X X X

Armádní spiknutí, píší v Polsku. Generálovi měla zlomit vaz cvičná prohra

Polsko řeší údajně naplánovanou diskreditaci předního armádního generála. Ministr obrany Mariusz Blaszczak navrhl jeho odvolání poté, co generál neúspěšně vedl virtuální manévry proti Rusku. Podle médií však byla porážka předem objednaná jako vyústění dlouhodobé snahy ministra se generála zbavit. Resort uvedená tvrzení popřel.

Polsko prohrává válku proti Rusku a po pěti dnech stojí Rusové před Varšavou. S takovým výsledkem skončily virtuální manévry polské armády nazvané Zima-20, po kterých ministr obrany Blaszczak přišel do prezidentského paláce s návrhem odvolat „nekompetentního“ náčelníka generálního štábu Rajmunda Andrzejczaka. V pátek o tom informoval zpravodajský server Onet.pl.

Andrzejczaka měl v čele armády nahradit generál Wieslaw Kukula, který je velitelem vojsk územní obrany. Před tím však velel jen jednotce speciálních sil, zatímco zkušený generál Andrzejczak se těší velkému respektu. Ani generál Kukula podle serveru o povýšení sám neusiloval. A prezident Andrzej Duda výměnu náčelníka generálního štábu odmítl, napsal server.

Virtuální porážka Poláků byla podle zdrojů serveru z armády naplánována, aby ministrovi poskytla vhodnou záminku zbavit se generála. „Signály, že ministerstvo obrany vytlačuje šéfa štábu na okraj, jsou vysílané už dlouho,“ řekl serveru penzionovaný generál Miroslaw Różański a upozornil, že ministerstvo náčelníkovi odebralo část pravomocí, což jej zřejmě mělo přimět, aby sám odstoupil.

Když se tak nestalo, do bulvárního tisku unikla informace o cvičení s drtivou porážkou Poláků, přestože ti do virtuálního boje proti Rusku již nasadili i nejnovější stíhačky a rakety, které koupili v USA, ale ještě je do své výzbroje nezařadili.

Představitelé armády hájí generála

Není tajemstvím, že proti Rusům by se polská armáda dokázala sama bránit jen několik dnů. Zkušené důstojníky tak podle portálu výsledek manévrů nepřekvapil, zaskočil je však únik informací do médií a připisování viny za virtuální katastrofu náčelníkovi generálního štábu. „Cvičení se odehrálo na politickou objednávku,“ tvrdí generál Mieczysław Gocul, který sám býval náčelníkem generálního štábu.

Šéf polské obrany vyměnil generální štáb a takřka všechny velitele

Cvičení podle zdrojů portálu připravil generál Boguslav Samol, který je pokládán za velice blízkého nynější vládní straně, přestože v minulosti absolvoval moskevskou vojenskou akademii, a šéfka ministrova politického kabinetu Agnieszka Glapiaková, považovaná za „šedou eminenci“ ministerstva. „Nešlo o cvičení, ale o spiknutí,“ řekl Onetu jeden z důstojníků.

„Je to šíření nesmyslů, výmyslů a lží vytvářených okolím frustrovaného generála Różańského,“ oponoval náměstek ministra obrany Wojciech Skurkiewicz a vše popřel. Médiím jde podle něj o to, aby rozeštvaly ministerstvo obrany a prezidentský palác, ale to se jim nepovede. Generál Andrzejczak má své působení v čele generálního štábu každopádně ukončit letos v červenci. Výběr jeho nástupce se nejspíše stane výsledkem kompromisu.