iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

ČR, dr. Černý, některé lidi do márnice? Babiš nepomohl

Premiér Babiš Karlovarsku nepřeje? Hejtman Karlovarska Petr Kulhánek měl dohodnuto pro kraj s nemocnicemi v Německu, že v případě potřeby převezmou k ošetření i pacienty z ČR, protože řada odborníků z ČR se stará také o lidi v Německu. Jenže premiér Babiš to nedovolil. Prý až bude třeba, premiér to zařídí. Jenže když přijdou naléhavé případy, hejtman nemůže čekat až Babiš zařídí ošetření v Německu.

Někteří obyčejní lidé i odborníci si kladou otázku, jestli Babiš nechce ukázat, že když tamější politici nezvolili hejtmana z Ano, budou tím trpět. Dřívější hejtmanka a poslankyně z Ano Vildumetzová slibovala, co všechno se na Karlovarsku změní. Dnes však bez Ano politici Karlovarska mohou mít problémy i se spoluprací s lidmi a orgány Německa. A to přesto, že je ČR v EU. O této spolupráci by měl jednat i ministr zahraničí Petříček a dohodnout spolupráci se všemi zeměmi v okolí hranic, Německem, Polskem, Rakouskem a SR.A to i ve zdravotnictví.

X X X

Tiskové sdělení hejtmana Karlovarského kraje k vyjádření premiéra ohledně převozu pacientů do SRN

Tiskové sdělení hejtmana Karlovarského kraje Kulhánka k vyjádření Premiéra ČR Andreje Babiše ohledně možného převozu pacientů s COVID-19 z Karlovarského kraje do SRN. Během dnešního dne /17..2. / premiér Andrej Babiš informoval média o tom, že Karlovarský kraj, respektive koordinátorka intenzivní péče nepožádala o převoz pacientů s COVID-19 do SRN. Proto dosud stát, i přestože má rámec spolupráce s německou stranou vytvořený, situaci neřešil.

Nerozumím, z jakého důvodu pan premiér zmiňuje krajskou koordinátorku pro intenzivní péči a to, že měla požádat o aktivaci spolupráce na převozech pacientů do SRN, když vedení Karlovarského kraje a já osobně, od začátku ledna žádáme nejen premiéra Andreje Babiše, ale i ministra zdravotnictví Jana Blatného, o to, aby nám tato spolupráce s našimi bavorskými protějšky a příhraničními nemocnicemi byla ze strany státu umožněna.

Ministra zdravotnictví jsem o to prosil mimo jiné během jeho návštěvy chebské nemocnice 4. 2. 2021. Jeho odpověď byla taková, že v případě hraniční kapacity intenzivní lůžkové péče v ČR stačí můj telefonát a aktivace spolupráce s Německem se rozběhne.

Včera, v úterý 16. 2., jsem na videokonferenci členů vlády s hejtmany tedy upozornil na to, že se k hraniční kapacitě intenzivní lůžkové péče v ČR už nyní blížíme a výhled není příznivý ani na další dny. Znovu jsem proto zopakoval svůj apel na aktivaci spolupráce s Německem na převozech pacientů. A k svému velkému překvapení jsem se dozvěděl, že rámec pro tuto spolupráci pan premiér vytvořil a převozy by byly možné, ale koordinátorka o ně nepožádala. Měl jsem za to, že pro členy vlády je klíčové oficiální stanovisko Karlovarského kraje a osoba koordinátora v tomto procesu nehraje žádnou roli. Okamžitě jsme oslovili bavorskou stranu, abychom mohli začít jednat s příhraničními nemocnicemi.

My jsme postupovali po celé uplynulé období v kontextu dohody s vládou. Koordinátorka intenzivní péče komunikovala s Národním dispečinkem lůžkové péče o potřebě převozů v rámci ostatních regionů České republiky přesně podle instrukcí Centrálního řídícího týmu, řešila a řeší situaci s transporty uvnitř regionu. Vedení kraje opakovaně apelovalo na vládu ohledně možnosti aktivovat pomoc s Německem.

O spolupráci se SRN průběžně hovoříme ve smyslu nastavení mechanismu možné přímé domluvy mezi nemocnicemi bez nutnosti zapojení vlády a velvyslanců či konzulů. Znovu říkám, že transfery pacientů do SRN nejsou jedinou spásou, která může ulehčit našim nemocnicím. Ale je to další nástroj společně s mezikrajskými převozy v ČR, jak situaci zlepšit. A věřím, že se nám to i přes neustálé dohady na české straně nakonec podaří dotáhnout do konce. Mgr. Jana Pavlíková, tisková mluvčí

X X X

Beznadějné případy nechte být, doporučuje se kolabujícím nemocnicím

Pokračování v nepřiměřené či neúčelné intenzivní péči je v rozporu s etickými principy medicíny, připomíná kolabujícím nemocnicím Česká společnost anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. Jejím doporučením se mají ústavy řídit v případě, že by byly kvůli covidové epidemii vyčerpány jejich kapacity. To se nyní prakticky týká nemocnic v polovině republiky.
Na dokument na tiskové konferenci ve středu znovu odkázal šéf anesteziologické společnosti Vladimír Černý, který je zároveň náměstkem ministra zdravotnictví. „Každá vyspělá země má nachystaný systém na dobu, kdy dojde kapacita péče,“ uvedl. Nepřiměřenou či neúčelnou péči není poskytovatel zdravotních služeb povinen, dokonce ani oprávněn poskytovat. Podmínkou ovšem vždy je, že zdravotníci musejí důvody pro nepřijetí nebo ukončení intenzivní péče zaznamenat do zdravotnické dokumentace tak, aby se jejich rozhodnutí dalo zpětně přezkoumat.

I tak když pacient neodkladnou péči potřebuje, musí jej nemocnice přijmout do péče, přestože by se tím překročilo „únosné pracovní zatížení“. Je potřeba jej prohlédnout a pak zvážit, co s ním dál. Logicky je nejčastějším řešením převoz do jiného zařízení.Zapovězené při rozhodování o péči pro pacienta je zohledňovat jen věk a tedy i předpokládanou dobu dožití. Totéž se týká dalších kritérií, která nesouvisí s předpokládaným klinickým výsledkem péče.

Jak to jde v praxi?

Jak je praxe obtížná, ukazují reakce některých lékařů. Emotivní byl v tomto ohledu před týdnem například primář interního a covidového oddělení Nemocnice Sokolov Martin Straka. „Nemá to kvalitní řešení. Musíme improvizovat, přeposílat pacienty jinam, musíme lidi selektovat. Ano, pojďme si to říct ‚na férovku‘, selektování pacientů existuje, ano, pane ministře, jinak to nejde,“ řekl lékař v České televizi na adresu ministra zdravotnictví Jana Blatného.

Také primář interny v chebské nemocnici Stanislav Adamec si již v lednu posteskl takto: „Jsme nuceni již selektovat pacienty, které na intenzivní péči dáme a které necháme na standardním oddělení prakticky umírat na těžký covidový zápal plic.“ Citace je z jeho e-mailu poslanci z Karlovarského kraje.

Covid JIP nemají místo. V Praze zbývá pět lůžek, v Plzeňském kraji jedno

A situace není jiná ani v Praze. „Je neetické zbytečně prodlužovat bolest a utrpení, když víme, že pacienta vyléčit nemůžeme. Naopak když vidíme, že je alespoň nějaká šance, že by to pacient mohl zvládnout, tak mu poskytujeme maximální péči,“ popsala již dříve situaci lékařů lékařka Jindřiška Martínková z pražské Bulovky.

A co jíž dříve také vysvětlil sám Černý?. Upozornil, že nejde o nic nového. „Lékaři bez ohledu, jestli je, nebo není koronavirus, zvažují přínos poskytování intenzivní péče. To není nic výjimečného, nic nelegitimního, je to podstata klinické medicíny. To, co je podstatné, je, že se to má dělat za určitých pravidel, která jsou dlouhodobě nastavená. Je to otázka etiky v medicíně, je to otázka zohledňování reálného přínosu. Taková věc se dělá po celém světě,“ upozornil. Lékaři se podle něj vždy rozhodují dle odborného, právního i etického rámce.

Jak to chodí?

Když na jednotku intenzivní péče dorazí skoro naráz víc pacientů v kritickém stavu, než je lůžek k dispozici, lékaři volí, koho upřednostní. Když je diagnóza obdobná, většinou rozhodne čas příjmu. Po letech praxe však již mají „v oku“, který pacient je již beznadějný. Týká se velmi těžkých průběhů případů zápalu plic nejen u starších lidí, ale i u kuřáků.
Vláda ničí lidi, radí jí kývači. Nemocnice nejsou přetížené, tvrdí Klaus

Lékaři se také při selekci mohou rozhodnout uvolnit již obsazené lůžko, pokud ležící pacient vykazuje už známky zlepšení stavu. Běžné ovšem je, že někdo mezitím zemře. Kdo byl nucen čekat, jej hned nahradí.

Přežili by na JIP za normálních okolností i ti, kteří vypadají beznadějně? To se nikdy vyloučit nedá. Však také zmíněné doporučení platí jen pro kritické situace v nemocnicích, čili ne pro doby klidu, kdy volných lůžek je dost.
Doporučující stanovisko anesteziologické společnosti se vlastně vztahuje k situaci takzvaného „hromadného postižení osob“, což je termín známý i z minulosti pro případ katastrofy. Tou je například havárie velkokapacitního letadla či chemičky.

X X X

Žádné rozvolnění, kvůli epidemii raději ještě přitvrďme, navrhuje Prymula

S ohledem na horšící se epidemickou situaci v Česku by premiérův poradce a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula byl nyní pro to, aby se v zemi zavedla na dva až tři týdny striktní opatření a teprve poté se začala uvolňovat. Navrhne to i premiérovi Andreji Babišovi.

„Dostáváme se na nějaké rozcestí, kde si opravdu musíme říct, a ono těch řešení už není opravdu moc, buď tady bude krátkodobá tvrdá restrikce, dva až tři týdny, a pak uvolnění, nebo budeme v režimu, v jakém jsme,“ prohlásil Prymula. Vývoj epidemie koronaviru v Česku není podle něj v setrvalém stavu, naopak se zhoršuje a během jednoho až dvou týdnů se zdravotnická zařízení dostanou za svou kapacitu.

Na to, aby lidi převzali odpovědnost, jak apeloval ministr zdravotnictví Jan Blatný, je podle jeho předchůdce pozdě. „Teď je vyhrocená situace a měnit systém z technokratického po liberální s osobní odpovědností je rizikové,“ prohlásil.

O vážnosti situace v uplynulých dnech mluvil i ministr Blatný a uvedl, že plošná opatření nefungují. V březnu by se přitom mělo podle vládního materiálu postupně vrátit do škol zhruba 450 tisíc žáků a učitelů. Vedle toho vicepremiér Karel Havlíček navrhuje od 22. února zcela otevřít maloobchod. Podle Blatného ale případné otevření obchodů není možné označovat jako rozvolňování. „Jestli k nějaké změně dojde, tak to povede ke změně v tom, abychom každý převzali svůj díl odpovědnosti,“ řekl ve středu Blatný.

Prymula se však obává, „že osobní odpovědnost, která nenastala posledních x měsíců, zásadním způsobem nezmění vývoj, který tady je“.

Podle něj by se v Česku nyní nemělo rozvolňovat nic. „Kdybych měl postupovat mimo politiku a bylo by to čistě epidemiologické, tak bych šel cestou krátkého uzavření a pak uvolnění za testování a v podstatě návrat do běžných aktivit,“ uvedl Prymula. Doplnil, že by však musela být politická dohoda, že opatření bude tvrdé a že s výjimkou například průmyslových aktivit a kritické infrastruktury budou veškeré ostatní kontakty na danou dobu omezeny.

Epidemie koronaviru v Česku nepolevuje kvůli šíření nakažlivější britské mutace. Rychle ubývají i nemocniční lůžka na jednotkách intenzivní péče. Ve středu bylo v nemocnicích v těžkém stavu s covidem rekordních 1 227 pacientů. Osmi krajům hrozí podle šéfa Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška vyčerpání kapacit JIP, v pěti krajích v západní polovině Česka se to může stát už do konce února.

X X X

Opakujeme chybu jako v prosinci, míní Kubek. Nemocnice jsou na tom nyní hůř

Ministr průmyslu Karel Havlíček chce od pondělí otevřít obchody, personál by povinně nosil respirátory. Část lékařů s tím však nesouhlasí. „Vláda opakuje stejnou chybu jako v prosinci, je to obrovský hazard,“ řekl iDNES.cz šéf České lékařské komory Milan Kubek. Na rozdíl od situace před Vánoci jsou nemocnice na hraně lůžkové kapacity, kterou kvůli nedostatku personálu nemohou navyšovat.

Návrh ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka podpořil ministr zdravotnictví Jan Blatný. Proti se naopak staví šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček či ministr školství Robert Plaga. Premiér Andrej Babiš zatím na otevření obchodů nemá jednoznačný názor, chce si vyslechnout argumenty obou stran. Vláda o tom bude jednat v pátek.

Lékaři před tím však varují. „Je to nezodpovědné. Podobný krok vláda udělala na začátku prosince, kdy epidemie sice brzdila, ale za tři týdny jsme měli obrovský problém. Pokud toto opakujeme v situaci, kdy epidemie naopak roste, tak problém bude o to větší,“ upozornil Kubek.

„Rezervní kapacita našich nemocnic je v současnosti na nejnižší úrovni od začátku epidemie. Je to obrovský hazard. Neměli bychom donekonečna opakovat stejné chyby, takto epidemii nikdy nezvládneme a budeme se v tom plácat do léta,“ dodal prezident lékařské komory.

Jeho slova potvrzují také nemocnice. V Praze jsou momentálně volná jen čtyři lůžka na odděleních ARO a JIP určených pro covidové pacienty. V Plzeňském kraji na covid intenzivní péči už není ani jediné volné místo, stejně jako nemají k dispozici žádné standardní lůžko s kyslíkem.

Stojí to životy, kritizuje Maďar otevření obchodů. Ty se můžou zase zavřít

Problémy s kapacitou má i největší česká nemocnice - Fakultní nemocnice Motol. „Kapacity jsou téměř naplněné a jejich rozšiřování není otázka fyzických lůžek, ale odborně vyškoleného personálu a ten už je nasazen v plné míře,“ uvedla pro iDNES.cz mluvčí nemocnice Pavlína Danková.

Volná místa docházejí také ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, kde je pod vedením lékaře Martina Balíka specializované ECMO centrum pro zbytek republiky. Lůžko s umělou plicní ventilací tam však bylo ve středu volné už pouze jedno.

Skončí to katastrofou, varuje Kubek

Otevření obchodů by tak podle Kubka mohlo v současné chvíli skončit katastrofálně. V případě pondělního rozvolnění podle něj mají nemocnice očekávat hlavní nápor nově nakažených pacientů kolem poloviny března.
Na rozvolňování není čas ani podle ministra zdravotnictví Jana Blatného. Chystané otevření obchodů však podle něj není možné označovat jako rozvolňování. Pokud se otevřou, tak za podmínek, které budou bránit šíření viru, upozornil.
Blatný nevyloučil uzavření dalších okresů, čísla jsou nejhorší za měsíc

„Můžeme nastavit jakkoliv silná opatření chceme, ale ve chvíli, kdy nejsou dodržována, je úkolem nás všech najít způsob, jak se k tomu dodržování vrátit,“ řekl Blatný ve středu na tiskové konferenci. „Pokud se to podaří nastavením pravidel místo uzavírání, tak tomu zatleskám,“ doplnil ministr.

Podle Kubka se tím však vláda zbavuje odpovědnosti a přehazuje ji na občany. „Když to přirovnám k dodržování dopravních předpisů, které část lidí nerespektuje, tak bychom měli zpřísnit kontroly a udělat nějakou vysvětlující kampaň, která by říkala, jak je důležité používat pásy a podobně. Místo toho však všechny předpisy zrušíme a řekneme, ať každý jezdí rychlostí podle svého uvážení. Přesně to se chystá vláda udělat. Jak pak by to asi skončilo? Katastrofou. A tohle skončí taky katastrofou,“ nebere si servítky šéf lékařské komory.

Situace v celém Česku může být podle Blatného během dvou nebo tří týdnů stejně vážná jako v okresech Cheb, Sokolov a Trutnov, které vláda uzavřela kvůli rychlejšímu šíření covidu-19. Doplnil také, že není možné vyloučit ani uzavření dalších regionů.

Kapacity nemocniční péče jsou podle něj na hraně, fungují jen díky převozům pacientům mezi kraji. Při dalším zhoršování situace ministerstvo zvažuje zapojení i specializovaných nemocnic, které se dosud na léčbě pacientů s covidem-19 nepodílely. Další možností je i obnovení pracovní povinnosti mediků a případně i zdravotníků z ambulantního sektoru.

X X X

Plné nemocnice končí s převozy pacientů, systém přerozdělování padl

Už to není možné, prohlásil ředitel Nemocnice Slaný Štěpán Votoček. Potvrdil, že systém přerozdělování pacientů podle vytíženosti zdravotnických zařízení fakticky zkolaboval, plné jsou prostě všechny. Každá si musí své pacienty už nechat a s covidem se vypořádat, jak sama umí.

„Bohužel víme, že jiné nemocnice už nemají kapacitu, jak ulevit nám anebo jiným stejně postiženým (zařízením), zkrátka, že na tom jsme všichni stejně,“ řekl Votoček v České televizi. Jeho nemocnice není zatím naplněna úplně ze sta procent, avšak ve chvíli, kdy to nastane, bude to řešit například přistýlkami.

To, že je nemožné převážet pacienty jinam, je podle Votočka čerstvá věc, zatím neoficiální, kterou se lékaři dozvěděli ve čtvrtek. „Jinými slovy každá nemocnice se musí postarat o každého pacienta s covidem, který do ní přijde, a poradit si s tím,“ dodal. Nemocnice Slaný zatím čeká na oficiální vyjádření. Není ani jasné, v jakém časovém horizontu jej očekávat. Potíž ředitel nemocnice vidí navíc i v tom, že oficiální vyjádření přicházejí vždy tehdy, když už je pozdě.

Podle Votočka by mělo zaznít národní doporučení, jak v těchto případech postupovat. „Intenzivní lůžka máme všechna plná. Na to, abychom udělali další covidové oddělení, v tuto chvíli nejsme připraveni. Na druhou stranu tuto možnost nevylučuji, to budou muset zřejmě vyřešit všechny nemocnice,“ okomentoval situaci ředitel, podle něhož je situace momentálně nejhorší za celou dobu.

Nový vrchol teprve přijde

Nový vrchol epidemie však podle něj teprve přijde. „A nebude to vůbec příjemné pro veřejnost, politiky, ale nejméně to bude příjemné právě pro zdravotníky, kteří budou muset dělat bolestivá a zraňující rozhodnutí,“ dodává.

S beznadějnými případy nepokračujte, doporučuje se kolabujícím nemocnicím

Také například primář na ARO Nemocnice Jindřichův Hradec Vít Lorenc ve čtvrtek prohlásil, že zařízení je, co se týče intenzivní péče, na hraně a bylo by pro něj už velmi obtížné přijmout pacienty z jiného kraje. Podobná zpráva přišla již ve středu večer z brněnské Nemocnice svaté Anny: kapacita pro pacienty z jiných krajů je plná a už z jiných zařízení lidi nepřijímá. Ještě v úterý nemocnice přijala pacienta z trutnovské nemocnice v těžkém stavu na umělé plicní ventilaci.

„V tuto chvíli už ale nejsme schopni přijímat další pacienty z jiných krajů, jsme na hranici kapacity JIP lůžek. K dnešku máme už jen tři volná intenzivní lůžka,“ uvedla mluvčí nemocnice Dana Lipovská. Dál jsou ovšem dveře otevřené pro pacienty z Jihomoravského kraje.

Nemocnice Ústeckého kraje přijímají z Karlovarského kraje denně už pouze jednotlivé pacienty. „Vzhledem k nárůstu počtu pacientů v našem kraji jsou kapacity pro další výpomoc nyní výrazně limitované,“ doplnil primář kliniky anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny společnosti Krajské zdravotní Josef Škola.

Mluvčí kraje Martin Volf upozornil, že se kapacity velmi rychle plní a kraj by byl rád připraven na situace, kdy se dosáhne horní hranice. „Aby se to nemuselo řešit, až situace nastane,“ uvedl.

X X X

Na Tachovsku začne testování ve firmách a dezinfekce veřejných prosto

Hromadné testování ve firmách, dezinfikování veřejných prostor a omezení sociálních kontaktů. Tato opatření zavedou hygienici na Tachovsku. Právě v tomto regionu je nyní vůbec nejhorší situace ohledně šíření epidemie covidu-19 a ještě ve středu ministerstvo zdravotnictví uvažovalo o jeho uzavření.

Tachovsko se tak mělo připojit k dalším třem uzavřeným regionům – okresům Cheb, Sokolov a Trutnov. Důvodem byl i nedostatek lůžek v nemocnicích Plzeňského kraje. Nakonec po jednání s hlavní hygieničkou k uzavření nedošlo.
Ocenil to šéf Krajské hygienické stanice v Plzni Michal Bartoš, podle kterého by spíš než zavírání okresů pomohlo hromadné testování ve firmách. „Covid se totiž nejvíce šíří ve firmách a v rodinách,“ podotkl Bartoš.

Ten se proto obrátil na hospodářskou komoru a zástupce Svazu průmyslu a dopravy v Plzeňském kraji a požádal je o hromadné testování. „Podle mě je naprosto zásadní věc, aby se testovalo ve firmách, aby se sdělovaly kontakty. Firmy na to mohou doplatit tím, že se úplně zavřou,“ vysvětlil Bartoš.

Hospodářská komora jeho výzvu rozeslala a teď záleží na jednotlivých firmách, jak zareagují. Bartoš připomněl, že zrovna Tachovsko, kde je v kraji covidu nejvíc, je jakousi velkou montovnou Plzeňského kraje, což může s vysokými epidemickými čísly souviset.

„O víkendu hygienici doporučili vládě, aby se ve firmách začalo hromadně testovat. Mělo se s tím začít už dávno, protože ochota sdělovat kontakty je ze strany veřejnosti téměř nulová. Jsou dokonce firmy, které svým zaměstnancům sdělovat kontakty natvrdo zakazují. Máme takové indicie, což je strašné,“ popsal Bartoš. I hejtmanka Plzeňského kraje Ilona Mauritzová uvedla, že je důležité, aby nakažení lidé při trasování kontakty hlásili.

„Vedoucí bezpečnostního odboru Plzeňského kraje komunikoval s ústředním krizovým štábem a měly by nám být dodány respirátory a dezinfekce,“ uvedla Mauritzová. Respirátory poputují do firem, když nebudou stačit, firmám je poskytne ze svých zásob i kraj. „My jim je poskytneme, než si je dokoupí, aby opatření mohla být zavedena včas,“ sdělila Mauritzová s tím, že o tom všem bude rozhodovat šéf krajské hygienické stanice.

Důležité je zjistit, jak velká virová nálož je ve firmách

Krajský hygienik podle Mauritzové dostal od hlavní hygieničky za úkol, aby došlo k nastavení většího testování.
Do kraje už dorazil tým vojáků, který je vyčleněný na testování v Plzeňském kraji a v současnosti se vytváří harmonogram, do kterého budou zařazené větší firmy. „Abychom zjistili, jak velkou virovou nálož tam máme,“ sdělila hejtmanka.

Tým podle ní hygienici vybaví ochrannými pomůckami i počítači, sídlo bude mít zpočátku v Domažlické nemocnici.
Kraj bude po zaměstnavatelích chtít, aby ve firmách nastavili takový režim, který by zastavil šíření viru - nutnost nosit respirátory a směny se nebudou potkávat.

Aby se Tachovsko nemuselo uzavřít, hasiči začnou dezinfikovat veřejné prostory jako jsou například zastávky.
„To nejsou opatření, která někdo vymyslel a nefungují. Je prokázáno, že respirátory, dezinfekce a rozestupy efekt mají. Pokud lidi sociální kontakty omezí, jsme schopní to zvládnout jako na jaře. Když nechceme mít uzavřenou společnost, musíme tato opatření dodržovat,“ apeluje na veřejnost Mauritzová.

Chebsko - 1 043 pozitivních na 100 tisíc obyvatel

Počty nakažených v Plzeňském kraji stále stoupají. O Tachovu a Plzni se ve středu mluvilo jako o regionech, které by mohli hygienici uzavřít stejně jako Chebsko, Sokolovsko a Trutnovsko.

Tachov byl v úterý nejvíce zasaženým okresem v republice. Míra nemocnosti tady za posledních sedm dní byla 953 covid pozitivních na 100 tisíc obyvatel. Dnes se toto číslo zvýšilo na 1 043 pozitivních. Jen pro srovnání, sousední okres Cheb má aktuálně 960 covid pozitivních na 100 tisíc obyvatel.

Příznivá situace není ani v ostatních okresech Plzeňského kraje. V Plzni-městě se v úterý mluvilo o čísle 580 pozitivních, dnes je to už 624. Plzeň-sever měl 696, k dnešnímu dni je nárůst o 42 případů. Na Klatovsku počty stouply o 36 na 697 nemocných na 100 tisíc obyvatel. V nejmenším okrese Rokycany mají počet osob s potvrzenou nákazou za posledních sedm dní 764.

„Opatření jsme konzultovali s hlavní hygieničkou. Rozjeli jsme testovací kampaň a hasiči začnou dezinfikovat veřejná místa. Víc se v tuto chvíli dělat nedá,“ uzavřel Bartoš s tím, že je důležité dodržovat všechny preventivní opatření - rozestupy, nosit roušky a mýt si ruce.

X X X

Pandemie koronaviru hrozí spustit pandemii srdečního selhání

Zhoršení socioekonomiky může vést ke zvýšení úmrtí na choroby srdce. Čeští kardiologové varují: zanedbané infarkty, neochota jet do nemocnice nebo k lékaři na vyšetření či na preventivní prohlídku kvůli strachu z koronaviru – to vše se časem vrátí v podobě exploze případů srdečního selhání. Další pacienty zřejmě přivede do ordinací kardiologů očekávané zhoršení sociální a ekonomické situace obyvatel – to je totiž vždy tradičně provázáno se zvýšením nemocnosti a úmrtnosti na srdečně cévní onemocnění. Letos dostávají kardiologové do rukou moderní léky, které pacientům uleví od obtíží a řadě z nich zachrání život.

„Ve všech evropských zemích včetně Česka jsme loni zpozorovali 25–75% pokles výskytu infarktů. Shodli jsme se, že tento jev způsobila především neochota nemocných volat záchrannou službu a dorazit do nemocnice – ze strachu z nákazy. Takoví nemocní nebyli včas správně ošetřeni a nedostali léčbu, která po infarktu prokazatelně snižuje riziko úmrtí. U části nemocných pak podcenění stavu skončilo nebo skončí fatálně,“ říká prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA, předseda České kardiologické společnosti (ČKS). Situaci podle něj zhoršuje fakt, že přibližně pětina nemocných nedorazila na preventivní prohlídky.

„Dlouhodobá špatná kontrola srdečního rytmu, tlaku, srdečního selhání či cholesterolu bude mít později následky v podobě mnohem vážnějších komplikací. Například včasná léčba vysokého tlaku snižuje riziko selhání srdce téměř o polovinu. Další hrozbu do budoucna vidíme ve zhoršení socioekonomické situace, které bylo vždy doprovázeno zvýšením nemocnosti a úmrtnosti na srdečně cévní choroby. Podle čísel, která máme k dispozici, vede pokles hrubého domácího produktu o přibližně 5 % k minimálně stejnému vzestupu úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění,“ vysvětluje prof. Linhart.

Kardiologové letos dostali do ruky účinný nástroj pro boj se srdečním selháním – tzv. glifloziny. Tyto léky zatím byly k dispozici pouze pro vybrané diabetiky. Nově je svým pacientům, kteří jsou bez cukrovky, může předepsat i kardiolog. Zatím je však nehradí zdravotní pojišťovny, a tak si pacienti musí připlatit. „Glifloziny u našich pacientů významně zvyšují kvalitu života a prodlužují jej. Mají příznivý vliv na srdce a na ledviny, které u pacientů se srdečním selháním trpí. Léky ulevují zatíženému srdci a zlepšují jeho metabolismus,“ připomíná prof. MUDr. Filip Málek, Ph.D., předseda České asociace srdečního selhání ČKS. Diabetikům léky snižují hladinu cukru v krvi tím, že navozují vylučování cukru v moči. U těchto pacientů také brání vzniku nového srdečního selhání, 30–40 % lidí se srdečním selháním má totiž zároveň cukrovku.

U osob se srdečním selháním, kteří cukrovku nemají, dochází spolu s vylučováním cukru ke zvýšenému vylučování vody a soli, zlepšuje se metabolismus srdečního svalu.

Jak dlouho si kardiaci počkají, než bude lék hrazený i jim, záleží do velké míry na zdravotních pojišťovnách. „V ordinaci mám desítky pacientů, kterým by tyto léky mohly přinést významnou úlevu. Po jejich nasazení dochází k ústupu dušnosti, zmenší se otoky, zlepšuje se tolerance námahy. Kromě výrazného zlepšení kvality však tyto léky umí i život významně prodloužit. Přestože už nyní si část pacientů tyto léky hradí sama, pro jiné může být cena, přesahující tisíc korun za měsíc, bariérou pro tuto efektivní léčbu,“ upřesňuje MUDr. Jiří Veselý, člen výboru České asociace ambulantních kardiologů a ambulantní kardiolog z EDUMED.

V Česku bylo v roce 2018 léčeno 285 000 nemocných s diagnózou srdečního selhání, každý rok přibývá téměř 60 000 nových pacientů. V posledních pěti letech se množství lidí s touto diagnózou zvedlo o více než polovinu, a o třetinu stoupl počet úmrtí na srdeční selhání. Podle prof. Málka počet nemocných do roku 2030 odhadem vzroste o dalších 50 % na 450 000.

Srdeční selhání se podle expertů často projevuje nevýrazně a je zaměnitelné za řadu jiných chorob. Lidem otékají nohy, hůř se jim dýchá, jsou unavení, buší jim srdce, trpí nechutenstvím, nadýmáním, zvětšováním břicha nebo dušností v hlubokém předklonu. „U někoho se projeví selhání po infarktu, nebo po zánětu srdečního svalu, někdy se ale rozvine i bez předchozího varování. Může nastoupit v několika minutách, nebo se postupně rozvíjí i dlouhé měsíce,“ dodává prof. Málek.
Kardiologové apelují, aby se lidé se srdečním selháním a dalšími kardiovaskulárními problémy nechali očkovat proti koronaviru. „Kardiaci jsou nejohroženější skupinou z hlediska úmrtnosti na covid-19. Pokud se nakazí a musí do nemocnice, umírá jich 10–15 %. Hůře jsou na tom jen pacienti s onkologickým onemocněním a s již existujícím onemocněním plic,“ říká prof. Linhart. Mgr. Markéta Pudilová

X X X

Žádné vakcíny AstraZeneca neleží ladem, odmítl resort obvinění

Ministerstvo zdravotnictví ve čtvrtek odmítlo informaci, že vakcíny od společnosti AstraZeneca leží ladem ve skladu. Podle ministerstva byly vakcíny rozvezeny do skladu distributora a poté do očkovacích center. Dávek od AstryZenecy dorazilo do středy přes 40 tisíc, vyočkováno však bylo pouze 4 413 dávek.

Proti tvrzení se ohradilo ministerstvo zdravotnictví. Podle něj jsou čísla trochu jiná. Podle resortu dorazilo 40 800 tisíc dávek od AstryZenecy a 44 tisíc Moderny. Ve čtvrtek podle ministerstva dorazí dalších 36 tisíc dávek od AstraZeneca. Jenže té bylo ke středě podle webu rezortu vyočkováno pouhých 4 413 dávek. Moderny pak 24 641 dávek.
Ministerstvo se pak ve čtvrtek ohradilo rovněž k tvrzení, že vakcína AstraZeneca leží na skladě a nikdo s ní neočkuje.

Žádné vakcíny AstraZeneca nezmrzly. Všechny očkovací látky byly do tří dnů rozvezeny ze skladu distributora do jednotlivých očkovacích míst. Tedy není pravdou ani to, že by vakcíny ležely ve skladu. Dnes dorazí dalších 36 tisíc dávek.
Za posledních sedm dnů se v Česku průměrně denně naočkovalo 13 462 dávek. Pokud by Česko pokračovalo tímto tempem, tak očkovací strategie, která počítá s proočkovaností zhruba sedmdesáti procent populace, by byla splněna v roce 2023 nikoliv v červnu 2022. Přitom k naplnění strategie je podle plánu zapotřebí 11 901 700 dávek vakcín.

Seznam Zprávy v úterý upozornily, že problém s očkováním může také souviset s distributorem, kterého ministerstvo zdravotnictví vysoutěžilo teprve v minulém týdnu. Distributoři totiž nejsou ministerstvem ani zdravotními pojišťovnami vybíráni v předstihu, ale až ve chvíli, kdy už očkovací látka dorazí do země.

Podobný problém s distribucí nastal již v lednu u vakcíny od firmy Moderna a nyní se celý příběh opakuje. Pro rozvoz vakcíny se tak muselo v obou případech hledat náhradní řešení. Větší problémy zatím nebyly jen u první vakcíny Pfizer/BioNTech, kde si rozvoz řeší sám výrobce.

Vakcíny jsou, přesto se neočkuje. Stát nezařídil, kdo je bude distribuovat

Znalci problematiky podle Seznam Zpráv soudí, že se skluz ve výběru distributora může opakovat i u dalších vakcín, které mají na český trh teprve přijít. „Pokud se nestane zázrak, obávám se, že se to stane znovu,“ uvedl pro Seznam zdroj z okruhu ministra zdravotnictví Jana Blatného, který si nepřál být jmenován.

Ministerstvo zdravotnictví pro iDNES.cz uvedlo, že společnost Alliance Healthcare, která vyhrála výběrové řízení na distribuci, je připravena distribuovat dodávku AstraZeneca, která do Česka dorazila ve čtvrtek. „Jakmile bude propuštěna dodaná šarže Státním ústavem pro kontrolu léčiv, bude bezodkladně poté provedeno dodání na stanovená místa ve stanoveném množství,“ uvedla pro iDNES.cz mluvčí rezortu Barbora Peterová.

Ta podotkla, že ministerstvo má vždy zajištěného distributora, a to i v případě, kdy není ukončeno zadávací řízení pojišťoven. „Nedošlo tedy k situaci, kdy by do Česka bylo doručena vakcína a Česko by neměla zajištěnou distribuci. Společnost Avenier a.s. distribuovala první dva závozy vakcíny od AstraZeneca podle pokynů ministerstva zdravotnictví. Další distribuci bude provádět vysoutěžený distributor,“ ohradila se mluvčí proti informaci, že ministerstvo vakcínu AstraZeneca nerozvážel

X X X

NA PARDUBICKU OČKOVAT TÝDNĚ PŘES 21 TISIC LIDÍ

V návaznosti na avizovaný postupný nárůst dodávaných vakcín do České republiky připravil Pardubický kraj svoji očkovací strategii. Ta počítá s postupným rozšiřováním kapacit v několika etapách tak, aby bylo možné očkovat až přes 21 tisíc osob týdně. Očkovací centra vzniknou také v nemocnicích následné péče, rehabilitačních ústavech či u dalších soukromých poskytovatelů. Paralelně s tím kraj čeká na podmínky pro očkování u praktických lékařů.

„Cílem očkovací strategie je zajistit dostatečnou kapacitu vakcinačních míst tak, aby obě fáze IA a IB dle státní strategie byly proočkovány do 30. června 2021. Pro obě tyto fáze jsme si do 4. dubna stanovili zajistit jako běžnou kapacitu 15 tisíc oočkovaných osob týdně s možností rychle tuto kapacitu navýšit, a to až na více než 21 tisíc osob týdně,“ uvedla náměstkyně hejtmana Michaela Matoušková.

Semafor dostupnosti očkování

Vzhledem k tomu, že čtyři z pěti očkovacích míst v regionu mají nyní volné kapacity, připravil kraj mapu, která by měla pomoci zájemcům s výběrem lokality. „Pouze centrum v Pardubicích má nyní frontu na očkování. V ostatních centrech již zájemci z řad věkové skupiny nad 80 let téměř nejsou. Proto jsme připravili mapu, které ukáže aktuální čekací dobu na očkování. Pokud tedy zájemci chtějí své očkování urychlit, mohou se vydat do některého z dalších center, která jsou momentálně méně vytížená,“ uvedl hejtman Martin Netolický s tím, že do této mapy budou doplňována další očkovací centra podle schválené strategie.

Očkována bude také kritická infrastruktura

Vzhledem ke kapacitám očkovacích míst a téměř dokončenému očkování stávající prioritní skupiny bude kraj pokračovat například u takzvané kritické infrastruktury státu. „Bohužel registrační systém nám neumožňuje lokálně otevřít volné sloty pro další prioritní skupiny, a proto jsme se dohodli, že budeme oslovovat zaměstnance kritické infrastruktury státu, což jsou například elektrárny, vodárny, čistírny odpadních vod a další, které potřebujeme k zajištění služeb. Nechceme čekat na stát, který přislíbil, že tyto skupiny budou začleněny do systému do 14 dnů,“ řekl hejtman, který doufá, že stát brzy otevře možnost očkování pro další věkové skupiny například nad 70 let.

Kraj zapojí i nemocnice následné péče a další poskytovatele

Krajská strategie počítá s rozšiřováním kapacit v několika etapách. „V nejbližších dnech - v první etapě – začneme pracovat na zvýšení kapacity v - v současné době již ve fungujících - očkovacích místech při Nemocnici pardubického kraje. V Pardubicích, Chrudimi, Ústí nad Orlicí, Litomyšli a Svitavách, kde očkujeme nyní 4 400 spoluobčanů týdně, zvýšíme tuto kapacitu na 11 520 oočkovaných osob týdně,“ uvedla Matoušková. „Ve druhé etapě máme za cíl zvýšit počet očkovacích míst v kraji o sedm a zkvalitnit pokrytí území především v těch regionech, kde by mohla s ohledem na větší hustotu obyvatel chybět.

Rozhodli jsme se tedy zřídit očkovací místa při zdravotnických zařízeních následné péče zřizovaných Pardubickým krajem. Budeme-li tedy mít vakcínu, můžeme od 15. března naočkovat až 2 800 osob týdně a od 5. dubna 4 800 osob týdně v našich zařízeních v Brandýse nad Orlicí, Jevíčku, Vysokém Mýtě, Žamberku, Moravské Třebové, v Rybitví, a domluvili jsme se také státní příspěvkovou organizací - s Hamzovou léčebnou v Luži, kde jsou na očkování již připraveni,“ řekla náměstkyně.

Další etapy počítají se zapojením soukromých zdravotnických zařízení, která vyjdou kraji vstříc a pomohou s organizačním i personálním zajištěním. Tato místa by měla být opět rovnoměrně rozprostřena do celého kraje. Jedná se například o další místa v Pardubicích, Dříteči, Býšti, Chocni, Seči, Poličce, Červené Vodě, v Hlinsku nebo Nasavrkách. „Zvláštním případem jsou praktičtí lékaři, kteří by dle státní strategie měli očkovat ve svých ordinacích až v červnu, což nevidíme jako vhodné. Dle mého názoru by mělo dojít k zapojení praktiků co nejdříve, abychom mohli proočkovat co největší počet obyvatel plošně,“ dodala Michaela Matoušková. Mgr. Dominik Barták

X X X

POSLANEC VOLNÝ ŽÁDÁ TESTOVÁNÍ POSLANCŮ PŘED KAŽDOU SCHŮZÍ

Odpůrce nošení roušek, nezařazený poslanec Lubomír Volný, řekl ve Sněmovně, že ji bude nosit v případě, že bude schváleno povinné testování poslanců před každou schůzí. Reagoval na šéfa poslanců Pirátů Jakuba Michálka, který mu vytkl, že ohrožuje jiné poslance. Ministr vnitra Jan Hamáček připomněl Volnému § 153 trestního zákona šíření nakažlivé lidské nemoci z nedbalosti

Začalo to tím, že pandemický zákon, na němž se shodla vláda s opozicí (s výjimkou SPD) označil antirouškař Volný za Pandořinu skříňku, kterou se podle něj otevírá cesta k budoucí „hygienické totalitě“ v České republice. Varoval před uzavřením v epidemiologickém lágru.

Michálek přirovnal Volného k fašistům na Slovensku

„Jediný útok tady ve Sněmovně je, že vy nenosíte ochranné prostředky, sedíte tam vedle nás a ohrožujete nás, tak jako ve slovenském parlamentu fašisti rozšířili covid a nakazili ostatní poslance,“ řekl Michálek. „My když potom půjdeme za našimi babičkami a dědečky, tak je budeme ohrožovat proto, že vy se chováte nezodpovědně,“ vytkl šéf poslanců Pirátů Volnému.

Pokud to Volný nezmění, je pro to přesadit nezařazeného poslance za sklo na prázdnou galerii pro návštěvníky Sněmovnu, aby si tam prskal, ale neohrožoval ostatní. Zařídil by mu tam i hlasovací tlačítko. Volný řekl, že když má šéf Pirátů problém s tím, že někdo šíří infekční nemoc, tak proč mu nevadí, že není v karanténě premiér Andrej Babiš, který se setkal s nakaženou osobou.

„Vy chcete uvalit povinné testování na děti. Takž buďte tak laskaví, pokud chcete, abych já nosil roušky, uvalte povinné testování na poslance. A já tady veřejně říkám, jestli zavedeme povinné testování před každou schůzkou Poslanecké sněmovny, a to veřejně, abychom šli lidem příkladem, tak já si pro ty lidi špejle do nosu strkat budu a začnu nosit roušku. Přestaňte být pokrytci,“ řekl Volný. „Jste jen pokrytci, podvodníci a lháři,“ rozohnil se nezařazený poslanec.
Pirát Ondřej Profant mu opáčil, že poslanci za Piráty chodí pravidelně na antigenní testy. „Naši lidé na testy chodí. Já dnes negative!“ pochlubil se na Facebooku předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Hamáček upozornil na paragraf 153 se sazbou až 10 let

Ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček upozornil Lubomíra Volného, že především v jeho zájmu je, aby se pravidelně testoval. Poukázal na paragraf 153 trestního zákoníku - šíření nakažlivé lidské nemoci z nedbalosti a řekl Volnému, že u tohoto trestného činu je „zajímavá“ sazba.

Kdo z nedbalosti způsobí nebo zvýší nebezpečí zavlečení nebo rozšíření nakažlivé nemoci u lidí, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci. Pokud ale způsobí smrt nejméně dvou osob proto, že hrubě porušil předpisy na ochranu veřejného zdraví, hrozí mu trest odnětí svobody na 3 až 10 let.

Volnému tento týden udělil mandátový a imunitní výbor pokutu ve výši jednoho měsíčního platu poslance, tedy 90 800 korun, za potyčku ve Sněmovně, kterou Volný vyprovokoval v lednu při hlasování o prodlužování nouzového stavu.
21. ledna 2021
Ve čtvrtek podpořil návrh, aby se hned na začátku mimořádné schůze hlasovalo o návrhu na zrušení nouzového stavu vyhlášeného vládou na žádost hejtmanů. Návrh SPD ale podpořilo pouze 23 ze 169 přítomných. Pro byli poslanci SPD, Trikolóry, nezařazení Lubomír Volný i Marian Bojko a poslanci KSČM Zdeněk Ondráček a Hana Aulická Jírovcová.

To, že je militantním odpůrcem nošení ochranných prostředků proti epidemii, dává Volný najevo velmi často. Na výčitky svědomí, kdyby někoho nakazil tím, že chodí bez roušky, a kdyby to vedlo k úmrtí dotyčného, poslanec Volný nevěří. „Možná jste někoho zabili i vy v tom roce 1995, 1996, když se roušky nenosily, nebo jste jim možná zachránili život, tím že se roušky nenosily a ta epidemie možná měla menší dopad,“ opáčil Volný na dotaz iDNES.cz.

X X X

Divácký hit Corpus Christi nově ke zhlédnutí online na Aerovodu

1 500 000 diváků v domovském Polsku, 54 ocenění z festivalů po celém světě, 98 % na Rotten Tomatoes, nominace na Oscara. Drama Corpus Christi režiséra Jana Komasy se stalo jedním z nejvýraznějších evropských snímků posledních let. Film natočený podle skutečného, v Polsku hojně medializovaného příběhu, vypráví o mladíkovi, který se v malém městě několik měsíců úspěšně vydává za kněze a díky svým netradičním kázáním a bezprostřednosti si rychle získá srdce velké části místní tragédií zasažené komunity. Čeští diváci nyní Corpus Christi nově mohou zhlédnout z pohodlí domova v původní české online videopůjčovně Aerovod.

Úspěch u českých diváků i kritiků

Cesta filmu Corpus Christi českými kiny byla v říjnu předčasně utnuta po pouhých dvou týdnech. Následně se snímek stal jedním z nejsledovanějších filmů virtuálního kinosálu Moje kino LIVE, kde jej zhlédlo přes 1500 diváků. Na CSFD.cz má Corpus Christi aktuálně hodnocení 84 %, chválou nešetří ani čeští kritici. „Odpuštění, soucit, milosrdenství, porozumění, vykoupení, druhá šance.

Všechna tato velká témata film obsahuje, Komasa o nich tentokrát dokáže vyprávět bez okázalých dramatických gest, prostřednictvím kolektivu velmi realistických, komplikovaných postav. A to v čele s Danielem ve velmi dobrém a tiše intenzivním podání Bartosze Bielenii, objevu filmu,“ napsala publicistka Iva Přivřelová. „Komasa natočil bezesporu svůj nejlepší film (…) Nápaditě při tom pracuje s nám známým formanovským zápasem jedince s institucí, v němž relativizuje dobro a zlo, víru a církev, pravdu a lež. I s otázkou, nakolik můžeme změnit karty, jež nám byly rozdány,“ konstatuje novinářka Jana Podskalská.

Oscarové snímky na Aerovodu

Spanilá jízda Corpus Christi po světových kinosálech a festivalech loni vyvrcholila nominací na Oscara za nejlepší mezinárodní film. Na Aerovodu je možné zhlédnout čtyři snímky, které loni o sošku za nejlepší mezinárodní film bojovaly – kromě Corpus Christi je to vítěz této kategorie a držitel dalších 3 Oscarů Parazit, Almodóvarův nejosobnější film Bolest a sláva a unikátní dokumentární film o makedonské chovatelce divokých včel Země medu.

Letos se v užším výběru kandidátů na Oscara za nejlepší mezinárodní film ocitl i český zástupce – Šarlatán Agnieszky Holland, který už řadu týdnů na Aerovodu vévodí žebříčku nejsledovanějších filmů. Šanci získat nejprestižnější filmové ocenění má také dánské autobiografické drama Naděje režisérky Marie Sødahl, které věrně zobrazuje její boj s vážnou nemocí.