iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Babišovy zmatky, očkování, hlásit v nemocnicích, praktiků

Premiér Babiš chce dělat všechno sám, a nakonec nedělá nic, což je nejlepší, protože není lékař a měl by to nechat odborníkům. Sám se už nechal očkovat v Ústřední vojenské nemocnici v Praze, kde nad lékárnou zřídili z nemocniční restaurace očkovací centrum. Když do něj přijdou zájemci o očkování, tak se nic nedozvědí, protože tam už jsou pacienti, kteří se k očkování různými způsoby dostali. Sestra rozdává jen formuláře lidem, kteří přišli na očkování, ale další vědomosti o očkování nemá.

NEJLEPŠÍ HLÁSIT SE NA OČKOVÁNÍ V NEMOCNICÍCÍCH A U PRAKTIKŮ

Pražské obvodní úřady na domy nalepily velké plakáty na očkování s emailem a telefonem, Když se někdo emailem na očkování přihlásí a později si ověří telefonem, zda je v seznamu na očkování, pracovnice sdělí, že v seznamu nejste. Proto by bylo nejlepší, kdyby v každé nemocnici měli jednoho nebo dva brigádníky, kteří by zhotovovali seznam na očkování, jako se dělá seznam u lékařů, k nimž chce jít někdo na vyšetření. A totéž by bylo i u praktických lékařů v celé
ČR.

HLAVNĚ MÍT BRZY HODNĚ VAKCÍNY

Z celé ČR praktici upozorňují, že jim chybí vakcína. Babiš by měl rychle nakoupit všechny druhy vakcíny, aby se o sto péro očkovalo ve dne v noci, jako za Hitlerovy války, generál de Gaulle, Tito a Churchill. Nynější chemická válka je nejhroznější, pode odborníků, a ČR, která zaostává v léčení covidu zachrání jedině vakcína, schopnosti odborníků a spolehlivé řízení boje s nákazou. A to může dokázat jedině armáda v čele s generálem Bubeníkem, který zajistí i brigádníky do nemocnic a vše potřebné, profesorem Prymulou a dalšími experty. Blatný svým vystupováním v TV spíš lidi ještě víc nazlobí, než uspokojí a utěší, protože co sám navrhl, se už zvrhlo a chcíplo, jako jeho pes.

X X X

Vakcíny jsou, přesto se neočkuje. Stát nezařídil, kdo je bude distribuovat

Očkování proti nemoci covid-19 v Česku stále drhne. Částečnou vinu však nese i distribuce vakcín, kterou stát nedokázal včas zařídit. Podle Seznam Zpráv distributora vakcíny AstraZeneca vybralo ministerstvo zdravotnictví teprve minulý týden. Přitom nyní ve skladu čeká několik desítek tisíc dávek.

Za úterý bylo očkováno pouhých 662 dávek Astra Zeneca. Stále neproočkovaných je 38 956 dávek, které leží ladem v lednicích. Podle webu ministerstva zdravotnictví bylo do úterý vykázáno celkem 2 777 dávek vakcíny AstraZeneca. Nedostatek vakcín tak není současný problém, tím je distribuce. První dodávka přitom přišla před deseti dny.

„V rámci druhé dodávky bylo dodáno 21 600 dávek vakcíny AstraZeneca, které budou rozvezeny do všech krajů, a to vždy na jedno místo podle populačního klíče. Co se týče samotného očkování touto vakcínou, obraťte se prosím na příslušná očkovací centra, v jejichž kompetenci organizace tohoto procesu je,“ uvedla pro iDNES.cz v minulém týdnu mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová.

Evropská komise tvrdí, že celkem do Česka došlo 90 tisíc dávek AstryZenecy a 32 400 Moderny. Dřívější tvrzení o 142 400 dávkách bylo chybné. Podle ministerstva zdravotnictví jsou čísla trochu jiná. Podle resortu dorazilo 40 tisíc dávek od AstryZenecy a 44 tisíc Moderny. Stále však platí, že první zmiňované bylo vyočkováno pouze 2 777 dávek. Moderny pak 22 171 dávek.
Seznam Zprávy v úterý upozornily, že ministerstvo zdravotnictví distributora vakcín vysoutěžilo teprve v minulém týdnu. Distributoři totiž nejsou ministerstvem ani zdravotními pojišťovnami vybíráni v předstihu, ale až ve chvíli, kdy už očkovací látka dorazí do země. Podobný problém s distribucí nastal již v lednu u vakcíny od firmy Moderna a nyní se celý příběh opakuje.

Hasiči na rozvoz vakcín nemají licenci

Pro rozvoz vakcíny se tak muselo v obou případech hledat náhradní řešení. Větší problémy zatím nebyly jen u první vakcíny Pfizer/BioNTech, kde si rozvoz řeší sám výrobce.V Moravskoslezském kraji rozvoz Moderny v počátku zabezpečovali i hasiči, a to nepochybně na hraně zákona, protože k rozvozu léčiv nemají příslušnou licenci.

Švédsko a Francie hlásí problémy s vedlejšími účinky vakcíny AstraZeneca

Znalci problematiky podle Seznam Zpráv soudí, že se skluz ve výběru distributora může opakovat i u dalších vakcín, které mají na český trh teprve přijít. „Pokud se nestane zázrak, obávám se, že se to stane znovu,“ uvedl pro Seznam zdroj z okruhu ministra zdravotnictví Jana Blatného, který si nepřál být jmenován.

Očkování začalo s několikadenním zpožděním

Na problém s distributory prý už v resortu upozorňoval i někdejší národní vakcinační koordinátor Zdeněk Blahuta. Pojišťovny se podle zmíněného zdroje brání tím, že každá jednotlivá soutěž je pro ně časově náročnou agendou.
Problém je patrně způsoben i tím, že původní vládní očkovací strategie počítala pouze s jedním distributorem a jedním centrálním skladem pro všechny očkovací látky mimo teplotně nejnáročnější Pfizer/BioNTech, ale od tohoto konceptu bylo z neznámých důvodů upuštěno.

První dodávka vakcíny AstraZeneca přišla už v sobotu 6. února, přičemž se samotným očkováním se začalo až s několikadenním zpožděním. Zájemci o roli distributora vakcíny AstraZeneca podle informací Seznam Zpráv odevzdávali své nabídky do soutěže teprve ve čtvrtek 11. února. Nejvýhodnější nabídku podala firma Alliance Healthcare. Jde o velkého domácího distributora léčiv, který je součástí nadnárodní společnosti Walgreens Boots Alliance.

Johnson & Johnson žádá v Evropě o schválení své jednodávkové vakcíny

Alliance Healthcare totiž v soutěži nabídla cenu 200 korun za distribuci 100 dávek vakcíny, což bylo výrazně méně než ostatní účastníci. Ti dali ceny minimálně dvojnásobné. Informace o cenových nabídkách má Seznam z vícero zdrojů.
Soutěže kromě již uvedené „vítězné“ firmy se zúčastnily firmy Pharmos, Phoenix lékárenský velkoobchod, BeBridge, ViaPharma a Avenier. Právě posledně zmíněná firma Avenier v lednu vyhrála soutěž na distribuci vakcíny Moderna. Její vítězná cena za distribuci 100 dávek je 70 korun bez DPH

X X X

Británie povolila testování covidu na dobrovolnících, nepoužijí se mutace

Británie jako první země světa umožní studii, při níž budou dobrovolníci vystaveni koronaviru. Záměrem bádání bude lépe pochopit, jak nemoc covid-19 ovlivňuje lidský organismus. Aby byla studie pro účastníky co nejbezpečnější, nebudou při ní použity nové mutace koronaviru, ale virus, jenž se začal v Anglii šířit v březnu 2020.

Británie, která má více než 66 milionů obyvatel, od začátku pandemie podle oficiálních údajů zaznamenala přes čtyři miliony případů koronaviru a přes 118 400 lidí tam v souvislosti s nemocí covid-19 zemřelo. První dávku očkování proti covidu už obdrželo na 15,5 milionu obyvatel, přičemž více než 546 tisíc lidí již dostalo obě dávky některé z vakcín.

Při testech, které by měly začít do měsíce, bude až 90 zdravých dobrovolníků ve věku 18 až 30 let vystaveno koronaviru v bezpečných a kontrolovaných podmínkách, oznámila britská vláda. V první fázi budou vědci zkoumat, jaká je nejmenší virová nálož vedoucí k nakažení. Následně by dobrovolníci před vystavením koronaviru mohli být očkováni. Za účast budou kompenzováni.

Studie má podle britského ministra obchodu Kwasiho Kwartenga pomoci zjistit, která vakcína je nejlepší a nejúčinnější v dlouhodobém měřítku.„Studie se uskuteční ve Spojeném království a pomohou prohloubit poznatky vědců ohledně toho, jak koronavirus lidi ovlivňuje, a případně přispějí k rychlému vývoji vakcín,“ uvedl Kwarteng.

Na jihu Anglie odhalili nový kmen koronaviru, může se šířit rychleji

Na studii budou spolupracovat vládní vakcinační pracovní skupina, Královská univerzita v Londýně, zdravotnická společnost hVIVO nebo nadace NHS Royal Free London.Současně se také množí výzvy k vypracování globální pandemické úmluvy, jejímž cílem by bylo při možných budoucích pandemiích zajistit větší transparentnost.

Mezinárodní dohodu, v níž by se státy světa zavázaly, že budou sdílet data o šíření virů a infekčních chorob, by uvítal také premiér Boris Johnson. V pondělí Johnson výzvu podpořil poté, co Spojené království a Spojené státy vyjádřily znepokojení nad omezeními, jimž čelili odborníci Světové zdravotnické organizace (WHO) v Číně.
Johnson chce zřídit speciální výzkumná centra

Mise WHO, jejímž cílem je zkoumat původce koronaviru, dorazila do Číny v lednu, po zdlouhavých jednáních s čínskými úřady a více než rok poté, co se koronavirus začal šířit v čínském Wu-chanu.
Po čtyřech týdnech vyšetřování mise minulý týden uvedla, že podle dosavadních zjištění je virus SARS-CoV-2 pravděpodobně přírodního původu a jeho hostitelem mohli být netopýři. Teorii, že virus unikl z laboratoře, odmítla.

Britská verze koronaviru dál zmutovala, získala tím „superschopnost“

Australský expert na infekční choroby a člen mise WHO Domonic Dwyer ale v sobotu agentuře Reuters sdělil, že Čína odmítla misi poskytnout primární data o prvních případech covidu-19. „Myslím, že svět potřebuje obecnou dohodu ohledně toho, jak budeme sledovat data související se zoonotickými pandemiemi,“ uvedl v pondělí Johnson.

Dodal, že by za tímto účelem měly po světě vzniknout speciální výzkumná centra zkoumající přenos infekce mezi zvířaty a potenciální přenos na lidi. Zároveň by podle premiéra měla úmluva zajistit větší transparentnost při sdílení dat o přenosu infekce.

X X X

Stojí to životy, kritizuje Maďar otevírání obchodů. Ty se můžou zase zavřít

Maloobchody by se měly otevřít podle všeho už 22. února. Epidemiolog Rastislav Maďar bije na poplach. Už jednou to stálo „mnoho životů“, upozornil. Naproti tomu bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula s otevřením souhlasí. A jeho následovník Jan Blatný připustil, že se tento krok může zase po jeho vyhodnocení zrušit.

S termínem otevření obchodů souhlasí podle ministra průmyslu a obchodu a současně ministra dopravy Karla Havlíčka Rada vlády pro zdravotní rizika. Tudíž i ministr zdravotnictví Jan Blatný. Na vládu, která o tom v nejbližší době už již jen formálně rozhodne, v tomto ohledu naléhala opozice i hejtmani.

Blatný ve středu upozornil, že jakákoliv změna s sebou nese riziko zhoršení situace. „Jestliže bychom předpokládali, že tím, že se přestane nařizovat, začnou lidé více dodržovat opatření, potom to může být dobrá zpráva. Jestliže se však začne méně nařizovat a lidé budou opatření ještě méně dodržovat, potom je to cesta špatným směrem,“ řekl. Vzhledem k rychlosti šíření viru bude podle Blatného nutné po 14 dnech situaci vyhodnotit. A jestliže opravdu dojde k zhoršení situace, pak se v tom „nebude smět pokračovat“.

„Jsme rádi, že jsme se s panem ministrem Havlíčkem dohodli na pravidlech, která umožňují znovuotevření. Potřebujeme dát jistotu obchodníkům i zákazníkům a chceme přijít s režimem, který bude dlouhodoběji udržitelný,“ uvedl předseda výkonného výboru Asociace nákupních center Jan Kubíček.

„Otevření obchodů máme šanci ustát,“ shodl se také Havlíček s šéfem Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomášem Prouzou. „Je to krok správným směrem a lidé to za přísných hygienických podmínek zvládnou,“ vyjádřili se v úterý společně v pořadu Události, komentáře na ČT 24.

Otevření všech obchodů ve stejném režimu je logické

Podle Prouzy je situace teď jiná než před Vánoci, kdy vláda otevřela všechny obchody a služby najednou. „Důležité je, že to bude po malých vlnách, že se dootevře zbytek obchodů a počkáme dva až tři týdny, co to udělá. Ten opatrný přístup mi dává jistotu, že máme šanci to ustát,“ vysvětlil Prouza.

Otevření zbytku obchodů vnímá jako důležitý krok i liberecký hejtman Martin Půta. „Odstraní se nejasnosti v současném systému, kdy si můžete koupit dětské boty, ale v tom samém obchodě si nemůžete koupit boty pro dospělé, že budou otevřené všechny obchody ve stejném režimu je logičtější než zapáskované části supermarketu,“ podotkl Půta.
Vnímá to jako signál lidem, aby opatření dodržovali. Pokud se vše podaří a čísla nakažených se nezhorší, Havlíček chce postupně otevírat dále.

Nerozvolňujme, bude to opět stát životy

„Neznám člověka, který by si otevření obchodů nepřál. Ale strategie: ‚Rozvolníme, uvidíme‘ už jednou předčasně zazněla – i přes naše varování – na podzim a stálo to mnoho životů. Navíc by se brzdilo mnohem delší dobu než by trvalo rozvolnění. Ještě chvíli vydržet,“ vyjádřil se kriticky k otevření maloobchodů, které je momentálně nastaveno na datum pondělí 22. února, na Twitteru děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity a epidemiolog Rastislav Maďar. V srpnu na vlastní žádost skončil v pracovní skupině ministra zdravotnictví pro uvolňování karanténních opatření.

Ministr Havlíček chce od pondělí otevřít obchody, služby zůstanou zavřené

Prymula v rozhovoru s iDNES.cz nicméně uznal, že malé obchody jsou méně rizikové. Je tedy pro jejich otevření. „Pokud se nastaví pravidla, nebude tam docházet k nějakým nadbytečným kontaktům, tak ten problém by tady nemusel být. Když se podíváme na rizikovost různých aktivit, tak tady jsou dominující víceméně ve firmách a doma. Teď nepochybně budou narůstat školy, pokud se nebude testovat, což doufám, že bude,“ zdůraznil.

Otevřené květinářství a zavřená obuv nic nevyřeší

„Už mě nebaví nesmyslná tvrzení, jak zavřený maloobchod zachraňuje životy. Tvářit se pořád tak, že otevřené květinářství a zbraně a zavřená obuv je řešením pandemie, je nesmysl, který pochopí každý normální člověk,“ nesouhlasně zareagoval na Maďarovo tvrzení pirátský senátor Lukáš Wagenknecht. „Zejména když továrny bez jakýchkoliv pravidel jedou celý rok,“ doplnil.

Wagenknecht s Havlíčkem v této otázce nesouhlasí již delší dobu. V listopadu vicepremiér odmítl Wagenknechtovo tvrzení, že vláda většinu maloobchodů uzavřela účelově. Podle Havlíčka potřebovala pouze omezit mobilitu lidí a zabránit tím šíření koronaviru. Wagenknecht namítal, že toto opatření není podepřeno důkazy, neboť většina lidí se podle zdravotnických dat nakazila na pracovištích.

Blatný kývl na otevření obchodů, podmínkou jsou respirátory FFP2

Pokud se v pondělí obchody otevřou, budou v nich platit stejná přísná hygienická a bezpečnostní pravidla jako doposud i jinde. Personál bude muset navíc nosit respirátory FFP2, pro zákazníky povinné nebudou. Dál by měl platit limit 15 metrů čtverečních provozní plochy na jednoho zákazníka, udržování dvoumetrových odstupů. Provozovatelé obchodů budou podle Havlíčka zodpovědní za specifický režim front.
Vláda kvůli zamezení šíření koronaviru od 22. října zakázala maloobchodní prodej. Krátké, zhruba třítýdenní rozvolnění kabinet povolil v prosinci.

X X X

Dušek varuje před návratem do škol. Vývoj epidemie je hrozně špatný, míní

Po návratu žáků do škol je pravděpodobný nárůst počtu nakažených covidem-19. Od začátku roku se infekce začala vyskytovat častěji i u dětí, které chodí do mateřských a základních škol. Jedním z důvodů může být i šíření britské mutace koronaviru. Pokud by se otevřely střední školy, výskyt v nich by byl asi ještě vyšší než u mladších dětí.

Informaci přinesl ve středu na jednání školského výboru ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. Podle něj současná epidemická situace nedává velký prostor pro úpravy v současných opatřeních. Kvůli epidemii jsou nyní otevřené jen mateřské a speciální školy a první a druhé třídy základních škol, ostatní se učí na dálku. Od 1. března by se do škol podle vlády měli začít postupně vracet i další žáci, jako první závěrečné ročníky středních škol. Záležet to bude na zajištění testování na covid-19.

Návrat žáků do škol od března? Musí se sehnat vhodné testy, uvedl Plaga

Podle Duška je jasné, že je uzavření škol dlouhodobě neudržitelné. Upozornil ale zároveň na to, že vývoj epidemie je nyní „hrozně špatný“. „Bohužel nebude teď zřejmě další týdny nějaký velký prostor pro experimenty,“ řekl.
Poukázal na to, že jen za poslední den se potvrdilo 1 700 případů nákazy u lidí, jejichž rizikové faktory a věk z nich podle něj 30 procent dovedou do nemocnice.

Šíření nákazy u dětí ve věku 6 až 10 let

Nákaza se od začátku ledna čím dál víc šíří i mezi dětmi ve věku šesti až deseti let, řekl Dušek. Ve školkách a školách jde podle něj sice o relativně malá ohniska v průměru kolem šesti lidí, přesto to podle něj ukazuje, že se epidemie zhoršuje, a to zřejmě i v souvislosti s novými mutacemi.

Šéf ÚZIS připomněl, že v minulých měsících po jakémkoli uvolnění opatření vzrostla nákaza u dospívajících dětí. Pokud by nyní fungovaly všechny školy, lze podle něj předpokládat, že by se nákaza začala opět víc šířit.

Samotné uzavření škol podle mezinárodních studií nevede k zastavení epidemie a školy nejsou primárním zdrojem šíření nákazy, ale mohou k jejímu šíření přispět, řekl. Ukazují to podle něj například studie z Rakouska či Izraele. Rakouští vědci podle něj doložili až 2,3krát větší nárůst nákaz mezi dětmi a pedagogy po otevření škol.
Výskyt nákazy mezi mladšími dětmi je nyní podle Duška nejhorší v Královéhradeckém a Karlovarském kraji, kde jsou kvůli kritické situaci uzavřeny okresy Cheb, Sokolov a Trutnov.

X X X

Nejvyšší soud zvýšil právní jistotu obcí v žalobách církví o určení vlastnictví

Nejvyšší soud (NS) zvýšil právní jistotu obcí, které čelí žalobám církví o určení vlastnictví k majetku, který na obce přešel v roce 1991 údajně neoprávněně, neboť byl ve vlastnictví jiných než státních organizací. NS totiž ve sporu o pozemky, který vede Státní pozemkový úřad s městem Znojmo určil, že soudy musí v takovém případě zkoumat, zda došlo k faktickému předání tohoto dříve národního majetku do dispozice takové organizace a následnému faktickému nakládání s ním. NS rozhodoval o dovolání města Znojma proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně (KS) ze září minulého roku. KS změnil předchozí rozhodnutí Okresního soudu ve Znojmě tak, že za majitele sporných pozemků určil Českou republiku.

Tím by se otevřela cesta pro Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou, který ve sporu vystupoval jako vedlejší účastník, požádat stát o vydání těchto pozemků podle restitučního zákona. Ve sporu jde o pozemky, které měly před rokem 1989 přejít do trvalého užívání družstva, konkrétně JZD „Mír“ Práče. Město Znojmo v dovolání namítalo, že k faktickému odevzdání majetku nedošlo, neboť ten nebyl družstvem nikdy užíván, k čemuž předložila i důkaz v podobě svědecké výpovědi.

NS dovolání města vyhověl a rozhodnutí odvolacího soudu zrušil s tím, že odvolací soud se právě touto okolností, tedy zda došlo ke skutečnému předání majetku družstvu Mír Práče, nezabýval. Navíc podle odůvodnění NS judikatura nevylučuje ani situaci, v níž může být i obec v dobré víře, že na ni přešlo vlastnické právo k nemovitostem, i když se později ukáže, že nebyly naplněny veškeré podmínky citovaným zákonem vyžadované.

„Potud tedy nemůže jako s judikaturou souladná obstát poněkud zkratkovitá úvaha odvolacího soudu dovozující nedostatek dobré víry z absence právního titulu (byť tímto byl právě zákon č. 172/1991 Sb.), respektive z jednoznačného znění tohoto předpisu, aniž by byly patřičně zkoumány další aspekty kauzy, zejména případný omluvitelný omyl obce, jenž může úsudek stran dobré víry držitele podstatně ovlivnit (viz opětovně shora odkazovaný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4210/2017). Podstatný přitom bude závěr o tom, zda byl dotčený subjekt (zde žalované město) skutečně držitelem sporných nemovitostí, a byly tedy naplněny všechny znaky držby – tím je i fyzické ovládání předmětné věci, corporalis possessio (k tomu blíže viz zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2016, sp. zn. 28 Cdo 3433/2014),“ uzavírá ve svém aktuálním rozhodnutí NS. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

DVA POLICISTÉ PREZIDENTA ZADRŽENI, KRADLI NÁBOJE

Zemanova ochranka zřejmě kradla náboje. Zadrženi jsou dva její členové. Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) zadržela na začátku týdne dva členy policejního Útvaru pro ochranu prezidenta ČR. Jsou podezřelí z majetkové trestné činnosti. O případu ve středu informoval web Lidovky.cz. Podle něj inspektoři sledovali členy prezidentské ochranky delší dobu.

„V pondělí 15. února byli Generální inspekcí bezpečnostních sborů přímo na pracovišti zadrženi dva příslušníci Policie ČR - Útvaru pro ochranu prezidenta ČR. Jsou podezřelí z majetkové trestné činnosti,“ řekl Lidovkám.cz bez dalších podrobností státní zástupce Ondřej Šťastný z Městského státního zastupitelství v Praze.

Dodal, že v případu dosud není nikdo trestně stíhán. Na incident inspekci podle serveru Lidovky.cz upozornilo vedení útvaru. Oba zadržení jsou podezřelí z krádeží služebních nábojů, uvedl Deník N.

Informaci nechtěl prezidentův mluvčí více rozvádět a komentovat. „Musíte se obrátit na Policejní prezidium nebo příslušné státní zastupitelství,“ napsal redakci iDNES Jiří Ovčáček. Konkrétněji podle mluvčího mohou o věci hovořit jen orgány činné v trestním řízení, které případ řeší.

Státní zástupce Ondřej Šťastný se rozhodl věc rovněž nekomentovat. „ Zaznamenal jsem to, ale v tuhle chvíli se k tomu vyjadřovat nebudeme. Nemůžu to ani vyvrátit ani potvrdit,“ sdělil.

Mluvčí GIBS Ivana Nguyenová vypovídat také odmítla. „Poskytování informací si vyhradil státní zástupce,“ uvedla pro iDNES. Policejní Útvar pro ochranu prezidenta ČR zajišťuje bezpečnost hlavy státu. Ochranu poskytuje rovněž bývalým českým prezidentům po skončení jejich funkčního období a dalším chráněným osobám v jejich blízkosti. Příslušníci útvaru se podílejí také na ochraně Pražského hradu.

X X X

ŽALOBCE ŠAROCH POSTIŽEN, SNÍŽENÍ PLATU O 10 PROCENT

Žalobce z kauzy Čapí hnízdo přijde za průtahy o část platu. Ani při nejsložitějších případech není možné přehlížet ty ostatní. Tříměsíční snížení platu o 10 % dnes potvrdil Nejvyšší správní soud státnímu zástupci MSZ v Praze Jaroslavu Šarochovi za výrazné průtahy ve dvou běžných kauzách. Šaroch, známý především jako žalobce v kauze Čapí hnízdo, už před časem svoje pochybení přiznal a na postihu se dohodl se svým nadřízeným. Kárný senát tak při dnešním jednání dohodu o vině i trestu jen posoudil a nakonec schválil, byť v odůvodnění zaznělo, že sám by asi vynesl verdikt o něco přísnější.
Výrazné procesní průtahy ve dvou dozorovaných trestních případech odhalila u Šarocha v září loňského roku interní prověrka na Městském státním zastupitelství v Praze.

V první kauze řadu měsíců vůbec nereagoval na žádosti šesti obviněných o přezkoumání postupu policejního orgánu (u první stížnosti tak uplynulo více než tři čtvrtě roku) a téměř půl roku neprovedl žádnou prověrku či adekvátní úkon, přestože podle zákona po uplynutí půlroční lhůty od zahájení trestního stíhání je tak dozorující státní zástupce povinen učinit minimálně jedenkrát měsíčně a musí ji řádně protokolovat. Ve druhém případě nereagoval více než rok na žádost policie o vydání evropského vyšetřovacího příkazu.

Městský státní zástupce tak jako kárný navrhovatel poslal vloni v listopadu Nejvyššímu správnímu soudu kárnou žalobu, v níž žádal jako sankci desetiprocentní srážku z platu na půl roku. Za týden však soud obdržel návrh dohody o vině a trestu, který byl oproti původnímu znění výrazně mírnější – desetiprocentní redukce měla trvat jen tři měsíce.
Složitost Čapího hnízda

Sám Šaroch totiž jak při uzavírání dohody, tak při dnešním výslechu před kárným senátem (on i kárný navrhovatel – náměstek městského státního zástupce v Praze Vladimír Hackl se účastnili distančně prostřednictvím audiovizuálního přenosu pozn. red.) vlastní skutek i jeho zavinění potvrdil a vzdal se tak práva na řádné kárné řízení.
Předseda senátu Petr Mikeš o kárném provinění Jaroslava Šarocha

Své pochybení omlouval právě extrémní složitostí přiděleného případu „Čapí hnízdo“ (v tom jej podpořil i kárný navrhovatel s dovětkem, že policie i obžaloba zde čelí velmi sofistikované obhajobě a objevuje se neuvěřitelné množství poznatků, které je třeba analyzovat a z nich vyvozovat další kroky a úkony), byť uznal, že zbylý čas rozděloval mezi ostatní přidělené spisy ne zcela optimálně. Přednost dával věcem, které považoval za důležitější, například vazebním.

Distanční jednání NSS Foto: Ivan Holas

V kárně řešených případech nebyl podle vlastních slov úplně nečinný, ale zvolil špatnou taktiku – například velmi obsáhlé stížnosti šestice obviněných se snažil vyřešit najednou (už proto, že se částečně prolínaly, a také aby spis nemusel neustále „putovat“). Kvůli jejich obsáhlosti a složitosti se mu to však nepodařilo, přestože na tom začal pracovat už krátce po zahájení trestního stíhání.

Ve druhé cause prý zase bylo nutné podnět policejního orgánu na vydání vyšetřovacích příkazů pro několik států kompletně přepracovat, opět chtěl poslat všechny najednou, i když to šlo postupně.

Žádný podobný problém

Na dotaz kárného senátu JUDr. Šaroch i jeho nadřízený potvrdili, že kromě těchto dvou pochybení nemá v současnosti žádný podobný problém, naopak většinu věcí vyřizuje ještě rychleji, než je zákonem stanovená lhůta. Mgr. Hackl připomněl, že právě dozorující činnost je pro státního zástupce obecně velmi zatěžující a náročná. Právě proto, že šlo skutečně jen o ojedinělý exces, neměl nakonec kárný senát proti znění dohody žádné zásadní námitky a schválil ji v navrhovaném znění.

Předseda JUDr. Petr Mikeš,Ph.D. ovšem zdůraznil, že konkrétní průtahy byly skutečně poměrně závažné. Už proto, že většina se týkala klíčových momentů trestního procesu – zejména otázky samotného zahájení trestního stíhání. V případě, že by později byl tento krok shledán nezákonným, mohlo by to zpětně ohrozit mnoho úkonů provedených v mezidobí. „O podobných věcech musí být rozhodováno během několika dnů, maximálně dvou týdnů ve výjimečných případech. Rozhodně ne tedy ve lhůtách, které zde byly uvedeny – tedy o jedné ze stížností proti usnesení o zahájení trestního stíhání bylo rozhodnuto až po době 9 měsíců.

Mezi tyto stěžejní úkony, které mají být vyřizovány rychle, patří nepochybně také žádosti o odstranění průtahů v řízení apod., kde zákon výslovně uvádí, že o nich má být rozhodnuto neprodleně,“ zdůraznil Mikeš. Podle něj jde ovšem o nikterak neobvyklou chybu státních zástupců, kteří svoje úsilí upnou na některé klíčové případy. To však nesmí znamenat, že ostatní věci nebudou vyřizovat a nebudou reagovat na podněty obviněných.
Také téměř půlroční absence prověrek stanovených přímo trestním řádem patří k závažným pochybením.

Předseda senátu zdůraznil, že pokud by senát vše posuzoval v řádném kárném řízení, zřejmě by uložil kárné opatření přísnější. V případě uzavřené dohody však může postih změnit jen tehdy, pokud by byl zjevně nepřiměřený závažnosti kárného provinění, což soudci neshledali. Naopak dohoda vždy v principu znamená, že kárně obviněný své pochybení uznává. A to je větší zárukou, že si do budoucna svůj pracovní čas dokáže lépe zorganizovat, aby se přiměřeně věnoval skutečně všem přiděleným věcem. Ivan Holas, ceskajustice.cz

X X X

Senátoři podají stížnost na obnovení nouzového stavu, zatím mají 20 podpisů

Ústavní stížnost senátorů na obnovení nouzového stavu proti vůli Sněmovny bude hotová ve čtvrtek. Ve stejný den bude moci být také odeslána Ústavnímu soudu. Uvedl to předseda senátorů ODS Zdeněk Nytra. Ke stížnosti se podle něj zatím připojily dvě desítky senátorů, stačilo jich deset. Další mají možnost připojit se do čtvrtečního rána.

„Vláda obešla vůli Sněmovny, která prodloužení nouzového stavu odmítla. Nemění na tom nic ani nedělní žádost 14 hejtmanů,“ uvedl Nytra k důvodům stížnosti. Na postoj Sněmovny senátoři čekat nechtějí.

Menšinový kabinet ANO a ČSSD minulý čtvrtek nezískal souhlas Sněmovny, aby prodloužil nouzový stav kvůli epidemii koronaviru. Původní nouzový stav tak skončil o půlnoci z neděle na pondělí, bezprostředně ale na něj navázal nový nouzový stav, který vláda vyhlásila v neděli na žádost hejtmanů. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že podle analýzy vlády to bylo v souladu s ústavou.

Naopak za protiústavní označili postup vlády nejen senátoři v čele s předsedou horní komory Milošem Vystrčilem (ODS), ale také mnozí ústavní právníci, například Jan Kysela, Václav Pavlíček, Marek Antoš nebo Jan Wintr. Podle nich není možné znovu vyhlásit nouzový stav bez časové prodlevy. „Pod pláštíkem nového vyhlášení jde o trvání téhož nouzového stavu, který však měl na základě vůle Poslanecké sněmovny skončit,“ uvedl Kysela.

Pod senátorskou stížností jsou podle informací ČTK podepsáni nejen senátoři ODS, ale také místopředsedové Senátu Jiří Růžička a Jan Horník z klubu Starostů nebo předsedkyně lidoveckého senátorského klubu Šárka Jelínková.
„Pokud Senát dělá všechno pro to, abychom neměli prostředky chránit životy našich občanů, tak to považuji za absurdní,“ řekl dnes Babiš novinářům při návštěvě Polska. „Bavme se o tom, jaké můžeme mít kompetence, abychom mohli dělat všechno pro to, abychom zvládli pandemii. Ale evidentně Senát zajímá jenom tato záležitost, to znamená, aby nám vzali kompetence,“ dodal premiér.

Starostové už minulý týden avizovali ústavní stížnost na přiměřenost opatření v rámci nouzového stavu. Předložit ji chtěli v případě, kdyby Sněmovna nouzový stav prodloužila beze změn. Dolní komora to odmítla, neboť vláda si nedokázala vyjednat podporu opozice, která požadovala úpravy vládních opatření.

X X X

Zdravotníci dostanou odměny nejdříve v červnu, o jejich výši vláda rozhoduje

Zdravotníci dostanou odměny za podzimní vlnu epidemie covidu-19 patrně nejdříve v červnu, informoval server Aktuálně.cz. Vláda dosud neschválila, kolik peněz půjde na vypsání dotačního programu, ze kterého se budou prémie zdravotníkům vyplácet. Kvůli rozpočtovým pravidlům je odměny možné vyplatit nejdříve tři měsíce od data, kdy na ně vláda peníze schválí.

„Pokud by vláda v nejbližší možné době finanční prostředky na dotační program schválila, mohly by být odměny vyplaceny nejdříve v květnu. Reálnější se ale jeví až červen,“ cituje server Aktuálně.cz mluvčí ministerstva zdravotnictví Barboru Peterovou.

Odkládání odměn pro zdravotníky kritizuje prezident České lékařské komory Milan Kubek. „Vláda pokazila, co mohla, a důsledky nezvládnuté epidemie řeší právě zdravotníci. Podařilo se nám zachránit desetitisíce lidí. To, co se děje, je katastrofa, která nemá v naší novodobé historii obdoby, ale nebýt zdravotníků, byla by ta katastrofa ještě mnohem větší,“ uvedl Kubek. Dodal, že vláda s ním o odměnách od prosince nekomunikuje.

Zátěž nemocnic pacienty s covidem-19 je nyní enormní. Hospitalizováno jich v úterý bylo 6 171, v těžkém stavu 1 196 z nich, což je druhá nejvyšší hodnota od propuknutí epidemie. Podle aktuálních údajů ministerstva zdravotnictví na jednotkách JIP a ARO zbývá pro lidi s covidem 165 volných lůžek, zhruba o 20 méně než v úterý ráno.

Blatný před měsícem v České televizi řekl, že poskytnutí odměn nezáleží jen na něm, ale jeho cílem je to, aby je zdravotníci viděli v březnové výplatě v dubnu. Mělo by jít asi o deset miliard korun, odměny by ale na rozdíl od těch za loňskou jarní vlnu covidu-19 neměl vyplácet stát, ale zdravotní pojišťovny.

Premiér Andrej Babiš tehdy potvrdil, že zdravotníci by mohli dostat za práci na podzim podobné odměny jako za jarní vlnu. „To je moje představa samozřejmě, ale to je úkol pana ministra Blatného,“ řekl pro ČT.
Návrh v podobě 50 tisíc navíc Česká lékařská komora po lednovém vyjádření Blatného a Babiše vyzvala v otevřeném dopise předsedy politických stran, aby podpořili dřívější vyplacení odměn pro zdravotníky za covid-19.

Po půl roce se dočkali. Zdravotníci z první linie dostali odměny

Kubek navrhuje, aby za dva podzimní měsíce každý zdravotník dostal navíc 50 tisíc korun. Odměna by měla být i pro soukromé lékaře a jejich zaměstnance, kteří podle Kubka svojí prací ulehčují přeplněným nemocnicím.
Za březen až květen zdravotníci v nemocnicích obdrželi navíc 75 tisíc korun hrubého. Ostatním pracovníkům náležela odměna 30 tisíc korun. Celkem vláda schválila 11,5 miliardy, peníze většina dostala k říjnové výplatě.

X X X

WHO hlásí pokles případů koronaviru. Česka se to netýká, je druhé nejhorší

Počet nových případů infekce koronavirem ve světě klesl minulý týden o 16 procent. Snížil se rovněž počet nových úmrtí po nákaze a to o deset procent. Uvedla to Světová zdravotnická organizace (WHO). Pozitivní trend se ovšem neprojevuje v Česku ani na Slovensku, které momentálně patří mezi jedny z nejvíce zasažených zemí.

Minulý týden bylo na celém světě odhaleno 2,7 milionu nových případů koronaviru a zaznamenáno 81 000 úmrtí, informovala v úterý večer WHO. Pět ze šesti oblastí světa hlásí více než desetiprocentní pokles nových případů - v Africe a západním Pacifiku to bylo 20 procent, v Evropě 18 procent, v Americe 16 procent a v jihovýchodní Asii 13 procent.
Jediný region, kde se množství nových případů zvýšilo, je podle WHO východní Středomoří.

Podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse se od začátku pandemie koronavirem ve světě nakazilo již téměř 110 milionů lidí a zemřelo více než 2 420 000 lidí.

Podle statistiky zveřejněné deníkem The New York Times (NYT), která ukazuje počet nových případů nákazy na 100 000 obyvatel za poslední týden, je Česká republika po Černé Hoře druhou nejhůře postiženou zemí světa. Slovensko má celosvětově nejvíce nových úmrtí souvisejících s covidem na 100 000 obyvatel.

Kvůli špatné koronavirové situaci slovenská vláda požádala členské státy EU o vyslání zdravotníků. Podle ministerstva zdravotnictví by země tímto způsobem chtěla alespoň na jeden měsíc získat deset lékařů a 25 zdravotních sester. Pomáhat by měli v nemocnicích na jednotkách intenzivní péče.
Tým WHO objevil v Číně mutace koronaviru. Naznačují dřívější rozšíření

Evropská komise (EK) mezitím ve středu oznámila, že schválila kontrakt o nákupu dalších 300 milionů dávek vakcíny proti covidu-19 od americké farmaceutické firmy Moderna. Smlouva umožňuje nákup 150 milionů dávek v letošním roce a otevírá možnost dokoupit dalších 150 milionů v roce 2022.

EK se už dohodla na dodávkách 2,6 miliardy dávek celkem šesti různých vakcín, dosud ale bylo podle prohlášení EK do členských zemí unie doručeno jen 33 milionů dávek. Evropské úřady zatím schválily použití tří očkovacích látek proti covidu-19, kromě té od Moderny jsou to ještě vakcíny Pfizeru/BioNTech a firmy AstraZeneca.

Žádost o schválení od výrobce ruské vakcíny Sputnik V Brusel stále neeviduje. Ruský Ústav Nikolaje Gamaleji tvrdí, že ji k Evropské agentuře pro léčivé přípravky podal, což ale šéfka EK Ursula von der Leyenová odmítla. Členské země EU, které očkování daným preparátem povolí, budou podle ní muset nést zodpovědnost za důsledky.

X X X

Odvolejte to. Čínská ambasáda se zlobí na Duku za výrok o biologické zbrani

Čínské velvyslanectví v Praze se ohradilo vůči slovům pražského arcibiskupa kardinála Dominika Duky, který označil koronavirus za čínskou biologickou zbraň. Prohlásil to při svém kázání v katedrále svatého Víta počátkem února. "Čínské velvyslanectví naléhá na kardinála Duku, aby okamžitě napravil svá chybná tvrzení,“ uvedla ambasáda.

Duka ve svém projevu uvedl, že původ koronaviru znají všichni vojenští specialisté, ale nechtějí, nebo nemohou to říci, upozornila v úterý televize CNN Prima News. Pražského arcibiskupství již v úterý uvedlo, že je Dukův výrok vytržený z kontextu.
Reakce na slova kardinála přišla i z čínského velvyslanectví. „Je nutné poukázat na to, že hledání původu koronaviru je složitý vědecký problém a nepodložená podezření a úmyslná překrucování reality nemůžou nahradit vědecký výzkum. Odborníci ze Světové zdravotnické organizace opakovaně zdůrazňovali, že je „extrémně nepravděpodobné“, aby byl původem koronaviru laboratorní únik,“ uvedl mluvčí čínského velvyslanectví v České republice.

„Poznámky kardinála Duky tedy ignorují názory vědců a nestojí na žádném skutečném základu. Jsou neuctivé vůči vědě a neopodstatněně pomlouvají Čínu,“ píše v prohlášení dále.

Rok 2020 s kardinálem Dukou

„Čínské velvyslanectví v České republice naléhá na kardinála Duku, aby okamžitě napravil svá chybná tvrzení a účinně tak eliminoval špatný vliv.“Redakce iDNES.cz se obrátila na pražské arcibiskupství s žádostí o reakci. „Pan kardinál se k tomuto tématu oficiálně vyjádří během zítřejšího dne (ve čtvrtek, pozn. red.),“ uvedl pouze mluvčí Jiří Prinz.

Čínští komunisté tvrdí, že virus není čínský

Vědci se domnívají, že virus SARS-CoV-2 způsobující onemocnění covid-19 se na lidi přenesl z netopýrů nebo jiných zvířat. Nejspíše se to podle nich stalo na jihozápadě Číny. Vládnoucí čínská komunistická strana tvrdí, že virus pochází ze zahraničí. To však vědci odmítají.

Až letos v lednu přijel do Číny tým Světové zdravotnické organizace, aby pátral po původu onemocnění covid-19 a snažil se zjistit, jak se koronavirus přenesl na člověka. Ve své zprávě pak uvedl, že se dopodrobna nezabýval otázkou, zda koronavirus nemohl uniknout z laboratoře, což je podle něj velmi nepravděpodobné.

„Teď, v této situaci, je nejhorší čínský virus, únik biologické zbraně. O tom jsou přesvědčeni všichni vojenští specialisté po celém světě, kteří se to buď bojí říci, nebo to nesmí říci. (...) Pro křesťany je to ale stejná situace jako předtím. Musíme překročit hranici smrti. Stejně jako po narození, kdy jsme skončili v náruči matky, tak skončíme v náruči boží,“ prohlásil Duka během projevu.

Tým WHO objevil v Číně mutace koronaviru. Naznačují dřívější rozšíření

Proti Dukovým slovům se ohradil imunolog Václav Hořejší. „To, co jsem slyšel, je naprosto skandální. Pan kardinál se stává šiřitelem falešných zpráv. Jsem také katolík a stydím se a je mi trapně, že naše církev má v čele takového člověka,“ řekl CNN Prima News. Lidé, kteří považují koronavirus za uměle vytvořený, tak podle něj mluví jen z politického nebo ideologického důvodu. Celosvětově počet úmrtí spojovaných s covidem-19 přesáhl k 15. únoru 2,4 milionu, uvádí Univerzita Johnse Hopkinse

X X X

Princ Philip skončil v nemocnici, oznámil královský palác

Manžela královny Alžběty II. (94), prince Philipa (99), převezli do nemocnice krále Edwarda VII. Podle prohlášení Buckinghamského paláce jde o preventivní opatření. Zdroj z královské rodiny tvrdí, že vévoda z Edinburghu nemá covid.
„Vévodu preventivně hospitalizovali na radu jeho královského lékaře poté, co se necítil dobře. Měl by zůstat v nemocnici několik dní na pozorování a odpočívat,“ oznámil palác.

Manžel britské královny, který letos v červnu oslaví 100. narozeniny, byl za posledních deset let hospitalizován několikrát. V roce 2011 ho kvůli bolestem na hrudi převezli do nemocnice vrtulníkem. Lékaři zjistili, že měl zablokovanou koronární tepnu.
Kvůli infekci močového měchýře v červnu 2012 chyběl na oslavách diamantového jubilea své choti, tedy 60. výročí jejího panování. O rok později princ podstoupil operaci břicha. Ve věku 93 let, v roce 2014, začal používat naslouchátka. V roce 2017 strávil dvě noci v soukromé nemocnici krále Edwarda VII. Na deset dní byl hospitalizován v roce 2018 kvůli výměně kyčelního kloubu.

Královna Alžběta II. a princ Philip na portrétu k 99. narozeninám manžela panovnice (Windsor, 1. června 2020)
Naposledy skončil v nemocnici v prosinci 2019, kde strávil čtyři noci. Podle paláce podstoupil plánovanou léčbu. Letos v lednu spolu s Alžbětou II. byli očkováni proti covidu. Vakcínu jim aplikoval lékař královské rodiny.

Princ Philip odešel z veřejného života v srpnu 2017, když mu bylo 96 let. Alžběta II. a její manžel Buckinghamský palác opustili loni na jaře, při první vlně koronavirové pandemie. Zamířili do izolace na hrad Windsor. Po několika měsících se v létě přesunuli do Skotska na hrad Balmoral a poté na panství Sandringham. Královnin manžel tam jistý čas zůstal, zatímco Alžběta II. přesídlila opět do Windsoru. Princ Philip se k ní poté také připojil. Kvůli pandemii koronaviru zrušila královna tradiční oslavu Vánoc s rodinou na panství Sandringham.