iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Babiš brání testování lidí? Prof. Flégr:150 tisíc testů denně

Profesor Prymula se podle serveru Seznam Zprávy koncem loňského roku angažoval v soukromém projektu antigenního testování pro statisíce Čechů. Myšlenka masivního testování ale nezískala podle Prymuly podporu premiéra, a proto se nerealizovala.Tím je zklamán i profesor Flégr, protože kdyby se už dávno testovalo 150 tisíc lidí každý den, školáci mohli být ve škole, byly by otevřeny prodejny, restaurace a hotely, lyžovalo by se na horách atd. Nedělá to někdo z blbosti, nebo je to podplacený, řekl v úterý večer prof. Flégr v televizi.

Řada odborníků i obyčejní lidé už delší dobru poiukazují na to, že Babiš na vedení nestačí, protože není lékař. Blatného, kterého si Babiš přivedl, už dávno měl pospat tam, odkud přijel, protože z jeho návrhů si lidé i odborníci dělají legraci. Kromě toho vinou Blatného utekli z ministerstva zdravotnictví schopní odborníci. To však Babišovi nevadí a vypadá to tak, jako kdyby to dělal záměrně, podle odborníků, aby ještě více se zdravotnictví v ČR zdevastovalo. Opozice a hejtmani by tomu měli neprodleně zabránit. Babišovi vyslovit nedůvěru a nastolit v ČR vojenskou prozatimní vládu. Babiš by možná byl rád, kdyby se o léčení lidi s covidem nemusel starat, protože tomu sám nerozumí.

Ve válce s covidem nebylo a není v ČR žádné velení, jaké v každé válce musí být. ČR potřebovalo a potřebuje takového velitele štábu a řízení boje, jakým je brigádní generál Zoltán Bubeník, který je lékařem, chirurgem a hlavním lékařským poradcem Severoatlantické aliance jako 8. předseda COMEDS, výbor generálních chirurgů NATO a partnerské země. Babiš jako premiér ale nedokázal všechno zařídit a zorganizovat. Proto je na tom ČR ze všech zemí nejhůře a zbytečně denně u nás umírají lidé. Babiš stále hovoří o očkování lidí, ale není schopen zajistit dostatek vakcíny všeho druhu, jako Orbán v Maďarsku nebo jinde a nečekají na neschopnou EU a evropskou lékovou komisi, až vakcínu schválí. Než se to stane, budou další stovky lidí na hřbitově.

X X X

Covid JIP nemají místo. V Praze zbývá pět lůžek, v Plzeňském kraji jedno

Pro pacienty s onemocněním covid-19 je nyní v hlavním městě volných jen pět lůžek na odděleních ARO a JIP určených primárně právě pro covidové pacienty. Ukazují to data kapacity lůžkové péče ministerstva zdravotnictví. V Plzeňském kraji je na covid intenzivní péči jediné volné místo, standardní lůžko s kyslíkem nemají k dispozici žádné.

V Karlovarském kraji jsou na odděleních intenzivní péče dostupná jen dvě lůžka, na jediný přístroj ECMO je připojený pacient. S kapacitou volných míst na hraně se potýká také Středočeský kraj, kde je deset volných lůžek.
Celkově je v Česku na odděleních ARO a JIP určených pro pacienty s onemocněním covid-19 dostupných 184 míst. Pro negativní pacienty je dostupných 467 lůžek.

Místa s umělou plicní ventilací jsou vytížená ze zhruba 70 procent. Volných je 753 ventilátorů z 2 299. Přístrojů ECMO se používá přes polovinu, přesně 44 z celkem 84. Narůstá počet nemocných, který se promítá i do vytíženosti nemocnic.
Momentálně jsou na tom podle statistik ministerstva zdravotnictví špatně v Plzeňském a Královéhradeckém kraji. Na východě republiky není v tuto chvíli volné žádné standardní lůžko s kyslíkem pro pacienty s koronavirem, na odděleních intenzivní péče je pro ně jen šest míst.

Statistiky se týkají covidových oddělení, kde jsou hospitalizovaní pacienti primárně kvůli nemoci covid-19. Nejde tedy o pacienty na odděleních ARO a JIP, kteří jsou například po operacích. V případě, že jsou takoví pacienti covid pozitivní, mají například oddělené pokoje a zvláštní opatření.

Nejlépe je na tom s kapacitou lůžek Morava

O naplněnosti kapacity nemocnic mluvil na pondělní konferenci i ministr zdravotnictví Jan Blatný. „K současnému dni je pro covid pacient v Česku k dispozici zhruba 180 lůžek, víc jich na celou republiku není. Jsou kraje, kde jsou jenom jednotky lůžek intenzivní péče k dispozici. Situace je horší v západní části republiky než ve východní části,“ vyjmenoval Blatný.
Místo mají nemocnice na Moravě a ve Slezsku. V Jihomoravském kraji je pro koronavirové pacienty volných 43 míst na ARO a JIP a 192 na běžných lůžkách s kyslíkem. Moravskoslezský kraj má volno v poměru 44 a 180.

Za pondělí v Česku přibylo 8 745 nakažených lidí nemocí covid-19, to je téměř o tisíc víc než tomu bylo na začátku minulého týdne. V nemocnicích je aktuálně 5 990 lidí, z toho 1 130 je ve vážném stavu. Aktuálně je v Česku přes 102 tisíc lidí s prokázaným onemocněním covid-19, na vrcholu epidemie v říjnu jich bylo přes 122 tisíc. Laboratoře v pondělí provedly 47 796 antigenních testů a 26 118 PCR testů. Mezitýdenní nárůst počtu nakažených pokračuje už několik dní v řadě.

X X X

MUDr: DEJDAROVÁ: LÉČÍM A VYVRACÍM TAKÉ FAKE NEWS

I přes to, že má v současnosti MUDr. Lenka Dejdarová ve své ordinaci ve Vysokém Mýtě standardní provoz, její pracovní doba i náplň se od počátku koronavirové pandemie výrazně změnily. Momentálně musí lékařka vše uzpůsobovat problémům spojeným s koronavirem a práce jí zabírá mnohem více času. „Pracovní den začínáme výtěry na covid – až pak přijdou na řadu běžné odběry krve. Dopoledne řešíme hlavně akutně nemocné pacienty a kontrolujeme pacienty dlouhodobě nemocné – diabetiky, hypertoniky, kardiaky.

Děláme stále také preventivní prohlídky nebo prohlídky pro posudkové účely. Pacienti s podezřením na koronavirus mohou do ordinace vstoupit jen v domluvený čas a odděleně od ostatních, “ popisuje MUDr. Dejdarová a dodává, že přibývá také pacientů s psychickými problémy, jako jsou panické ataky, úzkosti a deprese.

„Odpoledne přicházejí objednaní pacienti a současně i výsledky z laboratoří – tím začíná další covidové kolečko. Voláme pacientům, kteří jsou pozitivní na koronavirus, a řešíme s nimi, jak zajistit izolaci či karanténu, vystavujeme elektronické neschopenky a karantény, píšeme žádanky na testy kontaktům nemocných. Také lidem vysvětlujeme, jak postupovat v léčbě, jak sledovat vývoj stavu nebo co dělat při jeho zhoršení,“ říká MUDr. Dejdarová. Od podzimu zaměstnává další zdravotní sestru. V běžném obsazení ordinace, tedy jeden lékař a jedna sestra, se provoz nedal zvládnout.

Naději na zlepšení situace spatřovala MUDr. Dejdarová ve vakcíně proti koronaviru. Realita je však jiná, než čekala. „Vakcín není dostatek a organizace očkování je v rukou politiků všech úrovní, od ministerstva po kraje. Spoustu času a energie teď věnujeme snaze vyřešit problém, který stát vytvořil komplikovaným systémem očkování,“ podotýká MUDr. Dejdarová, která například kvůli očkování obtelefonovala své pacienty a sama registrovala ty, kteří to nezvládali.

V dalších dnech pak zjišťovala, zda se zájemci o očkování mají jak dostat do patnáct kilometrů vzdáleného očkovacího centra. „Považuji za nesmyslné a vysoce rizikové, že naše seniory, které držíme dlouhodobě v izolaci z obavy, aby se nenakazili, vozíme do velkokapacitních očkovacích center. Ve snaze ochránit je očkováním je vystavujeme riziku nákazy,“ říká MUDr. Dejdarová, které pacienti často volají právě i s dotazy ohledně očkování. „Lidé se ptají, jestli se mají očkovat, dotazují se na konkrétní vakcíny nebo chtějí konzultovat možné nežádoucí účinky,” říká MUDr. Dejdarová.

Kromě zodpovídání dotazů také denně vyvrací fake news, kterými její pacienty zásobují sociální sítě a přátelé a známí přes řetězové e-maily. „Začínáme být unavení, na život mimo ordinaci nezbývá mnoho prostoru. Už několik měsíců trávíme v práci dvě až tři hodiny denně navíc, pracujeme i o víkendech a svátcích – buď na pohotovosti, nebo komunikujeme s našimi pacienty přes email a telefon,“ říká lékařka a zmiňuje další problém.

„V poslední době narážíme na značnou neochotu pacientů hlásit své kontakty. Snažíme se apelovat na jejich zodpovědnost, ale míra nedůvěry k oficiálním institucím a neochota dodržovat omezující opatření v poslední době narůstá,“ upozorňuje MUDr. Dejdarová.

Lidé mají podle ní nedůvěru k tomu, jak systém funguje. Nepomáhají tomu právě ani zmatky kolem očkování. „Pacienti stejně jako my nerozumí tomu, proč stát nevyužívá běžné cesty, jakými bývá očkování zajištěno. Každý podzim například zvládáme při běžném provozu naočkovat stovky pacientů proti chřipce,“ uzavírá MUDr. Dejdarová. Anna Absolonová,
PR Specialist

X X X

MUDr. PRAŽÁK ŘEŠÍ I NĚKOLIK PACIENTŮ NAJEDNOU, ŽÁDAJÍ OČKOVAT

V ordinaci MUDr. Jiřího Pražáka v Hulíně zvoní telefon nepřetržitě. V čekárně sice najdeme méně pacientů, těch, kteří volají, je ale mnohem více. Celkový počet vyšetřených lidí je tak vyšší než dříve. Při telefonování je pro MUDr. Pražáka náročné se především rychle rozhodnout o dalším postupu, jak pacienta léčit. Musí určit, zda ho nechat doma, nebo poslat do nemocnice.

V případě covidu to může být i rozhodování o životě a smrti. „Odhadnout po telefonu, zda už to pacient a rodina doma nezvládnou a je potřeba hospitalizace, s vědomím, že nemocnice jsou přeplněné, je někdy hodně těžké rozhodování. Bohužel mám i pacienty, kteří při zhoršení svého zdravotního stavu dlouho váhali se zavoláním sanitky. Pak už bylo pozdě a v nemocnici zemřeli,“ říká MUDr. Pražák.

Před koronavirovou pandemií objednával MUDr. Pražák pacienty do své ordinace tak, aby měl na každého pacienta dost času. Za posledních pět měsíců se však situace změnila – počet pacientů ani dobu jejich vyšetření nejde zcela předvídat. „Pacienti telefonují během celé pracovní doby. V krizových dnech je problematické se dovolat, protože pevná linka i mobil jsou skoro pořád obsazené. Když se jim to podaří, může se stát, že mluvím na druhé lince, a musí zavolat později. Jeden hovor dokončíte a telefon hned zvoní,” popisuje MUDr. Pražák současný stav ve své ordinaci.

Nejhorší jsou pondělky, kdy volá spousta pacientů s obtížemi vzniklými během víkendu. Často se jedná o neschopenky, karanténu či žádanku na covidové testy. Během jednoho telefonátu přitom často MUDr. Pražák slyší, jak v telefonu pípá několik dalších hovorů. „Pokud mám pacienta v ordinaci a vím, že v čekárně sedí další, nemá smysl hovory odkládat a musím je co nejrychleji a efektivně vyřídit. Během jednoho vyšetření pacienta v ordinaci někdy vyřídím i několik hovorů,“ říká lékař.

Většina pacientů, kteří v takovou chvíli sedí v ordinaci a čekají na vyřízení hovoru, má pochopení. Mnoho z nich však přiznává, že si nedokázali představit, jaký „šrumec“ v ordinaci nyní lékař má. „Ty telefony jsou samozřejmě rušivé, ale nedá se nic dělat, o to více je to náročné na soustředění, když se poněkolikáté vracíte ke stejnému pacientovi,“ podotýká MUDr. Pražák.

Nejsou to však jen pacienti, kdo volá. „Kromě telefonů v ordinaci mi občas během dne zvoní i soukromý mobil, kdy volají známí a kolegové s různými problémy a také volají naše děti, které mají distanční výuku a občas nějaký technický problém,“ říká lékař a dodává, že se v hektických dnech často nestíhá ani napít nebo si dojít na toaletu.

Jiné je to i během oběda, protože jídelny a restaurace jsou zavřené. „Oběd si vyzvedneme u okénka do jídlonosičů a sníme si ho až u nás. Naštěstí nám to prostor umožňuje. Jinak by se to dělalo velmi těžce. Restaurace jsou zavřené a hygienické normy neumožňují jíst v ordinaci. Z toho důvodu se pak řada zdravotníků nemá kde naobědvat. Dalším řešením je pak nejíst, což je samozřejmě špatně a popolední výkonnost by výrazně klesla,“ říká MUDr. Pražák. Anna Absolonová, PR Specialist

X X X

Švédsko a Francie hlásí problémy s vedlejšími účinky vakcíny AstraZeneca

Švédské nemocnice přestaly s očkováním zdravotníků vakcínou od britsko-švédské společnosti AstraZeneca poté, co se u nich objevily vedlejší účinky jako horečka či malátnost. Problémy hlásí i Francie či Německo. Objevení vedlejších účinků při aplikaci vakcíny se obvykle očekává. Světová zdravotnická organizace doporučila vakcínu k nouzovému použití.

Švédský region Södermanland přestal minulý pátek s očkováním vakcínou AstraZeneca poté, co stovka ze 400 zaměstnanců uváděla po aplikaci očkovací látky vysoké teploty, bolest hlavy, nevolnost a další příznaky. K podobnému kroku přistoupil i region Gävleborg.

„Částečně zastavujeme (očkování) kvůli vyšetřování (situace), ale také proto, abychom netrpěli nedostatkem zaměstnanců,“ řekl rozhlasové stanici SVT Magnus Johansson, šéf zdravotnictví v Södermanlandu. Podle mluvčího regionu Frederika Gustavssona vedlejší účinky nejsou vážné, ale úřady očekávají, že více naočkovaných zdravotníků si vezme volno.

„Jsou to obvyklé (vedlejší účinky). Zimnice, bolesti těla a horečka,“ uvedla Tina Manssonová Söderlundová, očkovací koordinátorka pro Gävleborg. „Problém je, že jsme naočkovali tolik lidí v tom samém pracovním prostředí. To je, proč (očkování) zastavujeme. Nemá to, co dělat s vakcínou,“ dodala.

Představitelé společnosti AstraZeneca jsou překvapeni. „Zdá se, že zde se objevil větší podíl vedlejších účinků, než jsme očekávali. Na základě studií jsme očekávali, že u deseti procent (případů) se mohou objevit takové vedlejší účinky,“ podotkl Andres Heddini, zdravotnický šéf AstraZenecy pro severský region.
Problémy hlásí i Německo

Německý okres Minden-Lübbecke se v pátek potýkal s nedostatkem personálu. Minimálně jednadvacet zaměstnanců záchranné služby si stěžovalo na špatný zdravotní stav po aplikaci vakcíny, napsal list Neue Westfälische Tageszeitung.
V Mindenu museli dočasně zrušit výjezdy sanitky, ve městě Lübbecke mohli jezdit jen díky výpomoci Německého červeného kříže.

Problémy hlásí i Francie. Nemocnice ve bretaňských městech Brestu a Morlaix ohlásily „vysoký podíl naočkovaných lidí v vedlejšími účinky“. Asi 20 až 25 procent zaměstnanců v Brestu si kvůli tomu vzalo zdravotní volno, uvádí stanice RFI.
Švýcarsko odmítlo vakcínu AstraZeneca. Údaje o účinnosti má za nedostatečné

„Probudila jsem se uprostřed noci s hroznou bolestí hlavy, nevolností, pocitem chladu, ale bez horečky,“ poslala listu Libération vedlejší účinky vakcíny po očkování Laure, pohotovostní lékařka v nemocnici v normandském městě Lisieux Laure.

„Je to poprvé, co jsem po injekci měla tolik vedlejších účinků, přestože se každý rok nechávám očkovat proti chřipce.“
Francouzská národní agentura pro bezpečnost léků (ANSM) ve své zprávě uvádí, že mezi 6. a 10. únorem zaznamenala po naočkování deseti tisíc zdravotníků 149 případů projevů vedlejších příznaků v podobě vysoké teploty až 39 °C, bolesti hlavy a únavy. Průměrný věk příslušných zdravotníků je 34 let.

Agentura vyloučila, že by se mohlo jednat o vadnou dávku. Podle ANSM „jsou tyto nežádoucí vedlejší účinky u vakcín známé a popsány“.

Britské ministerstvo zdravotnictví uvádí, že většina vedlejších účinků u vakcíny jsou „mírné až středně závažné povahy“ a odezní během několika dní, i když některé mohou být přítomné i týden po očkování. Mezi velmi běžné vedlejší účinky patří zarudnutí, svědění či otoky v místě aplikace injekce, pocit únavy, zimnice neb pocit horečky, nevolnost či bolest hlavy.
Schválení vakcíny od AstraZeneca pro nouzové použití

Světová zdravotnická organizace schválila vakcínu od AstraZeneca pro nouzové použití. Očkovací látka vyvinutá ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou je teprve druhou, kterou WHO doporučila. Nouzově lze podle organizace používat i vakcínu Pfizer/BioNTech.

Nouzová registrace je podmínkou pro to, aby mohla OSN vakcínu nakoupit a distribuovat po celém světě v rámci vakcinačního programu COVAX. Chudší země, které nemají dostatečné kapacity pro vlastní posouzení očkovacích látek, se navíc často spoléhají na rozhodnutí WHO při schvalování vakcín.

X X X

Johnson&Johnson žádá o schválení své vakcíny. Pro ochranu stačí jedna dávka

Americká farmaceutická firma Johnson&Johnson požádala Evropskou agenturu pro léčivé přípravky EMA o podmínečné schválení své vakcíny proti nemoci covid-19. Unijní agentura informaci uvedla na svých internetových stránkách. Od ostatních vakcín se liší tím, že se aplikuje pouze v jedné dávce.

Výbor pro léčiva EMA bude vakcínu označovanou jako Covid-19 Vaccine Janssen vyhodnocovat ve zrychleném zřízení a posudek se dá očekávat v půlce příštího měsíce. Stane se tak za podmínky, že Johnson&Johnson výboru dodá kompletní data o účinnosti, bezpečnosti a kvalitě očkovací látky.

Jde o čtvrtou žádost o povolení vakcíny proti covidu-19 od začátku současné pandemie. Už dříve souhlas získaly přípravky od firem Pfizer/BioNTech, Moderna a AstraZeneca. Agentura DPA uvádí, že Evropská komise vakcínu od společnosti Johnson &Johnson objednala pro 200 milionů lidí v sedmadvacítce. Od ostatních vakcín, které se už v EU používat smějí, se liší v tom, že se podává jen v jedné dávce.

X X X

Bartoš: Zeman podporuje vakcínu Maďarska, nákup z Ruska

Prezident Miloš Zeman si podle šéfa Pirátů Ivana Bartoše přeje, aby se při očkování proti covid-19 využívaly jen vakcíny schválené Evropskou lékovou agenturou, ale preferuje maďarskou cestu. „Tam se naše názory rozcházejí,“ řekl Bartoš. Maďaři se rozhodli nakoupit ruskou vakcínu Sputnik V ještě před tím, než ji schválila Evropská lékovou agenturou.

Zemanovi by podle Bartoše stačilo, kdyby vakcínu Sputnik V schválil Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).
Před pár dny se kvůli zkušenostem s vakcínou Sputnik V vypravil do Maďarska i premiér Andrej Babiš.
Státní ústav pro kontrolu léčiv 11. února uvedl, že Evropská agentura pro pro léčivé přípravky EMA dosud neobdržela žádost o průběžný přezkum ani o registraci vakcíny Sputnik V.

Podle šéfa Pirátů to není otázka geopolitická, ale zdravotní. „Zastávám názor, že by měly být všechny vakcíny, které tady budou používány, schváleny evropskou agenturou,“ řekl Bartoš. Stejný názor jako šéf Pirátů zastává v otázce očkování ministr zdravotnictví Jan Blatný.

Lidé musí mít motivaci zůstávat v karanténě

Bartoš jednal se Zemanem v úterý odpoledne na Hradě. Představil mu i plány předvolební koalice Pirátů a Starostů na zvládání covid-19.

„Je potřeba do té situace vnést nějaký prvek, který zvrátí ten buď rostoucí nebo trvalý trend přírůstků nově nakažených v České republice, i třeba s ohledem na tu novou britskou mutaci viru. Je to otázka motivace lidí zůstávat v karanténě. Pokud nemáme dostatek vakcíny na očkování patřičné části populace, tak je důležité, aby lidé zůstávali doma v karanténě,“ řekl po jednání s prezidentem šéf Pirátů.

Piráti stejně jako další poslanci opozice nepodpořili ve čtvrtek návrh vlády na prodloužení nouzového stavu. Zeman vyjádřil s rozhodnutím Sněmovny nespokojenost, situace podle něho ohrožuje zdraví a životy lidí.

Prezident Bartošovi potvrdil, že pověří vítěze voleb

Zeman šéfovi Pirátů potvrdil, že pověří sestavením vlády vítěze voleb a že mu dá šanci získat získat podporu 101 poslanců. Dál se o tom podle Bartoše nebavili.

Bartoš inicioval schůzku s prezidentem právě s tím, že ho zajímá, jak bude hlava státu postupovat po volbách. Piráti a STAN by podle nejnovějšího průzkumu Kantar pro ČT vyhráli volby a předstihli by ANO. „Pan Bartoš musí vyhrát volby, to je základní podmínka, abych ho jmenoval premiérem,“ řekl prezident začátkem ledna.

„Já si počkám na tu povolební situaci a ať už to bude kdokoli, tak bude muset mít kromě vítězství ve volbách také zajištěnou, pokud nedostane 51 procent, nějakou koalici, protože co se stane, když ho jmenuji premiérem? Tak on sestaví vládu, s tou vládou půjde do Sněmovny a požádá o důvěru,“ uvedl Zeman v rozhovoru pro Blesk s tím, že jako vždy využije všech svých možností.

„A když tu důvěru nedostane, tak prezident má ještě jednu šanci jmenovat premiérem. Může to být tentýž, může to být druhý na pásce a podle Ústavy třetí šanci už má předseda Sněmovny,“ doplnil prezident.

X X X

LIDÉ VYHROŽUJÍ HEJTMANŮM, NALETĚLI BABIŠOVI, PODLE SOUDCŮ NOUZOVÝ STAV NEPLATNÝ

Lidé na sítích přejí hejtmanům smrt kvůli novému nouzovému stavu. Urážkám a nadávkám nyní na sociálních sítích čelí někteří hejtmani. Lidé jim vyčítají, že požádali vládu o vyhlášení nouzového stavu. Někteří diskutující došli tak daleko, že třeba středočeské hejtmance a její rodině přejí smrt.

Hejtmani o víkendu vládu požádali vládu o vyhlášení nouzového stavu na dva týdny. Jenže rozhodnutí se nesetkalo s pochopením u veřejnosti. Lidé okamžitě na sociálních sítích lynčovali hejtmany, kteří o prodloužení požádali.

S negativními reakcemi kvůli faktickému prodloužení nouzového stavu se na sociálních sítích setkala třeba hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN). Jeden z diskutujících pod jedním příspěvkem napsal, že Peckové a její rodině ze srdce přeje smrt. „Ty jsi debilka. Nouzový stav si vyhlaš u sebe doma. Ty tvoje kecy si nech doma, kobylí hlavo,“ stojí v části komentáře.

Tento nenávistný komentář však nebyl jediný. Mnozí diskutující hejtmance Peckové píší, že porušila Ústavu či podrazila lidem zlomenou nohu. „Jděte na chvíli žít jako většina lidí. Živnostníci krachují, pendleři jsou perzekuováni. Lidé nemohou pracovat. Politici, kteří bohatnou při nouzovém stavu, když zakáží ostatním lidem pracovat, by měli být souzeni za vlastizradu. Tak hlavně, že otevřeli okénka v knihovnách. To spoustu lidí vytáhne z problémů. Je to výsměch občanům. Tak se nedivte, že jsou lidé na.raní,“ stojí v dalším komentáři.

Většina zpráv je agresivních a plných nenávisti

K urážkám a výhrůžkám se na sociální sítí vyjádřila i samotná hejtmanka. „To, co zažívám v posledních hodinách, by nikdo z vás zažívat nechtěl. Většina e-mailů, telefonů a esemesek, které chodí, je zlých, agresivních a plných nenávisti,“ napsala Pecková.

Podle ni jsou lidé nyní rozděleni na dva tábory. Jedni žádají její odstoupení, protože chce uvolnit opatření a kvůli tomu na rukou krev. Druzí píší, že má odstoupit, protože je Babišův pohůnek, omezuje jejich lidská práva a svobodu.
Nouzový stav bude až do konce února. Zůstanou zavřené obchody i služby

„Ptají se mě, jestli mám děti a zda se za mě stydí,“ doplnila hejtmanka Středočeského kraje a poprosila diskutující, aby zklidnili emoce, chovali se odpovědně a nepsali druhým to, co by nikdy nechtěli číst sami.

Pecková zároveň potvrdila, že výhrůžkám a agresivitě čelí i ostatní hejtmané. Jedním z nich je třeba hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD), kterého někteří označují za vlastizrádce. „Po vládě jste ztratil moji důvěru i vy,“ reagovala žena na profilu hejtmana. „Chce se mi blít z toho neskutečnýho hnusu tohoto zrádce lidu a podrazáka,“ přisadil si další debatující.

Nastupte do nemocnice jako dobrovolníci

„Udělal jsem jednu velkou chybu a podíval jsem se na diskuse pod příspěvky a musím říct, že to je jen pro otrlé povahy. Časté dotazy, kolik jsem za to dostal, epidemie není, vulgarismy, urážky, obviňování,“ reagoval pardubický hejtman. Ten rovněž uvedl, že hejtmané si za jednotným postojem z víkendu stojí. „Běžte se už konečně někdo z tepla svého domova podívat do nemocnic. Nastupte jako dobrovolníci a pojďte pomoci. U počítače nebo mobilu, to je odvahy,“ vyzval diskutující Netolický.

Lynči na sociálních sítích čelí také například moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (ANO). „Vy už si neškrtnete, další volební období ani nezkoušejte! Tohle je práce pro občany? Zbavit se zodpovědnosti a hodit ji jak horký brambor zpět! Hlavně že plat běží dál! Je to k zblití!,“ napsal hejtmanovi jeden debatující. Jiní jej označili za zaprodance.

Ušetřen nadávkám není ani hejtman Jihočeského kraje a předseda Asociace krajů Martin Kuba. „Pane Kubo, že jste hlasoval proti vůli ODS, měl byste v ODS skončit,“ reagoval na hejtmanově profilu diskutér. Kuba na Twitteru po jednání s vládou napsal: „Jako lékař, který strávil hodně let na záchrance mám z tohoto víkendu jeden hlavní závěr bez kterého se těžko pohneme dál. Je třeba zresuscitovat důvěru občanů v postup státu při řízení pandemie.“

Blatný kývl na otevření obchodů, podmínkou jsou respirátory FFP2

Jenže ani tam se nevyhnul kritice a urážkám. „Jste darebák. A jestli si myslíte, že zresuscitujete důvěru ve stát pošlapáváním ústavy ignorováním parlamentu, jste hloupý,“ reagoval muž pod jeho příspěvkem. Hejtmané i přes urážky a výhrůžky nadále jednají s vládou. Nyní jednají o otevření maloobchodů od 22. února.

X X X

Testy užívané v rakouských školách nejsou dost citlivé, kritizuje Prymula

Antigenní testy na covid-19, které se používají pro testování školáků v Rakousku, zřejmě nejsou dostatečně citlivé. Podíl pozitivních, které zachytily, byl v řádech promile, řekl bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Vhodné podle něj zřejmě nebudou ani kloktací testy, protože někteří menší žáci nedokážou dobře vykloktat.

Vláda v pondělí uvedla, že by se první studenti mohli do škol vrátit od 1. března. Podmínkou bude antigenní testování ve školách. Ministři v pondělí uvedli, že ve školách se budou používat samotesty, které zvládnou studenti sami, případně žáci s rodiči. Mělo by jít o antigenní testy s výtěrem z přední části nosu podobně jako v Rakousku.

Ministerstvo vnitra v úterý oslovilo dodavatele a výrobce šesti typů testů. Dodavatele vybere podle informace o ceně a harmonogramu dodávek. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného bylo doporučeno několik typů těchto testů, konkrétní v jejich názvu či výrobci ale nebyl. Premiér Andrej Babiš také plánoval v pondělí Rakousko navštívit a o tamním systému testování se informovat. Kvůli mlze byl ale odlet zpožděn a Babiš cestu zrušil.

Prymula se domnívá, že by se měly používat testy, při kterých si žáci a studenti pod dozorem učitele udělají odběr až ve škole. V pilotních projektech by se podle Prymuly mělo vyzkoušet více různých testů a na základě jejich výsledků vybrat ty nejvhodnější.

„Já si nejsem jist, jestli ty testy, které se používají v Rakousku, jsou dostatečně citlivé. Záchytnost u nich byla poměrně malá,“ řekl Prymula, který je nyní Babišovým poradcem. Podle něj se v Rakousku udělalo zhruba 470 tisíc testů a ty zachytily asi 180 pozitivních.

V některých školách se testování už tento týden zkouší. Například Olomoucký kraj zahájil ve spolupráci s Ústavem molekulární a translační medicíny (ÚMTM) testování studentů nejvyšších ročníků středních škol v Olomouci. Studenti si vyzvedávají kloktací sady, doma udělají odběr a vzorek přinesou do školy. „U kloktacího testu vidím problém v tom, že ti malí si asi úspěšně nevykloktají,“ poznamenal Prymula. Kloktací testy nedoporučuje ani ministerstvo zdravotnictví, podle něj při nich může vznikat infekční aerosol.

Někteří odborníci také kritizují to, že vláda chce ve školách používat antigenní testy, které jsou méně přesné. Podle ředitele ÚMTM Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Mariána Hajdúcha jsou volné dostatečné kapacity pro přesnější testy PCR. S tím ale Prymula nesouhlasí. „Kapacitu nemáme, takže je iluzorní mluvit o tom, že bychom měli dělat PCR,“ uvedl Prymula. Podle něj laboratoře mají kapacitu 60 tisíc až 70 tisíc testů denně, ve školách se ale budou testovat statisíce dětí. „Takže dominantně tam musí být antigenní testy, protože to jinak nejde,“ dodal.

Podle Prymuly je možné za dodržení určitých opatření také otevření obchodů. Od 22. února to navrhuje ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Podle Prymuly ale není vhodné zároveň rozvolnit opatření ve více segmentech. „Pokud budeme hovořit o těch malých obchodech, tak si myslím, že tam riziko velké není. Ale nedá se to kumulovat s dalšími aktivitami, protože pak by to byl problém,“ konstatoval.

Prymula se podle serveru Seznam Zprávy koncem loňského roku angažoval v soukromém projektu antigenního testování pro statisíce Čechů. Myšlenka masivního testování ale nezískala podle Prymuly podporu premiéra, a proto se nerealizovala.

X X X

Posouváte nepřekročitelné hranice. Bývalý ministr financí Pilný opouští ANO

Bývalý poslanec ANO a ministr financí ve vládě Bohuslava Sobotky z ČSSD Ivan Pilný opouští řady vládního hnutí. Informoval o tom v dopise předsedovi ANO premiéru Andreji Babišovi. Jako důvod svého odchodu uvedl především dlouhodobou nespokojenost se stavem politiky a posouvání nepřekročitelných hranic. Ke stavu politiky se ve svém dopise kriticky vyjadřuje.

„To, co mně vadí, je absence demokratické diskuse a výměny názorů na dlouhodobé a aktuální problémy, před kterými nestojí jen hnutí ANO, ale země, ve které žijeme,“ stojí v dopise. Pilný v něm také uvádí, že už dlouho posouvá hranice, které považuje za nepřekročitelné.

„Místo věcné diskuse o mých názorech a argumentech, které nejsou v hnutí ojedinělé, je na mne uvalena ‚karanténa‘ monitoringu hnutí a následuje bezdůvodné odstranění z poslední funkce ve státní správě, o kterém jsem se dozvěděl z médií. Politika není procházka po louce plné fialek, takže to neberu osobně,“ napsal Pilný.

Na dotaz ČTK řekl, že má na mysli svoje odvolání z výboru Státního fondu dopravní infrastruktury, kde působil osm let. Řekl však, že to nebylo důvodem pro napsání uvedeného dopisu.

„Myslím, že jsme ve válečném stavu, nepřítelem není rozdílná ideologie, ale virus,“ napsal Pilný. „Není možné ani firmu, natož stát, spravovat neustálým nepředvídatelným přeskakováním mezi mikromanagementem a řízením odborníky. Nemůžeme být obětí populistického stylu vládnutí neschopného se rozhodovat podle dlouhodobých cílů. Teď máme bohužel politiky, jejichž jediným cílem je vyhrát volby,“ tvrdí. „Nad nimi ční hradní otec, který si chce zbytek svého mandátu prostě užít,“ dodává.

Pilný se vrací, exministr bude náměstkem na ministerstvu průmyslu a obchodu

Pilný byl v letech 2013 až 2017 poslancem. Byl i předsedou sněmovního hospodářského výboru. V květnu 2017 se stal ministrem financí a nahradil svého předchůdce, kterým byl Babiš. Do dubna 2019 byl náměstkem ministryně průmyslu a obchodu. Nadále zůstává pražským zastupitelem za hnutí ANO. Vystudoval Fakultu elektrotechnickou Českého vysokého učení technického v Praze. Začátkem 90. let zakládal českou pobočku Microsoftu, v letech 1992 až 1998 byl generálním ředitelem Microsoftu ČR.

X X X

Stašek za Kmoníčka, Hamáček do Kanady? Rojí se spekulace s velvyslanci

Jmenování bývalého ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha budoucím velvyslancem ve Finsku, které je podle všeho na spadnutí, provází i další spekulace. Server Lidovky.cz připomíná, že by o místo diplomata mohl mít zájem i nynější vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček. Ten to nicméně v úterý rezolutně popřel.

Hamáčkovo jméno se „skloňovalo“ v souvislosti s pozicí stálého představitele České republiky při OSN v New Yorku. Tu nyní zastává Marie Chatardová, která se ovšem chystá přesunout do Londýna. Již v minulosti se uvádělo, že Hamáček by měl spíš však zájem o ambasádu v kanadské Ottawě.

„Nemám zájem ucházet se o post velvyslance v OSN, ani v Kanadě, ani nikde jinde,“ reagoval nicméně na Twitteru sám Hamáček. Spekulace zaznívají kvůli dalším výhledům v Hamáčkově politické kariéře. Podle některých průzkumů veřejného mínění by se sociální demokraté už nemuseli dostat do Sněmovny po říjnových volbách.

Navíc šéf ČSSD čelí ve straně nové vzpouře. Bohumínští sociální demokraté v úterý oznámili, že požadují odchod ČSSD z vlády. Zároveň chtějí, aby z čela strany odešli lidé, kteří sociální demokracii do vlády přivedli, a to včetně předsedy strany Jana Hamáčka, řekli za bohumínskou místní organizaci její předseda Igor Bruzl i někdejší ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.

Hamáčkovi se také, jako to nyní vypadá, postaví nový vyzyvatel. Ministr zahraničí Tomáš Petříček má v plánu kandidovat do čela sociální demokracie. Podle CNN Prima News Petříček řekl, že ČSSD musí přijít s novým stylem. Šéf české diplomacie přitom ještě loni v říjnu řekl, že do vedení ČSSD již kandidovat nebude.

Bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se má podle serveru Seznam zprávy stát ambasadorem ve Finsku. Seznam nových velvyslanců měla vláda schválit minulý týden. Vojtěch má zamířit do Helsinek, potřeba je k tomu ale ještě podpis prezidenta Miloše Zemana. Vojtěch skončil na ministerském postu loni na podzim, kdy ho na krátko vystřídal epidemiolog Roman Prymula.

Končí Kmoníček

Lidovky.cz v rámci očekávaných změn na různých českých zastupitelských úřadech uvádí, že na místo velvyslance ve Spojených státech by měl nejpozději koncem roku 2022 zamířit státní tajemník ministerstva zahraničí Miloslav Stašek. Vystřídá Hynka Kmoníčka.

Státním tajemníkem ministerstva zahraničí se Stašek stal v roce 2017. V minulosti byl velvyslancem v Egyptě a v Indii, kde také vystřídal Kmoníčka. Od roku 2015 působí na ústředí české diplomacie, kde nejprve vedl odbor ekonomické diplomacie, od roku 2016 pak působil jako náměstek ministra pro řízení ekonomicko-provozní sekce.

Osmapadesátiletý Kmoníček je velvyslancem v USA od března 2017, předtím byl čtyři roky ředitelem zahraničního odboru Hradu. Jde o zkušeného diplomata, byl v Austrálii, Asii i v OSN. Při nástupu na velvyslanecký post v USA jednal o návštěvě prezidenta Miloše Zemana u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Návštěva se nakonec nekonala. Trump pak v březnu 2019 přijal v Bílém domě premiéra Andreje Babiše.

Server SeznamZprávy v úterý informoval o personální změně na velvyslanectví ve Finsku. Vláda podle serveru minulý týden schválila nominaci bývalého ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha na post velvyslance.

X X X

Slováci našli 24 milionů nelegálních cigaret, daňový únik je 6 milionů eur

Téměř 24,6 milionu kusů cigaret a 44,3 tuny tabáku zajistily slovenské úřady při odhalení největší nelegální výrobny cigaret v zemi v rámci akce Černý Petr. Možný únik na daních v úterý tamní finanční správa vyčíslila na téměř šest milionů eur (154 milionů korun). Slovenské úřady zadržely jen za první dva měsíce tohoto roku 75 procent z celkového počtu zadržených cigaret v roce 2019.

Nelegální výrobnu cigaret různých značek odhalili příslušníci finanční správy v Lučenci na jihu Slovenska, kde našli dvě výrobní linky. Celkově bylo podle finanční správy zadrženo při činu 18 lidí, mezi nimi 16 Ukrajinců a dva Slováci. Soud je následně poslal do vazby.

Oznámil jsem korupci. I díky tomu mám práci. Čech Žežulka chce lepší Slovensko

„Finanční správa zasadila celkem zásadní ránu pašeráctví a nelegální výrobě cigaret. Za poslední dva týdny jsme zabavili takové množství cigaret, které přesáhlo hodnotu zabaveného zboží za celý rok 2020,“ řekl novinářům šéf finanční správy Jiří Žežulka.

Kromě zmíněné výrobny cigaret úřady v poslední době zaznamenaly také několik odhalených případů pašování cigaret v kamionech. „Za první dva měsíce tohoto roku jsme zadrželi 75 procent z celkového počtu zadržených cigaret v roce 2019,“ dodal místopředseda vlády a ministr financí Eduard Heger. Nelegální výrobu velkého množství cigaret odhalili slovenští kriminalisté už v minulosti. Ceny legálně prodávaných cigaret zahrnují také spotřební daň, kterou začalo Slovensko letos znovu zvyšovat

X X X

NEMOHOU NA JEVIŠTĚ, A TAK ROZDÁVAJÍ RADOST JAKO DOBROVOLNÍCI

Do krajského dobrovolnického projektu #BoSmePartyja se zapojilo také ostravské Divadlo Petra Bezruče. Jeho členové docházejí pravidelně do domovů seniorů, aby zpříjemnili volný čas klientům a ulehčili práci zaměstnancům. Projekt #BoSme Partyja už tak „do terénu“ poslal 224 ochotných pomocníků.

„Velmi si vážím spolupráce, kterou jsme v rámci projektu #BoSmePartyja navázali se všemi partnery. Dobrovolnické centrum ADRA Ostrava dělá obrovský kus práce, když všechny dobrovolníky, kteří se nám do projektu hlásí, kontaktuje, proškoluje a hledá pro ně nejvhodnější umístění. Dobrovolnictví je fenomén, který se u nás stále více rozšiřuje. Je to důkaz, že se naše společnost stává vyspělejší a soudržnější. Moc si vážím ochoty všech, kteří nabízí svůj volný čas a upřímný zájem těm, kteří to potřebují,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák a dodal, že pandemie ukázala, jak je dobrovolnictví pro naši společnost důležité a přínosné.

Nově se do projektu zapojilo také Divadlo Petra Bezruče. „Kvůli pandemii nám proti naší vůli přibyl volný čas, a tak jsme rádi, že ho můžeme věnovat lidem, kteří se cítí osamělí. Neděláme jim žádné kašpárky, spíš se snažíme naslouchat a být jim nablízku. Čteme jim, nebo si povídáme. Naše divadelní maskérka si do domova nosívá kufřík, a tak babičky i dědečky zkrášluje. Stříhá jim vlasy, češe je, a taky s nimi samozřejmě klábosí,“ řekla herečka Divadla Petra Bezruče Markéta Matulová, která pravidelně dochází do ostravského Domova pro seniory Kamenec.

Dobrovolnictví se od Bezručů věnuje desítka lidí: herci, maskérka, technikář, ale také režisér a umělecký šéf Jan Holec. „#BoSmePartyja není jediným projektem, kterým chceme být užiteční. Seniory navštěvujeme i v rámci filmařského projektu Stará láska nerezaví. Se seniory si povídáme, natáčíme jejich životní příběhy a budeme je představovat našim divadelním fanouškům. Z materiálů, které nasbíráme, pak vznikne dokumentární inscenace. Tato setkání jsou podobně jako návštěvy domovů v rámci #BoSmePartyja nesmírně přínosné. A to nejen pro seniory, ale i pro nás,“ vysvětlil umělecký šéf Bezručů Jan Holec.

S dobrovolníky komunikuje, poskytuje jim školení a potřené pojištění ADRA. „Do projektu se přihlásili dobrovolníci z celého regionu. Z Ostravy, Frýdku-Místku, Příboru, Českého Těšína, Opavy, Třince nebo Jablunkova. Když pro ně hledáme uplatnění, vycházíme jim vstříc, aby nemuseli daleko dojíždět. Pomáhají nejčastěji v sociálních zařízeních napříč krajem. Doufám, že s nimi zůstaneme v kontaktu i po konci pandemie. Osamocených a smutných lidí je spousta, ať už tu řádí koronavirus, nebo ne,“ řekla vedoucí ostravského Dobrovolnického centra ADRA Dagmar Hoferková.

Projekt #BoSmePartyja vznikl v říjnu minulého roku, přihlásilo se do něj už přes 700 lidí, školení má za sebou více než 300 z nich, v terénu jich aktuálně pomáhá 224. „Dobrovolnictví chceme podporovat i v budoucnu. Je spousta oblastí, ve kterých by nezištná pomoc dobrovolníků byla velmi přínosná. Může jít nejen o čas strávený se seniory, ale také péče o životní prostředí, práce s nadanými dětmi, doučování školáků nebo třeba pomoc v nemocnicích,“ uzavřel hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák.

x x x

Městská knihovna otevřela okénka a zavádí novinku, rozvoz knih do domu

Knihovna města Olomouce funguje přes výdejní okénka a míří k nim davy čtenářů. Tuto službu knihovnám v Olomouci a v celém Česku umožnil nový nouzový stav, který platí od pondělí 15. února. Od tohoto týdne přichází městská knihovna navíc i s novinkou rozvozu knih až do domu.

Knihy a časopisy si mohou čtenáři předem objednávat přes knihovní katalog takzvaně ´odložením z poličky´, e-mailem nebo telefonicky. Knihy lze i vracet. Čtenáři musejí přijít v roušce, dezinfikovat si ruce a dodržovat předepsané rozestupy. „Proudí k nám doslova davy čtenářů. Jen za první den otevření jsme obsloužili 284 lidí na hlavní budově a dalších 102 na pobočkách,“ popsala první zkušenosti ředitelka Knihovny města Olomouce Lenka Prucková.

Kvůli velkému zájmu čtenářů se proto knihovna od pondělí 15. února na pobočkách vrací k běžné půjčovní době. „Oddělení pro děti a mládež navíc rozšířilo půjčovní dobu i na dopolední hodiny. Hlavní budova na náměstí Republiky bude mít otevřeno i v sobotu dopoledne,“ vyzdvihuje ředitelka Prucková. Malé pobočky v městských částech Droždín, Chomoutov, Lošov, Nedvězí, Slavonín, Sv. Kopeček, Radíkov a Týneček otevřou okénka až od 22. února v obvyklých hodinách.

Městská knihovna počítá od tohoto týdne i s další novinkou. Z poboček v Holici, Neředíně a Tabulového vrchu budou knihovníci od středy 17. února za čtenáři s předem objednanými knížkami jezdit až domů. Podmínkou je, aby si čtenář objednal pouze na dané pobočce, knihy z jiných poboček či z hlavní budovy zatím knihovna rozvážet nebude.
„Objednávky přijímáme vždy do středečního poledne. Knihy a časopisy budeme rozvážet jen čtenářům, kteří bydlí v okruhu zmíněných poboček. Služba je pro všechny naše čtenáře zdarma, fungovat bude po dobu existence výdejních okének,“ vysvětluje ředitelka Lenka Prucková. Ve středu budou knihovníci rozvážet v Holici, ve čtvrtek v Neředíně a na Tabulovém vrchu. Vždy od 15 do 17:30 hodin. Městská knihovna tímto způsobem vychází vstříc zejména seniorům, kteří se do knihovny mnohdy obávají přijít. I při této službě je samozřejmostí dodržení hygienických opatření při předávání knih.