iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Zadlužený svědek Kirschner soudce VS Sováka ve vězení

Korunního svědka v kauze soudce Sováka policie dopravila do vězení. Nenastoupil trest a má problémy s exekucí. Policie v pátek večer zatkla korunního svědka v korupční kauze soudce vrchního soudu Zdeňka Sováka Ladislava Kirschnera. Bývalý elitní policista totiž nenastoupil soudem nařízený sedmiletého výkon trestu za podvod. Kirschner kauzu soudce Sováka nahlásil na ministerstvu spravedlnosti a předával policejní peníze. Kirschnerovi hrozí obvinění z maření úředního rozhodnutí. Ekonomický deník navíc zjistil, že Kirschner čelí velké exekuci.

Policie v pátek večer kolem 19 hodiny zadržela korunního svědka v kauze soudce Vrchního soudu Zdeňka Sováka Ladislava Kirschnera a převezla ho do věznice, kde si má odpykat sedmiletý trest. Upozornil na to server Seznam Zprávy, Ekonomický deník si zprávu ověřil z justičních zdrojů.

Ladislav Kirschner se na sklonku roku dozvěděl, že má nastoupit sedmiletý trest za podvod v pražské ruzyňské věznici. Před soudem nestál poprvé. Dosud ale za mřížemi neskončil, v prvním případě za vydírání – kvůli údajně nevyléčitelné duševní chorobě soud od výkonu trestu upustil, za další vydírání pak dostal Kirschner podmínku.

Kirschner je korunním svědkem v případu údajné korupce soudce Vrchního soudu v Praze Zdeňka Sováka. Člověk který měl v rámci pravomocně odsouzeného podvodu připravit své oběti o 35 milionů korun, předával v rámci předstíraného převodu věci policií zinscenovaný úplatek.

Kirschner se snažil nástupu do vězení bránit dovoláním k Nejvyššímu soudu. Ten jeho dovolání ale odmítl, zde.
Kirschner ale do vězení ve stanovené lhůtě ještě v pátek přes den nenastoupil, jak potvrdil asistent soudce pražského Městského soudu Adam Wenig. „Odsouzený Ladislav Kirschner do výkonu trestu zatím nenastoupil, soud ve věci postupuje podle zákona,“ konstatoval Wenig. Soud tedy zjevně nařídil zadržení odsouzeného a jeho eskortování do výkonu trestu.

Policie může Kirschnera kvůli nenastoupení trestu navíc obvinit z činu maření výkonu úředního rozhodnutí. Za takový delikt by se mohl jeho pobyt ve vězení prodloužit až o další dva roky.

Velká exekuce

Jak Ekonomický deník zjistil v registru exekucí, s Kirschnerem je vedeno exekuční řízení, ve kterém je vymáhána částka přesahující 19 milionů korun. Exekuce může podle všeho souviset s Kirschnerovým posledním trestným činem, za který byl pravomocně odsouzen.

Trest platí

Jak už jsme zmínili výše, Nejvyšší soud Kirschnerovo dovolání v kauze podvodů, za kterou odešel od soudu pravomocně se sedmiletým trestem, odmítl. Zkonstatoval, že soudy nižších stupňů zcela správně vycházely z uceleného řetězce důkazů svědčících o vině obviněného. „Ten tvoří zejména trestnou činnost podrobně mapující suma listinných důkazů, dokladující mj. zejména kontraktační historii obviněného i relevantní finanční toky a dispozici s finančními prostředky jak obviněným tak poškozenými, dále pak především obsahově totožné a co do věrohodnosti nezpochybněné obviněného usvědčující svědecké výpovědi celkem tří různých poškozených – J. M., J. J. a P. M.

Tito popsali jednání obviněného shodně, ač se navzájem neznají, a těžko tak v korespondenci s důkazy dalšími (tj. důkazy listinnými i četnými svědeckými výpověďmi potvrzujícími podvodný charakter jednání obviněného vůči poškozeným – zejména A. M., D. E., R. K., popř. potvrzujících obviněným popírané převzetí finančních prostředků – zejména G. S., F. Š., T. J., M. H.) přisvědčit obecnému tvrzení obviněného, že se poškození pouze snaží jej kriminalizovat. V tomto ohledu lze plně odkázat na výše zmíněné pasáže odůvodnění rozhodnutí soudů nižších stupňů,“ napsal dále soudce Veselý.

„Nejvyšší soud konstatuje, že dovolání obviněného bylo podáno dílem z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř., dílem relevantně uplatněnými námitkami dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. e) tr. ř. naplněn nebyl. Proto dovolání jako celek odmítl,“ uzavřel předseda senátu Nejvyššího soudu Vladimír Veselý. Jan Hrbáček, Ekonomický deník, ceskajustice.cz

X X X

Senátoři utrácejí ze státního: Platí kmotrovi Bendovi, zaměstnávají příbuzné

Senátoři mají kromě základního platu ve výši 90 800 korun každý měsíc nárok také na náhrady za některé výdaje spojené s jejich prací. Mezi ně patří například ubytování, pronájem kanceláří, výdaje za telefon a internet nebo příspěvek na asistenty. Redakce iDNES.cz zjistila, kdo a kolik peněz ze senátorů za minulý rok vyčerpal.

Senátoři mohli v loňském roce získat náhrady v celkové výši 2,31 milionu korun. Nejvíce vyčerpal ostravský senátor Zdeněk Nytra z ODS, kterému k dosažení limitu scházelo 35 680 korun. Své prvenství přičítá neustálému dojíždění do Prahy.

X X X

Prevence rakoviny klesla loni až o čtvrtinu. Pacienti chodí k lékaři pozdě

Před čím loni lékaři varovali, se stalo realitou. Moho lidí kvůli epidemii covidu-19 odložilo či úplně zrušilo preventivní prohlídky a následky se již dostavují. Lékaři pozorují při operacích pokročilejší nálezy, u některých typů rakoviny přitom stačí týdny, aby se z drobného zákroku stala dlouhá a náročná léčba.

Pětina až čtvrtina. Takový je odhad nemocnic, které redakce iDNES.cz oslovila, v poklesu preventivních onkologických vyšetření v loňském roce. To vše samozřejmě důsledkem koronaviru.

„V rámci onkologie se počet preventivních vyšetření loni snížil, lidé je ze strachu z onemocnění covid-19 odkládali. Pokles odhadujeme přibližně o dvacet až pětadvacet procent,“ uvedla třeba mluvčí Fakultní nemocnice Brno Veronika Plachá.
„U mamografického screeningu došlo v porovnání let 2019/2020 k poklesu počtu vyšetření o deset procent. V oblasti gastroenterologie o 27 procent,“ řekla zase mluvčí Fakultní nemocnice Plzeň Gabriela Levorová.

Epidemie nemoci covid-19 v Česku

A podobně hovoří i další nemocnice. Na příčině poklesu se ale shodují – menší zájem lidí. „Někteří pacienti chodí na první vyšetření později, mají obavy z nákazy v nemocnici, takže v mnoha případech odkládají vyšetření o týdny až měsíce,“ popsala mluvčí Fakultní nemocnice Ostrava Petra Petlachová.

Plošný test rakoviny plic. Program pro kuřáky pomůže zachytit nádor včas

U části lidí pak hraje roli i fakt, že na vyšetření musí cestovat třeba vlakem nebo jinými hromadnými dopravními prostředky. A tomu se nyní snaží vyhnout. Odložená vyšetření ale začínají být znát. „Ubývá časných stadií a část pacientů přijde tak pozdě, že již nejsou na onkologickou kliniku odesíláni. Z chirurgického hlediska pozorují lékaři pokročilejší nálezy také při operacích,“ dodala Petlachová.

„Přibližně deset procent nemocných přichází nyní v pokročilejším stadiu onkologického onemocnění. Možnou příčinou může být strach pacienta z diagnózy, strach z provedení vyšetření v období epidemie a prodloužení času v rámci diagnostiky při částečném omezení plánovaných výkonů,“ uvedla zase Martina Zimovjanová, primářka Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Z kašle nádor plic

S vyšetřením se přitom nevyplatí čekat. Třeba u některých kožních nádorů snižuje každý týden šance pacienta na vyléčení. I u dalších typů onkologických onemocnění mohou být důsledky fatální. „Stačí šest měsíců, aby se malý nádor řešitelný třeba jemným chirurgickým zákrokem dostal do fáze, kdy se už operovat nedá,“ podotkl přednosta Radioterapeutické a onkologické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň Jindřich Fínek.

Kvůli obavám z covidu lidé dál zanedbávají kontroly i u vážných chorob

A problém je i třeba s rakovinou plic. Na plicní klinice VFN zaznamenali také desítky případů příliš pozdní návštěvy lékaře. Nedávno třeba muže, který půl roku odkládal vyšetření, které mu předepsal praktik. A když pak konečně přišel, diagnostikoval mu karcinom plic.

Fatální přitom mohou být už dvouměsíční zpoždění. „Vidíme to jako absolutní katastrofu. Je tolik pokročilých nádorů, kdy už lidem nemůžeme nasadit žádnou terapii, jen paliativní symptomatickou péči,“ řekla dříve MF DNES předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP a přednostka Pneumologické kliniky Thomayerovy nemocnice Martina Vašáková. „Lidé přišli na vyšetření pro obtíže s půlročním zpožděním,“ dodala.

Distanc ano, distanc od lékaře ne

A není to jen onkologická prevence, jejíhož poklesu se lékaři obávají. Podobně to vidí třeba i s nemocemi srdce a cév. Kardiologové z České kardiologické společnosti (ČKS) mají strach z nárůstu množství pacientů se srdečně-cévními chorobami. Na vině přitom může být i tak zdánlivě nesouvisející důvod jako zhoršení socioekonomické situace v Česku.
Nemocnice budou mít co dohánět. Čekají je operace i pracovní prohlídky

„Mezi výkonem hospodářství a kardiovaskulárními chorobami je těsný vztah. Pokud země zchudne, budeme čelit epidemii srdečních chorob. Ta může být umocněna i ztrátou možnosti sportování, kulturního vyžití a zvýšením sedavého způsobu života během pandemie. Bude vyžadovat velké úsilí, abychom této hrozbě společně zabránili,“ uvedl předseda ČKS Aleš Linhart.

Obdobně varují třeba i Nadační fond české srdce nebo IKEM před zvýšením počtu nemocných skrze svou kampaň Není jen covid. „Dodržujete sociální distanc, ale nedistancujte se od svého lékaře,“ apelují. V České republice nyní musí nemocnice na základě nařízení ministerstva zdravotnictví rušit odkladatelné zákroky. Na preventivní onkologická i jiná vyšetření lze ale stále chodit.

X X X

Odbory žádají odměny pro zdravotníky ve výši 75 tisíc, jako další benefit by zavedly lázně

Odměny ve výši 75 tisíc pro všechny zdravotníky jak v nemocnicích, tak v ambulantním sektoru, a k tomu 30 tisíc pro nezdravotníky v nemocnicích – takový je návrh odborů, jak by mohly vypadat odměny za druhou vlnu covid-19. Zatímco v nemocnicích by se odměny financovaly dotačním titulem ze státního rozpočtu, ambulantní sektor by peníze dostal formou kompenzační vyhlášky.

Ministerstvo zdravotnictví přitom potvrzuje, že s plošnými odměnami pro zdravotníky v nemocnicích i ambulancích počítá, nezdravotníci ale zřejmě budou mít smůlu. Zatím také není jasné, v jaké výši by měly odměny být. Ministerstvo v tuto chvíli neřeší další možné benefity, které navrhují odbory, jako jsou například lázně pro zdravotníky.

„Chceme mimořádné odměny pro zaměstnance nemocnic – 75 tisíc pro zdravotníky, 30 tisíc pro nezdravotníky, a to formou dotačního titulu. Dělá to dohromady 11,5 miliardy. Chceme také mimořádné odměny pro zdravotníky v ambulantním sektoru, je jedno, jestli praktické lékaře, ambulantní specialisty, laboratoře, dialýzy či mobilní hospice. I tady jsme navrhli, aby každý zdravotník dostal 75 tisíc, zde by to ale šlo formou kompenzační vyhlášky. Máme totiž okolo 30 tisíc takovýchto zdravotnických zařízení a ministerstvo by pro takové množství subjektů nezvládlo vypsat dotační titul,“ načrtává předsedkyně zdravotnických a sociálních odborů Dagmar Žitníková, podle níž by odměny měly být ve vyhlášce zahrnuty podobně, jako se tomu již stalo u sester domácí péče. Pro jednotlivé segmenty by se tak zařadil koeficient v podobě zaměstnanec krát požadovaná částka.

Vzhledem k tomu, že odměňovaných by bylo kolem 250 tisíc, by se celkové náklady vyšplhaly na 21,5 miliardy. V částce jsou přitom zahrnuty i odvody zaměstnavatelů na zdravotní a sociální pojištění. O rozdělení zdroje financování přitom odbory stojí proto, aby vše nešlo na vrub zdravotního pojištění. „Situace zdravotních pojišťoven teď bude také složitá – ze zdravotního pojištění se nyní hradí vše, testování, očkování… Proto jsme si řekli, že když se rozdělí zátěž na polovinu, bude to snesitelné pro jejich hospodaření,“ vysvětluje Žitníková.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný, kterému odbory požadavky shrnuly na jednání 4. února, slíbil, že se jimi bude zabývat. Odměny byly přitom urgovány i v dopise zdravotnických a lékařských odborů adresovaném premiérovi z 27. ledna. „Od pana premiéra jsme sice nedostali příslib částky, ale na posledním jednání mimořádné tripartity jsme od něj dostali zpětnou vazbu, že by se nemocnice měly řešit prostřednictvím státního rozpočtu. Resorty si nyní mají podat návrhy na úpravu svých rozpočtů, takže jsme poprosili pana ministra Blatného, aby si ministerstvo požádalo o oněch 11 miliard v rámci návrhu úpravy státního rozpočtu,“ poukazuje Dagmar Žitníková.

Ministerstvo přitom potvrzuje, že s odměnami pro zdravotníky v nemocničním i ambulantním sektoru počítá, zklamáni ovšem budou nezdravotníci. „S odměnami za tzv. „druhou vlnu“ (do které se počítá období od října 2020 až do okamžiku výplaty odměn) se v současné době počítá plošně pro všechny zdravotníky ve zdravotnictví, tedy jak pro zaměstnance poskytovatelů lůžkové péče (např. nemocnice), tak i pro pracovníky v ambulantním sektoru mimo lůžková zařízení. Odměny se nebudou týkat nezdravotníků. Ohledně výše a způsobu vyplacení zmíněných odměn probíhají v současné době intenzivní jednání,“ uvádí mluvčí ministerstva Barbora Peterová.

Podle ní je jedním z možných způsobů poskytnutí finančních prostředků navýšení úhrad ze zdravotního pojištění za poskytnuté zdravotní služby, druhou možností je pak to, co navrhují odbory, tedy kombinovaný způsob financování ze státního rozpočtu a veřejného zdravotního pojištění.

Jak ovšem podtrhává Dagmar Žitníková, na vyplacení odměn si budou muset zdravotníci ještě chvilku počkat. I když v lednu v ČT Jan Blatný prohlásil, že by odměny mohly být vyplaceny nejdříve v dubnu, je podle odborářky takovýto termín iluzorní. Pokud totiž budou odměny vypláceny přes dotace, schválí vláda v březnu upravený rozpočet, v dubnu se vypíše dotační titul, pak je lhůta 30 dní na sběr žádostí a potřeba je také nějaký čas na vyplacení peněz. Odměny jsou tak reálné nejdříve v červnu s květnovou výplatou. Kompenzační vyhlášku pak je možno začít připravovat v březnu, kdy budou k dispozici první data za rok 2020, přičemž i když se ji podaří sepsat během pár týdnů, bude ještě následovat připomínkové řízení. I zde tedy lze očekávat podobný termín jako u nemocnic.

Lázně pro zdravotníky formou voucheru a pak zákonem

Obory by ovšem stály o to, aby zdravotníci byli oceněni i jinak než jen finančně. V dopise premiérovi z 1. února navrhují lázeňskou nebo rehabilitační péči, a to nejen v návaznosti na pandemii, ale dlouhodobě. „V první fázi v postcovidové době by to mohlo jít formou voucheru, pak bychom to chtěli zařadit buď do zákoníku práce, nebo do zákona o zdravotních službách tak, aby zdravotníci měli možnost regenerace sil a odpočinku podobně jako vojáci, hasiči či policisté. Pro zdravotníky by to byla veliká pomoc a řada z nich by to uvítala, protože práce je fyzicky a psychicky náročná,“ popisuje Dagmar Žitníková.

Zdravotníci by tak podle odborů mohli nyní dostat poukazy na pobyt v lázeňské nebo rehabilitační péči v určité hodnotě (např. 10 000 Kč na stravování a ubytování) a na stanovenou dobu (týden). „Se zdravotními pojišťovnami by se napevno dohodl balíček vhodných procedur a jejich minimální počet, který by byl hrazený ze zdravotního pojištění. Platnost poukazů by musela být minimálně dva roky, protože nevíme, jak se bude epidemiologická situace vyvíjet. Poukazy by zdravotníci využili k regeneraci těla i duše a jejich ochota dál ošetřovat pacienty a zůstat v oboru by se znásobila,“ píší odbory v dopise premiérovi.

Do zákona by se pak mohlo zařadit, že zdravotnický pracovník, který vykonává povolání podle zvláštního zákona v rámci lůžkových zdravotnických zařízení alespoň 10 let, má nárok na lázeňskou nebo rehabilitační péči k upevnění tělesného a duševního zdraví v délce 14 dnů v kalendářním roce. Ozdravný pobyt by zorganizoval a uhradil příslušný zaměstnavatel. Nemohl-li by zdravotnický pracovník nastoupit ozdravný pobyt pro překážky na straně zaměstnavatele, určil by mu zaměstnavatel nástup na ozdravný pobyt v následujícím kalendářním roce. Pracovníkovi, který by nemohl ozdravný pobyt v kalendářním roce nastoupit pro překážky na jeho straně, by ale nárok na ozdravný pobyt zanikl.

Vedle lázní by pak podle odborů bylo na místě zvážit ještě zavedení výsluhového příspěvku. Zdravotnický pracovník, který by vykonával povolání podle zvláštního zákona v rámci lůžkových zdravotnických zařízení a na zdravotnické záchranné službě alespoň 15 let a dosáhl věku 50 let, by tak podle představ odborářů mohl získat nárok na výsluhový příspěvek ke svému platu/mzdě. Příspěvek by činil 10 procent průměrného měsíčního výdělku za předcházející rok. Výměra výsluhového příspěvku by se pak zvyšovala za každý další ukončený rok takového pracovního poměru o dvě procenta, nejvýše ale do 50 procent průměrného měsíčního výdělku.

Sestrám by ulehčila nová místa pro nižší zdravotníky

V dopise premiérovi ovšem odbory navrhují také způsob, jak by se dalo sestrám ulehčit. Podle nich by to šlo zařídit zřízením společensky účelných pracovních míst (vyhrazené podle § 113, zákona č. 435/2014 Sb., o zaměstnanosti). „Minulým ministrům zdravotnictví jsme opakovaně navrhovali využití nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti jako možnosti pro získání finančních prostředků na zřízení nových pracovních míst zvláště pro nižší zdravotnický personál (ošetřovatelky a sanitáři).

První rok by byla možnost financovat mzdy a platy přes úřady práce a dále přes bonifikace v úhradové vyhlášce. Doplnění nižšího zdravotnického personálu a „odbřemenění“ všeobecných sester o méně odborné výkony by bylo velmi pozitivním posunem v rámci zlepšení ošetřovatelského procesu a jeho aplikace,“ píše se v dopise.

„Nižších zdravotnických pracovníků je v nemocnicích málo a spoustu věcí musí dělat sestry. Pomoc při polohování, krmení, hygieně pacientů by pro sestry bylo světlem na konci tunelu. Zdravotnická zařízení by si mohla zadat požadavek přes úřady práce. U nižších zdravotníků je to jednoduché, protože se udělají rekvalifikační kurzy.

Zaměstnavatel by pak na pracovníka dostal náklad na průměrnou mzdu, která je v daném oboru. Je-li tedy průměrná mzda sanitáře 22 tisíc, dostal by částku navýšenou o odvody zaměstnavatele. Po roce by se spočítalo, kolik zaměstnanců tak zaměstnavatel nabral a kolik mu jich bylo hrazeno, a dalo by se to do úhradové vyhlášky jako speciální kompenzační bonus na zvýšení personálu a zlepšení kvality poskytovaných služeb,“ upřesňuje Dagmar Žitníková.

Na tyto tři návrhy ale zatím odbory nedostaly reakci. „Uvedenou problematikou se v současnou chvíli ministerstvo zdravotnictví aktivně nezabývá, jakkoliv jsou to jistě návrhy k další diskuzi. Nyní však uvedené není na pořadu dne,“ dodává k tomu mluvčí ministerstva Barbora Peterová. Michaela Koubová, ceskajustice.cz

X X X

Čína zakázala BBC World News, stanice podle ní podrývala národní jednotu

Britská televizní stanice BBC World News dostala zákaz vysílání v Číně, oznámila podle agentury Reuters čínská národní rádiová a televizní správa. Mluvčí BBC uvedla, že stanici rozhodnutí čínských úřadů zklamalo. O týden dříve britské úřady odebraly vysílací licenci čínské státní televizi CGTN.

V prohlášení čínská správa uvedla, že informování stanice BBC World News o Číně „závažně porušovalo“ směrnice včetně pravidla, že zprávy mají být „pravdivé a férové“, poškozovalo čínské národní zájmy a podrývalo národní jednotu.
Televizní stanice proto podle prohlášení nesplňuje požadavky kladené na zahraniční televizní kanály vysílající v Číně a její žádost o licenci na další rok nebude přijata.

Anglickojazyčná stanice není v Číně ve většině balíčků televizních programů zahrnuta, je však dostupná v některých hotelích a rezidencích. Dva novináři agentury Reuters pobývající v Číně uvedli, že při přepnutí na příslušný kanál se nyní objevuje prázdná obrazovka.

„Zklamalo nás, že se čínské úřady rozhodly vydat touto cestou,“ reagovala mluvčí stanice BBC.
„BBC je důvěryhodná globální zpravodajská rozhlasová a televizní společnost a zprávy ze světa podává férově, nestranně a nezaujatě,“ podtrhla mluvčí.

X X X

Británie vzala licenci čínské televizi a Čína žádá omluvu od BBC za covid

Čínské ministerstvo zahraničí minulý týden společnost BBC vyzvalo, aby se omluvila za to, jak informovala o epidemii covidu-19 v Číně. Ministerstvo poukázalo na reportáž z pátku 29. ledna, v níž BBC tvrdila, že čínské úřady používají k vymáhání protiepidemických opatření násilí. V reportáži britská stanice podle Pekingu použila archivní záběry z protiteroristického cvičení, čímž se dopustila zkreslení. BBC obvinění čínské diplomacie odmítla jako nepodložená a uvedla, že si stojí za svým „přesným a nestranným“ pokrýváním událostí v Číně.

Peking toto vyjádření vydal krátce poté, co britský telekomunikační regulátor Ofcom odebral vysílací licenci čínské státní televizi CGTN. Regulátor došel k závěru, že televizi neprovozuje vydavatelská společnost, ale politické uskupení - v konkrétním případě čínská komunistická strana. To je podle britského regulátora nepřípustné, zakazuje to podle něj britský zákon o rozhlasovém a televizním vysílání.