iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Babiš úředníky státu na pomoc lékařům, jako dr. Husák?

Prezident dr. Gustáv Husák byl hodný člověk. V roce 1968 když měl smrtelnou nehodu čs. motocyklový reprezentant v Brně na Velké ceně ČSSR, na níž chodilo na 350 tisíc diváků, zajistil manželce a dětem, Evženii a Františkovi Bočkovi důchod. Prezident Husák ale pomohl i jinde. Když bylo třeba, zajistil pomoc i zemědělcům při sklizni obilí, brambor, v továrnách a podobně. A to i vládními úředníky nebo i politiky a dalšími lidmi

Nemocnice v celé ĆR už od jara volají o pomoc, protože řada lékařů a sester jsou nemocni, nakaženi covidem a léčí se. Od jara se však premiér Babiš nepostaral o pomocníky do nemocnic a domovů důchodců i jinam. Nechává to jen na hrstku vojáků a hasičů. Přitom je v ČR mnoho nezaměstnaných a dalších lidí, kteří dostávají podpory, ale málokdy pracují.

Ženy už dlouho volají po lékařích na odděleních gynekologie a jinde, avšak hlavní zdravotník ČR Babiš nic nezařizuje. Blatný, kterého si přivedl, vymyslel jen psa, jenž nadělal víc škod než užitku. A celá ČR si z toho dělá legraci. Blatnému nevěří ani lidé a politici Německa, Rakouska, SR a dalších zemí. V SR také volají po odstoupení ministra zdravotnictví Krajčího, protože rapidně roste počet nebožtíků, místo uzdravených.

X X X

Je čas zakročit, vir se šíří z Česka, píše německý Die Welt

Německo se koronaviru nezbaví, dokud se nákaza bude šířit z České republiky. Ta patří k nejpostiženějším na světě. Ve středečním komentáři nazvaném Nebezpečný soused: Musíme konečně mluvit o Česku to píše deník Die Welt. Premiéři pohraničních spolkových zemí Sasko a Bavorsko a také nedaleko u hranic ležícího Durynska prý musí najít více odvahy, aby se situace v Německu opět dostala pod kontrolu.

Zatímco v říjnu podle Die Welt ještě koronavirus v Sasku tak silný nebyl, v Česku už pandemie zuřila naplno s hodnotami 600 či 700 nových případů na 100 tisíc obyvatel za sedm dní. „To je hodnota, kterou Německo hlásí jen z několika míst. Je to ztráta kontroly, která do dneška nemá v Evropě obdoby,“ píše list o dění v Česku. „I tak přijíždí přes hranice pravidelně 9 tisíc Čechů, aby na saské straně pracovali. V Bad Schandau jsou všude - v hotelech, restauracích, obchodech,“ připomíná tehdejší situaci.

„O tři měsíce později bojuje Sasko s incidencí 304 (nových případů na 100 tisíc obyvatel za sedm dní), zatímco v celém Německu je to 155, a zemská vláda v Drážďanech to ještě ve vší vážnosti svým obyvatelům vydává za úspěch,“ podivuje se Die Welt.

Poukazuje přitom na to, že obzvláště postižené jsou v Německu ty bavorské a saské okresy, které hraničí s Českem. Nákaza se navíc rychle šíří v Durynsku, které leží nedaleko hranic s Českem, a také v Braniborsku a Sasku-Anhaltsku.

„Dostat tento vývoj pod kontrolu s pomocí lockdownů a podobných opatření je ale obtížné, protože je neustále vyživován přes otevřenou hranici s Českem. Tam mezitím vypukla třetí vlna s incidencí 829, která je druhá nejvyšší na světě,“ píše Die Welt.
Deník rovněž uvádí, že ačkoli hotely a restaurace provoz zastavily, je stále větší poptávka po zahraničních pracovnících do míst, kde nákaza představuje obzvláště velké riziko. „Do pečovatelských domovů a do nemocnic,“ uvádí list.
Sasko má dvě možnosti

To, že v Sasku bude od pondělí vyžadován od zahraničních pendlerů jeden test týdně, nepovažuje Die Welt spolu s dosavadními karanténními opatřeními za očekávanou ránu, která přeruší řetězec přenosu infekce z Česka. Na výběr tak jsou dvě možnosti.

Buď se podle deníku zemské vlády spolehnou na to, že Češi přece jen dostanou pandemii pod kontrolu, nebo se odhodlají k takovým opatřením, která poskytnou skutečnou ochranu a zároveň předejdou nedostatku pečovatelů. Ta první možnost však znamená dát všanc tisíce lidských životů, míní Die Welt, podle kterého lze najít kreativní řešení.
Německý lockdown asi do Velikonoc. Čekají nás těžké týdny, řekla Merkelová

„Proč se například pětinásobně nezvýší paušál na ubytování zahraničních pendlerů a nevyplácí se přímo zaměstnancům místo zaměstnavatelům?“ pokládá si Die Welt otázku. Paušál v Sasku pro pendlery od poloviny prosince činí 40 euro za noc, částka však mnoho lidí nemotivuje k tomu, aby místo dojíždění dočasně v Sasku bydleli.

Dosavadní zemská opatření, jako jsou zákaz turistického ubytování, omezení pohybu na okruh kolem domova či povinné respirátory třídy FFP2, považuje Die Welt za placebo. „Možná ale není situace s takřka dvěma miliony nakaženými a více než 40 tisíci mrtvými, kdy infekce stále sílí, ještě stále dost vážná,“ dodává.

X X X

Za otázky Pompeovi přeřadil ředitel Hlasu Ameriky novinářku na jinou práci

Ředitel rozhlasové stanice Hlas Ameriky, financované vládou USA, přeřadil na jinou práci reportérku v Bílém domě, která se pokoušela zadat nepříjemné otázky šéfovi diplomacie Mikeovi Pompeovi po jeho pondělním projevu v ústředí stanice. Uvedl to list The Washington Post s odvoláním na účastníky schůzky.

Mike Pompeo hovořil o americké výjimečnosti a kritizoval represivní režimy v Číně, Íránu a jinde i cenzuru v zahraničí.
Při akci s Pompeem nesměli novináři z Hlasu Ameriky klást žádné otázky. Pokládal je Robert Reilly, který byl minulý měsíc jmenován ředitelem Hlasu Ameriky. Vůbec se ale nedotkl ani nedávného útoku Trumpových příznivců na Kapitol, ani opětovného prohlášení Kuby za stát podporující terorismus.

Až při ministrově odchodu z budovy se Patsy Widakuswaraová otázala, co Pompeo udělá, aby napravil pověst USA ve světě, a zda nelituje dřívějšího prohlášení, že bude druhá Trumpova vláda, což Pompeo prohlásil už po vítězství Joea Bidena v listopadových volbách. Pompeo neodpověděl.

Reilly pak nařídil přeřadit reportérku z práce v Bílém domě.

Novinářky se zastalo sdružení zpravodajů v Bílém domě, které v úterý označilo její potrestání za útok na první dodatek americké ústavy. Ten zaručuje svobody vyznání, tisku, slova a shromažďování a právo občanů žádat státní orgány o nápravu křivd. Postih reportérky také sdružení označilo za urážku ideálů, pro které Pompeo ve svém vystoupení horoval.

Reillyho do čela rozhlasové stanice přivedl Michael Pack, kterého prezident Donald Trump loni v létě jmenoval generálním ředitelem Agentury pro globální média, aby z této funkce dohlížel na Hlas Ameriky a další rozhlasové stanice financované z federálního rozpočtu.

Za svého krátkého působení, během kterého se pokusil změnit podobu Hlasu Ameriky a dalších čtyř stanic, vyvolal řadu kontroverzí, soudních sporů a stížností. Vystřídal zkušené manažery svými lidmi a prosadil své právo zasahovat do práce redakcí, navzdory předpisům zakazujícím politické ovlivňování zpravodajství, poznamenal deník.

Widakuswaraová, která pro Hlas Ameriky pracuje od roku 2003 a od roku 2018 jako zpravodajka v Bílém domě, se odmítla vyjádřit. Vyjádření odmítla i mluvčí stanice a Reilly na žádost o vyjádření ani neodpověděl.

X X X

Německo zpřísňuje podmínky pro cesty z Česka a dalších rizikových zemí

Německo bude od čtvrtka při příjezdu z vysoce rizikových oblastí, kterou je i Česká republika, a také z regionů s výskytem zmutovaného koronaviru požadovat negativní koronavirový test. Příslušné nařízení ve středu schválila německá vláda.
Povinné testy do Německa se budou týkat těch cestujících, kteří nespadají do výjimek. Detaily opatření pro skupiny, které aktuálně spadají do výjimek, zatím zjišťujeme,“ napsala redakci iDNES.cz v sms zprávě mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová.

Za vysoce rizikovou oblast považuje Německo regiony s více než 200 novými případy na 100 000 obyvatel za sedmidenní období. Nadále platí při cestách z rizikových oblastí plošná povinná karanténa, kterou lze ukončit po pěti dnech dalším negativním testem.

Pokud je země hodnocena jako riziková a ne vysoce riziková, tedy když se počet nových případů na 100 000 obyvatel během sedmi dní pohybuje v rozmezí 50 až 199, postačí test vyhotovený do 48 hodin po příjezdu do Německa. Při příjezdu do Německa je ale nehledě na vstupní test povinná karanténa, ze které ovšem platí výjimky pro pendlery.
Německý ministr zdravotnictví Jens Spahn považuje nové zpřísnění podmínek za nezbytné.

„Zahraniční cesty do rizikových oblastí nejsou kvůli pandemii vhodné. Kdo se jich ale ani tak nehodlá vzdát, musí se pro příště při návratu nechat otestovat,“ řekl Spahn, který upozornil i na hrozbu v podobě zmutovaného koronaviru. „Mutace viru jsou dalším nebezpečím pro naše zdraví. Jejich rozšíření v Německu musíme co nejvíce zabránit,“ zdůraznil.
Vedle povinnosti nechat se otestovat musí lidé při cestách z rizikových oblastí vyplnit příjezdový formulář. Pokud do Německa lidé vstupují ze zemí mimo unijního schengenského prostoru bez vnitřních hranic, musí mít při příjezdu potvrzení o tom, že formulář vyplnili.

Schválené vládní opatření rovněž požaduje po mobilních operátorech, aby počínaje 1. březnem zákazníky po přihlášení do německých sítí informovali v textové zprávě o aktuální epidemické situace v zemi a o platných karanténních předpisech.

X X X

Hamáček: Tlak na zdravotnictví poroste ještě týdny. Ohroženo je i sčítání

Ministr vnitra Jan Hamáček po jednání Ústředního krizového štábu ve středu konstatoval, že ještě nejméně 14 dnů bude zátěž pro zdravotní systém stoupat. Hamáček nevidí proto prostor pro rozvolňování opatření. Ohledně očkování je české zdravotnictví zabezpečeno potřebným materiálem k aplikaci vakcín. Například injekčních stříkaček je dost na 65 dní.

„I přes mírný pokles případů v posledních dnech je situace stále velmi složitá, stále trvá komunitní šíření,“ řekl Hamáček. Je podle něj předčasné říkat, zdali se již epidemie zpomaluje, o rozvolňování se zatím podle něj bavit nelze. Upozornil, že ještě minimálně dalších čtrnáct dní bude zátěž na nemocnice stoupat.

Nejhorší situace je nyní podle něj v Moravskoslezském kraji, poté také na Trutnovsku v Královéhradeckém kraji.
Vyjádřil se k situaci mediků, kteří měli mít povinnost platit sociální a zdravotní pojištění. „Studenti by ze svých peněz neměli platit žádné odvody ani na sociální, ani na zdravotní pojištění. Daň z příjmu jim ministerstvo financí odpustilo,“ řekl Hamáček. Studentům, kteří museli situaci řešit, se omluvil.

Podle Hamáčka se nyní ukázalo, že na trhu začínají chybět rukavice. Vyzdvihl roli krizového štábu při podzimním nákupu, díky kterému má nyní podle něj Česko zásobu na čtyři měsíce.

Koncem ledna pak podle něj má dorazit materiál na očkování, tedy stříkačky, jehly a podobně. Nyní je ale zatím materiálu dostatek, a to na jeden až dva měsíce. Třeba injekčních stříkaček má republika dostatek na 65 dní.

Situace se liší napříč kraji. „Dnes jsme dohodli systém, kdy pokud kraji hrozí akutní nedostatek, obrátí se na ministerstvo zdravotnictví a tento nedostatkem bude řešen formou zápůjčky ze zásob některé fakultní nemocnice,“ řekl. Třeba Olomoucký kraj má totiž zásoby jen na šest dní, Moravskoslezský a Plzeňský na čtyři. „Materiálu je dostatek, ministerstvo zdravotnictví ale musí zajistit logistiku a organizaci té zápůjčky,“ řekl.

Hamáček se vyjádřil také k situaci v nemocnici v Chebu. Převoz některých pacientů do Německa by podle něj neměl smysl, relokace do českých nemocnic je totiž dle něj rychlejší, pohraniční německé špitály jsou navíc podle něj také poměrně dost zatížené.

Sčítání obyvatel by se mohlo posunout

Podle ministra je možné, že letošní sčítání lidu bude odsunuto. „Požádali jsme ministerstvo zdravotnictví, aby dalo stanovisko k tomu, zdali má v současné době smysl,“ řekl. Sčítání by totiž potenicálně mohlo představovat příliš vysoké epidemiologické riziko.

Jednat měl štáb ve středu i o vakcinační strategii a o centrálním registračním systému pro očkování proti covidu-19. Hamáček jej však konkrétně nekomentoval, a to s ohledem na to, že se materiál ještě upravuje.
Ústřední krizový štáb zasedá pravidelně každou středu. Tvoří jej zástupci ministerstev, policejního a hasičského sboru, Generálního štábu Armády ČR, Asociace krajů či hygieny. Předsedá mu právě ministr Hamáček.

Přibylo 10 725 nakažených.

Laboratoře v úterý potvrdily 10 725 případů nemoci covid-19. To je zhruba o třetinu méně než před týdnem. Podíl nově zaznamenaných nakažených na počtu provedených testů klesl oproti minulému úterý z téměř 40 procent na přibližně 30,8 procenta. Index rizika protiepidemického systému klesl z 84 bodů na 81 bodů ze sta. Je tak nejnižší od začátku roku, ačkoli se stále drží na úrovni nejvyššího, pátého stupně pohotovosti.

X X X

Nákaza na palubě letadla vypukla i přes negativní testy, zjistili vědci

Negativní testy na koronavirus nemusí zaručit, že nákaza nepropukne uvnitř letadla. Zjistila to nová studie novozélandských vědců. Vycházela z výzkumu osmnáctihodinového zářijového letu společnosti Emirates z Dubaje na Nový Zéland, během něhož se minimálně čtyři lidé nakazili koronavirem. Podle vědců je třeba se nechat otestovat až těsně před odletem.

Předchozí analýzy propuknutí nákazy uvnitř letadla se zaměřovaly na lety v jarním období, kdy jen několik cestujících nosilo roušky, letadla byla takřka plně obsazena a prevence proti koronaviru byla v zárodku.
Studie vědců z novozélandského ministerstva zdravotnictví se zabývala případem propuknutí nákazy na palubě poté, co už letecké společnosti přijaly opatření proti šíření nákazy a lidé se začali ve větší míře chránit, uvádí list The New York Times.
Zjištění novozélandských vědců však ukazuje, že ne úplně dostatečně. Virus se na palubě letadla rozšířil kombinací opomenutí několika faktorů. Sedm z 86 pasažérů letadla mělo po přistání na Novém Zélandu, kde museli ihned do čtrnáctidenní karantény, pozitivní testy na koronavirus. Výzkumníci se domnívají, že minimálně čtyři z nich se nakazili právě na palubě letadla.

V letadle, které bylo zaplněné jen z čtvrtiny, pasažéři dodržovali některá omezení přijatá leteckými společnosti k prevenci transferu viru. Seděli ob křeslo. Řada z nich měla roušku, i když dva nakažení přiznali, že ji neměli. Letecký personál ji nevyžadoval.

Stejně tak se cestující nemuseli prokazovat negativním testem na koronavirus, aby vůbec mohli letět. Pět z sedmi nakažených pasažérů přesto několik dní před odletem šli na testy. Měli negativní výsledky.

Jedním z nich byl i takzvaný pasažér A, jehož vědci považují za zdroj nákazy. Čtyři či pět dní před odletem měl negativní výsledky testování. Že právě od něj se rozšířil koronavirus dál, naznačuje prakticky stejná genetická identita viru u všech nakažených pasažérů.

V letadle s rouškou se covidem nenakazíte, říká nová studie United Airlines

„Čtyři nebo pět dní je dlouhá doba. Ideálně byste měli žádat o výsledky rapidních testů, které se udělají hodiny před odletem,“ podotýká doktor Abraar Karan z Harvard Medical School v Bostonu. Podle něj studie slouží jako varovný signál před i mírným zanedbáním protikoronavirových opatření.

Klíčovou zprávou je, že musíte mít několik vrstev prevence - vyžadovat testování před nástupem na palubu letadla, udržování sociální vzdálenosti letu a nošení roušek,“ říká Karan, který se na studii nepodílel. „Všechny tyto věci se při tomto letu pokazily různými způsoby, a kdyby byly správně ozkoušeny, nestalo by se to.“

Autoři studie varovali, že výsledky studie nejsou definitivní a je potřeba dalšího zkoumání. Zjištění ale naznačují, že „všechny mezinárodní cestující, kteří přichází na Nový Zéland, je možné považovat za potencionálně infikované, i když byly provedeny testy před odletem, za letu byly dodržovány rozestupy sociální distance a byly též použity osobní ochranné prostředky,“ uvádí vedoucí výzkumného týmu Tara Swadiová, poradkyně novozélandského ministerstva zdravotnictví.

X X X

Vakcína z Číny má účinnost 50,4 procenta, tvrdí Brazílie. Stačí, míní firma

Čínská vakcína proti koronaviru měla při klinických testech v Brazílii účinnost pouze 50,4 procenta. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž je výsledek podstatně horší, než tvrdila dřívější data. A jen těsně stačil na to, aby byl přípravek schválen. Podle čínské firmy Sinovac ovšem údaje z Brazílie potvrzují, že vakcína funguje dostatečně dobře.

Pekingský laborant pracuje na výrobě vakcíny Sinovac Biotech. (24. září 2020) | foto: Reuters
Brazilští vědci, kteří se podíleli na testování, minulý týden oznámili, že vakcína nazvaná CoronaVac ochrání před „mírnými až vážnými“ případy nákazy s účinností 78 procent. V úterý však experti sdělili, že údaj nezahrnuje data od skupiny lidí, kteří očkování dostali a u kterých se objevily „velmi mírné příznaky nákazy“.

Po jejich zahrnutí se účinnost vakcíny snížila na 50,4 procenta. Vědci nicméně zdůraznili, že středně těžkým a závažným případům nemoci covid-19 vakcína dokázala stoprocentně předejít. Před mírnými případy, které vyžadují léčení, ochránila ze 78 procent.

Podle výrobce výsledky z Brazílie ukazují, že vakcína dosahuje uspokojivé míry bezpečnosti a účinnosti. „Výsledky z třetí fáze klinických testů dostatečně prokazují dobrou míru bezpečnosti a účinnosti vakcíny CoronaVac ve světě,“ uvedl ředitel Sinovacu Jin Wej-tung.

Podle něj se výsledky z různých zemí mohou lišit kvůli odlišnostem ve vedení testů. Vakcínu si už kromě Brazílie objednali v Indonésii, Turecku, Malajsii či Singapuru. Poslední dvě jmenované země ve středu po zveřejnění brazilských výsledků uvedly, že po Sinovacu budou požadovat dodatečné údaje o účinnosti preparátu, než ho zakoupí.
Vakcíny od Pfizeru a BioNTech chrání před novou mutací, ukázala studie

Vakcína se testovala v několika různých zemích, a to s různými výsledky. Turečtí vědci minulý měsíc stanovili její účinnost na 91,25 procenta, zatímco Indonésie, která ve středu zahájila svůj masový očkovací program, uvádí účinnost 65,3 procenta. Agentura Reuters připomněla, že vakcíny od firem Pfizer a BioNTech a od společnosti Moderna, které schválila Evropská unie, mají účinnost zhruba 95 procent.

X X X

Luděk a Šárka Nečesaní žádají odškodné za stíhání

Za neoprávněné stíhání v korupční aféře v liberecké nemocnici požadují manželé Luděk a Šárka Nečesaní po ministerstvu spravedlnosti odškodné zhruba 1,5 milionu korun. Informoval o tom dnes server Seznam Zprávy. Krajský a později vrchní soud oba obžaloby zprostil. Rozhodnutí je pravomocné od loňského srpna, kdy pražský vrchní soud zamítl odvolání státního zástupce. Podle justice se nepodařilo prokázat, že se skutek stal. Oba manželé vinu od počátku odmítali.
Státní zástupce uváděl, že se Luděk Nečesaný nechal korumpovat v letech 2009 a 2010, kdy byl ředitelem liberecké nemocnice. Čtyřem zdravotnickým firmám – MedicCor, Medtronic Czechia, B. Braun Medical a NT Medica – údajně umožnil obchodovat s nemocnicí, případně zajistil, aby dodávaly výrazně více zboží. Na úplatcích měl přijmout 23 milionů korun, za což mu hrozil až dvanáctiletý trest. Peníze podle obžaloby inkasoval přes společnost Sarmed své ženy, té za praní špinavých peněz hrozilo až osm let vězení.

Nečesaný a jeho žena ve svých kauzách poukazují na to, že jejich stíhání bylo neoprávněné, a žádají náhradu majetkové i nemajetkové újmy, které jim stíháním vznikly. „Myslím, že žádosti jsou velmi dobře podloženy argumenty,“ uvedl pro Seznam Zprávy Luděk Nečesaný. Odškodnění majetkové i nemajetkové újmy vyčíslil dohromady zhruba na 1,5 milionu korun.
Žádost teď podle serveru posuzuje ministerstvo spravedlnosti, které si vyžádalo spis od soudu. „Věc je dosud v šetření. Lhůta k jejich vyřízení uplyne až v dubnu,“ uvedl Michal Pleskot z tiskového oddělení ministerstva.
Nečesaný stíhání spojoval se svým bojem za očištění syna Lukáše, který byl obžalovaný z pokusu o vraždu kadeřnice v Hořicích. Strávil za to dva roky ve vězení, předloni ho ale soudy definitivně zprostily viny a případ zůstal neobjasněný. Lukáši Nečesanému se ministerstvo spravedlnosti za nezákonné stíhání omluvilo. Přiznalo mu odškodné 1,2 milionu, Nečesaný ovšem požaduje 20 milionů, o zbytek se soudí.

X X X

Křeček prověří vyloučení podnikatelů v úpadku z nároku na kompenzaci.2021

Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček prověří vyloučení části podnikatelů z nároku na kompenzační bonus v souvislosti se zákazem nebo omezením podnikání kvůli pandemii. Bonus totiž nemůže získat podnikatel, který je v úpadku, přestože dál podniká. V tiskové zprávě to dnes uvedla mluvčí kanceláře veřejného ochránce práv Iva Hrazdílková. Ombudsman už požádal ministryni financí Alenu Schillerovou (za ANO) o vysvětlení.

Na ombudsmana se podle mluvčí obrátila řada podnikatelů s námitkou, že jde o nespravedlivou a nedůvodnou podmínku. I když jsou v úpadku, dál podnikají a podnikáním se živí. Opatření proti šíření koronaviru jejich činnost omezila či zastavila, ale kompenzační bonus nedostanou. V obdobné situaci jsou i společníci malých s.r.o. a lidé vykonávající práci na základě dohod o práci konané mimo pracovní poměr. I o jejich případy se podle mluvčí ombudsman zajímá.
Ombudsman Stanislav Křeček

„Mám pochybnosti o legitimitě této podmínky, proto jsem se rozhodl požádat ministryni financí o doplňující informace a vysvětlení. Chápu, pokud by byli z podpory vyloučeni ti, kdo už fakticky nepodnikají. Jsou zde ale i podnikatelé, kteří se sice nacházejí v úpadku, ale podnikatelskou činnost neukončili a stále pro ně představuje významný zdroj příjmů. Jejich činnost byla vládními opatřeními omezena stejně jako u podnikatelů, kteří v úpadku nejsou,“ uvedl Křeček.

Požadavek na vyloučení osob nacházejících se v ekonomických či jiných problémech podle důvodové zprávy vyplývá především z pravidel Evropské unie pro poskytování veřejné podpory. Podle nich nelze podporu poskytnout těm podnikům, které byly v obtížích už na konci roku 2019, tedy před rozšířením onemocnění covid-19. Naopak podmínky pro poskytování podpory podnikům, které se do obtíží dostaly až v průběhu pandemie, podle ombudsmana takto přísně stanoveny nejsou.

V podnětech souvisejících s kompenzačním bonusem se ombudsman setkává ještě s další problematikou. Mnozí žadatelé ve svých stížnostech podle ombudsmana uvádějí, že je finanční úřad neformálně kontaktoval s doporučením, aby žádost o kompenzační bonus vzali zpět, protože na něj nemají nárok. Takovou praxi lze podle ombudsmana považovat za nežádoucí.

„Obávám se, že důsledkem takového postupu finančního úřadu může být v řadě případů i to, že žadatel v důsledku své neznalosti právních předpisů může utrpět újmu na svých právech,“ uvedl Křeček. Ombudsman se proto v této věci rozhodl obrátit na Generální finanční ředitelství. Žadatele současně upozorňuje, že pokud podanou žádost o kompenzační bonus vezmou zpět, finanční úřad už se tím dál nebude zabývat. Nedostanou tedy žádné rozhodnutí, proti kterému by se případně mohli bránit. A v takovém případě jim pak nemůže k vyplacení kompenzačního bonusu pomoci ani ombudsman.

X X X

Evropský soud: Rumunsko porušilo právo novináře na svobodu slova

Rumunsko podle rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) porušilo právo na svobodný projev novináře, kterého rumunské soudy shledaly vinným z toho, že svými články poškodil dobré jméno jiného novináře. O případu, který má verdiktem vrcholného evropského justičního orgánu a jeho zdůvodněním širší než jen lokální význam, informoval server Balkan Insight.

Kuaza se odehrála v župě Bacau na severovýchodě Rumunska. Žurnalista Gheorghe-Florin Popescu napsal v roce 2011 na blogu pět příspěvků kritických vůči kolegovi, označenému ve zprávě jen iniciálami L.B., který byl šéfredaktorem místních novin a producentem místního televizního kanálu.

Soud v Bacau, správním středisku stejnojmenné župy, dospěl k závěru, že autor ve dvou příspěvcích bez podložení fakty obvinil L.B. z toho, že nese morální zodpovědnost za sebevraždu. Navíc vulgárními a urážlivými výrazy poškodil čest a pověst L.B., konstatoval soud. Popescu byl odsouzen k zaplacení kompenzace poškozenému ve výši odpovídající 1100 eur (téměř 29.000 korun).

Popescu v roce 2013 neuspěl s odvoláním u soudu vyšší instance, který žádost o přehodnocení rozsudku shledal nepodloženou. Proto se odsouzený novinář obrátil na Evropský soud pro lidská práva, který toto úterý konstatoval, že Rumunsko porušilo článek 10 Evropské úmluvy o lidských právech, který zajišťuje svobodu projevu.

Rumunské soudy podle ESLP při zkoumání Popescuovy kritiky L.B. „nerozlišovaly mezi fakty a hodnotovými úsudky“. Navíc ignorovaly „skutečnost, že stěžovatel byl novinář a že svoboda tisku plní základní funkci v demokratické společnosti“. Kromě toho nechaly bez povšimnutí skutečnost, že L.B. byl před sporem s Popescuem veřejně známou osobností.
Rumunské soudy rozhodly, že část obsahu dotyčných článků byla urážlivá, ale ESLP dospěl k závěru, že „se s dostatečnou důsledností nezabývaly tím, zda šlo, či nešlo o formu zveličování nebo zkreslení reality přirozeně směřující k provokaci“. Podle závěru štrasburského soudu „byl styl součástí formy vyjádření a jako takový byl chráněn podle článku 10, stejně jako obsah prohlášení“.

X X X

Advokát soudu EU: Chránit soukromí na síti mohou úřady všech zemí

Poradce soudu dnes konstatoval, že v některých případech mohou řízení zahájit orgány jakékoli země Foto: Pixabay
Úřady jakékoli země Evropské unie mohou zahájit proti provozovatelům sociálních sítí řízení kvůli porušování pravidel ochrany soukromí. Uvedl to dnes advokát Soudního dvora EU ve stanovisku ke sporu firmy Facebook a belgických úřadů. Americká společnost tvrdí, že spadá pouze do pravomocí úřadů v Irsku, kde má evropské sídlo, podle advokáta ji však v některých případech mohou žalovat i orgány jiných zemí.

Belgický úřad dohlížející na ochranu osobních údajů uživatelů internetu zažaloval v roce 2015 několik společností patřících Facebooku za to, že prostřednictvím souborů ukládaných do počítačů nepřiměřeně shromažďuje data o lidech. Facebook však u soudu argumentoval tím, že podle unijního nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) k tomu má pravomoci pouze úřad země, v níž má mimoevropská firma své sídlo. Tou je v případě Facebooku Irsko.

Belgický soud se proto obrátil na nejvyšší orgán unijní justice se žádostí o vyjádření. Poradce soudu dnes konstatoval, že v některých případech mohou řízení zahájit orgány jakékoli země. Úřad v sídelní zemi musí kromě toho „úzce spolupracovat s ostatními dotčenými orgány pro ochranu osobních údajů“, uvedl advokát soudu Michal Bobek.

GDPR podle jeho vyjádření umožňuje úřadům všech států EU jednat například tehdy, když se orgán hlavní země odmítne případem možného porušování soukromí zabývat nebo když je věc ve veřejném zájmu.
Stanovisko advokáta není pro konečný verdikt soudu závazné, ve většině případů k němu však přihlíží. Své rozhodnutí by soudci v Lucemburku měli oznámit do několika měsíců.

X X X

Teď na mě, vole, skočí banda. U soudu přehráli, jak úředník převzal úplatek

Jiří Jung, zaměstnanec Generálního finančního ředitelství, požadoval podle obžaloby úplatek deset milionů korun za poskytnutí neveřejných informací. Ve středu u pražského městského soudu odmítl, že by bylo jeho cílem získat peníze. Soud však u přelíčení přehrál zvukový záznam, který převzetí úplatku dokazuje.

Státní zástupce Pavel Prygl tvrdí, že zaměstnanec sekce řízení rizik Jung loni v lednu oslovil Jiřího Žežulku, který působil jako zmocněnec společnosti, jež figurovala v prověřování finanční správy a která byla zároveň klientem firmy, pro níž Žežulka pracoval.

Po prověřované společnosti podle obžaloby Jung požadoval deset milionů korun ve dvou splátkách za to, že jí poskytne neveřejné informace, které se v rámci svého pracovního zařazení dozvěděl a které se měly týkat údajných nelegálních aktivit společnosti.

Žežulka věc nahlásil na policii, Jung tak byl v únoru bezprostředně po té, co peníze převzal a předal za ně dokumenty, zadržen. Finanční správa Junga následně postavila mimo službu.

Jung s obžalobou nesouhlasí, nepopírá, že se některé události popsané v obžalobě odehrály, cítí se však nevinný. Soudu řekl, že Žežulka jako první oslovil jeho. Původně po něm prý chtěl, aby mu pomohl zjistit informace o zabaveném majetku jedné společnosti, které byly podle Junga veřejně dostupné. Následně se ale prý Žežulka začal zajímat o neveřejné informace.

Jung soudu nedokázal vysvětlil, proč celou věc nenahlásil, trval ale na tom, že neměl v úmyslu převzít úplatek. Zajímalo ho prý, kam až Žežulka zajde a nevěřil, že by mu skutečně přinesl peníze. Na policii podle svých slov jít nemohl, protože u ní prý pracují Žežulkovi známí.

Když mu muž na schůzce v únoru peníze skutečně předal, měl Jung prý v plánu jít za svým nadřízeným. Za zneužití pravomoci úřední osoby a přijetí úplatku hrozí Jungovi až 12 let vězení.

Žežulka, který před lety finanční správu krátce vedl, naopak ve středu popsal, jak ho Jung oslovil se žádostí o schůzku. Na té ho prý obžalovaný upozornil, že má informace o jednom z jeho klientů. To Žežulku podle jeho slov překvapilo, podle něj šlo totiž o chybu v účetnictví, která již byla napravena.

Obrátil se proto na Národní centrálu proti organizovanému zločinu, které oznámil, že z projektu Daňová kobra unikají informace. Následně se už s vědomím policie sešel s Jungem znovu, na další schůzce došlo k předstíranému předání peněz, po němž byl Jung zadržen.

X X X

Skladatel Ladislav Štaidl leží s covidem v nemocnici

Skladatel a podnikatel Ladislav Štaidl (75) už několik dní leží v pražské nemocnici na Karlově náměstí. Informoval o tom Blesk, podle jehož zdrojů ho tam nechal převézt syn Artur (24).

Ladislav Štaidl onemocněl covidem a doma se nemohl hýbat. Po převozu do nemocnice ho umístili na ARO, kde dýchá pomocí přístrojů. Kvůli vyššímu věku a také v minulosti prodělané rakovině patří do rizikové skupiny.

„Pan Štaidl má tu nejlepší péči,“ cituje Blesk svůj zdroj s tím, že zdravotní stav hudebníka se příliš nelepší. Nemoc ustoupí, potom se opět vrátí.

Štaidlovi před 20 lety v krku našli onkopapilární karcinom a prodělal léčbu rakoviny. Před deseti lety mu v motolské nemocnici vyměnili kyčelní kloub. Několik let se také léčí s ledvinami na nefrologii na Karlově náměstí.
Ladislav Štaidl složil hudbu k osmdesáti televizním a celovečerním filmům, je autorem dvou set písní a textů, které psal především pro Karla Gotta. Napsal i několik knížek.Z manželství s Áňou Štaidlovou má syny Jiřího a Jana a dceru Karolínu. Ze vztahu se zpěvačkou Ivetou Bartošovou má syna Artura.

X X X

Vojáci ČR poprvé veleli celé misi EU a obstáli v Mali

Bylo to historicky poprvé, co čeští vojáci veleli celé zahraniční misi. Po sedmi měsících v úterý předali unijní výcvikovou misi v africkém Mali španělským kolegům. V neklidné zemi obstáli. A to i navzdory dvěma vlnám pandemie koronaviru a vojenskému státnímu převratu.

Do té doby čeští vojáci veleli jen mezinárodní brigádě v misi v Kosovu. To bylo už v roce 2006. Až do loňského června, kdy na sedm měsíců převzali poprvé velení celé zahraniční výcvikové mise Evropské unie v Mali. Řídili tak na 700 vojáků z třiadvaceti zemí.

A české velení, tedy zhruba čtyřicetičlenný tým v čele s brigádním generálem Františkem Ridzákem, muselo od počátku čelit hned několika nečekaným a nelehkým překážkám. Kvůli šíření nového koronaviru hned jaře řada zemí z Mali stáhla prakticky polovinu vojáků a výcviková mise malijských jednotek musela být výrazně utlumena.

„V polovině června, kdy jsme už za přísných hygienických opatření přebírali velení, jsme věděli, že jeden z našich hlavních úkolů bude obnova výcvikových aktivit do původního stavu a vytvoření podmínek pro implementaci nového mandátu,“ konstatoval generál Ridzák. Nový mandát měl rozšířit operace unijní mise na celé území Mali a počítal s navýšením personálu i rozpočtu.

Návrat vojáků do mise proto Češi museli pečlivě naplánovat. „Nešlo čekat do úplného odeznění pandemie. Další překážka nastala v srpnu. Státní převrat opět výcvik krátkodobě přerušil,“ vzpomněl na další nečekanou událost Ridzák.
Tomáš Petříček@TPetricek

Česko dnes po 6 měsících předává rotující velení mezinárodním silám výcvikové mise #EUTM v #Mali. Velení se naši vojáci zhostili se ctí, a to za ztížených podmínek koronaviru a politických turbulencí v Mali. https://t.co/EIa2FbpTJX
11. ledna 2021 v 11:24, příspěv

K vojenskému puči došlo v Mali 18. srpna. Prezident Ibrahim Boubacar Keita pak odstoupil z funkce jen několik hodin poté, co ho společně s premiérem Boubouem Cissém zajali armádní vzbouřenci. Vojenské velení převzalo moc s tím, že usiluje o politickou změnu v zemi a uspořádá všeobecné volby.

Hlavní úkol evropské mise –⁠ výcvik malijské armády, aby byla v budoucnu schopna sama čelit útokům ozbrojených teroristických skupin a zajistit suverenitu a teritoriální integritu země, tak musel být opět na čas omezen.

Situace v Mali

Na severu v roce 2012 povstali místní Tuarégové a spolu s Araby požadovali na ústřední vládě ovládané černošským obyvatelstvem z jihu země nezávislost. Neklidu využili také islamisté napojení na Al-Káidu, proti nimž však v roce 2013 zasáhla Francie.

Separatisté později s vládou v Bamaku uzavřeli mírovou dohodu, na jejíž dodržování dohlíží mírová mise OSN. Situace se na severu po podepsání dohody mírně zklidnila, maliská vláda ale neměla kontrolu nad řadou regionů.
Bezpečnostní situace se neustále zhoršuje a to i na relativně klidném jihu a západu země. Teroristické útoky a mezietnické konflikty se nevyhýbají ani hlavnímu městu. Malijská armáda zatím stále není schopná sama čelit tlaku islamistů.
V srpnu 2020 došlo v zemi k vojenskému převratu a Mali od té doby řídí vojenští velitelé. Přislíbili ovšem uspořádání všeobecných voleb.

Unijní mise se tak podle Ridzáka na čas zaměřila na výcvik společných jednotek afrických zemí G5 Sahel a české velení zatím vyhodnocovalo další možnosti, jak rozběhnout výcvik malijských vojáků v polních podmínkách i v regionech kolem středisek Gao, Timbuktu, Sévaré a Banankoru ve střední části země.

V druhé polovině mise se tak povedlo rozběhnout souběžně výcvik ve všech vzdálených regionech Mali najednou. Poprvé na tolika místech. Jen od loňského listopadu do konce letošního ledna má projít výcvikem 600 malijských vojáků. Unijní instruktoři začali místní cvičit blíže k místům jejich nasazení. Například region Gao je od hlavního města Bamaka, kde velitelství mise sídlí, vzdálen zhruba tisíc kilometrů.

Pomoc malijské armádě

České velení přišlo také s novou iniciativou na pomoc místní armádě. Nechalo zrekonstruovat poddůstojnickou školu v Banankoro, která dostala kompletně nové vybavení IT učebny.

Dalším projektem byla oprava pěší střelnice poblíž výcvikové základny Koulikoro. Českému velení se také poprvé podařilo zcela začlenit v poradní roli do struktur malijského generálního štábu a hlavního velení Společných sil zemí G5 Sahel.
Češi také během uplynulých měsíců zajistili přepravu dvou zásilek humanitární pomoci poskytované organizací Člověk v tísni, která působí v regionu Kayes spolu s německou humanitární společností. Další zásilka humanitární pomoci pak do Mali zamířila od hnutí Stonožka, se kterým česká armáda dlouhodobě spolupracuje.

Čeští vojáci působí v Mali od roku 2013. V zemi se zatím vystřídalo 15 kontingentů. Aktuálně jednotka, jejíž jádro tvoří vojáci 13. dělostřeleckého pluku Jince. Velení celé výcvikové mise EU předal František Ridzák v úterý 12. ledna španělskému generálovi Fernandu Herreizovi.

Česká republika je dlouhodobě jedním z největších přispěvatelů do mise. Podle šéfa operačního velitelství Josefa Kopeckého bylo proto z národního pohledu logické navázat na získané zkušenosti a požádat EU o převzetí velení mise. „Naše velení umožnilo v rámci koalice prokázat nabyté schopnosti a zkušenosti příslušníků AČR a připravenost k převzetí velení i v dalších misích EU i NATO,“ uvedl Kopecký.

Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) může být Česko na vojáky hrdé. „Česko bude i nadále aktivně přispívat ke stabilizaci oblasti Sahelu, posilujeme tím také bezpečnost ČR a celé EU,“ uvedl.

X X X

V Rusku vyšetřují hromadnou otravu desítek dětí, příčinou je voda z kohoutku

Úřady v ruském Dagestánu vyšetřují hromadnou otravu desítek lidí. Ve městě Bujnaksk skončilo v posledních dnech v nemocnici s příznaky otravy jídlem 71 lidí. Z nich je 61 dětí. Vyšetřovací výbor Ruské federace, jenž se případem zabývá, předběžně označil za příčinu kontaminovanou pitnou vodu z vodovodu. Čím by mohla být znečištěna, zatím není jasné.
Úřady obyvatelům více než šedesátitisícového města až do vyjasnění příčin otravy nedoporučují pít nepřevařenou vodu z vodovodní sítě.

Nemocnice hospitalizovaly první pacienty s příznaky otravy jídlem 9. ledna a postupně jich přibývá. Zpravodajský server RBK ve středu napsal, že lékaři jejich stav označují za středně těžký. Nejmladšímu nemocnému je rok. Starosta města Islamudin Nurgudajev už dříve uvedl, že kromě vody by za hromadnou otravou dětí mohly být „prošlé potraviny z dárkových balíků“.

Než se zjistí příčina otravy, zůstanou zavřené mateřské školky ve městě a všechny ostatní vzdělávací instituce v Bujnaksku budou podle ministerstva školství dostávat balenou vodu.

X X X

Místo Bidenova inauguračního plesu televizní show. Moderovat bude Tom Hanks

Herec Tom Hanks bude 20. ledna moderovat večerní televizní speciál na oslavu inaugurace nového amerického prezidenta Joea Bidena. Virtuální akce nahradí tradiční ples, podle organizátorů bude mimo jiné oslavovat americké hrdiny v první linii boje s pandemií covidu-19.

Program má nahradit tradiční inaugurační ples, který byl kvůli koronaviru zrušen. Televizní speciál podle Bidenova inauguračního týmu „předvede odolnost, hrdinství a jednotný závazek Američanů spojovat se jako národ k uzdravení a obnově“.
V devadesátiminutovém pořadu s názvem „Oslavujeme Ameriku“ se objeví řada známých tváří, například Jon Bon Jovi, Demi Lovato, Justin Timberlake či Ant Clemons. Promluví také demokrat Biden a jeho viceprezidentka Kamala Harrisová, kteří budou v ten den odpoledne uvedeni do úřadu.

Bidenův tým kvůli pandemii covidu-19 omezil počet akcí, které se v normálních časech pojí s inaugurací amerického prezidenta. Zrušen byl tradiční průvod i plesy, které se konají ve Washingtonu. Součástí televizního speciálu budou předtočená videa a živá vystoupení, podobně jako tomu bylo při loňském sjezdu Demokratické strany, který se uskutečnil převážně on-line.

Trump nepřijde na inauguraci. Biden: Je to dobře, je ostudou po celém světě

Šéf Bidenova inauguračního týmu Tony Allen uvedl, že bezpečnost občanů je na prvním místě. Ačkoliv budou mnozí pořad sledovat převážně z bezpečí svých domovů, příchod „nové inkluzivní“ éry budou podle Allena prožívat společně na dálku. Zdůraznil přitom, že nastupující Bidenova administrativa hodlá zastupovat všechny občany.

„V uplynulém roce jsme viděli nespočet hrdinů, kteří v první linii sloužili svým spoluobčanům, takže budeme v tomto programu v hlavním vysílacím čase vyprávět jejich příběhy, šířit kolektivní světlo a oslavovat to nejlepší z naší země a jejích obyvatel,“ doplnil.

Pořad budou vysílat televizní kanály CBS, ABC, CNN, NBC, MSNBC a bude jej možné sledovat živě také na Youtube, Facebooku, Twitteru a dalších on-line platformách. Televize Fox News naopak podle zpravodajského webu Politico pořad živě vysílat nebude.

X X X

Kvůli Kapitolu se vyhazují i policisté, jeden si s vetřelci fotil selfie

Americká policie se zabývá možným selháním svých členů během vpádu demonstrantů do sídla Kongresu z minulého týdne. Nejméně dva policisté jsou postaveni mimo službu a chování několika dalších se prověřuje, uvádí stanice CNN. Na sociálních sítích kolovalo například video, kde si jeden ze strážců budovy fotí selfie s jedním výtržníkem.

Kromě policisty, který se místo vytlačování vetřelců z Kapitolu věnoval pořizování společných fotografií, se policejní inspektoři zabývají také strážníkem s čepicí s Trumpovým heslem „Udělejme Ameriku znovu skvělou“. Ten měl během vpádu demonstranty pomoci „vést“, ale jeho přesné provinění zatím není jasné. S odkazem na demokratického kongresmana Tima Ryana to uvedla stanice CNN. Politik také řekl, že u deseti až patnácti dalších policistů se prověřuje jejich role v průběhu incidentu.

Suspendování „několika“ členů Kapitolské policie v pondělí potvrdila úřadující šéfka útvaru Yogananda Pittmanová. Uvedla, že se policie zabývá pořízenými vide a dalšími materiály, které zřejmě dokazují, že někteří policisté porušili nastavená pravidla.

Nejméně sedm policistů z pěti různých služeben v New Yorku, Philadelphii, Seattlu, Virginii a Texasu je také podezřelých, že se do obléhání Kapitolu osobně zapojili. Počet prověřovaných navíc může ještě vzrůst vzhledem k množství videí na sociálních sítích, která nyní inspekce prochází.

Některá pracoviště už oslovili agenti FBI, kteří se na vyšetřování středečních událostí také podílejí.

Během nepokojů zemřelo pět lidí. Jedním z nich byl i policista Brian Sicknick, kterého výtržníci při obraně budovy vážně zranili. Smrtelně zraněna byla i protestující žena, kterou postřelila policie. Zbývající tři lidé podlehli náhlým zdravotním příhodám.

Ryan dodává, že Kapitolská policie nyní hledá každého, kdo vpád do budovy umožnil, a to i tím sebemenším způsobem. Policie podle něj nestojí o to, aby se „někdo, kdo 6. ledna nedělal svou práci“ účastnil slavnostní inaugurace nastupujícího prezidenta Joea Bidena.

Do Kapitolu vtrhl i syn ortodoxního soudce, protestoval po boku antisemitů

Ta se bude konat 20. ledna a americké bezpečnostní složky se už nyní obávají dalších násilností. Národní garda proto do metropole může vyslat až 15 tisíc vojáků. Američané byli vyzváni, aby obřad sledovali ze svých domovů, a turisté budou mít až do 24. ledna zákaz vstupu k Washingtonovu památníku. Není to ovšem jen Washington, D.C., kde hrozí nepokoje. Podle listu The Guardian varuje FBI před ozbrojenými nepokoji v hlavních městech všech padesáti států USA.