iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Policie, VSZ důkazy na soudce Sováka? Kdy MS o vazbě?

Policie dovozuje, které případy a senáty mohl soudce Sovák ovlivňovat. Důkazy ale zatím nepředložila. Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) v obvinění soudci Vrchního soudu v Praze Zdeňku Sovákovi a dalších dokumentech popisuje rozhodnutí, která mohl údajně ovlivnit. Policie zmiňuje kromě Sováka šest soudců a předsedu soudu Luboše Dörfla. V rozhodnutí o vazbě už ale figuruje v podstatě jméno jediného soudce, který měl být podle policie a žalobců v užším kontaktu s dnes už bývalým soudcem Sovákem. Jde o Pavla Zelenku, který zakázal v kauze exhejtmana Davida Ratha použít odposlechy. Jejich povolení podle něj nebylo dostatečně odůvodněné.

Národní centrála proti organizovanému zločinu ve sdělení obvinění v kauze bývalého soudce Vrchního soudu v Praze Zdeňka Sováka konkrétně popisuje, které kauzy mohl Sovák ovlivnit a u kterých „spřízněných senátů“ se tak mohlo stát.
V textu obvinění v této souvislosti NCOZ zmiňuje jména hned několika soudců.

Podle policie jeden z obviněných, Sovákův přítel Milan Bíba, řešil úplatek i pro předsedu soudu Luboše Dörfla. Policie tato konstatování v textu ovšem nepodložila žádnými důkazy. Vyjádření předsedy Vrchního soudu v Praze Luboše Dörfla je v textu za argumentací NCOZ.

Někdejší soudce Sovák, který je od ledna v penzi, je od počátku prosince ve vazbě. Je obviněn z korupce. Spolu s ním policejní komisařka Jana Šebková (vedla vyšetřovací týmy v kauzách exhejtmana Davida Ratha nebo Nemocnice na Homolce (pozn. red.) stíhá další čtyři lidi. Sovákova přítele Milana Bíbu, jeho partnerku Charlotte Mulénovou, arménského podnikatele Gagika Tonyana, jehož kauzu Sovákův senát v minulosti řešil a advokáta Jiřího Teryngela.

Letitý člen vrchního soudu Sovák měl podle Šebkové ovlivňovat za peníze soudní rozhodnutí. Jeho přítel a řidič Milan Bíba (dřívějším příjmením Bandy pozn. red.) měl podle NCOZ úplatky domlouvat. Bíbova přítelkyně Charlotte Mulénová dle detektivů o korupci věděla a měla ji pomáhat zakrýt. Arménský podnikatel Gagik Tonyan měl dát podle policie za shovívavý trest v odvolací instanci dát obraz. Advokát Jiří Teryngel se měl podle policie snažit přítele Sováka uplatit 100 tisíci korunami.

Osobní známost se soudci

Jana Šebková z Národní centrály proti organizovanému zločinu v padesátistránkovém sdělení obvinění Zdeňku Sovákovi a dalším čtyřem obviněným mimo jiné napsala: „Nutno poznamenat, že JUDr. Zdeněk Sovák svoji schopnost a možnost zajistit ovlivnění rozhodnutí ve prospěch konkrétních osob — pachatelů i pro případ, že je věc přidělena do jiného senátu, či jinému soudci, zmiňuje opakovaně, a to nejen při rozhovorech mezi ním a Milanem Bíbou. Je to díky jeho osobní známosti s takovými soudci.

Nejméně tak zmiňuje v tomto ohledu tzv. spřátelený senát č. 6 soudce JUDr. Pavla Zelenky z Vrchního soudu v Praze. Zmiňuje, že je schopen si promluvit s JUDr. Martinem Zelenkou či JUDr. Michalem Hodouškem ze senátu č. 2 z Vrchního soudu v Praze. Zmiňuje, že o předmětné trestní věci nepravomocně odsouzené spol. Metrostav, a.s. a o tom, jakému senátu bude věc přidělena, hovořil s JUDr. Janem Sváčkem. A samozřejmě je schopen se na ovlivnění jakékoliv trestní věcí domluvit se všemi soudci ze svého senátu č. 10, tedy JUDr. Vladimirem Stiboříkem. JUDr. Ivo Skoupým nebo Mgr. Vandou Činkovou.“

Ve svých tvrzeních šla ale Šebková ještě dál. Zmiňuje i jméno předsedy Vrchního soudu v Praze Luboše Dörfla. „Milan Bíba… …požaduje zálohu ve výši 3 miliony Kč, která bude určena pro soudce Vrchního soudu v Praze JUDr. Zdeňka Sováka, a ten ji použije k tomu, aby zajistil, že předmětnou kauzu dostane na starosti právě jeho senát. Tuto zálohu požadoval Milan Bíba předem, ještě před vyhotovením písemného rozsudku. Milan Bíba Ladislavu Kirschnerovi tvrdil, že JUDr. Zdeněk Sovák, aby si zajistil u Vrchního soudu v Praze přidělení věci senátu 10 To, bude muset část požadovaného plnění předat předsedovi soudu Mgr. Luboši Dörflovi, Ph.D.“

Česká justice všechny policií zmiňované soudce oslovila. Ti byli, až na šéfa soudu Dörfla, v reakci velmi zdrženliví a nechali za sebe komunikovat mluvčí soudu. „K dotazům, které jste rozeslal soudcům zdejšího soudu, vám na základě jejich pokynu sděluji, že oslovení soudci nebudou s ohledem na počáteční stadium vyšetřování na tyto novinářské dotazy odpovídat,“ zareagovala na otázky České justice mluvčí Kateřina Kolářová.

Dörflovy pochyby

Česká justice oslovila i předsedu vrchního soudu Luboše Dörfla. K argumentaci policie v obvinění prohlásil: „Já, ani nikdo z kolegů soudců nemůže ovlivnit to, co o něm někdo říká. Pokud pan Bíba někde vyprávěl o tom, že chce pro mne JUDr. Sovák nějaké peníze, tak samozřejmě popírám, že bych cokoli od nich požadoval. Pochybuji také, že by JUDr. Sovák cokoli nekalého vyjednával s kolegy z trestního úseku.“

Na otázku, zda považuje za možné, že by mohly být ovlivněna rozhodnutí odvolacích senátů vrchního soudu tak jak tvrdí policie, Dörfl odvětil: „Nemyslím si, že by JUDr. Sovák na Vrchním soudu v Praze ovlivňoval kauzy. Soudci bývají na jakékoli vměšování do rozhodování dosti citliví, takže mám za to, že by si ani netroufl za soudci s takovým podivným požadavkem přijít. Jiná věc je, pokud o tom před někým hovořil, aby vyvolal dojem, že takovou možnost má. To už musíme nechat na hodnocení orgánů činných v trestním řízení.“

Se Sovákem udržoval Dörfl ryze pracovní vztah, viděl ho prý „párkrát v životě“. Pro vrchní soud je Sovákovo stíhání podle Dörfla velmi složitou situací. „To, nakolik se jedná o dojmologii a nakolik byl učiněn vážně míněný pokus ovlivnit rozhodování našeho soudu, totiž vyjde najevo až po čase v rámci soudního přezkumu,“ míní předseda soudu.

Na otázku, zda policie v konstrukci údajného děje v textu obvinění nezašla příliš daleko Dörfl uvedl, že sám některé policejní úkony nepovolil. Mrzí ho, že kauza Sovák spustila ve veřejnosti paušální odsudky soudců a dokonce zpochybňování činnosti celého soudu.

„Byl jsem po celou dobu úkonů vyšetřovatelů přítomen v budově soudu. S policií jsem rozsah jejich úkonů řešil a některé úkony jsem nepovolil, pokud nebyly pokryté v celém rozsahu v usnesení o prohlídce prostor. Na druhou stranu nemohu posoudit, jakou paletu důkazů policie má, abych uměl zhodnotit, zda trestnou činnost JUDr. Sováka prokáží. Spolupráci na vyšetřování téhle kauzy se rozhodně nebráním a myslím si, že její objasnění je v zájmu našeho soudu. Spíš mne mrzí jakékoli paušální odsudky nad našimi soudci nebo zpochybňování práce celého soudu,“ uzavřel odpovědi pro Českou justici předseda vrchního soudu Luboš Dörfl.

Vydírání a obraz

Komisařka Jana Šebková zmiňuje několik případů, které se měli Bíba a Sovák podle jejích informací pokusit ovlivnit. Po důkazech, především dokumentech, záznamech, návrzích a usneseních soudů, pátrala NCOZ v domovních prohlídkách. Tedy především v té u Zdeňka Sováka.

Za prvé šlo o kauzu spoluobviněného Gagika Tonyana, ve které měl Sovákův senát v odvolacím řízení zrušit prvoinstanční rozsudek za vydírání a věc vrátit nalézacímu soudu. Za což měl podle detektivů získat finanční hotovost „v dosud nezjištěné výši“ a obraz.

K této věci se Sovák vyjádřil při vazebním zasedání následovně: „Dovoluji si shrnout, že tohoto pána jsem nikdy osobně neviděl. Projednával jsem dvakrát jeho trestní věci. V prvém případě ta věc byla natolik nepovedená z hlediska soudu prvního stupně, který nebudu jmenovat, že došlo ke zrušení jak jeho věci, tak spoluobviněného bulharského státního příslušníka pana Bojčeva. Ta věc pak dopadla v dalším řízení odsouzením obviněného Tonyana, pan Bojčev byl pravomocně zproštěn. Tím pádem předivo toho obvinění, které mělo spočívat ve společné trestné činnosti těchto dvou pánů, tak ztratilo své opodstatnění a došlo tam podle mne k naprosto zákonnému a spravedlivému rozhodnutí v podobě zproštění pana Tonyana obžaloby,“ vysvětloval Sovák, jaký má vztah k dalšímu z obviněných.

Sovák doplnil, že v Tonyanově kauze nebyl podán ani mimořádný opravný prostředek ze strany státního zastupitelství. Čímž se snažil soudu osvětlit, že ani žalobce na rozhodování senátu vrchního soudu neshledal žádnou vadu.
Podle něj pak za nějakou dobu, kterou nebyl schopen přesně specifikovat, mu byl prostřednictvím Milana Bíby doručen jako určité poděkování a vděčnost „jakýsi obraz Staroměstského náměstí“. „Který jsem hodlal vrátit. Poradil jsem se nejprve s jedním galeristou z galerie Kodl, který mi řekl, že se jedná zřejmě o nějaký zcela amatérský obraz neznámého autora, signovaný jménem Mark vročen do roku 2012,“ pokračoval Sovák. Podle jeho slov mu bylo galeristou sděleno, že se zjevně jedná o obraz bez jakékoli zásadnější hodnoty, nebo vůbec hodnoty. „To je asi, co bych mohl uvést k případu,“ uvedl soudce.

Pelta, Metrostav, rezervy, starosta

Dále se měl podle policie Sovák pokusit ovlivnit kauzu starosty městské části Praha 11 Dalibora Mlejnského. Ten je obžalován z dotačního podvodu a zmanipulování soutěže kvůli evropským dotacím na revitalizaci nevhodně využívaných ploch. Mlejnský měl nechat vyplatit za neprovedené práce přes 10 milionů korun.

Policie měla důvodné podezření, že při domovní prohlídce najde dokumenty k dalším kauzám. Ke dvěma řízením se společností Metrostav. Jeden případ je řešen u Krajského soudu v Praze, druhý pak u Krajského soudu v Hradci Králové.
Dále pak případ Martiny Mrázové, který byl odvolacím řízení u vrchního soudu a záležitost Keneda Bisaku, v němž jde o rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v kasační stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze.

NCOZ zajímaly i další dvě kauzy, které doputovaly k odvolacímu řízení na vrchní soud. Případ Jaroslava Ulma a Josefa Šarköziho, kteří byli stíháni kvůli podvodu s nemovitostí – jejich věc vrátil vrchní soud k nalézací instanci. Dále pak někdejšího manažera Státních hmotných rezerv Tomáše Perutky.

Bývalý šéf Státních hmotných rezerv Ondrej Páleník a jeho podřízený Tomáš Perutka byli obžalováni kvůli údajné mnohamilionové škody, způsobené uzavřením smluvního dodatku s německou firmou ViktoriaGruppe kvůli ukončení smlouvy na skladování ropy. Páleník byl zproštěn obžaloby už v první instanci, Perutka od ní odešel s tříletou podmínkou a povinností uhradit správě 49,5 milionu korun. Vrchní soud pak označil odvolání žalobce za nedůvodné a zprostil obžaloby a povinnosti zaplatit téměř 50 milionů i Perutku. Státní zástupce VSZ kvůli tomu podal dovolání.

Velmi krátce policie zmiňuje i kauzu Miroslava Pelty. Obžaloba fotbalového bafuňáře viní ze čtyř trestných činů, například podplácení nebo navedení ke zneužití pravomoci. Hrozí mu až 12 let vězení. Státní zástupce VSZ v Praze Ondřej Trčka tvrdí, že Pelta se přes svou milenku, další obžalovanou a tehdejší náměstkyni ministerstva školství Simonu Kratochvílovou dostával v roce 2017 k zákulisním informacím o udílení dotací.

Dále se policie pídila po informacích k věci advokáta Jana Bacílka z Kladna, obžalovaného ze zpronevěry bezmála šesti milionů korun. Nebo po kauze Marcela Valového a Martina Seneckého. Předsedou odvolacího senátu, kterému byla věc přidělena, byl určen Zdeněk Sovák. Věc na Městském soudě v rozhodoval senát Veroniky Cukerové. V první instanci byli Valový a Senecký uznáni vinnými z vydírání a byli nepravomocně odsouzeni k podmíněnému trestu odnětí svobody.

Jana Šebková dále pátrala po dokumentech k případům Marka Váni a Jana Vlasáka, který řeší pražský městský soud a Zdeňka Vlčka a spol., kterým se zabýval Krajský soud v Plzni a je v odvolacím řízení na vrchním soudu.
Detektivové hledali i výstupy z „neoprávněných lustrací“ v už popsaných kauzách a u Rudolfa Klímy, Pavla Koutníka a Radima Daňka. Podle dostupných informací však u Sováka při domovní prohlídce žádné zásadní důkazy tohoto typu nalezeny.

Otrávené plody u Ratha

Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Pavla Hájková, která rozhodovala o vazbě v kauze Sovák, je v informacích ohledně údajné trestné činnosti, kterou popisuje policie, a především ohledně údajného ovlivnění soudů, střídmější než policie. Věnovala se podrobněji v podstatě jen soudci vrchního soudu Pavlu Zelenkovi. A to velmi krátce.
Pavel Zelenka velmi výrazně zasáhl do kauzy bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha. Tedy kauzy na jejímž vyšetřování se podíleli komisařka Jana Šebková a Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová.
Soudce totiž zakázal jako důkaz použít odposlechy, klíčový důkaz případu s tím, že je ústecký okresní soud povolil nezákonně.

„Vrchní soud v Praze shledal u řízení, jež předcházelo vyhlášení napadených rozsudků, zásadní procesní vadu, kterou je nezákonnost odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu a sledování osob a věcí,“ odůvodnil Zelenka rozhodnutí soudu a pokračoval. „Fakticky rezignoval na svou rozhodovací činnost, tj. posouzení materiálních podmínek pro nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, což musí být patrné v odůvodnění příkazu.“

Při nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a jeho vlastním provádění musí být podle Zelenky tedy dán nejen důvodný předpoklad, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení, ale musí být dostatečně zváženo, zda získání konkrétních významných skutečností pro trestní řízení nelze zajistit a posléze dokazovat i jinými důkazními prostředky uvedenými v trestním řádu, např. výslechem obviněných, svědků.

„V žádostech, resp. podnětech je uvedeno, že sledovaného účelu nelze dosáhnout jinak, ale opět jen obecným poukazem na to, že jde o obezřetné jednání podezřelých a vzhledem k jejich zkušenosti s trestním řízením je třeba očekávat, že jsou obeznámeni s běžnými operativně pátracími metodami policie (nad tímto tvrzením je třeba se pozastavit, neboť nikdo z obžalovaných kromě MUDr. Petra Kotta, který byl navíc v minulosti odsouzen pro trestnou činnost zcela jiného druhu a závažnosti oproti nyní projednávané, nebyl v minulosti trestán, takže o jejich zkušenosti s trestním řízením nemůže být řeč,“ vysvětlil Zelenka, proč jsou podle něj nezákonná také odposlechy z kanceláře Kateřiny Pancové či domě Pancové a Petra Kotta v Rudné u Prahy.

Zelenkovi je policisty, žalobci z VSZ v Praze je v kauze Sovák věnován eminentní zájem. „6. 10. 2020 v místě svého bydliště, slíbil Zdeněk Sovák Milanu Bíbovi, že pro případ, pokud by předmětná trestní věc v rámci odvolacího řízení byla přidělena v rámci rozvrhu práce jinému senátu, podle konkrétního složení senátu pak bude v některých případech, díky své osobní známosti a dobrým vztahům s některými soudci, konkrétně nejméně v případě senátu č. 6, vedeném soudcem JUDr. Pavlem Zelenkou, schopen jimi sjednané ovlivnění ve prospěch odsouzených spol. Metrostav, a.s. a Ing. Pavla Piláta, s takovým senátem domluvit,“ překlopila informace policie a žalobců do rozhodnutí o vazbě soudkyně Hájková.

„Ze zajištěných odposlechů vyplývá, měl Sovák na vrchním soudu více tzv. ´zpřízněných senátů´, jak je sám označoval senáty, jejichž rozhodování ve věcech ´umí ovlivnit´, když výslovně je zmiňován např. JUDr. Pavel Zelenka, předseda senátu č. 6 Vrchního soudu v Praze, kterého bude nutné vyslechnout v procesním postavení svědka a s ohledem na jejich vzájemný vztah, existuje reálná obava, že pokud by byl obviněný JUDr. Sovák na svobodě, ovlivňoval by nejen tohoto kolegu, ale i další kolegy z tzv. ´zpřízněných senátů´.

Další osoby, které by v případě propuštění na svobodu mohl reálně obv. JUDr. Sovák ovlivňovat jsou pak členové jeho senátu 10 To u Vrchního soudu v Praze, kteří společně s obviněným min. v již ovlivněné věci obv. Gagika Tonyana spolurozhodovali, když obv. JUDr. Sovák se v odposleších obv. Bíbovi chlubil, jak zvládne přesvědčit o svém názoru na určitou kauzu i druhého předsedu senátu č. 10 JUDr. Skoupého. Další osoby, které bude třeba vyslechnout a u nichž hrozí obava, že by je obv. JUDr. Sovák v případě propuštění na svobodu ovlivňoval, jsou i administrativní pracovnice Vrchního soudu v Praze, které pro obv. JUDr. Sováka vykonávali činnost nejen pracovní, ale i nadstandartní, např. prováděli

lustrace v různých evidencích, když s ohledem na jejich v podstatě podřízené postavení, když jim byl obv. Sovák oprávněn udělovat pokyny, mohou být snadněji ovlivnitelné,“ odůvodnila vzetí do vazby Zdeňka Sováka soudkyně Pavla Hájková.
Vazební soud tak zjevně bez bližšího zkoumání přejal konstrukci policie. A to tu, že podezřelými z ovlivňování rozhodnutí jsou i další soudci vrchního soudu. Proto měly být být podle neoficiálních informací České justice povoleny úkony i proti dalším soudcům. Zda jde například v případě soudce Pavla Zelenky o intenzivní zájem kvůli jeho verdiktu o „plodech z otráveného stromu“ zatím není možné relevantně ověřit.
Stížnost proti vazbě v kauze Sovák už podle informací České justice doputovala na Městský soud v Praze. Kdy o ní rozhodne nelze předem predikovat. Jan Hrbáček, ceskajustice.cz

X X X

Vzít mimořádné „koronavirové“ odměny zdravotníkům v oddlužení by bylo amorální

Mimořádné koronavirové odměny zdravotníků nemají být posuzovány jako mimořádný příjem podle insolvenčního zákona a zahrnuty do splátky oddlužení. K takovému závěru došel Vrchní soud (VS) v Praze, který vyhověl odvolání zdravotní sestry. „Odejmout některým zdravotníkům – dlužníkům v insolvenčním řízení – toto mimořádné finanční ocenění státu jen proto, že nedomyšleně novelizovaný IZ expressis verbis na takovou situaci prozatím vůbec nepamatuje, vnímá odvolací soud jako zjevnou nespravedlnost a amorálnost, již je třeba bez zbytečného prodlení napravit, neboť COVID – 19 nepočká, než si vše ‚legislativně ošetříme‘,“ konstatuje se mj. v usnesení VS.

Zdravotní sestra, která se na soudy obrátila, je v procesu oddlužení od roku 2018, kdy z platu v průměru 27 tisíc korun čistého měsíčně splácí v rámci oddlužení mezi 11 – 18 tisíci korunami. Krajský soud (KS) v Praze požádala na konci října o to, aby jí nebyla zvýšena splátka v souvislosti s vyplacením mimořádné odměny, kterou obdržela jako součást mzdy za služby u pacientů s koronavirem. Odůvodnila to tím, že je v rodině jediná, kdo má stálý příjem, její přítel o něj přišel, a přitom se stará o syna a rodiče v důchodovém věku.

Insolvenční správce její žádost doporučil, neboť dlužnice mu poskytuje plnou součinnost a plní splátkový kalendář. Podařilo se jí během oddlužení splatit již celý dluh vůči zajištěnému věřiteli a skoro 20% věřitelům nezajištěným.
KS v Praze její žádost zamítl, neboť konstatoval, že podle zákona k důvodům, které zdravotní sestra v žádosti uvedla, nelze přihlédnout. Dlužnice totiž podle něj netvrdila, ani neprokázala podstatnou změnu osobních nebo majetkových poměrů, které by snížení splátky odůvodňovaly. Mezi ty nelze zařadit ztrátu zaměstnání přítele, ani péči o rodiče. Navíc dosud splatila jen necelých 20% dluhu nezajištěným věřitelům, přičemž se očekává na konci oddlužení splacení jen 38% pohledávek.
VS v Praze však jejímu odvolání vyhověl. Jednak konstatoval nesprávnou aplikaci insolvenčního zákona, kdy KS nevzal v potaz jeho „koronavirovou“ novelu a přihlížel při posuzování žádosti k 50% hranici splacení dluhu na konci oddlužení.
Ale především došel VS k závěru, že výdělečná činnost spojená s nasazením sestry během péče o pacienty s koronavirem, kdy riskuje svůj život, „je zcela mimo rámec běžného standardu vyžadovaného schváleným oddlužením a kterou by bylo lze od dlužnice vyžadovat“. Takový příjem tedy nelze po dlužnici bez jejího souhlasu podle soudu chtít.
Nedomyšlení konsekvencí

„Jinými slovy řečeno, mimořádné ohodnocení zdravotnického personálu v souvislosti s epidemií COVID-19 nelze považovat za mimořádný příjem ve smyslu § 412 odst. 1 písm. b) IZ, ve znění účinném do 31.5. 2019, jenž by byla dlužnice povinna vydat. Opačný názor, zastávaný soudem I. stupně a vycházející jen z jazykového výkladu § 412 odst. 1 písm. b) IZ, ve znění účinném do 31.5. 2019, je dle názoru odvolacího soudu ve zjevném rozporu s dobrými mravy a principy spravedlnosti tak, jak je vnímá většina české společnosti. Zásady insolvenčního řízení (zejména § 5 písm. a) IZ), jež jsou závazné jen pro účastníky a další subjekty insolvenčního řízení, v době nouzového stavu vyvolaného epidemií COVID-19 tak nutně ustupují obecnému zájmu celku – celé české společnosti,“ uvádí se mj. odůvodnění rozhodnutí VS.
Jakkoliv podle VS koronavirová novela insolvenčního zákona výslovně tuto situaci neřeší, nejedná se o záměr zákonodárce, nýbrž o jeho „opomenutí a nedomyšlení všech konsekvencí“. A to lze podle VS judikatorně napravit.

„Ostatně právě v tom tkví podstata práce soudce: nerozhodovat mechanicky je podle zaběhlých schémat, nýbrž zákony – včetně pravidelně a překotně novelizovaného IZ – vykládat podle nejlepšího vědomí a svědomí a rozhodovat nestranně a spravedlivě. Uvedené platí o to více v době nouzového stavu vyvolaného epidemií COVID – 19, kdy je též soud povinen udělat vše pro spravedlivé řešení, jakkoliv se to může jevit složité či troufalé, neboť přežití každého z nás může být již zítra právě v rukou zdravotníků, jimž právem náleží respekt a úcta, jakož i zvláštní ocenění státu za jejich nezastupitelnou práci v boji s nákazou COVID – 19. Odejmout některým zdravotníkům – dlužníkům v insolvenčním řízení – toto mimořádné finanční ocenění státu jen proto, že nedomyšleně novelizovaný IZ expressis verbis na takovou situaci prozetím vůbec nepamatuje, vnímá odvolací soud jako zjevnou nespravedlnost a amorálnost, již je třeba bez zbytečného prodlení napravit, neboť COVID – 19 nepočká, než si vše ‚legislativně ošetříme‘,“ uvádí v rozhodnutí senát v čele s předsedou Jaroslavem Zelenkou a soudkyněmi Kamilou Balounovou a Jitkou Drobnou.

Na závěr pak soudci připomínají, že pokud by i v dalších měsících byla sestra příjemcem obdobných odměn v souvislosti s její péčí o pacienty s koronavirem, má KS rozhodnout i bez návrhu o tom, že se taková odměna do výpočtu splátky nezapočítá. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

ÚS se postavil proti uznávání cizozemských osvojení u homosexuálů

Tuzemská justice nadále nemůže uznat zahraniční rozhodnutí o osvojení dítěte stejnopohlavním registrovaným párem. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení několika slov v zákoně o mezinárodním právu soukromém. Návrh podal Krajský soud v Praze, nález je dostupný na webu Ústavního soudu.

V Česku registrovaní partneři dítě společně osvojit nemohou. Právní úprava preferuje manželské páry. „Smí-li zákonodárce stanovit pravidla pro osvojování, zásadně také může bránit tomu, aby tato pravidla byla ‚obcházena‘ prostřednictvím zahraniční právní úpravy, tedy osvojováním českých občanů či českými občany v jiném státě (a to obcházena nikoli pouze účelově, nýbrž např. i v důsledku toho, že případní osvojitelé v zahraničí nějakou dobu žijí),“ stojí v nálezu. O případu Česká justice podrobně informovala.

Záležitosti kolem rodiny, manželství či vztahů mezi dospělými a dětmi by si podle ÚS měly řešit primárně jednotlivé státy na základě společenské diskuse. „Zákonodárce je totiž k řešení takových otázek, jakými jsou základní věci člověka jako biologického druhu, jeho života a jeho vztahů, tedy otázek rodiny, rodičovství a manželství, předurčen nejen lépe než Evropský soud pro lidská práva, nýbrž i než ÚS samotný,“ rozhodli soudci.

Aktéry případu, který dospěl až k Ústavnímu soudu, jsou registrovaní partneři, Čech a občan Trinidadu a Tobaga, kteří žijí ve Spojených státech. Rozhodnutím soudu v New Jersey osvojili dvě děti s americkým občanstvím.

Partneři pak u Okresního soudu v Nymburce požádali o uznání rozhodnutí. Obávali se totiž právních rizik a faktických komplikací při cestách do Česka s dětmi. Nymburský soud návrhu nevyhověl, odkázal na zákon o mezinárodním právu soukromém, podle kterého nelze uznat rozhodnutí odporující českému právu.

Případ pak dostal na stůl odvolací Krajský soud v Praze, který se obrátil na ústavní soudce. Podmínku souladu s českým právem pokládal za neústavní, protože neumožňuje justici uznat „faktickou a právní realitu“, poskytnout ochranu rodinnému životu a rozhodnout podle nejlepšího zájmu dítěte.

Podle krajského soudu nejsou neústavní česká pravidla pro osvojování v občanském zákoníku, ale pouze úprava v zákoně o mezinárodním právu soukromém, podle níž tato pravidla platí i pro účely uznávání cizozemských osvojení. Kdyby ÚS návrhu vyhověl, měly by české soudy v odůvodněných případech možnost cizozemské rozhodnutí uznat, pokud neodporuje „veřejnému pořádku“.
Ústavní soud rozhodl výraznou většinou. Odlišné stanovisko zaujali tři z 15 soudců, konkrétně Pavel Šámal, Kateřina Šimáčková a Vojtěch Šimíček, ceskajustice.cz

X X X

Nejvyššímu soudu klesl nápad. Vliv má zřejmě koronavirová krize

Nejvyšší soud zaznamenal v roce 2020, pravděpodobně i v důsledku koronavirové krize, snížený nápad nových věcí. Soudcům se podařilo téměř ve všech agendách vyřídit více spisů, než kolik jich v daném roce soud nově zaevidoval. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí soudu Petr Tomíček.

Zatímco se například v agendě civilních dovolání z roku 2019 do roku 2020 přesouvalo 1970 nevyřízených věcí, nyní to bylo na přelomu roku jen 1663 věcí, tedy přibližně o 16 % méně. „Je pochopitelné, že tyto počty nelze snížit až k nule, neboť soudní agenda je „živý organismus“, denně se na podatelně soudu objevují nové spisy, stovky z nich přicházely na Nejvyšší soud i tentokrát až před koncem kalendářního roku. Aktuální výsledek je pozitivní například v porovnání s nelichotivým stavem před jedenácti lety, kdy se takto z roku 2009 do roku 2010 přesouval rekordní počet 5595 neskončených civilních dovolání, o rok později to bylo 5 066 věcí,“ uvedl Tomíček.

Celkem 71 soudců Nejvyššího soudu, s přispěním soudců stážistů, vyřídilo napříč všemi agendami v roce 2020 celkem 7001 věcí (trestní kolegium 1667, občanskoprávní a obchodní kolegium 5334), podatelna přitom nově evidovala 6613 věcí (1620 věcí trestní kolegium, 4993 občanskoprávní a obchodní kolegium). Pro srovnání, v roce 2019 byl celkový nápad věcí 7380 (2012 trestní kolegium, 5368 občanskoprávní a obchodní kolegium), soudci jich vyřídili 7872 (2022 trestní kolegium, 5850 občanskoprávní a obchodní kolegium).

Historicky nejvíce podání evidoval Nejvyšší soud v roce 2016, kdy to bylo 9153 věcí. V mezidobí však, právě v reakci na zahlcení Nejvyššího soudu, především jeho občanskoprávního a obchodního kolegia, byl přijat zákon č. 296/2017 Sb., který s účinností od 30. 9. 2017 jednak omezil ve vybraných případech možnosti dovolání v civilních věcech, vítaným posunem z hlediska Nejvyššího soudu bylo také zrušení zákonného osvobození od soudního poplatku ve věcech náhrady škody nebo jiné újmy způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. „I zákonodárci tehdy usoudili, že absence soudního poplatku dříve vedla v těchto řízeních účastníky k „lehkovážnému podávání dovolání“, což Nejvyšší soud extrémně zatížilo,“ říká mluvčí.

Koronavirus zpomalil soudy

Na nižším počtu nově přijímaných podání podatelnou Nejvyššího soudu se loni zcela jistě projevila koronavirová krize, která na soudech nižších stupňů v mnoha případech zpomalila soudní řízení. Mnohá řízení proto ještě neskončila pravomocnými rozsudky, přestože by se tak za běžných okolností už stalo. „Předpokládáme, že až krize odezní a soudy prvního a druhého stupně budou moci znovu naplno pracovat, opět počet dovolání k Nejvyššímu soudu naroste. Odhaduji ten nárůst řádově ve stovkách řízení, hlavně u civilních dovolání“, konstatuje předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy.

Pokud se zaměříme na dlouhodobější trendy, pak se v průběhu let výrazně nemění počty vyřizovaných (podaných) trestních dovolání, daleko větší rozptyl představují počty podaných dovolání na civilní kolegium. U stížností pro porušení zákona, které je oprávněn v trestních věcech podat ministr spravedlnosti, se ve statistikách výrazně odráží přístup každého aktuálně úřadujícího ministra k této formě mimořádného opravného prostředku. Zatímco v roce 2019 zaevidoval Nejvyšší soud 104 stížnosti pro porušení zákona podané ministryní Marií Benešovou a jejím předchůdcem Janem Kněžínkem, v roce 2020 to bylo 49 stížností podaných Marií Benešovou.

Dvouletky

Ať už kolísá nápad věcí na Nejvyšší soud jakkoli, v posledních deseti letech to má jen minimální vliv na změny průměrných délek dovolacího řízení. Dovolání v trestních věcech zdejší senáty vyřizují průměrně za 45 dnů, u civilních dovolání, tedy v případě poněkud více zatíženého občanskoprávního a obchodního kolegia, je průměrná doba pro vyřízení asi 190 dnů. Je třeba si však uvědomit, že tato průměrná délka řízení je počítána z velkého rozptylu délek řízení v jednotlivých konkrétních věcech. U obou kolegií se vyskytují věci, které jsou schopny senáty rozhodnout v horizontu několika málo týdnů, na civilním kolegiu Nejvyššího soudu se bohužel nachází i několik málo věcí, které čekají na rozhodnutí až dva roky (aktuálně jich bylo k 31. 12. 2020 celkem 8).

Byť k tomu vedou objektivní příčiny, např. se čeká na zodpovězení předběžné otázky v dané věci soudci Soudního dvora EU, Nejvyšší soud neustále pracuje na tom, aby tzv. „dvouletky“ nefigurovaly v jeho statistikách, resp. statistikách občanskoprávního a obchodního kolegia, vůbec. Ostatně další snižování průměrné délky řízení je i jednou z priorit současného předsedy Nejvyššího soudu Petra Angyalossyho. Hovořil o tom už v prvních dnech po svém nástupu do funkce v květnu loňského roku v rozhovoru pro Českou justici.

X X X

Šimáčková, Šimíček i Šámal: Tři soudci byli pro uznávání zahraničních osvojení u homosexuálů

Pokud soudy nemohou v odůvodněných případech uznat zahraniční rozhodnutí o osvojení stejnopohlavním párem, je to v rozporu s principem nejlepšího zájmu dítěte. Myslí si to tři ústavní soudci, kteří zůstali v menšině, zatímco většina dnešním nálezem zamítla návrh Krajského soudu v Praze na zrušení části zákona o mezinárodním právu soukromém. Menšina argumentovala také ochranou existujících rodinných vazeb.

„V případě, že mezi osobami rodinný život, vzniklý na legální bázi, již existuje, je povinností všech orgánů veřejné moci jednat tak, aby se tento vztah mohl rozvíjet, a musí být respektovány právní záruky, které chrání vztahy dítěte a jeho rodiče,“ stojí v takzvaném odlišném stanovisku soudců Pavla Šámala, Kateřiny Šimáčkové a Vojtěcha Šimíčka.

O rozhodnutí čtěte zde: ÚS se postavil proti uznávání cizozemských osvojení u homosexuálů
„Neuznání této rodinné vazby je pak porušením práva nezletilých na ochranu jejich rodiny, jediné, kterou mají,“ argumentují přehlasovaní soudci.

Menšina poukázala také na možné komplikace třeba po zranění nebo onemocnění dětí při návštěvě v Česku. Při hospitalizaci dětí by jejich osvojitelé neměli právo na informace, nemohli být s dětmi v nemocnici a přijímat důležitá rozhodnutí jako zákonní zástupci. „Při konkrétní kontrole norem jistě není snad třeba vyčkávat, až tyto situace nastanou,“ napsala trojice soudců.

I kdyby dnes soud vyhověl návrhu Krajského soudu v Praze, neznamenalo by to automatické uznávání zahraničních osvojení dětí stejnopohlavními páry. České justici by zůstala možnost osvojení neuznat, pokud by odporovalo veřejnému pořádku, třeba za situace, kdy došlo k porušení práv biologických rodičů nebo kdyby šlo o výsledek obchodování s dětmi.

V Česku registrovaní partneři dítě společně osvojit nemohou. Právní úprava preferuje manželské páry. „Smí-li
zákonodárce stanovit pravidla pro osvojování, zásadně také může bránit tomu, aby tato pravidla byla ‚obcházena‘ prostřednictvím zahraniční právní úpravy, tedy osvojováním českých občanů či českými občany v jiném státě (a to obcházena nikoli pouze účelově, nýbrž např. i v důsledku toho, že případní osvojitelé v zahraničí nějakou dobu žijí),“ stojí v nálezu, který podpořila většina ústavních soudců.

Aktéry případu, který dospěl až k Ústavnímu soudu, jsou registrovaní partneři, Čech a občan Trinidadu a Tobaga, kteří žijí ve Spojených státech. Rozhodnutím soudu v New Jersey osvojili dvě děti s americkým občanstvím.