iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Babiš neumí vládnout, lékaři bez pomoci, odřít mediky

Kdyby byli premiéry ČR hejtmani JUDr. Martin Netolický z Pardubic, nebo hejtman Českých Budějovic MUDr. Martin Kuba, určitě by válka s covidem vypadala úplně jinak, a nebylo by tolik mrtvých, jako je dnes Protože to jsou odborníci a vědí, co se v takové válce musí urychleně udělat, tak by vyhlásili mobilizaci a museli by nastoupit nezaměstnaní a řada lidí z obcí, měst, zemědělství, fabrik, úředníci z vlády, ministerstev, úřadů v okresech, krajů atd, a vojáci, kteří jsou v záloze a podobně. Babiš nic takového neudělal, i když mu to radil už zjara Špígl.

ČR potřebuje takového velitele štábu a řízení boje, jakým je brigádní generál Zoltán Bubeník, který je lékařem, chirurgem a hlavním lékařským poradcem Severoatlantické aliance jako 8. předseda COMEDS, výbor generálních chirurgů NATO a partnerské země. Byl také vyznamenán medailí Ozbrojených sil České republiky, záslužným křížem ministra obrany ČR, pamětním křížem náčelníka štábu slovenských ozbrojených sil, čestným odznakem AČR „V zásluhách“ a medailí za operační služby na Balkáně a v Afghánistánu.

Generál Bubeník musí podléhat jedině vrchnímu veliteli, což je prezident Zeman, a mít u sebe štáb odborníků, jimž bude sám velet, a které si vybere: Prof. Prymulu, prof. Hořejšího, prof.. Arenbergera, prezidenta lékařů dr. Kubka, ředitele nemocnice v Praze Motole Ludvíka, dr. Maďara, dr. Svobodu, virology Crubhoffera, Tachery, praktika dr. Šonku, ředitele dr. Duška, dr. Prouzu, ing. Středulu a podobně. Jen tak můžeme zvítězit ve válce s covidem, která pokračuje a upozorňuje nás na ni i WHO. Babiš a spol. nesmějí do vedení boje zasahovat. Rozhodující budou vrchní velitel prezident Zeman, generál Bubeník a profesor Prymula.

Babiš dosud nezajistil dostatek vakcíny na očkování, nemocnicím brigádníky z úřadů a prostory na očkování. To např už udělal hejtman Netolický a dokonce zapojil mezi pomocníky i úředníky hejtmanství a měst. Totéž dělá i hejtman Kuba na jihu Čech.

V médiích se objevily zprávy, že ve válce s covidem pomáhalo 15 tisíc vojáků. Zatím se však hovořilo jen asi o armádě tisíce vojáků. Tak kde byli ti další?

V nemocnicích už řadu měsíců pomáhají medici. A je to za stovku na hodinu a Babiš po nich teď ještě požaduje část peněz vrátit státu. Ať za stovku na hodinu jdou do nemocnic pomáhat i vládní úředníci, když někdo myslí, že jsou medici v nemocnicích nadmíru oceněni.

Hejtmani Netolický a Kuba by si také určitě nevybrali do války s covidem Blatného, který nemá žádné poznatky o tomto léčení, jako profesor Prymula. A jistě i proto dnes den ze dne stoupají nemocní a mrtví v celé ČR, a pohřební ústavy nevědí, co s nimi, kam je uskladnit. A do té doby, než se velká část národa zočkouje, jich bude ještě o mnoho stovek víc. Kdo za to bude stíhán?

X X X

Stát vám děkuje, ale vraťte třetinu peněz, píší medikům. Mají zpětně danit

Stát v prosinci změnil výklad zákona a zdanil studenty lékařských fakult, kterým nařídil pracovat během druhé vlny epidemie v nemocnicích či domovech seniorů. Medici tak musí zpětně ze své výplaty odvést sociální a zdravotní pojištění a také zaplatit daň z příjmu. Přijít mohou až o třicet procent peněz, které dostali.

Na změnu jako první upozornil Jihomoravský kraj. „Ústřední orgány státní správy v prosinci změnily výklad a z již poskytnuté peněžní náhrady za výkon pracovní povinnosti v rámci zdravotnických zařízeních je nutno nově odvést zdravotní a sociální pojištění a současně srazit daň z příjmu,“ napsal studentům v dopise vedoucí odboru kancelář ředitele krajského úřadu Martin Koníček.

Podle doporučeného postupu ministerstva zdravotnictví, kterým se jednotlivé kraje řídí, se do prosince peněžní náhrada za výkon pracovní povinnosti nepovažovala za mzdu ani plat. Studenti tedy podle dřívějšího výkladu nemuseli odvádět sociální a zdravotní pojištění ani zaplatit daň z příjmu.

Podle nového výkladu se však z náhrady za nařízenou práci odvádí i sociální a zdravotní pojistné. „Daň se z tohoto příjmu odváděla vždy, na tom se nic nemění. Fakticky ji ale studenti nezaplatí, neboť ji pokryje sleva na poplatníka a studenta,“ vysvětlil mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec.

Nemocnice melou z posledního. Proti covidu jim pomůže dalších 200 vojáků

Zásadnější je ovšem platba zdravotního a sociálního pojištění, na tu se žádné slevy nevztahují. Redakce iDNES.cz se proto obrátila na ministerstvo práce a sociálních věcí, které se změnou výkladu přišlo. Resort však zatím na dotazy nereagoval.

Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že k osvobození studentů od daní a odvodů nevidí důvod. „Diskriminovali bychom tím všechny ostatní, kteří ze svého příjmu odvody platí - namátkou všechny zdravotní sestry, sanitáře, lékaře,“ řekla mluvčí resortu Barbora Peterová.

Studenti, kteří museli povinně do nemocnic, nesou změnu výkladu nelibě. „Tohle se mi taky stalo. Přišla mi půlka peněz. O ně zas tak nejde, ale jde o princip. Vůbec nás nikdo neinformoval dopředu, co všechno se bude danit. Až když jsem sama volala na kraj, tak mi to bylo oznámeno,“ uvedla na Twitteru jedna z povinně pracujících studentek v Pardubickém kraji.

Přístup krajů se různí, někde platí místo studentů

Medici tak nyní mohou přijít až o téměř třetinu původní výplaty. Ne všude si však vykládají změnu tímto způsobem. „Výkon pracovní povinnosti Moravskoslezský kraj nepovažuje za výkon závislé práce, peníze za odvedenou práci tedy nebyly mzdou, ale náhradou. Proto kraj vyplacenou částku nesnižoval o srážku daně z příjmu, ani o odvody na zdravotní a sociální pojištění,“ uvedla mluvčí kraje Nikola Birklenová.

Naopak ve Středočeském kraji posuzují výplatu mediků jako příjem ze závislé činnosti. „Tyto příjmy podléhají všem zákonným odvodům,“ uvedla mluvčí hejtmanství Helena Frintová s tím, že kraj tedy studentům vyplácí o to sníženou částku. Stejně postupuje také Jihočeský kraj.

PES se mění. Restauracím hrozí omezení hostů i v nižších stupních

Do řešení situace na jižní Moravě, která po studentech původně odvody chtěla zpětně doplatit, nakonec zasáhl sám kraj, který za studenty peníze odvede. Finančně mu s tím vypomůže ministerstvo zdravotnictví, potvrdil mluvčí Jihomoravského kraje Michal Cagala.

Pražský magistrát si zase stěžuje na celkovou nepřehlednost ve výkladu zákona, ministerstvo zdravotnictví totiž podle něj metodiku několikrát změnilo. „Pokyny k odvodům a ke zdanění vycházejí z ministerstva práce a sociálních věcí, Generálního finančního ředitelství a České správy sociálního zabezpečení. Dle metodiky se jedná o mzdu a je nutné ji danit,“ uvedl mluvčí magistrátu Vít Hofman s tím, že ačkoliv město s postupem nesouhlasí, musí změnu výkladu zákona respektovat.

Medici pracují i za sto korun na hodinu

Pracovní povinnost, kterou uložila vláda v polovině října studentům lékařských fakult v oboru všeobecného lékařství, skončila 10. prosince. Zapojili se do ní studenti čtvrtého a pátého ročníku. Například Jihomoravský kraj však od středy opět povolal studenty maturitních ročníků zdravotních škol. Pracovní povinnost plní v nemocnicích, poliklinikách a zdravotnických zařízeních v kraji.

Nemocnice v Karlovarském kraji se také potýkají s nedostatkem personálu. Zejména chybí specializované zdravotní sestry, které by se staraly o pacienty s covidem-19 na intenzivní péči. Vedení kraje proto opět vyzvalo na pomoc studenty zdravotnických škol a mediky. Aktuálně je v kraji přes 200 hospitalizovaných s koronavirem, pacientů přibývá.

Příliš mediků ani studentů se však podle mluvčího krajské nemocnice Vladislava Podrackého zatím nehlásí, důvodem podle něj je, že musí být ve škole a připravovat se na zkoušky.

Další příčinou může být také finanční ohodnocení. Zatímco v Karlových Varech nabízejí medikům 100 korun za hodinu, fakultní nemocnice v Praze dávají studentům za práci na oddělení s covidovými pacienty dvakrát více. V soukromých odběrových centrech si pak studenti vydělají za hodinu až 300 korun.

X X X

Nemocnice melou z posledního. Proti covidu jim pomůže dalších 200 vojáků

Do nemocnic a sociálních zařízení armáda v pátek poslala dalších 200 vojáků, budou pomáhat zvládat krizi kolem nákazy koronaviru. Celkově tak má armáda nasazeno 850 vojáků ve 120 zařízeních a místech. Vojáci pomáhají také ve čtyřech call centrech obvolávat potenciálně nakažené, tvoří odběrové týmy a pomáhají s chytrou karanténou.

Loni armáda poskytla na pomoc proti koronavirové nákaze 15 tisíc vojáků.

Ke čtvrtku měla armáda 650 vojáků ve 101 zařízeních a místech, od dnešního dne jich je podle mluvčí generálního štábu Magdaleny Dvořákové 850 na 120 místech. Nárůst souvisí s růstem počtu lidí nakažených koronavirem a se vzrůstajícím zatížením nemocnic.

K pondělí podle Dvořákové armáda evidovala 30 žádostí o pomoc. Většinou měli žadatelé zájem o poskytnutí vojáků, kteří prošli rozšířeným kurzem první pomoci, ve třech případech jim stačili vojáci, kteří by zajistili pomocné práce v domovech se sociální službou. Vojáci s rozšířeným kurzem první pomoci budou podle mluvčí pomáhat odběrovým centrům antigenního testování.

Do počtu nasazených armáda počítá 200 vojáků, kteří ve čtyřech call centrech pomáhají krajským hygienickým stanicím obvolávat kontakty nakažených lidí. Dalších 56 vojáků pracuje ve 28 mobilních odběrových týmech, které odebírají vzorky pro testování na koronavirus, a 30 vojáků pracuje v centrálním řídícím týmu.

Nejdéle pomáhá armáda v Praze

Podle Dvořákové nejdéle armáda pomáhá pražské záchranné službě, u které slouží od loňského října pět vojáků. Nejvíce jich je nasazeno v Ústřední vojenské nemocnici v Praze Střešovicích, a to 50. Armáda k dnešnímu dni působí ve všech krajích, nejvíce pomáhá Moravskoslezskému kraji, kde je ve 12 zařízeních. Nejméně vojáků je nasazeno v Pardubickém kraji, kde jsou v jednom zařízení.

Podle aktuálně využívaných nařízení vlády a nařízení samotné armády může být nasazeno celkem až 1 200 vojáků. Od poloviny března loňského roku také platí nařízení vlády, které umožňuje vyslat až 4 096 vojáků k plnění úkolů policie. Toto nařízení ale není podle Dvořákové v současné době využíváno.

Polní nemocnice v Letňanech bude v pohotovosti až do února 2021

Vojáci by také z velké části dostali na starosti zajištění provozu polní nemocnice v Letňanech, která by byla spuštěna v případě nedostatku volných míst v běžných nemocnicích. O její aktivaci zatím nebylo rozhodnuto, armáda ale ve čtvrtek vyzkoušela její funkčnost. Povolaní vojáci byli otestováni na koronavirus, byli očkováni a poté vyzkoušeli vybavení, které je v nemocnici připravené.

X X X

Pomozte míchat vakcíny, prosí kolegy nemocniční lékárníci. Pro dobrý pocit

Přijďte nám pomoci s očkováním proti covidu a společně ukažme, jak je i naše profese nezastupitelná. Takovou výzvu, adresovanou kolegům v soukromém sektoru, vydali zástupci České lékárnické komory na jižní Moravě v čele s vedoucí lékáren ve Fakultní nemocnici Brno Šárkou Kozákovou.

Prosí kolegy, aby pomohli s mícháním vakcín a přípravou dávek. Celorepublikové očkování začne od 1. února a Brno bude centrem pro celý kraj. „Výzvu jsme vydali, abychom zjistili zájem. Chceme pomoci zdravotním sestrám, které vakcínu míchají. Vše by mělo být na dobrovolné bázi,“ nastínila Kozáková. Ve výzvě stojí, že lékárníci za své zapojení získají dobrý pocit s pomoci jiným zdravotníkům, poslouží společnosti a smysluplně využijí svůj potenciál. „V neposlední řadě může tato aktivita přinést změnu pohledu na lékárníky v očích veřejnosti, velké PR pro celý náš stav,“ píše se ve výzvě.

V jihomoravské očkovací strategii se počítá s vytvořením velkokapacitního centra v prostorách brněnského výstaviště. Zdravotníci, kteří budou očkování zajišťovat, budou rozdělení do dvanácti týmů. V každém z nich budou také dva lékárníci či lékárník a farmaceutický asistent.

„Znamená to tedy, že celkem bude potřeba 24 kolegů lékárníků nebo farmaceutických asistentů na den,“ píše se ve výzvě. Společně s Kozákovou ji podepsal také šéf České lékárenské komory v Brně Miroslav Koška a za Okresní sdružení lékárníků Kateřina Majznerová.

Iniciativu vítá šéf České lékárenské komory na Břeclavsku Josef Nejedlý, člen spolku Mladí lékárníci. „Je to jedna z možností, jak můžeme také pomoci v boji proti koronaviru. A také ukázat, jak je naše profese důležitá,“ míní.

X X X

Za plné márnice v nemocnicích je odpovědný stát, říká šéf pohřební asociace

Neschopná vláda, neschopní komunální politici. To je podle předsedy Asociace pohřebních služeb Jaroslava Mangla příčina problému, který vznikl na severu Moravy s nedostatečnou kapacitou krematorií. „Na neblahý stav jsme upozorňovali už před pěti lety, ale nikdo nás tehdy nevyslyšel,“ říká Mangl.

Ostravské krematorium pracuje v tuto chvíli bez přestávky. Počet zemřelých je tak vysoký, že ani tři kremační pece nestíhají spálit všechny nebožtíky. Podle Mangla se v minulosti podcenila kremační kapacita v kraji. Spalovacích míst je tam podle něj málo. „Ale řešitelné to je,“ říká šéf pohřební asociace.
Odpovědný je stát

„Za to nemůže pandemie. To je širší problém. Představte si, že ostravské krematorium má poruchu na peci. Těla se v tom případě standardně odvezou do jiného krematoria. A jestli se zpopelní ten samý den nebo za týden, to je jedno,“ myslí si Mangl.
„Každé krematorium musí mít chladicí boxy a problém krematoria v Ostravě je ten, že jeho vedení vědělo, že jsou tam nedostatečné kapacity na ukládání zemřelých, ale neřešilo to,“ uvádí Mangl, podle kterého je problém právě v nepřipravenosti úložných kapacit.

Za plné márnice v nemocnicích je odpovědný stát, říká šéf pohřební asociace

„Moravskoslezský kraj navíc neřešil ani to, že má jen jedno krematorium,“ kritizuje Mangl krajské a komunální politiky. „Ostatní kraje jich mají více. Kromě toho... proč nezapojili privát, soukromý sektor? Vždyť pohřební ústavy si stavějí krematoria z vlastních zdrojů, protože dnes jsou možnosti velmi široké.“

O alarmující situaci v Moravskoslezském kraji se podle Mangla ví už dlouho. „My jsme od roku 2015 dotírali na ministerstvo pro místní rozvoj, aby nejen pohřební ústavy, ale i krematoria musela mít dostatečné kapacity chladicích zařízení pro zemřelé. Ale ministerstvo nám to z původního návrhu vyškrtlo.“

Plné márnice v nemocnicích

„A jaký je důsledek?“ ptá se předseda asociace. „Některé pohřební ústavy mají nedostatečné úložné kapacity. Takže těla nechávají v nemocnicích, kde jsou přeplněné márnice. Oni pak jen přijedou a rovnou zemřelé převezou do krematorií, která jsou zahlcená.“

„Nebožtíky navíc můžete převážet jen ve speciálních vozidlech,“ pokračuje šéf pohřební asociace. „A pokud zesnulé chce někdo převážet v kamionech, které k tomu nejsou určené, tak to je amatérismus. Vždyť ostatní pohřební služby mohou svými vozy nebožtíky rozvézt po celé republice.“

Podle Mangla se v Česku jedná o systémový problém, který současná situace pouze zviditelnila. „Vždyť nemusí jít ani o pandemii. Postihne nás třeba blackout, několik krematorií bude mimo provoz, tak bude problém stejný.“

Ministerstvo pro místní rozvoj podle Mangla v minulosti nenařídilo pohřebním službám, a to přesto, že to samy navrhovaly, aby měla každá minimálně dvě speciální pohřební auta na převoz zemřelých. Zároveň ale zakázalo, aby se těla mohla převážet v kamionech. Proto je podle něj stávající převozní kapacita zejména v Moravskoslezském kraji nedostatečná.

„Ale je pravda, že jsme si telefonovali po krematoriích a na Moravě jsou krematoria vytížená. A nejvíce vytížené je to v Ostravě,“ přiznává nelehkou situaci ve východní části republiky Mangl.

Za vlnu úmrtí může i zanedbaná léčba

A jak z nedůstojné situace ven? „Není nic špatného na tom, když je tělo uloženo ve zkolaudované márnici pro zemřelé nebo v chladicím boxu, byť by to bylo nějaké transportní zařízení, které by ale ta těla nikam nepřeváželo.“

Jaroslav Mangl se zamyslel i nad tím, proč je od podzimu nárůst zemřelých tak výrazný. Podle něj za to nemůže jen covid. „O jarním lockdownu se přestalo léčit a experti říkali, že se nám to na podzim vrátí jako bumerang. A musím těmto expertům dát za pravdu. Navýšila se nám úmrtí lidí, kteří nezemřeli s covidem.“

Koncem loňského roku se objevily informace o tom, jak si lidé stěžují, že jsou jejich pozůstalí, kteří zemřeli na covid-19, pohřbíváni nedůstojně v plastových pytlích. Jaroslav Mangl tuhle skutečnost potvrdil. „Bohužel se to stalo, navíc s požehnáním ministerstva zdravotnictví. Stát a úředníci jsou prostě nekompetentní. Někdo rozhodl od stolu, nikdo se nezeptal na kvalitu těch vaků.“

„Těla se měla pohřbívat dokonce do dvou vaků. Snad ministerstvo pro místní rozvoj dokonce doporučilo, aby se ta těla pohřbívala co nejhlouběji. Ale představte si, co bude s tímto tělem po sto letech ve dvou nerozložitelných vacích. Ale na rovinu vám řeknu, že my jsme tohle nedodržovali.“

Předseda Asociace pohřebních služeb v Rozstřelu hovořil i o tom, jak vypadají během pandemie smuteční obřady, jak pohřebnictví ovlivnila epidemie covidu-19, zda se do pohřebních služeb hlásí dostatečné množství mladých lidí a jestli si Jaroslav Mangl dokáže ve své pohřební profesi najít i veselé a odlehčené chvíle.

X X X

Hamáček: Spalujme jen těla, ne odpad z nemocnic, mrtvé z ciziny nedovážejme

Ústřední krizový štáb doporučil ministerstvu pro místní rozvoj, aby do pondělního jednání vlády připravilo krizové opatření umožňující maximální využití krematorií v době epidemie koronaviru. Ministr vnitra Jan Hamáček řekl, že by opatření mělo obsahovat zákaz dovozu těl ke kremaci ze zahraničí, uvolnění emisních limitů krematorií a omezení spalování v nich jen na lidské pozůstatky.

Hamáček chce zákazy zamezit situaci, kdy by krematoria přestala situaci zvládat. Kromě dovozu těl ke kremaci ze zahraničí by se omezilo spalování i takzvaného anatomicko-patologického odpadu (amputované končetiny, potraty), který primárně spalují nemocnice ve svých spalovnách a nebo na základě domluvy s krematoriem či externí spalovnou nebezpečného odpadu.

Vedle Moravskoslezského kraje se podle Hamáčka mohou k naplnění kapacit v příštích dnech a týdnech na doraz dostat i zařízení v dalších krajích. Nejvíc volných kapacit mají nyní Praha a Liberec, celkově v Česku funguje 27 krematorií. Část z nich, hlavně ta v příhraničí, slouží také ke kremaci zesnulých převážených zejména z Německa a Rakouska, řekl předseda Asociace pohřebních služeb Jaroslav Mangl.

Pracovní skupina Ústředního krizového štábu pro komunikaci s kraji zmapovala aktuální situaci ve všech 27 krematoriích v Česku. Na hranici kapacit jsou Moravskoslezský, Karlovarský, Olomoucký a Zlínský kraj. Hranici se blíží Královéhradecký, Plzeňský a Pardubický kraj. V Moravskoslezském kraji jsou využity mrazicí boxy, v Olomouckém kraji jsou k dispozici boxy připravené k využití.

Hlavní hygienička Jarmila Rážová v pátek uvedla, že u zemřelých s covidem nic nebrání pohřbu do země. Pohřbů do země obecně je ale podle Hamáčka průměrně v Česku 30 za den v porovnání se stovkami prováděných nyní žehem, vždy jde o přání rodiny. I podle Mangla zvlášť v zimě tvoří pohřby do země pouze zlomek počtu žehů.

V rámci štábu v pátek vznikla skupina za účasti hasičů, zástupců ministerstva pro místní rozvoj a zástupců pohřebních služeb, která bude každý den hodnotit kapacity krematorií a organizovat případné převozy těl. Ústřední krizový štáb vydal také pokyn, aby při převozech mohly pomáhat dopravní prostředky hasičů či vojáků. Tři roky stará novela zákona o pohřebnictví uvádí, že k převozům těl mohou být využívány pouze speciální pohřební vozy. „Ústřední krizový štáb vydal pokyn, aby takovéto převozy byly činěny prostředky hasičského sboru nebo armády. Podle našich legislativců to je v pořádku,“ uvedl Hamáček.

Krematoria zatím stíhají, problémový je Moravskoslezský kraj

Kapacita krematorií v Česku je dostatečná, problémem je podle hlavní hygieničky Jarmily Rážové pouze Moravskoslezský kraj, kde bývá kritická situace i mimo covid při výskytu jiných nemocí. Rážová to v pátek uvedla na pravidelné tiskové konferenci o vývoji epidemie koronaviru ministra zdravotnictví Jana Blatného.

V Moravskoslezském kraji má problém s kapacitou ostravské krematorium, region proto požádal o pomoc. Ústřední krizový štáb ve středu avizoval, že bude zorganizován převoz 50 těl z Ostravy do krematoria v jihomoravských Hustopečích. Celkem v České republice funguje 27 krematorií, podle Rážové jde v případě Moravskoslezského kraje o problém provozovatele, který je možné vyřešit spoluprací mezi krematorii.

Nárůst počtu mrtvých někde řeší dvousměnným provozem, ve Zlíně uvažují o třetí směně. Výjimkou je právě Moravskoslezský kraj, kde pohřební služby evidují víc zesnulých, než jsou schopny spálit.
Krematoria se plní, těla se začnou vozit mezi regiony, oznámil Hamáček

Krematorium Ostrava, jediné v Moravskoslezském kraji a největší v Česku, zpopelňovalo měsíčně v průměru 950 až 970 zesnulých, v posledních měsících je to o 60 procent víc. Kvůli skladování zvýšeného počtu zesnulých krematorium už v listopadu přistavělo dodatečné chladicí zařízení a nyní přidalo dva mrazicí kontejnery.

V Česku zemřelo do konce listopadu více lidí, než je běžné za celý rok. Podle údajů Českého statistického úřadu zemřelo do konce listopadu 114 781 lidí. Za 11 měsíců roku počet úmrtí překonal i celý rok 2015, který byl s více než 113 000 mrtvými za posledních deset let rekordní. V letech 2018 a 2019 bylo mrtvých přes 112 000. Důvody nárůstu úmrtnosti statistiky neuvádějí, pravděpodobně k němu ale přispěla epidemie nemoci covid-19. Do konce roku si covid v Česku vyžádal 11 795 obětí. K pátku statistika stoupla na 12 800 zemřelých od začátku epidemie.

X X X

Nemocnice melou z posledního. Proti covidu jim pomůže dalších 200 vojáků

Do nemocnic a sociálních zařízení armáda v pátek poslala dalších 200 vojáků, budou pomáhat zvládat krizi kolem nákazy koronaviru. Celkově tak má armáda nasazeno 850 vojáků ve 120 zařízeních a místech. Vojáci pomáhají také ve čtyřech call centrech obvolávat potenciálně nakažené, tvoří odběrové týmy a pomáhají s chytrou karanténou.

Ke čtvrtku měla armáda 650 vojáků ve 101 zařízeních a místech, od dnešního dne jich je podle mluvčí generálního štábu Magdaleny Dvořákové 850 na 120 místech. Nárůst souvisí s růstem počtu lidí nakažených koronavirem a se vzrůstajícím zatížením nemocnic.

K pondělí podle Dvořákové armáda evidovala 30 žádostí o pomoc. Většinou měli žadatelé zájem o poskytnutí vojáků, kteří prošli rozšířeným kurzem první pomoci, ve třech případech jim stačili vojáci, kteří by zajistili pomocné práce v domovech se sociální službou. Vojáci s rozšířeným kurzem první pomoci budou podle mluvčí pomáhat odběrovým centrům antigenního testování.

Do počtu nasazených armáda počítá 200 vojáků, kteří ve čtyřech call centrech pomáhají krajským hygienickým stanicím obvolávat kontakty nakažených lidí. Dalších 56 vojáků pracuje ve 28 mobilních odběrových týmech, které odebírají vzorky pro testování na koronavirus, a 30 vojáků pracuje v centrálním řídícím týmu.

Nejdéle pomáhá armáda v Praze

Podle Dvořákové nejdéle armáda pomáhá pražské záchranné službě, u které slouží od loňského října pět vojáků. Nejvíce jich je nasazeno v Ústřední vojenské nemocnici v Praze Střešovicích, a to 50. Armáda k dnešnímu dni působí ve všech krajích, nejvíce pomáhá Moravskoslezskému kraji, kde je ve 12 zařízeních. Nejméně vojáků je nasazeno v Pardubickém kraji, kde jsou v jednom zařízení.

Podle aktuálně využívaných nařízení vlády a nařízení samotné armády může být nasazeno celkem až 1 200 vojáků. Od poloviny března loňského roku také platí nařízení vlády, které umožňuje vyslat až 4 096 vojáků k plnění úkolů policie. Toto nařízení ale není podle Dvořákové v současné době využíváno.

Polní nemocnice v Letňanech bude v pohotovosti až do února 2021

Vojáci by také z velké části dostali na starosti zajištění provozu polní nemocnice v Letňanech, která by byla spuštěna v případě nedostatku volných míst v běžných nemocnicích. O její aktivaci zatím nebylo rozhodnuto, armáda ale ve čtvrtek vyzkoušela její funkčnost. Povolaní vojáci byli otestováni na koronavirus, byli očkováni a poté vyzkoušeli vybavení, které je v nemocnici připravené.

X X X

Mníšek pod Brdy obklíčí myslivci, středočeská města stále trápí divočáci

Plán projít se v sobotu 9. ledna směrem na Malou Svatou Horu by měli obyvatelé Mníšku pod Brdy raději odložit na jindy. V těchto místech totiž budou myslivci lovit přemnožená divoká prasata. Podbrdské město trápí už řadu let, bojují s nimi i v Kladně nebo v Českém Brodě. Radnice spolupracuje se dvěma mysliveckými spolky na regulaci prasat, která pronikají až do centra, na soukromé zahrady a křižují místní komunikace. Další odstřely budou následovat.

Divočákům se daří. Pomáhá jim koronavirus, který myslivcům komplikuje hony

„Situaci komplikuje fakt, že v přírodě se v okolí města pohybuje v době pandemie koronaviru, kdy je vše zavřené, velké množství lidí. A prasata se nyní také hodně zdržují v lesích, kde mají dostatek potravy,“ poznamenala starostka Magdaléna Davis.

Na odstřel a odstraňování škod po divočácích Mníšek ročně vynaloží desítky tisíc korun.

Také kladenský magistrát se dlouhodobě snaží ve spolupráci s mysliveckými spolky zabránit pronikání divokých prasat do zastavěného území. Přemnožená zvěř se pohybuje zejména na sídlišti v ulici Vojtěcha Lanny a v přilehlém Ostroveckém údolí. Prasata sem přicházejí z blízkých lesů, v údolí mají spoustu míst, kde se mohou ukrývat, a u kontejnerům na odpad pak nacházejí dostatek potravy.

Divočák ohrožoval lidi v širším centru Prahy, policisté ho zastřelili

„Už v roce 2018 jsme pověřili myslivce lovem na vybraných městských plochách i soukromých pozemcích na haldě u hřbitova. Snížit počty zvířat je ale problematické a nebezpečné. Prase divoké je loveno kulovou zbraní. Lovec proto musí postupovat velmi obezřetně,“ vysvětlil vedoucí odboru životního prostředí Radovan Víta.

V roce 2018 myslivci na území Kladna zastřelili 16 divokých prasat, o rok později 10, loni 23. Vytlačit divočáky z města by měla i další opatření – omezení přístupu k potravě nebo jejich opakované rušení v porostech keřů v Ostroveckém údolí.
Ne všichni obyvatelé však lov podporují. „V předjaří někdo zmařil naháňku, které se v lese u Kladna zúčastnilo 55 lovců. Lidé se o ní dozvěděli na sociálních sítích, les před honem proběhli a veškerou zvěř vyplašili. Prasata se pak do týdne vrátila a zryla velké plochy zeleně poblíž centra města,“ popsal fiasko Radovan Víta.

Rány z pušek už Brodem neduní

Myslivci se několikrát objevili i v centru Českého Brodu. Důvodem nebyla černá zvěř, ale tisícová hejna zdivočelých holubů. Naposledy zde však rány za velké mediální pozornosti a protestů ochránců zvířat duněly počátkem roku 2019.
„Loňskou a letošní zimu už problém s holuby není tak velký, abychom museli postupovat stejně radikálně. I když je jich tu stále dost,“ řekl MF DNES místostarosta Tomáš Klinecký. Důvodem zlepšení situace může být podle něho přemístění provozu výkupu zemědělských produktů z města. Areál totiž byl pro ptáky zdrojem potravy.

Českobrodská radnice se snaží snížit počty holubů i jinak. K dispozici má plašiče imitující zvuky lovících dravců. Ty ale problém neřeší, pouze ho přesunují do jiných lokalit. Podle vedoucího odboru životního prostředí a zemědělství českobrodské radnice Rostislava Vodičky bylo minulou zimu několik desítek holubů odchyceno do klecí specializovanou firmou.

„Velké hejno se v Českém Brodu objevilo naposledy v listopadu 2020, ale po pár dnech odletělo. Asi je mírnější zima, holubi nacházejí potravu jinde a nehledají útočiště na vyhřátých střechách domů,“ konstatoval Vodička.
Holubi „zlobí“ i jinde, třeba v Kutné Hoře, kde je mnoho historických památek. „Úklid trusu vyjde město na desítky tisíc ročně,“ uvedl Milan Šesták z kutnohorského městského úřadu. Kralupy nad Vltavou pak mají k odchytu holubů nasmlouvanou firmu.

Odchycení ptáci putují do zoologické zahrady nebo záchranné stanice Čabárna na Kladensku, kde se stávají potravou pro jiná zvířata. Odstřely holubů město neplánuje. „Nejvíce jich je v budově bývalého pivovaru. Přispívají k tomu i někteří občané, kteří je krmí,“ konstatoval Jan Kobera z odboru životního prostředí kralupské radnice.
Potíže dělá i bobr a králíci

Desítky tisíc korun stojí každý rok odstraňování holubího trusu také příbramskou radnici. Vzhledem k sídlištní zástavbě se tu spoléhají hlavně na odchyt do klecí. „Kde je to možné, provádí specializovaná firma odstřel vzduchovkou,“ doplnila mluvčí radnice Eva Švehlová.

Jiné zvíře škodí na porostech v Rakovníku. Je jím bobr. Ten však patří mezi chráněné živočichy. „Vyskytuje se na Lišanském potoce,“ sdělila mluvčí města Kateřina Hradilová. Kromě problému s holuby, zejména u autobusového nádraží a fotbalového stadionu, sužuje obyvatele Mladé Boleslavi kolonie divokých králíků. Patří mezi jednu z největších v republice.

„V posledních měsících ale králíky napadla epidemie myxomatózy. Kvůli tomu hromadně hynou a město má zvýšené náklady na jejich odklízení. Denně to v době kulminace nemoci bylo až šest desítek těl. Náklady na jejich odvoz do kafilerie ale ještě spočteny nemáme,“ uvedla mluvčí města Šárka Charousková.

X X X

Trump už sesazen nebude. Jeho hnutí ale neskončí, říká velvyslanec Kmoníček

Situace ve Spojených státech se po středečním vniknutí demonstrantů do budovy Kapitolu sice uklidnila, ale stále je napjatá. Podle velvyslance v USA Hynka Kmoníčka situaci nezvládly především policejní složky. Soudí, že Trump sesazen nebude. Jeho hnutí ale bude pokračovat, řekl v pořadu 360° Pavlíny Wolfové na CNN Prima NEWS.

Aktuálně jsou ulice hlavního města USA Washingtonu, D. C., výrazně klidnější než ve středu. „Situace se výrazně uklidnila. Je tu mnohem větší přítomnost policejních jednotek. Ty se po včerejšku poučily a demonstrují připravenost,“ popsal Kmoníček.

Právě policisté, kteří dav podcenili, nesou podle českého velvyslance v USA vinu na tom, že se demonstrace příznivců Donalda Trumpa zvrhla v násilnosti, při nichž se protestující dostali do budovy Kapitolu, kde také rabovali.
„Bylo to nezvládnuté z pohledu policejní logistiky,“ řekl velvyslanec s tím, že se neočekávalo, že nejhlasitější část Trumpových příznivců, která je dle jeho slov poměrně extremistická, přemůže ochranku a policii v Kapitolu.

Končícímu americkému prezidentovi se podle Kmoníčka sice podařilo prosadit USA v zahraničních médiích jako nejviditelnější zemi, ale ne příliš hezkým způsobem. „Ta společnost je tak rozdělená, jak volby ukázaly. I když definitivně, v oblasti politických možností, skončila Trumpova administrativa, neskončí tím Trumpovo hnutí,“ doplnil Kmoníček.
Biden bude pod tlakem levice, myslí si Kmoníček

Demokraté kromě prezidentských voleb zvítězili i v těch senátních. Díky zisku dvou křesel z Georgie se vyrovná počet demokratů a republikánů v Senátu, přičemž 101. hlas dostává viceprezident. Tuto funkci bude již od 20. ledna vykonávat Bidenova demokratická sekundantka Kamala Harrisová.

Po vpádu Trumpových příznivců do Kapitolu jsou čtyři mrtví a desítky zatčených

Podle Kmoníčka však není Bidenova pozice nijak záviděníhodná. Nastupujícího prezidenta totiž popsal jako typického středového demokrata, který nyní bude pod tlakem levicové části Demokratické strany. „Biden tak nebude mít možnost říkat: ‚Já bych to udělal, ale republikáni mi to zarazili.’ Teď je obnaženější té své revolučnější základně,“ vysvětlil Kmoníček.

Český velvyslanec si zároveň nemyslí, že by se v USA uplatnil 25. dodatek ústavy. Podle ní by viceprezident, kterým je nyní Mike Pence, mohl převzít Trumpovy pravomoce, ale pouze v případě, že by souhlasilo osm z 15 ministrů prezidentovy administrativy. Kmoníček však říká, že tento krok, ke kterému nyní vyzývají demokraté, je pouze symbolický a vzhledem k tomu, že za 13 dní Trumpovi končí mandát, se asi ani nedá stihnout.

Trump neodejde na odpočinek, říká historik

Že k aplikaci 25. dodatku nedojde, soudí i historik Jan Koura. Stejně tak podle něj nedopadne ani možnost takzvaného impeachmentu, což je další nástroj pro odstranění prezidenta z funkce. „Je to opět proces odvolání daný ústavou. Zatím proběhl pouze třikrát: u Trumpa, Andrewa Johnsona a Billa Clintona,“ zmínil Koura s tím, že Trump již jeden impeachment vyhrál a podobně dopadli i Johnson s Clintonem.

Ostudné a šokující. Světoví lídři i tisk odsuzují události ve Washingtonu

I Koura předpokládá, že Trump bude stále výrazně promlouvat do veřejného dění. „Těžko předpokládat, že by odešel do důchodu. Pokud by se znovu zapojoval do politiky nebo by znovu kandidoval, bylo by to bezprecedentní, protože američtí prezidenti běžně chodí na odpočinek,“ řekl historik.

Podle něj tak bude Trump i nadále rozdmýchávat pochybnosti ohledně nedávných prezidentských voleb, o nichž prohlašuje, že je Biden nevyhrál, protože byly ovlivněny podvody. „Cítí obrovskou sílu a nebude se jí chtít vzdát. Bude rozdmýchávat pochybnosti o volbách a bude pokračovat v hnutí trumpismu,“ dodal Koura.

Historik v pořadu dodal, že část Trumpových příznivců, stejně jako končící prezident, ani nadále nebude uznávat výsledky voleb. Podle Koury je tak velmi pravděpodobné, že znovu dojde k demonstracím, které přerostou v násilí.

X X X

Londýnský starosta vyhlásil stav ohrožení. Nemocnicím ve městě hrozí kolaps

Londýnský starosta Sadiq Khan v pátek kvůli nepříznivé epidemické situaci vyhlásil stav ohrožení. Nemocnicím v britském hlavním městě podle něj hrozí kolaps, pokud se lidé nebudou chovat zodpovědně.

„Vyhlásil jsem v Londýně stav ohrožení, neboť nebezpečí, které představuje virus pro naše město, dosáhlo kritického bodu. Každý jeden z třiceti Londýňanů má nyní covid-19. Pokud okamžitě nezasáhneme, náš systém veřejného zdravotnictví bude zahlcen a zemřou další lidé,“ uvedl Khan na Twitteru.

Šíření koronaviru je podle něj v současnosti „mimo kontrolu“. Londýňany proto starosta vyzval, aby nevycházeli z domovů, pokud to není zcela nezbytné. Podle stanice BBC byl stav ohrožení vyhlášen v britském hlavním městě dosud třikrát. Při požáru věžového domu Grenfell Tower a během teroristických útoků na londýnských mostech Westminster Bridge a London Bridge. Všechny tři incidenty se odehrály v roce 2017.

V londýnských nemocnicích leží momentálně 7 000 pacientů s covidem-19, což představuje 35procentní nárůst v porovnání s předchozím vrcholem epidemie, řekl Khan. Úřady již ve čtvrtek uvedly, že přibližně polovina všech hospitalizovaných pacientů v Londýně má covid-19.

Sanitky v hlavním městě nestačí svážet pacienty. Záchranná služba podle Khana každým dnem řeší 8 000 žádostí o pomoc, běžně je to 5 500. V pondělí čekalo v jednu chvíli na záchranku 700 pacientů, žádná pro ně ale nebyla k dispozici. V úterý museli lidé, kteří požádali o pomoc kvůli přímému ohrožení života, čekat na záchranku v průměru 70 minut. Až půl hodiny obvykle trvá, než jsou nemocnice schopny přijmout dovezené pacienty. V rámci nouzových opatření se podle BBC sto vybraných hasičů ujme role řidiče ambulantního vozu.

Počty nakažených koronavirem v Británii strmě stoupají od závěru minulého roku, kdy byla na jihu Anglie zaznamenána nakažlivější mutace viru SARS-CoV-2. Britský ministr zdravotnictví ve čtvrtek uvedl, že vláda se kvůli nárůstu pacientů v metropoli připravuje na možný kolaps tamního zdravotnictví. Do stavu pohotovosti byla opět uvedena polní nemocnice státního systému veřejného zdravotnictví, která pacientům sloužila už na jaře.

X X X

Kdo je p*del světa teď? Afrika se po vpádu do Kapitolu posmívá Američanům

Jako bumerang se americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi vrací jeho tři roky stará slova. V lednu 2018 označil africké státy za „p*dele světa“ s tím, že imigranty z těchto zemí Spojené státy nepotřebují. Po středečním nájezdu Trumpových fanoušků na sídlo Kongresu si Afričané na urážky vzpomněli. A užívají si, kam demokracie v Americe klesla – na jejich úroveň. Nebo možná ještě níž.

„Ničí politické ambice nestojí za krev občanů, nikde na světě. Znovu zdůrazňuji, že je lepší přijít o moc a získat tak mír, než získat moc za cenu ztráty míru. Lídr se nesmí ohlížet jen na své zájmy, ale i na zájmy a dobro společnosti. Nikdy není pozdě odmítnout jed a podat sérum míru,“ uštědřil Trumpovi lekci nigerijský exprezident Goodluck Jonathan.

Amerického prezidenta přímo nejmenoval, svůj facebookový status však napsal jen pár hodin poté, co rozzuřený dav Trumpových věrných vpadl do Kapitolu a přerušil oficiální stvrzení výsledků listopadových voleb, které končící šéf Bílého domu prohrál.

„Je nutné říct, že nejvyšším účelem vůdcovství je spojit lidi, i ty, kteří nesdílejí tvou filozofii. A na to nepotřebuješ žádnou funkci. Jediné, čeho musíš dosáhnout, je svědomí,“ dodal Jonathan.

„...a já jsem si myslela, že u nás je bezpráví,“ napsala jistá Nigerijka:

Sám Jonathan je vzácným příkladem afrického vládce, který před šesti lety uznal volební porážku, zavolal svému nástupci a pogratuloval mu. U afrických politiků je obvyklejší cestou nechtěný výsledek hlasování odmítnout, pohnat k soudu, vyvolat násilnosti či rovnou puč.

Trump, který svou prohru na rovinu stále neuznal, by tak mohl být naším lídrem, dělají si Afričané legraci. „Trump by si měl sundat roušku a říct nám, ze které africké země pochází,“ napsal údajně jeden z uživatelů Twitteru ze Zambie.

Podle německé stanice Deutsche Welle i v Nigérii, Jihoafrické republice či Keni začal už ve středu trendovat hashtag Trump a mnozí si neodpustili žerty na účet Trumpa i Američanů. A často je napadl stejný vtip: „Kdo je p*del světa teď, Donalde?“
Odkazují tak na Trumpův výrok z ledna 2018. V diskusi se senátory tehdy prezident v Bílém použil právě tento vulgární výraz. „Proč sem necháváme všechny ty lidi z p*delí světa přicházet?“ řekl podle médií na téma imigrace z Afriky či Haiti.

Trump tento výrok popřel, „přišitý“ už mu nicméně zůstal a naštval obyvatele i lídry afrických zemí. Čtyřiapadesát velvyslanců zastoupených v OSN pak po prezidentovi požadovalo oficiální omluvu. O tři roky později si tak Afričané mohou střílet z toho, kam se jejich demokracie posunula, byť sami na tom dodnes rozhodně nejsou lépe.

„To ve Spojených státech neexistují bezpečnostní složky?“ diví se zase Romanus Msigala z Tanzanie lehkosti, s jakou se směsice extremistů, příznivců konspirací a Trumpových fanoušků vlámala do jedné z nejdůležitějších institucí v USA.
Nigérie vs USA:

Na středeční chaos zareagovala se značným zpožděním přivolaná Národní garda. Jejím mluvčím je přitom přistěhovalec ze Zimbabwe Tinashe T. Machona. Ani to Afričanům neušlo. „Lidi, nedělám si legraci. Zimbabwan musí Američanům uklidit ten nepořádek,“ píše uživatel s přezdívkou Mmatigari.

„Horká novinka, Zimbabwe sleduje vývoj v USA a zváží uvalení sankcí,“ dělají si lidé legraci na Twitteru:

S potěšením incident v americké metropoli sledovali nejen v Africe. Nepokoje nyní proti Spojeným státům mohou využít diktátoři a autoritářské vlády z celého světa. Řada ruských politiků například usoudila, že Američané ztratili veškeré právo poučovat o demokracii jiné země. Demokracie v USA podle Moskvy „kulhá na obě nohy“ a chování Trumpa ohledně odmítání výsledků voleb označili za jasnou známku jejího úpadku.

„Svátek demokracie skončil. Bohužel spadl na dno, a to říkám bez náznaku škodolibosti. Amerika ztratila směr a nemá tedy právo ho udávat, a tím spíše jej druhým vnucovat,“ napsal na Facebooku předseda zahraničního výboru horní komory ruského parlamentu Konstantin Kosačov.

Vládce autonomního Čečenska Ramzan Kadyrov zase Trumpovi poradil, aby dodržoval lidská práva. Kdyby prý šéf Bílého domu respektoval demokracii, Facebook by mu nikdy nezablokoval účet. Kadyrov a Trump podle Čečence mají alespoň toto společné, i on totiž zažil zákaz sociálních sítí.

X X X

Zemřel trampský písničkář Antonín Linhart, zakladatel skupiny Pacifik

Ve věku osmdesáti let v pátek zemřel Antonín (Tony) Linhart, folkový a trampský kytarista, zpěvák a písničkář, zakladatel skupiny Pacifik. Zprávu o jeho úmrtí oznámilo Country Radio, kde Linhart působil jako rozhlasový moderátor. Ve věku osmdesáti let zemřel Antonín (Tony) Linhart, folkový a trampský kytarista, zpěvák a písničkář, zakladatel skupiny Pacifik. Na snímku z 2. června 2011 při koncertu Pacifiku na hudebním festivalu Porta v Ústí nad Labem. (8. ledna 2021) | foto: ČTK

„Poslouchejte dnes hodinku, kterou věnujeme Toníkovi a jeho skupině Pacifik. Dále pak v pondělí 11. ledna polední siestu a v úterý 12. ledna Toníkův pořad Ozvěny osadních ohňů, který již bohužel bude bez tohoto největšího trampského barda,“ píše se na stránkách rádia.

Známý český písničkář trampských, folkových a countryových písní patřil spolu s bratry Wabim a Mikim Ryvolovými, Kapitánem Kidem nebo Honzou Vyčítalem ke generaci tvůrců a interpretů tradiční trampské písně. Jejich nahrávky, které se jen těžko prosazovaly od poloviny 60. let do nahrávacích studií Československého rozhlasu, se šířily díky zpěvníčkům otiskovaným v časopise Mladý svět a na festivalu Porta.

Linhart se narodil 3. dubna 1940 a vztah k folkové hudbě získal v trampských osadách v Pikovicích, při vojenské službě v Českých Budějovicích a během potlachů při táborových ohních. „Úplně na začátku asi bylo nábožné poslouchání těch starších, kteří to s nástroji a s hlasem uměli. Když třeba hrál Láďa Hochmann ze Ztracenky, dělalo se mi jako teenagerovi blahem až mdlo. A pak přišly vlastní nesmělé pokusy, na chatě na Kocábě, když jsem na překližkové kytaře za stovku zkoušel brnkat první akordy,“ uvedl před lety v rozhovoru pro Deník.

Jako autor složil asi 150 písní, vesměs hudbu, text i aranžmá. Za svoje písně Poraněný koleno a Velká vlaková loupež získal v roce 1974 autorské ocenění v celostátním kole festivalu Porta. Téměř půl století vedl svou skupinu Pacifik. „Psal se rok 1971 a základ Pacifiku byl vlastně z osady Mantrap a z folkové skupiny Drnkači. Kromě mojí maličkosti manželé Helena a Vašek Maršálkovi s basistou Jirkou Ciprem a zpěvačkou Hanou Veselou – později Sýkorovou. Hned jsme zabodovali na Portě v Karviné – na druhém místě, rok nato už vavříny jak v interpretační, tak v autorské Portě, ve které jsme uspěli i v dalším roce,“ vzpomínal Linhart.

Mezi jeho nejznámější skladby patří Velrybářská výprava, Zlatý údolí, Stovky vlaků nebo Tulácké blues. Je také autorem zpěvníků trampské hudby a trampských kuchařských knih. Pražský rodák je v muzikantském světě známý také díky třináctidílnému seriálu Zvláštní znamení touha o historii trampingu.

X X X

Zemřel Ivo Niederle, hrál v Panu Tau i 30 případech majora Zemana

V 91 letech zemřel herec Ivo Niederle, který stál před kamerou poprvé před sedmdesáti lety v dramatu Past a naposled v roli dědečka v roce 2016 v Zlodějích zelených koní. Zprávu pro iDNES.cz potvrdil hercův kolega a přítel Ondřej Vetchý.

Většinu svého jevištního života strávil Niederle v Městských divadlech pražských, kde podobně jako před kamerou hrával převážně vedlejší, ale výrazné figurky v tragikomické tónině.

Na filmovém plátně se objevil třeba v titulech Kočár do Vídně, Jak se krade milion, Brácha za všechny peníze, Dostih, Pěsti ve tmě nebo Kamarád do deště, díky znalosti jazyků často pracoval pro zahraniční produkce včetně snímku xXx.
Z obrazovky si jej diváci vybaví z příběhu Pěnička a Paraplíčko, ze 30 případů majora Zemana, jako policistu v Panu Tau, lékaře ze Života na zámku nebo soudce ze Zdivočelé země.

O svém hereckém i soukromém životě, pozdně získaném lékařském titulu, emigraci dvou dcer, tragické smrti třetí dcery i ztrátě své manželky vyprávěl Ivo Niederle v pořadu ČT 13. komnata.