iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

V kapitolu USA se střílelo, Babiš jedná jako hráč kasina

Zkušení odborníci, lékaři, tvrdí, že nakažených covidem bude v ČR i jinde ve světě méně až začne být teplo, tedy z jara a v létě, protože tento vir prý takové počasí nesnáší. O tom všem by právě měli častěji hovořit odborníci, kteří už mají jisté zkušenosti a současně znají i chod a organizaci nemocnic. Proto Babiš by se měl víc radit s řediteli nemocnit, nikoliv spoléhat na Blatného.

Babiš v tomto směru se chová a jedná, jako začátečník kasina, který se to učí a myslí, že mu to náhodou vyjde a něco vyhraje. Tak to zkouší i s Blatným, který vůbec nezná, co je řízení nemocnic, co to vyžaduje a podobně. Blatný už přiznává, že bude rád, až funkci ministra opustí. Proto ani nemá žádné nápady a nové návrhy na opatření, než bude většina lidí zočkována. A to bude ještě pěkně dlouho trvat.

X X X

Vysoké počty nově pozitivních jsou podle ministra zdravotnictví Jana Blatného odrazem masivního setkávání o Vánocích. Řekl to na jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví. Blatný na čtvrtečním jednání vlády navrhne ponechat zavřené skiareály a nerozvolňovat opatření. Původně avizoval, že opatření budou platit jen do 10. ledna.

Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška lze očekávat až 19 000 nakažených denně. Změnu k lepšímu čeká Dušek nejdříve po 10. lednu, kdy se podle něho projeví opatření přijatá po Vánocích.

Francouzská vláda čelí v posledních dnech sílící kritice za pomalý postup očkování proti covidu-19 v zemi. Tiskový mluvčí vlády Gabriel Attal dnes oznámil, že do dvou týdnů vznikne ve Francii 500 očkovacích center, aktuálně jich je přibližně stovka. Francie také v úterý změnila očkovací strategii, vakcínu vedle lidí v domech s pečovatelskou službou nabízí i dalším skupinám, napsala AFP.

Vysoké počty nově nakažených jsou podle Duška způsobeny nejen komunitním šířením epidemie. Dalším důvodem je podle něj dobrovolné antigenní testování, díky němuž se daří odhalit zhruba čtvrtinu nových případů denně. „Dnes by bez nich bylo asi 12 000 pozitivních, ne 17 200,“ dodal. Roste podle něj podíl seniorů mezi nakaženými, lidé nad 65 let mají až třetinové riziko, že kvůli covidu-19 skončí v nemocnici.

Sociolog Daniel Prokop na Twitteru napsal, že před Vánoci kontakty stagnovaly a podle předběžných dat z průzkumů o svátcích díky omezení práce silně poklesly. „Kdybychom před svátky nerozvolnili a fungovala chytrá karanténa, mohlo to epidemii i utlumit. Takto se asi přenesla do rodin,“ uvedl Prokop.

Antigenních testů se provádí v posledních dnech zhruba stejně jako standardních testů PCR. Protože na ně chodí většinou lidé bez příznaků, zatímco na PCR chodí lidé poslaní lékařem či hygienou, zachycují často bezpříznakové přenašeče nemoci.
Úterní nárůst počtu případů covidu-19 v ČR byl doposud nejvyšší. Přibylo 17 278 nakažených, což je o skoro pět tisíc více než v pondělí. Počet lidí, kteří se aktuálně s nákazou potýkají, je nejvyšší v historii. Skóre PES zůstává v pátém stupni.

Celkově se nyní s covidem-19 potýká 126 348 lidí, jedná se o nejvyšší počet aktivních případů v historii Česka. Celkem 7 001 z nich vyžaduje hospitalizaci. Hospitalizovaných od pondělí mírně ubylo. Z nákazy se již vyléčilo 638 183 lidí, podlehlo 12 436.

X X X

V KAPITOLU USA SE STŘÍLELO, TRUMPOVI LIDÉ VTRHLI DO BUDOVY

Při středečním zasedání obou komor Kongresu, které měly potvrdit vítězství Joea Bidena v prezidentských volbách, se před budovou Kapitolu střetly stovky lidí s policií. Příznivci prezidenta Donalda Trumpa vnikli i dovnitř, jednání bylo přerušeno. Policie použila slzný plyn a místo evakuovala. Podle svědectví se ozývala i střelba a jedna žena byla postřelena.
Podle televize CNN je žena nyní ve vážném stavu po zásahu do hrudníku. Momentálně je v péči lékařů.
Potyčky přišly jen asi dvě hodiny poté, co ke svým příznivcům ve Washingtonu promluvil prezident Trump. Z pódia před Bílým domem řekl, že nikdy neuzná svou porážku a vyzýval svého viceprezidenta Mikea Pence k narušení jednání v Kongresu.

Po eskalaci situace Trump vyzval na Twitteru k upokojení protestů. Později se připojil i Pence. „Násilí musí okamžitě přestat,“ uvedl a narozdíl od Trumpa protestující vyzval, aby budovu opustili.Ministerstvo obrany prý odmítlo na místo vyslat Národní gardu, po níž volaly některé úřady. Podle představitelů státu Virginie však dorazí tamní Národní armáda a dalších 200 policistů.

Podle záběrů amerických médií demonstranti ovládli rozsáhlé schodiště vedoucí ke Kapitolu a dva balkony před budovou. Policie použila při střetu slzný plyn, i tak se jí však nepodařilo rozezlený dav zastavit. Reportérka stanice PBS uvedla, že se do budovy dostalo nejméně několik desítek lidí, kteří mávali protrumpovskými vlajkami.

Lidé přítomní v hlavní hale informovali o řadě incidentů dokreslujících tamní chaos. Na jednom z videí je patrné, jak policie zabarikádovala vchod a stráží ho se zbraněmi v rukou. Ozvala se nakonec i střelba, televize Fox hovořila o jednom postřeleném, kterému poskytovali první pomoc.

Další svědek sdílel fotografii, na níž jeden z protestujících sedí na židli předsedajícího v jedné z hal, podle svědka křičel: „Trump tyhle volby vyhrál!“ Dále videa například zachycují, jak muž rozbíjí okno židlí, aby se dostal do budovy.
Podle agentury Reuters policie vyzvala účastníky zasedání, aby byli připraveni si nasadit plynové masky. Viceprezidenta Pence, který jednání předsedal, evakuovala na bezpečnější místo. Mezi potvrzenými evakuovanými je také budoucí viceprezidentka Kamala Harrisová či předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová.

Starostka Washingtonu vyhlásila zákaz vycházení v reakci na nepokoje u Kapitolu. Začne platit od 18:00 místního času (půlnoc SEČ) v celém městě.

Zasedání Kongresu začalo zhruba ve 13:00 washingtonského času (19:00 SEČ). Skupina republikánů podala podle očekávání první z námitek k součtu hlasů volitelů v prezidentských volbách, a to hned u třetího projednávaného státu, kterým je Arizona.

Trump ve středu v hlavním městě vystoupil před tisícovkami svých podporovatelů, mezi nimiž byla podle amerických médií řada příznivců krajně pravicových skupin. „Naše země toho měla už dost. Nemůžete uznat porážku, když jde o krádež,“ řekl prezident a znovu opakoval tvrzení o volebních podvodech. Všechny stížnosti jeho týmu však odmítly soudy a nepodpořili je ani volební činitelé v jednotlivých státech.

Washington povolal na demonstrace národní gardu, vůdce Proud Boys je v cele

Na mítinku Trump také znovu útočil na média a technologické společnosti provozující sociální sítě, které označil za nepřátele státu a největší nebezpečí pro americkou demokracii. Kritice neušli ani někteří republikáni, kteří v posledních týdnech odmítli prezidenta dále podporovat ve snaze zvrátit výsledek voleb.

Prezident tlačil na Pence, aby při středeční schůzi odmítl oficiálně prohlásit Bidena příštím prezidentem po sečtení hlasů volitelů, což je povinnost, kterou mu ukládá ústava. Podle expertů však viceprezident nemá právo v tento moment do voleb zasahovat. Pence jednání předsedá.

V prohlášení krátce před začátkem společné schůze viceprezident uvedl, že nemá pravomoc jednostranně rozhodnout o tom, jaké výsledky by se měly ve finálním součtu ponechat, a jaké vyřadit.

Už v úterý rovněž údajně Trumpovi sám řekl, že zablokování nepovažuje za možné. S odvoláním na nejmenované osoby obeznámené s obsahem rozhovoru to napsal deník The New York Times (NYT). Trump informaci odmítl jako „fake news“ a ve středu na Twitteru Pence vyzval, aby hlasy tzv. volitelů „poslal zpátky státům“.

V reakci na článek NYT Trump uvedl, že Pence „nikdy neřekl“, že nemá právo zasáhnout do výsledků. „Náš viceprezident má podle ústavy Spojených států několik možností,“ stojí v prohlášení. Sám Pence se k věci v úterý večer nevyjádřil. Podle informací webu Politico Trumpovi řekl, že se bude řídit zavedenými postupy.

Republikáni ohlásili stížnosti proti volebním výsledkům až ze šesti států a konečné potvrzení Bidenova vítězství by tak mohlo přijít pozdě večer nebo až ve čtvrtek. Pokud vznesou námitku proti volitelským hlasům určitého státu zástupci z obou komor Kongresu, musí o věci obě komory samostatně jednat a hlasovat. Tento postup by se při každém protestu splňujícím výše uvedenou podmínku opakoval.

Vzhledem k hlasovací matematice jsou avizované námitky odsouzeny k neúspěchu. Naposledy se v Kongresu námitka proti výsledku v jistém státě projednávala po volbách roku 2004, přičemž to podle AP bylo teprve podruhé, co na takový vývoj došlo.

X X X

Je to výsledek polarizace společnosti. Dění v USA zděsilo i české politiky

Násilnosti ve washingtonském Kapitolu nejsou dobrým příkladem pro země usilující o demokracii, uvedl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Ukazuje se, kam vedou snahy o polarizaci společnosti, míní ministr vnitra a šéf sociálních demokratů Jan Hamáček. Podle zástupců sněmovní opozice je dění v USA výsledkem rozdělování společnosti a rezignace na čest a slušnost.

Američtí zákonodárci projednávali potvrzení výsledku prezidentských voleb, v nichž republikánský obhájce funkce Trump prohrál s kandidátem demokratů Joem Bidenem. Schůze obou komor Kongresu musela být přerušena poté, co do budovy vnikli Trumpovi příznivci. Několik lidí bylo zraněno, jedna žena postřelena. Biden situaci v Kapitolu odsoudil jako bezprecedentní útok na demokracii, Trump nakonec vyzval protestující, aby šli domů. Ve Washingtonu byl vyhlášen zákaz vycházení.

Emoce, které provázejí prezidentské volby v USA, dávaly tušit, že zasedání se neuskuteční jen tak, uvedl Petříček. „Rabování a násilnosti v americkém Senátu nejsou dobrým příkladem pro země, kde demokracie tvrdě bojuje o své místo na slunci,“ napsal.

Rabování a násilnosti v americkém Senátu nejsou dobrým příkladem pro země, kde demokracie tvrdě bojuje o své místo na slunci. Emoce, které provázejí prezidentské volby v USA, dávaly tušit, že dnešní zasedání neproběhne jen tak. Kde byla policie a ochranka Senátu...?

Podle Hamáčka jsou scény z Kapitolu šokující. „Ukazují, kam až vede politika eskalace napětí ve společnosti, snaha o polarizaci a naprostá neochota přijmout výsledek demokratických voleb,“ uvedl na Twitteru. Vyslovil naději, že bezpečnostním jednotkám se velmi rychle podaří obnovit pořádek.

Scény z Kapitolu jsou šokující. Ukazují, kam až vede politika eskalace napětí ve společnosti, snaha o polarizaci a naprostá neochota přijmout výsledek demokratických voleb. Doufám, že se bezpečnostním jednotkám velmi rychle podaří obnovit pořádek.

„Děsivé (ne)odcházení“ prezidenta Trumpa, které poškozuje republikány a hlavně ohrožuje základní principy americké ústavy, popsal situaci na Twitteru předseda ODS Petr Fiala. „Moje sympatie jsou s těmi republikány, kteří navzdory velkému tlaku hájí ústavu, demokracii, právo a rozhodnutí voličů, i když se jim politicky nelíbí,“ doplnil.

Děsivé (ne)odcházení prezidenta Trumpa, které poškozuje republikány a hlavně ohrožuje základní principy americké ústavy. Moje sympatie jsou s těmi republikány, kteří navzdory velkému tlaku hájí ústavu, demokracii, právo a rozhodnutí voličů, i když se jim politicky nelíbí.

Jako hrozbu vidí Trumpa také předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Na stejné sociální síti uvedla, že před ním varovala mimo jiné bývalá ministryně zahraničí Madeleine Albrightová v knize Fašismus. „Často to bylo bagatelizováno – přece se nic tak strašného neděje. Současné obrázky z Kongresu ale jasně ukazují, jak moc je (Trump) pro demokracii nebezpečný,“ napsala Pekarová Adamová.

Madeleine Albright v knize Fašismus, pan Snyder v knize Cesta k nesvobodě a mnozí další varovali před osobou Donalda Trumpa. Často to bylo bagatelizováno - přece se nic tak strašného neděje. Současné obrázky z Kongresu ale jasně ukazují, jak moc je pro demokracii nebezpečný.

Podle předsedy STAN Víta Rakušana je situace ve Washingtonu ukázkou toho, kam až se může dojít při rozdělování společnosti. „Nezbývá než držet palce, ať to neskončí oběťmi na životech,“ podotkl. Lidovecký poslanec Marek Výborný označil situaci za memento pro ČR. „Rozdmýchávat vášně, neumět přijmout prohru, rezignovat na čest a slušnost ... to není cesta,“ napsal s poukazem na červenou čepici, ve které se po Trumpově vzoru prezentuje premiér Andrej Babiš (ANO).

X X X

Stát loni vyplatil politickým stranám téměř 564 milionů, nejvíce získalo ANO

Stát v loňském roce vyplatil na příspěvcích politickým stranám a hnutím téměř 564 milionů korun. Celkově dostalo příspěvek 45 subjektů. Nejvyšší částku obdrželo hnutí ANO, druhou nejúspěšnější stranou se stala opoziční ODS. V letošním roce se kvůli sněmovním volbám počítá s miliardou korun.

Celková částka je zhruba o 60 milionů nižší než před rokem, kdy některé strany dostaly navíc příspěvek na úhradu nákladů za volby do Evropského parlamentu. Vyplývá to z údajů zveřejněných na webových stránkách ministerstva financí.
Nejvíce peněz získalo vládní hnutí ANO, které dosáhlo na 145,8 milionu korun. Téměř polovinu z toho inkasovalo za poslanecké mandáty, dalších více než 47 milionů díky zastupitelům v krajích a na pražském magistrátu. Druhou nejúspěšnější stranou je opoziční ODS, která získala z příspěvků státu 77,3 milionu korun.

Druhá vládní strana ČSSD obdržela 67,4 milionu, z toho 27,6 milionu za krajské zastupitele. Po loňských volbách jich však strana má jen 37 místo dosavadních 125. Propad pro ni znamenaly i senátní volby. Lidovci získali na příspěvcích 49,8 milionu korun, komunisté přibližně 46,2 milionu. Piráti obdrželi 41,3 milionu korun, hnutí STAN 38,4 milionu, SPD 35,6 milionu. TOP 09 pak dostala 29,1 milionu.

Prezident Zeman vyhlásil termín sněmovních voleb. Budou druhý týden v říjnu

Stát vyplácí stranám za každého poslance nebo senátora 900 000 korun ročně, za každého krajského zastupitele nebo zastupitele hlavního města Prahy 250 000 korun. Kromě toho mají strany, které získaly ve sněmovních volbách přes tři procenta hlasů, nárok na roční dotaci od šesti do deseti milionů korun podle volebního zisku.

Kvůli konání loňských voleb do Senátu a krajských zastupitelstev byly příspěvky vypočítané za každé volební období zvlášť. Evropské volby v roce 2019 přinesly 30 korun za každý hlas stranám, které v nich získaly nejméně jedno procento hlasů. V roce, kdy se konají sněmovní volby, což bude letos, stát stranám vyplácí kolem miliardy korun. Rovněž v těchto volbách existují příspěvky na úhradu volebních nákladů.

X X X

Evropská komise schválila vakcínu Moderny, v ČR může být koncem ledna

Evropská komise na základě doporučení od Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) schválila vakcínu firmy Moderna pro registraci na trhu EU. Členské státy budou mít k dispozici celkem 460 milionů dávek dvou již schválených látek. První dodávky Moderny by mohly dorazit 22. ledna, objednáno je 1,9 milionu dávek.

„Tato vakcína nám poskytuje další nástroj k překonání současné nouzové situace,“ řekla Emer Cookeová, výkonná ředitelka EMA. „Je to důkazem úsilí a odhodlání všech zúčastněných, že máme toto druhé pozitivní doporučení vakcíny jen krátce rok od vyhlášení pandemie Světovou zdravotnickou organizací.“ EMA bude podle ní nadále monitorovat údaje o bezpečnosti a efektivitě této vakcíny, které jí musí výrobce poskytovat. Agentura doporučila aplikaci vakcíny pro pacienty starší 18 let.

„Budeme mít více než dost bezpečných a efektivních vakcín k ochraně všech Evropanů,“ uvedla po schválení druhé očkovací látky předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Eurokomisařka pro zdravotnictví Stella Kyriakidisová doplnila, že díky druhé vakcíně se „zvýší rychlost“ distribuce očkovacích látek po EU. Samotné tempo očkování podle ní závisí na členských státech.

EK v posledních dnech čelila kritice politiků z některých zemí, podle nichž nezajistila dostatek látek pro co nejrychlejší distribuci. Komise to odmítla s odůvodněním, že problém je v současnosti hlavně v nedostatečných výrobních kapacitách. Brusel v loni podepsané smlouvě zajistil pro unijní země celkem 160 milionů dávek vakcíny od Moderny.

Podle EMA tyto statistiky potvrdilo testování s účastí 30 000 lidí. Více než devadesátiprocentní účinnost měla vakcína také u rizikových pacientů. Mezi nejběžnější vedlejší účinky očkování patří bolest či otok v místě vpichu, únava, malátnost, zvýšená teplota či bolení hlavy.

Protože byla vakcína schválena podmínečně, musí její výrobce průběžně v následujících dvou letech dodávat další klinická data. Další testy by měly mimo jiné prokázat, jak dlouho vakcína chrání před covidem-19, jak dobře brání závažnému průběhu nemoci, jak účinně chrání pacienty s oslabenou imunitou, děti a těhotné ženy či zda dokáže zabránit i případům nemoci bez příznaků.

EMA v prosinci doporučila vakcínu firem Pfizer a BioNTech k podmínečné registraci na trhu EU, Evropská komise následně pár hodin poté schválila vakcínu k nouzovému použití. Evropské státy rozjely koordinované očkování proti covidu.
Německý ministr zdravotnictví Jens Spahn uvedl, že prostřednictvím EU získá Německo 50 milionů dávek vakcíny od společnosti Moderna. Celkem by Německo mělo dvou 130 milionů dávek obou vakcín, píše agentura Reuters.
Evropskou komisi kritizují za očkování. Může za to Merkelová, tvrdí Bild

V Česku by měla být dostupná během druhé fáze testování, tedy v březnu či dubnu. Dorazit by mělo zhruba tři miliony dávek. EU má dalších jeden a půl miliardy dávek nasmlouváno u dalších čtyř výrobců, jejichž přípravky na schválení teprve čekají. Komise podepsala smlouvy na společné nákupy vakcín s firmami AstraZeneca, Johnson & Johnson, CureVac a Sanofi-GSK.

Nejblíže schválení je látka první jmenované společnosti, kterou už začala nouzově očkovat například Británie. EMA však v prosinci uvedla, že pro její doporučení potřebuje od výrobce další údaje. Jako první schválily použití vakcíny Moderny USA. Izrael v červnu uzavřel se společností dohodu o dodávkách vakcíny, přijít by měly nejpozději v březnu. Použití vakcíny schválila i Kanada.

Vakcína americké firmy Moderna je očkovací látkou typu mRNA. Podle výrobce by měla mít účinnost zhruba 95 procent. Podává se ve dvou dávkách s rozestupem 28 dní, skladuje se při teplotách minus 25 až minus 15 stupňů Celsia a za těchto podmínek má trvanlivost půl roku.

X X X

Balkán se bez EU těžko dostává k vakcínám. Pomozme, vyzývají i Češi

Evropská unie by měla poskytnout vakcíny proti koronaviru sousedním balkánským zemím a podniknout kroky proti šíření viru SARS-CoV-2 na Ukrajině, uvedlo ve společném dopise adresovaném Evropské komisi 13 ministrů zahraničí členských států včetně České republiky. Podle agentury AP se balkánské země cítí blokem opuštěny.

„Podporujeme snahu a iniciativu Evropské komise sdílet vakcíny od smluvních dodavatelů s nejbližšími sousedy EU, například se státy v západní části Balkánského poloostrova,“ uvedli podle agentury Reuters ministři v dopise.
K výzvě se připojily Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Švédsko. Ministři zahraničních věcí se domnívají, že Evropská unie nebude v bezpečí, pokud se s koronavirem nevypořádají i sousední státy.

Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis míní, že EU má povinnost podat pomocnou ruku „partnerům ve východní Evropě, v západní části Balkánského poloostrova a dalších regionech“.

Mnohé země EU zahájily hromadné očkování 27. prosince, ale státy v oblasti Balkánského poloostrova si nedokázaly vyjednat s farmaceutickými firmami stejný přístup k vakcíně. Většina stále čeká na první dodávky vakcín a nemá ani pevný plán pro zahájení hromadného očkování, napsala agentura AP.

Severomakedonský epidemiolog Dragan Danilovski přirovnává současnou situaci kolem očkování na západním Balkáně k nerovnostem mezi pasažéry na potápějícím se parníku Titanic v roce 1912. „Bohatí popadli všechny záchranné čluny, které byly k dispozici, a méně majetné ponechali jejich osudu,“ řekl v televizi TV24.

Evropská komise plánuje vládám zemí, které se k výzvě připojily, odpovědět. EK také na pravidelné tiskové konferenci oznámila, že zvažuje možnosti pomoci pro balkánské státy i další země včetně Gruzie a Ukrajiny.

V balkánských zemí podle agentury AP převládá představa, že EU region v klíčovém okamžiku znovu opustila a přehlíží. Místní proruští politici využívají „zřejmého nedostatku západní solidarity“ k vykreslení EU jako zcela orientované na profit, píše AP.

Balkán: Evropská unie zabouchla dveře, jiní ucítili šanci

„Důvěřuji (ruské vakcíně), nevěřím komerčním narativům ze Západu,“ prohlásil politický vůdce bosenských Srbů a současná hlava Republiky srbské Milorad Dodik. Rusko a Čína nabízí regionu vlastní vakcíny, podle AP jako prostředek k posílení svého politického a ekonomického vlivu.

Jako jediné v regionu má vakcíny k dispozici Srbsko. Pro hromadné očkování obyvatelstva to ale zdaleka nestačí – Bělehrad má zatím jen 25 000 dávek vakcíny vyrobené ve spolupráci firem Pfizer a BioNTech a 2400 kusů ruské vakcíny Sputnik V.
Mnoho balkánských zemí upíná naděje k celosvětovému vakcinačnímu programu COVAX, s nímž přišla Světová zdravotnická organizace (WHO) ve spolupráci s nevládními organizacemi ve snaze řešit vzrůstající nerovnost při distribuci očkovacích látek. Například Bosna však prostřednictvím programu obdrží vakcíny pro pouhou pětinu obyvatelstva.

X X X

Ústecký hejtman se vzdal mandátu poslance, nahradí ho Jaroslava Puntová

Hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller (ANO) splnil svá slova a ke konci roku se vzdal funkce poslance parlamentu. V poslanecké lavici ho nahradí jeho kolegyně z hnutí i z mosteckého zastupitelstva Jaroslava Puntová, která působí jako vedoucí Denního dětského rehabilitačního stacionáře v Mostě.

Rezignaci podal hejtman koncem prosince a dnes se jí zabýval mandátový a imunitní výbor poslanecké sněmovny. Vedle hejtmanské funkce zůstává Jan Schiller nadále mosteckým zastupitelem.

To, že se po krajských říjnových volbách v případě zvolení hejtmanem vzdá poslaneckého mandátu, avizoval Schiller už od počátku volební kampaně. Nakonec padlo rozhodnutí zůstat poslancem do konce roku 2020. „Ve Sněmovně právě leží důležitý zákon o odpadech, jehož jsem byl zpravodajem a chtěl bych ho dotáhnout do konce,“ uvedl k tomuto kroku krátce po svém zvolení.

Třiašedesátiletá Jaroslava Puntová se do sněmovny dostala z pozice čtvrtého náhradníka. Podle vedení hnutí je to kvůli tomu, že náhradníci na vyšších pozicích nechtěli kumulovat své funkce. Poslanecký slib by měla složit 19. ledna.

X X X

Švagr jako mezičlánek. Agent ČSSR chtěl proniknout k britské královské rodině

Komunistické Československo se v sedmdesátých letech pokoušelo infiltrovat do prostředí britské královské rodiny. Využít k tomu chtělo kontakt na švagra britské panovnice Alžběty II., uvedl s odvoláním na zveřejněné dokumenty československé tajné služby StB britský bulvární deník The Sun. Buckinghamský palác informace nekomentoval.

V dosud neznámých materiálech vylíčil československý agent dvě schůzky s lordem Snowdonem, které se uskutečnily v 70. letech, tedy v době vrcholící studené války. Ze zveřejněných informací vyplývá, že Snowdon, vlastním jménem Antony Armstrong-Jones, souhlasil se setkáním v Kensingtonském paláci a zvědovi dal na sebe dokonce i telefonní číslo.
S agentem, který vystupoval jako pracovník československého velvyslanectví v Londýně, se tehdejší manžel královniny sestry Margarety bavil o nadcházející cestě prince Philipa a princezny Anny do Sovětského svazu v roce 1973.

Agenta rovněž požádal, aby mu v Československu pomohl získat povolení pro uspořádání výstavy svých fotografií. Komunistickou zemi navštívil Snowdon coby vášnivý fotograf v 60. a 70. letech hned několikrát.
Z nedávno zveřejněného záznamu nevyplývá, že by Snowdon prozradil rozvědčíkovi cokoliv významného nebo že by přistoupil na spoluprací s tajnou službou komunistické země, připomíná The Sun.

Kapitán Bohumil Karkán, vystupující pod krycím příjmením Krupský, do záznamu o setkáních se členem královské rodiny napsal, že „proběhla v přátelské atmosféře, která vytvořila podmínky pro další společenský kontakt“.